Matrix (13 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz



Herna

Matrix

Pán Jeskyně:

Katanga

Systém:

ORP

Nové příhlášky:

Nepřijímáme

Popis jeskyně:

Hra inspirovaná světem nebezpečné virtuální reality. Jsou lidé, kterým stačí jejich binární štěstí, umělý sen, ve kterém žijí. A pak jsou bojovníci, ochotní vzdát se všeho pohodlí, jen aby byl jejich život skutečný. Matrix prochází novým updatem: přežije to Sion, podzemní výspa lidské civilizace?

Klíčová slova:

matrix, virutální realita

Jaké hráče:

Soukromá hra.

Nástěnka:Zobrazit/skrýt Nástěnku

ENCYKLOPEDIE HRY

Postavy

MatrixAGENT SMART: agent, který se oproti svým kolegům usmívá a zpívá si. Je do jisté míry lidský, což ho dělá o to děsivějším nepřítelem. → BOBBY (hybrid): křivozubý puberťák, který dokáže ohýbat Matrix. Aktivně pracuje pro agenty. → HERB (hybrid): osmiletý chlapec, který pracuje pro agenty. Bere Smarta jako svého učitele, pro kterého se vším úsilím splní jakýkoli úkol. → SÁRA (hybrid): sympatická, subtilní blondýnka, která ač dělá pro agenty, nepodílí se na stíhání. Zajímá ji vnější svět, tajně sympatizuje s operativci, je ochotna s nimi sdílet interní informace. → RADJAWI (program): Navigační program pro kontakt s Vědmou, jeho úkolem je také Vědmu chránit. Má podobu Inda. Často si čte brakovou literaturu, které má problémy porozumět. → SOO-MIN (program): Navigační program pro kontakt s Vědmou, jejím úkolem je také její ochrana. Má podobu Korejky. Často poslouchá k-pop. Posádky lodí Sionská radaTHANOS: hlavní představitel Sionské rady, bývalý kapitán lodi Juno. Drobný vychrtlý osmdesátník s aurou moudrosti a autority, tichý, filosofující, vždycky si dokáže sjednat ticho. Ctí ideály otevřené společnosti, přivezl do Sionu mechanické motýly, poté, co se mu podařilo navštívit a znovu opustit Město strojů → MIRIAM: padesátiletá bývalá vedoucí domobrany, která při dávné akci proti strojům přišla o nohu. Je rozumná, otevřená, k věci, podporuje Hádes → REEVES: bývalý kapitán lodi Afrodita, programátor. Prošedivělý černoch, zlatý člověk, který vždycky chápe problémy posádek a snaží se je aktivně a osobně řešit. Specializuje se především na počítačové problémy. → HROBNÍK: jeden z nejmladších členů Rady, nesympatický a hlasitý floutek. Nikdo moc nechápe, jak se do Rady dostal ani co tam vlastně dělá. → ALTAIR: jeho láska k úhledným sloupečkům je za hranicí lidství, podle Yarawy se chová jako počítačový konstrukt a ona sama je pro něj něco jako trojský kůň v systému. Podobný názor na něj má více lidí. Umí být ale praktický. → FLORIAN: Svým logickým zaměřením je podobný Altairovi, arogancí však převýší většinu členů Rady. Člověk fungující na destilovanou logiku a jízlivost → NINIVE: Bývalý operativec, mezi ní a Yarawou je něco shnilého, pravděpodobně žárlivost. Ninive není ještě tak stará ani zmrzačená, aby odešla z postu operativce a usedla v Radě. Každopádně i když je vůči Yarawě vysazená, je schopna podržet operativce tam, kde je jiní odsuzují. → BASTET: Bastet se už v Sionu narodila, spravuje praktické části života v Sionu. …a další členové Rady, kteří ještě neměli možnost se projevit.LARAINA: podržtaška Sionské rady, rozevlátý účes, šat a naprogramovaný úsměv. Ač je sekretářkou Rady, není jim tak strojově oddaná, jak by se mohlo čekat. Další obyvatelé SionuKANA: Speedyho sestra → HOMÉR: vůdce Sionských bubeníků a místní celebrita, dystopický básník a buřič, říká se, že píše texty pro Imagine Dragons → Adelaidin manžel a děti

Slovníček náhodných reálií

Hybridi: Jejich matrixový kód je z části lidský, z části programový. Pracují pro agenty, někteří procházejí speciálním výcvikovým programem pro lidské agenty. Stroje využívají lidské kreativity a způsobů chování, kterých sami nejsou schopní, aby jimi posílili ochranu Matrixu. Předávají jim informace o reálném stavu věcí: hybridi vědí o tom, že jsou v Matrixu a co s ním mohou dělat. Zatím to vypadá, že stroje berou do svých řad mladé lidi a děti. Sirény: Kitsunin mistrovský program, který údajně nejde překonat. Jezero plné mytických sirén, které stahují každého, kdo je navštíví, hluboko pod hladinu. Jsou neúprosné, vytrvalé a zpívají píseň rozloučení. Kitsune svůj program nasadila do ochranné vrstvy lodního počítače, aby zachytil všechno, co by mohlo loď ohrozit. obrázek

