Druhá strana (25 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(20:23) Morigan -> Ketryn: "Nevím, prostě napadlo," pokrčí rameny.
(20:25) Ketryn -> Morigan: Zakroutím nevěřícně hlavou a asi na to nemám co říct. Ovládnu se a nepraštím ho.
(20:27) Ketryn -> Morigan: "Příště by to chtělo lepší nápad," řeknu sarkasticky. "Co to bylo vůbec za profesorku?"
(20:27) Morigan -> Ketryn: "Učí amulety."
(20:28) Ketryn -> Morigan: "Hm, a co od ní můžeme očekávat?"
(20:29) Morigan -> Ketryn: "Když se budeme chovat dostatečně zkroušeně, tak to bude dobré," usoudí.
(20:31) Ketryn -> Morigan: "Tak to mi nebude dělat problém," ušklíbnu se. "Hlavně aby nepoznala, že sem nepatřím."
(20:31) Morigan -> Ketryn: "Na tom budeme muset zapracovat," souhlasí Cory.
(20:34) Ketryn -> Morigan: "Jak asi zapracovat? Magii si přes noc neseženu. A můžu se jen modlit, že nebude znát Amber z Gitally..." upadám z toho do skepse. A taky si představuji, jak si Dariané rve vlasy.
(20:35) Morigan: Cory z toho není taky zrovna nadšený. "Musíme na ní prostě zapůsobit."
(20:37) Ketryn -> Morigan: Dívám se na něj jak na blázna, jak chce asi zapůsobit na profesorku, když máme takovýhle průser.
(20:39) Ketryn -> Morigan: "Na to jsem tedy fakt zvědavá."
(20:49) Morigan -> Ketryn: Momentálně už nevíš, kudy tě vede a jsi úplně dezorientovaná, musíš to nechat jen na něm.
(20:57) Ketryn -> Morigan: Mlčím a pevně doufám, že už se nic nestane a dojdeme bez dalšího karambolu.
(21:27) Morigan -> Ketryn: "Teď to bude trochu náročnější," řekne ti opatrně a zastaví se před oknem.
(21:27) Ketryn -> Morigan: "My půjdeme oknem?" podívám se na něho.
(21:30) Morigan -> Ketryn: "No. Zvládneš to?"
(21:31) Ketryn -> Morigan: "Jo, budu muset, ne?"
(21:33) Ketryn -> Morigan: Dívám se, co přesně to bude znamenat.
(21:34) Morigan -> Ketryn: "Je to nejlepší cesta."
(21:35) Ketryn -> Morigan: "Jak a kam polezeme?"
(21:38) Morigan -> Ketryn: "Přeběhneme přes třetí nádvoří. Není to vysoko," ujistí tě.
(21:40) Ketryn -> Morigan: Tak se podívám, jestli to půjde seskočit nebo budeme muset po něčem lézt. Každopádně ho nechám jít prvního.
(21:49) Morigan -> Ketryn: Cory jde první, spustí se z okna a pak seskočí na nádvoří. "Polez, budu tě chytat," volá na tebe šeptem.
(21:51) Ketryn -> Morigan: Tak ho jdu opatrně napodobit. Spustím se a pak seskočím jako Cory a doufám, že to ustojím.
(21:52) Morigan -> Ketryn: K6
(21:53) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 4
(21:55) Morigan -> Ketryn: Celkem to jde, i když ti kloužou ruce po parapetu a seskočíš nejistě a ne úplně šikovně Corymu do náruče.
(21:56) Ketryn -> Morigan: Bože, Dariané, ty to vidíš :-D Tak aspoň jsme se nerozmázli.
(21:57) Morigan -> Ketryn: Vezme tě za ruku a tiše a svižně se pohybujete přes temné nádvoří, ze kterého moc nevidíš.
(22:00) Ketryn -> Morigan: Držím se ho a co nejtišeji ho rychle následuji.

(12:12) Ketryn -> Morigan: Jdu za Corym na chodbu a bojím se na tu profesorku podívat.
(12:14) Morigan -> Ketryn: Cory tě pořád drží u sebe a s povzdechem vyjde na chodbu. Tváří se kajícně.
(12:17) Ketryn -> Morigan: No já se tvářím taky kajícně. A fakt mám strach.
(12:18) Ketryn -> Morigan: Co ho to napadlo? I když ono je možná jedno, jestli by nás tam našla líbající se nebo ne.
(12:18) Morigan -> Ketryn: Profesorka opravdu vypadá mladě, je světlovlasá a vlasy má zapletené v dlouhém copu, který na tmavém hábitu vyniká. "Tohle se mi snad zdá!" řekne přísně. "Máte aspoň trochu rozumu??"
(12:18) Morigan -> Ketryn: "Paní profesorko, my jsme jenom-" začne Cory, ale ona ho přeruší. "Zítra se u mě ještě před vyučováním budete hlásit v kabinetu, oba. Teď se co urychleně vrátite do svých ložnic, každý pochopitelně do své!"
(12:21) Ketryn -> Morigan: Snažím se nevytřeštit oči, že se u ní budu muset hlásit?! A jen zničeně přikývnu.
(12:21) Morigan -> Ketryn: "Jistě, paní profesorko," řekne Cory pokorně a zamíří pryč, tebe táhne sebou.
(12:21) Ketryn -> Morigan: Jdu s ním, doufám, že můžeme odejít spolu, protože jinak bych nikam netrefila.
(12:21) Morigan -> Ketryn: Profesorka za vámi nejde, jen se zřejmě za vámi dívá, takže můžete předstírat, že míříte na schodiště a pryč.
(12:23) Ketryn -> Morigan: Tak to asi miříme. Přemýšlím, jestli mi ještě někdy začne být srdce.
(12:24) Ketryn -> Morigan: "To je v prdeli..." vydechnu, když jsme z doslechu.
(12:25) Morigan -> Ketryn: "No, to byl teda fakt adrenalin," vydechne Cory. Snaží se rychle zorientovat a převymyslet cestu, kterou měl původně naplánovanou. "Hlavně ji nesmíme potkat podruhé."
(12:27) Ketryn -> Morigan: "Myslím, že adrenalin to teprve bude," ušklíbnu se.
(12:28) Ketryn -> Morigan: "Nesmíme potkat už nikoho!"
(12:38) Ketryn -> Morigan: "Co tě to sakra napadlo začít mě tam líbat??" vyjedu, když se trochu vzpamatuji.

(12:15) Margare-tka -> Morigan: Tak se ještě bavíme o tom neviditelném plášti a pak ho nechám ještě do odchodu pracovat na tom plášti.
(12:15) Margare-tka -> Morigan: na té eseji:-D
(12:22) Morigan -> Margare-tka: "Tak jo, asi vyrazíme," rozhodne pak Mike, když je kolem půl.
(12:23) Margare-tka -> Morigan: "Dobře." usměju se na něj a mám nervy v kýblu.
(12:24) Margare-tka -> Morigan: Vezmu si ten plášť, kde jsem vypárala jméno. A modlím se, tohle byl teda debilní Roganův nápad. Ale jestli sežene Mikovi brýle..... tak to možná přehodnotím.
(12:25) Margare-tka -> Morigan: Jdu obezřetně a snažím se ho poslouchat.

(22:22) Ketryn -> Morigan: Doufám, že je tak naštvaná, že nepozná, že nemám magii... Jsem vážně strachy na dně, tohle je průšvih.
(22:21) Morigan -> Ketryn: "Pojďte okamžitě na chodbu, oba!" přikáže vám. Podle hlasu a co stačíš zahlédnout, vypadá mladě.
(22:21) Morigan -> Ketryn: "Paní profesorko..." hlesne.

