Viktoriánské duchařské historky - Richard Dalby (1. strana) | Články - Aragorn.cz

Moon.rider 14. června 2009 23:00
Mno a čteš nějakou duchařinu nebo horory?

Read and rated by Moon
Ministerstvo zdravotnictví vrauje: Moon škodí vám, i lidem ve vašem okolí.

Nailin 8. června 2009 10:25
Musím plně souhlasit. Lovecraft s jazykem doslova a do písmene kouzlí a české překlady (a že jsem jich zkoušel hezkých pár) většinou stojí totálně za... Ehm, nejsou moc dobré. Působí lacině, béčkově - to Lovecraft sám nikdy. Mám ale pocit, že coby studentíkovi na gymplu se mi líbily ještě víc - právě kvůli tomu, že jsem je kvůli své angličtině četl dlouho, namnoze celý večer. Ono to listování v zaprášeném slovníku abyste se dozvěděli jaká nestvůrnost na hlavního hrdinu odkud vykoukla má také svoje kouzlo.
BTW: Ale pravý, zralý Lovecraft je ortodoxní novelista - 40-100 stran textu. Ty povídky, co vydával dřív, jsou sice často mistrovské, ale jeho dílo stojí na In the Mountains of Madness, The Shadow over Innsmouth, Dreams in the Witch-House, Dreamquest of Unknown Kaddath a dalších věcech z 30. let, které jdou do desítek stran.

Recenze fajnová, snad bych jen vytknul absenci nějakého úvodu (jedna první věta mi nepříjde jako dost). Obzvlášť cením schopnost shrnout poutavě děj a nevyspoilovat přitom pointu.
"See Dick's game. See Dick's use of rules. See how Dick made Jane & Spot cry. See the game end. Don't be a Dick." (Phil Brucato: Deliria RPG)

Amthauer 7. června 2009 13:47
Pokud čteš v originálním jazyce poezii, je próza, zvlášť kratší povídky, jakými Lovecraftovy povětšinou jsou, na podobné úrovni. Navíc Lovecraft vytváří atmosféru výčtem slov podobného ražení, stačí tedy, když rozumíš slovu "slizký" a hned je ti jasné, že ty další nebudou o nic lepší :D Ale samozřejmě, že je to problém, protože nemůžeš překládat slovo od slova a občas něco uteče... ale čím víc toho načteš, tím méně toho uteče a někdy se začít musí :)
A pokud autor v originále pracuje i se zvukem slov, pak je to s překladem občas i problém. Viz slavné "nevermore" :)
Ale už jsem příliš OT, pardon :)
Zapomenout co bude příště / a neváhat a znovu jít / ve stínu léta přes strniště / a bosé srdce nezradit

Fenda 7. června 2009 00:02
Nailin 5. června 2009 08:59
Původní jazyk má pro mě smysl spíš u poezie, kde na jazyku celkem dost záleží, ale na prózu bych si asi netroufl. Sice bych totiž pochytil děj, ale ne různé drobné perličky.
- What is a life devoid of strife?

Nailin 5. června 2009 08:59
hater 4. června 2009 22:41
Hm, ono se slovníkem po ruce, kamarádem na icq jako dalším pomocným překladatelem a rádcem, jelikož Vaše angličtina nestojí za moc, to zas až tak strašidelné není ... no dobrá, kecám :)

Nevím, jestli se dá Lovecraft považovat za zrovna duchařinu v tom... "duchařském" slova smyslu, ale byla jsem před ním varována jakožto před četbou nevhodnou pro duševně slabší jedince... a protože jím tak trochu jsem, nejen, že jsem se pekelně bála... ale ještě mě stíhaly neskutečné noční můry :D
Takže si myslím, že ne všechno v téhle oblasti je pasé... tak trochu naštěstí :)

Jinak doporučuji číst Lovecrafta v anglickém originále. Byť ne všemu rozumíte, je vám úplně čistě jasné, že to není nic pěkného a přidá to na atmosféře :D

hater 4. června 2009 22:41
S Vampiry plně souhlasím, tu část jsem mohla hrát jen za bílého dne x)
Zapomenout co bude příště / a neváhat a znovu jít / ve stínu léta přes strniště / a bosé srdce nezradit

Amthauer 3. června 2009 16:28
Tak jsi to přečti :-)

Ne, třeba zajímavá duchařská je ve hře Vampire: The masquerade: Bloodlines. Tam je to skvěle udělané, promakané do posledního detailu. A dal bych nevím co za to, že ač se třeba duchů nebojíš, tak tady by jsi určitě zaváhal :-)

hater 3. června 2009 10:45
S kvalitou nepolemizuji, jen už asi prostě nevyděsí.
- What is a life devoid of strife?

Amthauer 31. května 2009 20:43

Jo, je to tak, dneska už duchové nikoho nevyděsí :-) máme lovce duchů, máme milého ducha Caspera... mno prostě teď jsou moderní jiná strašidla. Taky jsem četl Stephena Kinga a píše moc pěkně :-)
Přesto však si myslím, že minimálně dvě povídky z této sbírky jsou velmi dobré a stojí za přečtení :-))

Duchařina a upírské horory už dnes dávno na stupnici děsu nejsou tam, kde bývaly kdysi. Kdysi byl člověk těmto stvořením jaksi "blíž", jeho svět byl menší, mnohem více zaplněný temnými kouty a bylo toho málo rozřešeného, takže pro mnohé věci neměl vysvětlení. Dneska jsou temné kouty prosvětleny, noční města se netopí v tmách a máme střízlivý přehled o skoro celém světě. Proto na mě třeba osobně mnohem děsivěji zapůsobí povídky nebo filmy s nějakým vyšinutým vrahem, který někde je, ale nikdo neví kde, nebo který po někom plánovitě jde, protože tak trochu cítíme, že to se nám fakt může stát... Dobré takové povídky jsem četl od Kinga nebo Bradburyho, jedna Bradburyho byla například o jedněch starých manželech na samotě, kterým někdo nejprve odstřihne proud, pak telefon a postupně je odřízává od světa... až povídka skončí, ale můžeme si domyslet, co se asi stalo.

Recenze pěkně rozebírá jednotlivé povídky, líbí se mi, že nespoileruje a že má skoro takový fejetonistický nadhled a "esprit".
- What is a life devoid of strife?