Nejhorší obavy (1. strana) | Články - Aragorn.cz

Bez strachu by byl život hlavně docela nebezpečný, protože je to skvělý indikátor toho, že jsme v ohrožení a že bychom se před ním měli nějak chránit, ať už ukrytím se, útěkem, zvýšenou obezřetností či bojem.
- What is a life devoid of strife?

Ten strach podle mě taky není tak černobílý. Rozhodně máš pravdu v tom, že bychom se mu neměli poddávat, a neměl by nad námi mít moc a omezovat nás ve šťastném a plnohodnotném životě. Na druhou stranu by život beze strachu byl strašná nuda. Kdyby nám všechno pokaždé hned spadlo do klína, za chvíli bychom si toho přestali vážit a nevěděli co s tím dělat. Nebavilo by nás to. Když chceš udělat světový rekord v maratonu, patří do toho všechno od prvního tréninku, po všechny další a potom, když to jednou skutečně dokážeš je to jen třešnička na dortu po tom všem cos pro ten úspěch musel udělat. Kdybys uzavřel smlouvu s ďáblem, že tam prostě zítra půjdeš a zaběhneš to, měl bys s toho na chvíli radost, užíval by sis pozornost a tak, ale za chvíli by ti to přišlo zbytečné, nudné a neudělalo tě to šťastným. Asi žádná věc na světě tě neudělá šťastným na pořád Musíš se dělat šťastným tak nějak průběžně a do toho určitě patří i překonávání strachu.

Třeba se bojíš vody, a díváš se každé léto na své přátelé jak si užívají ve vodě. Je ti to líto, ale ten strach z vody je prostě příliš silný. A pak se jednoho dne hecneš, skočíš do ní a zjistíš, že to vlastně není tak hrozné a jsi na sebe pyšný. Od té doby můžeš znova skákat do vody třeba každý den, ale nikdy už to nebude tak super jako když si to udělal poprvé, postavil se svému strachu a skočil.

Já vím, já vím, není to nejlepší příklad ale na vysvětlení to snad stačí :D Strach nás někdy donutí zastavit ty víc opilé přátelé když se chystají skákat přes táborák nebo odmítnout boží soud, když z něj vytahují hořící větve. A pokud v sobě nemáme toho alkoholu příliš, právě strach nás donutí si uvědomit, že je nepravděpodobné, že by nás Pán světla přivedl zpět k životu (doufám, že tu všichni znají Hru o trůny jinak jsou ty reference zbytečné :D)

Strach nás může ubíjet, ničit naši sebeúctu a sebevědomí, ale naopak když ho překonáme naše sebevědomí narůstá neskutečnou rychlostí :)

Dovolím si něco dodat...

Strach je přítomná bytost, která se živí na energii lidských bytostí.
Není třeba se strachem bojovat, zaobírat se jím. Je důležité ho ignorovat, on to vzdá a najde si snažší oběť. Už pomyšlením na něj, i v opačném případě, kdy si říkáš, že starch nemáš, vyslovuješ jeho jméno a tím ho voláš.
Použiju citaci z jedné knihy, která se strachem a emocemi zabývá:
"Světlo se také tmou nezabývá, ani s ní nebojuje. Tma prostě v přítomnosti světla není."

Plž 6. února 2015 21:15
No, když koukám na některé výtvory... Určitý strach je vhodný i při tom zakládání jeskyní. xD

Pěkná úvaha o strachu jeho definici ale nějak mi tady chybí nějaký závěr. Ano je tam sice napsáno, že se nemáme strachu poddávat ale nějak jsem čekal po přečtení více.

Navíc určitý strach je dobrý. Strach totiž nabádá k opatrnosti a v mnoha situacích je opatrnost a obezřetnost dobrá (ale to mluvím spíš o adrenalinových sportech ne o psaní).

Pokud vztáhnu úvahu na Aragorna tak si beru myšlenku nebát se odmítnutí třeba při zakládání jeskyní.

Plž