Druhá strana (26 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(11:07) Morigan: "Jamesi to snad nemyslíš vážně, zase nějaké tvoje ultimátum??" začne mi docházet trpělivost.
(11:08) Ketryn: Vůbec se ti nedivím. Začnu se na něho mračit, tohle je opravdu nesmysl.
(11:14) Morigan: "Jak to myslíš?" postaví se taky do obranného postoje.
(11:14) Morigan: "Předtím sis taky vydupal, že musíš jet s námi do Birky a ještě s Walterem!"
(11:14) Morigan: "O Waltera jsem nežádal," odsekne.
(11:16) Ketryn: "Jamesi, tohle není tvůj boj," pokusím se. "Opravdu bys měl zůstat s Anabell, kdyby... se něco stalo."
(11:19) Morigan: "Tohle není můj boj?!" osočí se na tebe. "Tohle je můj největší boj a že jich už nebylo málo!"
(11:25) Ketryn: "To tedy není! Tobě je jedno, jak to tady všechno dopadne! Chceš jen sebrat Morigan a Anabell, nejlépe najít Patricka a zmizet odtud! Jak myslíš, že Morigan pomůže, když se v boji bude muset strachovat ještě o tebe?!" dojdou mi nervy, už jsem z toho všeho vážně unavená.
(11:42) Morigan: "No a co? Alespoň to má logiku!!"
(11:45) Morigan: "Anabell už jednou ztratila oba rodiče!" vložím se do toho.
(11:50) Morigan: Anabell je jeho nejslabší místo, slabší, než já, takže na něj neváhám zaútočit.
(11:51) Morigan: "Přesně tak, Lily! Tak proč s ní nezůstaneš ty, jsi její matka!"
(11:51) Ketryn: "To, že by jsi šel taky bojovat žádnou logiku nemá."
(11:52) Morigan: "A když už jsme u toho, máš další dvě děti, které tě potřebujou! Kluci taky můžou ztratit oba rodiče??" obrátí to celé proti mě.
(11:57) Ketryn: No, tak to je těžké mu na to něco říct.
(11:57) Morigan: Když vidí můj výraz, možná ho to trochu mrzí, že to řekl.
(11:58) Morigan: "Je můj osud bojovat," řeknu. "Vždycky je to můj osud."
(11:58) Morigan: "Sakra, LIly, nepřipadá ti, že jsme tuhle debatu už kdysi vedli?"
(11:58) Ketryn: "Morigan má magii, kterou určitým způsobem může v boji použít," pokusím se ještě. "Ty ne."
(11:59) Ketryn: "A někdo se musí pokusit zachránit Margaret..." podívám se na tebe.
(12:21) Morigan: James vzdychne způsobem, že jsme se všichni úplně zbláznili.
(12:25) Ketryn: Možná ano, ale on do té zblázněné skupiny taky patří...
(12:30) Morigan: No to každopádně.
(12:31) Morigan: "Je mi jedno, že si myslíte, že jsem vám v boji k ničemu. Kvůli tomu tam nejsem. Boj je tvůj osud? Jo? Můj osud jsi ty, Lily."
(12:32) Ketryn: Tohle je marné...
(12:58) Morigan: "Co když si to jenom namlouváš?" řeknu tiše.
(12:59) Morigan: "Co když si to jenom namlouváš ty?"
(12:59) Ketryn: Do tohohle se přestanu plést...Mám nejistý výraz.
(13:34) Morigan: "Ragnar nedovolí, abys šel," řeknu.
(13:34) Morigan: "To se pleteš," řekne mi sebejistě.
(13:38) Ketryn: Zvednu překvapeně obočí, kde bere tu jistotu. "Ty jsi s ním snad mluvil?"
(13:40) Morigan: To se taky podivím.
(13:40) Morigan: "A proč bych nemohl?"
(13:41) Morigan: "Ragnar nemá důvod, proč by ho sebou nevzal," ozve se Olle, který dlouhou dobu mlčel.
(13:41) Ketryn: Myslím, že nás za chvíli už vážně trefí...
(13:47) Morigan: "To vážně jednáš za mými zády??" nechce se mi uvěřit.
(13:48) Morigan: "To není pravda, proto ti to říkám."
(13:50) Ketryn: No to tedy je, pomyslím. Nejdřív mluvil tajně s Ragnarem a pak až teprv s tebou.

(19:54) Morigan: "Takže půjdeš do přímého boje? Když to bude chtít Ragnar?" pokračuje.
(19:56) Ketryn: On má o tebe strach. Ale pochybuji, že by tě v tomhle nějak ovlivnil a ty jsi nechala jít Ragnara do boje samotného.
(20:02) Morigan: "O tom jsem ale nikdy nepochybovala, Jamie, tohle je hodně i můj boj," řeknu klidně.
(20:06) Ketryn: Dívám se na Jamese, že to je pravda a že s tím opravdu nic neudělá.
(20:07) Morigan: "Takže chcete zabít chlapa, kterého nenávidíte a kvůli tomu bude válka," ušklíbne se James s určitou rezignací.
(20:10) Morigan: "A můžeme jenom doufat, že bude rychle ukončena," dodám.
(20:11) Ketryn: "Po tom, co se stalo... už není moc cesty zpátky," ušklíbnu se taky.
(20:12) Morigan: "Měli byste odjet," řekne James. "To by bylo mnohem lepší řešení."
(20:17) Ketryn: "Jako kam?" zvednu oči v sloup.
(20:17) Morigan: "Třeba do Svobodné? No to by byl fakt skvělý nápad!"
(20:18) Morigan: "To jsem neřekl. Svobodná přece není jediná země, proboha!"
(20:19) Ketryn: "Jo, třeba v Akarii by to pro nás bylo taky super. Jamesi, tady je teď náš domov!" nechápu, že do něj zas vjelo tohle.
(20:22) Morigan: "Taky jsem měl domov. Několik! A věř mi, přežít se to dá!"
(20:25) Ketryn: "Jo, dá! Přežít se dá všechno, to víme moc dobře! Ale my nechceme odejít!" ujedou mi nervy.
(20:26) Morigan: "Vy ho hlavně nechcete nechat vyhrát!"
(20:30) Ketryn: "Cože??"
(20:31) Ketryn: "Samozřejmě, že nechceme, protože jestli vyhraje, tak jsme pravděpodobně všichni mrtví!"
(20:49) Morigan: "Takže to myslíš, že to je? Pýcha?" obrátím se na něj.
(20:57) Ketryn: "To je přeci nesmysl," začnu se na něj dívat nechápavě.
(21:00) Morigan: "Proč by to byl nesmysl," ozve se Olle. "Jistě, že je to i o pýše. Seveřani odjakživa chtějí vítězit. Naopak se mi zdá, že Ragnar měl zatím trpělivosti neobvykle mnoho. Ale to už muselo skončit. Máš pravdu, Jamesi, my teď máme jenom dvě možnosti - buď odejít, nebo zvítězit."
(21:00) Morigan: "Je tu ještě třetí možnost - že prohrajete."
(21:01) Morigan: "To je," souhlasí Olle. "Tak se potom všichni sejdeme ve Valhalle."
(21:01) Morigan: "Ta Valhalla musí být plná těch, co prohráli," neopustí si James.
(21:04) Ketryn: "Jamesi, o co ti jde?"
(21:12) Ketryn: A stejně si stále myslím, že to není primárně o pýše ale spíš o spravedlnosti a touze přežít.
(21:29) Morigan: "Jestli půjdeš do boje, půjdu tam taky," řekne James. "Jenom, abys to věděla."
(21:32) Ketryn: Nemyslím si, že by to byl dobrý nápad. Podívám se na tebe.
(21:38) Morigan: "To ses zbláznil? Musíš zůstat s Anabellou!"
(21:38) Morigan: Zakroutí hlavou.
(21:39) Ketryn: "Morigan má pravdu..." souhlasím s tebou.

