Kráter (190 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

"Hezký večer, pane." zdraví sedláci Pjotra.

"Strážnýho Hrona? Teď bude asi na strážnici." říká sedlák Machač.

"Přes den chodil kolem vesnice." dodává sedlák Bárta a zrovna s úsměvem háže na stůl nějakou kartu, kterou hned i s ostatními shrábne k sobě.
"I ty potvoro!" zašklebí se sedlák Jirout a upřeně se zadívá do svých hracích karet, které drží pevně v ruce.

"A jestli nebudou chtít spolupracovat, tak..." a šíleně se zasměju.

Ještě rychle kouknu na Žabikucha a řeknu: "Pta jsem se ho na minulost této vesnice a zdá se, že o opevnění toho moc neví."

Možná bysme teď mohli zajít ke strážnici a podívat se po nich tam...

Sedím v hospodě a sleduji dění kolem sebe.
"Ptali jste se někdo učence Azmatixe?"

Přesunu se k sedlákům a začnu se vyptávat: "Dobrý večer, neviděli jste dnes strážného Hrona?"

Večer poklidně ubíhá...

Obchodníci se již odebrali na kutě, aby mohli brzy za svítání vstát a pokračovat ve své cestě.

Když se rozhlédnete po výčepu, tak zde strážného Hrona nevidíte, dokonce tu není ani věčně ožralý kroll Gwarg. Jeho oblíbené místo je prázdné a pod stolem také neleží.

Se strážným Hronem jste zatím neměli příležitost se více seznámit. Je to štíhlý člověk s krátce střiženými vlasy. Svýma tmavýma očima, černýma jako uhel, vždy ostražitě sleduje okolí, jakoby se snad každou chvíli měla na obzoru objevit armáda nepřátel. Většinou je k zastižení buď na strážnici nebo je na obchůzce po Vísce a okolí.

"Jo strážní moc sdílní nebyli," pokývnu mírně hlavou na souhlas s Tizokem.
"Ještě jsem se byl podívat okolo té brány ve dne, jestli tam nenajdu něco, co by nám pomohlo, ale NIC."

,,To by mohlo být to vodítko. Byl jsem ještě u Azmatixe, ale ten mi jenom potvrdil mojí domněnku, kterou řekl otec Kramelius Pjotrovi. Těžko říct jestli byli strážci opilí, ale mě chování kapitána Albrechta přišlo, no jako když vyspává kocovinu. Málem mě přirazil ve dveřích," uchechtne se.

Už s plnou pusou se otočím na Flaveriuse:"To je vše, co mi Jirout řekl." Pravím to trochu potišejí, aby si sedlák nevšiml, že o něm mluvím. A pak se s chutí pustím do zbytku večeře.

Pozorně poslouchám ostatní a přitom popíjím z mosazného pohárku červené víno. "Jediným klíčem k naší duchařské záhadě asi bude nález toho prstenu." Pak se otočím na Ariona, který s chutí pořádá svoji večeři. "No tak se podívejme. Přeci něco! Takže strážný Hron? Víš ještě něco bližšího?"

Podívám se i na ostatní: "A někdo další zjistil ještě něco zajímavého?"

"Hmmm, to zní nadějně." Pousměji se a napiju se ze svého poháru.

Pořádně se napiju a poslouchám ostatní co zjistili. Po Trornovi se taky přidám se svými zjištěními:"Jak řekl Trorn, u Kroupy jsme se toho moc nedozvěděli. Ale strážnice bude asi přece jen místo, kam bysme měli ještě jednou zajít. Mluvil jsem přes den s Jiroutem. Měl velkou radost, že jsme ducha také viděli. Ptal jsem se ho na ten prsten a vzpoměl si, že strážný Hronov zmínil nějaký šperk, díky kterému těď bude mít dost peněz nebo tak něco. Asi bysme se měli Hrona na to zeptat." Dopovím a zakousnu se do večeře.

"No já bych to nehodnotil úplně jako neúspěch, utvrdil jsem se v tom, že pokud chceme tento záhrobní případ rozlousknout, je nejdříve nutné najít onen prsten. Mluvili jsme se sedlákem Bártou a ten nic neví. Zkoušeli jsme se vyptávat na strážnici, ale od nich jsme se nedozvěděli nic, protože měli kocovinu a odmítali s námi mluvit. Tedy já osobně jsem z nimi neměl tu čest mluvit."
Mé prsty zabubnují do dřevené desky stolu a trochu stiším hlas: "Podle Otce Krameria takový duch neodejde z našeho světa, protože je zde něčím připoután. Tímto poutem může být zlé kouzlo a nebo přirozenější příčina. Na otázku, co je tímto poutem zatím neumíme odpovědět a můžeme jen hádat, že je to ten prsten. Nezjisitili jsme vůbec nic o tom, kdo může být ona přízračná postava a co jí tu drží. A nezjistili jsme ani jak vypadá onen prsten, proč ho to zjevení chce či kdo ho může mít. Doufali jsme, že takový nález prstenu se v této malé vesnici rychle rozkřikne a něco se dozvíme i zde."
Pohledem začnu kontrolovat osazenstvo hostince a dívat se, kdo má na ruce nějaký prsten.

"No a kde jste všude tedy byli? Já byl u hrobaře a ten vůbec nic nevěděl. Takže jsem taky nic nezjistil."

"Já s Arionem sme taky neuspěli. Doufám že jste měli chlapy trochu větší štěstí." Zavdám si z korbelu piva předemnou.

,,Nevím jak vy, ale mi jsme naprosto vyhořeli. Nemáme zhola nic," začne mluvit za sebe a za Pjotra sokolník. ,,Jedině že bychom vám řekli, kde všude jsme odešli s nepořízenou," zasměje se trpce.

Na večer se scházíte v hostinci u Hroudy, abyste se domluvili ohledně Vašeho pátrání kolem místního ducha od Staré brány a poradili se co dál...

Ve výčepu je rušno jako obvykle. Sedláci Jirout, Bárta, Machač a Malík zase hrajou karty, řezník Šmakal nasává kořalku a několik ostatních místních hovoří nad korbely piva.
Z cizinců tu jsou pouze dva obchodníci a jejich doprovod, kteří se zde ubytovali na noc, další den míří dál do Vrátníku, městečka západně od Vísky.

"Škoda, snad ostatní budou mít větší úspěch. Kdyby jste si náhodou na něco vzpoměl, tak se nám ozvěte."