(21:34) Morigan: Tak si hoď, třikrát.
(21:37) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 3
(21:37) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(21:37) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(21:44) Morigan -> Ketryn: Na schodech ještě v chlapeckém křídle potkáte nějakého staršího kluka v hábitu. Máš málem infarkt.
(21:47) Ketryn -> Morigan: No to tedy mám!
(21:47) Ketryn -> Morigan: Zastaví se mi srdce. Asi se snažím dělat jakoby nic a jen kolem něho projít.
(21:48) Morigan -> Ketryn: Cory tě chytne za ruku, abys nikam nezdrhala a vzájemně projdete kolem sebe. Jen se na vás podívá, ale nijak to nekomentuje a jde rychle dál.
(21:51) Ketryn -> Morigan: "Uff," vydechnu, když je ten kluk pryč. "Jestli potkáme někoho dalšího, tak asi zkolabuji."
(22:03) Morigan -> Ketryn: Pak se ocitnete v jiných prostorech, nejprve se trochu orientuješ, potom už příliš ne, zřejmě jste v prostoru nějakých učeben, kudy tě Cory vede.
(22:04) Morigan -> Ketryn: Jdete pak jednou chodbou, ne tak širokou, jako jsou v obytných křídlech, když z protějšího směru uslyšíte kroky.
(22:05) Ketryn: Snažím se aspoň trochu orientovat, kdybychom se náhodou museli rozdělit.
(22:05) Ketryn -> Morigan: Cože?? Hodím zděšeným pohledem po Corym a pak po okolí, jestli se nemáme kam schovat.
(22:06) Morigan -> Ketryn: Zrovna moc ne, všude kolem jsou jen zavřené dveře a kroky jsou v postatě za rohem.
(22:07) Ketryn -> Morigan: Není tam žádný závěs nebo něco podobného? Co sakra budeme dělat?
(22:08) Morigan -> Ketryn: Cory tě na poslední chvíli vtáhne do nejbližších dveří, ale byl by to zázrak, kdyby to nebylo slyšet. V místnosti panuje totální tma.
(22:10) Ketryn -> Morigan: Ani nedutám, ale mám pocit, že můj zrychlený dech a bušící srdce musí být slyšet nejmíň přes troje dveře.
(22:11) Ketryn -> Morigan: Asi se odsuneme trochu dál na stranu od dveří.
(22:13) Morigan -> Ketryn: Kroky se zastaví u dveří a někdo vezme za kliku.
(22:14) Ketryn -> Morigan: No to ne, to už mi orgány vážně kolabují. Navíc ani nevidíme, jestli se nemáme kam schovat!
(22:15) Morigan -> Ketryn: Cory nevymyslí nic jiného, než tě přitisknout ke zdi a začít líbat.
(22:16) Ketryn -> Morigan: Cože?? Tak to jsem v dalším šoku, že se ani nedokážu bránit.
(22:17) Ketryn -> Morigan: (Jestli je to učitel, tak jsme v prdeli tak jako tak.)
(22:18) Morigan -> Ketryn: Dveře se otevřou a dovnitř vejde někdo s lampou.
(22:18) Morigan -> Ketryn: "Děláte si ze mě legraci??" ozve se šokovaný ženský hlas.
(22:18) Ketryn -> Morigan: Chci být neviditelná!
(22:18) Ketryn -> Morigan: Jo, je to v prdeli, prostě v prdeli!
(22:19) Morigan -> Ketryn: Cory přestane a taky šokovaně mžourá do světla a stojí tak, aby tě co nejvíc zakrýval.
(22:19) Ketryn -> Morigan: No, já se podvědomě "shovávám" za ním.

(19:51) Morigan: Kdybys to neřekla, v žádném případě by to teď psát nešel. Ale teď tedy váhá.
(19:53) Ketryn: No to už asi nechám na něm, koupat ho k tomu nebudu :-D "Co se stane, když to zítra neodevzdáš?"
(19:53) Ketryn: zeptám se jen.
(19:56) Morigan: "Dostane nějaký další trest," odpoví za něj Peter.
(19:59) Ketryn: "Tak to nepiš, další trest se určitě vyplatí," pokrčím rameny.
(20:00) Morigan: No, slíbilas mu, že to budeš psát s ním.
(20:01) Ketryn: "Ta moje nabídka stále platí..."
(20:05) Morigan: S tím Cory počítá, takže rychle vyklidí stůl, abyste si tam mohli oba sednout.
(20:08) Ketryn: Tak si jdu s ním sednout a čekám, co vymyslí. Když tak mu to můžu trochu stylisticky upravovat, ale jinak mu s tím kromě psaní asi moc nepomůžu.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(20:14) Margare-tka: Tak to je vtipný s vlastními dětmi jsme domácí úkoly nepsaly a s čaroději ano....."takže se trochu pousměju, když to vidím."
(20:15) Margare-tka: Vzpomenu si, že jsi jedou používala ohňovou magii k léčení. Jak jsi odpalovala tu poraněnou kůži Eliotovi. To byl pěknej hnus.
(20:15) Margare-tka: Byla to ona ne?
(20:22) Morigan: Cory spíš využívá Katryniny blízkosti, než aby něco podstatného vymyslel.
(20:24) Margare-tka: "Hm... takhle toho moc nenapíšete." pousměju se.
(20:24) Margare-tka: Když je vidím.
(20:24) Ketryn: Je? Jeho!
(20:25) Ketryn: "Hele soustřeď se na léčení, ať máš zítra co odevzdat," upozorním ho.
(20:30) Morigan: "Mě se líbí pozorovat, jak píšeš," mrkne na tebe.
(20:32) Ketryn: "No zatím nemám moc co psát," vrátím mu. "Raději koukej do knížky nebo diktuj."
(20:36) Margare-tka: "Tak to do jedenácti nestihneš..." docela mě pobaví.
(20:42) Morigan: "To mě nepřekvapuje," poznamená Peter.
(20:44) Ketryn: Zoufám si z něho :-D
(20:46) Margare-tka: No oni kvůli nám ještě nevystudují....."Myslím, že bychom to s Katryn měly možná rychleji. jen nevím co by na to ten Váš Adalbert řekl, možná by jsi dostal další trest za obsah."
(20:58) Ketryn: "No, to nevím, ale recese by to mohla být dobrá," zasměju se. "Příště si řekni o esej ´Léčivá magie z pohledu obyčejného člověka´, "
(20:59) Margare-tka: "No to by asi toho Vaše Berta trefilo."
(21:00) Morigan: "To tady nikoho nezajímá," ujistí tě Cory.
(21:03) Morigan: Něco se tedy ještě snažíte psát, ale žádnou stylistickou hodnotu to příliš nemá. Pak už se chystáte vyrazit na chodbu.
(21:04) Ketryn: "No právě, tak koukej začít vymýšlet to, co ho zajímá," mrknu na něho
(21:04) Ketryn: "Hm, tak myslím, že zítra dostaneš minimálně další esej," ukončím to pobaveně.
(21:05) Ketryn: Vezmu si ten hábit a můžeme jít. Pobavení mě přejde, protože zas začnu mít strach, aby nás nechytili.
(21:08) Margare-tka: "Hele jaké to jméno má říct, kdyby náhodou." zeptám ještě. Jsem taky s nervama na pochodu, Stačilo mi chytání dnes jednou.
(21:13) Morigan: "Fakt neznám žádné holky ze čtvrtého vodního," zamračí se Cory.
(21:17) Margare-tka: "Hm...tak se budu modlit, aby jsme tam došli bez problémů. Dneska už máme vybráno." zadoufám.
(21:19) Morigan: "Řekni svoje a modli se," poradí ti Cory.
(21:22) Margare-tka: "Na to nic neřeknu."
(21:24) Margare-tka: Bez uvozovek.
(21:31) Morigan: Cory a Katryn tedy vyrazí první, čemuž předchází průzkum na chodbě, jestli tam nikdo není a podobné manévry.
(21:34) Ketryn: Snažím se dávat pozor a asi se molím, abychom tam došli, aniž bychom někoho potkali.
(21:34) Morigan: Tak si hoď, třikrát.

(17:44) Ketryn: Kolik máme tak času do odchodu?
(17:49) Morigan: Jsou tak dvě a půl hodiny do půlnoci.
(17:53) Margare-tka: "Kdy je lepší vyrazit na poslední chvíli a nebo raději s předstihem? Já jen kdy se na chodbách víc hlídá?"
(17:56) Morigan: "Já a Katryn vyrazíme první, protože ty a Mike už jste dneska byli viděni, tak ať máte trochu větší šanci. Peter půjde poslední, protože bude nejrychlejší," naplánuje Cory. "My půjdeme už tak v jedenáct."
(17:57) Morigan: "Není to brzy?" řekne Mike. "Budete mít spoustu času."
(17:57) Morigan: "Radši, kdyby náhodou nás někdo vrátil, ať máme čas to vzít jinudy," odpoví Cory.
(17:59) Margare-tka: "A kdy vyrážíme my?"
(18:01) Ketryn: Taky se mi to zdá brzy, ale asi nemá cenu protestovat, když ani nevím, jak je to daleko. "Do jedenácti už moc času není..."
(18:04) Morigan: "Asi v půl," pokrčí rameny Mike.
(18:06) Ketryn: "Tak jsme domluvení..." Modlím se, aby nás nikoho nechytili.
(18:06) Margare-tka: "Tak pokud to stihneme." usměju se. jsem fakt nervozní. A to nás čeká ještě cesta zpět.
(18:17) Morigan: "Co když nás chytí?" zeptá se Mike přímo trochu nejistým hlasem.
(18:18) Morigan: "V Salvatorově? Tak to jsme v háji," odfrkne si Mike. "Ale to se asi nestane, pokud to tam nerozbouráme."
(18:18) Morigan: "Ty jsi nějak moc vtipný," ušklíbne se Peter.
(18:18) Morigan: "Nescházíme se tam snad kvůli souboji, tak nestraš," řekne Mike.
(18:19) Morigan: Cory pokrčí rameny.
(18:19) Morigan: "Myslel jsem, co když nás chytí cestou," upřesní Mike.
(18:19) Morigan: "Jako vždycky, zatloukat co to jde," odpoví Cory.
(18:20) Margare-tka: "No já doufám, že se tam nescházíme kvůli tomu, ale co když nás chytí po cestě? "
(18:20) Morigan: "No tak on s tím Mike moc zkušeností nemá," baví se Peter.
(18:21) Margare-tka: "No to je jasný, ale když vás takhle někdo chytí, tak tě pošle na svou část jako mě dnes? Což by bylo v čudu, jelikož bychom se museli rozdělit a to už mi nikam netrefíme."
(18:22) Margare-tka: "A nebo s ním někam jdete? To by bylo v čudu asi ještě víc, asi."
(18:23) Morigan: "To záleží, kdo tě chytí," odpoví Cory. "A při čem."
(18:24) Margare-tka: "Hm... to je super. Pořád jsme u toho jaká ty jména máme říkat, kdyby náhodou."
(18:25) Ketryn: "No dost by mě zajímalo, proč se scházíme takhle blbě riskantně. A chytit nás nesmí, vy byste měli průser, ale my bychom taky mohly skončit někde zavřené, kde by se z nás snažili dostat, kdo jsme a jak jsme se sem dostaly, kdyby zjistily, že sem nepatříme a vůbec nejsme čarodějky."
(18:25) Morigan: "Cože?" nechápe Cory.
(18:25) Morigan: (To reagoval na Margaret)
(18:30) Ketryn: "Margaret asi myslí co bychom když tak měly říct za jméno, kdyby se nás náhodou někdo zeptal. Já můžu použít třeba to, co je na hábitu."
(18:33) Morigan: "To asi můžeš," souhlasí Mike.
(18:34) Ketryn: "No pevně doufám, že na to nedojde."
(18:43) Margare-tka: "No já těžko....."
(18:54) Ketryn: "Cory, nechci tě honit, ale neměl bys začít něco dělat s tou esejí...? Když chceš za hodinu a něco odcházet," řeknu opatrně.
(19:00) Morigan: (:-D Kat se vžila do svých školních let!)
(19:04) Ketryn: (To ne :-D Ale upozorňovat na sebe v tuhle chvíli dalším průserem by nebylo nejlepší.)