(14:23) Morigan: Jednou když jsme na návštěvě u Olleho, přijde řeč na to, co se bude dít na jaře, protože jaro už není až tak vzdálené.
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
(14:32) Ketryn: Myšlenky na jaro se mi moc nelíbí...
(14:34) Ketryn: Ale doufám, že jakmile trochu roztaje sníh, že dostaneme nějaké zprávy z Kattegattu.
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(15:24) Morigan: "Možná by už Ragnar konečně měl říct všem, co plánuje a jak si to představuje," řekne Olle.
(15:25) Morigan: "To bude záviset na okolnostech, včetně počasí, Olle, takže je asi zbytečné oznamovat nějaké plány předem," řeknu.
(15:25) Morigan: "A jak si to představuješ ty?" řekne James.
(15:26) Morigan: "Co je to za otázku?" nechápu. Nebo dělám, že nechápu. "Ragnar je velitel."
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
(15:43) Ketryn: Podívám se po vás obou. Tohle asi nebude nejlepší debata, obávám se, abyste se ještě nepohádali.
(15:45) Morigan: "Nech si, prosím, tyhle univerzální odpovědi, Lily," ušklíbne se James.
(15:47) Ketryn: Tak ten tě tedy podpořil :-D
(15:53) Morigan: "Jamesi ale takhle to bude!"
(15:58) Ketryn: Asi se do toho zatím nepeletu, protože já do toho opravdu nebudu mít co mluvit, ale asi jsem z vás trochu zaskočená.

(11:53) Ketryn: "Je no..."
(14:50) Morigan: "No ale něco málo jsme se přece jen dozvěděly, nebo nám aspoň pomohl si to vyjasnit."
(16:25) Ketryn: "Hm, trochu... Ale stejně moc nevím, co mám s Daariané dělat."
(16:33) Ketryn: "Tedy kromě toho, že s bohy si nemáme zahrávat...ale to samozřejmě vím."
(16:40) Ketryn: "Jo a možná že to tedy souvisí s tím, že jsem těhotná."
(16:48) Morigan: "Tak pevně doufám, že to přestane, až porodíš," poznamenám.
(16:48) Morigan: "Ještě pořád můžeš zkusit ty sny nějak blokovat."
(17:00) Ketryn: "Bojím se, aby se pak třeba nenaštvala ještě víc..."
(17:02) Ketryn: "Mně ani tak nevadí ty sny, nic mi vlastně nedělají. Jen mě znepokojuje, že jsem v povědomí elundské bohyně. A s tím už asi nic neudělám."
(17:07) Morigan: "Tak s tím teda rozhodně nic neuděláme," souhlasím chmurně.
(17:22) Ketryn: "Uvidíme..."
(17:22) Ketryn: Asi jdu raději něco dělat, abych přišla na jiné myšlenky.
(17:25) Morigan: Ten rozhovor s Deanem asi necháme někdy na později.
(17:27) Ketryn: Asi jo. Momentálně na mě padne chmurná nálada a už se mi to nechce řešit.
(18:33) Morigan: I tak moc nespoléhám, že bychom se dozvěděli něco zásadního, vidím to v tomto ohledu pesimisticky.
(18:34) Ketryn: To jsme na tom asi stejně. Asi teď chvíli počkám, jestli se něco nezmění.

(10:02) Morigan: Začnu se tvářit nabroušeně. "Koukám, že Dean neudrží moc tajemství!"
(10:05) Ketryn: Na jeho obranu si pomyslím, že jsi ho o nic takového nežádala. Vlastně mě to nepřekvapuje, že to bratrovi řekl.
(10:07) Morigan: "Dean hlavně nemá takové věci vůbec dělat," namítne Luke, ale nemyslí to evidentně nijak zle.
(10:08) Morigan: "Už to kdysi udělal, nenapadlo mě, že to máte zakázané," odseknu.
(10:09) Ketryn: Jako Luke má asi pravdu. Ale teď už je to stejně jedno. Myslím, že raději mlčím.
(10:10) Morigan: "Zakázané je špatné slovo. Jen si nemyslím, že je to dobré. A Dean to udělal, protože má pro tebe slabost."
(10:10) Morigan: "No, to určitě," ušklíbnu se. "Stejně mi nic neřekl."
(10:11) Morigan: Původně jsem to na Luka chtěla zkusit taky, jestli by mi neřekl zase něco jiného, ale to teď rozhodně vzdávám.
(10:11) Ketryn: No, to se opravdu ani nepokoušej :-D
(10:12) Ketryn: "Třeba to opravdu souvisí s tím, co se děje mně."
(10:17) Morigan: "Jak to myslíš?" řeknu.
(10:24) Ketryn: "No tvé noční můry, to, co říkala Anabell, draci, co nám řekl Dean a teď ty sny s bohyní...vše se to děje v krátké době, co když to nějak souvisí."
(10:25) Ketryn: Neříkám to nějak nadšeně, naopak hodně znepokojeně.
(10:28) Morigan: "Jakože když se nic nemůžeš zdát mě, protože jsem učinila opatření, tak se to zdá tobě??"
(10:31) Ketryn: "To nevím, třeba. Připadá mi to jako různé části skládačky..."
(10:36) Morigan: "Vůbec mě to do téhle doby nenapadlo, ale možné to je, nebylo by to poprvé, co jsme nějak propojené! Mě se ale o žádné bohyni nezdálo, vlastně se mi nezdálo vůbec nic a ty zase nekřičíš ze spaní. Ale nějakou spojitost to mít může."
(10:39) Morigan: "Jestli to ale tak je... tak je to dost špatný," pronesu temně.
(10:39) Ketryn: "Neříkám, že je to to samé, že se nám zdají stejné věci, to ne. Ale že jsou to různé indicie mířící k jedné věci."
(10:40) Ketryn: "Je..." přikývnu nešťastně.
(10:41) Ketryn: "Mor... nechtěla jsem to říkat, protože se mi na to nechce ani pomyslet. Ale kdysi se mi zdál sen. Je už to hodně dlouho, určitě před válkou s Borazem."
(10:43) Morigan: To na tebe zůstanu koukat dost tázavě.
(10:43) Ketryn: "V tom snu jsem v Lúúderu, dívám se z okna a za tím oknem letíš ty na drakovi... Pak tam přijde Loreen. Já jsem tam těhotná a neskáču zrovna štěstím."
(10:47) Ketryn: "Mám pocit, že se mi to zdálo, když jsme byly se Smečkou. Nikdy jsem tomu nepřikládala žádnou váhou, Lúúder byl zavřený, Loreen mrtvý...."
(10:47) Morigan: "To jo... myslím, že se mi o Lúúderu zdálo snad tisíckrát..."
(10:48) Ketryn: "Takhle?"
(10:49) Morigan: "No drak tam asi nebyl. Ale zdály se mi různé věci."
(10:51) Ketryn: "Nelíbí se mi, co se teď děje..."
(11:21) Morigan: "Zatím se toho moc neděje," řeknu a pak mi dojde, že jsem to vlastně řekla přesně. Zatím.
(11:24) Ketryn: "No, zatím..." vzdychnu
(11:29) Ketryn: "No počkáme a uvidíme," řeknu odevzdaně. Taky si stále myslím, že bychom měly zkusit i toho Deana, ale o tom už se znovu nezmiňuji
(11:29) Morigan: No to ne :-D
(11:29) Morigan: "Moc ti děkujeme, Luku," řeknu a vstanu, takže to pochopí a vstane taky.
(11:32) Ketryn: "Děkujeme," přikývnu a vstanu taky.
(11:32) Morigan: "Není zač," řekne.
(11:32) Morigan: Vypadá, jako by chtěl něco říct, ale nakonec se jen usměje, rozloučí se a odejde.
(11:37) Ketryn: "Hm, tyhle jejich vševědoucí a nad věcí pohledy," zabrblám, když odejde.
(11:37) Morigan: "Elundi, no!"
(11:38) Ketryn: "No elundi a druidové dohromady!"
(11:42) Ketryn: "Měly bychom zkusit i toho Deana. Ale pokud mu to Luke vše řekne, tak už nám stejně možná nic dalšího nepoví."
(11:42) Morigan: "To je vlastně dost vražedná kombinace!"

