Gate (18+) Spellcross (1. strana) | Herna - Aragorn.cz



Herna

Gate (18+) Spellcross

Pán Jeskyně:

Erinye

Systém:

ORP

Nové příhlášky:

Přijímáme

Popis jeskyně:

Jeskyně na přání dle dohody - bez popisu

Klíčová slova:

Gate - Spellcross

Jaké hráče:

-nehledám
-mám/budu mít

Nástěnka:Zobrazit/skrýt Nástěnku
Nástěnka jeskyně je prázdná.
Hráči: (2/2) Alette, Netopir

Příspěvky ⇓

Pro přidání příspěvku je třeba se nejprve přihlásit a být registrovaný v této jeskyni.

Vypisuje se 10 z celkem 10 příspěvků1

Pán Jeskyně - 29. srpna 2022 20:03
Pán jeskyně Erinye

Cesta z města ...
Alette

Vaše rodné město bylo v sutinách ze kterých stoupaly plameny démonického ohně a oblaka štiplavého fialového kouře jenž nutil ke kašli a slzám. Veškerý odpor se dávno zhroutil a poslední skupinky přeživších byly vydány na milost a nemilost vítězům, zde už nešlo o postavení, původ nebo čest a majetek, ale obyčejné přežití! Alespoň po nějaký čas ...

...

Ode města se táhlo několik průvodů zajatkyň, doprovázených nejrůznějšími démonickými bestiemi a monstry, podle toho jaké štěstí či smůlu dotyčné měly, že byly chyceny tou či onou skupinou agresorů. Procházely tu mohutní minotauři s lidskýma rytířkama nasezenýma na svých mohutných údech, a jen občasné zabučení dávalo znát, že i tyto části zbroje, lesklé od mléka stříkajícího z jejich mohutných prsů a tekoucím po nahé kůži, dávalo tušit, že jsou ještě naživu.

Pomalu se šinuly mohutní trollové kteří dávajíc přednost elfkám utvářely za sebou kaluže a řeky spermatu, jenž z nebožaček vytékal a vystřikoval, jak v řetězech nesené po trollích, neúnavných a nevyčerpatelných údech jezdily nahoru a dolů s každým trollím krokem. Jejich elfí vřeštění znělo skoro jako nějaký zpěv.

Procházely se tu koňští démoni na dvou nohách, stejně jako jejich čtyřnohé variace, podobné tu kentaurům, tu spíše koním, pod jejich břichy zavěšené klisny, samice nejrůznějšího původu, čekala dlouhá cesta zpět do domoviny jejich koní, pánů.

...

Snad zlým osudem, nebo nějakou škodolibostí bohů, jsi se ocitla v malé skupině, kterou jako stádo zvěře hnaly mohutné zelené orkyně. Snad nejmohutnější a nejvyvinutější jaké jsi kdy viděla! Jejich údy se dají srovnávat s vašima pažemi, a někdy spíše až nohami! Stejně jako jejich žlázy, k velikosti vašich hlav jim mnoho neschází!

Bez nejmenších skrupulí vás naženou do středu jakési louky, ohraničené dokola kopími a dřevěnými kůly s lebkami nejrůznějšího původu, hloučku uprostřed kruhu ze zelených mohutných těl. Zástupem projde několik zelených, nesouc v rukách řetězy s skružemi na konci. Tak akorát tak velkými, aby mohly být upevněny kolem vašeho krku. S žuchnutím je upustí k vašim nohám. Nezdá se, že by však přinesly něco jiného, pouta na nohy, na ruce či nějaké podobné zabezpečující zařízení! Pokud budete mít jen obojky, je tu šance, že dokážete uniknout!

Několik orkyní uchopí řetězy a přistoupí k prvním z vás v hloučku, a nasadí jim skruže kolem krku. Zacvaknou je, pouhou silo! Jak ohnou železné oko řetězu, a pak dotyčnou zase pustí. Aby čekala na svůj osud. Dokud nejsou všechny z vás usazené do železné skruže obojku nemáte tušení co bude dál. Dokonce během nasazování zahlédneš matku, jak i ona dostane na krk železnou skruž. A poté stejný osud čeká hned dvě tvé sestry! Takže přežily masakr a naháněcí lov v městě! Dokonce je dostala stejná skupina, jinak by už je odváděly trollové, minotauři, nebo nějaká jiná kreatura z desítek co se kolem hemží. Jsi jako jedna z posledních, která nemá obojek. Jak se snižuje počet vás, bez obojku, snižuje se i halda řetězů na zemi. Marná naděje! Nakonec i na tebe vyšel, zbyl! A je ti nasazen na krk, a tvé hrdlo jejím sevřeno. Nyní zde všechny stojíte s řetězy na krcích a čekáte. Co bude dál? "Přinést to!" Pronese náhle jedna z mohutných orčic, snad velitelka, a z jedné strany zástupu přichází několik orčic, každá ve dvojici nebo trojici nesoucí jednu mohutnou dřevěnou bednu s kulatými průduchy po obvodu.

https://rule34.xxx/index.php?page=post&s=view&id=2687562

Jak orčice bedny postaví na zem před vaším zástupem, orkyně přejde k jedné bedně, očividně trochu starší, nežli ostatní, neb její dřevo vypadá navlhle, ošoupaně, je na něm mnoho rýh a orčích nápisů a hlavně od průduchů stéká jakási bělostná tekutina v nejrůznějších čůrkách a slizkých povlacích. "Ukázat to!" Hrkne orčice, a dvojice orkyň otevře jednu ze stěn bedny!

https://rule34.xxx/index.php?page=post&s=view&id=2327911

Uvnitř dřevěné bedny je elfka, za krk upoutaná řetězem k steně bedny, a celá pokrytá jakousi bělostnou, slizkou, lepkavou tekutinou, jenž teče od průduchových otvorů. Okolím začne znít řev a děsivé skřeky drowek, a některé se rozeběhnou různými směry okolo, vřeštící, panikařící. Orkyně však ze smíchem začnou nebožačky nahánět, tahat za řetězy a odvádět, spíše tahat k bednám!

Skupina orkyň bedny otevírá, vždy jednu stěnu, zatímco jiné tahají elfky k bedně, a poté je poněkud nekompromisně tlačí a soukají dovnitř. Chvíli je drží na místě, zatímco nějaká jejich společnice přitluče řetěz k stěně bedny. A pak je elfka zatlačena dovnitř, bedna uzavřena, a zatímco se zevnitř ozývá vřískání a škrábání nehtů a dlaní po dřevě, je bedna zatloukána!

Sleduješ děsivý výjev jak některým elfkám jsou doslova lámány prsty, snad i ruce, bojujíc ve snaze nebýt nasoukány, vtlačeny do bedny. Nějaké nebožačky se ještě snaží prsty vystrčit ven, nežli je víko zavřeno, někdy i nohu či ruku, ale síla orkyň je nekompromisní. Tu a tam se ani nehlížejí na uštímnutý kousek těla při zavírání! Což ale nevede k tomu, že by se další elfky nesnažily taktéž z bedny vylézt nebo nebýt do ní uzavřena.

Jsi na řadě! Dvě mohutné orkyně tě vědou k bedně, spíše táhnou za řetěz, a pak tě nevybíravě shodí na všechny čtyři, a za stehna, boky a prso tě tlačí dovnitř. Sotva uvnitř můžeš sedět na bobku, nemáš šanci se postavit, lépe posadit, nebo položit. Nepohodlné! (pokud se nebráníš) Jsi strčena dovnitř, a bedna je poté uzavřena. Slyšíš jen bušení dřeva a hřebíků. A pak už jen tlumené zvuky linoucí se dýchacími otvory bedny, po dvou v každé stěně!

Dírou ven dokážeš protáhnout paži, ale dost to dře, spíše tak jen prsty, což vidíš i dírou, když se podíváš ven, jak bedna vedle tebe také vězní jednu obyvatelku, a ona prsty protahujícími dírami, se pokouší rozpoznat okolí, nebo možnosti úniku. Bušení, řev, křičení pozvolna zaniká, jak venku, vně beden je méně a méně elfek. Až skoro utichne. Řev a vřeštení je stále ve vzduchu, ale z ní z beden, a ty v bedně sama, máš co dělat vše venku slyšet, přes tlumení dvojích dřev. "Poslouchat! Ted odnést vy v bedna. V bedna nic voda, nic jíst! Dostat jen co mi dát tam! Když kousat, zavřít bedna a chcípnout bez žrádlo! Vy cucat co my dát, a přežít cesta! Sát hodně, jinak hlad!" A ozve se orčí smích, spíše podobný vřeštivému hurikánu!

Je jasné, že tahle cesta bude, děsivá! Brzy ti totiž dojde o co půjde "Cesta pětkráte deset dní! Nepít dnes, pít zítra! Nepít zítra, chcípnout žízeň! Haha! Nakonec pít stejně! Každá pít dřív než pozdě. Žebrat o pít, až cesta konec! Haha!" Načež se bedna zvedne a rytmické otřesy dávají tušit, že je někam nesena ... několik hodin!

V bedně začíná být nesmírné horko a dusno. Potíš se a ztrácíš tekutiny. Žízeň bude hrozná!

Pohyby bedny se zastaví. Nejspíše se průvod zastavil. Slyšíš funění okolí, i následný jekot jakoby z beden! Uvnitř je hrozné vedro, nedá se tu skoro dýchat, a náhle začne i ono šero temnout, jak jsou jednotlivé díry jedna po druhé ucpávány orčímy piji! Tvými zdroji obživy na dlouhé budoucí cestě!

Pokud se napiješ dnes, určitě další den, nebo ten další! A čím později to bude, tím bude tvé hrdlo vyprahlejší a žaludek prázdnější! Nakonec podlehneš ...

***

Pokud přežiješ cestu, dočkáš se otevření své bedny! ...

Pán Jeskyně - 21. srpna 2022 17:35
Pán jeskyně Erinye

Trollí ostrov

Sukuba se usměje a jak se přibližuješ aby jsi jí políbila dokonce vyplázne jazyk ve snaze ti olíznout tvář. "Děkuji veličenstvo, budu nadšená Vaší štědrostí!" Už pronese jako bys jí odměnila a ona vyhrála! Jak je připínána k trollici nadšeně se usmívá, přímo tlemí a špulí zadeček! Na všech čtyřech šetří energii a nechává trollici odřít zbytek. Dokonce se potutelně usmívá a prohlíží si své dlaně a prsty, jak je opřená o lokty a špulí zadek. Nejspíše jí více zajímají drápky a to, jaké si na prsty pak nasadí šperky, až vyhraje, než to, že do ní trollice buší! Skoro jako by chtěla zívnout, že za pár ní jen slízne smetanu, a výhru!

(jen pro vysvětlení, tvé sukuby jsou na úrovni trollek, tvoje klíčové jednotky, proti klíčovým jednotkám jiného démona. Jenže tady šoustaj ty nejelitnější co přežily, proti řadovým sukubám, takže pokud nehodím zázrak, nebo nerozhodneš jinak, nemají moc šancí)

Usazení démonka na Bahenní zhoubu se neobešlo bez drobných potyček, ale nakonec byla vybrána sukuba která jako jedna z trojice drezírovala trollkyně, a zdálo se že mnohá z jejích sester by si to s ní chtěla vyměnit! Jezdit a hlavně krotit, a zkrotit takovou výzvu bylo lákavé, a prestižní! Takže sukuba byla nasazená na jejím penise snad ještě dříve, nežli se k nim dostaly tvé instrukce!

Přesto se ti sukuba přišla na trollici ukázat, jakože byl tvůj rozkaz splněně, i když se tvářila spíše jako kočka lízající smetanu, která jí tekla z kundy po stehnech, a mlaskavě si olizovla rty, zatímco na Bahenní zhoubě poskakovala. "Hlavní drezérkou?" Zakřenila se sukuba rozkoší a pýchou a nepřipouštěla si *pokud* a slastně dodala. "Až s ní skončit, bude stříkat na Vaše tlesknutí a mrskat zadkem v rytmu Vašich kroků!" Pronese sebejistě a přirazí kundou na penisu trollice a začne kroutit zadkem, otírajícím se o břicho trollice. Pokud tleskneš, zakření se a několikrát kundou rychle, ale velice táhle přirazí a pak sevře stehna a nadskočí a dopadne. "Stříkej! Stříkej!" Učí jím pohybem úkol trolice ejakulovat na povel ...

...

Jak se skloníš nad zbrojí, elfka kývne a vyslovíš své přání, elfka kývne. "Určitě ano, není to tak hrozné jak to vypadá." Pronese a dál se věnuje léčení. Elfka se lehce zarazí, ale pak se usměje a kývne. Asi tuší, že odměna nemusí být nutně v její prospěch? "Schopná toho bude má paní!" Pronese, jako by taktně dávala najevo, že zbroj poklonu dokáže, otázka je, zda jí bude chtít udělat, ale to přeci není součástí dohody, nebo ano? Rytířka vypadá vcelku zhuntovaně, ale jen z posledního zážitku, co se tělesné stavby týče, díky rytířskému výcviku nejspíše dokáže odrodit ještě desítky tvých hraček nežli se vyčerpá na dřeň, tedy na dělohu a vaječníky ...

Nový svět

Dcera nakukuje do svazku, a listuje jím, a tu a tam zakroutí hlavou nebo kývne. "Možná. Hmmm. Ano. Tohle." Pronese, ale spíše mumlavě pro sebe. Pak svazek zaklapne a podívá se na tebe. "To je jedna z možností, presentovaná Azaihelem Připouštěčem, dosáhl v rozmnožování téhle květiny jistých úspěchů. Ale jsou celkem čtyři názory na její množení, od kapacit které nějakou měrou uspěly. Sisisika Šestiprsá doporučuje cykly zalévání a vysoušení, v poměru šest ku jednomu, aby měla rostlina z čeho růst a nezačala hnít vlhkostí. Místo pannen doporučuje naopak mléko oplodněných, nebo lépe, po porodních, ale ji ovulujících samic." Pronese a pokračuje. "Krutomrd Vyšoustávač doporučuje demeno umístit do lůna společně s právě zasetým životem, éh, asi to znamená vsunout semeno květiny a pak začít oplodňovat? Pak se mají samici utnout ruce a nohy a celé její tělo má sloužit bez jakéhokoliv fyzického rozptýlení svou energíí růstu, aniž by se mohla zbavit rostliny nebo se namáhat něčím jiným než rozením. Proč by nestačilo svázat?" Pronese udiveně. Anakonec pronese. "Sania Mlékodajná doporučuje pěstovat v lůně samice tak, aby byla zavřena do kamnného džbánu z kterého kouká jen kunda nahoře a hlava dole. Samici máme krmit jen mlékem a semenem obsahující magii, a které jsme zapustily do jejího lůna v poměru jedna ku dvěma, a poté vsunuli semeno květiny tamtéž. Růst pokračuje jako z hlíny, po dobu krmení elfky stále stejnou směsí. Po přesazení sazenice doporučuje zalévat výhradně mlékem samice ze které vzešla sazenice!" Pronese čtvrtou poučku a pokrčí rameny a podá ti svazek. (hoď si k%)

Dcera spokojeně pokyvuje hlavou a usmívá se. "Slyšela jsem o jejich plodnosti, ale už v řádech hodin? To by pak syn oplodnil matku a vyrobil dalšího syna, který vyrobí dalšího?" Zamyslí se. "Proto jsou tak šerední že? Jeho matka je i babička, prababička a kdoví kolik generací?" Zakření se! A pak dodá. "Teda pokud není tatínek rychlejší a nahupsne na maminku hned znova!" A usměje se. "Nezajdeme pak do rodírny, chtěla bych to vidět, jak trollí oplodnuje matku z které právě vylezl a dělá si synáčka i bratříčka zároveň!" Zasměje se té oplzlosti. A pak přemýšlí. "Je to jejich odolností, a houževnatostí, nebo prostě jen chutí se pářit? Znáš nějakého jiného tvora, který by to zvládal ještě rychleji a dřív než oni?" Snad by se ti vybavili v hlavě goblini, ale i přesto by to bylo těsné, a nejspíše plichta! A pak se zamyslí. "Možná se proto tak rádi páří s elfkama, ty to mají jinak tak pomalu." Nadhodí fakt, že naopak pohlavní zralost a doba páření elfek je velice dlouhá a pomalá. Tedy co uvádějí dějepisné a encyklopedické knihy! Poslední staletí to prý velice změnila, tedy zrychlila! I když ne přímo elfí zásluhou ...