(13:36) Morigan: "A jakou!" přitaká Cory zlomyslně.
(13:37) Ketryn: "Aha," docela mě to překvapí.
(13:52) Ketryn: "Miku, máš náhradní brýle?" vidím to i prakticky.
(14:02) Morigan: "Ne, ale to je v pořádku," řekne.
(14:07) Ketryn: “Ne? Ale to ti přeci budou chybět…” nelíbí se mi to, kort když máme v noci někam jít.
(14:12) Morigan: "Já zase tak špatně nevidím," řekne Mike.
(14:12) Morigan: Margaret je nesvá z toho, že mě v té jídelně nepotkala a tak nejdřív posílá někoho do pokoje č. 10 a chce mi něco vyřídit.
(14:13) Ketryn: Tak už brýle asi dál nekomentuji a snad ej to pravda, že vidí i bez nich.
(14:13) Ketryn: A jde tam někdo?
(14:17) Morigan: Nakonec Cory a Margaret napíše ten vzkaz na papír.
(14:19) Ketryn: Doufám, že se vrátí rychle s tím, že se nic neděje!
(14:29) Morigan: Vrátí se rychle. "Byl tam jenom William, tak jsem mu ten vzkaz nechal," řekne Cory.
(14:30) Ketryn: "Kam zmizeli?" dostanu další starost. "Nemohli jste je na té večeři jen přehlédnout?"
(14:33) Morigan: "To jsme určitě mohli," souhlasí Peter.
(14:35) Ketryn: “Tak snad jo,” pevně doufám, že to tak bylo.
(15:12) Morigan: Když se pak konečně najíš, začnete plánovat cestu do Salvatorovy komnaty.
(15:12) Morigan: "Měli bychom se rozdělit, dva půjdou s holkama, jeden sám," rozhodne Cory. "Já půjdu s Katryn."
(15:14) Ketryn: Zvednu pobaveně obočí, jak to má rychle naplánované. Ale nijak neprotestuji, takhle nějak se rozdělit bude nejlepší, samy bychom tam těžko trefily.
(15:29) Morigan: "Tolik lidí... no, to bude skvělý," povzdechne si Mike.
(15:30) Morigan: "Ještě tam můžeš nejít," popíchne ho Cory.
(15:32) Ketryn: Taky z toho nemám dobrý pocit, že takhle riskujeme. “Můžeme jít aspoň různými cestami nebo se můžeme oddělit jen časově?”
(15:33) Morigan: "Musíme jít různými cestami," řekne Cory.
(15:34) Ketryn: "To je dobře, že se tam dá jít různě."

(11:45) Morigan: "To bys udělala?" zatváří se nevěřícně.
(11:51) Ketryn: "No, proč ne," pokrčím rameny. "To je asi to nejmenší, co můžu udělat za to, že nás tu necháváte a riskujete."
(11:53) Ketryn: “Tak co, pustíme se do toho, ať to máš rychle za sebou?” zeptám se s úsměvem a jdu si sednout ke stolu.
(12:18) Morigan: "Počkáme, až se vrátí Mike. Už by tu měli být."
(12:20) Ketryn: "Snad je nikdo zas nechytil," zamračím se starostlivě. To by nám fakt ještě chybělo.
(12:55) Morigan: "To by nebyla vůbec dobrá situace," souhlasí Peter. "Ale Mike to má dobré, nemá skoro žádné tresty."
(12:56) Morigan: Potom konečně oba dorazí, Margaret vypadá trochu vystresovaně a začne vytahovat ze všech kapes, co má v šatech pod hábitem, různé jídlo.
(12:58) Ketryn: "Konečně jste tady," řeknu úlevně a jdu Margaret pomoct odebrat jídlo.
(13:00) Morigan: "Kde máš brýle?" zadívá se na Mika Cory.
(13:00) Morigan: "Ale nikde..." mávne rukou Mike.
(13:06) Ketryn: To se taky podivím. "Co jste tam vy dva vyváděli?" zasměju se ze srandy.
(13:06) Morigan: (Teď nevím, jestli to budu reprodukovat správně, jak jsme to včera hrály s Marg, ale pokusím se :-)
(13:06) Morigan: (:-D Tak tahle verze mě nenapadla!)
(13:08) Ketryn: (To bylo jen ze srandy, když přišel bez brýlí, tak se to nabízí :-D)
(13:21) Morigan: "Potkali jste někoho?" zeptá se Peter.
(13:21) Morigan: "Jo, Winnicka," řekne Mike.
(13:27) Ketryn: Mám pocit, že o tom jménu už taky nějak mluvili.
(13:28) Morigan: "On ti vzal brýle?? No to snad už vážně zase přehání, kretén! Myslím, že bychom zase měli vytvořit komando pomsty, protože tohle už dost překračuje!!" naštve se Cory.
(13:29) Morigan: "Už to přestaňte komentovat," řekne Mike.
(13:32) Ketryn: Chudák, je mi ho líto :-(
(13:32) Morigan: "Já bych na to upozornil Rogana," založí si ruce Peter a ušklíbne se. "Uvidíme, kolik odvahy pak Winnickovi zůstane."
(13:34) Ketryn: "Rogan tady zjednává nápravu při šikaně?" zeptám se.