Systém: Ketryn přichází do místnosti.
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(12:09) Morigan: Začínám z toho mít špatnou náladu, že jsme vlastně k ničemu nedospěli.
(12:10) Ketryn: No, to jsme nedospěli, stále nevím, co mám v tom snu dělat.
(12:10) Ketryn: Jenže to mi asi nikdo neřekne, tak doufám, že se Dariané moc nenasere...
(12:12) Morigan: Na Lukovi je ale vidět, že celou naší debatu bere vážně.
(12:13) Morigan: Začnu litovat, že jsme to neřekli Deanovi, kterého jsem předtím nutila podívat se do mé budoucnosti. Třeba by se mu to líp podařilo spojit dohormady, než Lukovi.
(12:16) Ketryn: Na to už jsem taky myslela.
(12:16) Morigan: Tak to si asi vyměňujeme pohledy.
(12:19) Ketryn: "Možná... bychom si mohli promluvit i s Deane..." navrhnu nejistě, nechci se Luka nijak dotknout.
(12:50) Morigan: "No... to určitě můžete," řekne Luke, ale je trochu udivený, proč jsi to řekla. Já ne, mě je to naprosto jasné.
(12:53) Ketryn: "Pohled dalšího člověka by nemusel být naškodu..." snažím se to zachránit.
(13:14) Morigan: "Taky si myslím," připojím se.
(13:17) Ketryn: Představa ale, že to celé znovu vysvětluji Deanovi mě zrovna neláká :-D Měla jsem jít za oběma najednou.
(13:25) Morigan: "Myslíš si, že Dean ti řekne víc?" odhalí mě Luke. I tebe.
(13:30) Ketryn: "Spíš... by na to mohl mít i trochu jiný pohled," podívám se na tebe.
(13:43) Morigan: "Vím, o co vám jde," řekne Luke. "A ne, není to dobrý nápad."
(13:48) Ketryn: "O co nám jde?"
(13:49) Morigan: "Druidi nejsou žádní potulní věštci."

(10:14) Ketryn: Přemýšlím, jestli jsi to měla s bohy někdy nějak špatné a nepřijde mi.
(10:16) Ketryn: "Nemyslím si, že by to Mor měla s bohy nějak nahnuté..."
(10:19) Morigan: "Přece si nebudeme něco namlouvat," usměje se na mě Luke. "Každý, kdo používá nějaké vyšší síly - čarodějové, alchymisti, druidové, věštci - fušují bohům do řemesla."
(10:21) Morigan: "To ale určitě nesouvisí s Katryninými sny," odseknu.
(10:26) Morigan: "Navíc je to trochu akarijský způsob nahlížení na věc," ušklíbnu se.
(10:27) Ketryn: "No to asi nesouvisí," souhlasím. "Já jsem taky celkem ovlivněná magií."
(10:28) Ketryn: Akarijské pohlížení na věc mě celkem krizově pobaví.
(10:44) Morigan: "Myslím, že už se do toho začínáme zbytečně zaplétat... asi," vzdychnu si.
(10:46) Ketryn: "No, to asi jo," souhlasím.
(10:47) Ketryn: "Teď asi můžeme jen počkat, co bude dál."
(10:55) Morigan: "To každopádně. Třeba to přece jenom souvisí s tím, že jsi těhotná a až porodíš, stejně to přestane," řeknu.
(10:56) Ketryn: "No, to je taky možné..."
(10:57) Ketryn: "Jenže to můžou být klidně ještě dva měsíce," vzdychnu.

Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(20:21) Ketryn: "Takže myslíš, že Dariané na mě nemůže mluvit ani ve snu?"
(20:22) Ketryn: "Proč mi to ale neukáže? Nebo co mám dělat, abych se dozvěděla, co po mně chce...?" vzdychnu.
(20:29) Morigan: "Pokud ses to zatím nedozvěděla, tak ještě nejspíš zbývá něco, co můžeš dělat," usoudí Luke.
(20:35) Ketryn: "No, to asi zbývá," ušklíbnu se, ale je v tom zoufalství. "Ale mě už nenapadá, co bych měla udělat..."
(20:40) Ketryn: "Omluvila jsem se, že jsem ji nejdřív nepoznala, poprosila jsem, uklonila, poklekla... ale nic nestačí."
(20:41) Morigan: "Možná je to jednodušší, než si myslíš," pokrčí rameny Luke. Já se mračím, protože pořád myslím na toho draka.
(20:42) Ketryn: "Jednodušší? Co tím myslíš?"
(20:43) Ketryn: "Jestli bude nějaké příště, tak si tam prostě kleknu a budu mlčet..." řeknu odevzdaně.
(20:43) Ketryn: "Možná je problém v tom, co cítím, jenže to se dost těžko ovlivňuje..."
(20:44) Morigan: "Možná je to problém," souhlasí s tebou Luke.
(20:47) Ketryn: "Jenže to jsme asi v trochu mrtvém bodě..."
(20:49) Ketryn: "Lúúder nám převrátil život vzhůru nohama už dvakrát, takže mám nějak pocit, že nemá právo nám do něho jen tak zasahovat znovu... A to nezměním lusknutím prstu."
(20:51) Morigan: "Dej si na bohy pozor," řekne ti jen Luke.
(20:54) Ketryn: "Hm..." zamručím. "Myslíš, že z ní nemám respekt, úctu a strach? Mám..."
(21:08) Morigan: "No to já nevím," řekne Luke po pravdě. "Každý rozumný člověk má. Také proto, že bohové jsou nevyzpytatelní a to i ti elundští. I když to je podle mě ještě lepší varianta. Snad."
(21:13) Ketryn: "Taky že mám! Mám strach, že ji naštvu, protože nedokážu naplnit její představy... jenže prostě nevím, co dělat."
(21:20) Morigan: "To je asi běžná reakce," usoudí Luke.
(21:25) Ketryn: "Stejně budeme muset přijmout, co si pro nás bohové nachystali..." uzavřu to odevzdaně. " Děkuji za tvé odpovědi, Luku."
(21:28) Morigan: "Možná je dobře, že tomu nerozumíš," řeknu krizově.
(21:31) Ketryn: "Cože?" podívám se na tebe nechápavě.
(21:31) Ketryn: "Jestli jí vážně rozzlobím, tak to nebude dobře."
(21:32) Morigan: "Mám takový dojem, že až se to dozvíme, budeme ještě rádi vzpomínat na dobu, kdy jsme to nechápali," vzdychnu si.
(21:36) Ketryn: "No..." nevím co říct, protože máš pravdu.
(21:38) Morigan: "Takhle to přece nemůžeš brát," řekne Luke konejšivě.
(21:39) Ketryn: "Mor, mně se to nelíbí... draci...Lúúder...boj, který má být jiný a jinde, než si myslíme...Máme život a starosti teď a tady, ne jinde."
(21:51) Morigan: "Mě se to teda nelíbí vůbec!" řeknu upřímně. "Kat, co kdybys taky pila ty byliny, co piju já? Nemám po tom žádné sny," napadne mě.
(21:53) Ketryn: "Mor, ale co když se vážně naštve?"
(21:55) Morigan: "No... nevím, no. Asi bychom si s tím neměli zahrávat, fakt nevím."
(21:56) Ketryn: "Třeba už se neozve, když jsem nenaplnila její očekávání," zadoufám.
(22:03) Morigan: "Třeba," snažím se, aby to znělo přesvědčivě.
(22:03) Ketryn: "Dala bych si panáka..."
(22:04) Morigan: "Není to jednoduché radit se o bozích," řekne Luke. "Já jsem druid, ty jsi čarodějka, ti to s bohy mají vždycky trochu nahnuté, protože si na ně sami tak trochu zkouší hrát."
(22:04) Morigan: "Já taky a stejně nic nemáme," uklidním tě.
(22:04) Morigan: "Nikdy jsem si nehrála na bohy!" namítnu nesouhlasně, ale Luke se vědoucně usměje.