ODEHRANÉ UDÁLOSTI:

Agent, který zpíval

Yarawa a Speedy byli vysláni do Matrixu, aby od uhrovatého křivozubého kluka získali zdánlivě nevýznamnou disketu. Bobby však ukázal, že nejen že umí Matrix ohýbat jako zkušený operativec, ale zároveň že dělá pro agenta Smarta. Yarawa skáče pro disketu pro kanálu a snaží se utéct před samotným Smartem, který se za ní s písní na rtech vydal. Z kanálu si Yarawa odnáší postřelený loket. Speedy, který mezitím vyřídil druhého agenta, pomáhá Yarawě dostat se k telefonu. Oba operativci se nakonec dostanou na loď – plní nepříjemných dojmů: proč Bobby pomáhá agentům? Proč je Smart nezabil, i když k tomu měl nejednu příležitost? Proč pozval Speedyho na kafe? A proč je matrixoví ochránci nechali ukořistit disketu?

Štěnice

Disketa, kterou Yarawa vytáhla z Matrixu, obsahuje program na zacvičení lidských agentů. Při schůzce v jídelně Kitsune přiznává, že věděla o nových updatech v Matrixu: objevují se tzv. poloagenti, lidé s částečně agentským kódem. Na lodi se strhne hádka o důvěře. Yarawa, Fox a Speedy se chtějí odreagovat v Konstruktu, kam si jako operátora berou Žábu. Vše jde hladce, dokud Konstrukt nespustí program Sirény (Kitsunin nepřekonatelný eliminační program). Kitsune zvládne program vypnout a poukáže na štěnici na Yarawině lokti, kterou Žába přehlédl. Štěnice ve tvaru zářivého modrého měsíce se mění v broučka, kterého je možné zadupat do země.

Na suši s hybridem

Kitsune uznává svou chybu a je ochotna přijmout jakoukoli podmínku, která jí vrátí důvěru na lodi. Nakonec i proti svému přesvědčení a přes svůj strach jde s Yarawou a Uranem do Matrixu: s Foxem jako operátorem. Jdou na suši – užít si gastronomii, jakou ve skutečném světě nenajdou. V suši restauraci se setkávají s blondýnkou s hybridním kódem a náušnicemi podobnými Yarawině štěnici, která jim však nechce ublížit (Sára, pozn. PJ). Naopak se je snaží krýt, předává jim pár letmých informací o nových aktualizacích a zajímá se o svět mimo Matrix. Jejich rozhovor přeruší zpráva o blížícím se poloagentovi: osmiletý Herb jde vytrvale za skupinou operativců ve snaze je eliminovat k potěše svého učitele. Herb se sice snaží, Uran ho však setřese a všichni se navracejí na loď. Když se Yarawa vrátí, najde vzkaz od Sáry (na diářové stránce, 14. a 15. červenec 2028, cca o 3/4 roku později): popisuje jí svůj sen, ze kterého se zdá, že procitá do reality v líhních – Sářina realita je ale modrá, narozdíl od skutečných líhní, které jsou červené. Znamená to něco?

68 kruh pekla

Yarawa je zdá se Kitsuninou obětí spokojena, ne tak Speedy. Černý obr je zamlklý a uzavřený. Kitsune a Fox mají spoustu programátorských novinek, které spolu soukromě projednávají – možná více, než by se Yarawě líbilo. Hádes se letí do Sionu, není však sám. Do města se řítí i Atlas s Verity na palubě. Verity (ve sprše) informuje Yarawu o nových lidech vytažených z Matrixu – o Golemovi, který chce se chce stát operativcem, a o Vráně, se kterou Yarawu vzápětí seznámí. Vrána je slepá dívka, která kolem sebe šíří strach a chlad. Má vcelku přesné informace o Sionu. Ví, jak Sion vypadá, jak vypadají lidé, kteří v něm žijí – podle ní je však Sion obrazem Pekla. Operativce, kteří žijí na 68. podlaží, považuje za démony, kteří chodí do světa svádět lidi na cestu utrpení. Tuhle víru jí vštípily stroje. Vrána je duševně mimo. Jako by byla částí mysli stále v Matrixu. Krom toho tvrdí, že Yarawu zná. Že byla Firefly to poslední, co Vrána kdy viděla. Co je na tom pravdy? Když odchází pro Foxe, aby s ním šla na Radu, zastihne ho při tajnůstkářství s Kitsune. Fox se však ihned přidá k Yarawě a jdou spolu městem před představené Sionu.