(09:27) Ketryn: Koukám po Mikovi trochu pátravě, ale raději už se na nic neptám, abych ho neuváděla ještě do větších rozpaků.
(09:29) Ketryn: "No, rozdělit bychom se měli, takhle všichni bychom byli ještě nápadnější," souhlasím. "Ale jak tedy? My dvě samy jít nemůžeme, i kdybychom si vzaly převlek uklízečky, protože asi nemáme šanci to najít," zamračím se. Vůbec se mi tenhle nápad nelíbí, Rogan mě štve čím dál tím víc.
(09:36) Morigan: (Počkej, ještě musíme kousíček zpátky :-)
(09:38) Ketryn: (Jo aha :-D Já jen reagovala na diskuzi, abyste věděly, že jsem to četla :-) )
(09:44) Morigan: Čekáš, než se někdo vrátí a pak už máš docela hlad. Ve skutečnosti tam nejsou nijak extrémně déle, než obvykle, ale tobě to tak připadá, protože jsi tam sama.
(09:45) Ketryn: No to připadá, protože se krapet nudím. Snažím se aspoň zabavit listováním v těch učebnicích a ignorovat kručící žaludek.
(09:46) Morigan: Když se pak konečně vrátí, tak je to jenom Cory a Peter.
(09:48) Ketryn: "Kde je Mike a Margaret?" podivím se, že jsou jenom dva. "Nestalo se něco??"
(09:54) Morigan: Netváří se oba zrovna nadšeně a v pohodě.
(09:55) Morigan: "Potkali jsme našeho profesora na Práci s ohněm a poslal jí zpátky do dívčího křídla," řekne Cory. "Mike se odvážil zeptat, jestli jí může doprovodit."
(09:57) Ketryn: “Ježiš,” zamračím se. Zaroveň se ale musím usmát nad Mikovou novou odvahou. “Snad se dostanou bez dalších problémů zpátky…”
(09:58) Ketryn: Začnu nervózně přecházet po pokoji, protože mám starch, aby Margaret neodhalili.
(10:01) Ketryn: “Asi to s tou večeří nebyl dobrý nápad,” brblám. “Ten blbý Roganovů nápad platí?” ujišťuji se, jestli se na večeři něco nezměnilo.
(10:03) Morigan: "Platí, s Roganem jsme se vlastně ani nepotkali," řekne Cory. "Je to obejdou a přijdou zpátky, hlavně, aby Adalberta nepotkali podruhé. To už by nebylo dobrý."
(10:04) Ketryn: “Hm, to by tedy nebylo. A on tady nějak hlídkuje nebo to byla blbá náhoda?”
(10:05) Ketryn: Asi se jdu raději najíst, i když jsem z toho nervózní.
(10:06) Morigan: "Asi obojí," řekne Peter. "Jeho nesmíme moc naštvat. Stačí,že Cory zase neodevzdal tu trestnou esej," probodne ho pohledem.
(10:08) Ketryn: “Jakou trestnou esej?” podívám se na Coryho.
(10:09) Ketryn: Moc mě kluci tedy neuklidňují.
(10:13) Morigan: "Říkal jsem, že jí odevzdám ráno!" odsekne Cory.
(10:13) Morigan: "No, měl jsi jí odevzdat už dneska večer."
(10:16) Ketryn: “To bys to měl možná začít psát,” navrhnu. “Když nás čeká to noční dobrodružství…”
(10:17) Morigan: "Teď si nesmíme dovolit žádný zbytečný potíže," usoudí Peter. "Které by na nás mohly upozornit."
(10:17) Ketryn: To plně souhlasím.
(10:19) Ketryn: "Tak do půlnoci je ještě docela čas..."
(10:26) Ketryn: "O čem máš vlastně psát?" zkusím se zeptat.
(10:31) Morigan: "Vliv ohnivé magie na léčitelská kouzla," řekne Cory nenadšeně.
(10:34) Ketryn: "Ohnivá magie se s léčitelskými kouzly moc nekamarádí, co?"
(10:35) Ketryn: "Nejlepší léčitelé jsou vnímači," ujede mi vzpomínka na Mikiho.
(10:35) Ketryn: "Tak Peter by ti s tím mohl pomoct, aby to šlo rychleji," navrhnu.
(10:37) Morigan: "No jasně, celej žhavej tu s ním budu sedět do rána nad jeho esejí!" ušklíbne se Peter.
(10:38) Ketryn: A jejej :-D
(10:39) Ketryn: "No já mu s tím asi moc nepomůžu," pokrčím rameny.
(10:39) Morigan: "Ale mohla bys mi vytvářet psychickou oporu," mrkne na tebe Cory.
(10:42) Ketryn: “Já tě klidně psychicky podpořím, ale to ti esej asi nenapíše,” zasměju se.
(10:54) Ketryn: “Jak to má být dlouhé?”
(11:13) Morigan: "Na dvě stránky."
(11:20) Ketryn: “Tak to jde, mohlo by to být i horší,” snažím se ho povzbudit. “Fakt chápu, že se ti do toho nechce, ale bohužel ti asi nic jiného nezbyde…”
(11:29) Ketryn: "Když mi to nadiktuješ, tak ti to můžu napsat. Ale to ti moc nepomůže, stejně to budeš muset vymyslet."

(23:36) Morigan: "Ty dneska nejdeš na to tvoje cvičení? Na Iluze?" obrátí se na Mika Peter.
(23:40) Morigan: "Omluvil jsem se už odpoledne, že mi není dobře," řekne Mike.
(23:40) Morigan: Oba na něj chvíli zírají, jako by podobnou věc nikdy neřekl.
(23:42) Margare-tka: Koukám na něj, když vidím ty dva v údivu.´.....
(23:43) Margare-tka: My máme na něj špatný vliv:/ Nebo je mu fakt špatně?
(23:46) Morigan: "Tobě nikdy nebylo natolik špatně, abys nešel na hodinu," konstatuje Peter.
(23:46) Margare-tka: "Ono je ti špatně?"
(23:47) Morigan: "Můžete to už přestat komentovat?" vzdychne Mike.
(23:49) Margare-tka: Tak mlčím a mám z toho špatný pocit, asi jsme ty odměny na začátku měly úplně vynechat. :-/
(23:57) Morigan: "Dobře," vloží se do toho Cory. "Pojďme raději naplánovat, jak se dostaneme do Salvatorovy komnaty všichni."
(23:59) Margare-tka: "No to by potřeba bylo."
(00:04) Margare-tka: "A kde to na té mapě je?" zeptá se ho s pohledem na tu mapku.
(00:05) Morigan: "Všichni najednou tam jít nemůžeme," opraví ho Mike.
(00:08) Morigan: "Na té mapě to není, protože to je pod prakticky pod přízemím," odpoví Cory.
(00:12) Margare-tka: "Aha." odmlčím se, "Rozdělit bychom se nějak měli, pět lidí na chodbě by bylo dost. Nejdebilnější jsou ty oddělená křídla...." povzdechnu si.

21:12) Margare-tka: To že nevíme jak se tady bude Morigan čarovat nezmiňují. "Myslím, že si kytičky ze vzduchu čarovat nebudou." řeknu neklidně. "Pokud se tam chce proto sejít."
(21:24) Morigan: "To si ze mě děláte srandu," posadí se Cory zase zpátky na postel.
(21:25) Margare-tka: "No já nevím to mě napadlo, když jste říkali, že se tady nedá čarovat normálně a tam zrovna jo. Asi nám tu prohlídku školy dělat nechce."
(21:28) Morigan: "Proč by to dělal, vždyť jí má v pokoji," nechápe Peter.
(21:31) Morigan: "Chce asi zjistit, jestli je čarodějka... jaká je čarodějka, nebo něco takového," usoudí Mike.
(21:32) Margare-tka: "Chce vědět co umí a jestli je čarodějka."
(21:32) Morigan: (No vy jste sehraná dvojka! :-D)
(21:33) Margare-tka: "A popřípadě jak toho využít pro svůj prospěch, jelikož je to idiot, proto nechceme, aby něco vědět."
(21:33) Margare-tka: (To byla náhoda.)
(21:35) Margare-tka: (To bude tím, že jsem raději vůbec mozek poslední měsíce nepoužívala, jelikož by mě to zničilo, tak teď se kompenzuje.)
(21:39) Morigan: "Celé se to nějak fakt divně zaplétá," poznamená Cory.
(21:41) Margare-tka: "Tak dalo by se to pochopit, že to chce zkusit, ale proč tam máte jít i vy?"
(21:48) Morigan: "Asi protože byste tam samy nedošly...nevím," pokrčí rameny Peter.
(21:50) Margare-tka: "No možná bychom měli zjistit, jestli s tím Morigan souhlasí. To je asi nejpodstatnější." usooudím.
(21:54) Morigan: "Jak to chceš zjistit?"
(21:56) Morigan: "Asi s tím souhlasí, když už nám poslal vzkaz, že se tam sejdeme, ne?" myslí si Peter. "Asi jí tam nehodlá odnést svázanou."
(21:56) Margare-tka: "Myslíš, že je blbý se ji jít zeptat?"
(21:57) Margare-tka: "Snad, máš pravdu"
(21:58) Morigan: "Měli bychom jít na večeři, nebo to bude divný," poznamená Mike.
(22:02) Margare-tka: "To je pravda." dojde mi, aby na sebe ještě takhle upozornili.
(22:03) Margare-tka: "Pokud bude Morgan na večeři řeknete ji, aby se tady stavila, než tam půjdeme? Třeba po večeři. Prosím."
(22:07) Morigan: "To tady bude nejvíc lidí. Nechce jedna z nás jít na večeři s námi? V hábitu by to šlo," napadne Coryho.
(22:23) Margare-tka: "No já nevím, Myslíte, že je to rozumný nápad?" zaváhám, jako bylo by to nejlepší, pak bych se od tebe dozvěděla jestli tam jdeš a jestli ti vůbec o tom řekl. "Ale je fakt, že tu zrovna bude nejvíc lidí."
(22:31) Morigan: "Nevím, jestli to je dobrý nápad," řekne Mike váhavě.
(22:35) Margare-tka: "Tak Morigan tam chodí." usoudím a aspoň se podívám do té sně. Kouknu se ještě na ostatní.
(22:42) Morigan: "Tak abychom ale vyrazili," řekne Peter.
(22:46) Margare-tka: Dobře, tak si vezmu ten jeden hábit. "Ale musíte mi říct, kdybych dělal něco špatně. A v síni se může sedět společně, tak se to nerozděuje?"
(22:48) Morigan: "Ne, tam se to nijak nerozděluje," odpoví Mike.
(22:50) Margare-tka: "To jsem radši, takže můžeme jít společně." Tak si zčešu v rychlosti vlasy nahoru. A vezmu si ten hábit. "Neměla bych sundat nějakou tu frčku, aby to nebylo divný?" zeptám se ještě.(23:02) Margare-tka: A mám si naházet?