(21:45) Ketryn: "Podle mě tam v tom snu nad námi letěl drak. Tedy byl to jen stín, ale mohl by to být drak...Mor, třeba to ještě nějak souvisí s tím, co ti říkala Anabell."
(21:46) Morigan: "To mi přijde přitažené za vlasy," řekne Luke. "Co je na tvém dítěti tak zvláštního?"
(21:47) Ketryn: "Vůbec nic, tak jsem to nemyslela."
(21:48) Morigan: No tak to mě opravdu nepotěší, že zase zmíníš draka.
(21:48) Morigan: "Luku, jak to mají elundi s draky? Nevzpomínám si na žádné legendy o dracích..." zamračím se.
(21:49) Morigan: Ty si taky na nic nevzpomínáš. O dracích byly informace ve Svobodné, ale v Lúúderu si nic takového nepamatuješ. Ale taky jsme to ani nehledaly.
(21:50) Ketryn: Vzpomínám si na ten jeden sen, ale na ten tedy fakt vzpomínat nechci...
(21:56) Morigan: (Na jaký?)
(21:58) Ketryn: (No na ten, kdy stojím s Loreenem těhotná v pokoji v Lúúderu, dívám se z okna a ty tam letíš na drakovi...)
(22:02) Morigan: (To ani nevím, jestli tam vím.)
(22:03) Ketryn: (Jo vidíš, to vlastně taky nevím. Už je to fakt hodně dávno.)
(22:04) Morigan: (No jestli ano (ale teď nějak mám pocit, žes mi to neřekla), tak už si to stejně nepamatuju. Ale ten se neopakoval, nebo jo?)
(22:05) Ketryn: (Neopakoval, bylo to jen jednou.Myšlenku na ten sen ale hned zas zaženu.)
(22:07) Morigan: "Taky jich moc není," kývne Luke. "Myslím, že Lúúder s draky nikdy nijak spojený nebyl. Jsou to spíš jen pohádky a asi nijak důležité."
(22:07) Morigan: "Hm, takže to by nám taky smysl nedávalo," ušklíbnu se.
(22:08) Ketryn: "Nedává to smysl ani s draky ani bez draků..."
(22:10) Morigan: "Kdyby to nebyl sen," řekne Luke. "Dalo by se říct, že na tebe nemůže mluvit. Lidi nejsou schopni slyšet hlas bohů bez toho, aby jim neublížil. Tak to alespoń znám já," řekne Luke.
(22:12) Morigan: "Severští bohové ale můžou!" řeknu spontánně a on se na mě podívá. "Jednou ke mě promluvil Thor," přiznám nejistě.
(22:12) Morigan: "Zjevil se ti?"
(22:12) Ketryn: "Hm, tak to je asi možné," přikývnu. "Když se jí dotknu, tak mám pocit, že exploduji."
(22:12) Morigan: "Ne, to ne." Ta představa mě děsí. "Jen jsem ho slyšela. V hlavě."
(22:12) Ketryn: "To můžou," souhlasím s tebou.
(22:12) Morigan: "V hlavě," zopakuje mi významně, abych se nad tím zamyslela.
(22:12) Morigan: "Aha..."

(20:57) Morigan: "První věc, co bych ti řekl je, že před působností bohů se nelze schovat tím, že odjedeš do jiné země," začne opatrně.
(20:58) Ketryn: "Jo, to jsem pochopila."
(21:02) Morigan: "Pak bych ti rád řekl, že není běžné, aby se obyčejným lidem zjevovali ve snu bohové, tedy nemyslím tím teď případ, že si to ti lidé sami vysní. To asi nebude ono, předpokládám."
(21:02) Ketryn: "Tedy nikdy jsem to nemyslela tak, že bych se před nimi nějak schovávala."dodám
(21:02) Morigan: "Katryn zřejmě není obyčejná," podotknu.
(21:03) Ketryn: "Jo, to mi je taky jasné, že to není běžné. A asi o to víc tomu nerozumím."
(21:04) Morigan: "Takže bych se přiklonil k tomu, že to rozhodně má nějaký důvod," pokračuje zamyšleně.
(21:06) Ketryn: "To si taky myslím. Ale my už jsme naši úlohu v Lúúderu splnily a pak už nás tam nechtěli a poslali nás pryč... Proč teď tak najednou se znovu ozývají, navíc mě normálnímu člověku?"
(21:09) Morigan: "A kdo vám řekl, že už jste úlohu v Lúúderu splnily?" použije tvoje slova.
(21:10) Morigan: Vzdychnu si.
(21:12) Ketryn: "Jo jako že naše úloha má ještě další level? Tak to nás neměli vyhánět a tvářit se, jak se Lúúder potřebuje očistit od lidí."
(21:12) Ketryn: Začínám si připadat jak dřevěná loutka, se kterou si síly tam nahoře dělají co chtějí.
(21:13) Morigan: "Kdo vás vyháněl?" nechápe Luke.
(21:16) Morigan: "Syn bohů," odpovím. "Tedy alespoň takhle to známe."
(21:16) Ketryn: "Nevím, syn bohů...Lúúder... Prostě najednou byl všemu konec, řekli nám, že Lúúder se uzavírá před všemi lidmi a teleportovali nás bez ničeho pryč, ať si děláme co chceme. Ale ne v Lúúderu, tam jsme se vrátit nemohly, Tedy až do nedávna."
(21:16) Morigan: (Katryn, ale takhle to opravdu je a máme to tak všichni :-D )
(21:16) Morigan: Luke přemýšlí, jako by se všechno snažil vzít v potaz.
(21:17) Ketryn: (No já vím :-D Ale teď mě to tam štve :-D)
(21:19) Morigan: "Nikdy jsem necítil s eludnskými bohy nějaké speciální spojení a ve své rodné zemi jsem dlouho nebyl," řekne. "Můžu vám jen říct svůj názor někoho, kdo žije déle než vy."
(21:21) Ketryn: "Tak mi, prosím, poraď, co mám udělat, aby mi řekla nebo ukázala, co po mě vlastně chce. Zatím se tváří nazlobeně, že asi nedělám to, co ona by si představovala..." vzdychnu.
(21:23) Morigan: "A co víme o Dariané?" zkusím to z jiného konce.
(21:25) Ketryn: "Jo, to mě taky napadlo. Jestli ode mě nečeká nějaký dar-oběť. Ale v tom snu to nemám jak sehnat. A už vidím, jak se na mě Sigfried dívá, až budu chtít jít spát s kytkou a mlíkem," začíná mi to připadat krizově vtipné.
(21:30) Ketryn: "Je bohyně lesů a lovu a plodnosti... Myslíš, že to může souviset s tím, že jsem těhotná??"
(21:30) Morigan: "Je nevyšší z bohyní. Tedy ne docela, někdo si myslí, že nejvyšší z bohyní je Eretria, protože je mateřská bohyně. Dariané není matka i když je bohyní plodnosti. Sama měla děti, ale nikdy je nevychovávala."
(21:31) Morigan: Luke toho ví opravdu víc, než my, i když nám se to vybavuje.
(21:31) Morigan: "Mohlo by to souviset," myslím si já.
(21:33) Ketryn: "Jo, to je vtipná paralela s těmi dětmi," ušklíbnu se ironicky. "Své děti nevychovávala protože nechtěla nebo nemohla?"
(21:37) Morigan: "Myslím, že v tomhle se ty legendy trochu liší," vzpomíná Luke. "Prvního syna jí unesl jeho vlastní otec a pak porodila ještě dvě dcery."
(21:39) Ketryn: "Ale co po mně může chtít? Moje dítě? No to ani náhodou, už mi sebrali děti dvě."

(14:53) Ketryn: Byla bych samozřejmě ráda, kdyby jsi šla se mnou.
(14:57) Morigan: To samozřejmě můžu.
(14:59) Ketryn: Tak to zkusím nějak vychytat, když třeba děti budou po obědě spát. Tedy jestli se mi je podaří někde odchytit.
(15:11) Morigan: Není to žádný větší problém.
(15:15) Ketryn: "Deane, Luku," pozdravím je. "Mohla bych s vámi, prosím, na chvíli mluvit? O samotě?" zeptám se trochu nejistě. Říkat tobě je přeci jen něco jiného, než to vyprávět někomu cizímu.
(15:15) Morigan: k6
(15:17) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 4
(15:19) Morigan: Nejsou pohromadě, první, kterého potkáš o samotě, je Luke.
(15:19) Morigan: "Samozřejmě," řekne ti.
(15:23) Ketryn: Aha, tak to mi asi bude stačit jeden.
(15:24) Ketryn: Je u nás volno? Jsou chlapi někde venku? Že bychom šli když tak k nám.
(15:26) Morigan: Ano, konečně vyrazili zase na lov, když ty nejhorší mrazy povolili.
(15:27) Ketryn: "Děkuju." Tak ho vezmu k nám a donesu něco k pití. Vůbec se mi nechce začít mluvit.
(15:28) Morigan: Já jdu tedy s vámi.
(15:29) Ketryn: "Víš, Luku, zdají se mi takové sny," začnu nejistě. "A v těch snech se mi zjevuje Dariané." Moc nevím, jak mu to vysvětlovat.
(15:32) Ketryn: “Nejdřív jsem si myslela, že mi chce něco říct. Ale stále mlčí ať dělám co dělám. A spíš se tváří víc a víc nazlobeně. Myslím, že ode mě něco očekává, ale nějak nevím co, ani co bych měla udělat. Tak nás napadlo, Morigan napadlo, jestli bys mi nemohl jako elund nějak poradit.”
(15:40) Morigan: Chvíli se na tebe dívá s nefalšovaným údivem.
(15:43) Ketryn: "Tedy ještě je tu varianta, že už mi hráblo a jsou to jen obyčejné sny," dodám. "Ale nějak si to nemyslím. Už se mi to stalo čtyřikrát."
(15:46) Ketryn: "Bojím se, že jestli rychle nepřijdu na to, co bych měla dělat, že na sebe akorát tak sešlu její hněv... Upřímně tomu vůbec nerozumím, když už s Lúúderem nemáme nic moc společného." Trochu se mi uleví, když to ze sebe vše vysypu.