Sionská rada

Na Sionské radě se sešli členové přítomných posádek a další významní představitelé odboje. Justus představuje městu Golema a Vránu včetně Vrániných představ o realitě – realitě, která je spálená na prach, realitě, kterou si lidé zničili sami. Vysvětluje ochromenému sálu, že stroje vytvořily Matrix jako místo, kde mohou žít lidé, kteří si nevážili svého skutečného ráje. Tara zároveň vysvětluje, že dokud se Vrána nedostala do reality, byla v pořádku – slepá, ale racionální. Vyvstává teorie, jestli Vrána nebyla hybridem. (Mezi Vránou a Justusem je podivný vztah. Justus s Vránou jedná, jako by ta křehká nemocná bytost byla jeho ‚dcerou’.) Následně vyjde najevo, že informace o existenci hybridů a nových kódů se na Hádes měla dostat, ale ztratila se cestou mezi vůdčí trojicí (Thanos, miriam, Reeves) a posádkami. Thanos, klidná autorita a vůdce celé Rady, vysloví pochybnosti o důvěře mezi lidmi Sionu a s pohrdáním zbytkem Rady odchází ze sálu. Rada se rozpouští. Zatímco programátoři a kapitáni se sejdou kolem Reevese, Miriam si k sobě zavede Yarawu a Speedyho a projevuje jim přízeň.

Chvění motýlích křídel

Miriam dvojici odvádí dolů do strojovny, kde jim ukazuje malé, křehké mechanické motýly, kteří kdysi přilétli z Města strojů na lodi Juno. Thanos byl v té době jejím kapitánem a nikdy nevysvětlil, jak se jeho loď mohla z Města strojů vrátit celá. Krom toho se Miriam filosofickým způsobem snaží zpochybňovat dogmata, která mají lidé o světě strojů a o Matrixu. Zpochybňuje ničitelské záměry strojů a srovnává vpády operativců do Matrixu s vpády strojů do Sionu. Speedyho mlčenlivá bariéra se prolamuje a objednává si ji na tanec při oslavě.

V rytmu tisíce srdcí

Slavnost Yarawa strávila tancem se Speedym, při kterém balancovali na tenké hranici mezi přáteli a milenci. I když Speedyho maska nepřístupnosti padá, zůstává gentlemanem. A tak Yarawa po oslavě usíná sama. Ráno nachází strohý vzkaz od Foxe o odletu a o tom, že si do té doby může dělat co jen chce. Yarawa se vydává do města, kde se setkává s indiánskou babičkou, Stříbrnou Bouří, která ji odvádí do oázy lidství – společenského prostoru, kde už Yarawu čekají Bouřiny vnučky Růže a Liška. Obě dívky vyrůstaly s pohádkami o operativcích a Růže považuje Yarawu za svého patrona. Nechává si od malé indiánky vyprávět pohádku o starém operativci Eaglovi: ač byl skutečný Eaglův osud tragický, v pohádce Orel zůstává nadále hrdinský a svobodný. Bouře se svou dcerou žádají Yarawu, aby pomenovala čerstvě narozeného chlapce. V rodině se říká, že životy nás všech jsou propojeny. A že je důležité ono spojení posilovat. Chlapec, který se na Yarawu důvěřivě díval, od ní dostal jméno Neptun. ...
Hráči: (1/1) Neera

Fórum ⇓

Pro přidání příspěvku je třeba se nejprve přihlásit a být registrovaný v této jeskyni.

|⇐ 1 ... 11 12 13 14 15 ⇒|

Yarawa „Firefly“ - 30. listopadu 2014 20:38
Yarawa „Firefly“

Přestože vím, jak Speedy svoje gesto myslel, posadím se na podlahu naproti němu. Radši mluvím s lidmi z očí do očí. O zmiňovanou postel se opřu zády, kolena si přitáhnu k hrudi, obejmu si je pažemi a položím na ně bradu.
„Doufala jsem, že má Zmrd třeba jenom mizernou mušku,“ brouknu výmluvně a uhnu pohledem. Vím, že to byla naivní představa, ale byla hezká. Nejspíš jsem to cítila celou dobu, ale až Speedyho slova mi dovolila podívat se na to zpříma a uznat, že má pravdu. A nešlo jenom o ten záhadný rozhovor před telefonem. Až teď zazněla v agentově písničce ta poslední nejhrůznější nota.
If you´re happy and you know it…
Mohl mě zastřelit.
Už jsem tady neměla být.

