Druhá strana (51 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(18:03) Morigan -> Margare-tka: Holčičky si hrají venku u domu, blízko Tynny, která tam sedí na lavici a šije.
(18:13) Margare-tka -> Morigan: No super, tak teď se bude vyptávat pomyslím si, když ji vidím.
(18:15) Margare-tka -> Morigan: Škoda, že je ještě nehlídá Suzy. "Suzy už musela jít? Nechala jsem, aby je hlídala."
(18:29) Morigan -> Margare-tka: "Nemusela, ale stejně bych tu seděla," odpoví. "Tak jde zbytečné, abychom tu byly obě."
(18:35) Margare-tka -> Morigan: "Tak to jo." nic mě nenapadne.
(18:43) Morigan -> Margare-tka: "Ty jsi to věděla a Arimu neřekla záměrně?" zeptá se rovnou zvědavě.
(18:45) Margare-tka -> Morigan: "Jako myslíš to s Morganinou dcerou?" zeptám sem ještě pro jistotu.
18:50) Morigan -> Margare-tka: "Ano, ovšem."
(18:58) Margare-tka -> Morigan: "Ne nevěděla, to bych ji to dala vědět hned jak jsme je našli. Malou jsem viděla naposledy když ji byl přibližně rok asi tak na týden. Takže jsem ji ani nepoznala a ani ve snu by mě nenapadlo, že ji potkám tady. Naposledy byla někde na severu svobodné.." řeknu jí.
(19:23) Morigan -> Margare-tka: Prohlíží si tě, úplně ti nevěří, což je logické, ale dál to nerozebírá a věnuje se šití.
(19:30) Margare-tka -> Morigan: "Nevěříš mi." konstatuji. "Vždyť je to totální bláznivina, že ji bral s sebou." řeknu naprosto vážně.
(19:33) Morigan -> Margare-tka: "To samozřejmě," přikývne. "Je to malé dítě. Ale to nesouvisí s tím, jak je podobná svému otci. A že má zřejmě magické schopnosti... po své matce."
(19:40) Margare-tka -> Morigan: "Tak to nikdo neví, magické schopnosti mohou mít ve svobodné i děti co nemají magii v rodu a právě naopak. Jamese jsem neviděla dlouho v tom co se tu všechno děje za poslední dny mi to fakt nedošlo. A Jamese není ve svobodné jediný muž s takovými vzhledem."
(19:41) Morigan -> Margare-tka: Chvíli mlčky šije. "Víš, že je Ari chytrý, že ano?"
(19:50) Margare-tka -> Morigan: "Ano. Chceš mi snad tím něco víc naznačit?"
(19:58) Morigan -> Margare-tka: "Naznačit nejspíš nestačí," usoudí a položí si šaty i s jehlou na klín. "Ari si to samozřejmě poskládal dohromady, jen neměl důkaz. A i když si tobě myslí, že jsi... i když jsi nemyslí, že jsi zrovna nejbystřejší, bylo by hodně bláhové si myslet, že sis to neposkládala dohromady také. Ale nic jsi mu neřekla. Dej si pozor, abys příliš nepřekročila hranice, myslím, že když se jednou na někoho doopravdy rozzlobí, je to zlé."
(20:11) Margare-tka -> Morigan: "Vím." řeknu klidně. Ta mi fakt ještě chyběla. "Měla jsem dost starostí se Sárou."
(20:28) Morigan -> Margare-tka: Podívá se po hrající si Sáře. "Co myslíš, že jí je?" zeptá se se starostí, která zní upřímně.
(20:32) Margare-tka -> Morigan: "Doufám, že to nic nebude." zatvářím se starostlivě. Myslím, že už jsem jednou nohou v Bohnicích.
(20:40) Morigan -> Margare-tka: "Co když se to bude opakovat?"
(20:44) Margare-tka -> Morigan: "Já doufám, že už se to pakovat nebude."
(20:48) Morigan -> Margare-tka: "Kněžka určitě přijde na to, co se děje," snaží se tě Tynna utěšit.
(20:54) Margare-tka -> Morigan: "No.." povzdechnu si a mám chuť mlátit hlavou do zdi. Koukám se dost zoufale. "Ale dneska už je to v pořádku." usměju se.

(16:05) Morigan -> Ketryn: Nacpeme se kolem stolu, je nás tam opravdu hodně, ale nějak se tam snažíme vejít.
(16:13) Morigan -> Ketryn: "Určitě jste hladoví, ale dlouho jsme nebyli v domě," řekne Rita omluvně a snaží se vymyslet, čím nás pohostí a jak to udělá.
(16:25) Morigan: "Ten náčelník měl neodbytné přání, aby s ními mluvila zdejší kněžka," promluví hlubokým hlasem Lunwer.
(18:40) Ketryn -> Morigan: Zkusím s Ritou něco vymyslet a pomoct jí. Třeba můžeme dát dohromady, co jsme si vezli s sebou.
(18:40) Ketryn -> Morigan: "Cože? Proč?" ujede mi překvapeně.
(18:42) Morigan -> Ketryn: Astrid zůstala ještě s dvěma sedět venku před domem, nejspíš chtěla pohlídat, aby nás někdo neotravoval.
(18:43) Morigan -> Ketryn: I já se po něm podívám překvapeně.
(18:43) Ketryn -> Morigan: Tahle harmaská soudružnost je vážně úžasná.
(18:51) Morigan -> Ketryn: "Vlastně kvůli své ženě," pokračuje Lunwer uvážlivě.
(18:53) Ketryn -> Morigan: Vykulím oči ještě víc. "Kvůli jaké ženě?"
(19:26) Morigan -> Ketryn: Lunwer se místo toho obrátí ke mě a postaví se. "Jsem Lunwer," představí se mi. Podám mu ruku opožděně, už jsem si odvykla. Jsi druid," dodám bez otázky.
(19:28) Morigan -> Ketryn: "A ty čarodějka," konstatuje on.
(19:30) Ketryn -> Morigan: Tak to nechám být, ale jsem z toho zmatená ještě víc.
(19:38) Morigan -> Ketryn: "Měla bys vědět, že Anabell má jisté... schopnosti," řekne mi Lunwer. "Zdá se, že je použila na jarlovu dceru a matka té malé to řekla tomu náčelníkovi. Jarlovi. Zřejmě měl dojem, že jejich kněžka přijde na to, co se stalo."
(19:39) Ketryn -> Morigan: Já z toho údivu vážně nevyjdu. Podívám se na Lunwera, pak na tebe a pak na Anabell.
(19:40) Ketryn -> Morigan: Vzpomenu si na ten dopis a lovím v paměti něco o Sáře a šoku.
(19:43) Ketryn -> Morigan: Nejdřív mě napadne, že je čarodějka po tobě, ale pak si zas vzpomenu, co říkal Patrick o ní a druidech, a jsem zmatenější ještě víc. V hlavě mi to šrotuje, ale raději se vám do toho teď nepletu.
(19:43) Ketryn -> Morigan: A Margaret pak žalovala jarlovi? Mně ta hlava asi vybuchne :-D
(19:49) Morigan -> Ketryn: Je to moc informací, zkouším vybrat, co vlastně řeknu nejdřív. "Jak to myslíš "schopnosti"??" řeknu nakonec a podívám se na Anabellu, která sedí se zkříženýma nohama opřená o Jamesův bok a hledí se zaujetím na zavřené vchodové dveře, jako by se vůbec nemluvilo o ní.
(19:50) Morigan -> Ketryn: Podívám se na Jamese, abych viděla, jak se tváří. Překvapeně nevypadá. "Je to složité, Lily," řekne mi opatrně.
(19:55) Ketryn -> Morigan: No já doufám, že to hodlají vysvětlit, ať je to sebesložitější.
(20:01) Morigan -> Ketryn: "Tak mi to vysvětlete," vyzvu je.
(20:03) Morigan -> Ketryn: "Je toho teď moc najednou," pokračuje James a kdybych nestála tak daleko, sáhl by po měl. "Proč jsi ji bral na tu loď?" založím si ruce a netvářím se přívětivě. James uhne pohledem a zabodne jej do Lunwera. Pak se nejistě vrátí ke mě.
(20:07) Morigan -> Ketryn: "Táta nechtěl," odpoví Anabell poklidně. "Opravdu nechtěl, ale přemluvil ho Lunwer."
(20:08) Ketryn -> Morigan: Těch nezodpovězených otázek už začíná být nějak moc. Měli by začít vysvětlovat, i já z toho mám rozházené nervy, takže natož ty.
(20:24) Morigan -> Ketryn: "Anuško, nejsi unavená? Určitě by ti prospělo, kdyby sis na chvilku zdřímla vedle," podívá se James s prosbou po Ritě. "No jistě, může si jít na chvilku lehnout do ložnice," řekne Rita rychle.
(20:25) Morigan -> Ketryn: "Nejsem unavená," řekne Anabella. "Ale chcete o tom mluvit beze mě, že?" zvedne oči k Lunwerovi. "Ano," nepopírá to Lunwer. "Myslím, že by to bylo pro začátek nejlepší."
(20:27) Ketryn -> Morigan: No, vypadá to, že s ní to bude trochu jiné než s jinými dětmi :-)