Nad tvým rozkazem, a otázkou ohledně zmetkového nákladu z lůna zbroje se zamyslí, a nakoukne do svazku. "Okamžíček!" A zdá se, že nic nevidí, co by jí odpovědělo. "Hned zjistím!" Pak tleskne a po příchodu sukuby ji něco zašeptá, a ta jen kývne, ukloní se a odběhne. Za okamžik, vážně to nebylo dlouho, cítila jsi i použití prostorové magie. Vejde pětice služebnic, a za ruce a nohy nesou lidskou samici, rytířku, pokrytou semenem a dělající louži na podlaze. Dle všeho už se někdo opět pokouší o její inseminaci, a ne li kvalitou, tak množstvím jistě brzy uspěje! Rytířka je sotva při vědomí, její bříško už prozrazuje blížící se, magicky urychlenou ovulaci, jenž zajištuje možné oplodnění nedlouho po porodu. A tak jen její mohutné nalité plné prsy prozrazují, že nedávno porodila! https://rule34.xxx/index.php?page=post&s=view&id=5764143 Na rukou a nohou má okovy řetězů, jenž se dají nasadit na trolla nebo trollici, a nejspíše už opět visela na svém místě, když ji rozhodli přinést na audienci! "Už ne ..." Pronese rytířka napůl nepřítomně a konečně otevře oči. "Nechci rodit ..." Zakníká. "Nevydržím to ..." Fňukne. "Prosím! Nechci už rodit!" Fňuká a natahuje své ruce a nohy, což vypadá, jako by se chtěla protáhnout, protože nemá zdaleka sílu vůbec pohnout těmi čtyřmi, které ji drží. Tvá dcera k ní přijde a uchopí její hlavu, nasměruje jí pohledem na tebe a hladí jí ve vlasech, po tváři a drží tak, aby na tebe viděla. "Nechci už rodit ..." A tvá dcera ji konejší. "Už jen dvacet, třicet pododů ... a budeš v půlce!" Odkazujíc na rychlé opotřebování člověčic, jako rodících nádob. Rytířka mezitím kroutí nohama a rukama, a svírá a rozevírá zadek. Nejspíše se pokouší dosáhnout toho aby z kundy vytlačila, nebo nechala vytéct aspoň nějaké sperma hrozící jí potomstvem!

Pátá domonka zatím drží malé děvčátko, sotva narozené. Má tyrkysové modré oči, světlou pleť a několik plavých vlásků. Necítíš z ní přílišnou auru tollího původu a ani démonického. Je tu tamalá šance, že rytířka byla olodněna před svým zajetím a při nošení jako zbroj jen donosila své původní dítě? Určitě z ní však vyroste nádherná samice, na lidské poměry směle konkurující i vznešeným elfkám! (budoucí pravděpodobná podoba děvčátka https://rule34.xxx/index.php?page=post&s=view&id=5601764 v plodném věku) "Budete si ji přát odnést k sobě do komnat?" Pronese démonka a vidíš, jak děvčátko natahuje ústa, dožadující se kojení. Krmení! Což zpozoruje démonka "Ještě nebyla krmena." (nikdy) Pronese sukuba, jejíž dekolt slibuje vydatnou a s mateřskou láskou podávanou výživu. "Mám se ujmout té cti, nebo budete chtít sama paní?" Pronese a nabídne ti děvčátko k prsu, pokud o to stojíš. O tom, že její skutečná matka je zde ani nejspíše nepřemýšlí, zbroj je věc, ne bytost ...

(kojná https://rule34.xxx/index.php?page=post&s=view&id=6559126 pokud si přeješ npc)

Rochniště

V okamžiku kdy se ozveš za zástěnou dívka přijde blíže a vkročí na balkon. Po kratičké ceremonii seznámení, a když jí vysvětlíš, že to je trest tvých služebných se neznatelně ošije a pronese. "Rozumím, ... bylo by netaktní se zeptat, čím si takový trest zasloužily?" Načež polkne, skoro jako by se lekla, že to řekla. Nejspíše naučená fráze smetánky a vysoké společnosti, bavící se způsobně a okázale, že si ani neuvědomila, že něco takového vlastně nechce vědět! Zvláště se všemi těmi podrobnými popisy!

Ujištění, že je ve tvém hradě v bezpečí a nemůže se ji nic stát ji trochu uvolní. "Děkuji Vám z celého srde, ani nevíte jak toužím po takovém místě, po dlouhých týdnech jsem tyto noci zde konečně klidně spala." Svěří se ti skoro sestersky. A poté nadšeně kýve hlavou. "Za to budete vždy mojí neváženější přítelkyní, a já Vaší dlužnicí, císařství potřebuje abych na jeho trůn usedla, a celý národ Vám bude zavázán!" Pronese honosně. I když pravda, to jí nic nestojí!

Při zmínce, tedy nabídce trubiček se jí rozzáří očička! Pak pohlédne na trubičky na jednom tácku a trochu se zardí, nabere červeň, a pohlédne na tebe. Byť jen na okamžik a pousměje se. "Jak rafinovaně ..." Hledá asi vhodné slovo. "Tématické!" Pronese a vezme si trubičku a poté její špičku vsune do úst, a její rty se na ní sevřou. Náhle vidíš jak se jí rozzáří, a potom zavřou oči, a ona dlouhou část penisu, trubičky vsune dovnitř úst, jako by jí chtěla vykouřit a ne ukousnout, nu, přinejmenším vysát! "To je výborné, tak sladké a nadýchané!" Pronese zatímco drží spodek trubičky a dokonce začne její zakulacení vylizovat jazykem. "Nic tak dobrého jsem ještě neochutnala! Odkud je máte?" Pronese a strčí si zbytek trubičky do úst a koukne na stolek, tácek a pak dokonce i poodhrne závěs a koukne do místnosti. "Jsou všechny Vaše deserty tak náramné?" Zeptá se skoro naivně dětsky a sleduje tácek. "Mohu ještě ochutnat?" Zeptá se s nadějí v ruce, jako dítě kterému jsi ukázala hračku, ale ještě jí nepodala, zda bude pro něho ...

Jak sledujete ženy v pokladnici, tedy rochništi, Anna se tvým vysvětlením uklidní a dokonce pousměje! "To je tak rafinované, takle i vidíte kdo si co bere a přesto Vás nemohou okrást!" Pronese naprosto naivně! "Velice si vážím Vaší štědrosti. Nebudou Vám však ty kousky scházet? Jakmile však dosednu na trůn, vynahradím Vám všechnu Vašich štědrost!" Pronese líbezně a při tvé chvále o líbeznosti jejích společnic lehoučce zrudne a rychle se natáhne po číši vína, aby si smočila rty. Máš tušení, že nějaké jejich krásy objevila už sama! Načež odloží číši a už uklidněně a diplomaticky dodá. "Jejich krása bude dvojnásobná s Vašimi dary! Nádherně ladí s jejich křivkami a pletí, jste velice štědrá!" Pronese, a nutno říci, že nemluví zcesty, zlaé šperky na dokonalých tělech vypadají náramně ...

Při vysvětlování toho, že to je jen test jejich loálnosti se tváří poněkud nevěřícně. "Test loálnosti?" Pronese a pak trochu nejistě, snad jsi jí nahlodala, dodá. "Ale odešly semnou, jsou mi věrné, proč by opouštěly palác, když by nebyly?" "Možná proto, aby Váš špehovaly? A podávaly zprávy o Vašem jednání?" Pronese elfka jednoduše, ale v té jednoduchosti je síla! "A která! Víte která mě zradila?" Pronese a kouká na tebe, jako by tobě jediné mohla věřit, že ji ochráníš! Elfka se usměje, bylo to jednodužší než asi myslela!

...

Jak se objevila prasata a dívky zajaté v zlatých postrojích začali vřeštět Anna začala nechápavě těkat okolo a přejíždět pohledem po tobě, po elfce, po svých svěřenkkyních. "Udělejte něco! Co se to děje!" Pronesla zděšeně. Načež elfka skoro mateřsky pronesla. "Tak tady máte zrádkyni! Musí to být šok!" A ukázala dolů do rochniště. "Všechny Vás měly v úmyslu zradit!" Pronese a chmurně se usměje. A dodala. "Je mi to tak líto, tak moc líto! Ale všechny byly v kontaktu s císařovnou!" "Ne!" Hekla Anna. "Ano, bohužel ano. Naše ochranná kouzla jsou přesná." "Ne, nevěřím, musí se mýlit!" Elfka přijde blíže k Anně a pronese. "Jsou neomylná a mocná, ale ... pro Váš klid paní. Smím?" Pronese a sehraje divadlo, jako, že tě prosí o svolení a s kývnutím pronese. "Sešlu ještě ještě jedno kouzlo! Buďte bez starostí, neublíží jim, a vy budete mít jistotu, naprostou. Nesmíte riskovat zrádkyni!" Anna zsá se váhá! Ale pak souhlasí. "Dobře. Ano. Věřím Vám!" Elfka se usměje a dělá nějaké klikiháky ve vzduchu, i když cítíš, že to je jen okázalé pouštění magické mlhy z prstů, nic jiného, asi jako kdyby si lakovala nehty novým mžným odstínem! "Nuže sledujte!" A ukáže na prasata dole!

1x https://www.aragorn.cz/map.php?id=6878
3x https://www.aragorn.cz/map.php?id=6879
4x https://www.aragorn.cz/map.php?id=6884

Za plavovláskou která má na bocích třpytky se rozeběhne dobrá polovina osazenstva! Dva kanci s trny a dva kanci s bradavicemi. Zatímco čtveřice zbylá se začne zajímat o tři zbylé dívky!

Mohutný bradavicemi porostlý kanec na dvou běží za dlouhovlasou rudovláskou, jejíž kadeře vlají po jejích zádech, jako nějaký fábor dráždící býka, jak se pokouší utéct, tedy přesněji ulézt mohutnému pronásledovateli! Ten ji bez obtíží doběhne i se svými několika metráky váhy, a v okamžiku kdy ona zpomalí a pokouší se obratně slést nízký schod do nižšího patra pentagramu, do ní zezadu pronikne a dokonce ji přirazí pod sebe! Vznikne tak naprosto groteskní situace, kdy rudovláska má zadek a zadní nohy na horním patře, okraji bazénku spermatického bahna, zatímco přední nohy má rozcapené u hlavy, a o dno pod hladinou se opírá svými prsy, snažíc se zapřít a zvednout, zatímco jí přední nohy podkluzují, a zadní jsou naopak pevně zaklíněny vahou a boky na shodě, pod prasetem. Vyšpulený zadeček láká k páření! A prase toho ihned využije a uvelebí se na ženě naprosto vítězoslavně! A začne kopulace!
https://rule34.xxx/index.php?page=post&s=view&id=1977929 Doprovázená jekotem ženy, chrochtáním prasete a mlaskáním jejich těl pokrývajících se bahnem jenž prasnice okolo sebe divoce rozrývá předními paznehty!

Dvě snědé dívky byly dvojicí bradavičnatých prasat! Jedna z nich se v naivní snaze záchrany vrhnula do pentagramu skoro bezhlavě, nebo ji snad podjely nohy, paznehty, a ona přistála v bahně jak dlouhá, tak široká! Jen to šplouchlo! "Bhlééé!" Zatímco druhá se pokusila slézt do pentagramu pomaleji, snad v bláhově naivní představě, že do bahna za ní prase nepůjde a ona tam najde spásu! Ovšem i ta, když viděla svůj omyl, neb jedno prase do bahna skočilo a začalo se jím brodit, do něho poté skočila bezhlavě sama, ve snaze oddálit o pár chvil spojení, a neskončit jako její/jejich rudovlasá kolegyně, neb za ní byl další kanec a blížil se! Počty poměru byly nekompromisní! Obě dvě se nyní ráchaly v spermatu až po půli stehen a paží. Zatímco bahnem se k nim blížil jeden kanec a další dva obcházeli po břehu, ještě nezaplaveném stoupejícím spermatem. A obě dvě dívky se je snažily odehnat vřeštivými. "Kšá!" A "Pryč!" Zatímco se rochnily spermatickým bahnem k protější straně pentagramu, kde snad chtěly vylést. Který však prasata na nohách, a na suchu, oběhly daleko rychleji, takže odhánění skončilo jen úpěnlivým. "Né!" a "Hůš! Hůš!" Jak prasata už čekala v místě, kam obě prasnice mířily. Dvojice se tedy otočila, a začala lést jiným směrem, korigovaná prasetem v bahně, aby nemohla zvolit přímý směr! "Nahání je jak směčka!" Pronesla Anna, a sledovala zděšeně dění, ale neprotestovala. "Zvířata si zaslouží nahánět zvířaty výsosti!" Pronesla elfka a usmále se. "Nebo jim takový osud nepřejete?" Anna polkla. "Třeba jsou nevinné!" Načež elfka reagovala smutným pousmáním. "Můžete riskovat svůj život, proti trochu nepohodlí služebné?" Pronese a Anna po okamžení kývne, vlastně zakroutí hlavou. To už však dvojice asi popáté nebo šesté změní svojí pozici, a stále se nedokázala z bahna dostat ven, noření se pahýly v bahně, je mnohem vyčerpávající, nežli pro prasata obíhat okolo, a tak jsou obě dvě dívky nakonec uštvány! Prasata s vítězoslavným chrochtáním skoro důstojně vlezou do bahna, a líně, pomalu nalezou na obě dvě prasnice! Prostě si svojí kořist vychutnávají pokořenou, jak prasnicím tečou po zádech jejich sliny, když na ně nalézají, a ty už se ani nebrání, až do okamžiku, kdy se s nimi oba dva spojí! Pak začne živočišné páření! Vlny spermatu v rytmu přírazů těl bičují břeh, mlaskání těl zní Rochništěm a kvikot čtyř hrdel je jak jeho ozvěna! https://rule34.xxx/index.php?page=post&s=view&id=3124359

Poslední dívka pronásledovaná prasetem bradavičnatým zvolila jinou techniku. Přitom právě té jediné, by možná pomohla! Plavovláska se zlatým opaskem s flitry totiž divoce leze po rochništi! Světelné záblesky tak létají na všechny strany od jejích boků, spíše zadku, a dráždí prasata co za ní běhají jako průvod selátek za bachyní! Voní si s ní normálně hrajou! Přitom kdyby slezla do bahna, možná by zábleskly na svém těle utlumila! "Né! Né! Jděte odemě! Mě né! Táhněte! Táhněte!" Vřeští a zděšeně sleduje zkracují se vzdálenost prasat za sebou. Pak, asi vidouc osud svých společnic zvolí druhý směr záchrany! Stejně naivní! Vršek!