Křečovitě zavřu oči a otřesu se, přímo cítím, jak se mi ježí chloupky na rukou. Jasnější potvrzení už Speedy ani nemohl chtít.
„Myslíš, že chtěli, abychom tu disketu dostali?“ zvednu k němu tázavý pohled, zmatený a znepokojený. Všemu tomu chyběl motiv. „Jako… virus, hoax, co já vím. Pokud…“

Ještě dřív, než ta myšlenka nabrala jasnější obrysy, chtěla jsem ji vyhnat ze svojí hlavy, ale zasekla se jemnými háčky a držela se pevně. Jako sentinel.
Pokud nešlo o disketu, ale o nás.
Protože čí kódy vídá Kitsune nejčastěji?

Pán Jeskyně - 30. listopadu 2014 07:44
Pán jeskyně Katanga

„Co nám Kitsune řekla o hybridech, musím pořád přemýšlet o tom, co mi říkal Smart,“ utrousil Speedy a otevřel dveře do své kajuty. Uvnitř to vypadalo jako vlastně v každé kajutě. Hmotný majetek je luxus, který si vojáci v prehistorickém potrubí nemohou dovolit. Speedy ukázal Yarawě postel, zavřel dveře a pak si sám sednul na zem.

„Musím přemýšlet o celé té akci. Přehrávám si to pořád dokola...

Víš, netrápí mě ani tak to, že tam ti agenti byli. Spíše to, že měli nejednu příležitost nás trvale oddělat - a neudělali to.“

Yarawa „Firefly“ - 29. listopadu 2014 21:26
Yarawa „Firefly“

Chvíli si měřím Speedyho nepříliš soustředěným (možná ne úplně příčetným) pohledem, než nepatrně přikývnu, stočím hlavu zpátky proti stěně a zamumlám: „Myslela jsem si to. Já se Foxovi teda vůbec nedivím.“
Když se mě Speedy snaží vytáhnout z chabého stinného úkrytu mezi trubkami, moc se mi nechce, ale nakonec se neochotně poddám. Celé to asi není úplně nejlepší nápad, ale nějak nemám sílu ani chuť mu ho vymlouvat.
„Ale tobě se divím,“ neodpustím si s upřímným zmatkem v hlase poznamenat po cestě. Jasně, už je tady taky nějakou dobu, vím, že se Speedym hned tak něco nehne. Ale tahle mise, Smart a zrada vlastního operátora… To už by mohlo být za hranicemi jen tak něčeho.

Pán Jeskyně - 29. listopadu 2014 18:12
Pán jeskyně Katanga

„Ehm,“ zakašlal rozpačitě Speedy, „nebude. Fox to zvládne i za tebe. Je pěkně rozlícený, to jsem ještě neviděl.“ Speedyho velká ruka se opatrně dotknula Yarawina ramena. A pak ta dlaň začala lehce, ale zato vytrvale odtahovat Yarawu od trubek a směrem od jídelny. „Pojď ke mě. Aspoň neuslyšíme, jak se tam hádají o nás bez nás.“

Yarawa „Firefly“ - 28. listopadu 2014 15:44
Yarawa „Firefly“

Normálně bych se zavřela ve své kajutě, stočila se do klubíčka, přetáhla si deku přes hlavu a útrpně počkala, až se bouře přežene. Ale cítím, že to by mi dneska nepomohlo. Nemusela jsem se potýkat jenom s běžnou náloží svým vlastních potenciálně smrtelných chyb. Ty chyby byly cizí – jak jsem se měla vyrovnat s nimi?
Bylo ve mně tolik energie pramenící ze vzteku, že jsem měla pocit, že vybuchnu. Chtělo se mi řvát do ochraptění, chtělo se mi něco zničit.

Třásly se mi prsty, nedokázala jsem ten pohyb ovládnout. Zatnu ruku v pěst a vztekle s ní udeřím do stěny.
Sedřu si klouby.
Řev, který se mi rodí v hrdle, omezím na tlumené zavytí.
Opřu si hlavu čelem o prorezlé kovové trubky.
„Myslíš, že to bude konstruktivnější, když půjdu zpátky a vymlátím z Kitsune duši?“ stočím hlavu ke straně, aby se mezi rzí a pramenem mých vlasů otevřela škvíra, kterou bych mohla na Speedyho kouknout.

Pán Jeskyně - 28. listopadu 2014 12:04
Pán jeskyně Katanga

I přes zavřené dveře bylo slyšet, jako Fox křičí a že se k němu přidávají i další hlasy. Překřikují se, útočí na sebe.

„-lidi s programovaným myšlením a já si mám sedět na sesli s rukama v kapsách, nebo-,“ ozvalo se zřetelněji, když se dveře na chvíli otevřely a z nich vyšel Speedy. Pečlivě za sebou zase zavřel.

„Fox nabírá obrátky. Tohle... nebude konstruktivní. Chceš mou společnost, nebo chceš být sama?“

Yarawa „Firefly“ - 26. listopadu 2014 22:48
Yarawa „Firefly“

…já snad špatně slyším…
Určitá část mého mozku se velmi aktivně snažila nepochopit, co Kitsune říká, protože dobře věděla, že pokud se budu dál snažit to rozšifrovat, bude to bolet.
Ale já jsem nikdy moc neposlouchala dobré rady.
Ani svoje vlastní.