(11:26) Morigan: "Armáda je rozprášena, jak jsem pochopila... bral hodně zajatců."
(11:30) Ketryn: "Myslela jsem Nial s Derekem, oni přeci před tím už u armády nebyli. Ale to je jedno. Tohle je fakt strašné..." zase poblednu. Vypadá to fakt hodně špatně. "A ti zajatci..."
(11:33) Morigan: "Jo takhle, no to ano. Myslela jsem si to, že se vrátili, ale asi si nevybrali dobrý čas..."
(11:34) Ketryn: "To tedy..."
(11:34) Ketryn: "Ty jo, co teď budou dělat?" vzdychnu nešťastně.
(11:34) Morigan: "Derek je někde jinde, Nial neví zatím, co s ním je."
(11:36) Ketryn: "Jo aha..."
(11:36) Ketryn: "Takže je jen Nial a Murtagh?"
(11:50) Morigan: "Nikdo jiný z čarodějů s nimi není."
(11:52) Ketryn: "Ach jo... to nemá cenu, aby tam Rowan posílal nějakou pomoc, když vlastně nemá komu..."
(11:54) Morigan: "Teď ne... ale oni se dají dohromady...!"
(11:54) Morigan: Snažím se tomu věřit, ale jsem z toho docela zničená.
(11:59) Ketryn: No taky tomu chci věřit, ale momentálně mě přepadl pesimismus a beznaděj. Zůstanu nešťastně mlčet :-(
(12:11) Ketryn: "Navíc se mi zas zdálo o Dariané. Je to opravdu ona," vzdychnu.
(12:15) Morigan: "Zase??"
(12:17) Ketryn: "Jo. Ale to, že víme, kdo to je, je jediný pokrok, který jsme udělaly. Tedy kromě toho, že se na nebi začal objevovat nějaký stín. Napadlo mě, jestli to nemůže být drak."
(12:18) Ketryn: "Ale jinak nic. Uklonila jsem se, poklekla, omluvila se, poprosila, ale nic nepomohlo. Stále mlčí a dívá se na mě tak nějak přezíravě a naštvaně. Možná je problém v tom, že nechápu, proč se mi zjevuje elundská bohyně, když už do Lúúderu nepatříme, protože nás vyhnali. Ale s tím asi nic neudělám."
(12:19) Ketryn: "Jako nechci naštvat bohyni, ale už nevím, co zkoušet jiného. Příště budu asi jen mlčet."
(12:21) Morigan: "Luke s Deanem jsou přece elundi, třeba by nám mohli pomoci!" napadne mě.
(12:22) Ketryn: "Vidíš, tak to jsem si vůbec neuvědomila."
(12:25) Ketryn: "Mám pocit, že chce, abych něco udělala a je naštvaná, že nechápu, co mám udělat."
(12:26) Ketryn: "Tak třeba Luke s Deanem budou chytřejší."
(12:27) Morigan: "To je typické pro bohy, řekla bych," vzdychnu si.
(12:29) Ketryn: "No, to asi ano... Ale štve mě. Jestli mi něco chce, tak ať to řekne."
(12:33) Ketryn: "Zajdu za těmi druidy, třeba mi něco poradí. I když jsem fakt nadšená, že jim mám něco takového vysvětlovat..."
(12:34) Morigan: "To je dobrý nápad. Samy asi víc nevymyslíme."
(12:39) Ketryn: "Ještě to můžu ignorovat," ušklíbnu se, ale na to nemám odvahu.
(12:40) Ketryn: Zkusím je tedy asi někdy během dne najít, jestli budou mít čas.

(09:43) Ketryn: Morigan: Jenže tam nevidíš nic, protože je to stejně rozmlžené, jako ta krajina. Jenom něco jako stín nebo tak. Ale máš silný dojem, že tam na obloze něco je.
(09:44) Ketryn: Katryn: "Co tam je?" zeptám se jen ze zvyku, protože mi stejně neodpoví. Vstanu a snažím se tam zadívat víc. "Vážně už nevím, co mám dělat jiného, abych se dozvěděla, proč tu jsem..."řeknu bezradně.
(09:44) Ketryn: K6
(09:44) Ketryn: Katryn: "Jestli je tam drak, tak to už je na mě vážně moc..."
(09:44) Ketryn: 5
(09:57) Morigan: Něco tam je, vidíš tam stín. Velký stín, ale co to je, to si asi můžeš jen domýšlet. Bohyně se na tebe opět významně zadívá a není to zrovna úplně příjemný pohled. Ona Dariané nebyla žádná něžná bohyně.
(10:11) Ketryn: Fakt už nevím, co po mně chce, nejsem jasnovidec a s mluvení s bohy nemám zrovna moc zkušeností :-D "Nevím, prostě nevím!" pokrčím rameny. Už si z té samomluvy připadám jako blázen.
(10:17) Ketryn: Rozhlédnu se, jestli tam není ještě něco, co by upoutala moji pozornost?
(10:19) Ketryn: "To mám dál hádat? Má tady ten můj sen něco společného s tím, jak Morigan křičí ze spaní? Děje se něco v Lúúderu?" Mám sto chutí se jí zase dotknout, abych se probudila. I když po tom pocitu zrovna netoužím.
(10:20) Morigan: Začne být asi docela naštvaná a to tě zrovna neuklidňuje.
(10:23) Ketryn: Jako nechci si rozhněvat boha, ale už vážně nevím, co dělat, což mě irituje. Pozdravila jsem, uklonila se, poklekla, porosila, omluvila... už mi fakt došly nápady.
(10:24) Ketryn: Zkusím si představit, že mám v ruce květiny. Třeba se mi tam objeví, když je to sen.
(10:25) Ketryn: A zase si tedy asi kleknu, třeba se před bohyní nestojí... fakt nevím.
(10:28) Morigan: (Důležité je, jak se cítíš uvnitř. Co cítíš?)
(10:29) Ketryn: (No to neovlivním, co cítím :-D Momentálně mě prostě štve, s tím nic nenadělám.)
(10:31) Morigan: (No proto se ptám, abych to věděla i já jako PJ, jelikož ti do hlavy nevidím :-)
(10:34) Morigan: Probudíš se až ráno a zase jsi zaspala, ale to už je poslední dobou úplně běžné.
(10:36) Ketryn: (No štve mě, že se na mě jen přezíravě dívá a nic neřekne ani nenaznačí. A nechápu, proč se mi zjevuje a co po mně může chtít, když nás z Lúúderu vyhnali a odstřihli nás. Ale zároveň z ní mám úctu a strach.)
(10:37) Ketryn: Tak vstávám. A jsem z toho snu zpruzelá. Pokusím se co nejdřív nají tebe o samotě.
(10:43) Morigan: k6
(10:44) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 1
(10:45) Ketryn: No bezva...
(10:47) Morigan: Vůbec nikdo není v domě a děti jsem pravděpodobně vzala sebou taky všechny, dělávám to tak, když spíš.
(10:50) Ketryn: Rychle se najím, dám dohromady a jdu se po vás podívat do síně.
(10:54) Morigan: V síni jsou skoro všichni, tedy i my a děti.
(10:56) Ketryn: Tak jdu hned k vám a snažím se nasadit normální výraz, i když jsem z toho všeho nějak zdrblá.
(10:56) Ketryn: Pozdravím vás a vezmu si Ydu do náruče. A dívám se po tobě, fakt už bych s tebou chtěla mluvit.
(10:58) Morigan: Jdeme si sednout někam co nejvíc do rohu, jinak to asi neuděláme, leda bychom šly ven, což by bylo v tvém případě značně podezřelé, že jdeš jen tak do mrazu ven. Kluky nechám si hrát s Owenem, Ydu klidně vezmi sebou.
(11:00) Ketryn: No, Yda fakt asi nikde nic nepoví... :-(
(11:01) Ketryn: "Tak co Nial???"
(11:02) Morigan: To ano, ale kluci by právě už mohli...
(11:02) Morigan: "Povedlo se mi to," řeknu. Snažím se mluvit potichu.
(11:06) Ketryn: "A? Je v pořádku? Kde jsou? Mají nějaké informace o ostatních?"¨
(11:13) Morigan: "Někde se ukrývají," řeknu. "Museli utéct, ale Nial je tam s Murtaghem. Nechtěl mi to říct, ale myslím, že to byl pro všechny šok a že situace vážně není dobrá. Taky je zraněný, ale to mi taky nechtěl moc říct."
(11:19) Ketryn: "Takže oni se pak vrátili k armádě? A jak zraněný, je to vážné? A s kým tam ještě je?" jsem z toho všeho hodně špatná. Aspoň tedy že víme o Murtaghovi. "A... co teď plánují dál?"