(20:45) Morigan: Někdo zaklepe na dveře.
(20:45) Ketryn: Tak to asi raději zas skáčeme pod postel.
(20:46) Margare-tka: Tak to se leknu. Zase se s Katryn schováme, pro jistotu. Ale asi stačí do skříně, ne?
(20:47) Morigan: To si rozmyslete, kam vlezete :-D
(20:48) Morigan: Katryn skočila pod postel.
(20:48) Margare-tka: Kouknu na Kat.
(20:48) Ketryn: Já šla automaticky podle zvyku pod postel.
(20:48) Margare-tka: Tak tam jdu taky. Raději.
(20:55) Morigan: "Dále," řekne Peter ve chvíli, kdy jste bezpečně pod postelí. Otevřou se dveře. "Ahoj," řekne mladší hlas. "Ahoj, co potřebuješ?" zeptá se Cory.
(20:55) Morigan: "Nesu vám vzkaz."
(20:56) Ketryn: Ještě že jsme šli pod tu postel.
(20:56) Morigan: "Aha. Chceš počkat na odpověď."
(20:56) Morigan: "Ne," řekne kluk. "Odpověď je prý jasná."
(20:56) Morigan: "Tak... díky."
(20:56) Morigan: Dveře se zase zavřou.
(20:57) Ketryn: Tak chvíli počkám a pak vylezu. Dívám se po Corym, co to je?
(20:59) Morigan: Mají v ruce papír, takže ho otevře a chvíli se do něj všichni tři dívají.
(20:59) Ketryn: Čekám, jestli nám to poví.
(21:00) Morigan: Podívají se po sobě. "Proč, u všech bohů?" řekne Cory.
(21:00) Margare-tka: "Co se tam píše?"
(21:01) Margare-tka: Nevydržím to.
(21:01) Morigan: Tak ti to nakonec podá.
(21:02) Ketryn: Tak se jdu k Margaret taky podívat.
(21:02) Morigan: Je tam napsáno: Ne v pokoji. Dneska o půlnoci v Salvatorově komnatě. Všichni. R.
(21:02) Margare-tka: Tak se do toho podívám.
(21:03) Ketryn: "Proč?" nechápu to. "Vždyť to je nebezpečné někam v noci chodit."
(21:03) Margare-tka: "No, jen aby to nebyla nějaká bouda. A někoho neinformoval." řeknu nejistě.
(21:03) Margare-tka: "Tak se může čarovat? V té komnatě?"
(21:04) Margare-tka: zeptám se jich.
(21:04) Ketryn: Margaretiny postřehy mě vůbec neuklidní.
(21:05) Morigan: "Tam se může čarovat. Proto se tam chodí," řekne Mike.
(21:06) Morigan: "Tys tam zrovna nikdy nebyl," poznamená Peter.
(21:07) Margare-tka: "No asi si chce Morigan vyzkoušet. Aby toho nelitoval chlapec."
(21:09) Ketryn: "Nelíbí se mi to..."

(19:21) Ketryn: "Takhle se nikam neposuneme. Nemožné je i dostat se zvenčí do téhle školy a stejně jsme tu," zamračím se. "Říkám ti pravdu, ale protože je moc neskutečná, tak jí nevěříš. Byly jsme v Lúúderu, náš život s ním souvisí a pravděpodobně jsem tady na přaní elundských bohů. To je prostě fakt, ale už přestávám mít sílu vás o tom přesvědčovat."
(19:23) Morigan: "Dobře. Rogan je do toho zapletený taky, měl by znát i všechny tyhle zmatené nesmysly," usoudí nakonec Cory.
(19:23) Morigan: "No já nevím," není si jistý Peter. "S tímhle nic neudělá ani Rogan. Ven je stejně dostat nedokážeme, nikdo z nás."
(19:25) Ketryn: "Prosím, nemotejte do toho Rogana, aspoň zatím," zatvářím se zoufale. "Nevěříme mu."
(19:30) Morigan: "Takže to si všichni navzájem nevěříme," usoudí Cory.
(19:33) Ketryn: "Hm," ušklíbnu se. "Včera jsi nám docela věřil, co se dneska změnilo? Řekla jsem ti vše, co první den, jen ve srozumitelnější formě. Zní to tak neskutečně, že by bylo těžké si něco takového vymyslet."
(19:35) Morigan: "Prostě jsme se rozhodli, že bychom rádi věděli všechno, když už docela riskujeme. Nikdo nechce riskovat jen tak," řekne Mike. "A v pravdě, nesedí nám na tom několik věcí. Doufali jsme, že nám na ně dáte jinou odpověď, než "je to v tuhle chvíli nepodstatné" nebo "to byste stejně nepochopili"."
(19:36) Ketryn: "A co tedy nesedí?"
(19:47) Morigan: "Lúúder je rase lidí uzavřený. Skoro nejednají ani s naším králem," řekne Mike. "Žádná Daerie neexistuje a na sever od Lúúderu už pravděpodobně nikdo nežije. Mluvíte naším jazykem dobře na to, že byste měly být z nějakého ledovce. Znáte obory naší magie. Mluvily jste o nekromancii a magii krve - tyhle věci rozhodně znají jen čarodějové. Ani jedna z vás ale magii nemá. Ptáte se na politickou situaci v zemi, ale nevíte, jak se ta země jmenuje a nevíte, jaký je rok. A to jsem tedy vynechal to, že jste se ocitly na půdě univerzity, kam se nedá dostat a ani nevíte jak a že jste na otázku, jestli jste z budoucnosti nedaly ani kladnou, ani zápornou jakkoli jasnou odpověď."
(19:48) Morigan: "Díky, Miku," konstatuje Cory a obrátí se znovu na vás.
(19:53) Ketryn: "Ano, jsem z budoucnosti!" nevydržím to. Já už ty věčné lži nedávám. "V naší době má Lúúder kontakt s lidmi a na sever od Lúúderu žijí lidé. Známe obory magie, protože Morigan je čarodějka a je to stále podobné jako teď. Ale nechceme o tom mluvit, protože se bojíme, co všechno by to mohlo způsobit! Máme strach, co vše se může stát!"
(19:53) Ketryn: *jsme
(19:53) Ketryn: "Stačí?!"
(19:58) Morigan: Chvíli na sebe ohromeně zírají.
(20:01) Ketryn: No, asi jsem z toho měla nějak vybruslit, ale už jsem nevěděla jak.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(20:05) Margare-tka: Mě trefí, když to takhle Katryn řekla na plnou pusu. "Prostě musíte zapomenout, že to je tak jak řekla Katryn, je to opravdu nebezpečné. Hrát si s časem může mít nedozírné a opravdu tragické následky. Byly bychom opravdu rády, pro zachování všeho co je a co bude, aby jste si to nechaly pro sebe a nikdy o tom nemluvili. Nikdo kromě Vás to vědět nebude." Pokusím se ještě.
(20:07) Margare-tka: "Prosím to musíte pochopit, jste přece čarodějové."
(20:17) Margare-tka: Koukám na ně, jestli mě vnímají.
(20:18) Ketryn: "Kluci, moc vás prosíme, potřebujeme vás, abyste nám pomohli a abyste to nikomu neříkali," řeknu procítěně.
(20:19) Morigan: Trochu uvažují, co si z toho mají vzít.
(20:20) Margare-tka: Počkám co na to řeknou a pak když tak ještě přikrmín čarodejnické ego.....
(20:24) Morigan: "A jak si představujete, že to bude dál?" řekne pak konečně Cory.
(20:27) Margare-tka: "No doufáme, že přijdeme na to co máme a vrátíme se domů. A taky doufáme, že tam najdeme všechny tak ja jsme je opustily, jelikož pokud tady něco změníme tak to může mít dopad i na nás. Proto chceme, aby jste úplně zapomněly, co jsme řekly. Já chápu, že je to těžký, ale věřím, že máme v tomhle ohledu opravdu rozum a pochopení."
(20:27) Ketryn: "No, potřebujeme zjistit, proč tu jsme a co máme hledat. Myslíme si, že to nějak souvisí s draky. Buď nám pomůžete a necháte nás u sebe, nebo ne a my to budeme muset vymyslet nějak jinak."
(20:30) Ketryn: No nevíme, jestli můžeme měnit budoucnost. A kdyby nedejbože ano, tak už je ovlivňujeme tím, že tu jsme, to že vědí odkud skutečně jsme už není tak velký rozdíl. Ale to tam neříkám.
(20:30) Morigan: "Nemůžeš si myslet, že se dá na nějaký pokyn něco zapomenout, že ne?" zeptá se vážně Mike.
(20:32) Ketryn: "Samozřejmě že ne, jen vás moc prosíme, abyste si to nechali pro sebe a nijak s tou informací nenakládali."
(20:34) Morigan: "Vážně to chcete tajit před Roganem?"
(20:35) Ketryn: "No zatím asi ano, než zjistíme víc. Čím míň lidí to ví, tím lépe."
(20:36) Margare-tka: "No zrovna u něj se bojím, že by s tou informací mohl nějak naložit a to by absolutně nebylo dobré. Pro nikoho.
(20:37) Ketryn: "Chceme mu říct částečnou pravdu, jen ne prostě celou s detaily odkud skutečně jsme."
(20:38) Morigan: "Je pro vás přece tím samým, co my, tak proč nám věříte víc, než jemu?" zeptá se Mike.
(20:41) Ketryn: "Nevím," pokrčím rameny. "Vy jste se k nám zatím chovali férově, on tak úplně ne. A jak říkám, čím míň lidí to ví, tím líp."
(20:42) Ketryn: "Jednání s Roganem a co mu říct necháme na Morigan."