„Jak jsi mohla?“ zasyčím tiše. Samotnou mě zasáhne míra zrady a křivdy, kterou slyším ze svého vlastního hlasu. A je to až pocit zrady, který protrhne veškeré zbývající hráze mých vnitřních obranných mechanismů.
Ani si nepamatuju, že bych vstávala, prostě najednou stojím s rukama samovolně zaťatýma v pěst. A taky křičím, dost nahlas křičím vším vztekem a znechucením, které se ve mně náhle vzedmulo: „Jak jsi ksakru mohla nadřadit pár páprdů, co si sedí hezky v závětří a jenom se bojí, že budou vypadat blbě, nad naše životy?!

Pokusím se zhluboka vydechnout, abych se uklidnila, ale dech mi syčí skrz zaťaté zuby prudce a přerývaně. Přelétnu tvrdým pohledem jednotlivé tváře u stolu.
„Tak myslím, že k tomuhle už nemám co říct,“ ucedím vztekle a rázně překročím lavici. Potřebuju vypadnout. A jelikož to se na vznášedle v prehistorické kanalizaci dělá blbě, aspoň třísknout před světem dveřma.

Pán Jeskyně - 25. listopadu 2014 13:33
Pán jeskyně Katanga

„Kitsu?“ zavrčel Fox.

„Yarawa má pravdu. Tím, že o matrixu víme, si ho můžeme ohýbat. Jako agenti. Sice jen do určité míry, ale můžeme.“ Kitsune stále zírala na stůl. „Ale pořád jsme lidé. Lidé s hybrindí signaturou mají hranici ohýbání matrixu dalece posunutou. Za cenu jisté... úpravy myšlení.“

„A tohle víš odkud?“ vrčel dál Fox a probodával pohledem její spánek.

„No... všimla jsem si... viděla jsem podivnou signaturu, kterou bys ty asi přehlídl, a...“

„A říct jsi nám o tom chtěla kdy?!“

„Rada mi to zakázala, dokud nebudou nějaké důkazy.“

„Takže Speedy dneska trhal rychlostní rekordy v traktoru a Yarawa utíkala o život kanálem se zpívajícím agentem za zády jen proto, že Sionská rada ti něco zakázala?!“

Yarawa „Firefly“ - 24. listopadu 2014 17:33
Yarawa „Firefly“

„Hele, nic proti,“ teď už zcela vážně pozvednu ruce dlaněmi vzhůru, „Ale toho Smarta museli buď přehlídnout, nebo se nějak prozradit a tím ho přivolat. Agenti obvykle jenom tak nemaj padla a nejdou domů, nebo si zrovna nepotřebujou odskočit.“
Chytnu svůj kelímek s čajem a rázným pohybem ho posunu blíž k sobě a okraji stolu, aby mi do něj Žába samou zvědavostí náhodou nevlezl. Jen stěží potlačím protočení očí v sloup, i když zas tak od věci ta jeho poznámka nebyla. Co je tohle za zvrácenost…?
„Možná to tak divný není. Koneckonců, co děláme my? Říkáme lidem, že Matrix není skutečnej, a když to opravdu pochopí, tak si ho můžou ohnout a tím být daleko schopnější než normální lidi. Jako, máme agentům tak blízko, jak to jenom na lidi jde,“ pokrčím rameny, když dojedu na konec argumentační trati a nejsem si jistá, jestli jsem se zastavila v cíli nebo někde uprostřed opuštěného pole.
„I ten kluk, ten s tou disketou,“ zakloním hlavu, abych se mohla podívat na Foxe, „Ten taky říkal něco takovýho. Věděl, co je Matrix zač a uměl s tím sakra pracovat.“
Až když se Kitsune rozhodne vnést do mých spekulací trochu světla faktů, probodnu ji nechápavým pohledem, vztek a paranoia se nejspíš někde zapovídali po cestě.
„A to je zase co za sračku?“ vyprsknu.

Pán Jeskyně - 23. listopadu 2014 09:18
Pán jeskyně Katanga

„Je prostě možné, že o agentech neměli tušení. Když tam byla Vega, tak tam třeba žádní nebyli,“ pokrčila rameny Adelaida a tázavě pohlédla na Urana.

„Jasně. Nebo Sionská rada tak hrozně chtěla tu disketu mít, že nám úmyslně nepodali některé informace,“ utrousil Fox jízlivě a vzal Yarawu kolem ramen. „Pro data používaná k přeprogramování lidí v agenty se totiž pohrne každý, zvláště když ví, že má za prdelí Zmrda.“

„Chápu, že jste naštvaní, vy dva, ale teď bychom si měli určit fakta, ne nějaké konspirace,“ mírnil Foxe kapitán, ale v hlase měl určitou stopu nejistoty.