(11:49) Morigan: "Kdyby ses dozvěděla cokoli nového, tak mi to prosím řekni!"
(11:49) Ketryn: "Určitě řeknu," přikývnu.
(11:49) Ketryn: “A ještě je tu jedna taková věc, co s tímhle tedy nesouvisí, ” začnu nejistě. “Zdá se mi takový divný sen, ve kterém je krásná žena, mohla by to být elundka, a naléhavě se na mě dívá, jakoby mi něco chtěla, ale nic neříká ať dělám, co dělám."
(11:55) Morigan: To jsem trochu překvapená a snažím se přeorientovat na jiné téma.
(11:55) Morigan: "A... co je to za elundku?"
(12:03) Ketryn: "Nevím, jestli je to eludka... ale mohla by být. Je vysoká, světlý vlasy, zářivě modré oči a je taková éterická. Na krku má medailon - půlměsíc se zářícím modrým kamenem."
(12:04) Ketryn: "A když se jí dotknu nebo ona mě, tak mám pocit, že asi exploduji. A pak se vzbudím."
(12:10) Morigan: "Nevidělas ji někdy předtím třeba na obraze? Myslím někdy dávno."
(12:15) Ketryn: "Nevzpomínám si..." (Nevzpomínám si, že ne? Není mi nijak povědomá?)
(12:16) Morigan: Je, ale nevíš jak a proč. Ale určitě ne jako někdo, kohos znala osobně nebo tak.
(12:17) Ketryn: Aha, myslela jsem právě že není. "No možná mi je trochu povědomá, ale nevím jak."
(12:17) Ketryn: "Je to prostě divný. Už se mi to zdálo třikrát a ta ženská mě začíná rozčilovat."
(12:18) Morigan: "Třikrát? Třeba ti vážně chce někdo něco říct..."
(12:21) Morigan: "Ale kdo, to nemám tušení," přemýšlím.
(12:22) Morigan: "Vážně jsi zkusila všechno, jak říkáš?"
(12:23) Ketryn: "No možná chce. Ale co mám dělat, když ona vůbec nemluví. A když jí řeknu, aby mi to tedy ukázala, tak mi ukáže ten medailon. Ještě se můžu zkusit dotknout toho medailonu a ne jí. Ale jinak mě zatím nenapadlo, co ještě zkusit dalšího."
(12:24) Ketryn: "Když se někam rozejdu, tak se tam pak zase objeví ona. Je tam nějaká příroda, ale nedokážu tam nic moc rozeznat."
(12:28) Morigan: "A zkusila jsi požádat nebo tak něco?" přemýšlím.
(12:29) Ketryn: "No požádat jsem nezkoušela," přiznám. "Jako ona něco chce a já jí mám prosit, aby byla tak moc hodná a řekla mi to?"
(12:30) Morigan: Pokrčím rameny.
(12:31) Morigan: "Asi záleží na tom, kdo to je. Pokud to tedy někdo je a jen sis ji nevysnila. Ale o tom dost pochybuju."
(12:36) Ketryn: "No jestli se zas ukáže, tak to můžu zkusit," řeknu, protože nic jiného mě nenapadá. "Lúúder nás vyhnal a bylo jim jedno, co s námi bude. Tak proč se teď ozývají? Tedy jestli to souvisí s Lúúderem."

(21:13) Ketryn: "Škoda, že jsme sem nevzali to tvoje zrcadlo," vzdychnu.
(21:14) Morigan: "Ale to už je hrozně dlouho...kdyby se mu ale něco vážného stalo, tak bych to poznala," snažím se ujistit.
(21:17) Ketryn: "Určitě ano," přikývnu, i když nevím, jak moc chabá je to útěcha.
(21:20) Morigan: No je to docela chabá útěcha. "A Gordon... jsi si jistá?"
(21:21) Ketryn: "No... jsem... tak jsem to pochopila z Richieho myšlenek..."
(21:22) Ketryn: Je mi z toho vážně na nic...
(21:22) Ketryn: "Budu se snažit spojit s Richiem dál..."
(21:28) Morigan: Přikývnu.
(21:29) Ketryn: "Nic víc nevím... pak spojení najednou skončilo," :-(
(21:31) Morigan: No teď by mě zajímalo, jak se vzpamatuju, aby to Ragnar nepoznal.
(21:31) Morigan: "Možná by to měl vědět Jamie," napadne mě.
(21:32) Ketryn: No, to mi povídej. Já se z toho ještě nevzpamatovala...
(21:32) Ketryn: "Proč myslíš?"
(21:46) Morigan: "No bojoval v té armádě... možná by to měl vědět... Gordon byl jeho velitel."
(21:48) Ketryn: "Byli tam kvůli nám a ne kvůli nějakému přesvědčení... A Gordona asi moc v lásce neměli. Ale jestli myslíš, tak mu to můžeš říct, nevadí mi to."
(22:02) Morigan: "Stejně s tím nic neuděláme... už to nejspíš není náš boj."
(22:04) Ketryn: "Neuděláme," přikývnu nenadšeně. "Ale musela jsem ti to říct, protože mě to dost odrovnalo..."
(22:18) Morigan: "Byla jsem prostě přesvědčená, že to Murtagh vyhraje," řeknu.
(22:19) Ketryn: "Já taky..." přikývnu smutně. Teď to vidím dost depresivně :-(

