Sania Ensès | Stopy hrůzy (1. strana) | Herna - Aragorn.cz



Herna

Stopy hrůzy

Vlastník :

Erinye

Jméno :

Sania Ensès
 

Popis :

.(Dočasně předělávám).

-polymorf je hrozná svině-

a velké poděkování Vaesark(ovi) že mi po několika letech přemlouvání udělal vlastní profilovku pro Saniu
Pán Jeskyně:

Devakar

Systém:

ORP

Nové příhlášky:

Přijímáme

Popis jeskyně:

Místnost osvětlovalo jen několik loučí v stínem rohu se otevřeli dveře. Ze dveří vyšla postava s obličejem schovaným v kápi s maskou s dlouhým nosem. Mířila k osobě přikované ke zdi byl. Byl to mladý muž s plavými vlasy. „Tak to je konec lovce duchu. A Začátek naší temné budoucnosti.“ Pronesla postava skřípavým nelidským hlasem.
Svět se pomalu nezměnil na pohled jen jeden muž zemřel no a? Nikdo až na pár lidí neví jak byl důležitý a i když všichni spojenci snaží spolupracovat jsou ochromeni a vyděšeni. A je na čas démonů a probuzení dalších děsu. Pomsta je démonů každý mrtvý bude pomstěn…..

Klíčová slova:

démoni, magie

Jaké hráče:

Hráče s návhem pro démona, čaroděje pomateného vědce pro všechny služebníky zla a děsu. Kteří dokáží bojovat se dobrem aby se pomstily a urvali jsi co největší moc.

Nástěnka:Zobrazit/skrýt Nástěnku
Nástěnka jeskyně je prázdná.
Hráči: (11/15) Dracice, Eiris, Erinye, herrpetr, Karra, Keisell, Lego, Miare, Polárnice, QueenOfDarkness, Winner

Fórum ⇓

Pro přidání příspěvku je třeba se nejprve přihlásit a být registrovaný v této jeskyni.

1 2 3 4 ... 11 ⇒|

Sania Ensès - 5. října 2019 20:43
Sania Ensès

//jdu hodit sprchu - afk asi 20+-

Pán Jeskyně - 5. října 2019 00:04
Pán jeskyně Devakar

//ja padnu alergická reakce.

Sania Ensès - 29. září 2019 19:19
Sania Ensès

//NEMAZAT

Sania Ensès - 3. července 2019 17:34
Sania Ensès

//omlouvam se mam pocitac v opravne moc se sem ted nedostavam jen z tabletu a mobilu a to se psat skoro neda - tak se omlouvam budu zatim mimo nejmene do pondeli nebo utery kdy to mam mit funkcni pry

Lucy - 7. března 2019 00:33
Lucy

"To bude v pohodě, neboj, seženu ti ty kočičky, můžeš si tady s nima hrát. Ale jakmile tě budu potřebovat, chci abys přišel, rozumíš? Jenom tak ti zařídíme víc kočiček." Zářivě se uměju na nového strážného a pak se otočím k minotaurovi. "Jednoho strážného zvládneš, že?"

Sania Ensès - 15. února 2019 10:24
Sania Ensès

Obchůdky

Nasadím dívce roubík, což jí znemožní mluvení, a poté co dostane i klapky na oči, začne být když ne panická, tak vyděšená. Je to až vzrušující, že už najistotu ví, co, jen neví kdy, a neuteče tomu. Pak už stačí nasadit jen klapky na uši. To už děvče frká a slintá. (no proč ne, nejsem světice, jsem sukuba - nějaká ta temná karma se určo hodí, ale dobrou určo mám taky) Když jí pak ještě zacpu nos, takže musí dýchat ústy, ze kterých jí tečou sliny, vypadá to náramně ponižujícně, ale i sexuálně rozkošně, jako by už byla znásilněna a hekala po aktu. Sleduji stékající sliny které dělají tu a tam bubliny a nabírá je spátky do úst, než jí tečou po bradě. A pak se otočím na její společnici. Mlčí. No nic, pomyslím si. Asi mlčí díky roubíku co už má v ústech? Detail, měla odpovědět. Vezmu tedy jakoby koňské klapky, a namontuji jí je na oči, v malinkatém rozsahu těsně před sebe, aby neviděla skoro vůbec nikam, jen tenkou výseč vpřed. Pak jí trošičku v zavěšení nasměruji, aby se dívala přímo na dveře a nic jiného neviděla a rozloučím se s ní s tím, až se dveře znovu otevřou, přijdou si pro výměnu zbrojí, tak ať čeká a těší se až se dveře pohnou, a s tím prozatím odejdu.

(případně jim ještě dám oběma napít z nějakého plecháku a kýble s vodou, pro jistotu, kdyby to trvalo, aby se tolik nedehydrovaly)

...