„Ehm. Přeprogramování lidí v agenty? Co je tohle za zvrácenost? Vždyť tohle ani... nejde, ne? Chci říct - mohou nám diktovat prostředí, ale už ne myšlení,“ vložil se do toho horlivě Žába. Na lavici spíše klečel než seděl, nakloněný co nejvíce doprostřed stolu, aby mu něco neuniklo.

„Běžné lidi přeprogramovat nezvládnou,“ šeptla chraplavě Kitsune, „ne tak elegantně a efektivně. Ale s lidmi s hybridním kódem už si mohou dělat de facto co chcou. A Sionská rada chce vědět, co s nimi chcou dělat.“ Kitsune zírala na desku stolu a nervózně šoupala nohama. Tohle nebyla informace, kterou by věděli. Ani o záměrech Sionu ani o existenci lidí s hybridním kódem.

Yarawa „Firefly“ - 21. listopadu 2014 11:41
Yarawa „Firefly“

Možná je něco v mém mozku zpomalené, ale ve skutečnosti mi přeběhne mráz po zádech až s Foxovými slovy o konstruktu.
„Jo. Ale ukaž mi toho sebevraha, co to půjde vyzkoušet. A jo, uvědomuju si, že to nakonec stejně budu nejspíš já,“ zamručím temně s pohledem upřeným na řádky kódu, i když jsem se je nesnažila přečíst. Možná to ale bylo jednodušší, než se dívat na Foxe.

„No ne, co to vylezlo z díry?“ přebilo upřímné potěšení v mém hlase veškerý pochmurný pesimismus, když se zastavím, abych Kitsune konečky prstů chvíli cuchala vlasy. Možná jsem u toho měla radši zůstat, protože když si sednu k smutnému kalíšku, přes krátké politování, že jsem si v Matrixu nestihla dát ani pořádné kafe se svižně dostanu až zpátky k našemu problému.
„Zhruba, hm,“ stisknu rty, zapřu se zády o opěrku a založím ruce na hrudi – prsty nepřestávají podrážděně mnout pravý loket. Jestli toho rychle nenechá, asi s ním někam praštím, aby měl aspoň dobrý důvod bolet. Vážně pokývu hlavou, ironie vsákne až do hlasu, „Takže jeden Zmrd míň nebo víc, kdo by to počítal. Jásně. Slož za mě poklonu jejich pozorovacímu talentu, až s nima budeš mluvit.“
Jo. Uznávám. Když si některý věci nemůžu přebrat sama se sebou, bývám trochu nepříjemná.

Pán Jeskyně - 20. listopadu 2014 20:33
Pán jeskyně Katanga

"Na nějakou větší analýzu bych musel mít víc času a použitelnou Kitsune, ale z toho, co zatím vidím to je jakýsi... úvodní zácvik. Možná bychom to dokázali spustit v konstruktu," zhodnotil Fox opatrným hlasem. Jako by se bál o té zrůdnosti mluvit. Jako by se bál před tím programem vůbec dát najevo svou existenci.