(18:37) Morigan: Tak to nejde.
(18:37) Morigan: "To je tedy dost vážná situace," řekne Rowan napjatě.
(18:38) Morigan: "Ano."
(18:38) Morigan: "Pokoušel ses s ním spojit znovu?"
(18:38) Morigan: "Ano, Vaše Výsosti, ale hádám, že to teď bude komplikovanější. Bylo by asi vhodné zvážit teď ozbrojenou podporu."
(18:40) Ketryn: No to by asi bylo, když se teď nemají vlastně s kým spojit a ani nevědí, kde Murtagh je. Dokud se nezjistí víc
(18:44) Morigan: Rowan se zatváří opravdu ustaraně.
(18:47) Morigan: "Ještě máme čas. Zatím nebudeme nic měnit," řekne po chvíli. Richiemu se odpověď nelíbí.
(18:54) Ketryn: Rowan na to fakt hodně tlačí... Jako moc bych chtěla, aby mohl někdo Murtaghovi a ostatním pomoc, ale takhle by to mohlo taky skončit akarijské vojsko dost fatálně.
(19:00) Morigan: "Dobře tedy..." řekne Richie.
(19:01) Morigan: "Richie," nakloní se Rowan přes stůl. "Bude tvým velkým, možná nejzodpovědnějším úkolem zajišťovat co nejlepší spojení a získávat informace. Nemusím ti zdůrazňovat, že o tom nesmíš s nikým dalším mluvit, i kvůli sobě."
(19:02) Ketryn: Vůbec to Richiemu nezávidím...
(19:03) Morigan: "Ano," řekne Richie.
(19:04) Morigan: K6
(19:04) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(19:04) Ketryn: :-/
(19:06) Morigan: Zničeho nic se odpojíš.
(19:06) Ketryn: Tak tohle musím chvíli rozdýchat... Chce se mi z toho brečet :-(
(19:07) Ketryn: Budu ti to muset nějak říct...
(19:23) Ketryn: Pak tě půjdu nějak najít, tedy pokud se mi to podaří, abys byla o samotě.
(19:24) Morigan: Nejsem o samotě, ale v síni s ostatními, kde řešíme jaro a následující plány.
(19:28) Ketryn: No, tak to budu muset počkat na vhodnější okamžik. Zůstanu v síni, ale cítím se jak přejetá.
(19:31) Morigan: Vhodnější okamžik nastane až večer, i když nejsme úplně samy, Sigfried i Ragnar jsou v domě.
(19:37) Ketryn: No před nimi se mi taky nechce. Zkusím najít nějaký vhodný okamžik, kdy bych tě odchytila samotnou třeba v kuchyni. Půjde to?
(19:45) Morigan: Jo, v kuchyni jo. Minimálně aby byli opodál.
(19:49) Ketryn: "Mor, potřebovala bych s tebou mluvit," řeknu polohlasem. "Podařilo se mi napojit na Richieho, i když on o mě tedy nevěděl."
(19:51) Morigan: "A co??"
(19:52) Ketryn: Stále jsem pobledlá a mám vážný výraz. "Ve Svobodné je to špatné. Prohráli nějakou zásadní bitvu..."
(19:54) Ketryn: "Armáda je nějak rozdělená a nikdo pořádně neví, kdo kde je. A asi hodně důstojníků i čaroděje zajali..." vypravím ze sebe.
(19:54) Ketryn: "Richiemu se podařilo spojit s Christianem, který je s Veronicou, Cedrickem a Christopherem. O ostatních včetně Murtagha se neví."
(19:55) Morigan: "To ti říkal Richie??" zblednu.
(19:55) Ketryn: "A... Gordon je zajatý..."
(19:55) Ketryn: "Ne... nevěděla, že tam jsem, nepodařilo se mi s ním mluvit. Tohle říkal Rowanovi."
(19:57) Ketryn: "Tedy to o ostatních jsem vyčetla z jeho myšlenek," dodám nešťastně.
(20:03) Morigan: Jsem asi chvíli v šoku, je vlastně hrozné, že vůbec nic nevíš o Nialovi, ale ta zpráva o Gordonově zajetí je pro mě vlastně horší, než jsem si myslela.
(20:04) Ketryn: Nevím, co říct... sama jsem z toho stále v krizi.
(20:26) Morigan: Snažím se vzpamatovat. "Ale... jak k tomu došlo tak... tak najednou?"
(20:27) Ketryn: "To nevím," vzdychnu. "Jak jsem se nemohla na nic zeptat, tak vím jenom to, jak informoval Rowana..."
(21:04) Morigan: "Musím... musím se zkusit spojit s Nialem!"
(21:11) Ketryn: "Jo, to bys rozhodně měla," souhlasím. "Co ale víme naposledy, tak s Derekem od armády odešli, ne?"

Systém: Ketryn přichází do místnosti.
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(14:37) Morigan: Richie se Rowanovi pokloní, ale ten ho hned vyzývá, aby se posadil. Snad víc než obvykle myslí Richie na to, až se napije vína.
(14:42) Ketryn: Ty jo, přemýšlím, jestli se něco stalo anebo už toho Richie má prostě nad hlavu.
(14:42) Morigan: K6, zkus mu zapátrat v myšlenkách.
(14:46) Ketryn: Jo, to jsem psala, že zkouším, jestli něco nepoznám.
(14:46) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 3
(14:54) Morigan: V jeho myšlenkách nic nevypátráš.
(14:54) Morigan: "Vyžádal sis soukromé setkání, tak jsem nedočkavý, co mi řekneš," začne Rowan.
(14:54) Morigan: Richie pocítí nejistotu.
(14:55) Ketryn: To jsem tedy taky zvědavá.
(14:56) Morigan: "Nevím, jak začít. Podařilo se mi spojit s jedním z čarodějů," začne Richie.
(14:58) Ketryn: To mi zatrne, co se děje.
(15:12) Morigan: "To je přece dobrá zpráva," míní Rowan.
(15:14) Ketryn: Brala bych to jako dobrou zprávu, kdybych necítila Richieho nervozitu. Jsem taky nervózní, co se dozvěděl.
(15:16) Morigan: "Ano, to je. Nebylo to příliš dlouhé spojení a nutno říct, že... Murtaghovo vojsko prohrálo nějakou zásadní bitvu."
(15:21) Ketryn: V duchu zblednu a asi se mi kolabuje srdce. Co znamená, že prohráli zásadní bitvu? Asi mi je zle...
(15:23) Morigan: "Co to znamená?"
(15:24) Morigan: "Nejsem si jistý. Ale pochopil jsem, že se armáda... a hlavně velení... rozdělili."
(15:24) Morigan: "S kým jsi mluvil? Znám ho?"
(15:24) Morigan: "S Christianem."
(15:25) Ketryn: Zoufale chci vědět, co se všemi je :-(!
(15:28) Morigan: Rowan se na něj jen dívá, aby Richie pokračoval.
(15:29) Morigan: "Někteří velitelé a jednotky nejspíš padli do zajetí, část o sobě vůbec neví, totéž s čaroději," dodá Richie. "V podstatě víc nevím."
(15:29) Morigan: "A lord Murtagh?"
(15:29) Morigan: "O něm Christian v tu dobu nic nevěděl."
(15:30) Ketryn: :-O tak to je hodně velká krize. Bohové!! Snažím se zoufale v Richieho myšlenkách o kom ví, že je v pořádku.
(15:31) Morigan: K6
(15:31) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 6
(15:31) Ketryn: *hledat
(15:34) Morigan: Christian je někde s Veronicou, s Christopherem a s Cedricem.
(15:35) Morigan: A s nějakou částí armády asi taky.
(15:36) Ketryn: Tak Christian a Veronica mi jsou trochu ukradení, ale aspoň že vím o Cedrickovi a Christopherovi. Ale to je zoufale málo!!!! Vážně mám o ostatní strach.
(15:37) Ketryn: A ví o někom, kdo by byl mrtvý....?

(20:52) Morigan: Taky si pak můžeš hodit na pouto, ale řekni mi, v jakou denní dobu to zkoušíš.
(21:03) Ketryn: Někdy odpoledne/navečer, třeba tak klem páté.
(21:03) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(21:07) Morigan: Povede se ti na Richieho docela dobře napojit. Sedí v nějakém salonku a čeká.
(21:08) Ketryn: Tak doufám, že bude ještě čekat. V jaké je náladě?
(21:08) Ketryn: "Richie???" zkusím se mu ozvat v hlavě.
(21:12) Morigan: k6
(21:13) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 3
(21:13) Ketryn: :-(
(21:13) Ketryn: Tak se snažím aspoň zjistit, co se děje.¨
(21:13) Ketryn: A jestli má nějaké info ze Svobodné
(21:15) Morigan: Čeká na setkání s králem a je v docela špatné náladě. Ale vztek to není.
(21:17) Ketryn: Tak to je možná víc znepokojující.
(21:20) Morigan: Nějakou dobu čeká a pak je uvedený k Rowanovi. Jejich schůzka je naprosto soukromá.
(21:21) Ketryn: Snažím se to spojení držet, abych se když tak dozvěděla nějaké novinky.