Poté co se poněkud neshodneme, nebo spíše neporozumíme si v tom, zda a jak jsou goblini ošetřeni aby se svévolně neplodili, a také aby si s nimi neplodili ostatní, to raději nepitvám, a jen jakxi chápavě pokývám hlavou na znamení pochopení a toho, že věc považuji, jako by se nestala, stejně kdo ví, zda to tak plánoval, nebo jen zkusil, nebo se tváří vážně upřímně? "Ach, to dozajista ne, pokud se skutečně plodí tak snadno, kdyby pak vylezly další z každé samice co by jim byla k dispozici, chápu že ty plodné je třeba držet zkrátka, takže rozumím." Uzavřu to tedy s tím, že chápu, že těch deset asi moc plodných záměrněji nebude, ebo budou nějak jinak omezení. "Budu tedy muset ještě popřemýšlet o svých plánech." Pronesu na adresu chovného goblina, ale aby se necítil zklamaně, že mu utekl kšev s chovným goblinem, těch deset si samozřejmě vezmu i s tím, že případně těch dalších deset později. Načež si vyslechnu, že je spíše na pracovní jednotky, otroky a služebníky, než hračky a harém, ale i přesto mi nabídne nějaké zajímavé samice. "Ach tak, rozumím, dokonale, moje chba dá se říci, jste více specializovaný na jeden směr nežli jsem zpočátku odhadla." Pousměji se a prohlížím si dívky které mi ukazuje. Silná dvojčata jsou docela zajímavý kousek, řekla bych, že to budou lidské kříženky s nějakou další rasou, možná hnědí orkové nebo něco takového, nebo alespoň čtvrtina krce. A vypracovaná elfí bojovnice také nevypadá vůbec špatně, sice není tak, rozkošná jako moje milostné kousky, ale vyvinutá a nejspíše vycvičená je dobře, připomíná mi strážkyni zřídla jantaru na elfím ostrově, co je teď zamčená v chapadlo brnění kolem svého těla. Ne příbuzností, ale stavbou těla, výcvykem, silou a tak, určitě byla většinu života trénovaná k jedinému účelu. Poslední dívka mi nejpřijde při prvním ohledání nijak zajímavá, kus skoro stejný jaký seženu jinde. "Tyhle mě zajímají, a tahle." Ukážu na první tři v nabídce, že bych si je odkoupila.

Jakmile démonek schová stříblný plíšek mléčné navštívenky do kalhot, no dost možná někam úplně jinam, takže kontak s kkalhotami je úplně to poslední, co se tam má odehrávat, zasměji se a kývnu. "Tedy dobrá, zítra odpoledne, budu se těšit" Pronesu v očekávání návštěvy. A když se pak démon začne omlouvat, že až v okamžiku, kdy jsem zmínila, že mi jde pouze o radost z plození a chovu, ne ze zisku nebo užitečnosti, poznal sukubu, zasměji se, s tím, že moje démonická aura může být poněkud zastřená. "Skutečně, sama jsem v těchto místech ze svého druhu potkala jen velice málo družek, asi jim nesvědčí zdejší podnebí." Pronesu a pak přejdu k tématu chovu. "Kromě kraviček na mléko a další kravičky? Ještě jsem přemýšlela o prasečáku, na výrobu prasátek, čerstvá prasátka z elfí příchutí masíčka, jako selátka na rožeň, možná do restaurací, hospod a tak, jemné masíčko a bachyně, motivačně, která neurodí v termínu dost selat, skončí na rožni sama?" Pronesu jednoduchou páření elfek a prasat a masové výroby elfí jemnou podstatou masíčka ochucených selátek z elfích maminek, a polityky vyrob jich dost, nebo sníme tebe! "No a možná ještě nějaké další chovné nápady, ale ty si zatím nechám pro sebe, zatím jsou, ve stádiu plánování a tedy nehotové!" Pronesu aby to vyznělo taktně, ne tak, že se nechci dělit, ale spíše, že ještě dolaďuji plánování.

Když se pak bavíme o orcích, překvapuje mě, kolik odrůd a stupňů vývoje tu má, od nezkrocených po zkrocené a barvy a podobně. "V prvé řadě potřebuji nahradit do sídla osádku místo těch štěnať co sem musela utratit, takže si vezmu ochočené a vycvičené, jeden tucet hnědých, inteligentní se mi na chod domu budou hodit více." Pronesu abych zaplnila hlavně podzemní část panství, kde jsou aktuálně jen tři trollové, a pak přemýšlím nahlas. "Sice tam budou hlavně jako posádka a držení stráže, takže jim tam mohu hodit pár lidských samic jako otrokyně a na posluhu, ale možná bude lepší pár orčích samic, aspoň půl tuctu, aby je pěkně vedly k pořádku ne?" Přeci jen si říkám, že by se tam mohly, i když málo pravděpodobně množit, ale hlavně, nejspíše jistá forma matriarchátu a vedoucích pozit samic v podzemí domu by mi mohla zajistit od orků klid a spořádaný chod bez nutnosti tam furt něco řešit. "Takže jeden a půl tuctu, hnědých, tucet samců, půl tuctu samic. Barevně je asi míchat neá moc smysl že, hnedé smce a zelené samice či naopak." Ještě pronesu spíše jako polo otázku, polo konstatování. Načež se dostaneme k divokým. "Ty divoké bych pak zkusila na krocení, asi jednoho od každé barvy, černého, hnědého i zeleného, ale asi si je koupím až později, stavím si v sídle jisté podzemní, prostory, mohla bych je jimi osadit až bude hotovo a plně se mi tam budou hodit, a hlavně, když budu spokojena, přiberu tam další." Pronesu na nákup divokých, že je dyštak nakoupím později. A tak nám pak zůstávají už jen minotauři. Při vychválení minotaura, jehož ploditelské schopnosti jsou přinejmenším, průměrné, ale jeho tělesné proporce pro boj a válečnictví jsou notně za hranicemi průměru, normálu i většiny kvalitních kusů, docela oceňuji jednosměrné zaměření takové zabijácké mašiny. "Výborně! Myslím si, že bych pro něho našla velice dobré využití, ale jako strážce by zahálel, sedět a čekat, myslím, že osobní strážce zní mnohem lépe a aktivněji." Usměji se a s částkou tři a půl tisíce souhlasím, i když mi přijde, že nejméně pětistovka je nadsazená a je to cena která by odpovídala nadprůměrnému nádobíčku, ne průměrnému. U dvou tisíc za mladší neopracované kusy mi cena přijde tak nějak odpovídající dobrým kusům, ale levnější by mohly být, myslím si, takže si říkám, co to zkusit uhrát na sedm tisíc za všechny tři dohromady, to by bylo těch pětset dolů za toho velkého, a ty dva za dva tisíce bych vzala za plnou cenu. (podle toho jestli vezmu i elfku a dvojčata bych pak smlouvala na vši slevy, víceméně čím víc koupím, tím víc aby slevil - takže dokud nebudu vědět zda koupím i ty tři, nechci rovnou házet finální částku)