(12:55) Margare-tka -> Morigan: Tak to jdu k němu, abych slyšela co se bude dít. Už jsem se s tím překvapení vyrovnala, ale připravená na to reagovat. si stejně budu muset za tebou dojít a domluvit se s tebou na tu Sáru, když ji bude ještě chtít Linna a ta kněžka vidět. když jsem tě volala údajně kvůli ní.
(14:13) Morigan -> Margare-tka: Ari se tváří neproniknutelně. Ragnar k němu zamíří. "Koukám, že jste můj rozkaz poslechli nečekaně rychle," poznamená, když Ragnar přijde blíž, za zády s Flokim a Sigfriedem, opodál ještě z dalšími harmskými.
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(14:37) Margare-tka -> Morigan: No aby ne, když taky přišel můj dopis. Pomyslím si.
(14:40) Morigan -> Margare-tka: Ragnar to nekomentuje. "Tak o co jde?" řekne jen.
(15:02) Morigan -> Margare-tka: "Rád bych si s tebou a Flokim promluvil v klidu. U piva a něčeho k jídlu, vypadáš, že by ti to přišlo vhod."
(15:10) Margare-tka -> Morigan: No tak soucit to nebude, ale překvapil mě. "Dojdu vám to zařídit. Budete v pracovně a nebo v síni?" zjistím, že tam vlastně už asi nemá smysl být.
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
(15:27) Morigan -> Margare-tka: "V pracovně, ať máme klid na rozhovor," řekne Ari.
(16:25) Morigan: "Ten náčelník měl neodbytné přání, aby s ními mluvila zdejší kněžka," promluví hlubokým hlasem Lunwer.
(16:41) Margare-tka -> Morigan: "Dobře." řeknu a dojdu říct Helze aby něco udělala a pomohla mi to když tak donést do pracovny.
(16:59) Morigan -> Margare-tka: Oni se tam mezitím přesunou.
(17:04) Margare-tka -> Morigan: Tak to tam pak s Helgou donesu. Pak tedy vyrazím k Olafovi se za vámi podívat. Využiju toho, že Ari je zaměstnaný.
(17:24) Morigan -> Margare-tka: Venku před Olafovým domem posedávají dva muži a Astrid, kterou si jako jedinou pamatuješ.
(17:28) Margare-tka -> Morigan: "Zdravím." pozdravím je mile. A zaklepu.
(17:29) Morigan -> Margare-tka: Ke dveřím jen tak nemůžeš, protože Astrid sedí na schodech a nohy si opírá o zábradlí.
(17:31) Margare-tka -> Morigan: Aha. "Je tam Morigan?" zeptám se jí.
(17:35) Morigan -> Margare-tka: "Je," odpoví úsečně.
(17:36) Margare-tka -> Morigan: "Potřebovala bych s ní na chvilku mluvit. Můžeš mi tedy uhnout?"
(17:37) Morigan -> Margare-tka: "Jeli jsme bez přestávky, takže jí dej aspoň chvilku!"
(17:42) Margare-tka -> Morigan: "Vím......Tak až si odpočine řekni ji, že bych s ní ráda mluvila. Děkuji."
(17:48) Morigan -> Margare-tka: "Řeknu... ale myslím, že teď má jiné starosti."
(17:53) Margare-tka -> Morigan: "Já vím. Ale budu ráda, když ji to řekneš." ještě jednou poděkuji a jdu za dětmi.
(17:53) Margare-tka -> Morigan: Nebudu se ničeho doprošovat, asi už mi začíná být všechno jedno.

(12:55) Morigan -> Ketryn: Jinak má ale neobvykle klidný a vyrovnaný výraz, který moc neodpovídá šestiletému dítěti.
(14:19) Ketryn -> Morigan: To si říkám, čím asi prošla, když se tváří takhle klidně a dospěle.

(09:38) Ketryn -> Morigan: Zatím nerozhodně stojím a nějak nevím, jestli jít s vámi, nebo zatím zůstat tady s ostatními. Jsem z toho všeho tak dojatá, že mi to ještě nezačalo myslet :-D Ale asi bych měla jít s vámi.
(10:22) Morigan -> Ketryn: Já váhám taky, přece jenom se vrátím k Ragnarovi a zeptám se, ho, jestli nemám zůstat, přece jenom půjde za jarlem.
(10:26) Ketryn -> Morigan: Tak to se dívám po tobě, jak se dohodnete.
(10:30) Morigan -> Ketryn: Řekne mi, abych šla o ostatními a Ritou a Olafem, že nám pak přijde říct, co po něm jarl chce.
(10:33) Ketryn -> Morigan: Takže jdeme nakonec všichni kromě Ragnara? Nebo tam s ním někdo zůstane?
(10:35) Morigan -> Ketryn: Úplně všichni ne, to bychom se tam ani nenacpali, ale většina ano. Určitě Patrick s Walterem a tím muže, co přišel s Anabellou. Určitě tam s ním zůstal Floki, kterého jarl povolal taky jmenovitě.
(10:37) Ketryn -> Morigan: "Jdeš taky nebo zůstaneš tady s Ragnarem?" zeptám se Sigfrieda.
(10:39) Morigan -> Ketryn: Sigfried se zatváří poněkud rozpolceně. "Asi... přijdu pak za vámi," řekne na konec, když se podívá na Ragnara.
(10:40) Ketryn -> Morigan: "Tak zatím..." rozloučím se a krátce ho políbím. A vydám se pomalu za tebou.
(10:57) Morigan -> Ketryn: Chvíli trvá, než se k Ritě a Olafovi dostaneme, jednak měli zavřený dům a nic připraveného a jednak je nás hodně, ale zvládneme to. Šlo hlavně o to zmizet od jarlova domu.
(11:00) Ketryn -> Morigan: No, už taj stačí, co všechno viděl :-/ Nedá mi to a hodně se po vás s Anabellou dívám. Stále nemůžu uvěřit tomu, že to přežila. Nějak se ale vzpamatuji a jdu pomoct Ritě.
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(12:11) Morigan -> Ketryn: Je opravdu hodně podobná Jamesovi, má jeho barvu očí a přesně jeho barvu vlasů a světlejší kůži. Na šest let je vyšší, ale asi je dost hubená (což teď není divu). U Rity se posadí na lavici vedle Jamese, který ji drží kolem ramen.
(12:13) Ketryn -> Morigan: Chudince z toho všeho musí jít hlava kolem. A co ten muž, co byl s ní?
(12:19) Ketryn -> Morigan: Už jsem se z toho všeho nějak vzpamatovala a začínám mít myšlenky, co teď budeš dělat??
(12:22) Morigan -> Ketryn: Ten je zvláštní. Je hodně vysoký a docela i mohutný, celkem je snědý - takže i tmavovlasý a tmavooký. Věk jde těžko odhadnou, ale přes čtyřicet mu bude rozhodně. Vlasy má docela dost krátké. James o něm mluvil jako o Lunwerovi, ale ještě jsi neměla možnost se s ním seznámit sama.
(12:26) Ketryn -> Morigan: Pomůžu Ritě a do seznamování se zatím asi moc nehrnu a nechám vás, abyste se srovnali a pověděli si, co se vše stalo.
(12:28) Ketryn -> Morigan: Usoudím, že to asi bude jeden z těch druidů, co o nich Patrick mluvil, protože na člena Walterovi pirátské posádky zrovna nevypadá.
(12:37) Morigan -> Ketryn: To tedy skutečně nevypadá. Muž kulhal na levou nohu, ale jinak se zdá být v pořádku a na Anabelle není vidět žádné zranění.
(12:38) Morigan -> Ketryn: Walter Lunwerovi ve zkratce vysvětluje, co se odehrálo po tom, co je z moře vylovil rybářský člun.
(12:38) Ketryn -> Morigan: Fakt nechápu, jak to mohli takhle skoro bez zranění přežít. No hlavně že jsou v pořádku a Anabell je u vás a ne u jarla.
(12:44) Morigan -> Ketryn: Anabella si prohlíží místnost, občas mrkne po lidech kolem, ale na nikom neulpí pohledem déle. Kromě mě.