Začne nalézat na koryto, jenž je nejvyšším bodem rochniště, a pahýly předních kopyt se natahovat stěnou nahoru! Možná být o dvacet až pětadvacet sáhů delší, dosáhla by k okapům nebo vašemu balkonu! Její počínání však vyvolává nemalé kroucení boky, se sluncem v zádech, a tak její zadek, boky, i zespodu klín, šlehají září odlasků, které prase vydráždí tak, že na ni naskočí a začne se pářit ještě než ji jeho váha narazí na zeď! Nyní to vypadá úplně jako by na zadních stála v korytě a s prasetem tančila na zadních nějaký odporný namlouvací tanec, neb se spolu páří ve stoje!

Náhle si všimneš, že bradavice prasat začínají pulzovat, nafukovat se, růst a prorůstat jejich těly! Jak kopulace pokračuje, jejich boláky, bradavice, hlízy jsou stále větší, napjatěší, pulzující a pnoucí se! Když se se zájmem podíváš blíž zjistíš, že to co jste považovaly za bradavice jsou pohlavní žlázy, prorůstající celými prasaty! Prasata náhle začnou vřeštět blahem! *Bfubf!* Bfubf!* *Bfubf!* Uslyšíš náhle, spolu s ječivým vřeštěním! Ta prasata explodovala! Jejich těla se doslova rozmetala po okolí v ohromném ... spermatotrysku jejich žláz a tekutin! A že jich bylo! Vidíš hlavu prasete rozpouštět se v bělostnou kaši, jenž jí teče z hřbetu, zatímco výraz prasete je blažený a morda stále ještě blaženě chrochtá! Naopak nad sehnutou elfkou ještě stojí zadní nohy, a stále kopulují, zatímco penis do ní vypouští sperma, jehož vlny na ní dopadají i z trupu nad zády a zaplavují jí zády, boky i hlavu. Prasata se doslova rozmetala jako hliněné hrnce s mlékem co upustila kuchařka na podlahu. Kopulující zadek prasete se mění na semeno v pentagramu, jemuž povážlivě stoupá hladina a přetéká na nejvyšší patro! Zachvilku se bude v semenu brodit všude, jakmile narazí na vysoké stěny Rochniště! Ženy vřeští! Zvláště ta, nad níž pulzuje poslední kanec. "Né!" Ruší chichotání na balkoně. "5, 4, 3 ..." *Bfubf!* "Hahaha!"

Nyní chápeš, proč na ně skočily čtyři z jednoho druhu! Jsou bílé jako sněhové, šlehačkové pusinky! Semeno jim teče po vlasech, zádech, prsech obličeji! Je úplně jedno kde v Rochništi byly! Vypadají, že tu jsou odjakživa! A snad i doživotně!

To však začne druhá várka něhánění! Chrochtání! Vřískot!

Elfka se úslužně ukloní. "Té jsem dávala šanci, ale ani ona neuspěla! Zradily všechny! Jinak by se to nestalo!" A ukáže na tu, které kanec explodoval poslední. "Nyní můžete rozhodnout o jejich trestu výsosti!" Pronese a Anna kývne. Avšak pohlédne na tebe skoro v naivní víře rady. Zatímco dole se kanci párují s prasnicemi!

Lady Niris - 20. srpna 2022 21:45
Lady Niris

Trolí ostrov

Podívala jsem se na sucubu a úsmála jsem se když jsem viděla jak ji dochází co ta „svátost“ v rukách elfky znamená. „Věřím že vyhraješ. Už jsem nechala pro tebe připravit tvou novou soukromou komnatu a možnost vybrání vlastních otrokyni.“ Pronesla jsem přivětivě jako bych o tom nepochybovala když jsem zacvaknutí obojek kolem jejího krku a políbím ji na tvář. Než připnu obojek i trolce. Pro jistotu jsem se ujistila že je nikdo neotevře bez mého svolení aby neslezla dříve než by měla. Znám svoje „dcery“ a jsou velmi mazané. Potom co nasedne na trolku a začne pomalu kopulovat nakloním se k elfce která je přinesla. „A pokud neuspěje připravíme pro ni popruhy aby mohla být připoutána k trolce na trvalo.

Nakonec jsem povola jednu ze sucub z venku aby mohli krotit Bahení zhoubu. Tedy takový byl plán ale trošku se to zvrtnuto než jsem stihla podřadně zasáhnout do toho co bylo plánováno ale místo toho teď byla v situace velmi komplikovaná. Nebylo jisté ani u jedné kdo koho vlastně trénuje ale i tak se mi to líbilo. „Výborně pokud ji vytrénuješ budeš jménovana hlavní drezerkou.



Pousmála jsem se spokojeně. „To doufám že budou obě věci v pořadku.“ pronesla jsem spokojeně. „Pokud se už zítra pokloni budeš odměněna.“ pronesla jsem prostě abych ji trošku motivovala. Na druhou stranu nejspíše přítáhne nevoli pokud si to vymýšlela ale to je její problém ne můj. Když ji odnášli spokojeně jsem se usmívala. A to netuší kolik jich ještě odrodí potom co se mi pokloní ale nechtěla jsem aby potratila z nadšení ze svého nového osudu.

Nový svět

„Našla jsi ve svazku nějáké rady?“ Nadhodila jsem zaujatě a natěšeně pak se pousměji. I když někde jsem myslím četla že k tomu aby mohla semena spravně zaklíčit potřebuji luno pány osazené semeny a pak zalíté trollím semenem.“ Nadhodila jsem zamyšleně zda poznámky skutečně souhlasí s tím co jsem kdysi dávno sama četla.



Pousmála jsem se pobaveně. „No to byly trolové vždy ale v té mínosti se soustředí sexuální energie který pomáhá jejich libidu a schopnostem. Tak že by měli být po dni nejvíce po pěti dnech dost silní na to aby si mohli s matkami začít užívat. Ale jsem ráda že máme krasné další troliky. Tady se budou hodit.“ Oznámila jsem naprosto vážnou tváři.
„Ale zmetek?“ Nadhodila jsem zaujatě. „To zní zajímavě. Je to lidský zmetek?“ zeptám se zajmem. „Pokud ano chci aby byla odnesena do mích komnat a ujali se jí moji služebné. Pokud se nepletu mohla by mít v sobě démoni krev po svém přibuzném a vtom případě si zaslouží jistou peči. Pokud se to neprokáže uděláme z ní kvalitní zbroj.“ Oznámila jsem rozhodným hlasem. Jako by o osudu dívky mělo rozhodnout zda zní vycítím jejího předka.

Poslouchla jsem hálšení. „Ale ne moje obliebná socha.“ Posteskla jsem si naproto litostivím výrazem ve tváři. „Snad se dá ještě zachránit.“ pronesla jsem starostlivě o tu sochu. „Co trolka nebyla poškozena?“ zeptám se pak jako by mě to napadlo až pak.
Pak jsem jen smutně zakroutila hlavou. „Opravdu probrala. A to jsem o ni měla tak vysoké mínění co se dá dělat. Nechej laskavě připravit pouta a uděláme zní skvělou zbroj.“ Oznámím nakonec posmutnělí hlasem. „Jsem si jistá že veškerá síla kterou načerpala tou jízdou ji pomůže být skvělou zbroji.“ Oznámím i když je jasné že nemluvím o sexuální magii ale jejím plném lůnu semene.
Pak jsem si pohladila prsa. „Prosím zjisti pak která odpadla jako poslední ano? Ráda bych si vybrala do své gardy tu nejvytrvalejší trolkyni.“ Oznámím upřimným zajmeme v hlase. „Tedy doufám že to všechny přežili že ano?“ Dodám pak starostliví hlasem.

Sledovala jsem Bahení zhoubu se zájmeme a prohlížela jsem si ji a uspokojením jsem sledovala pokyny Sucuby ale něco mi tam nedělo. Pak jsem si toho všimnula. A zadržela jsem jen tak tak smích. „Máš pravdu to by byla škoda.“ Přitakám a přejdu ke dvojci.
„Výborná práce.“ Pronesla jsem dost neurčitě k nim otázka byla zda to bylo k Sucubě nebo tolici a pohladím sucubu jednou rukou a druhou popleskám trolici. „Zvladnula jsi to perfektně jsme rada.“ Pronesla jsem neučitě. „Určitě bude v boji užitečná.“ Dodám ještě než je propustím.

Pán Jeskyně - 20. srpna 2022 19:59
Pán jeskyně Erinye

Trolí ostrov

Sukuba se ukloní a ihned poté se odporoučí vše zařídit k tvé spokojenosti a co nejrychleji. "Jistě paní!" Zní když už se v úkloně zády ke dveřím šine z místnosti, aby přinesla požadované okovy a přivedla jednu vznešenou sukubu dle tvého přání.

Netrvá to dlouho a elfka se vrátí se stejným kovaným obojkem na řetězu jako byly ty, jaké jsi viděla s přikovanými trolly k sochám. "Vaše přání paní je splněno." Pronáší opět v úkloně, a ve dlaních před sebou nese, vlastně před tebou drží obojky spojené řetězy, jako nějakou svátost. Sukuba vedle ní se podívala na trollici a olízla si mslně rty. Pak se jí rozšířila očka a pohlédla na elfku s řetězem, zatímco elfka oba obojky přidržovala tak, aby jsi je osobně mohla nasadit na trollí nebo sukubí krk. "Já ale ..." Vzmůže se sukuba jen na chabé vyjádření nespokojenosti. A poté se nechá spoutat. "Vyhraji!" Pronesla a poté co byla spojena s trollicí se s ní odebrala mezi sochy, kde doplnila svým tělem jejich nepřítomnost a na všech čtyřech nastavila trollici, jenž toho ihned využila. Jak se okamžitě rozhoupaly sukubí boky a prsa, vypadala to, že trollice má navrch co do síly, energie a přístupu, sukuba na to šla naopak tak, že nechá svojí polovičku utahat. Která vydží dýl je ve hvězdách!

Poté už zůstalo jen u toho přiřadit hnedou trollici nějaké zbroji, nebo snad naopak? Nechala jsi si přivolat sukubu, která jako jedna z trojice krotila venku trollky, a předala jí do výcviku bahenní zhoubu! Tedy přesněji takle to neproběhlo, ale výsledkem byla mohutná hnedá trollice na jejímž penisu byla usazená sukuba a v podobě zbroje se nechala obšťastňovat, zatímco vydávala pokyny, kam jí má její trollí nová krocená hračka zanést, jak při tom přirážet, kdy stříkat a dokonce jak moc při tom funět. Se svým novým jízdním zvířetem byla nadmíru spokojena! Olizovala se na rtech ... zatímco Bahení zhouba olizovala jedno z jejich ňader přímo při chůzi a kopulaci!

...

Elfka jen kývla a dále přidržovala své ruce nad zraněním zbroje. Nevypadalo to však, že by byla její zranění po již prvotním zákroku životu nebezpečná. Když přežila ježdění a šoustání tím trollem, a nalakování jeho zásobami napřímo a v řetězech, něco takového jí nemůže asi zlomit. I když pár žeber to možná bylo! "Přežije, a náklad také." Pronese elfka, jakoby o tom malém mluvila jako o věci, či spíše o naložení, protože o nic jiného v případě zbrojí vlastně ani nejde. "Brzy bude schopná odnosu." Pronese a dodá úslužně. "Pokud by se cokoliv měnilo, budete informována. Jinak myslím, že ráno bude schopná se vám poklonit a odevzdat se." Ještě upřesnila. Načež pokračuje v léčení a zbroj je po pár okamžicích odnešena do rodírny, kde bude mít klid na léčbu a poté i své, odlehčení.

Nový svět

Přikyvuje aniž by se s tebou dohadovala, a jen opatrně odštípne z opylených květů jejich lístky a ponechá pouze zavírající se střed, kde začíná růst semeno a budoucí dužina ovoce. Poté lístky vloží do zdobené dřevěné krabičky vykládané čeveno černým saténem, a po zavření ti ji podá. "Dobrá, připravím několik květináčů a můžeš je zkusit rozmnožit až vyrostou plody." Přitom si květinu prohlíží, trochu z dálky poměřuje prsty a občas nahlédne do jednoho svazku. "Hmmm, takle velké by mohly stačit." Nejspíše hovořící o květináčích. Možná ve svazku jsou nějaké rady?

...

Dcera se pousměje, skoro potutelně a pak spustí "Přibyla dvojice trollů, jak se narodily elfkám. Už se postily do kojení a zácvyku! Vůbec bych se nedivila, kdyby své maminky hned zpracovali, ani jsou snad plodní a schopní páření hned po narození!" Odkáže na dění v trollí rodírně. "Taktéž tu máme čtyři kusy, odlehčené ze zbrojí. Myslím, a jen jedna z nich je zmetek!" Jak vidno, i ona přejala slang, že obsah děloh zbrojí je prostě jen dočasná váha, dokud není odlehčena. Za zmetka je považováno narození lidské samice, zatímco za úspěch rozmnožení o další trollí nosičku. Jsou zde tedy tři trollky a jedna holčička, nejspíše po matce budoucí zbroj, pokud se toho dožije. "Ohledně využití těch u soch, myslím že. Pardon!" Chvilku se přehrabuje v nějakých lejstrech co leží na podlaze u trůnu, tedy pod trůnem. Máš pocit, že pár pergamenů je promáčených, nebo alespoň namočených směsí bělostných tekutin, těžko říci pocházející z jaké tělesné žlázy. "Ah, ne, to není ono, žádost o nahrazení jedné kamenné struktury." Pronese naprosto vážně, i když zahlédneš zvednutý koutek úst, a svitek odloží. Ještě z něj něco ukápne. "Pak tu máme ... á, tady, záznamy od soch" Odvíjí dlouhý svitek pergamenu, vlastně spíš pergamenů, přišitých, přilepených a prorůznu napojených na sebe jako štůček. "Den čtrnáctý, stále buší zbývajících devět trollic ... " Ehm. "Den sedmnáctý, bezezměny." Roluje dál. "Den dvacátý třetí, odpadla pátá. Ne to není ono!" Už skoro vítezoslavně. "Dvacátý sedmý den. Pukla socha pod oknem, nutnost vyždímat všechny matrace a polštáře. Poznámka, nespěchat! Poznámka, ušetřily jsme za vymalování!" V koutku úst jí zacuká. "Třicátý druhý den, zbývající tři zvolňují tempo! Už to bude, okamžíček, okamžíček!" Už je skoro na konci pergamenu. "Třicátý osmý den, sukuba přestala koulet očima, a už má zatuhlé celé tělo jako sochy vedle." Povzdechne si. "Čtyřicátý prvý den, poslední dvě trollice buší už jen sporadicky, myslím, že do konce týdne se rozhodne ... úterý ... ne, dnešní zápis tu není!" Odloží pergameny jako by nic.

