Poslední rukověť (1. strana) | Články - Aragorn.cz

První sloka super, ale proč to potom sklouzne do nudného ABAB rytmu? Který se nota bene ještě rýmuje sporadicky (běda/stébla, školách/stokách)? Jinak o téhle básničce nemůžu říct nic moc - ještě než jsem dopsal příspěvek jsem prakticky zapomněl, o čem byla... (A byla vlastně o něčem?) Prznění papíru to sice není, ale výkřik múz také ne. Takže dávám dvě a půl hvězdy. Snad příště.

** (a půl)
"See Dick's game. See Dick's use of rules. See how Dick made Jane & Spot cry. See the game end. Don't be a Dick." (Phil Brucato: Deliria RPG)

No. Když si to tak recituju, tak se někdy i ten ne úplně nejlepší rytmus dá nějak zamaskovat. Ne vždy to je teda možný. A ne všechny rýmy jsou fain. Ale celkově to neni špatný, jen ta poslední sloka se mi absolutně vůbec nelíbí.
No, moje hodnocení... tři a půl hvězdičky.
"Peníze jsou sekera, která rozetne i dobrá přátelství." Malajské přísloví

Adien 18. září 2009 17:14
Rukovet je takova ta cast, za kterou drzis smetak ;)
Básníci krve / básníci šílenství / básníci výsměchu / básníci beze slov.

Adien 18. září 2009 17:14
Soubor dobrých rad, často podaných jako aforismy. Známá je např. Epiktétova Rukověť - když nevíš kudy kam, otevřeš ji a vybafne na tebe stoické moudro. ;) Ale vydávají se třeba i zahradnické rukověti...
- What is a life devoid of strife?

Tak nějak mi to nic nedalo - jen jedna další depresivní báseň z mnoha. Jsou tam zajímavá místa, i místa, který na mě vyznívají dost amatérsky - slova, který jsou použitý aby především vyšel rým...
Koukala jsem na tvý ostatní díla, líbí se mi mnohem víc.
A ještě taky...

Co je to rukovět???
Otevřete okno upírovi......

Rozhodně je tam pár zajímavých obratů, které se mi libí, ale celé dohromady to nedává nic, co by mě dokázalo jakkoliv nadchnout.
Z básně mám pocit, jako by balancovala na hraně vázaného a volného verše.
Jakoby scházelo odvaha pustit se naplno do volného verše a zároveň autor nechtěl, nebo nedokázal vytvořit pořádně vázaný.

Pokud se podívám na obsah, rozhodně je to zajímavý popis nálad, ale to je tak všechno. Chybí výraznější autorovo sdělení. Něco víc, než jen splín.
Básníci krve / básníci šílenství / básníci výsměchu / básníci beze slov.

U první sloky, řekl bych, že to je takový ne až zas tak zlý volný verš, který víc sází na to, že "ubíhá stále kupředu", než, že by si rytmicky odpovídal (navíc je ukončen jednoslabičným slovem, což jeho rytmus podtrhne i bez toho), ovšem, co ty další? Druhá sloka také ještě ujde, ve třetím pak docela překvapivě asi zazní strojenost bohatého rýmu "hlubinách" - "slabinách". Mimo jiné, myslím, že ve třetím verši by místo "avšak" více vyznělo "však" - bylo by to takové to víc šokující "ale", ke kterému tam dochází. Poslední sloka je asi nejslabší - "beznaděj" a "naděj" (opět bohatý rým) mi zase připadají dost strojeně, navíc i sama volba slov ("beznaděj") bývá dnes vnímána celkem kýčovitě.

Nesnažil jsem se báseň ani moc interpretovat, zdá se mi skoro učebnicovým příkladem toho, jak se jen kupí "pocity marnosti" sloužící spíš formě. Občas tam zajímavý obraz byl ("s nápisem klam", "vystřelím rukou vzhůru"), onen ozvláštňující motiv "rukověti" jsem nepochopil - snad leda tak, že právě poezie je onou rukovětí, malým návodem k tomu, jak přežít i v těch největších "hlubinách zoufalství".

Za povedenou sloku (****), nepovedenou sloku (**) a dvě na půl cesty (***); za dva, snad tři, zajímavé obraty (***) a nezajímavé celkové vyznění (**), to vidím asi takto:

***
- What is a life devoid of strife?