(12:34) Ketryn -> Morigan: Vidím tam s ostatními i Patricka s Walterem?
(13:13) Morigan -> Ketryn: Nejdřív ne, ale pak se mezi dveřmi objeví Walter a za ním Patrick, jehož následuje tmavovlasá dívenka v příliš velké košili. "Anuško!" odhodí James otěže koně, kterého se zrovna chystal přivázat.
(13:27) Ketryn -> Morigan: Zůstanu stát a dojatě tu scénu pozoruji! Prohlížím si Anabellu a v očích už se mi zas lesknou slzy. Tak ohromně se mi uleví, že už ji máte u sebe.
(13:51) Morigan -> Ketryn: Anabella zvedne hlavu. "Tatínku!" zvolá a rozběhne se, aby mu doslova skočila do náručí.
(13:53) Ketryn -> Morigan: Jsem opravdu absolutně dojatá a podívám se po tobě.
(14:06) Morigan -> Ketryn: Drží ji, jako by ji chtěl rozdrtit a je s podivem, že jí ještě nerozdrtil. Já asi nejsem schopná pohybu, samozřejmě, že je nechám, uvědomuju si, že mě malá vůbec nezná.
(14:08) Ketryn -> Morigan: No já se mu vůbec nedivím, myslím, že stále nemůže uvěřit, že je naživu.
(14:31) Morigan -> Ketryn: "Našel jsi maminku," řekne Anabella, ale není to otázka, spíš konstatování. "Maminka našla mě," zasměje se James, na tvářích slzy, které se neobtěžuje otírat. Udělá dva kroky zpátky ke mě, nechá mě obejmout Anabellou kolem krku a sám nás obejme obě.
(14:34) Ketryn -> Morigan: Dívám se na vás a dojetím zapomínám dýchat. Po tvářích už mi taky tečou slzy, i když jsem se je snažila zahnat.
(14:38) Morigan -> Ketryn: Všechno ovšem sleduje jarl opřený o rám vchodových dveří.
(14:40) Ketryn -> Morigan: A sakra, když si to uvědomím, tak mi krapet ztuhne úsměv na rtech.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(15:20) Morigan: Nechceme tam dělat žádné další divadlo, snažím se vzpamatovat, ale nějak úplně nevím, co mám dělat.
(15:20) Morigan: (V posledních hodinách za sebe nechávám rozhodovat muže :-D )
(15:25) Morigan -> Ketryn: "Pojďte k nám," položí mi Olaf ruku na rameno.
(15:26) Ketryn -> Morigan: Jo, tak ten má rozumný nápad.
(15:27) Ketryn -> Morigan: Koně tu necháme nebo je vezmeme s sebou?
(15:28) Morigan -> Ketryn: Já nevím, já jdu za Olafem :-D
(15:29) Ketryn -> Morigan: Tak se podívám po Sigfriedovi :-D Taky se necítím zrovna intelektuálně na výši.
(15:29) Ketryn -> Morigan: No asi je tu necháme a vydáme se za vámi.
(15:30) Morigan: James se taky snaží vzpamatovat, pustí nás a obrátí se k vysokém, snědému muži, který mlčky stojí opodál. "Lunwere," osloví ho, podá mu ruku a pevně a dlouze jí stiskne.
(15:31) Morigan: Pak se nějak seberu a chci jít za Olafem, ale vzpomenu si na Ragnara, takže se po něm ohlédnu. Stojí u koní a kývne na mě, abych zůstala s Ritou a Olafem.
(15:31) Ketryn: Jo to jsem si vůbec nevšimla, že tam je ještě někdo další. Tak si ho prohlédnu.
(15:32) Ketryn: Jako že nejde? To se zarazím.
(15:33) Ketryn: Asi stále zůstávám u koní a cítím se z toho všeho trochu zmateně.

(09:23) Margare-tka -> Morigan: Pokud jsem viděla, že Sára spala tvrdě, tak jsem šla s nimi.
(09:27) Morigan -> Margare-tka: Jdete do svatyně. Chodila jsi tam mnohokrát, takže víš, že na kopci nad svatyní má vaše kněžka chýši, ale u ní jsi nikdy nebyla.
(09:31) Morigan -> Margare-tka: Lunwer chvíli mlčí, jde vedle Ariho. "Co tě vede k přesvědčení, že tahle malá dívka udělala něco tvé dceři?" zeptá se zkoumavě Lunwer Ariho.
(09:37) Margare-tka -> Morigan: Jdu a jsem z toho nervní jako sáně v létě.
(09:43) Morigan -> Margare-tka: Ari se pousměje. "Moje žena byla znepokojena a říkala, že to tak viděla. Dovol naší kněžce, aby se na děvčátko podívala, ať ona usoudí, zda je něco v nepořádku. Má dcera byla v podivném stavu."
(09:44) Morigan -> Margare-tka: "Měl by ses zaměřit spíš na vlastní dceru, než za cizí děvče," řekne mu Lunwer.
(09:49) Morigan -> Margare-tka: "Co tím chceš říct?" zbystří Ari.
(09:58) Margare-tka -> Morigan: No tak to zblednu. "Jak jsem říkala, nevím jak se to stalo. Jen se vylilo to mléko...."
(10:00) Morigan -> Margare-tka: Ari si dobře pamatuje, co si předtím říkala, to je evidentní.
(10:03) Morigan -> Margare-tka: "Že my odejdeme, ale tvoje dítě tu zůstane. O nás se nemusíš starat, o ni ano," sdělí mu Lunwer.
(10:04) Morigan -> Margare-tka: Ari ho sleduje ostražitě, jako by k tomu měl ještě něco dodat, jako by se chtěl na něco zeptat, ale nakonec se nic takového nestane. Asi mu ale trochu nasadil brouka do hlavy. Anabella, která se drží Lunwera za ruku, se k tomu tentokrát nevyjadřuje.
(10:06) Margare-tka -> Morigan: Tak ještě, aby se k tomu vyjádřila ona, to by už ani Sára nemusela chodit ke kněžce.
(10:07) Morigan -> Margare-tka: Kněžka je starší žena s šedivými, hodně dlouhými vlasy v copu, víš samozřejmě, jak vypadá, ale ty osobně jsi s ní mluvila dosud jen málo. O situaci je spravena a i když se Ari chystal na to, že u toho budete, ona chce mluvit jen s Lunwerem a s Anabellou, takže musíte čekat venku. Ariho to docela naštvalo, ale neodváží se odporovat kněžce.
(10:15) Margare-tka -> Morigan: No tak to jsem ráda, že jdeme ven, že Ari nic neuslyší. Čekám tedy a jsem napjatá.
(10:15) Morigan -> Margare-tka: Nějakou dobu tam jsou, nevíš, jak dlouho.
(10:28) Margare-tka -> Morigan: Tak zajímalo by mě co se tam děje.
(10:28) Morigan -> Margare-tka: Připadá ti to ale docela dlouhé.
(10:35) Margare-tka -> Morigan: No to začnu být nervozní, aby se mi sára nevzbudila, když když tedy měla spát dlouho, ale je ještě normálně dopoledne? Ne?
(10:46) Morigan -> Margare-tka: Jo, dopoledne ještě je.
(10:46) Morigan -> Margare-tka: Pak vyjdou ven.
(11:00) Margare-tka -> Morigan: Tak na ně kouknu v očekávání je vidět, že jsem z toho ve stresu.
(11:03) Morigan -> Margare-tka: Anabella se na tebe na okamžik podívá, ale pak zase odvrátí oči.
(11:05) Margare-tka -> Morigan: A jak se tváří?

(11:34) Margare-tka -> Morigan: Já se tam s nimi asi najím, ale moc ne, mám žaludek jako na vodě z těch nervů. Tynny přítomnost mi moc nepřidává. Samozřejmě chodím kontrolovat Sáru a doufám, že bude spát co nejdéle.
(11:54) Morigan -> Margare-tka: Podle toho, co vidíš, tak Anabella už si Einarovu košili oblékla. Má ohrnuté rukávy a je jí dlouhá, ale to určitě nevadí. Sára zatím pořád spí a když se vrátíš z její druhé kontroly, stojí u Lunwera dva z jarlových mužů (Ari už je taky v síni), aby je doprovodili ke kněžce.
(12:14) Margare-tka -> Morigan: Cože už? Tak to zblednu, myslela jsem, že to stihnete.
(12:57) Morigan -> Margare-tka: Není z toho žádná úplně veřejná záležitost, ale na vybranou nemají, pokud nebude Lunwer protestovat nějak důrazně. To se nakonec neděje, rozhodne se jít. Takže nakonec odchází Ari ještě s jedním mužem a Lunwer s Anabellou.
(14:30) Margare-tka -> Morigan: Ještě jsem se zeptala Ariho jestli mohu jít a nim. Snažila jsem se, aby to bylo před tím něž odejdou k tě kněžce.