Poté si protáhne křídla a dodá, že trénování jde povětšinou dobře. "Tedy, dvou ze tří." Pronese a tleskne. Po chvilce do místnosti vejde Bahenní zhouba, se sukubou kterou nese upooutanou za nohy, ruce, krk a křídla na penise, a tedy i svém těle. "Vpravo! Vpravo!" Hýká sukuba na penise trollky, a pohybuje šoustavě kundou v tu stranu. Přitom visí v řetězech a na očích a učích má klapky, takže je rozhodně slepá a hluchá! "Dopředu!" Dává jí sukuba povel! Poté začne klínem přirážet rychleji a nadskakovat zadkem. "Stříkej! Pozdrav paní!" Do sukuby je pumpováno sperma! "Otoč se doprava!" Trollkyně se otáčí. "Otoč se doleva!" Trolkyně se otáčí ... ale něco tu nehraje!

... Pak si ale všimneš, a uvědomíš, že první začala Bahenní zhouba zrychlovat šosustání, a až tehdy sukuba vydala rozkaz k pohybu. Když přišel rozkaz k semenení, trollice už do ní pumpovala! Když pak trollice poklekne na jedno koleno, a její sukubí zbroj se nakloní, takže ji penis začne tlačit k jedné straně, sukuba dá povel doprava. Když to trollkyně zopakuje, druhým kolenem, a sukuba se nasune na penise na druhou stranu, dostane trolkyně povel ze sukubých úst. Načež trolkyně si začne sukubou pohazovat, na penise nahoru a dolů, takže zadek sukuby pleská o břicho trollkyně. "Řehtej!" Poručí si nadšeně sukuba! Dcera se podivá na tebe, pak na připoutanou sukubu, v postroji a s klapkami na očích a uších, a zasměje se. "Neměla jsem to srdce ji to říct!" Zahihná se, a trollice začne znovu pumpovat semeno, zatímco jí k tomu sukuba dává nadšený povel! ...

Pán Jeskyně - 20. srpna 2022 07:54
Pán jeskyně Erinye

https://rule34.xxx/index.php?page=post&s=view&id=5854884
(elfka na balkoně)(sem zapomněla poslat v příspěvku)

Pán Jeskyně - 19. srpna 2022 23:08
Pán jeskyně Erinye

Rochniště

Pozvolna jsi stoupala do věže, mohutné a spíše robustní a pevné, nežli vysoké. Tato věž tvořila bradavku Sukubího Struku a prsten hradeb kolem ní byl dvorcem prsu, alespoň z dálky. Ve skutečnosti to byla samostatná tvrz, oddělená od okolí pásem hradeb a do věže se tak dalo dostat pouze podzemím, teleportem, vzduchem a nebo jednou ze čtyř rozdělovacích lávek, jenž se táhly na sever, jih, východ a západ, a členily prostor mezi věží a hradbami na čtveřici samostatných prostor! Jedním z prostorů bylo Rochniště!

Komnata nad Rochništěm byla bohatě zařízena, vykládaná bohatými látkami, pod nimiž jakoby stíněny byly křesla z nejdražších dřevin, zatímco svíce ze vzáchných vosků osvětlovaly inteliér, a uprostřed stál stůl s mnohými laskominami! Drahým ovocem na zlatých podnosech a ve džbánech a číších stála vína jenž byla posledními pamětníky mnohých říší a světů!

O stůl se opíraly dvě drowí mladé služebné, a byly připoutány k mohutným prasečím trollům, neskutečně výkonným, odolným a plodným bytostem! Každá z nich zde byla pro jediné dva účely! Dolejvat víno a pářit se ... a přinášet ovoce a pářit se! Jejich jména jsi neznala, stejně slyšely jen na "Podej!" https://www.aragorn.cz/map.php?id=6886 a "Dolej!" https://www.aragorn.cz/map.php?id=6887 A jejich troloprasečí milenci nejspíš nereagovali na nic, pohybujíc se, spíše tedy nosíc je jen o vůli toho, zda šoustají na stole, nebo mají něco donést jejich hračky k křeslům či odpočívadlu na balkoně!

Nejzvrácenější krutostí však bylo, že drowky nemohly jedinou laskominu vsunout do svých úst, dokonce pokud nezaznělo jejich jméno, bylo všechno na stolech a talířích fázově posunuto v jiné dimnzi, takže i když to drowky viděli, nemohly se toho dotýkat! Pouze vyslovením jejich jména se na okamžik věci zhmotnily, právě natolik, aby je mohly přinést! A i tehdy, pokud je přenesly k ústům, díky jejich rtěnkám, se rozpadly v prach! Jedinou výživou kterou zde mohly konzumovat bylo bahnité husté lepivé semeno prasečích trollů! Lahůdka! Zvláště po několika stoletích služby! I když tyto dvě vypadaly mladé a nové! O tom svědčila i snaha jedné drovky se během šoustání natahovat pro ovoce, v rytmu přírazů a u druhé snaha se napít z číše, která když jí během bušení do kundy opřené o stůl několikrát prolétla rukama, jak jí promáchla, se nad číši naklonila a pokoušela se z ní chlemtat jako zvíře! Vše marně! Těžko říci, zda více sténala rozkoší, nebo zoufalstvím! Načež ji mohutný trolloprasák převalil na záda, zatimco druhý svou hračku opřel o stůl, a rozvalil jí mezi nyní nehmotné jídlo a pářil se s ní přímo na stole mezi jídlem!

Odpočívadlo bylo od této scény odděleno závěsem, jenž se dal odtáhnout a odhalit tak pohled ke stolům v místnosti, nebo naopak poskytoval na balkoně dokonalé soukromí, když ne zvukové, tak zrakové! Balkon sám byl kruhový, tedy půlkruhový a nadsazený vpřed a nad prostor, a vydlážnědý drahým mramorem, s jemným okrasným zábradlím a nacházel se zde odkládací stolek a trojice sedátek lehátek, z nich bylo pohodlně vidět na celé Rochniště! Dolů do vysokých kolmých stěn oválného prostoru pod tebou!

Před a pod sebou jsi měla kruhový prostor, jehož dno bylo vybaveno dvojitým pentagramem! Jenž určoval střední a hlubší hloubku. Zatímco normální nižší hloubka byla prostě dnem, až se vše zaplaví spermatem! Bahnem!

V rozích pentagramu byla pětice koryt s přepadem, z nich bude téct vše prostě přímo na podlahu, jakmile se naplní. A nad nima?! Vysoko nad nima byla pětice kamenných chrličů, v podobě ztopořených penisů! Ty jako jiní chrličové sbírali vodu ze střechy, jenž se táhla kolem dokola na hradbění Rochniště! Copak se to tu bude plnit vodou? A také neprší!

...

Náhle jsi za sebou slyšela jiné zvuky, nežli bylo mlaskání drowích kundiček a jejich hekání! "Oh, tohle ... tohle" Nádech. "Jste zde vznešená paní?" Nadechnutí. A trochu divoká chůze směrem k závěsu. A jeho odhrnutí! "Ony, v jídle ... páří se!" Pronesla a měla zděšeně před ústy dlaň https://rule34.xxx/index.php?page=post&s=view&id=5684139 "Jsou jak zvířata." Pronesla a rozhlédla se. "Děkuji, že mě přijímáte ... má paní. Jsem ... poctěna." Zpoza závoje znělo orgasmické chrčení a skučení! "Vaše služebné jsou ... velice neformální že?" Pronesla a přistoupila k okraji balkonu a nadechla se. "Jmenuji se Anna III. Vznešená, a jsem pravá a jediná dědička císařského trůnu obou Otesií!" Počkat? Obou Otesií? Císařství? Trochu se v tom titulu ztrácíš. Neměla to být otrokářská náčelnice z barbarských kmenů? Něco tu nehraje. "Jsem Vám velice vděčná za poskytnutí ochrany, a ráda bych Vám vyjádřila svou vděčnost a obdiv, jen málo mých skutečně věrných semnou odcestovalo a zůstalo mi věrných, než aby se poklonily mé tetě, matčině sestře." Tohle vůbec nesouhlasí! Kdo to je? Koho tu přijímáš? "Vaše ..." Asi hledá správná slova. "Moc mě na mojí straně jistě bude výtanou pomocí a snad se vyhneme i občanské válce, přitom když jsem opouštěla císařství, nedoufala jsem, že u elfů, nebo kočovníků najdu nějaké výrazné zastání. Popravdě jsem nedoufala, že své císařství ještě nikdy navštívím, uvidím, a dobudu zpět. Dáváte mi naději!" Načež (pokud nevolíš jinak, se posadíte, zavoláte si o pohoštění, a začne představení) Náhle si totiž všimneš zlatého zvonečku, jenž leží na stolku a určitě tam dříve nebyl. U něho je lísteček, jehož obsah se ti při uchopení promítne do mysli jako věta. Zatímco lístek je prázdný. *A pust tam pár prasnic a kanců aby to pěkně kvičelo* Smyšíš svůj vlastní hlas! Ale takle to být nemělo! Ta zpropadená dcera! Co všechno si vymyslela, a co všechno je jinak! Pokud bys soutěžila v mistrovství soutěže, nikdy nevěř sukubě, vedla bys o míli před svými soupeřkami! Nebo možná o dvě!

Jakmile zazvoníš na zvoneček, dole se otevřou vrata a do vnitřku Rochniště vejdou čtyři ženy. Nahé! https://rule34.xxx/index.php?page=post&s=view&id=5499914 a https://rule34.xxx/index.php?page=post&s=view&id=5745335 Rudovláska, blondýna a dvě s tmavější pletí (pozadí nalevo) "Mé drahé společnice?" Pronese Anna, a podívá se na tebe. "Proč jsou tam dole?" Pronese a trochu nedůstojně na ně líbezně a spokojeně zavolá! Ani jedna z dívek však neraguje! Ihned pochopíš proč! Jsou od vlivem jakéhosi kouzla, iluze!

Dole se odehrává zvláštní scéna, jakou vidíte napůl reálně, napůl iluzoidně! Všechny ženy se procházejí mezi regály plnými šperků, drahokamů, třpytek, prstenů, tiár a dalších cetek. "Jsou v královské pokladnici, vybírají si šperky!" Pronese líbyvý hlas za vašimi zády, kde s opírá elfí sukuba! Sukuba v podobě elfky! "Má paní jim dovolila si vybrat ty nejlepší kousky, když o své přišly cestou." Usměje se a usadí se do jedné z pohovek! Proto tu byly tři připravené! Načež tleskne a křikne! "Dolej!" A rekace na sebe nenechá dlouho čekat, neboť prasotroll přinese ne penise elfku se sužbánem, aby jí nalila číši vína! "Co se to děje, proč mě neslyší?" Ptá se mladišká císařovna. A ty zatím sleduješ, jak si dole vybírají šperky! K tvému údivu, jedy napůl, si všechny vyberou velice podobné šperky! (viz. obrázky) Ale je to jasné, neb to jsou jediné skutečné šperky co jsou v Rochništi, zbytek sou iluze. A začnou si je oblékat! "Tohle bude zábavné!" Ukáže elfka na blondýnu, která si ke všmu oblékla i zlatý pás, jako jediná! Načež elfka zvedne číši a připije ti. "Na představení, a pěkné kvičení, má drahá matko!" Načež tleskne a na střeše se objeví několik desítek otrokyň, nesoucí v rukách vědra s vodou. "Aź bude pršet bude to ještě zábavnější! A ukáže na linii run pod okapy!" Načež otrokyně zvrhnou kádě po střeše, jako by pršelo! A voda se valí po střeše do okapů a pak do chrličů! Několik okamžiků penisy stojí vzpříměne, ale jak do nich teče víc a víc vody, naklání se, až se převrátí! A začnou dolů ejakulovat semeno! Spermat! Veškerá voda se díky runám proměnila na sperma! A až bude pršet! Bude pršet sperma přímo dolů!

Pětice prudů spermatu plní koryta dole ... "To je ... ohavné!" Pronese dívka. "Co to děláte! Co jste zač!?" Ovšem vůbec nevystihla podstatu! Ohavné to teprve bude! Dokonce se pánovitě zvedne, a rozkáže! "Přestaňte!" Načež ale uslyší křičení dívek zespoda! Jejich šperky se totiž začaly stahovat, ty na nohou k zadku a kotníkům ... ty na rukách k zápěstím a ramenům! Až po chvilce všechny čtyři jsou na loktech a kolenech, na jakýchsi skoro nehybných pahýlech! "Co se to děje! Co jim to děláte!?" Prá se udivená dívka a čumí nevěřícně dolů. Pentagramy se plní a sukuba ti podává tentokráte zlaté nůžky. A před tebou se iluzoidně objeví páska, stuha, vznášející se ve větru u tvých ňader! Jen ji přestřihnout! "Na Rochniště!" Pronese a nežli jí v tom stihneš zabránit, rozkřápne o okraj balkonu láhev drahého vína ... jenž dopadne dolů v podobě pleskanců a výstřiků spermatu!

Když pak přestřihneš stuhu, objeví se po obvodu několik iluzí skrytých otvorů, kotců, jejichž mříže se začínají pozvolna vysouvat! Vysouvat tím, jak se penisy, chrliče, vyprázdnily, a znovu se staví, jak je opustila váha vody, a tím otevírají klece!

Do Rochniště naběhne osm různých démonických prasat! "Myslíš, že se oně poperou, nebo se budou střídat?" Pronese a ukáže na plavovlásku s opaskem. Jak se pokouší lést, a kroutí boky, opasek s malými zlatými plýški vrhá odrazy slunce všude po stěnách rochniště, obšas až na balkon! To musí prasata náramně lákat a dráždit! To bude skutečně zábavné! Tentokrát ani sukuba nelhala! Zespoda se ozval řev a ječení! Anna razyla zděšeně prsty do ochozu balkonu. Sukuba/elfka se rozvalila v lehátku a jen pronesla. "Dones!" ...

Pán Jeskyně - 17. srpna 2022 19:51
Pán jeskyně Erinye

Trollí ostrov

Zelení

Trollky které odběhly za návnadou sukub, tedy jejich podvěšených samic, už brzy rozšíří tvé řady! Ať už dobrovolně, nebo dobrovolně! Jinak to ani sukuby přeci neumí, kdekdo se k nim přeci přidává s oplzlým úsměvem na rtech a blažeností v očích, záleží jen na tom, zda použijí svůj šarm, své diplomatické umění, nebo svůj klín.

Tvé dráždění samce přivádělo k nepříčetnosti, že se dokonce odhodlal k tomu chytit jednu trollici a pokusil se jí hodit za tebou. I přes jeho sílu, mnoho tvorů by s trollicí ani nehnulo, nevylétla ani do poloviny výšky k tvým nohám a s řevem se vrátila gravitací do jezera, kde to jen plesklo! Ostratní trollkyně se povážlivě vzdálily od trolla, snad aby se nepřipojily k nedobrovolné koupely, a sledovaly jak se jejich vůdce pokouší marně tě dostat z obloky.