...

Vstup do dryádího krámku mě překvapil, chvilku jako bych byla spíše v nějaké apatice, zvonek nade dveřmi, vůně lesa. Když se ke pak přitočí svůdná svěží krásně rostlá dryáda, mám chuť se dokonce natáhnout do mechu a relaxovat! "Dobrý den, moc krásné místo." Pozdravím dryádu, i když si nejsem jistá, kolik toho ona sama ve skutečnosti vnímá a zda skutečně mluvím s ní samotnou, protože podle jejích očí mám pocit, že je něco, jinak? Ale pustím to z hlavy, není to má starost. Prohlédnu si zběžně několik kousků které mají vystavené, vcelku mě z věcí zaujme včelí prsten, protože by mě zajímalo, jak by fungoval naplněný mojí sukubí esencí, i když tuším, že stejně jako amorovy šípy v jistém ohledu mi může být bez užitku, protože aorovy šípy i nápoje lásky jsou vesměs předměty které kouzelníci vytvářejí právě za pomoci sukub a zaklínáním démonů lásky, chtíče a perverze do předmětů, protože sami nemají sukubí moc, tak proč bych kupovala šípy, když mé tělo je z toho, co jiní na ty šípy potřebují? Ale prsten s esencí, to je, novinka řekla bych.

Jakmile si vyberu dýku, a dryáda mi pochválí oko a výber, pousměji se. "Jen mnohá staletí praxe, ale děkuji." Pronesu a dodám. "Vezmu si všechny, a očarování ano, ale mám tu vlastní recept a postup, jakže bych prosila podle tohoto receptu." Pronesu a přejdu k pultu a protože nemám žádný pergamen, brk ani papír, pronesu s omluvným úsměvem, zda mi může prodat jeden pergamen, nebo případně nouzově použiji pult. Odhalím prsa a jemně je promnu a začnu stříkat z bradavek mléko aby na pergamenu dělaly runové obrazce a nákresy, případně aby na pultě se roztekli jako kus látky z mléka a až poté do nich smetanou vystříkám návod, který by se jakoby vlnil, tekl a vířil. Jeho složitost je přibližně průměrná, ne nějak extrémně složitá nebo nebezpečná, i když s jistým rizikem, a nezvládne ho žádný amatér či učeň, ale pro zkušeného očarovávače a magistra žádný problém. A ingredience taktéž vcelku průměrných hodnot a obtížností. Takže nakonec by měly být vytvořeny dýky ohnivé krve, jenž při zásahu nepřítele mají šanci v procentech na proměnu krve zasaženého tvora v žhavé magma, a to úměrnou tomu, jak velká část čepele je do těla vnořena a zaplavena krví. Takže když něhoho jen říznete povrchově a krev jen utví na střelce je šance 10-15% zatímco když je někomu vražena do hrudi a zanořená do těla skoro celá, je šance 90-95%, a samozřejmě, s magmatem místo krve toho moc živočichů příliš nesvede, a vypadají pak jako odlitky z Pompejí, zevnitř. Naneštěstí je šance 1/5 že dýka sama shoří a rozteče se v magma při použití (při zásahu 10% = 2% při zásahu 100% = 20%), takže se jedná spíše o vyoženě assasinskou zbraň, ale jako vrhací dýka, zabijačka! Něco jako kouzlo zpopelnění!

Při dryádí vysvětlivce o prstenech vývoje, růstu a všech možných i nemožných kombinacích se opravím. "Ach, jeden od každého druhu, abych byla přesnější!" Dodám přesněji s tím, že tedy použiji všechny kombinace. "A možná, opačný efekt je možný také, že by růst mysli, nebo těla, nebo těla i mysli zabránil?" Zeptám se se zájmem, že mě napadlo i opačné využití. Ale ty předešlé si po kuse vezmu všechny s tím, že na vyzkoušení a pak nejspíše si udělám větší zásilku několika dalších kusů, pro můj chov.

Načež mi dryáda přinese krásnou vykládanou zdobenou krabičku, jakousi kazetu, krásné drowí zhotovení, byť ne úplně takové jaké jsem si představovala, ale o to více drowího vkusu a elegance. "Skutečně náramně krásný kousek, a magie. Vzala bych si ho, pokud mi tedy do ní pomůžete vybrat nějaký vhodný dárek!" Zahihňám se a rozhlédnu se kolem. "Stále totiž budu chtít vyrobit to kvůli čemu jsem přišla, chci aby tohle bylo přeci jen osobnějšího charakteru, a když jsem tu svíčku vlastnoručně vyrobila, aby byla v krabičce kterou jsem dala udělat já." Usměji se aby chápala že to chci jako osbnější věc. Ale tu druhou jako luxusní dárek mohu použít také, kort když měla být přímo pro matronu rodu. Načež dodám, že bych asi volila nějaké šperky do společnosti nebo něco drobného použitelného do společnosti a tak, že by asi byla dobrá jako šperkovnice a tak.