(18:12) Morigan: "Víš o tom, že říkáte pokaždé něco jiného?"
(18:12) Ketryn: "Ne, teď jsem se to jen pokusila říct smysluplně."
(18:13) Ketryn: "Nebo co myslíš, že jsme říkaly před tím? Pokusila jsem se to zjednodušit, protože ono to opravdu není jednoduché, jak se zdá."
(18:16) Morigan: "Docela dost jsme se bavili o cestování časem."
(18:18) Ketryn: Hm, pamatuje si to :-/
(18:20) Ketryn: "No, o tom jsme se vůbec bavit neměli, je to nebezpečné. V tuhle chvíli už je to vlastně nepodstatné."
(18:22) Morigan: "Aha," vstane Cory a stiskne rty. "Takže dámy, máme docela pocit, že nám lžete a to fakt není v téhle situaci fér."
(18:26) Ketryn: "Nelžeme! Vše, co jsem ti teď řekla, je pravda."
(18:29) Morigan: "Teď. A předtím taky, že jo? A zítra se možná dozvíme jinou verzi. Říkám, že to není fér."
(18:30) Ketryn: "Přenesl nás sem čaroděj - elundský syn bohů, jestli tě zajímají větší detaily. Máme tu nějaký úkol, který jsme ještě tak úplně nepochopily, proto je dost těžké vám to nějak vysvětlit, samy teprv přicházíme na to, co se stalo."
(18:32) Morigan: "A jako nejlepší výmluva vás napadlo říkat, že jste z budoucnosti?"
(18:32) Ketryn: "Je to to samé, co jsme ti říkaly předevčírem, jen ne tak zmatené."
(18:34) Ketryn: "S budoucností je to dost ošemetné... Omlouvám se, neměly jsme o tom vůbec mluvit. Prosím, nechceme, aby to věděl někdo další."
(18:40) Morigan: "Pokud máme držet tajemství před někým dalším, tak bychom ale měli doopravdy vědět, o jaké tajemství jde," řekne Mike.
(18:41) Ketryn: "Ještě jsme mluvily o bozích," rozhodnu se to mít načisto celé. "Domnívám se, že to, že jsme tady souvisí s přáním elundský bohů. Nevím ale, jestli věříte v bohy, takže teď si možná budete myslet, že taky lžeme."
(18:45) Morigan: To na tebe zůstanou koukat dost udiveně. "Proč bychom neměli věřit v bohy?"
(18:47) Ketryn: "Protože nevím, jak to tady chodí!" ujedou mi trochu nervy.
(18:49) Ketryn: "Takže nám věříte? Už jsem vám to celé řekla," vzdychnu si zoufale. "Potřebujeme tu něco zjistit nebo najít. To něco asi souvisí s draky anebo taky se znakem hadů. To je zatím naše jediná stopa. Nechceme tu způsobit žádné problémy ani rozruch. Chceme se jen vrátit domů."
(18:52) Morigan: "Takže mluvíte o nějaké zemi, která neexistuje a tvrdíte, že jste přišly odtamtud. Jeden den tady debatujeme o cestách časem a budoucnosti, zanechaných magických stopách, o oborech magie a druhý den zase o ničem nevíte. Nevím, jak kluci, ale já vám nevěřím," prohlásí Cory
(18:55) Ketryn: "Já neříkám, že o ničem nevíme! Jen že jsme o budoucnosti mluvit neměly. Hraní si s časem je nebezpečné. A to že naše země není na mapách neznamená, že neexistuje."
(18:56) Morigan: "Tak to by to měl asi vědět Rogan, ne?"
(19:02) Morigan: "Cory, ty je vydíráš," namítne Mike.
(19:10) Ketryn: Už začínám být zoufalá. "Kluci, prosím, nechte si to pro sebe. Nechceme, aby o tom čase věděl Rogan. Myslíme si, že s tím nějak souvisí, ale ještě jsme nepřišly na to jak."
(19:12) Ketryn: "Cory, co chceš sakra ještě vědět? Řekla jsem ti odkud jsme, jak jsme se sem dostaly a proč nás sem poslali. Nic víc prostě nevíme."
(19:12) Morigan: "Odkud jste tedy doopravdy přišly?"
(19:13) Morigan: "Vynechme jak," připustí.
(19:14) Ketryn: "Z Däerie. To je takový ostrov ještě kus severně od Lúúderu. To jsem už říkala a je to pravda. Nemůžu za to, že není na mapách a tudíž ho neznáte. Zároveň máme vztahy s Lúúderem."
(19:15) Morigan: "Jste lidi, nemůžete mít vztahy s Lúúderem!"
(19:16) Ketryn: "Jste čarodějové, měli byste vědět, že možné je skoro všechno. Chceš pravdu a když ti řeknu konkrétní detaily, tak mi stejně nevěříš, protože si myslíš, že je to nemožné."
(19:17) Morigan: "Protože je to nemožné, jak to, že to nevíte vy?"

(17:37) Ketryn: "Myslíte, že se chce umět odtud dostat," zeptám se. "Nebo někoho sem?"
(17:38) Morigan: "Tak občas by se každý z nás chtěl na chvíli dostat ven," řekne Cory. "To tady není nic neobvyklého."
(17:39) Ketryn: "To chápu. Ale vždyť už budete skoro končit. To by byl hazard riskovat útěk."
(17:43) Morigan: "No samozřejmě, že je to blbost. A nejspíš na to nikdy nikdo nepřišel," souhlasí s tebou Cory. "Tedy..." podívá se po vás tázavě.
(17:46) Ketryn: "My to opravdu nevíme, jak se to dělá," zvednu ruce. "Někdo nás sem dostal, to ano, ale Rogan nám bude muset věřit, že ten mechanismus neznáme a netušíme, jak se odtud dostaneme."
(17:49) Morigan: "Holky," řekne Cory vážně. "To, co jste říkali předtím - a teda bylo toho hodně - co z toho byla pravda? Trochu mi připadá, že každou chvíli tvrdíte něco jiného."
(17:50) Ketryn: Hm, bezva. "Ono je to složité," vzdychnu. "A když jsme se s tebou potkaly, tak jsme byly trochu zmatené."
(17:52) Ketryn: "Až přijde Rogan s Morigan, tak se vám to pokusíme nějak vysvětlit," řeknu upřímně.
(17:53) Morigan: "Takže ty věci okolo budoucnosti, jiné magii a podobně byly co?"
(17:53) Ketryn: Jéžiš marja.
(17:54) Ketryn: Nevím, co mu na to říct.
(17:56) Ketryn: Ale něco říct musím, i když jsme se domlouvaly, že to pak uděláme společně.
(17:59) Ketryn: "Je pravda, že jsme z jiné země, daleko se severu. Poslal nás sem starý čaroděj, jestli ho tak můžeme nazývat, a pravděpodobně k tomu použil jiný princip magie, než jaký znáte. Proto nedokážeme říct, jak překonat barieu školy."
(18:02) Ketryn: "Ten přesun byl nečekaný a pro nás tak nějak neplánovaný, proto jsme byly tak zmatené, když jsme na tebe narazily. Než jsme pochopily, co se vlastně děje."
(18:02) Morigan: "Pořád tam neslyším tu budoucnost."
(18:04) Ketryn: "Nejsme s ním ve spojení, ale pochopily jsme, že po nás tady asi chce zjistit něco, co pro něho i další lidi může mít vliv do budoucna," pokusím se tam budoucnost zapojit v tomhle smyslu, když jste se shodly, že o tom mluvit nemáme. A vlastně ani tolik nelžu.