(19:23) Ketryn: A pohnout se můžu? A necítím třeba nějaké vůně? Mám z toho nějaké pocity?
(19:30) Morigan: Pohnout se můžeš.
(19:31) Ketryn: Tak jdu nejdřív k ní a zkusím se jí dotknout a víc si prohlédnout ten přívěsek.
(19:32) Morigan: k6
(19:33) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 4
(19:36) Morigan: Když se jí dotkneš, ovládne tě naprosto intenzivní pocit, který je jen těžko popsatelný, jako bys nemohla dýchat a málem explodovala, přesto to není primárně děsivé. Pak se probudíš. Je ještě tma.
(19:38) Ketryn: Tak to se dost leknu!
(19:39) Ketryn: Neosvětlí mi to trochu, co to má znamenat?
(19:41) Morigan: To nevím, nikdy se ti nic podobného nestalo, ani nezdálo.
(19:43) Ketryn: Když se vzpamatuji, tak se zas snažím usnout, ale dost mi to vrtá hlavou, co to má zas znamenat.
(19:48) Morigan: k6
(19:48) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 6
(19:50) Morigan: Usneš hned a jsi v tom samém snu.
(19:52) Ketryn: Cože??? Tak to už je schýza!
(19:52) Ketryn: "Co chcete? Proč tu jsem??" začínají mi docházet nervy.
(19:53) Ketryn: Naštvu se a rozejdu se nějakým směrem, jestli se to kolem mě změní?
(19:55) Morigan: Jo, ztratíš se.
(19:58) Ketryn: Bezva :-D A je to tedy nějaká příroda? Nebo vidím něco dalšího? "Halooo? Je tu někdo?"
(19:59) Morigan: Buď dojdeš znovu k ní, nebo se před tebou objevíš, to jsi nerozpoznala.
(20:01) Ketryn: "Tak mi sakra něco řekni! Co tohle znamená?"
(20:01) Ketryn: "Nebo mi to ukaž nebo cokoli."
(20:04) Morigan: Tak ti ukáže svůj přívěšek. Je to stříbrný půlměsíc s nějakým zářivým modrým kamenem, ze kterého tě fakt hodně bolí oči.
(20:05) Ketryn: "Máš něco společného s Lúúderem?"
(20:07) Morigan: Tentokrát se dotkne ona tebe, na čele a stane se to samé, co předtím. Venku už bude brzy světlo.
(20:08) Ketryn: Ta ženská mě chce udusit? Vypadala jako elundka?
(20:10) Ketryn: Zkusím ještě usnout a fakt doufám, že už se tam nevrátím. Vůbec tomu nerozumím.
(20:10) Morigan: Mohla by být klidně elundka.
(20:12) Ketryn: Tak to mě naštve ještě víc.
(20:14) Ketryn: Z Lúúderu nás vyhnali, tak co mi teď leze do snů? Tedy jestli je to elundka... Stejně mi to ale vrtá hlavou, co to má znamenat a proč se tak naléhavě dívá. Připadám se jak blázen, že mám zas nějaké sny.
(20:45) Morigan: A navíc ti není moc dobře, zase se cítíš úplně unavená.
(20:46) Ketryn: To má fakt výbornou náladu :-/ Snažím se ještě spát.
(20:47) Morigan: Potřetí se ti už do snu nevrátí, takže se probudíš potom až dopoledne.
(20:50) Ketryn: No, to jsem ráda, že mi dala pokoj. Tak pak konečně vstanu, ale cítím se asi trochu přejetá a bez nálady. Doufám, že už se to nebude opakovat a snažím se to pustit z hlavy.

(17:10) Morigan: "Není to tím, že zažila ošklivé věci? Myslíš, že je to ještě něčím jiným?"
(17:25) Ketryn: "No asi je. Ale už mě nenapadá, co dělat..." řeknu mírně zoufale. "Co když už nezačne mluvit?"
(17:36) Morigan: To ho evidentně nenapadlo. "A... nemluví vůbec? Myslím tím... je ještě malá, malé děti tolik nemluví. Tedy asi kromě těch Ragnarových, dodá pro zlehčení, protože kluci melou něco neustále a jsou to hlavně otázky.
(17:40) Ketryn: "No právě že nemluví vůbec, ani slovo... A před tím už aspoň něco říkala. Je jí dva a půl roku, to už děti nějak aspoň trochu mluví, ale Yda ani nežvatlá..."
(17:44) Morigan: "A co Morigan? Umí přece i léčit magií, nebo se pletu?" není si jistý. "Ptala ses jí? Yda přece proti magii ochranu nemá, ne?"
(17:46) Ketryn: "Jenže podle Morigan je Yda v pořádku, není to něco, co by se dalo vyléčit magií. Možná by něco dokázal vnímač, ale to Morigan není a taková kouzla jsou nebezpečná.!
(17:47) Ketryn: "Fyzicky je v pořádku, tak mě napadlo, jestli by něco nemohla poznat kněžka...V tomhle se tedy vůbec nevyznám, ale jiné nápady jaksi nemám."
(17:50) Morigan: "Musíme ale počkat, až bude lepší počasí. Nebo myslíš, že to spěchá?"
(17:51) Ketryn: "Ne, to asi počká, až bude líp... Přemýšlím nad tím už nějakou dobu."
(17:56) Morigan: "Ale jinak se zdá v pořádku, nebo ne? Myslím tím, už není vyděšená, nepláče zbytečně, zdá se jako předtím," pozoruje ji Sigfried.
(17:58) Ketryn: "Ne, jinak vypadá úplně v pořádku. Jen je tedy hrozně hodná, což u dětí taky není zrovna typické. Ale je pravda, že Yda nezlobila nikdy."
(18:12) Morigan: "Tak potom za tou kněžkou zajdeme," slíbí ti, protože chce, aby ses tím netrápila.
(18:14) Ketryn: Tak mlčky přikývnu a doufám, že se to nějak zlepší.
(18:14) Ketryn: Pak už o tom nemluvím a počkáme na lepší počasí.
(18:16) Morigan: Další týden budeš zase zkoušet pouto, že? (Chápu, že to zkoušíš víckrát, ale je to takhle jakoby zprůměrované :-) )
(18:18) Ketryn: Jj, určitě ho zkouším.
(18:19) Morigan: Tak si hoď.
(18:19) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 4
(18:19) Ketryn: :-(
(18:20) Morigan: Tak Richie je sice určitě v paláci, ale nic víc se moc nedozvíš.
(18:24) Ketryn: Hm :-(
(18:44) Morigan: V únoru napadne víc sněhu, ale taky to znamená, že povolí ten hrozný mráz. Nebylo to jednoduché s jídlem, protože se nedalo chodit na lov a jedna žena z vesnice během těch mrazů zemřela, protože nebyla úplně zdravá, ale moc jsme ji neznali.
(18:45) Morigan: Už by na tobě poznal těhotenství každý i když jsi zabalená ve všech možných dekách a kožešinách, co jsou k dispozici.
(18:45) Ketryn: To mě zrovna moc nepovzbudí.¨
(18:45) Ketryn: Myslím to úmrtí.
(19:01) Morigan: A dítě tě pořádně kope.
(19:02) Ketryn: Je to divoch?
(19:04) Morigan: A znovu se ti ve snu objeví ta žena. Sen je podobný, možná stejný, co se prostředí týče, nedokážeš rozpoznat, že by bylo nějak konkrétní.
(19:04) Ketryn: To Ydě vyprávím, že bude mít bratříčka.
(19:04) Morigan: Jo, kope víc, než když jsi čekala Ydu.
(19:05) Ketryn: No bezva, to už je nějaké divné :-/ "Kdo jsi?" zkusím se zase zeptat. A snažím se v tom snu něco identifikovat.
(19:06) Morigan: Co přesně se snažíš identifikovat? Nebo na co koukáš?
(19:08) Ketryn: Asi teď na ní? Jestli mi třeba není něco povědomého - oblečení, šperky, výraz nebo cokoli.
(19:12) Morigan: K6
(19:13) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 3
(19:13) Ketryn: "Co po mě chceš?" zkusím další otázku. Začíná mě to štvát.
(19:17) Morigan: Vyloženě povědomá ti není. Má světlé blonďaté vlasy, které má vyčesané do vysokého a složitého copu, určitě je vysoká a na sobě má takové lehké splývavé šaty. Na krku má zářivý přívěšek, je tak zářivý, že nejsi schopná poznat jeho tvar. Taky má zářivě modré oči. Nemluví, ale má zase ten naléhavý, nespokojený výraz.
(19:18) Ketryn: Já mám taky nespokojený výraz! "To mám být jako jasnovidec??"
(19:19) Ketryn: Okolí mám zase zamlžené? Zkusím se pohnout a někam jít.
(19:22) Morigan: Je to jako nějaké příroda, určitě to není místnost nebo tak. Ale jaká, to nedokážeš rozpoznat, jako by ses nemohla rozhlédnout.