...

Dáblík na mě civí jak ochutnávám dřevo, asi takle šábnutého zákazníka dlouho neměl, a to v podání ďáblíků dlouho může znamenat skutečně dlouuuho. Přesto si spokojeně očichám a olížu dřevo, než se dostaneme k rozhovoru. A přejdeme tedy k oslovení jednoduše Dile. Vyslechnu si jeho názory na využití materiálu pro stavbu lázně a spokojeně procházím mezi materiály. "Zneuctěný mramor, zajímavá volba, původně jsem chtěla celou lázeň vybudovat ze dřeva, ale vnutknul jste mi výborný nápad Dile, díky kamenům půjde lázeň i mnohem lépe vyhřívat, skutečně použiji na koupele zneuctěný mramor, nebo snad tenhle? (ten růžový nevím jestli je zneuctěný, nebo nějaký další třetí druh) "Ano, vypadá ideálně, myslím že si vezmu tenhle, ochrana před šílenstvím bude pro hosty dobrým opatřením a akumulace sil se bude hodit." Případně ho kombinuji s tím zneuctěným mramorem, aby sem jednu vířivku měla z jednoho druhu a druhou z druhého druhu. "A to dřevo s krystaly, vypadá velice pěkně, víte co, nemohu se rozhodnou, vezmu si dost materiálu na tři vany a tři sauny, jednu z zneuctěného mramoru, jednu z růžového mramoru a jednu z krystalového dřeva, udělám menší stavby vedle sebe, aby hosté měly jist soukromí v jednotlivých místech a mohly si vybrat podle vkusu!" Pronesu spokojeně a už vidím jak mám tři menší vířivky a tři sauny v jakémsi centru lázní za kravínem. "A také ještě zneuctěný mramor, růžvý mramor na hlavní lázeň jako velký bazének uprostřed, a krystalové dřevo jako mezipatro s lehátky. Ano!" Pronesu své plány. "Dřevo z elfích lesů na boxy a ten kořenozdravý bez si vezmu na dekorace do lázní, sedátka a tak, a dřevo z dubů dryád na velký nábyek ano. Takže myslím, že jsem nakonec obsáhla všechno! A samozřejmě dost materiálu na obložení stěn, trámů, střechy, vlastně ideální by bylo, kdyby celý ten kravín od základů postavily vedle nový! To je nápad, proč přestavovat ten starý, když můžu postavit vedle nový a dokonalý že ano!? Že? Takže ještě dřevo a kameny na základy a podezdívku a tak, budeme stavět celé od začátku!" S tím, proč omlazovat starou stavbu, když si můžu už s těmi náklady dát postavit nádherný mlékoareál lázňo kravín na místě kde budu chtít s materiálem naprosto podle příní! Mám už v hlavě velké plány jak bude celý vnitřek kravíno lázní vypadat. Sice to bude hrozná pálka to zaplatit, ale bude to náramně luxusní podnik a kravín! "A samozřejmě stejný materiál na prasečák, nebo pro prasátka něco jiného, co bude lépe snáčet špínu a podporovat zdraví a plodnost?" Zeptám se, když už kravín mám vesměs dořešený. Přitom spokojeně očichávám a olizuji každý kousek materiálu, zda mi k sobě lahodí ca voní a chutí, aby z nich byla stavba.

...

Podařená pacifikace! Sice se trošku zaneřádila kuchyně, a jeden z lupičů nám málem vypadl z okna, ale takle jen postříkal stěnu zevnitř, poslintal stěnu z venku, a pokud by to někdo z venku viděl, dozajista to mohl svést na silně podvíněný stav! Co taky jiného že? Stáhneme tedy všechny vyčerpané rozsévače dolů, svážeme je, a několik nebohých elfích služek, pošleme uklidit ten nepořádek. Chudinky, ale co naděláme, ráno musí uvařit všem snídani a pracovat v takovém svíčiku během dne se jim chtít určitě nebude chtít. Jediné štstí mají zloději v tom, že v thle době je většina nádobí cíová, měděná a kovová, míst keramiky, nebo dřvěná, protože jeden blbec na sebe shodil skříň s nádobím. Sice si pořádně natloukl žebra, ala kdyby mi rozbyl sadu talířů a hrnníčků a hrnců, natloukla bych mu ještě víc, a to nemluvím o kuchařce a jejím válečku na místní novinku podle mého receptu, dlouhé nudle do polívek! :D