(09:34) Morigan -> Ketryn: (Já nevím, koho byl, to už se nezjistí :-D Ztráty v armádě jsou povoleny :-D)
(09:35) Ketryn -> Morigan: (Ježiš no jo!! Úplně jsem zapomněla, že jí ho máme vrátit a zaplatit té léčitelce. No, tak aspoň to budeme moct udělat teď.)
(09:38) Ketryn -> Morigan: Tak to to budou muset chlapi nějak vymyslet :-D Do tohohle se nepletu.
(09:40) Ketryn -> Morigan: Jen si myslím, že by tady měl někdo ubytovat toho posla, aby jel zpátky až zítra. Tedy pokud by to nějak šlo. To řeknu i Sigfriedovi. Aby jarla hned nezpravil o tom, co ten dopis tady vyvolal.
(09:44) Morigan -> Ketryn: "Nebude chtít, když to slyšel," usoudí Sigfried nenadšeně. "Prostě ho k jarlovi nepustíme dřív, než bude mít Morigan svou... dceru. Pak už to asi nebude tak rozhodující. Nebo myslíš, že ano?"
(09:44) Morigan -> Ketryn: "Myslím, že postupně graduje to, že se každý snaží u jarla zviditelnit... bylo to vidět i tam na severu," dodá chmurně.
(09:49) Ketryn -> Morigan: "Bude nás tam pár, když nám ji bude chtít zas vzít, tak bude mít přesilu. Ale s tím nic nenaděláme..." vzdychnu. "Aspoň by to fakt chtělo toho posla nějak zdržet, než ji Morigan bude mít u sebe. Jaká tady má vlastně Anabella práva?" zeptám se.
(09:51) Ketryn -> Morigan: Vůbec mi nedělá radost, že by se spoustu lidí přetrhlo, jen aby se tomu kreténovi zavděčili :-/
(09:59) Morigan -> Ketryn: Sigfrieda nenapadlo, že by ji chtěl vzít násilím až takhle otevřeně. "To by se musel rozhodnout, že chce otevřený střet..." řekne nejistě.
(10:05) Ketryn -> Morigan: "Já vím, ale je to kretén. Kdo ví, co si zas v té choré hlavě vyplodí," mám z toho prostě strach. "Ale asi jen zbytečně plaším."
(10:07) Morigan -> Ketryn: (Kde jsou ty časy, kdy jsme si moc nedovolili mluvit nahlas o jarlovi neuctivě :-D :-D )
(10:08) Ketryn -> Morigan: (No jo no :-D)
(10:13) Ketryn -> Morigan: "Margaret ten vzkaz napsala dost divě a těžko pochopitelně, tak mi přijde, že jarl neví, že je to Moriganina a Jamesova dcera, a bylo by nejlepší, kdyby u toho zůstalo co nejdýl."
(10:19) Morigan -> Ketryn: Sigfried přikývne. "Víš, že kdyby bylo potřeba, vždycky stojíme za Morigan a Ragnarem. Ale ještě nás bude potřebovat, myslím, že neudělá nic tak nerozumného. Jen doufám, že mu to ta jeho Margaret neprozradí dřív, než tam dojedeme..."
(10:22) Morigan -> Ketryn: Už jste skoro sbalení a připravení na cestu, tedy alespoň takhle v rychlosti.
(10:23) Ketryn -> Morigan: "To pevně doufám. Pohádala jsem se s ní kvůli tomu, že řekla Tynně, kdo je James a Patrick, tak snad už začne trochu přemýšlet..."
(10:24) Morigan -> Ketryn: Sigfried se na teb podívá skepticky.
(10:24) Ketryn -> Morigan: Tak teď ještě, jestli půjdeme pěšky nebo na koni. Už abychom byli v Kattegattu a vy jste měli Anabell u sebe.
(10:34) Ketryn -> Morigan: No dobře, ale doufat můžu :-D
(10:35) Morigan -> Ketryn: Ragnar nakonec rozhodne, že část jede na koních, část pěšky, nechám rozhodnout Ragnara. Ono tam budou obě skupiny tak stejně, možná ti pěšky tam budou i dřív, pokud nebudeme hnát koně hodně rychle. Ty a Sigfried máte jet na koních.
(10:37) Ketryn -> Morigan: Tak to vezmu na vědomí a jdeme si pro koně. A ty, Ragnar a James?
(10:39) Morigan -> Ketryn: My taky. Patrick a Walter ale musí jít pěšky, což se Patrickovi vůbec nelíbí, nechce se mu opouštět Jamese, alespoň podle naštvaného a nejistého výrazu, který má, žádnou scénu ale neztropí. James ho požádá, aby to udělal tak, jak je vymyšleno a že se uvidí v Kattegattu a Patrick nakonec poslechne.
(10:43) Ketryn -> Morigan: Jsem ráda, že ho James přesvědčí a nejsou z toho další problémy.
(10:46) Morigan -> Ketryn: Samozřejmě si připínám k sedlu sekeru i meč.
(10:48) Ketryn -> Morigan: Navrhnu ti, jestli by nebylo od věci, kdyby dostali nějakou zbraň i kluci.
(10:49) Morigan -> Ketryn: Ty jo, to zas musím poprosit Ragnara... :-/
(10:49) Ketryn -> Morigan: Ale bylo by to bezpečnější :-(
(10:54) Morigan -> Ketryn: V kovárně určitě něco máme, i když to nebude kdovíjaká kvalita.
(10:56) Ketryn -> Morigan: No tak lepší něco než nic.
(10:57) Morigan -> Ketryn: Jdu tedy požádat Ragnara, aby jim něco půjčil.
(10:58) Ketryn -> Morigan: Nebo mi doma něco navíc nemáme?
(10:58) Morigan -> Ketryn: Asi jo, ale nemáš o tom moc přehled.
(11:05) Ketryn -> Morigan: "Mám se zeptat i nás, že bychom se podělili?" zeptám se tě, ještě než odejdeš.
(11:08) Morigan -> Ketryn: Mávnu rukou. "Ne, na tom už asi nezáleží, vždyť máme kovárnu, zbraní máme dost."
(11:09) Morigan -> Ketryn: Zatím můžeš nasednout na koně a tak nějak se řadíme k odjezdu a odchodu. Je to takové trochu chaotické, ale asi už jsme zvyklí. Já jsem ale fakt na nervy a James je celý rozklepaný.
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
(12:07) Ketryn -> Morigan: "Dobře," přikývnu. Jdu tedy nasednout a jsem taky nervozní, kort když vidím vás.
(12:11) Morigan -> Ketryn: Roztržitě se rozloučíš s ostatními, co zůstávají a vyrazíme.
(12:15) Ketryn -> Morigan: Jj, rozloučím se a pochovám si ještě na chvíli Ydu.
(12:21) Ketryn -> Morigan: To ještě před tím, než jsem nasedla :-D Fakt jsem krapet mimo :-D

(20:17) Morigan -> Margare-tka: Předpokládám, že jsi je tam nechala pak odpočívat a šla jsi za Sárou do ložnice.
(20:22) Margare-tka -> Morigan: Jo ano šla jsem do ložnice, předpokládá, že tam Ari není.Tak jsem si sedla k ní a jsem u ní. A sleduji jí a bojím se toho zítřka. "Tak mě to mrzí zlato." říkám jí sobě tiše a hladím. "Tohle to je jen a jen moje chyba, všechno."
(20:34) Morigan -> Margare-tka: Ne, Ari tam není.
(20:34) Morigan -> Margare-tka: Sára spí tvrdě po těch silných bylinkách, přesně, jak říkala Linna.
(20:35) Margare-tka -> Morigan: No tak se pak převleču a jdu si lehnout. předpokládám, že šel k té Tynně
(20:40) Morigan -> Margare-tka: k6
(20:41) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 6
(20:41) Margare-tka -> Morigan: N chtěla jsem napsat, že nemůžu spát.
(20:42) Morigan -> Margare-tka: Někdy prostě člověk nečekaně odpadne :-D
(20:50) Margare-tka -> Morigan: No ráno asi vstávám normálně. Jen mám totální nervy ahned jdu zkontrolovat Sáru.
(20:53) Morigan -> Margare-tka: Pořád ještě spí, ale nevypadá nijak neobvykle (není bledá, není nijak moc horká ani studená, nic zvláštního).
(21:00) Margare-tka -> Morigan: Tak jsem ráda, že je to lepší, ale nějak mi to na klidu nepřidá. Byla by nějaká košile a kalhoty a nebo šaty co má Sára na šněrování Anabelle?
(21:00) Margare-tka -> Morigan: Koukám na to.
(21:01) Morigan -> Margare-tka: Do šířky určitě, jen jí budou dost krátké.
(21:02) Margare-tka -> Morigan: Tak kalhoty taky? když je bude mít v botech?
(21:03) Morigan -> Margare-tka: Jestli má Sára kalhoty, tak ty jí budou určitě taky krátké. Až tak přesný odhad nemáš, jak by to bylo.
(21:07) Margare-tka -> Morigan: No je fakt, že kalhot asi moc nemá. Tak ji vezmu košili a šaty a buď si vezme ty a nebo tu košili a její kalhoty. Šaty se snažím vzít takové co už moc Sára nenosí, aby to nebylo moc okatý.
(21:14) Margare-tka -> Morigan: Je ještě hodně brzo?
(21:24) Morigan -> Margare-tka: Ne, to určitě není.
(21:36) Margare-tka -> Morigan: Tak jdu do síně jestli je tam už hodně lidí, abych ji to když tak dala.
(21:48) Morigan -> Margare-tka: Většina už je vzhůru, Lunwer s Anabellou jsou u stejného stolu, jako včera, sedí tam s nimi Tynna a Lassi. Dveře do síně jsou už otevřené.
(21:54) Margare-tka -> Morigan: "Dobré ráno." pozdravím a je mi zle když vidím Tynnu. "Napadlo mě, že by malá možná uvítala čistou košili a nebo šaty, asi ji budou kratší, ale to by snad nevadilo." řeknu když je tam vidím.
(21:56) Morigan -> Margare-tka: "Napadlo mě to samé," usměje se na tebe Tynna. "Dala jsem jí Einarovu košili."
(22:00) Margare-tka -> Morigan: "No tak si můžeš vybrat." usměju se na ni, tedy na Anabellu.