(16:25) Morigan: No můžete ještě chodit někde venku.
(16:38) Margare-tka: No venku, zase aby nás někdo nezastavil, že se někam nesmí a pak by to mohlo prasknout. "Každopádně se musíme zeptat kluků, jestli tu je něco co se nesmí striktně dělat." říkám Katryn.
(16:41) Morigan: Máš pocit, že toho bude asi hodně :-D
(16:45) Margare-tka: No aby nás nechytli při něčem co se nesmí.
(16:47) Margare-tka: To by nebylo dobré, to bychom se prozradily.
(16:52) Morigan: Tak jako uklízečky zase nejste možná tolik omezené, jako studenti.
(16:52) Morigan: I když těžko říct..
(17:06) Margare-tka: Uvidíme, jen do té knihovny to bude lepší. a pak asi jako uklízečka to bude bezpečnější. Hlavně abychom nemusely někam do ředitelské pracovny nebo ta něco.
(17:06) Ketryn: "No já bych řekla, že je asi docela jasné, co se nesmí," řeknu uanveně.
(17:07) Ketryn: Najím se a pak si vezmu zas nějaké ty učebnice a prohlížím si obrázky, jestli mě něco neupoutá. Soustředím se na draky a hady.
(17:07) Ketryn: "Zítra bychom měly zkusit tu knihovnu."
(17:09) Morigan: Kluci dorazí do pokoje po večeři, přijdou spolu.
(17:09) Morigan: "Ahoj," pozdraví vás a rychle zavřou dveře.
(17:10) Ketryn: "Ahoj," pozdravím je a snažím se usmát. Asi složím ty jejich učebnice a vrátím je na stůl.
(17:10) Ketryn: "Jak dneska bylo?" zeptám se.
(17:13) Morigan: "Chce s vámi mluvit Rogan," řekne Cory. "Přijde sem po večerce."
(17:14) Ketryn: "Hm," neovládnu ušklíbnutí.
(17:17) Ketryn: "To je vždycky takový nepřátelský?" zeptám se.
(17:18) Morigan: "Vždyť není zas tak nepřátelský," namítne Peter.
(17:21) Margare-tka: "No není zas tak nepřátelský, jen arogantní:-D" usměju se. "S tím jsme počítaly, že s námi bude chtít mluvit."
(17:21) Ketryn: "No jak myslíš."
(17:21) Ketryn: "Jen furt vyhrožuje, že nás napráská."
(17:23) Morigan: "To neudělá," je si jistý Cory a odhodí hábit na stůl. "Rogan nemá zrovna s vedením školy ideální vztah. Myslím, že postupně nasbíral porušení všech školních předpisů," zasměje se.
(17:24) Ketryn: "Takže by ho mohli lehce vyhodit?"
(17:25) Morigan: "Za to, že má holku na pokoji?" nechápe Peter.
(17:26) Ketryn: "No já nevím, jak to tu chodí, když už má hodně černých puntíků."
(17:27) Morigan: "Tak rozhodně by ho za to mohli vyhodit, protože by to nebylo poprvé," řekne Mike.
(17:29) Ketryn: "Ale ředitel nad ním drží ochranou ruku, ne?"
(17:31) Morigan: "Myslíš kvůli tomu, že je jeho mecenášem? To bych ani neřekl," usoudí Cory. "Proč se na to ptáš?"
(17:32) Ketryn: "Jen tak," pokrčím rameny. "Abychom věděly, jak to tu je. A co od něho můžeme očekávat."
(17:33) Morigan: "Myslím, že ředitel netušil, že dává stipendium někomu, kdo si zrovna nebude rozumět s pravidly," poznamená Peter pobaveně.
(17:34) Ketryn: "No," trochu mě to pobaví.
(17:35) Morigan: "S Roganem si to nikdo nechce rozházet," řekne Mike.
(17:35) Ketryn: Tak my jsme si to asi už trochu rozházely, pomyslím si.
(17:37) Margare-tka: "Snad moc ne." zatím, pomyslím si.

Poslední týden v březnu:
Ráno konáš obvyklé povinnosti, jsi vzhůru brzy jako obvykle, protože Sára má hlad. V kuchyni je opět jenom Helga, tak vám aspoň nandá jídlo, už je na to zvyklá. V jídelně se najíte a pak se jí chvíli věnuješ, když se ti zdá, že se děje něco divného.
Je tam nějaký podivný, neobvyklý rozruch, přijela narychlo nějaká skupina lidí, někdo chce mluvit s Arim a celková atmosféra je najednou plná napětí.

Tak dávám pozor a snažím se všimnout si jestli koho z nich neznám.Takže se tam snažím setrvat a dávat velký pozor.

Zdá se ti, že to všechno byli spíš kattegattští muži. Ari potom najednou všechny svolává do síně.

Aha, tak mě překvapuje. Co se asi děje, jako že by si všimly nějakých můžu?

Všichni se hromadí v síni, až je úplně plná. Pak se teprve objeví Ari u svého jarlovského křesla a vedle něj Tynna, která se zatím drží spíš v pozadí.

Co se u všech bohů děje? Snažím se na nás moc neupozorňovat. Ale asi to bude veřejné, když je tam tolik lidí.

Ari ti pokyne, abys vystoupila k nim nahoru.

Cože? No tak jdu samozřejmě, moc se mi nechce. A Sáru nechám u toho stolu. Ona stejně dorazí a přijde.

Ari čeká, až se tam všichni zvědavě shromáždí a ještě chvíli drží napětí. Pak nechá přinést ke svým nohám nějakou zavřenou truhlu. Nikdo moc nechápe, co to znamená.

No tak to mě překvapí. To bude nějaký triumf, takže jsem bledá. A je tam Asbjorn?

Asbjorn je tam taky, podle výrazu taky netuší, co by v té truhle mohlo být.
Ari utiší gestem dav.
„Lide Kattegattu!“ začne. „Všichni víte, že jsou napjaté časy. Ale taky víte, že se o vás vždy dobře postarám a nikdy vás neopustím. Jsou tu lidé, kteří si myslí, že nejsem muž na správném místě. Ale já vás ujišťuji, že jsem na správném místě. Kde je Ragnar Lothbrok teď? Kde je jeho slavný Harm. Můžu vám hned teď ukázat, co zbylo z Harmu. A co se stane každému dalšímu zrádci, který se pokusí zpochybnit moje místo!“
Nechá otevřít truhlu a přímo na zem z ní nechá vysypat černý a šedý popel.

No tak to dostanu barvu toho popela. On vypálil Harm???? Myslím, že jsem úplně v šoku, když nevím, kde jste. Tedy myslím si, že tam jste.

Reakce v síni jsou nejdřív překvapené a váhavé, ale posléze přece jenom dojde k jásotu, který Ari očekává.
„Takhle dopadnou všichni zrádci!“ prohlásí.
Asbjornův obličej je úplně bílý.

Tak to jsme tam asi jediný dva bílý obličeje. Já teda nejásám. Vůbec. Mlčím a jen pohledem kouknu po Sáře kde je. Na Asbjorna se vůbec nedívám, jen tím jedním zjišťujícím pohledem. Doufám, že jste stihli z toho Harmu utéct.

Během dne se stihneš doposlechnout, že Harm vypálili úplně do základů a vyhladili ho tak, aby nebylo poznat, že tam kdy nějaká vesnice byla. Od někoho ale zase zaslechneš, že tam ve skutečnosti nebyli žádní lidé. Další ale tvrdí, že Ragnar a ostatní jsou po smrti.

To mi ke klidu moc nepřidá. Vůbec. Snažím se aspoň věřit té první variantě, že tam nikdo nebyl. Což asi jo, jelikož, kdyby zabil Ragnara, tak by v té truhle byla jeho hlava…. Ale stejně jsem na nervy.

A jakou barvu má ten koberec? Koukám kam vede a jestli nenajdu nějaký východ. Přemýšlím jestli tam žije ta krásná žena.

Východ se ti stále nedaří najít, ale narazíš na pár loučí ve stojanech na zdi, které sem tam hoří. Je to zvláštní, ale přesto, že je to sen, cítíš zápach hořící louče a cítíš i její teplo, jako by to bylo doopravdy.
Koberec se zdá být ve světle těch loučí červený.

Tak k té jedné louči zkusím dát ruky jestli i hřeje, když cítím kouř. A zavolám „Je tu někdo?“

Hřeje a málem se spálíš. Všechno ti začíná připadat víc a víc opravdové.

Tak to se leknu a mnu si ruku. „Au, jak je tohle možné.“ „Haló, kde to sakra jsem?“

Nikdo ti ale neodpovídá.

Tak začnu koukat na tu louč a jestli za ní nejde zatáhnout a nebo něco zmáčknout.

Tak tam chvíli lomcuješ s loučí, ale akorát se o ni znovu spálíš a nic se nestane.

Hm… tak jdu dál po tom koberci a přemýšlím co spíš kdo to písmeno znamená. Koukám se okolo jestli mě něco nezaujme.

Přestáváš mít přehled, jestli už jsi tudy šla, nebo ne. Možná chodíš dokola. Kromě koberce a loučí nakonec objevíš jen jeden výklenek se závěsem, za kterým jsou ale jen košťata a vědra. Začínáš se cítit unavená.

Cože? Košťata? Tak ještě volám „Halóóóó, je tu někdo? „ už jsem lehce zoufale unavená. Ještě si sáhnu na ten koberec a přejedu po něm rukou a taky si prohlédnu ty košťata jestli se mi nezdají.

Koberec je sešlapaný, ale určitě byl docela drahý. Na tvoje volání se ale vůbec nikdo neozve.
Košťata vypadají celkem obyčejně a najdeš tam i hadry na úklid.

A nikde jsem si nevšimla, že by na to koberci byla vyšlapaná cesta do boku, jako by tam byly někde nějaké dveře? A ty louče jsou všude nebo jen místy a ty zdi jsou ze světlého kamene?
Louče jsou hodně sporadicky, spíš málo. Zdi jsou spíš ze světlejšího kamene a opracované.

Vzala jsem si ten závěs a zhasla jednu louč, abych si s ní mohla udělat značku na zeď, že jsem tudy už šla, abych zjistila jestli nechodím do kola. A pak ještě zkoumám ty zdi u těch loučí, jestli tam někde něco není. Rýha ve zdi a nebo nějak ohrnutá koberec.

Šipky se vyplatí, za chvíli se líp orientuješ a najdeš nějaké velké dvojkřídlé dveře.

Tak dojdu k nim. V ruce držím tu louč. A kouknu se klíčovou dírkou. Jestli se tam svítí.

Nic moc nevidíš, pravděpodobně je tam klíč.

