Dětské boty (1. strana) | Články - Aragorn.cz

Gradace, pointa, styl. Líbí se mi to a moc :)
Chytří lidé používají Google a nevolí komunisty

rafaela 29. dubna 2019 13:13
Erinye 2. května 2019 09:36

Moc děkuji za ocenění. :-) Poezii (a literární texty vůbec) píšu poměrně zřídkakdy, často to bývá pod vlivem nevšedních zážitků, které se mi nedaří transformovat do vizuální formy (malba, fotografie). Když už něco píšu, bývají to spíše takové poetické glosy, střípky bez ambicí být něčím víc. O to raději jsem, když má pak můj vzácný dokončený text nějaký účinek na čtenáře, který dokáže odkrývat ony vrstvy příběhu a prožitku. Takže ještě jednou děkuji za to, že jste se na chvíli nechaly pohltit schodištěm u mě doma. Boty tam skutečně byly a vídala jsem je několik dní. Kam je jejich osud zanesl, to netuším.

K polemice nad slovem „boty“ – já naopak chtěla zůstat poměrně obecná, i když jsem některé prvky jmenovala (tkaničky, jazyky), abych nechala čtenáři větší volnost. Nechávám na vás, jestli si představíte sportovní chlapeckou obuv, malé dětské polobotky nebo sladce růžovoučké tenisky. Ale chápu, kam jsi tím mířila a jsem za tvou připomínku a přemýšlivost ráda. ;-)

Skutečně nádherné! Četla jsem to třikrát a každé přečtění mi odkrylo jinou hloubku a téma.

...

Vlastně bych řekla že tomu nenám vůbec co vytknout, a to jsem většinou neskutečně pesimická až nihilistická - ale tady mě trochu rušilo, či spíše nesedělo jediné (a to je naneštěstí přímo spojeno s názvem básně) už při druhém odstavci prvého čtení mě napadlo, jestli by se "boty" nedaly nahradit něčím jiným, na jinak spojené skoro až děstké a líbezné téma, a kočky mi přišly boty jakýmsi rušivým elementem a naopak v závěru zase nepřinášely onu tragičnost, beznaděj nebo bezútěšnost onoho pádu.

Chápu, že bačkorky nemají asi jazyky a tkaničky, ale tenisky, botičky - asi by se našlo více slov, vzala jsem jen namátku. Která by v počátku onu něvinnou, dětskou a kočičí formu vystihla líbezněji a naopak, místo bot by svou předešlou jemností onen pád a bezútěšnost poté působila více protipólově kladu na začátku a záporu v konci.

Samozřejmě to je na autorce, ale já bych asi boty pozměnila vzhledem k jejich hodně velké variabilnosti kdy nebudou působit tak konkrétně jako přími typ na představivost a tu personifikaci.
„Počítám do pěti. Čtyři…“

Tohle se mi fakt moc líbí :)
Víš, cos vlastně chtěl, kdyžs žádal po bozích za ženu z jezera Paní...?