(21:04) Morigan -> Ketryn: Posel začne mít nepříjemný pocit, že si neodpočine, po té hysterii, co tady teď viděl.
(21:05) Ketryn -> Morigan: Jo tak na posla jsem absolutně zapomněla :-D
(21:05) Ketryn -> Morigan: Ale teď mi dojde, že asi všechno slyšel!
(21:05) Morigan -> Ketryn: Ragnar se nakloní a krátce mě políbí, i když to asi neměl v plánu. "Jede se mnou Sigfried a Floki, Sorren, Astrid!" obrátí se k ostatním, je mu jedno, jestli tam jmenovaní jsou, nebo se to k nim donese. "Arnulfe, ty zůstaneš, Jorgene, ty taky!"
(21:06) Ketryn -> Morigan: Pomyslím si, že chci jet taky.
(21:06) Morigan -> Ketryn: Dál rozděluje úkoly a snaží se to co nejdřív urychlit.
(21:07) Morigan -> Ketryn: (Proč bys nemohla?)
(21:08) Ketryn -> Morigan: "Morigan," chytnu tě naléhavě za ruku. "Jarl to podle mě neví, že je vaše dcera," řeknu ti potichu, aby to ten posel neslyšel. "Margaret to napsala tak divně zašifrovaně."
(21:09) Ketryn -> Morigan: (Jo, zrovna jsem chtěla jít najít Sigfireda.)
(21:09) Morigan -> Ketryn: "Potom sebou musíme fakt hodit, protože je mu to schopná kdykoliv prozradit!"
(21:09) Ketryn -> Morigan: "No, ale co ten posel?"
(21:10) Ketryn -> Morigan: "Chci jet taky," řeknu ti. "Dojdu se domluvit se Sigfriedem."
(21:11) Morigan -> Ketryn: Takže mi to teprve teď dojde. "Řeknu to Ragnarovi, nedostane se k jarlovi dřív, než my k Anabelle a pak už to bude asi jedno, ochráníme ji." Tedy snad.
(21:11) Morigan -> Ketryn: To přikývnu, chci, abys jela.
(21:12) Ketryn -> Morigan: Tak přikývnu, jsem ráda, že jsi mě pochopila, snad se to opravdu jarl nedozví dřív.
(21:12) Ketryn -> Morigan: Jdu najít toho Sigfrieda, abych se taky mohla jít zabalit.
(21:13) Ketryn -> Morigan: "Chtěla bych jet taky," řeknu, když ho někde vypátrám.
(21:24) Morigan -> Ketryn: Je jen za rohem, mluví tam u rohu kovárny s Astrid.
(21:25) Ketryn -> Morigan: Aha, tak to počkám, než spolu domluví, nechci jim skákat do řeči.
(21:31) Morigan -> Ketryn: Sigfried přikývne, netěší ho to, ale asi to chápe. "Ty jsi věděla, že vzali na loď Moriganinu dceru?" neudrží se.
(21:33) Ketryn -> Morigan: To zaváhám, ale nakonec jdu s pravdou ven. "Věděla..."
(21:33) Morigan -> Ketryn: On nemá v plánu ti to nějak vyčítat, byl asi spíš zvědavý.
(21:34) Morigan -> Ketryn: "Jak je proboha stará?"
(21:34) Ketryn -> Morigan: "Bylo to tak strašně tragické, nemohla jsem jí to říct..." dodám.
(21:34) Ketryn -> Morigan: (Kolik jí je, 6-7?)
(21:38) Morigan -> Ketryn: (6)
(21:40) Ketryn -> Morigan: "Malá... je jí šest," odpovím.
(21:41) Morigan -> Ketryn: "Nemůžu tomu uvěřit, že to tak malé dítě přežilo... neuvědomil jsem si, že má Morigan tak malé dítě... někde," přizná.
(21:44) Morigan -> Ketryn: "Můžete řešit něco jiného??" objeví se za vámi Ragnar. "Třeba abychom mohli co nejdřív odjet! O něco jsem tě snad před chvílí požádal, Sigfriede!"
(21:44) Morigan -> Ketryn: "Jistě," řekne Sigfried a popadne tě za ruku, aby tě odtáhl k vašemu domu.
(21:45) Ketryn -> Morigan: To se ho asi trochu leknu. Okamžitě jdeme se Sigfriedem balit a sedlat koně.
(21:49) Morigan -> Ketryn: Gwen, Werana a Laretta se snaží pochopit, co se děje a pomáhat vám s balením. Není to sice nějaký extra dramatický odjezd, ale je takový kvapný.
(21:51) Ketryn -> Morigan: Zabalím nám nejnutnější věci, co mi přijdou pod ruku, jako je pár kousků oblečení a peníze, a jdu sedlat koně. Samozřejmě pojedu v kalhotech.
(21:52) Ketryn -> Morigan: Pokusím se jim to nějak narychlo vysvětlit, že na té ztroskotané lodi byla taky tvoje dcera, která se nějakým zázrakem zachránila a teď je u jarla.
(21:52) Morigan -> Ketryn: To, že je moje dcera u jarla, chápou všichni bez vysvětlování jako průser :-D
(21:53) Ketryn -> Morigan: Jo, to stačí jedna věta a všichni pochopí :-D

(20:06) Ketryn -> Morigan: "Co se děje?" nevydržím to, ale asi mi nikdo neodpoví.
(20:14) Morigan -> Ketryn: Nejdřív ten dopis taky evidentně vůbec nechápe, to je z jeho výrazu jasné, čte to rychle znovu, ale pak je postupně jeho obličej plný nevěřícného údivu, skoro šoku, taky zbledne a prudce zamrká, jako by měl v očích slzy. Podívá se několikrát na mě a zpátky do dopisu. To, co jsem z jeho tváře chtěla vyčíst, jsem asi vyčetla, prudce mu vytrhnu dopis z ruky, zahodím ho na zem a pak ho prudce udeřím do tváře, až někteří okolo stojící vyjeknou údivem. "Jak jsi mi to mohl zatajit, Jamesi???" vyjedu na něj. "Jak jsi mohl, jak jsi mohl???" praštím ho ještě několikrát, ne už do obličeje, to se netrefím, spíš několikrát do hrudi, než mi chytí zápěstí a pevně mě k sobě přitiskne. "Lily! Prosím tě!" Pokouším se s ním prát, abych ho mohla znovu praštit, ale drží mě už pevně. Ragnar udělá několik kroků k nám, ale pak se rozhodne zatím do toho nezasahovat.
(20:17) Ketryn -> Morigan: Tak to zírám :-O Že by se jarl nějak dozvěděl o Anabelle? Ale to je nesmysl... Margaret něco tušila, ale přeci by to neřekla! Jdu ten dopis neomaleně zvednout.
(20:17) Ketryn -> Morigan: A přečíst si.
(20:24) Morigan -> Ketryn: (Dopis je na diskuzi.)
(20:27) Morigan -> Ketryn: Podaří se mi Jamesovi obrátit v náručí, ale na víc už nemám sílu, drží mě pevně a já si najednou uvědomím, jaké břemeno vlastně celou dobu nesl ještě k tomu všemu, co se dělo a přijde mi to v tu chvíli naprosto strašné. "Proč jsi mi to neřekl, Jamie, proč jsi mi to neřekl!" neudržím se a začnu vzlykat.
(20:27) Ketryn -> Morigan: Taky to čtu dvakrát, než mi to nějak dojde. Anabella! Anabella je naživu! Do očí mi vyhrknu slzy úlevy. Zbytek úplně moc nechápu, ale to teď neřeším.
(20:28) Morigan -> Ketryn: Ragnarovi dojde trpělivost a asi úplně neví, co udělat dřív. Pak si vybere to, že ti vezme ten dopis a jde si ho přečíst.
(20:28) Morigan -> Ketryn: (Zbytek jsem taky vypustila :-D )
(20:30) Ketryn -> Morigan: Jo, jako bylo to strašné, na Jamesovi ležela hrozná tíha a tragedie. Jsem tak šťastná, že je naživu. Vůbec nechápu jak a co se mohlo stát, ale asi se s tím mužem zachránili někde dál od Kattegattu. Vůbec tomu štěstí nemůžu uvěřit.
(20:31) Ketryn -> Morigan: Tak Ragnar to asi nepochopí vůbec.
(20:31) Ketryn -> Morigan: Nějak nevím, jestli štěstím brečet nebo se smát
(20:33) Morigan -> Ketryn: Já jsem si tím prošla najednou asi v minutě :-D
(20:33) Morigan -> Ketryn: První to asi celé pochopí Walter a Patrick.
(20:34) Ketryn -> Morigan: Jako tu musela být obrovská emocionální bomba.
(20:37) Ketryn -> Morigan: Já to asi nevydržím a jdu Patricka spontánně obejmout. Tohle je tak velká úleva a pocit štěstí, že je Anabell na živu!
(20:39) Ketryn -> Morigan: A pak bych šla obejmout tebe, ale jelikož jsi stále v Jamesově náručí, tak se ovládnu.
(20:40) Morigan -> Ketryn: Objetí ho překvapí, opětuje ho takovým ztuhlým a ne moc srdečným způsobem, ale z té zprávy má taky radost, i když se to spíš zatím snaží vstřebat.
(20:42) Ketryn -> Morigan: Jediná má další myšlenka je, že budete muset do Kattegattu.
(20:42) Morigan -> Ketryn: Snažím se vzchopit, opravdu se snažím.
(20:43) Ketryn -> Morigan: Myslím, že máš právo se teď chvíli nevzchopovat :-)
(20:47) Ketryn -> Morigan: Asi tam upadám do takového úlevného a radostného šoku a nějak nedokážu vymyslet, co bude teď.
(20:48) Ketryn -> Morigan: Takže ty na tom musíš být asi milionkrát hůř.
(20:53) Morigan -> Ketryn: Pokouším se to vysvětlit aspoň Ragnarovi. "Na té lodi byla moje dcera," řeknu. "Nevěděla jsem to..."
(20:54) Ketryn -> Morigan: Dívám se, jak na to zareaguje.
(20:56) Morigan -> Ketryn: "Tvoje dcera?" zopakuje Ragnar. "Myslíš tím... vaše dcera?" hodí očima po Jamesovi. "Ano, naše. Naše dcera," přikývnu a sáhnu po Jamesově ruce. Stiskne mi ji.
(20:57) Ketryn -> Morigan: Ztuhne mi úsměv na rtech, když vidím ten váš tragický milostný trojúhelník....
(21:01) Morigan -> Ketryn: "Musíme hned do Kattegattu!" řeknu varjagsky a ani si to neuvědomím. "Má ji jarl!" mluvím na Ragnara a taky ho chytnu za ruku, začínám být hodně znepokojená, když si to uvědomuju. Ragnar přikývne, taky to chápe. "Sbalíme se a vyjedeme co nejdřív všichni, ano?" řekne mi. (Vůbec si neuvědomuju, že je držím oba :-D )
(21:02) Ketryn -> Morigan: Stále se na vás koukám a stávám se z toho taková zaseklá. A začnu mít o Anabell strach, když si uvědomím, že je v jarlových rukou!