Tak opatrně vezmu za tu kliku. Jako bych je chtěla potichoučku otevřít.

Jde to otevřít.

Tak je pomalu otevřu a nakouknu dovnitř pootevřenou škvírou. Svítí se tam?

Někde v dáli se asi svítí, dál vede nějaká chodba a schody nahoru.

Tak si vezmu ještě jednu rozsvícenou louč a vyrazím tou chodbou k těm schodům. Je tam stále ten koberec a zdi a nebo jsou tam ještě okna?

Když vyjdeš ty schody, tak jsou tam ještě další a když vyjdeš i ty, je tam už nějaké okno. Venku je takové šero, jako před svítáním, nebo po soumraku.

Většinou jsou to muži nebo ženy v důstojných pózách, v tmavých pláštích, nebo celí v tmavém, většinou mají takové zvláštní čapky na hlavě a většinou drží v ruce nějaké lejstro, nebo něco zvláštního.
Federik z Gristenu
Alogarta z Alte

(13:36) Morigan: "To jsem zkoušel mnohokrát," vzdychne. "Vlastně mi to zpočátku nechtěla říct vůbec, jenom jsem jí přistihl několikrát plakat."
(13:35) Ketryn: "Možná by bylo dobré, kdyby sis o tom s Anabell ještě promluvil, co tím vlastně myslela."
(13:35) Ketryn: "Já vím," vzdychnu. "Tahle rozhodnutí jsou vždy těžká."
(13:32) Morigan: "Nemysli si, že je pro mě lehké nechat tu svoje jediné dítě," řekne těžce. "A že nevím, že ji vystavuji riziku, že zůstane bez obou rodičů. Je to strašně těžké."
(13:30) Ketryn: "Dobře," řeknu nakonec. "Nebudu v tom stát proti tobě." Souhlasím nejistě, i když jsem z toho rozpolcená.
(13:28) Ketryn: Chvíli nevím, co říct. Tohle mě zaskočilo a rozhodně to nehodlám brát na lehkou váhu.
(13:23) Morigan: Zase zvažuje, co ti říct. "Myslím, že "viděla" něco strašného, co mi ani dosud neřekla. A že je důležité, abych byl s Lily co nejvíc. Takže kam půjde ona, tam půjdu já, už jsem se tak rozhodl."
(13:21) Ketryn: "To je dost obecné... jak časově, tak prostorově.?
(13:19) Morigan: Zvažuje. "Že ji musím chránit."
(13:18) Ketryn: "Co... co ti řekla?"
(13:17) Morigan: "Něco mi řekla, co nemůžu brát na lehkou váhu a proto nenechám jít Lily samotnou do bitvy. Nechci, aby to věděla, nebo tušila, ale byl bych rád, kdybych nenarážel na tvůj odpor. Stačí, že budu muset stát proti jejímu."
(13:15) Ketryn: "Ano, to vím," přikývnu. "Sama jsem její schopnosti pocítila."
(13:14) Morigan: "Ty víš o tom, že Anuška není obyčejné dítě," ignoruje tvoje rozhořčení.
(13:12) Ketryn: "Co se děje??" obrátím se na Jamese opravdu nechápavě. "Co je tak důležitého, že jsi musel Olleho vyhnat ven?"
(13:11) Ketryn: "Děkuji..."
(13:10) Morigan: "Budu venku," řekne Olle a odejde.
(13:06) Ketryn: "Hm, tak ano, " pokrčím nejistě rameny. Moc se mi nechce, ale Jamesovi to neodmítnu. Podívám se na Olleho, jestli nás tedy nechá, ven se mi moc jít nechce.
(13:03) Morigan: "No," ozve se Olle, protože ta otázka je mířená na něj. "Mě to nevadí, tedy jestli chce...?" podívá se na tebe tázavě.
(12:57) Ketryn: Podívám se na něho překvapeně. "Proč?"
(12:53) Morigan: Moc si ale návštěvy neužiješ, protože vám do toho vstoupí James. "Mohl bych na chvilku mluvit s Katryn?" řekne. "O samotě."
(12:42) Ketryn: Tak to asi jdu, když jste všichni pryč.
(12:38) Morigan: Za dva dny na to, když jdeš zase navštívit Olleho tentokrát sama, protože já jsem někde s Ragnarem a Sigfriedem na "válečné poradě".
(12:37) Morigan: Podívám se po něm vědoucným pohledem, ale nic už na to neřeknu.
(12:23) Morigan: "Nemůžeš to takhle zjednodušovat," řekne mi Sigfried. "Samozřejmě, že nikdo nebude na Kattegatt útočit, než se shromáždí armáda."
(12:20) Ketryn: Mně ani nenapadlo, že by nepočkali! Vždyť Norella budeme potřebovat.
(12:12) Morigan: "Doufám, že na ně hodláte počkat!" podívám se významně na Ragnara.
(12:10) Ketryn: "Snad se aspoň vrátí poslové z Kattegattu a od Norella..."
(12:08) Morigan: "To nevíme, ale lepší je začít něco dělat dřív, než on," řekne Sigfried.
(12:07) Morigan: "Nevíme, co chystá jarl," namítnu.
(12:07) Morigan: "Hned jakmile to půjde, pustíme první hlídky ke Kattegattu, případně i do jiných vesnic," řekne Ragnar.
(12:06) Ketryn: "To mi povídej," přijde mi to krizové. "Myslím, že nás všechny..."
(12:05) Morigan: "To čekání na jaro mě ubíjí," vzdychne si Sigfried.
(12:04) Ketryn: Tak dál pokračuji mlčky v jídlu. Jako snažím se přijít na téma konverzace, ale moc mi to nejde, jsem taková přejetá.
(12:01) Morigan: To tomu docela pomohlo, protože ti to uvěří.
(11:41) Ketryn: "Ne," zakroutím zaskočeně hlavou. "Co by se mělo stát." Snažím se po tobě nepodívat.
(11:39) Morigan: "Dneska nějak mlčíte," poznamená Sigfried před večeří. "Stalo se něco?"
(11:39) Morigan: To nám moc nepomůže v tom, abychom na to nemyslely, ale ovládnu se i tak.
(11:28) Morigan: Náhoda je, že se zrovna o jarních aktivitách se Sigfriedem bavili, jak je poznat z jejich konverzace, když přijdou domů.

(19:17) Morigan: Na to abych šla na nějakou delší procházku je pořád dost zima, takže se z toho snažím vychodit rychle a pak jít zpátky k nám do domu.
(19:17) Morigan: (To už jsme si zvykly dávno říkat "k nám do domu", ačkoli je to Asbjornův dům.)
(19:18) Ketryn: (Taky to tak říkám :-D)
(19:19) Ketryn: To se tam pak asi potkáme. Ale sama už o tom asi nezačínám, abych tě znovu nenaštvala.
(19:26) Morigan: Já se snažím rychle odnaštvat.
(19:27) Ketryn: To bys měla, aby se Ragnar nedivil, až se vrátí z lovu. Jdu raději připravit večeři.
(19:32) Morigan: Děti jsme nechaly asi ještě chvilku s ženskými v síni.
(19:33) Ketryn: No, asi jo. Pak pro ně budeme muset zahít.
(19:33) Ketryn: zajít
(19:47) Morigan: "Nejspíš by to ode mě vážně bylo sobecké, kdybych rozhodovala za něj," řeknu nahlas.
(19:49) Ketryn: "No to asi ano, ale od něj je sobecké, že tam chce jít."
(19:50) Morigan: Vzdychnu si. "Možná už v životě udělal tolik nesobeckých věcí, že na to má právo."
(19:53) Ketryn: "Takhle bych to nebrala," zakroutím hlavou. "Všechno, co dělá kvůli tobě, dělá kvůli sobě.... Čímž samozřejmě nemyslím nic špatného, takhle to děláme všichni."
(19:59) Morigan: "Je to tu pro něj strašně těžké."
(20:03) Ketryn: "Já vím, že je... A je mi ho vážně líto," vzdychnu. "Ale tohle je pitomost..."
(20:08) Morigan: "Je. Ale nevím, jak bych mu v tom mohla zabránit, leda, že bych ho někam zamkla," ušklíbnu se.
(20:15) Ketryn: "Při jeho schopnostech by to asi stejně nepomohlo."
(20:16) Morigan: "To ne. A bylo by to vážně hodně nefér. Ale pokud by mu to mohlo zachránit život..."
(20:31) Ketryn: "No právě... Ale stejně mám pocit, že s ním nehneš."
(20:35) Morigan: "Obzvlášť, když už se domluvil s Ragnarem!"
(20:38) Ketryn: "No, to taky..."
(20:45) Morigan: "Stejně toho zase tolik nevím, jen to, že poplujeme na lodích," vzdychnu zase.
(20:45) Morigan: "James byl námořník, Ragnar nemá důvod ho odmítnout, když se chce zúčastnit bitev."
(20:46) Ketryn: "Nemá... A asi by se mu trochu ulevilo, kdyby tam umřel."
(20:54) Morigan: No to mi moc nepomůže.
(21:00) Ketryn: Já vím, jenže je to pravda :-(