Sukubí společnice tě začala dráždit prsty a ještě ukazovala oplzlé posunky jazykem a rukou směrem dolů, jako by chtěla vystřídat náznaky všech technik, kterými by se mohla starat o trollí úd. To dovádělo trolla dole k nepříčetnosti ještě víc, zvláště když si olizovala prsty od tvých štáv a současně naznčovala, že mu onou rukou honí!

Vaše dovádění však přerušila rána, která přišla okamžik poté, kdy se troll i trollkyně pod vámi zhroutily do kolen! Být na ostrově, asi by jste popadaly také, naštěstí ve vzduchu náraz nepůsobil! Do ostrovu na druhé straně lesa vrazil ostrov s černým hradem jehož střechy vypadaly jako by byly kropené krvavým deštěm. Náraz vše na ostrově shodil, a hromová rána srážky dorazila v okamžiku. Čas se stáhnout!

Ještě jsi si všimla, jak zbylé tři orkyně poněkud nejistě a zmateně koukají na svého vládce, jako by hledaly otázku co teď, nebo spíše, zda s kapitánem dále stát na můstu potépějícího se ostrova. Zatímco tobě i instinkt říkal, že kdo uteče vyhraje, nebo spíše, nevyvolávat konflikt, pokud to není nutné, s tím, kdo se na ostrov naloďuje! Poslední oplzný úšklebek dolů, a čas vzít ocas a křídla na ramena ...

(získáváš 6 zelených futa-trollek)(a k6 hod, znamená to další co přiběhnou, opouštějící ostrov, pokud je budeš přemlouvat aby utekly k tobě)

Hnědí

Nakojená, spíše ukojená elfka nadšeně souhlasí, neboť vidina takového skvělého, bezpečného a plodného místa ji přímo fascinuje! Její dvě kolegyně sice neprojevují takové nadšení, jenž je způsobeno tvým okouzlením a přeměnou elfky, ovšem nijak proti tomu neprotestují, spíše naopak, i ony souhlasí s odchodem a založení rodu, rodiny, kmenu svých potomků s trolly na novém místě. Jen jim nežne v očích takové sukubí nadšení jako jejich dřívější vládkyni. Přesto je jejich nadšení a očekávání z nich přímo cítit ...

Jak se vydáte na cestu, elfka kterou obejmeš se zastaví a koukne na trolla, pak tebe a usměje se. "Proč chodit, když nás mohou odnést." Pronese líbezně a pobaveně, přejde k trollu jehož úd držíš v ruce a vyšpulí zadeček. Troll k ní přijde a nabere jí údem do kundy, pěkně zezadu, chytne jí tlapama za zadek, spíše už stehna, rozevře jej od sebe, a nasazenou na penise, přidržovanou pod zadkem, jí v rytmu šukání, vlastně kroků, nese líně směrem který jsi ukázala. Elfka se blaženě usmívá a nadskakuje na trollím penise, ve snaze už, už vidět při tom hopsání skrze les a stromy svou novou domovinu ...

Další dvě elfky udělají totéž, a nasednou na penisy trollů, takže pokud si nepospíšíš, zůstanete na mýtině jen ty, sukuba a její podvěšená návnada. Právě přesně tři! Tolik, kolik je volných trollů následujících elfku v líné řadě. "Nebylo by neslušné odmítnout?" Pronese sukuba pobavěně, a s mlsným olíznutím a zahihňáním odepne dívku kterou nesla, a posadí jí na jednoho z trollů, ať chce, nebo nechce, jenž se jí ihned chopí! Načež ti galantně dá vybrat ze zbylých dvou trollů a pak sama naskočí na jízdní zvíře, mává vesele rukou nad hlavou nějakou větévku či stvolem jenž utrhla, jako bičem. "Hyjé!" pobízí ještě svého koně ...

***

Poté co dorazíte do hradu, zjistíš, že dorazilo šest trollích zelných fut (případně další z k6 hodu), které byly přilákány sukubami a také vidinou nového domova. Ovšem musíš si napřed prorazit cestu davem sukub stojících na nádvoří a sledující nějakou neočekávanou podívanou. Tři trollkyně na nádvoří divoce šukají spoutané návnady na sobě nasazené a chodí ve třech kruzích. Tři sukuby stojíc uprostřed kruhů a držíc v rukách lano na kterém nesly návnadu (která je lanem stále připojena k sukubě)(a tím i trollka, jako na vodítku), řehtají se a jako jako nějaké trenérky jednoduchými povely provádějí trollkyně dokola kolem sebe. Úplně jako drezura koní! Tu a tam přitáhnou nebo povolí lano, jak trollkyně chodí v kruhu dokola, nebo jím lehce škubnou či švihnou, podávajíc své hračce instrucke, jako je rychlost chůze, rychlost přirážení. A. "Stříkej! Cákej!" Zahihňá se jedna sukuba a švihne lanem, jehož šleh, vlna, dojede až k trollkyni. Jasný povel! Ozve se hýkání a funění, a pak pleskání spermatu na dlažbu!

Sukuby se začnou hihnat, tleskat, dokonce mlátit křídlama ve větru, jak sledují drezuru! "Znova!" Pronese sukuba jenž vydala onen povel, jenž jsi před chvilkou slyšela. Načež se ozve ještě hlasitější funění, hekot, líbezné hrdelní skřeky, a trollkyně začne znovu semenit! Téměř okamžitě, a na povel! Sububí dav začne nadšeně jásat a smát se ještě více nežli předtím, zatímco drezura nekompromisně pokračuje!

(získáváš bonus na morálku sukub)(získáváš krotitelky)(získáváš trollí jízdu)(vylepšená verze nosičů zbrojí)

Zbylé trollice jsou umístěny v komnatě požehnání, kam se rozhodneš přivést nové trollí osazenstvo, každá z nich právě obskakuje jednu kamennou sochu, jenž pouze v oblasti kundy je tvořená živou elfkou (nevím, zda jsem to pochopila správně, brala bych to jako zkaměnělou elfku, ze které dál žije a reaguje jen kunda/případně zadak a prsa)(navíc iluziodně a magií nabuzuje toho, kdo jí obsakuje, v touze po spojení se sukubou)(takže socha cítí, jak je šukána, ale nemůže ic dělat, a obskakovač, chce šukat víc a víc) Jedna z otrokyň ukáže na probíhající kopulace a s úklonou pronese. "Nevěděly jsme co s nimi, velice se omlouvám, ale vznešené je sem nahnaly a řekla, aby jsme na ně dohlédly!" Zvnešenými jistě myslí sukuby, a vysvětluje to, ten nával na nádvoří, když přenesly povinnosti na služky a otrokyně. Co ale teď?

I když, trollkyně nevypadají, že by vůbec vnímaly a jen si divoce buší své, do svých. Takže asi nějaký čas od nich bude pokoj. Ale můžeš je tu nechat s trolly a elfkami?

...

Gobliní věž se zdá být nyní v pořádku, trochu pochroumaná, ale bez velkých nebo jiných nežli drobných a menší, nevýznamných škod. Co bylo příčinou onoho výbuchu netušíš, ale podle umístění epicentra, a tvého průchodu věží soudíš, že přišel právě z míst před kterými tě varovala goblinka, a jednalo se o ono magické nestabilní skladiště. Dost možná by za to měl někdo pykat, a nebo naopak se tomu nedalo zabránit, a výbuch byl důsledkem nekontability a spojení se původní aury předešlé majitelky, a podvolení se tvojí auře? Kdo ví?

Nový svět

Jak se probudíš, elfka začne vykonávat to, co je její povinností a přiblíží se k tobě tak, aby jsi mohla pohodlně dosáhnout na její prsy. "Přejete si sát, nebo mám paní krmit?" Pronese, a v prvém případě nechá prsy těsně u tvých rtů, takže se stačí jen natáhnout a začít sát, pokud však zvolíš krmení, elfka se přiblíží ještě intimněji, prs ti zasune přímo do úst sama, uchopí své prso a začne jej mnou, stlačovat a dokonce s ním pohupovat nahoru a dolů. Takže z bradavky začne do tvých úst odstřikovat mléko aniž bys musela vůbec popotáhnout, stačí jen polykat! Služba hodná vládkyně!

Jak je ranní nápoj spořádán, elfka se lehce odtáhne, ale jen tak, aby se mohla přesunout za tebe. "Smím začít u paní zády?" Nechápeš sice proč, ale pokud svolíš, (nebo se zeptáš, je to proto, aby ti umyla záda, a ty jsi potom na nich mohla ležet, při zbytku omývání) Elfka se přitiskne svými prsy na tvá záda a přitlačí tak, že cítíš teplé mléko, jak tryská na záda z jejích prsů a pak v čůrcích a kapénkách stéká. To však už elfka prsy, trochu to lepí a mlaskne, přesune k místu kde mléko steklo, a začne prsy mléko roztírat, aby záda, tedy jejich část, namočila. Ihned co lepkavé teplé mléko prsy rozetře, přitiskne se opět hrudníkem a další várka putuje pomalu po zádech dolů, dokud není prsy rozetřena po okolí. Okamžik to trvá, a cítíš, jak mléko pozvolna lepivě schne. To však na zádech ucítíš elfčiný jazyk, jak přejíždí po zádech v rytmických pohybech, a mísí mléko se slinami, zatímco mokrá místa hřeje její horký dech! Pracuje velice šikovně, a také rychle, aby sliny ani mléko nezaschny! Už se těšíš, až bude pracovat na očistě i jiných míst. A co teprve sušení? Nikde nevidíš žádný ručník, ani cokoliv jiného a těch pár hadříčků co na sobě má vy nestačilo ani na tvář. Jediné co tě napadne, že tě bude muset otřít svými vlasy! Příjemná představa že? (nechám to na tobě, zda si s ní a jak chceš pohrát)

...

Elfky na tvé pohlazení reagují jen táhlým slastným stenem a z úst se jim vyřine proud lepkavých slin. Teprve když nadechnou omamnou auru, která je má přivést k vědomí začnou se probouzet. Jejich oči jsou ještě zalepené kalem z potu a slz, od úst jim visí sliny, ale jejich kroucení a pohyby už budí dojem přítomnosti, že si jich plně užívají, a uvědomují si je. "Prosím!" Hlesne skoro potichu a táhle jedna z elfek. "Už ne!" Pronese druhá. "Nechci už vyvrcholit!" Skoro šeptem sděluje prvá. "Já budu, .. budu!" Heká a začne se propínat jako luk u něhož lukostřelec neodhadl sílu tětivy. Jen řetězy ji brání se zkroutit a sesunout se. "Ách! Ách!" Prožívá dlouhé a táhlé vyvrcholení jedna, zatímco druhá sebou škubá, v poslední snaze zastavit svůj blížící se orgasmu. "Nechci!" Ještě hlesne a protočí se jí oči a začne sebou klepat, jak prožívá slast posílnou o to, že ji stále vnímá i rozumem, už asi posté os východu slunce. "Áéégh" Sténá první dvojhlasně s první a její orgasmus ještě stále neskončil!

...

Z elfky skutečně cítíš svou auru, určitě v ní je tvá část, takže věrna poučce jakéhosi elfího mudrce "matka jistá, otec nejistý" musíš tento fakt přijmout za platný! Trollí auru v ni cítíš velice slabě, spíše vůbec pokud jde o její tělo či sílu, ale nejpíše tam sémě trolla působilo jako, katalizátor? Mnohem více z ní cítíš, Wortex?! "Copak?" Pronese, když si ji prohlížíš, a poté co si vyměníte polibek, a tvé ohodnocení, že jsi spokojena ji potěší, pronese pobaveně, jakoby ti dokonce četla myšlenky, nebo přinejmenším hádala na co myslíš. "Počnout během průletu sférou, to bylo teda něco! Bravo matko!" A ještě pobaveně dodá. "Né, že bych si stěžovala, žes mě udělala." Roztáhne křídla a mávne jimi. "Rozkošně šílené, a fantastické zároveň. Ta síla, nespoutaná a nezkrotitelná!" Pokud neplácá nějaké nesmysly je jejím otcem, dá li se to tak říct, sála Wortexu?! Přijde blíž a políbí tě ještě jednou, jako by prvý polibek nestačil. "Kdo jiný by se odvážil něčeho podobného, a dokázal to, počnout při svádění Wortexu!" Přitom to asi myslí doslovně, počnout, když jsi v sobě Wortex sváděla jako hromosvod a maják současně! A na vysvětlenou dodá. "Už jsem po tom trochu pátrala matko, máš úžasnou knihovnu, i když je pravda, že v tomhle ohledu moc informací a zápisků není, ale napadlo mě to jako jidiné vysvětlení!" Ohradí se, že se tím faktem smiřuje a nejspíše ji není proti srsti.

Poté co stočíte hovor k obloze, trhlinám a troskám, dceruška se jen ušklíbne "Mocné to rozhodně bylo!" Asi ještě narážka na váš předešlý hovor, jak ironicky dává najevo, že celý Wortex projel tvým lůnem a uchytil se na ní, tedy v ní, nebo doslovněji, v tobě? "Démoni ne, pokud myslíš své bratry a sestry. I když v prvních chvílích jsem nebyla sto moc vnímat surovost energie z těch děr, takže někdo prolétnout mohl. Ale přílet žádného z nich jsem necítila. Ale ano, věci, jak jsem říkala, ty dva největší kusy mířily na sever, ale přesně to nevím kam, je to moc daleko, nějaké další re rozletěly po okolí nedaleko, ale to byly jen prach a drobotina. Vlastně jediná věc co by za to stála je támhle!" Ukáže někam do hor. "Bylo to něco velkého, zářivého a pláclo to s sebou do těh hor, z téhle strany, protože jsem pak viděla lavinu a kráter. Ale ještě jsem to neposlala hledat." Ukáže ti na mapě blízké místo v horách, které vzdáleně vidíš i odsud. Ovšem nemáš tušení co by mohlo být velké a zářivé?! "A pak ještě tohle, spadlo to přímo před bránu!" Zasměje se a přinese ze stolu květináč s jakousi zkroucenou popínavou rostlinou podobnou filaové růži, na které je několik květů a tvořících se plodů. "Je to Melf-Felma že?" Pronese nejistě. "Našla jsem o ní zmínky v jedné tvé knize, ale myslela jsem, že potřebují velice speciální zacházení a v tvé oblasti nerostly?" Tato květina, pokud si pamatuješ má velice ceněné a vzácné účinky. Pokud někdo sní její plod zapomene na několik posledních dnů, jako by neexistovaly a nikdy neproběhly, ovšem pokud se z jejích okvětních lístků uvaří výluh, dotyčná osoba po vypití zapomene na celý svůj život, a je jako prádzná nepopsaná kniha! Ovšem nasávající jako houba všechny nové podněty, instrukce a to až do kapacity původní mysli a schopností. Proto také její démonický překlad znamená něco jako Císařovna-Coura, což odkazuje na nejí schopnost z císařovny udělat couru a naopak, jediným douškem a trochou vyprávění. Pěstovat tuto květinu se však nikdy nepodařilo a rostla jen spíše náletově a náhodně po světě, velice vzácně, a teď ji tu máš na stole v květináči!?