Poté co stáhneme všechny lupiče dolů do sklepa, a k tomu ještě toho co ho hlídá galka, nechám v domě sice částečně zrušit pohotovost, ale jen spíše snížit stupeň, ale ať jsou ještě všichni ve střehu, galka ať ještě hlídá nahoře, nubičani ať si ještě rozdělí aspoň po dvojicích, čtveřici hlídky, ostatní ať jdou třeba spát, kouzelnice případně může pomoci v hlídání galce, a já si dole v sklepení zůstanu dole s Adeline, Seldanou a temnoelfí - princeznou. Napřed prošacujeme a vysvlékneme zlodějíčky, i když pochbuji, že by u sebe měli něco jako úředně potvrzený důlaz a fotografie toho, kdo jim práci zadal, ale pro jistotu, jakákoliv stopa se může hodit, a pak moje příšerka špatně tráví oblečení! Poté co je prošacujeme, a pokud asi dle očekávání nic nenajdeme, je profackujem, případně polijeme vodou a dáme jednoduchý úkol, či spíše nabídku. "Kdo první promluví, toho nesežere moje příšerka!" Pronesu spokojeně a ukáži na slizký chuchvalco díro tentononc v stěně sklepení, kam očividně stačí tělo nebožáka jen hodit a je z něj svačina, což s podivem koriguje s tím, že když se kolem protahujeme my, já s elfkami, míso mlaskající díry se kroutí chapadla, tečou sliny a jiné tekutiny a mlaskání se vůbec nezdá jako by mělo něco společného s jídlem. Načež, abych dodala svým slovům váhu, čapnu prvního výtečníka s strčím ho před příšerku tak, že do něj stačí jen kopnout a letí. "Takže kdo, proč a tak vůbec, co mi chceš říct?" Načež má možnost zazpívat árii, nebo ho kopnu do příšerčina chřtánu a jdu pro dalšího, žádné caviky.

Lucy - 23. ledna 2019 20:46
Lucy

Se zavrněním opětuji polibek a pevněji se přitisknu. "Ty ti nikam neutečou, nechtěl by sis se mnou pohrát?"

Lucy - 30. prosince 2018 11:03
Lucy

Nechám se poslušně nabodnout na jeho penis a otřu se o něj svým klínem, než začnu rytmicky sténat do jeho úst. Spokojeně vrtím zadečkem a užívám si jak mě píchá do mojí semenem promazané píči. Až když si mě všimne i druhý, svůdně se na něj usměju a rukama si roztáhnu zadeček. "Nechceš se přidat? Mám ještě jednu dírku volnou." Zavrním spokojeně a znova se zavrtím.

Lucy - 29. prosince 2018 00:49
Lucy

Pokojem se začne rozléhat moje hladové sténání, když do mě začne strážný bušit tím svým nádherným klackem. Pravda, trochu to bolí, ale tu bolest já miluju. Vrtím zadečkem a přirážím proti němu, abych si hezky užila pořádně celou jeho délku a svírá ho má, dokonale úzká a horká, kundička a ždímá z něj jeho sperma.

Nakonec se udělá a já s ním. Zatnu nehty do jeho zad a nechám se spustit, ale nenechávám ho ze mě vytáhnout svůj penis. Má kundička ho stále rytmicky ždímá a tak do mě vytéká víc a víc semene, snad víc než by člověk měl mít, a já se mu při tom dívám do očí, dokud neuvidím jak v nich mizí lidskost a nahrazuje ji oddanost ke mně. "Stále mě nechceš pustit dovnitř?"

Sania Ensès - 10. listopadu 2018 22:08
Sania Ensès

//cirkus jdu psát, ostatní je sepsáno dole :)

Sania Ensès - 9. listopadu 2018 11:55
Sania Ensès

//By mě s mojí 6let piplanou postavou KLEPLO!!!

Inori - 9. listopadu 2018 11:54
Inori

Sania Ensès 9. listopadu 2018 11:54
jo tak :D

Sania Ensès - 9. listopadu 2018 11:54
Sania Ensès

//ne, to je pro ani-mazací systém jeskyní, proklepávám průběžně všechny jeskyně (protože nám systém smazal jednu jeskyni, tak preventyvně) :DDD :(

Inori - 9. listopadu 2018 11:52
Inori

Sania Ensès 9. listopadu 2018 11:47
// a už jsem myslela, že je to pro mě :D

Sania Ensès - 9. listopadu 2018 11:47
Sania Ensès

//A nemazat!!!

Inori - 20. října 2018 13:20
Inori

" Popravdě? ne... a Nedomluvila... víš, co já jí zavolám..."
Pousměju se.
" Jsou ale věci, které nešíříme dál... myslím, že ani jedna z nás nemá důvod té druhé ublížit tím, že by se to dozvěděla široká veřejnost... v tom si věříme."
Promluvím k němu hrdě.
" Takže... můžu jí zavolat? Nebo chceš ještě tančit?"

Inori - 18. října 2018 20:58
Inori

" Ano... nebyla tady... vím to... ale jestli jsou to zase nějaké triky... tam těch... tak to bude těžké dokázat..."
Promluvím tiše a povzdechnu si. Když mi navrhne tanec, usměju se.
" Ráda si zatančím... S Lisi napíšu, jestli už můžou jít.. Lis už o tom ví... a teda má taky novinky... Už si svému bratrovi řekl, co se děje?"

Inori - 14. října 2018 20:00
Inori

" Ano chtěla."
Odpovím potichu.
" Ale nevím jestli se můžu přestěhovat a nechat tu babičku samotnou. už je sama. Úplně... Otec za ní jezdí jenom minimálně, to už ho víc potká v kostele..."

Sania Ensès - 19. srpna 2018 12:08
Sania Ensès

Velká farma

Více informací se mi už během soulože nepodaří zjistit, ale vlastně to není naškodu, na případný průzkum se mohu vrhnout kdykoliv a kdekoliv později, budu na to mít mnoho času později. A tak si vychutnávám, i když ne nějak dokonalou, spíše trošku neohabanou, a více než masírující, dráždící masáž. Ale protože jsem spokojena jednak možným nákupem, tak i překvapením který mi tady vzplanulo jako nečekaný bonus, vůbec to nevnímám, tedy spíše si to užívám. Až se mladík podruhé udělá, a já spokojeně dodáhnuvšího svého, a on asi také, vylezu z vany.