(18:49) Morigan -> Ketryn: James se ode mě drží dál, Ragnar se ode mě drží dál, takže já tam sedím asi prostě s váma! :-D
(18:50) Ketryn -> Morigan: Aha :-D No to mi tě u nás máme rádi, ale ty dva zvolili tedy zvláštní taktiku.
(18:56) Morigan -> Ketryn: Když mi tam začnou usínat děti, tak je jdu uložit a pak se tam ještě vrátím.
(18:57) Ketryn -> Morigan: Jo, tak to jdu Ydu uložit asi spolu s tebou a pak se taky vrátím.
(19:05) Morigan -> Ketryn: Pak to tam vypadá jako vždy - zápasy v páce, svlečené svršky a podobně :-D Jdu si pak ale lehnout dřív, řeknu ti, že jsem nějaká unavená.
(19:06) Ketryn -> Morigan: Tak ti popřeju dobrou noc. Chápu, že na velké oslavy nemáš náladu. Já tam ale ještě zůstanu a sleduji tam ty opilé blázny :-)
(19:12) Morigan -> Ketryn: Jste tam se Sigfriedem (ale i se spoustou dalších) ještě dlouho, do pozdní noci.
(19:16) Ketryn -> Morigan: Docela se v rámci situace bavím a jsem ráda, že jsme takhle strávili večer, ale pak ke konci už asi začnu pomalu usínat.
(19:19) Morigan -> Ketryn: Ráno samozřejmě většina nevstává nijak extrémně brzy, jako je tomu většinou po nějakých oslavách.
(19:20) Ketryn -> Morigan: Doufám, že i Yda bude spát o trochu dýl. Když tak ji pak vezmu k nám do postele.
(19:23) Ketryn -> Morigan: Ale nakonec stejně budeme muset vstát, on nás hlad vyžene.
(19:23) Morigan -> Ketryn: O trochu dýl spí. Zjistíš, že v noci zase pršelo a venku je bláto, teď už to ale na déšť nevypadá.
(19:25) Morigan -> Ketryn: Patrick už v domě není, ale holky taky ne, byla tam akorát Werana.
(19:25) Ketryn -> Morigan: Tak se ještě chvíli válíme, ale nakonec přeci jen vstaneme a jdu nám udělat snídani.
(19:25) Ketryn -> Morigan: Asi šel zas k vodě :-(
(19:26) Ketryn -> Morigan: "Dobré ráno," pozdravím ji a jdu nám nachystat jídlo a nakrmit Ydu.
(19:34) Morigan -> Ketryn: Snídaně už tam je určitě nějaká připravená, takže si jí můžete rovnou vzít. Potom se jde Sigfried donutit, aby šel pracovat a zvyšovat obranné valy. "Zítra se vypravím na ryby," slíbí, moc aktivně si nepřipadá, ale jde se k práci donutit.
(19:36) Ketryn -> Morigan: Tak mu dám pusu na cestu, aby mu to šlo od ruky, a taky se jdu dokopat k nějaké činnosti.
(19:48) Morigan -> Ketryn: Zrovna jsi venku poblíž kovárny, kam jste se šly s Ydou podívat, jestli tam není Irri, když cestou přikluše jezdec na koni.
(19:49) Ketryn -> Morigan: To se podívám udiveně, kdo to je?? A automaticky vezmu Ydu do náruče.
(19:50) Morigan -> Ketryn: Zastaví, ale zůstane na koni a rozhlédne se. "Hledám Ragnara Lothbroka!" řekne.
(19:51) Morigan -> Ketryn: Ragnar vyleze z kovárny, kde pracoval a prohlédne si jezdce. "Budu hádat - vzkaz od jarla."
(19:51) Ketryn -> Morigan: Vůbec se mi to nelíbí.
(19:52) Morigan -> Ketryn: Cizí jezdec v Harmu vždycky vyvolá rozruchu, za Ragnarem se hned objeví Arnulf, který byl taky v kovárně, já jsem byla kousek za domem i s dvojčaty a trvá to jen pár vteřin, než se tam začnou shromažďovat i ostatní.
(19:53) Ketryn -> Morigan: Zůstanu stát a dívám se po Ragnarovi, jak bude reagovat. Z jarlova posla nemám nikdy dobrý pocit :-/
(19:54) Morigan -> Ketryn: "Dobrý odhad," ušklíbne se jezdec, ale ne vyloženě zle. "Jarl Haraldsson tě povolává v nejbližších dnech do Kattegattu, tebe a Flokiho. Je potřeba kontrola nových lodí a řízení dalšího pokračování stavby," vyřizuje ústní rozkaz. "Vezmi si sebou tak třetinu mužů a zbraně."
(19:54) Ketryn -> Morigan: Hm, výborné, mračím se čím dál tím víc :-/
(19:55) Morigan -> Ketryn: Kolem se ozvou polohlasné, nesouhlasné protesty, vždyť jsou doma sotva dva dny.
(19:55) Morigan -> Ketryn: Ragnar se neubrání hořké ironii. "To jsem tedy překvapen."
(19:56) Ketryn -> Morigan: Právě, to jim nedal vůbec žádný čas :-/
(19:57) Morigan -> Ketryn: Posel seskočí z koně. "A ještě nesu písemný vzkaz pro Morigan Aragdóttir," sáhne do taštice, kterou má u sedla a předá mi přeložený list papíru.
(19:59) Ketryn -> Morigan: Tak to už se mi nelíbí vůbec :-/
(20:00) Morigan -> Ketryn: Já se na něj dívám udiveně. "Cože?" řeknu jen, ale je to samozřejmě bezpředmětné. To už jsou tam shromážděni všichni, co byli poblíž.
(20:00) Ketryn -> Morigan: Přijdu k tobě blíž a dívám se na tebe hodně pátravě, co ti ten kreténmůže chtít
(20:00) Morigan -> Ketryn: Rozložím papír a čtu. Ragnar mě napjatě pozoruje.