...

Poté co si vše ujasníte, a váš rozhovor se odebere do nynějších rovin, spokojeně kývne a usměje se. "Ano, přesně tak, i když ona si spíš našla nás. Ale je to jak říkáš! Podala mi plno zajímavých informací, a už se nemůže dočkat, až se spolu setkáte, a ona se ti pokloní!" Usměje se a pak pronese spokojeně. "Mám ti dát tedy připravit přijímací salonek s balkonem, a dáš jí konečně audienci? Může být hned připraven! Přijmeš jí v západním křídle (nad rochništěm) nebo ve východním (salonek nad dostihovou dráhou) matko?" Pronese pobaveně. "Můžeš tomu říkat oslava, představení na její počest! Jako otrokářka to jistě ocení!" Jakoby obě možnosti měly něco do sebe, nebo spíše, měly něco připraveného? Podle jejího pohledu tu audienci odkládá nejspíše právě jen proto, aby ji spojila s nějakým překvapením! A pak ještě dodá. "Budeš si přát mojí asistenci, nebo chceš soukromí?" Pronese, jako by přemýšlela, zda bude vhodné zasahovat do vašeho jednání. "Když ji chceš důvěrně poznat." Ještě s úsměvem, a chápavě pronese ...

...

Pokud nebudeš dceřinu asistenci u setkání vyžadovat, vydá se připravit velvyslankyně - aby s nimi mohla poté promluvit (přijmutím myslím přijmout ty, co budou od tebe odcházet)

...

Zmínka o jednotkách nevyvede tvou dceru z klidu a spokojeně ukáže na knihovnu. "Dala jsem udělat soupisy a plemennou knihu!" Zasměje se. "Ale hádám, že budeš chtít spíše vše vidět na vlastní oči." Načež přejde blíž, až se skoro dotýkáte těly. "Nuže? Mám dát připravit představení? Nebo povolat velvyslankyně, či snad půjdeme na obchůzku?" A lehce se ukloní, ale mnohem více v tom je pobavení. Protože ještě laškovně dodá. "Poroučej královno!" A zaculí se ...

Pán Jeskyně - 15. srpna 2022 21:19
Pán jeskyně Erinye

Trollí ostrov

Zelení

Lákání trollek pomocí zavěšených otrokyň pod sukubami se zpočátku míjí účinkem, ovšem nakonec se skupina rozdělí na ty, které mají své zbroje, a nejsou tolik nadržené, takže je vidina dalších zbrojí, když mají své, nedokáže omámit, a zůstanou kolem svého vůdce ... a na skupinu která se rozeběhne za návnadou, odlétajícími sukubami. Těžko však určit, zda za účelem splnění rozkazu, chycení a pak nošení této odměny ... nebo běžící za příslibem který jsi jim nabídla ty!? Kdo ví?

Každopádně jich více jak polovina zmizí v lese, stejně jako se pozvolna vzdaluje, až zmizí, ječení návnad a svůdné pochichotávání a laškovné mlaskání skubub ... Nad břehem baheního jezera tak zůstáváš jen s minimálním doprovodem (1-2 sukuby) zatímco dole pod tebou je démonický troll a jeho čtveřice následnic!

Jak na trolla dorážíš, aby se dostal nahoru za tebou, jeho agrese ještě více stoupá, až dokonce po tobě hodí svojí zbraň, jakoby to byl oblázek, a ta ti prolítne jen pár pídí od křídla. "Ty dolů! Pak šukat a rodit trolly! Budeš má, ty má, ne tvůj!" Hrozí nyní prázdnými pařáty a divoce přiráží, což u jeho zbroje napřed vyvolává vřískavý řev orgasmu a šílenství, a pak táhlé vití a kňučení, končící záchvatem a upadnutím do bezvědomí, při kterém s sebou jen škubá v orgasmickém rytmu neustávajících přírazů, i když to vnímá spíš jen její tělo, nikoliv mysl. "Ty jít rodit pro mě, hned se pářit!" S tím stáhne válečnici ze svého údu, ta zakvičí v bezvědomí, asi spíše tím jak jí troll sthne a zmáčne, i přes odpor řetězů, a odhodí jí do bahna. "Sem!" Ukáže na svůj úd! "Spojit se, nebo já zlý!" Zastrašuje tě jako by jsi byla obyčejná poletucha. Zdá se, že s ním domluva není možná, protože je až moc tupý a zaměřený na svojí chloubu, vlastně cíl, založit nové pokolení trollů. Nu, na tom není nic špatného! Ale on mu chce velet, místo toho, aby ho pro tebe jen vyráběl. A to se ti moc nelíbí!

Hnědí

Elfka spokojeně koukne okolo a kývne. "Že ano? Co více si můžeme přát pro naše mladé, než to čeho se nám tady dostává! Můžeme se tu nerušeně množit, růst a blaženě existovat." Ukáže okolo na stromoví pokroucený v nepřirozených tvarech a bažinu z trollího spermatu, ze které vyčnívá jen tento malý ostrůvek zeleně s oltářem. O tom, že je šílená už vůbec nepochybuješ! Stejně jako ty dvě!

Poté co jí nabídneš své prso, bez jakéhokoliv studu nebo bázně jej přijme jako dar a přisaje se na něj ... čímž zpečetí svůj osud, jak tvé sukubí mléko proudí do jejích úst. Jedno šílenství se mísí s druhým! Její pohled se na okamžik zakalí, a potom se snaží jemně odrthnout od tvého prsu, jakoby už měla dost, ale jak ji to nedovoluješ, nakonec rezignuje a saje dál jako dítě.

Tvá nabídka opustit toto místo napřed vyvolá vlnu šoku! "Opustit toto nádherné a blažené místo?" Pronášejí skoro trojhlasně elfky. Ovšem pak to v nich začne hlodat a množí se podsunuté otázky "Existuje jiné místo, dobré pro naše děti, naše milé, naší rodinu?" Švitoří jako jeden hlas a nakonec souhlasí! "Poputujeme do nového domova, a naše děti se narodí do nového, lepšího, dokonalejšího místa!" Pohladí si bříška a jejich nadrženě a roztomilý úsměv tě utvrdí v tom cos už věděla ...

(získáváš 3 šílené trollochovné elfky)(získáváš 3 budoucí mláďata)(získáváš 6 hnědých trollů)

(pokud okouzlení trollů pomine, budou se dožadovat zbrojí)

Gobliní věž

Kdokoliv jiný by nebyl schopen se z gobliní věže ani odplazit, ale tobě se podařilo odejít po svých, byť jsi za sebou nechávala cestičku z loužiček a kapek semene jenž ti vytékaly z otvorů a stékaly po pokožce. Nakonec jsi se dostala k jednomu balkonu a z něho seskočila a doplachtila zpátky ke svému hradu. Semeno na tvé pokožce začalo studit, jak jsi letěla a jeho bělostné matlavé krůpěje odlétaly od tvého těla a zůstávaly viset v prázdnotě jako výstřik zastavený v čase.

Při dosednutí, doslova, ti po gobliním semenu na tvé noze uklouzla noha na nádvoří a ty jsi se neelegantně posadila, jen to čvachtlo, a bělostné krůpěje ozdobily okolí. *Plesk!* A to nebyla jediná potíž.

Když se věž začala přibližovat k tvému hradu, aby se usadila jako jeho součást, někdo něco pokazil, protože se věž začala nebezpečně přibližovat nebezpečně blízko jiné stavbě, a bylo potřeba jí magicky popostrčit, odšťouchnout, aby se nesrazily! To však vyvolala magickou explozi v základně věže *Prásk!* Jež rozmetala po okolí kameny a kvádry a následně s hlasitým lomozem se věž *Žuch!* Pádem zabořila do něho, načež se s jakýmsi *Vžrhum!* Sesunula vzad a opřela se o hradbu z vnitřku hradu, a usadila se nakloněná našikmo jako zpola vyvrácený strom. Takže vše co nebylo přibyté se nejspíše právě kutálí k zadní části věže, jenž je o dobrých pět sáhů níže nežli její přední část. No aspoň se nic nerozbilo, mimo asi dvouset položkového seznamu škod!
(ztráty na věži asi 8%)

Věž už nejspíše nikdy nikam nepoletí, zato je ale pevně klíněna a zabořena do tvého hradu, takže se spojení a přistání dá považovat za úspěch ...

Nový svět!

Tvé nevědomí poněkud odeznívá, jakoby jsi se probouzela z bezesné noci, cítíš svěží vzduch, jemné nevtíravé ovocné kadidlo a světelné paprsky na svém těle, a ještě něco jiného, svěží elfí vůni chutě a touhy! "Paní, probouzíte se? To jsem ráda, spala jste skoro čtyři týdny!" Trošičku drsný úvod, ale co čekat od tupé, ale nesmírně voňavé služebné. A ten zákusek nejen dobře voní, ale i vypadá, jakmile otevřeš oči a dle vůně je nasměruješ jejím směrem. U postele ti klečí dlouhovlasá elfka, nepoznáváš ji, ale možná to je jen lehkou amnesií po probuzení, a také, kdo by si měl pamatovat všechny služebné, ale možná právě proto by stálo za to ji ochutnat, jako čerstvě utržené ovoce! https://www.aragorn.cz/map.php?id=6871 Elfka se zvedne a skloní se nad tebe, takže její prsa jsou ti nyní ještě blíže nežli předtím. "Budete chtít začít omytím, nebo snad ... snídaní?" Pronese s jemným rozpakem, neboť dle slunce jenž přes jemný závěs proniká oknem a balkonem je venku již dlouhý den. Načež vyčká co zvolíš, nebo jak ji instruuješ ...

Poté co je vše dokončeno, elfka ukáže na dveře (pokud toho je schopná)(jinak to provede jiná osoba) a do místnosti vejde elfí rytířka v zbroji která mnohem více odhaluje, nežli naopak. "Prosím Paní aby se odebrala do trůního sálu, vše jí bude vysvětleno z těch nejzasvědcenějších úst a v nejdůstojnějším prostředí Vaší vznešenosti." Nu, možná to je ještě tím omámením a neznalostí situace, že poslechneš (nejspíš), místo toho, aby jsi seřvala vše okolo, že ony mají přijít za tebou a povědět ti co a jak tady ... na druhou stranu, vyslechnout to na trůně, a ukázat se svým poddaným asi bude budit důstojnější stav, nežli si něco špitat v komnatě. A vládkyně by se měla svým věrným ukázat!

Jak procházíš věží, palácem a chodbami, mnoho míst vypadá vcelku upraveně a uklizeně, rozhodně tu není takový bordel a chaos, jak si jej pamatuješ z posledních okamžiků kdy se hrad ponořil do Wortexu, přesto tu jsou jeho následky tu a tam znát, ovšem to nijak nevypovídá o tom, kolik času skutečně uplynulo.

Vchod do trůního sálu střeží dvojice hnědých trollů na nichž jsou nasazeny v poutech elfky a jejich nosiči do nich rytmicky zasouvají, nejspíše po mnoho hodin své hlídky čestné stráže, o čem svědčí louže pod jejich nohama a výraz elfek který se mění jen v jakýs skřek a hýkot doprovázený slinami a hleny tekoucími jim po bradě a kapající na prsa. Určitě jsou mimo a nejspíše reagovali jen na pohyb před sebou, aniž by ho vůbec chápaly, nebo se ještě pokoušejí prosit o milost či žebrat o pomoc?

Hlídka tě nechá projít a ty můžeš vkročit do trůního sálu, kde přímo proti veřejím, v dostatečně honosné vzdálenosti a na vyvýšeném místě spatříš svůj trůn. A není prázdný! Někdo v něm vcelku drze sedí! "Zdravím tě matko!" Pronese eflka sedící na trůnu, jenž pod sebou má svázanou elfku, jenž má hlavu zaraženou do klína samozvané královny. "Jsem ráda, že jsi se probudila." Pronese pobaveně a polije rudovlasou elfku vínem z číše kterou drží v ruce. https://rule34.xxx/index.php?page=post&s=view&id=4442107 Cože to? Matka?! Tvá dcera!? A jakto, že sedí na tvém trůně?! "Asi bych ti ho měla vrátit že?" Pronese stále pobaveně a zvedne se z tvého symbolu moci, upraví si trochu ležérně suknici a přejde k tobě. Necháš li se, políbí tě, napůl vášnivě, napůl familiérně. A poté učiní krok zpět a otočí se kolem dokola. "Spokojená?" A zní to tak dětsky a naivně, jako by ti ukazovala šaty na bál, i když nejspíše mluví sama o sobě.

Co tě na ní kromě její sukubí krásy a vášně fascinuje jsou její křídla! Nevypadají totiž ani jako jediná šupinka démonického odkazu, ale jsou plná peříček, jako nějakého anděla, jen jakoby žhnuly, téměř jako by jsi před sebou měla bájného fénixe!

Dcera přejde k balkonu a lehce na tebe kývne, jako by tě volala k sobě. "Docela jsi se prospala, ale měla by jsi začít poznávat svět matko." Pronese to jako by byla o eony starší než ty a dávala ti roštáckou radu. "Docala mě to tu fascinuje, a myslím, že to čeká jen na nás!" Zahihňá se. "Promiň, ale už jsem si nejhezčí místa reservovala v tomhle světě pro sebe!" Chvilku se tváří vážně a pak se zasměje. A ukáže směrem na oblohu, kde ve výšce a dálce vidíš jakési trhliny, skuliny, nápadně podobné škvírám z Wortexu! "Některé se už zavřely, ale z některých neustále vylétají a vypadávají kdovíjaké zbytky tvého probourání se sem z druhé strany. Viděla jsem dopadnout ohromný strom saleko na severovýchod a někam stejným směrem spadl i hrad, tedy, to co z něho zbylo. Jinak samé harampádí, na jih, východ, i západ ... asi se v tomhle světě dost divily, že najednou místo vody padají z nebe démoňi!" Pronese a nadechne se svěžího vzduchu jenž vane kolem balkonu. "Takže, chceš vědět kde jsme?" Tleskne a jedna rudovlasá elfka, trochu ji vlastně podobná, přinese srolovaný pergamen, jenž ji podá. https://rule34.xxx/index.php?page=post&s=view&id=3719592 Načež je propuštěna mávnutím ruky a tvá dcera pergamen rozbalí a položí na menší stolek. Před sebou máš mapu kontinentu! Tvá dcera zaboří prst téměř doprostřed a pronese zcela jasnou informaci, kterou by jsi očekávala jako první. "Tady jsme!" Jak předvídatelné. "Kolem dokola je několik říší, na severu od východu na západ se táhnou elfí říše, lesních a vznešených, odděluje nás od nich pásmo hor, ale dá se tam proniknout několika místy a směry. Tady na západě a jihu je velké lidské císařství, nedávno se rozpadlo na dvě země, snad proto, že císařovna měla dvě dcery a každé z nich odkázala půlku, to byla asi před, tak několika desítkami let. A tady, tímhle směrem jsou divoké kmeny lidí, ještě nedávno putovaly krajinou, ale už mají založená města a kmenové a městské státy. Navenek působí nejednotně a každý si žvýká svou kost, ale snad jim jako celek vládna nějaká vládkyně." Pronese a na okamžik se hrdě vypne, jako by očekávala odměnu za svojí užitečnost. "Samozřejmě jsem ty informace získala z důvěryhodného zdroje! Ta samice byla více než povolná mi na vše odpovědět a prozradila mi i ty nejintimnější detaily, je dcerou sestry matky současné ... eh, její matka byla sestra předešlé vládkyně, a současná vládkyně jí zapudila do jednoho z dalekých měst vzdálených od hlavního města. Naneštěstí je právě nejblíže k nám!" A zabodne prst do mapy, na osdud nedaleko tohoto místa, kousek na jihu. "Tenhle nárůdek si přímo vyžívá v otrokářství a nájezdech, bojují jak mezi s sebou, tak s císařstvím, čas od času se totiž sjednotí k velkému nájezdu na císařství, aby ho vyplenily, a pak se zase po roky třely mezi sebou. A mě napadlo tohle trošku podpořit!" Olízne se mlsně. "Máme od ní nějaké pěkné hračky, a ona je celá divá tě oficiálně poznat a uzavřít s námi spojenectví! Věří, že jí můžeme pomoci sesadit současnou vládkyni, a usadit ji na trůn toho jejich království!" Zašilhá pobaveně očima ...