Poté co se zabalím do látek, abych oschla a vytřela si vodu z vlasů a pokožky, mě mladík, zřejmě pod vlivem zážitku z vany, nabídne jít podepsat smlouvu. Což nehodlám vůbec propást! Zakže jen s úsměvem, jakoby to byl ve vaně skvělí zážitek, ne něco zázračného, nechci to přehánět s hraním, není určitě idiot, ale spokojeni jsme byli oba. Docela spokojeně, že každý máme co jsme chtěli, já pozemky, on peníze navíc a sex, pronesu. "Výborně, tak pjdme na to." Abych využila jeho dobré nálady ze situace.

...

Při procházení sídla mě udiví jak je luxusně vyhotovené, a až se zastavíme před mohutnými dveřmi s kováním, kteé budí nejen respekt, okázalost, ale i trošku děsí, tedy mě šimrá v zádech, běžného návštěvníka by to možná ani nenapadlo? Ale ty stráe, kování, napadá mě plno věcí, k čemu by mohlo být použito a proč, a to, že to je kování proti zlodějům je až hluboce dalece v seznamu nápadů.

Když vidím louku s konmi, na které je výhled z pokoje, trošku nedůstojně se k němu rozběhnu, spíše jako holčička. "Nádherné! Miluji koně, překrásný výhled." Pronesu spokojeně, že nekoukám do nějakých domů, ale na louku s koňmi. A otočím se pak na správce. "Ah, snad jen nějaké občerstvění po cestě, osvěžení, vodu s vínem." Pronesu, abych si něco dala, ale nic velkého si neporoučím, jedině snad pokud trvá na nějakém jídle, tak nějaké pečené menší maso a placky, ovoce ne. "Pokud budu přijat až zítra, snad až během dne, možná by jste mi mohl dělat společnost vy? Pokud tedy Vás neodvádím od poviností k pánu, či snad nějakých neodkladných záležitostí?" Pronesu, a snad jasné, že nemyslím společnost do ložnice, nejspíše k jeho věku a stavu. Ale dobrému rozhovoru určitě dám přednost, přeci jen. nechci se vnucovat, ale v rozhovoru mohu trochu zabrousit do toho co se tu děje, ale hlavně kmet, nebo přinejmenším, starší správce, pokud tu působí dlouhodobě, bude pro celé okolí dokonalá studnice vědomostí! Úžasná možnost se dozvědět nějaké drpy, pověsti, nebo cenné informace nejrůznějšího druhu. A když se dozvím, co ho trápí, možná získám i nějakou další páku, na něj, na pána k prodeji, nebo naopak, páky na dění ve městě a tak.

Takže večerní rozhovor, rozhodně neberu jako obtežování mé osoby, ale podám to tak, že když jsem host, ať mě hostí a přátelský moudrý rozhovor mi nemůže, neměl by odmítnout, a mohlo by to být hodně konstruktivní!

Kovář

Je mi jasné, že perly by se nejspíše zakovávaly hůře, než kameny, le vesměs kámen zase může křupnou nebo se odřít, takže počítám, že spíše jako kovář nemá takové zkušenosti obecně jako zlatník, a ve výsledku to bude nakonec jedno. "Samozřejmě, ponechám to možnostem, až uvidíte kameny a perly, podle toho co bude nejvhodnější." Pronesu spokojeně, aby si to pak vybral a prohlídnul, co uzná za vhodné, že budu spokojena vesměs se vším, i když perly by mě potěšili, díky mé magii, ale to mu samozřejmě neřeknu.

...

Poté co si tak dovádíme, a hrajeme na kravičky, chvilku, zdánliví pocit, že jsem bučela, a nejen proto, že jsem zabučet chtěla? A on, skutečně to do mě buší jako býk? Propadla jsem tak své roly? Nebo nějaký magický efekt, jsem přepracovaná, nebo spíše, prosycená extází až tak moc? Nebo možná to že jsem ho již párkrát kojila zanechalo efekt, i když jinak nic nepozoruji. Jako bych cítil z mé masky kraví magii, ale možná to byl jen závan mého vlastního odrazu!

Zatím se tím netrápím, bylo to příjemné a vůbec se tím nerozptyluji, ani si nesem jistá, co jsem to cítila. Zatím. Navíc můj býček spokojeně pije mlíčko, a už se těším, jak mi podlehle, i když, minule sem ho kojila a poté byl, docela, řekla bych střízliví! Jako by to vypotil v kovárně a nebo byl takový workoholik, že ho uspokojovala víc práce než sex. Kdyby to bylo v jiné době a místě, mohla bych to nazvat i smůlou, sukuba a narazí na impotenta? Teda, impotentní není, to ani náhodou, ale narozdíl od mnoha jiných mužů má uspokojení v něčem jiném než mém těle, zajímavé, ale i trochu, rozčilující a dráždivé.