(18:04) Morigan -> Ketryn: Celý den ti uteče celkem rychle, je to hlavně tou prací, ale také tou všeobecnou prací, je to tam trochu jak v mraveništi. Ragnar s Arnulfem mají plné ruce v práce v kovárně, spravují některé zbraně a štíty, nebo ty zbraně pořádně brousí a Floki by se chtěl věnovat jiným věcem, ale ty zbraně asi mají taky přednost (štíty, rukojeti a všechno kde je dřevo).
(18:05) Ketryn -> Morigan: Jsem ráda, že je tam zas rušno. Akorát jsem na konci dne po té polobrobdělé noci asi docela mrtvá.
(18:08) Morigan -> Ketryn: Giselher se z kovárny konečně trochu vymluvil a cvičně bojuje s Owenem s dřevěnými meči, bedlivě sledován Thorinem a Tyrellem. Irri si s Lyou a Ydou vytvořili opodál takový dívčí koutek a pletou s drobných proutků věnečky (tedy spíš Irri, zbytek ještě dost zaostává :-D)
(18:10) Morigan -> Ketryn: Ragnar rozhodne, že se večer zapálí oheň na největším ohništi. Je na něm vidět, že jemu se opravdu vůbec nechce nic takového podnikat, ale chce to pro ostatní udělat.
(18:10) Ketryn -> Morigan: Tak to to chvíli pozoruji a jsem z toho taková dojatá :-)
(18:12) Ketryn -> Morigan: Jsem ráda, že se nakonec přemohl. Když se všichni vrátili, tak je oheň potřeba, takhle jsme neposeděli ani nepamatuji. A kdo ví, kdy ten kretén jarl zas zavelí do boje...
(18:13) Ketryn -> Morigan: Tak jdu pak moct s přípravou ohně a nějakého pití a jídla.
(18:14) Ketryn -> Morigan: Jen si říkám, jestli se k nám budou chtít přidat kluci a aby to když tak neskončilo, nějak špatně...
(18:17) Morigan -> Ketryn: Nic si z toho nedělej, já se zase bojím opít :-D
(18:18) Ketryn -> Morigan: No :-D Jako myslím, že dneska bychom měly pít s mírou :-D
(18:20) Morigan -> Ketryn: Taky myslím, dáme si k hodu -2
(18:21) Ketryn -> Morigan: Ale je to škoda, fakt bych se ráda opila :-D
(18:31) Morigan -> Ketryn: Takže potom navečer se chystá ohniště a jídlo.
(18:33) Ketryn -> Morigan: Pomáhám a i přes tu vnitřní krizi se na oheň docela těším.
(18:35) Morigan -> Ketryn: Nanosíme pak všechno ven k ohni, dnes by pršet nemuselo a zapálíme oheň. Někdo zase vytáhne nějaké nástroje, je tam chaos, rušno a vlastně dost veselo.
(18:39) Ketryn -> Morigan: Tak se pak taky začnu bavit, ale s pitím raději trochu hlídám. Jsem dost se Sigfriedem a jsem ráda, že jsme se tu takhle všichni sešli.
(18:39) Morigan -> Ketryn: James ani Walter nejsou stranou, sedí u ohně někde mezi ostatními, i když se neprojevují nijak nápadně. Walter se několikrát pochvalně vyjádřil o medovině a pivu a nakonec se dal s Arnulfem do debaty o tom, co se pije daleko na jihu - v Acheronu a v Assiru.
(18:40) Morigan -> Ketryn: Jo, hodíme si.
(18:41) Ketryn -> Morigan: Jsem ráda, že se úplně nestraní a občas se i s někým baví :-) A co Patrick :-(?
(18:41) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 4
(18:42) Morigan -> Ketryn: Patricka tam uvidíš taky několikrát, ale drží se spíš dál od ohně, i když pití se taky nebrání.
(18:42) Morigan -> Ketryn: (Padlo mi to samé, tedy 2, to máme tak odpovídající, řekla bych.)
(18:42) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 4
(18:42) Morigan -> Ketryn: Jo, Ragnar sice pije, ale jenom pivo a není vůbec opilý, Sigfried se alkoholu moc nebrání, ale zatím nedošlo na svlékání.
(18:43) Ketryn -> Morigan: Kdykoli Patricka uvidím, tak se mi stáhne žaludek i srdce :-( Doufám, že se přes to postupně nějak dostane :-(
(18:44) Ketryn -> Morigan: (Jo to odpovídá)
(18:44) Ketryn -> Morigan: Ježiš, hlavně ne svlékání :-D
(18:44) Morigan -> Ketryn: Floki tam moc blbne se všemi dětmi, že Aella, která tam sedí vedle nás, řekne, že vlastně nevidí důvod, proč nemít taky děti. "Kromě toho debila, co sedí na jarlovském trůně," pronesu ironicky.
(18:44) Morigan -> Ketryn: "To ano," souhlasí Aella naprosto. "Ale přece se kvůli němu nezastaví všem život... tedy aspoň by neměl."
(18:45) Morigan -> Ketryn: Na nějaké svlékání dojde, ten oheň je opravdu velký a je u něj vedro, ale zatím je to v mezích :-D
(18:45) Ketryn -> Morigan: Jé, to by bylo hezké, kdyby měli děti :-) Floki a táta :-)
(18:46) Ketryn -> Morigan: Souhlasím s Aellou. "Nemůže zničit úplně vše. Tedy snad."
(18:47) Ketryn -> Morigan: Tak to už tam asi někde schraňuji Sigfriedovi košili a tuniku :-D

(14:01) Morigan -> Ketryn: Potom začnou postupně vstávat i ostatní ve vašem domě.
(14:02) Morigan -> Ketryn: Sigfried spí o něco déle, ale to je pochopitelné.
(14:08) Ketryn -> Morigan: To jo, tak ho nechávám vyspat. U snídaně jsem dál zamlklá. Patrick se ještě neukázal? Po snídani vezmu Ydu ven a přemýšlím, jestli se nejít projít k vodě.
(14:12) Morigan -> Ketryn: Ne, neukázal.
(14:14) Ketryn -> Morigan: Ach jo. Nechci, ale znervózňuje mě to. Tak se nakonec odhodlám, a než začnu něco dělat doma nebo u zvířat, tak se s Ydou jdeme krátce projít k vodě.
(14:21) Morigan -> Ketryn: Patricka tam vidíte sedět někde na pláži.
(14:24) Ketryn -> Morigan: Tak se uklidním, že vím, kde je. Zastavíme se a chvíli ho pozoruji, ale nakonec neseberu odvahu, abych šla až za ním.
(14:26) Ketryn -> Morigan: Takže pak váhavě otočím a jdeme pomalu zpátky.
(14:51) Ketryn -> Morigan: Dojdeme se domů podívat, jestli už je Sigfried vzhůru, a pak si asi půjdu najít nějakou práci a Ydu si nechám hrát s ostatními dětmi.
(15:23) Morigan -> Ketryn: Nevyspává nijak extrémně dlouho, ale je rád, že spal doma a že je teď doma, s vámi.
(15:54) Ketryn -> Morigan: "Dobré ráno," políbím ho a snažím se usmát, i když veselou náladou zrovna nehýřím. Jsem ale ráda, že ho máme v pořádku doma, a Yda určitě taky :-)
(16:16) Morigan -> Ketryn: On tedy zrovna taky dobrou náladou nehýří, ale nechová se nijak negativně. Všichni stejně brzy očekávají zprávy od jarla.
(16:29) Ketryn -> Morigan: Nechci, abyste zas všichni odjeli na sever dobývat město :-( To mi na klidu vůbec nepřidává. Debilní jarl!
(16:31) Ketryn -> Morigan: Snažím si Sigfrieda aspoň užít, dokud je doma.
(16:37) Morigan -> Ketryn: Najednou je Harm zase neobvykle plný a i když dnešek je spíš o tom, aby muži zjistili, co je třeba udělat jako první a tak podobně, všichni se zase pouští pomalu do práce. Přijde ti v osadě neuvěřitelně živo.
(16:40) Ketryn -> Morigan: To mi trochu zvedne náladu, jsem ráda, že jsou všichni aspoň teď na chvíli doma. Jdu taky dělat, co je potřeba.
(16:44) Morigan -> Ketryn: Nejde si nevšimnout, že se James častokrát někde zapojí do práce, i když s nikým žádné dlouhé hovory nevede, ale několikrát za den jsi ho viděla někde s někým pracovat. Tedy s Ragnarem to nebylo. Ale vozil hlínu na valy, pak jsi ho zahlédla někde sekat dřevo, pak zase tahat větve na oplétání plotů.
(16:45) Morigan -> Ketryn: Patrick ale v žádném případě nic takového nedělá, vlastně ho celý den skoro nevidíš.
(16:52) Ketryn -> Morigan: Koukám, že se s tím každý vypořádává po svém. James mě docela překvapí, že se takhle zapojil do dění ve vesnici. Ale Patrickovi se nedivím, že je raději pryč... :-(