Poté přejíždí prstem po mapě, a ukazuje nejbližší okolí. "S císařstvím ještě k žádnému kontaktu nedošlo, a ani s elfy, tedy pokud nepočítám ty které jako otrokyně byly v tržnicích naší přítelkyně, což platí i o císařských. Ovšem tady a tudy se dá dostat do jedné elfí osady na hranicích, je to malá obchodní stanice. Třebaže ti z jihu podnikají výpady na elfí i císařské území, nejspíše spolu i tu a tam obchodují." Ukáže na místo na mapě kde nic nevidíš, ale podle slov tvé dcery by tam měla být obchodní elfí stanice. Načež se zasměje a pronese. "Každopádně jsem připravila dary a vyslankyně, které by s okolními navázaly kontakt, a přivedly nám jejich zástupkyně přímo k nám, na seznámení a jednání." Usměje se až podezřele mile, jakoby ve skutečnosti měla v plánu něco zcela jiného s pozvanými, co jí sem vlezou jako mouchy na sladký lep ...

Pán Jeskyně - 14. srpna 2022 21:28
Pán jeskyně Erinye

Trollí ostrov

Let na trollí ostrov se obešel bez jakýchkoliv potíží, tedy pokud se za něj nedal považovat křik čtveřice samic, spoutaných a zavěšených pod sukubami, jenž se ani trochu nechtěly podvolit svému osudu návnady! Na druhou stranu, rybaří se taky lépe na živého a kroutícího se červa, než na nehybnou uvadlou žížalu! Takže mrskající se, vřískající návnady pod sukubami, mohly být to pravé oře...trollové!

Když letíte nad ostrovem, a blížíte se k jezeru uprostřed, jasně už rozpoznáváš situaci, skutečně hrad zmizel, nejspíše v jakémsi výbuchu! Neboť čím blíže je epicentrum, tím jsou stromy zhuntovanější, povalenější nebo podivněji zkroucenější, zatímco k okrajím ostrova, i když vypadaly vždy byzardně, vypadají normálněji, proti ostatním. Hrad nejspíše explodoval při přesunu, nebo dost možná už v době rytuálu a přípravě ochran, to by trollí logice odpovídalo. I jejich nátuře, co podcenily, to nahradily svou odolností! Výbuch nejspíše zničil samotný hrad, ale les přežil díky trollí odolnosti! Popravdě, málokterá bytost by dokázala ustát tohle všechno a přežít, dost možná s výbuchem zevnitř i zvenku!

Zelení -

Let nad trollím lese tě svede k menší budově na okraji jezera, mělkého plnícího se pomalu bahnem z okolního lesa. Budova nejspíše přečkala výbuch, a nyní slouží jako jakési, veliteství? Vidíš totiž několik zelených trollích futa, jak stojí na stráži před branou, zatímco několik dalších jich bloumá po okolí, a nosí nejrůznější haraburdí z okolí a tvoří z nich haldy u domu. Celkem napočítáš snad osm, ne deset, asi, zelených futa trollek, ale jen tak třetina na sobě mají živé zbroje, na ostatních visí jen řetězy, někdy ani ty ne, prázdné, tu a tam s ještě zavěšeným kusem zuhelnatělé nohy, ruky, jedna na sobě má něco, co by mohla být mumifikovaná elfka stará asi deset tisíc let! Zdá se, že jejich živé zbroje neměly takové štěstí, jako jejich nositelky! I když, možná to ony vnímaly naopak.

Náhle z budovy vyjde mohutný hnědočerný troll, tak velký, mohutný a nahnědlý, že to přechází až v černou. Je skutečně urostlý, a mající démonickou auru, nejspíše se jedná o nějakého generála, pobočníka, nebo možná potomka Grunta Plnitele! Na svém mohutném údu má nasazenou rytířku a její mrskání s sebou s mohutným tělem trolla ani nehne, třebaže ona sama vypadá velice schopně, silně a odolně, nejspíše nějaká eleitní gardistka či kapitánka rytířů. Proti řetězům a síle trolla však nemá nejmenší šanci a tak jejím tělem jen cloumá přirážející úd a jeho škubání, prozrazující přicházející výron sémě. (https://rule34.xxx/index.php?page=post&s=view&id=5623824 jen trochu víc trollovitější - a s rytířkou, asi člověčicí nebo elfkou)

Náhle si tě všimne, a hlasitě zažve, možná proto, aby tě zastrašil, možná jen aby ukázal své postavení a moc. "Grááááágh!" Nebo dost možná proto, že se právě udělal, určitě z tvé krásy! Během několika okamžiků se břicho rytířky nafoukne jak by v sobě měla přinejmenším hříbě, a zbytek vyšplíchne k nohám trolla do bahna ... ehm, začínáš pochybovat, že jsou tyhle lesy zaplaveny bahnem! I když, no ... po čase a v tomhle množství! (https://rule34.xxx/index.php?page=post&s=view&id=5623825)

Několik trollek, zvláště těch bez zbrojí, se shromáždí pod tebou, stejně jako jejich vládce. "Ty dolů! Ony dolů! Být dobré zbroje, a ty, moje nová zbroj! Já chtít tě!" Moc si hlavu s diplomacií nezatěžuje. "Vy přivést my! Mít nové zbroje! Nové chov! Chov nová troll! Chov nová zbroj! Ty dolů, hned!" Olízne se mohutným jazykem a oslintá obličej rytířky jak jí přejede po čele, tvářích i bradě ... zatímco ta se začne dávit, a škubat s sebou na penise trolla, takže ten ihned opět ztuhne, pokud snad trochu polevil, a přichází další kolo, zatímco z rytířky v škubání vystřikuje její naplněný náklad. "Přivést mi ona!" Ukáže nahoru troll, a zopakuje, trochu tupě, a hlavně marně, pokud se nerozhodneš sletět dolů. Přitom, i když jsi to již viděla, si uvědomíš, že jako hnědý, tedy spíše černý je tu jediný, zatímco okolo jsou jen zelené trollí futy, ale ani jediný hnědý? Že by se zbavil nový Plnitel konkurence?

Hnědí -

Přelet nad lesem odhalí jakous mýtinu v hájku stromů, jenž vypadá jako nejvyšší místo lesní bažiny. Nachází se trochu dále od jezera, kde byl dříve hrad, a působí trochu zapomenutě, oproti ruchu u jezera. Ovšem jen do okamžiku, kdy jsi těsně nad ní a blíže, to si totiž všimneš jakéhosi oltáře, uprostřed mýtiny. A také skupiny hnědých trollů a elfek, ty však nejsou na trollech navěšené jako zbroje, ale naprosto volně se mezi trolly pohybují, tu a tam nějakého pohladí po hlavě, nebo políbí, zatímco tu a tam troll skoro až něžně nějakou pohladí po zadku či stehnech, nebo jí pohladí, očichá, nebo olízne břicho! Všechny tři elfky jsou v pokročilém stádiu těhotenství, a bez pout, zatímco trollové sedí v trávě a zpracovávají nějaké primitivní předměty, jenž by mohly být sekyrou, oštěpem, ale i dokonce mísou na mletí obilí, no spíše trávy. Nikdo ti nevěnuje nějakou pozornost, dokud nepřistaneš(nebo je neoslovíš)

Po přistání se celé osazenstvo mýtiny shlukne okolo oltáře. Je to trojice žen, dvě elfky a jedna člověčice či snad půl-elfka, a celkem šestice trollů.

https://e-hentai.org/s/82984c5144/1048548-60
https://e-hentai.org/s/54ebbaf83c/2236356-65
https://e-hentai.org/s/513c22427a/944217-39

Trollové na sobě nemají popruhy na zbroje a zdají se celku klidní, jen spokojeně pobrukují za elfkami, ale vypadají docela otupěle, až tupě, ale spokojeně. Určitě musejí být okouzlení! No jistě, ty elfky se zdají být, alespoň částečně zběhlé v magii, a i když nejspíše jako zbroje zešílely na trollích penisech, zavěšené jako zbroje, magická exploze je mohla probudit, či dokonce shodit z trollů, a ony pak využily svoje magické síly, jinak by během pár okamžiků skončily na trollech stejně znova! "Výtejte v našem malém ráji." Pronese nejspíše nejdominantnější elfka. "Založili jsme zde vzkvétající společnost s našimi nejdražšími" Usměje se a přejede si rukou po těhotném bříšku při zmínce o vzkvétání, a při nejdražších se otočí a políbí se s jedním trollem, jenž se kloní a opatlá jí jazykem a slinami celý obličej, zatímco ona se jen zahihňá a pohladí jej. "Co vás přivádí do našeho ráje? Chcete se k nám snad připojit?" Pronese a máš pocit, že je šílená, ale tak zábavně perverzním způsobem? Že by si ježdění na trollích penisech vybralo svou daň, nebo to jen hraje, nebo to je nutnost pro udržování okouzlení, co si doopravdy myslí? Jak by asi reagovala, skončit znovu na trollích penisech jako zboroj bez svobody, nebo zešílela tak rozkošně doopravdy?

Gobliní věž

Proniknutí do gobliní věže se obešlo bez větších obtíží, protože ztopořené údy goblinek, jenž mířily vzhůru jak jsi kolem nich procházela by byly problematické pro kohokoliv jiného, spíše tedy jinou, zatímco pro tebe to bylo znamení úcty, jakási čestná stráž kopí pro královnu! Nakonec se tě ujalo několik goblinek, nejspíše méně nadržených, nebo více důstojných a myslících, a začalo tě vést bludištěm věže, těžko říci, zda jako budoucí oběť, nebo vzácného hosta, nebo jako podvědomě novou vládkyni, ve snaze si u tebe udělat očko ... nebo jinou část těla? (https://rule34.xxx/index.php?page=post&s=view&id=5880711)

Vnitřek věže byl vcelku zachovalý a hlavně vyzdobený nejrůznějšími vynálezy! Gobliního a současně perverzního původu ... po několika krocích, už tě to ani neudivovalo, a po několika patrech tě ne nemohly překvapit ani elfky s mohutnými prsy zavěšené v něčem jako kuchyni, sloužící nejspíše jako okamžitý zdroj mléka ... stejně jako několik elfek připoutaných do nejrůznějších soustrojí, které je šukaly, nebo naopak, které elfky poháněly šukáním. Nejspíše celá věž trořila jakési šukomechanické zázemí ve kterém goblinky hrály prim jako mechaničky, servisačky a vynálezkyně.

Dokonce jsi narazila na místnost s klecmi, kde v šeru na první pohled vypadala zvířata jako psi, ale po rozkoukání jsi zjistila, že to jsou elfky, s porůznu upravenými končetinami a působící jako prasata, psy či snad jezdecké elfky? "Tady cvičírna, trénovat zvěř, jít nahoru!" Pronesla jedna z goblinek a ukázala ke stropu. "Tam dojírna a pak výrobna, a laboratoř, a malý sál" Trochu se zadrhla, a nejspíše si dokážeš představit proč, což asi bude díky osudu nejen osazenstva, ale i celého velkého sálu!

Minete jedny dveře, ale goblinka tě od nich odtáhne, tedy spíše se o to pokusí, ale jen tě uchopí za ruku a ani s tebou nehne, i když se snaží. "Tam nechodit, magické předměty, mnoho poškodit cestou, nechtít tu dělat ohňostoj!" Řeč goblinek je trošku divná, i pčes svojí inteligenci se obecnou řeč nenaučily nikdy dokonale, protože jejich mateřština zní jen ve čtyřech slabikách a vše se odvozuje od hlasitosti, intonace a vůbec dalších gobliních nesmyslů, ale přitom zní jejich obyčejšina docela roztomile.

Poté co dojdete do malého sálu, kde už je vcelku dost goblinek shromážděno, můžeš začít se svým, přesvědčování a introxicací, převedení goblinek pod sebe, někdy i doslova. Trochu tě udiví, že už se tu většina sešla, ale jak se dozvíš, většina už byla svolána jekýmsi potrubním volátkem, do kterého můžeš mluvit, a ono pak mluví v různých místnostech. Fikané!

Goblinky, sledující tvé vnady, jsou nadržené na nejvyšší míru ... zmínka o samicích k znásilnění je vybudila, a současně asi utvrdila v tom, že bys mohla být testovací vzorek tohoto ... nakonec se na tebe vrhnou, ve vlnách, jedna po druhé, skupinově ... ve snaze tě ušukat, ošukat, oplodnit, nebo si aspoň užít ... v tomhle pořadí, protože se zdá, že i když jich jsou snad desítky, jsi neutahatelná a neukojitelná, a goblinky jen marně vypouštějí genofond do tvého lůna, zadečku, úst, mezi prsa, na hebkou pokožku i do vlasů! Stříkání z desítek kopí tě barví do bělostného slizu, ale tvých sil neubývá, zatímco goblinky odpadávají, jedna po druhé! Některé se ještě po chvilce připlazí ve snaze si s tebou dát další kolo, ale ani to jim nepomůže!

Všimneš si, že několik, nejspíše nejvypočítavějších goblinek postává opodál, a čekají, až se na tobě vyřádí mladé, nejspíše ve snaze, jednak se zbavit konkurence, jendnak tě vyčerpat před jejich vlastním pokusem! A pak přijdou nařadu i ony! Divoce sají tvé mléko, dokonce máš pocit, že se nějak vypočítavě na tvých prsech střídají, zatímco další tě šoustají do zadku, kundy i úst! Jsi jima obalená jako hrozen, a cítíš až nebezpečnou souhru, přirážení, mažkání, škádlení! Být obyčejná samice, nejspíše by ses z té rozkoše zbláznila! V jeden čas jich na tobě dovádí i devět najednou, byť standartně jich pojmeš tak sedm! A jejich střídání a pulzování do tvého těla tě naplňuje ... ale stejně nakonec jedna po druhé odpadnou ... ale dlouho jsi si takle důkladně, a úžasně nezašoustala! Máš v sobě a na sobě genofond všech obyvatelek věže, zatímco tvé mléko plní bříška dobré poloviny osazenstva! Nakonec se jedna goblinka vyčerpaná připlazí k tvým nohám. "Nová paní! Poroučejte nám!" Olízne ti nohu a ostatní goblinky sebou plácnou na zem, tedy, no ty co ještě stály na nohou, spíš to je jen takové převalení se, a položení se tvým směrem a praštení hlavy do podlahy. Některé odvážnější se k topě přilezou, nebo ty s nejvyší výdrží, a začnou ti olizovat nohy, boky, i prsa "Paní! Paní! Paní!" Ty co ještě zvládají mluvit, nadšeně i odevzdaně, unaveně brebentí ...