Ale co, navečer, odpoledne, jak se čas namane, vezmu kováře s sebou domů. Sice ho nevezmu přímo do své komnaty, nemusí vidět celou truhlu, zlato, a hlavně, to, že perly teprve vyrábím! Takže ho dám na starost styčné loutce, nakrmit, napojit, a sama dojdu pro bedničku s šperky, tedy polosurovými a obroušenými kameny, smaragd, rubíny, kde přibyli i perly, jsou tam sice i malé i velké pravé, ale i ohromné, mléčné, mé. A pak bedničku postavím na stůl, aby mohl vybírat, přeměřovat, zkoušet!

Dovádění ve chlévě

Poté co slyším smích a pobavení, je mi jasné, že moje připouštění si neužívá jen kravička podemnou, ale i správkyně a loutka. Docela se mojí bezmocí a otrockou službou docela baví! Mršky jedny! Dokonce na svém zadečku a bocích i pozoruji, že má nová správkyně kravínu si ráda dopomáhá, nebo spíše mě, pomáhá bičíkem. Aby to bylo buďto dobře odšukáno, nebo podle jejího smíchu, pěkně zábavně provedeno pro její pobavení! Ale nemám si na co ztěžovat, užívám si to skvěle.

Plácání bičíku, smích, oplzlé komentáře, nucení do dalších a dalších souloží, nucené stříkání, dojení které nebere konce, potoky slin, mléka a mlíčí pod mým tělem. A bučící kravičky, které bučí nejspíše pro to, že v chlévě je nový býček! Krása, to je ta pravá chovatelsky perverzní atmosféra.

Když pak pod sebou cítím již kolikátou elfku, nemám vbec ponětí, kolik času uplynulo, skoro až utahaně, s knučivím bučením se do ní vysemením, a najednou jsem přitažena na něco jiného, na, slyším, cítím řetězy, a tělo podemnou je podivně posazené, tedy položené, zavěšené! Narazím do jejího klínu, jenž nespíše nechce být obrařen životem, protože cítím mrskání se a touhu se vymanit, i jakýsi odpor, snahu vykroutit se, když se do ní snažím zasunout! Trvá to docela dlouho, než se mi to povede, vlastně jsem se jednou udělala ještě před zasunutím, jak se snažím zasunout a třu pyj o klín, stehna, bříško, a snažím se poslepu, bez rukou a nohuu, zasunout, a její kroucení mi v tom nijak nepomáhá. Když pak konečně, přes hekání a smích, plácání ičem co me povzbuzuje, se zasunu, cítím horké mlíčí mezi našimi klíni, kterým jsem jí ozdobila, jak mezi námi čvachtá a pleská. Elfka, kravička se zhoupává s každým přírazem, musí být nějak zavěšená, to mi prozrazují i řetězy, hekání, funení. Nádhera! Smích když funím a semením! Chvilku přemýšlím, jestli ty řetězy nejsou vlastně řetězy z té trojice k sobě přikovaných elfek, že bych šukala tu prostřední, při vědomí, a ty dvě okolo nám dělaly, držák? No nemám volné nohy, ani ruce, a tak jen bučím, stříkám a funím. Možná se nikdy nedozvím, zda to byla ona, nějaká vzpurná temná, nebo světlá, a to je na tom krásné! I býčky co tu budou po mě nemusí vůbec vědět, kdo je otcovskou býčkou, nebo naopak, býčka která matka nosí její dítě. Bude to tak, živočišné!

Nebere to konce! Až pak padám únavou, vysílením a prázdnotou, a přesto mě ještě nutí se pářit. Skoro dokud nepadnu. Ještě se těším, že splní mé instrukce a po spáření s celou stání mě dají na hraní telátkům, ale asi jsem už tak prászná a vyrpaná, nebo uběhlo tolik času, že už sem svůj úkol splnila. Nebo jsem při tom omdlela. Protože šukání, páření ustalo, a nakonec cítím, jak mě někdo odvádí a sundavá mi popruhy, nejspíše má loutka, někde v jiné stáji, kam mě pak opět odvedla. Když se konečně dostanu z masky, zjistím že je večer, a když zjistím, že je večer druhého dne, trošku se zhrozím, ale i zasměju. "Bylo to úžasné!" Zaculím se. "Sem vyčerpaná, ale náramně spokojená!" Usměji se. "Měla by sis to zkusit, náramné. A, docela ses mi nasmála! Myslím, že příště bych se měla smát já tobě." Zalaškuju si. Ale spokojeně oddechuji. "Líbilo?" Otážu se a pak se zasměji. "Jak si vedla naše, správkyně chlévu z tvého pohledu?" Vyzvídám její sledovací názor.

Noční potíže

Spokojenost kravičky mě nepřekvapí, spíše potěší. Je jasné, že jsou to stádová a milá zviřítka. A tak se těším, až k nim přivedu nakonec i druhou kamarádku, když si tyhle dvě ve chlévě tak padly do noty, další den, nebo ob další, už budou mít další kamarádku.

...

Pohlédnu na děvče a zakroutím hlavou. "Ach ne, nemusíme tam, právě sem si tě umyla. Možná si užijeme ve stájích a chlévech další krásné chvilky později." Nadhodím, jako bych si jí třeba snad koupila a zplatila někdy jindy, když s ní budu spokojená, ale nyní si jí odvedu do ložnice.

Poté co mi pochválí vemínka, že jako maminka, kravička bych měla mít to nejlepší mlíčko, když mám tak krásná vemínka jí pohladím, a nechám jí se přisát. "Hodná, holčička. Telátko. Bů!" Zahihňám se, když mi saje vemínko, a přitom co se starostlivě stará i o druh prso poznávám na její věk docela zkušenou dívčinu. Je vidět, že sex je asi docela odzkoušené, výnosné, nebo nutné řemeslo, a od mládí je v něm trénovaná. Trošku až škoda že to zapomene, ale o to víc si poslední večer chci užít jejích slžeb a zkušeností.