"No," otočil se k monitoru zády, "tohle musí Uranovi zatím stačit. Jdem?"

~~~

Celá posádka seděla v jídelně s kelímky čaje. Nebylo to nic než horká voda s trochou sacharidů, ale čaj znělo líp. Z druhé strany od Foxe seděla Kitsune s dekou okolo ramen a tvářemi rudými horečkou - oči měla ale bystřejší než za posledních několik týdnů.

"Měli bychom si to sesumírovat. Každý jsme věděli něco, každý jsme viděli něco," zahájil Uran. "Sionská rada nás poslala do Matrixu získat nějaká data - nevěděli jsme jaká, nevěděli jsme proč. Posádka Vegy za poslední měsíc zjistila, kde ta data budou a jak zhruba budou chráněná a s tím jsme byli posláni my. To vím já."

Yarawa „Firefly“ - 20. listopadu 2014 11:31
Yarawa „Firefly“

„Radši by to mělo být něco velkého…“ zamručím si spíš pro sebe zatvrzele a přistoupím blíž k Foxovu počítači, přestože se ani nesnažím si v datech míhajících se na monitoru číst. Pravý loket si bezmyšlenkovitě pohupuju v dlani druhé ruky. Střídavě zatínám ruku v pěst a zase povoluju prsty, abych z nich vyhnala nepříjemné mravenčení.
„No dovol, určitě ne-“ chci mu jeho rýpnutí jen tak ze zvyku vrátit, ještě dřív než dokončí myšlenku. Ve výsledku mám ale spíš co dělat, aby se Fox nepřerazil o moji nohu.
Sklouznu pohledem od jeho šokované tváře k monitoru, který se minimálně na mě tvářil stejně nevinně jako ještě před chvilkou, zase zpátky k Foxovi a vyměním si nechápavý pohled se Speedym.
„Tak to je něco kurva velkého,“ usoudím temně po chvíli ticha. Mám spíš jen matnou představu, co by to pro nás mohlo znamenat, ale první střípky mozaiky se mi už začínají skládat do celistvého obrazu. A ten není vůbec hezký.

Pán Jeskyně - 19. listopadu 2014 18:21
Pán jeskyně Katanga

Fox se narovnal, promnul si kořen nosu a zadíval se Yarawě do tváře. Taky se pokusil usmát. Taky mu to nešlo. To byl dobrý důkaz porozumění. "No jo, no jo, už jdu na to. Trochu se toho bojím - když uvážíme, že tu disketu chránil sám Zmrd."

Došel k počítači a dal se do práce. Obratné prsty na klávesnici. "Jo, ta data máme. Sice jsou zašifrovaná, ale nijak hrozně." Chvíle ťukání do klávesnice. Chvíle ticha. "Vlastně jsou zašifrovaná dost mizerně, to bys určitě zvládla i- no to mě poser. To mě poser!" Fox vyskočil od počítače, jako by ho klávesnice kousla. Zíral na monitor a krk mu vydával cvakavé zvuky, jak se v něm vzpříčilo několik nadávek.

Speedy se narovnal na křesle a pomalu přešel k Foxovi. Těkl očima k monitoru, pak zpátky k Foxovi."Ehm... přeložíš nám to?"

Fox se několikrát zhluboka nadechl a vydechl, než Speedymu odpověděl. "Program na zacvičení agentů," vysoukal ze sebe těžce. Nebylo by to TAK zlé, kdyby nedodal: "Lidských agentů."

Yarawa „Firefly“ - 19. listopadu 2014 17:26
Yarawa „Firefly“

Nesnášela jsem to. Pokaždé, když jsem šla do Matrixu plnit nějaký úkol, říkala jsem si, že už je to za mnou, že už jsem z toho vyrostla a zvládnu to v pohodě. A pokaždé, když jsem se vrátila, se něco uvnitř mě sesypalo jako domeček z karet.
Dotek Foxových rukou na ramenou a jeho dech ve vlasech mi pomáhal. Ne, že by dokázal zahnat ty šílené eventuality, které se stahovaly do mojí hlavy, jako bych si zákonitě musela prožít každý jeden možný katastrofický scénář, jako daň za to, že se nestal.
Ale připomínal mi, že se jim ještě nemůžu podvolit. Ještě ne. Protože jakmile se jednou rozsypu na kousíčky, bude mi trvat dlouho, než se zase poskládám zpátky. A ten čas já nemám. Táta to dal jasně najevo. Můj úkol protentokrát podle všeho neskončil odpojením od sítě.

Tiše si povzdechnu. Nechuť udělá z těch pár metrů do jídelny náročnější záležitost než půlkilometrový sprint.
Natáhnu ruku ještě trochu dozadu a chvíli se konečky prstů přehrabuju Foxovi ve vlasech. Mimo jiné, nerada bych mu vyrazila zuby, když se narovnám. Tyhle chutě mě přešly okamžitě, co vstal z křesla operátora.
„Asi bys ho neměl tak napínat. Vlastě, taky chci vědět, kvůli čemu jsme se namočili do těchhle sraček,“ brouknu jemně, shrnu si vlasy z tváře a usměju se. Většinu lidí bych asi oklamala, ale Fox ví dobře, jak vypadá můj upřímný úsměv. Takhle ne.
Přehodím nohy na opačnou stranu křesla, než stojí a vyhoupnu se do stoje. Jako první krok dobrý.

Pán Jeskyně - 18. listopadu 2014 21:27
Pán jeskyně Katanga