Nakonec, po chvilce, když naberou alespoň nějakou sílu, začnou se ochomýtat kolem, některé přinášejí nápoje a jídlo, povětšinou mléko a sýry, ale i pečené, dušené či sušené maso - vše má nejspíše jeden původ. Ale i ovoce či víno v džbánu v podobě elfky, a víno jí vytéká z klína. "Chtít paní ochutná? Dát si paní toto? Pro paní tenhle nejlepší kousek!" Předhánějí se v dobrotách, zatímco další se věnují okolí. Až přijde několik, důstojněších a začne brebentit, skoro jedna přes druhou. "Chtít paní nechat si věž? Chtít paní odvést nás na svá věž? Mít zabalit věci na cestu? Potřebovat paní to? Potřebovat paní támto?" Jakoby byly připraveny ti posloužit vším co si vymyslíš ... a bude to v schopnostech věže. Zdá se, že s trochou obtíží by šla věž zakomponovat do tvého hradu ... nebo přesunout vše co má cenu a účel, a odlétnout?

{color3}Do nového světa!

Troll na kterého jsi nasedla měl nemalé zásoby sil, i zdroje many, semene! Započala jsi na něm rajtovat, a plnit se magií, tedy nechala jsi ji do sebe proudit pokaždé když se troll udělal ... a ten se udělal pokaždé, když se udělala nějaká ze sukub v špičce pentagramu, takže jeho cákání mělo pětinásobnou frekvenci, a plnilo tě skoro neustále, bez konce. Magické runy na trollovi se měnily v aurách a barvách, jako by oscilovaly s okolím, nebo se naopak roztahovaly, smrštovaly, pulzovaly ... to vše v rytmu orgasmů, jakoby každé vyvrcholení naladilo jiný tvar či barvu!

Mrdačka to je náramná, neboť cítíš vyvrcholení každé sukuby v pentagramu, umocněné, či spíše propojené do orgasmů tvého trolla ... přesto se ti dlouho nedaří navázat kontakt s další sférou. Jakoby všechna energie bezcílně putovala a mizela ... až si uvědomíš, že jsi příliš nízko, potřebuješ maják! Trolla na kterém sedíš necháš postavit, a pak se s ním spojíš, ne vlastně jsi s ním byla spojená celou dobu co se zvedal a měnil polohu, a nyní tě šuká tak jako jiní šukají zbroje! Drží tě za boky a zadek a šoustá tě nasazovím, nadzvedáváním a spouštěním na svůj úd. Krásně to mlaská a jezdí nahoru a dolů jako po másle ... vlasně jako po semeni! Jeho úd je upatlaný a kluzký z nespočtu výronů, a stále přitékají, přistříkávají další a další. Nakonec semeno z trolla teče po podlaze tak, že zaplní celý pentagram. A pak se to stane! Magická energie sexu tebou proudí jako majákem a mizí někde v prázdnotě neznáma ... orgasmus za orgasmem! Jako by ses toho nemohla nabažit a ani tvé sukuby! Sémě do vás proudí výron za výronem a ty cítíš, jak celý hrad táhne jakási síla jako rybu vytaženou na udici ... nebo spíše, to vy, vy se sexuální silou přitahujete k nějakému místu!

Orgasmy nepřestávají a ztrácíš pojem o čase, jen vnímáš barvy před svíma očima, jak nemůžeš zaostřit ... neurčité skučení, funění a hekot trolla ve svých uších, jako pulzování srdce slyšíš jeho orgasmy! ... a pak už jen magie a síla proudící tvým lúnem! Trvalo to snad celá staletí, možná i eony let ... orgasmus za orgasmem, až jsi ztratila vědomí i pojem o čase a pak i existenci! Prošukala jsi se ven z Wortexu jak dláto příraz za přírazem, a propálila jsi jej orgasmy, jako první a jediná v celém universu!

Omdlela jsi rozkoší, otěhotněla jsi, porodila ... probudila se ... v tomto pořadí, v novém světě!

(hoď si na %)(hoď si znova na %)

Pán Jeskyně - 14. srpna 2022 18:20
Pán jeskyně Erinye

Wortex!

Sukubý struk, takové je nyní jméno hradu jehož stavitele a původní vlastníky si již nikdo nepamatuje. Jeho dvojitý pás postupně se zdvihajících hradeb na kulatém oblém vršku tvaru ňadra skutečně připomíná dvorec a věž uprostřed dmoucí se bradavku.

Stará říše démonů se rozpadla, zbořena pod náporem všemožných nepřátel z podřadných ras a jejich spojenců. Vzdorovala léta, ale její konec byl nevyhnutelný, a tak nakonec zanikla, spolu se všemi kdo jí zničily, nepřežil nikdo ... tedy nikdo z nich, zatímco poražení démoni unikly do nových světů aby tam vybudovali nová, větší, lepší a věčná impéria! To byl mistrovský plán vašeho posledního vzdoru! Několik posledních pevností, ještě nedobytých a nezdolaných bude přeneseno do astrálních rovin a světů, zatímco energie přenosů, mocných kouzel vaší původní rovinu roztrhá jako hladový medvěd kozí kýtu.

Tvůj hrad nacházející se v Kulatých kopcích, trochu z ruky od ostatních směrů útoků, a zatím neobjeven, ti poskytl dostatek času na přípravy přenosu. Tedy, i tak byl trochu narychlo, ale nemusela jsi pracovat pod tlakem jako jiní tví bratři a sestry, jejichž pevnosti již byly obleženy nebo k nim vojsky mířila. Takže se ti pro začátek podařilo zajistit dost ochranné i transportní magie ... surovin ... obětí ... otroků i zásob. A pak to přišlo!

Děsivá magie trhala svět na kousíčky, hory pukaly jako by to byl dort upuštěný na zem, ledovce se měnily v páru jako by je někdo hodil do kovářské výhně a stromy mající celá staletí vadly jako by kolem nich míjely eony let sucha a žhnoucích vichřic.

Ochranná magie dokázala udržet tvůj hrad v jakémsi zachovalém stavu, přesto mnoho věrných zhynulo, rozsápáno magií jejíž proudy pronikly škvírami namáhaných ochranných kouzel, několik struktur popraskalo či se zhroutilo a navíc jedna služebná opustila broušenou mísu na tvojí ranní hygienu!

A pak bylo ticho! Ne takové, když v noci všechno spí, naprosté ticho ... hrad se vznášel uprostřed prázdnoty, ničeho, tak prázdného nic, že okolo nabyla ani černota, jakou by jsi čekala v prázdnotě ... naopak, pokud bys to nic měla popsat, bylo to spíše červánkovité a zamlžené. Trochu jako východ slunce nad zamlženým jezerem.

To ticho bylo příjemné a nesnesitelné zároveň, stejně jako jakási absence čehokoliv. Neexistovala zda noc či den, vlajky visící v cárech po prodělané magické vichřici se nepohnuly a dokonce i kámen vržený z hradeb do onoho prázdna, jako by se zastavil v okamžiku kdy proletěl magickou bariérou ochrany ... a zůstal se vznášet.

Až za hodnou chvíli, pokud zde existoval čas, se začaly objevovat další hrady. Některé se vznášely na ostrovech, některé pobořené, jiné vcelku zachovalé, z některých se objevila třebas jen věž, vznášející se nad změtí kamenů ... a z některých se objevily jen ony kameny. Pokud můžeš soudit, zvládla to sem v neporušeném stavu jen asi třetina vašich sil, a další třetina nevypadala příliš utěšeně, spíše naopak. Přesto jsi cítila přítomnost svého druhu i některých konkrétních jedinců přinejmenším stejné nebo obdobné moci jako máš ty, ty jsi dokázala rozeznat, u nižších démonů to byla jen směsice přítomnosti a chaosu.

Z několika poničených hradů se jejich obyvatelé nalodily na ty, jenž poskytovaly alespoň zdánlivé zázemí a bezpečí, a začala příprava druhé fáze! Proražení do nových, neznámých světů!

V nejbližším okolí se nachází pětice ostrovů, ze kterých cítíš přítomnost bestií a démonů, avšak bez přítomnosti jejich majitelů, takže se na nich můžeš vylodit a přivlastnit si jejich zdroje, nebo nalodit jejich obyvatele!

***

Trollí les - tento ostrov vypadá jako pokroucený les mrtvých stromů, nejvíce podobný obrovským vrbám s mohutnými kořeny nořícími se do bahna, uprostřed lesa však něco chybí, nevidíš to dobře ani z nejvyšší věže, ale v místech kde stávala tvrz snad vidíš proláklinu plnící se bahnem. Dříve toto území patřilo Gruntu Plniteli, a dozajista v něm najdeš několik baheních a lesních trollů (zelení a hnědí), s trochou štěstí v plných zbrojích. I když... No, zbrojení trollů si dokážeš jasně představit (mohou být samci, nebo futa) jsou vcelku živé a vřískající ...

Gobliní věž - gobliní věž se vznáší v prostoru a vypadá jako by jí někdo oderval od spodku hradu, hradeb a ona zůstala viset v prázdnotě, protože se nemá kam zhroutit. Stejně jako její základna je však zničena i její špice, nejvyšší patra, kde měla své komnaty gobliní matriarcha (goblinky jsou futa), což nejspíše zanechalo tuto vychytralou rasu bez vedení ... byť nejspíše jen dočasně, nežli se nějaká podnikavá vynálezkyně, magistra či krotitelka neujme velení ... nebo jim nebude poskytnuto ...

Orčí tábor - tento vznášející se tábor vypadá jako válečné ležení kolem dřevěných hradeb, za nimi však nic není, jen směsice kamení vznášející se okolím a prázdnoty, snad se toto odlomilo stejně jak čajová sušenka při skousnutí. Akka Pzrnitelka už tomuto místu očividně nevelí ... ale její armády (orčí futa) jsou zde stále přítomny a připravené k ... prznění!

Elfí strom - pokroucená směsice kořenů a větví s temnou kůrou porostlou pláty stejně jako trny. Jak větve tak kořeny se neustále kroutí a svíjejí, jakoby strom byl živý ... tedy živější nežli obvykle! Uvnitř stromu, bývalé elfí pevnosti, byly elfí kolaborantky a desertérky ... jakási směsice těch, co podlehly démonickým armádám a zvolily místo krutého osudu službu démonickým silám, cílům a vládcům. Armády dříve už jednou Vámi poražené, a začleněné, a převychované pro vaši věc! Ze stromu je cítit prazvláštní magie, jednak její narůstání, stejně jako její, snad nekontrolované pučení a exploze v nejrůznějších místech ... ve stromu se něco děje! (elfky nejrůznějšího druhu) Rozhodně to nevypadá na přívětivé a bezpečné místo ... a bude asi hůř! Velela zde velekněžka s generálkou a arci-kouzelnicí, ovšem jejich přítomnost, jako ponížené rasy nedokážeš moc odlišit od ostatních samic uvnitř ... alespoň ta tuto vzdálenost ...

Zřícenina - Na první pohled tato hradní zřícenina působí, že má vše dobré už za sebou, stejně jako to zlé, ovšem pozornému oku neujde, že většina škod je mnohem staršího data, a takto vypadala již, alespoň z většiny, již před vstupem do Wortexu. Hradní brána je vyvalená, mnoho zní ne-li povalených a rozvalených, tak se bortících, a většina budov se naklání, sesouvá či bortí. Věže nemají střechy a snad jen své původní výšky dosahují z poloviny. Naopak ostrov na kterém se hrad vznáší má mnohem hlubší a větší základnu ... jakoby někdo více stál o přenešení podzemí, nežli vršku! A chápeš proč! Auru cítíš naprosto zřetelně! Tohle je Líhniště! Hrad plný chovných a páření chtivých pavoučích démonů a chapadly prorostlé podzemí v nich vidí kokony plné chovných nádob! Ostatní démoni nikdy neměly s tímto místem příliš ... kontaktů, ovšem říká se, že poklady celých říší a ras zmizeli v tomto nesmrtelném živém podzemí ... stejně jako jejich původní majitelky (pavoučí démoni, chapadla, poklady, zajatkyně), kdo ví co se dá tam dole najít?!

***

Z několika dalších hradů cítíš přítomnost svých sester a bratrů a dokonce zachytáváš vzájemnou komunikaci, stejně jako pozoruješ horentní přípravy a dokonce známky prvních nevraživostí, jak si, snad v rámci vaší démonické přirozenosti, zkouší ze zaniklého světa urvat mnozí co nejvíce, i na úkor vlastního druhu! Jeden z větších ostrovů přirazil k menšímu, a nevypadá to, že by jeho obyvatelé měly náladu a myšlenky na spolupráci!

Třebaže jiné dva hrady se k sobě přiblížily, ale jejich touha po spolupráci nejspíše bude poháněna jen touhou postavit se silnějším nepřátelům.

Z jiných míst cítíš narůstající prostorovou magii, jak se hrady pokoušejí otevřít štěrbiny Wortexu a uniknout do dalších vesmírů, snad v duchu kdo "Uteče vyhraje!" Již několik hradů zmizelo skrze škvíry a praskliny do reálných světů, a stejně tak k tomu může být pragmatický důvod toho, že ti první, si mohou lépe vybírat z toho, kam unikají a kam se jejich brána otevře, co teď?

Zdá se, že vzájemné boje se tě naštěstí zatím netýkají, byť je otázka času, kdy někdo na tebe zaměří svůj zájem, a půjde o akt dobyvatelský, nebo s touhou po spolupráci? Zatím si však mnozí řeší své věci mimo tvůj dosah, a jejich k tobě. Snad je to i proto, že jsi se zde vynořila první, nejspíše hnaná okem bouře, a pak se vynořily nejvíce poničené a zničené hrady, ve tvém okolí, zatímco hrady tvých bratrů a sester vezoucí se po vlně a na chvostu Wortexu se vynořily až dále od tvé pozice. Co teď?

Hledat cestu do dalšího světa, a proniknout do něho jako první, rytuál může začít, vše k němu je připraveno, byť přesné zaměření stejně bude nějakou dobu trvat, nebo napřed zachránit, tedy volně přeloženo, přivlastnit si to, co zbylo z Vaší říše a nezanechat to zde osudu, tedy zbytečně nevyužité? Je to jen na tobě!

Vypisuje se 10 z celkem 10 příspěvků1


↑ navigace

Záložková navigace

Galéria (fantasy)
Resize (tmavý)
Light (světlý)