A naopak, mladou ale zkušenou kurvičku za pár mincí si jistě najmu kdekoliv, když bude chuť.

Během krmení se děvče znovu udělá, což je docela zajímavé, asi se jí to vážně líb, čisté útolné misto, jídlo a něha. Ale také sleduji, že sex, rozkoš zpomaluje její přemenu, i když jí úplně nezastavuje. Což by mohlo znamenat, že přemena nebude přímo semenem, meožná je skutečně v kontaktu s tím znakem, býkem, samcem, začne sexem samotným, souloží se to aktivuje, ale dokud souloží je to aktivní méně, a pak co přestanou, degenerace se jako nemoc po inkubační době rozšíří? A já jí nyní zpomalovala sexem infekci? Zajímavé, pojmout to moderní tematikou. Možná tak se meneno jen druhořadé medium, než se na první pohled zdálo. No, asi budu potřebovat další kravičky na odzkoušení mé teorie, naštěstí mám velký chlév!

Sladce spi kurvičko, a krásné ráno tě čeká kravičko!

Ráno

Kývnu na služku, že zatím není tedy potřeba zasahovat, kurvičku nechám spát, a připravím se, na zdánlivou cestu na farmu, jakože si tam chci něco zařídit, ona se může zatím postarat o kravičku, loutky o dům. A já mohu když bude potřeba zaskočit na ostrov, nebo taky ne.

Ale hlavně mohu s dcerou vést hovor v poklidu, nerušena a nesledována, cetou na farmu, a věnovat se, řízení, jantarové elfy. A až dorazím na vinici, farmu, uvidím, zda bude nutný přesun, nebo stačí má záskočná elfka na místě.

Zaměřím se nejprve na dceru, a pochválím její, obtočení kenžek a elfek kolem prstu, tedy spíše kolem pyje. "Výborně! Ani bych nic menšího nečekala. Tedy už mají mýtus o stvoření elfí rasy, z nekonečné hladiny mléka, vynořivších se ostrovů prsů, kde se vynořila na jejich pobřeží bohyně a porodila dceru, z vlastného mléka, koně a elfku, aby spolu na osrovech počali celý elfí rod? Zatímco dcera oplodovala matku, znovu a znovu, aona rodila své dceři dcery a sestry, své dcery, první elfky, na oceánu mléka a ostrovech prsů, které dcera oplodňovala stejně jako matku, a tak se rodily první elfky a futa elfky?" Zasměju se, ale nečekám, že zase až tak teatrálně si s nima zahrála, i když, proč ne?

Chvilku vyzvídám, co je nového, ale pak jí zdělím, že se zastavím, možná osobně, nebo že si tam, dojdu omrknout situaci svým, avatarem. Tak ať mě očekává, a že jí zbavím možná pár futaelfek, chvivých sexu. Jen se zeptám, co dělají mé oblíbenkyně, mé knežky, a také mé dvě nejoblíbenější knežky? A dcerky ve výuce, jak pokračují se samostudiem?

Načež se zaměřím na spojení s jantarovou elfkou, kde popraská skořápka, a já, znovu zrozená, se narodím jako elfka, v místnosti s jantarovým zřídlem.

Hádm, že alespoň z části už je zřídlo opět naplněné. Pokud se mi povedlo formu, nádobu ne moc porušit, tím lépe, možná jí ještě nekdy naplním a použiji, ale pokud se rozpadla, nevadí. Dveře nejspíše celý dva týcny nikdo neotevřel, takže hádím, že uvězněná paladinka, co tu stojí na stráži chapadlovém krunýři, se nehnula o píď, a jen snáší sv mučivé vězení zaživa z chapadel na každém místě těla, tedy na porvrchu i uvnitř. Asi lituje, že nemůže umřít, tedy no, pokud vůbec ještě myslí, reaguje, a není už jen vegetující tělo šukané chapadly, podpírající zbroj. Trochu uvolním chapadla v oblasti prsů a prs promnu, zda nějak telo, prs zareaguje, i když, asi ve svém vězení nemá moc jak reagovat, jen to snášet, pokud vůbec ještě mysí a vnímá. Pak zase zbroj uzavřu. A vyjdu, nahá z jantarov tajné komnaty, směrem k oltářům. Napřed k oltáři, velkému hlavnímu, kde byla dcera naposledy, tedy do hlavní síně, abych se podívala co je nového, a jak se dří chapadly připoutané velekněžce, pokud tam není nějaký zrovna rytuál, pak se podívám na svůj menší oltář kojení a spermatu, o patro výš, a pokud nenarazím na dceru, nebo nějaké z mých dvou nejmilejších knežek, vydám se do vesnice, abych se podívala, jk se to tu změnilo. A kontaktuji dceru, že už jsem na ostrově, v mém avatařím těle, že mě může najít aby jsme se setkaly, a že chci všechno nové vidět, a ochutnat!

A pak s ní probrat všechny našem, moje, její, zvrhlé plány do budoucna. Schválně jak se tu ted šuká, nebo koho dcera nosí na údu? Doufám, že pak bude nosti mě!

1 2 3 4 ... 11 ⇒|


↑ navigace

Záložková navigace

Galéria (fantasy)
Resize (tmavý)
Light (světlý)