„Co tohle, doprdele, bylo?“ zasyčel Fox a odtáhl se od monitoru. Přešel k Yarawě a vzal ji kolem ramen. Snažil se o konejšivost, o něhu, ale kazila mu to jeho doznívající rozklepanost a vztek. Zanořil si obličej do jejích vlasů. Aby uklidnil ji. Aby uklidnil sebe.

Uran držel za ramena Speedyho. Adelaida seděla na zemi a s obavami ve tváři těkala pohledem okolo sebe.

„Až se dáte nějak dohromady,“ vstoupil do napjatého ticha Yarawin otec, „chci vás vidět v jídelně. Tohle musíme projednat. Foxi, mrkni se, jestli máme tu disketu.“

„Už na tom dělám,“ zahučel Fox do Yarawina týlu, aniž by se jakkoli jinak pohnul.

„Co nejdřív,“ upřesnil Uran, poplácal Speedyho po zádech a vyšel z místnosti.

Yarawa „Firefly“ - 18. listopadu 2014 20:12
Yarawa „Firefly“

„Na kafe,“ zopakuju po Speedym chabě, jak mozek nebyl tak úplně schopný přijmout význam toho slova, dokázal jenom reprodukovat jeho zvukomalbu. Na kafe.

Jasně.

Jemně zachytím zuby spodní ret, když cítím, že se mi začíná třást. Vzápětí ho bezohledně skousnu, protože to nepomáhá. Narovnám se v křesle a plynule pokračuju do hlubokého předklonu. Klesnu čelem na kolena, pažemi si ovinu hlavu, prsty zkřížené až u datového vstupu v týle.
Loktem mi švihá ostrá bolest z virtuální rány, ale tupý prázdný pocit v hlavě je o fous horší. Nerozuměla jsem tomu, co se stalo, a čím víc jsem se na to snažila přijít, tím víc se roztáčel kolotoč vířících možností a variant, do kterého jsem zoufale nechtěla upadnout.
Dýchej. Prostě jenom dýchej. Je to dobrý.

Pán Jeskyně - 18. listopadu 2014 09:00
Pán jeskyně Katanga

"Ne!" štěkne Fox vztekle na Yarawu. "Drž zobák a seď!" Takhle vážný ostrý hlas používá jen málokdy. Ve tváři zsinalý s nachovými fleky zlosti. "Oni si... povídají. A Speedy má ruku volně položenou na sluchátku," dodá už o něco mírněji.

A pak se Speedy probudil. Bez jediného škrábnutí. Bez výkřiku. Jeho ruce se jen stále nervózně klepaly. "To byl... Zmrd... on...," zachrapěl lehce omámeně, zatímco mu velitel lodi Uran vytahoval kabel z páteře, "pomalu si začal leštit zbraň o rukáv a houknul na mě 'Tak šup, šup, než ztratím záminku pro nestřílení. Jak já nesnáším upatlanou zbraň... nezajdete někdy na kafe?'"

Yarawa „Firefly“ - 17. listopadu 2014 22:18
Yarawa „Firefly“

Otevřu oči. Pomalý nádech podobný probuzení ze sna se zlomí do zajíknutí, když můj varovný výkřik přijde moc pozdě.
Tohle není probuzení ze snu, tohle byla noční můra.

Trhnu hlavou do boku, k vedlejšímu křeslu, a nadzvednu se na lokti. Speedyho ruka sebou křečovitě škube.
On to nezvládne!
Znova je mi jedenáct. Strejda Marco sedí v tom stejném křesle, co teď já. Jeho prsty se křečovitě zatínají do područek, jeho tělo sebou hází jako pod proudem, z koutku úst mu teče krev. Tehdy jsem směla pomáhat s kabely. Vždycky se na mě usmál a řekl, Ahoj, holčičko, jsem doma.
Ale tehdy se domů nevrátil. A já nemohla udělat vůbec nic.

„Pošli mě zpátky,“ zachraptím. Na Foxovy monitory nevidím, ale ani nepotřebuju. Stačí mi jeho hlas.
„Nahraj mě tam zpátky, hned!“ teď už na něj křičím, se směsicí paniky a vzteku v hlase. Nepřemýšlím nad tím, co udělám, ani jak, ani jaké to může mít následky, jenom vím, že tam nemůžu nechat parťáka. A Fox sebou musí sakra pohnout, tady jde o vteřiny.

Pán Jeskyně - 17. listopadu 2014 21:13
Pán jeskyně Katanga

Byla to garsonka, ve které žila postarší dáma a jejích několik (blíže neurčeno) koček, které pravděpodobně sebrala na ulici. Stařenka seděla zapadlá v proutěném křesle u stěny a s motlitbou ke všem svatým a křehkými prsty okolo zelenkavého šálu zírala na samozvané hosty.

Speedy se jí jako správný gentleman lehce poklonil (co na tom, že jí zrovna vyrazil dveře) a pak se samozřejmostí přešel k telefonu. Mohutnou černou dlaní pobídl Yarawu, aby hovor vzala první. "Jsi zraněná a máš tu zasranou disketu. Tak běž."

Byl to ten zlomek sekundy, kdy má člověk ucho u sluchátka a je už vědomím napůl v realitě. Yarawa zahlédla, jak se obraz stařenky zavlnil, natáhl a nasadil si agentské brýle. S potměšilým úsměvem agent Smart vstával z křesla a sundával si z krku zelenkavý šál.

Yarawa se probrala v realitě, ve které slyšela bušení do klávesnice a Foxovo lapání po dechu "Kurva-kurva-kurva-Speedy, vezmi to! Vezmi to!!"

|⇐ 1 ... 11 12 13 14 15 ⇒|


↑ navigace

Záložková navigace

Galéria (fantasy)
Resize (tmavý)
Light (světlý)