(09:45) Ketryn -> Morigan: Zapomněla jsem se včera zeptat, jestli byl Patrick pryč celý den a jestli se vrátil aspoň na večeři :-(?
(09:46) Ketryn: To by bylo skvělé, kdyby jsi mohla být tady :-)
(09:50) Morigan -> Ketryn: Když jsi tam přišla (na večeři), tak už tam seděl u stolu, na tebe se ale ani nepodíval.
(09:53) Ketryn -> Morigan: To se mu vůbec nedivím, taky bych se na sebe nechtěla dívat :-( Tak to jsem toho asi nezvládla moc sníst a celou dobu jsem mlčela.
(10:11) Ketryn -> Morigan: Jsem ráda, že už pak se Sigfriedem nemluvíme. Mám pocit, že jsem se namluvila až dost. Chci prostě jen v jeho náručí na chvíli zapomenout... Ale nevím, jestli se mi pak vůbec podaří usnout.
(10:13) Morigan -> Ketryn: k6
(10:19) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 3
(10:22) Morigan -> Ketryn: Tak to opravdu moc nespíš.
(10:23) Ketryn -> Morigan: Jako nedivím se, ale je to dost ubíjející...
(10:27) Morigan -> Ketryn: (Víš čím bys mě teď nejvíc dostala? Kdybys v noci utekla s Patrickem :-D :-D )
(10:29) Ketryn -> Morigan: (:-DD Tak to už by byl velký extrém i na mě :-D )
Morigan -> Ketryn: Nakonec nějak usneš, ale ráno se probudíš extrémně brzy ještě za tmy a už nemůžeš usnout.
(12:31) Ketryn -> Morigan: No, to je taky bezva (to teď tady zažívám každou noc :-D). Koukám do tmy a snažím se moc nepřevalovat, abych nebudila Sigfrieda. A říkám si, kdy už začne konečně svítat a vzbudí se Yda, abych měla důvod vstát.
(12:51) Morigan -> Ketryn: To ještě nějakou dobu trvá, ale nakonec se samozřejmě dočkáš.
(12:58) Ketryn -> Morigan: Tak to hned začnu vstávat. Převleču se a jdeme s Ydou dělat snídani. Snažím se být potichu, abych Sigfrieda nevzbudila, když spí po dvou (nebo kolika) měsících venku zas ve vlastní posteli. Jen mu dám opatrnou pusu na čelo a zamířím to do kuchyně.
(13:09) Morigan -> Ketryn: Yda ti tam něco povídá, ale většinou jsou to nesmysly a pak si hraje s miskami.
(13:12) Ketryn -> Morigan: Tak ji nechám, ať si hraje a napůl si s ní povídám, a u toho chystám snídani. Patrick ještě spí?
(13:13) Morigan -> Ketryn: Není tam.
(13:19) Ketryn -> Morigan: Aha... Asi šel zas k vodě, doufám, že tam aspoň spal :-( Nemůžu se rozhodnout, jestli se po ně nemám jít po snídani podívat.
(13:20) Ketryn -> Morigan: Asi dělám půlku věcí tak nějak automaticky a vnímám jen napůl.

(13:33) Ketryn -> Morigan: Sedla jsem si tam někam k němu. Chtěla bych ho vzít za ruku, ale bojím se ho dotknout.
(13:35) Morigan -> Ketryn: On se neposadil, pořád stojí. A fakt hodně dlouho mlčí.
(13:37) Ketryn -> Morigan: Jo aha, to je vlastně pravda. No já si sednou potřebovala. To mlčíme oba, mám pocit, že se nějak zastavil čas.
(13:38) Morigan -> Ketryn: "Ona měla být naše dcera," řekne potom tiše. "Nic jiného jsem nechtěl, jen obyčejný dům, rodinu a tebe. Plul bych kvůli tomu přes oceán znovu a znovu udělal všechno, co jsem udělal."
(13:41) Ketryn -> Morigan: "Já vím..." řeknu smutně. "Měli jsme to, v Baladě nám bylo krásně... jenže přišla ta konjukce a válka a o vše jsme přišli. A čas bohužel nejde vrátit..." Z mého hlasu je znát bolest. Ale nemůžu to udělat jinak
(13:48) Morigan -> Ketryn: "Víš, co se říká o seveřanech? Že si násilím berou, co chtějí a co jim nepatří, že se řídí svými krvavými bohy. Kam přijdou, rozsévají zkázu. Je to naprostá pravda."
(13:50) Ketryn -> Morigan: To se s ním nepřu, protože je to vlastně pravda, kort když to nezná z té druhé strany. Tak zvládnu jen přikývnout.
(14:03) Ketryn -> Morigan: "To, co jsme měli, bylo krásné a nikdy na to nezapomenu. A vím, že jsem vše zničila a nemám pro to omluvu...Měla jsem ti to říct už dřív, ale nedokázala jsem to," zašeptám.
(14:05) Ketryn -> Morigan: Říkám si, že bych měla jít, ale nějak zatím nedokážu sebrat sílu a vstát.
(14:19) Morigan -> Ketryn: Sebere se a bez dalšího slova odejde z domu.
(14:21) Ketryn -> Morigan: Tak to vstanu a jdu se aspoň podívat, abych viděla, kam jde.
(14:22) Ketryn -> Morigan: Nakonec zůstanu stát ztuhle ve dveřích.
(14:23) Morigan -> Ketryn: Prostě odešel od domu dál do vesnice, pak už ho samozřejmě nevidíš.
(14:26) Ketryn -> Morigan: Opřu se vám o dům a nevím, co teď dělat a kam jít. asi bych se měla vrátit do síne, ale nějak se mi vůbec nechce.

(12:32) Morigan -> Ketryn: "Co není nutné? Alespoň máme jasno rovnou. Nebo snad nemáme?" podívá se na tebe.
(12:32) Morigan -> Ketryn: I Patrick se na tebe dívá.
(12:34) Ketryn -> Morigan: Jo, že jsem raději nemlčela.
(12:38) Ketryn -> Morigan: "Máme... Tak můžeme tohohle představení nechat." Na Patricka už se raději nedívám.
(12:43) Morigan -> Ketryn: "Jak to myslíš?" řekne Patrick napjatě.
(12:45) Ketryn -> Morigan: Chci zmizet. V hlavě se mi začíná objevovat jediná myšlenka: Ať mi dají oba teď pokoj!
(12:50) Ketryn -> Morigan: "Můžeme... si promluvit potom?" donutím se na Patricka podívat. Přemýšlím, co by se stalo, kdybych teď prostě utekla.
(12:56) Morigan -> Ketryn: "My vás tu necháme," zvednu se a pohledem požádám Jamese a Waltera. Ti to naštěstí hned chápou.
(12:58) Ketryn -> Morigan: No, ti jsou vnímavý. Podívám se na Sigfrieda, jestli nás taky nechá.
(12:59) Ketryn -> Morigan: Na tebe se podívám vděčně.
(13:02) Morigan -> Ketryn: Sigfried nevypadá, že by vás tu chtěl nechat a asi ani nechápe, proč by měl.
(13:02) Morigan -> Ketryn: My tři jdeme úplně ven.
(13:04) Ketryn -> Morigan: Tak se ho zeptám na přímo: "Můžeš nás, prosím tě, na chvíli nechat samotné?"
(13:05) Morigan -> Ketryn: "Neměli jste na to celý týden?" poznamená sakrasticky.
(13:08) Ketryn -> Morigan: "Měli, ale můžeš nám dát ještě chvíli?" Jo, to mám za to, že jsem slaboch a ten týden to odmítala řešit.
(13:09) Morigan -> Ketryn: Nechce se mu, nechce se mu vůbec. Věnuje jeden dlouhý varovný pohled Patrickovi a další napjatý a trochu nejistý tobě a pak neochotně odejde.
(13:10) Ketryn -> Morigan: Jsem ráda, že nakonec šel. Popojdu k Patrickovi blíž a hledám nějaká slova, bojím se na něj podívat.
(13:11) Ketryn -> Morigan: "Patricku... je mi to vážně hrozně líto a poslední, co bych kdy chtěla, je ti ublížit," vypravím ze sebe nakonec.
(13:13) Ketryn -> Morigan: "Miluji tě a asi vždy budu, ale nemůžu jen tak smazat poslední čtyři roky svého života. Miluji svou rodinu a nemůžu Sigfrieda a Ydu jen tak opustit, Yda je můj život." Vzpomenu si na naši romantickou noc u vody a je mi vážně hrozně a chce se mi brečet.
(13:16) Ketryn -> Morigan: A je to venku. Za tohle vážně skončím v pekle...
(13:19) Morigan -> Ketryn: Dlouho mlčí a ani se nepohne a protože se na něj nedíváš, nemáš tušení, jestli se vůbec chystá promluvit.
(13:20) Ketryn -> Morigan: Pak se sebere a podívám se na něj. Myslím, že srdce už mi zkolabovalo dávno.
(13:21) Ketryn -> Morigan: "Moc se za všechno omlouvám..." hlesnu.
(13:24) Morigan -> Ketryn: Vypadá, jako by znovu zapomněl dýchat.
(13:26) Ketryn -> Morigan: Musím se posadit, protože mám pocit, že už mě nohy neunesou.
(13:27) Ketryn -> Morigan: V hlavě začnu mít z toho všeho stresu prázdno.
(13:29) Ketryn -> Morigan: Nejsem ničeho schopná a asi tam vypiju jednu z těch medovin, co jsi přinesla.

(10:40) Ketryn -> Morigan: I když jsem zamyšlená a trošku mimo, tak se tak nějak přizpůsobím všeobecné náladě. Asi mi v tom pomůže medovina.
(10:46) Morigan -> Ketryn: Vezmu pak tři pohárky medoviny a jdu se s nimi na chvíli vytratit ven, abych je donesla klukům, tedy pevně doufám, že nešli někam pryč a jsou u nás. Sigfried mě ale zřejmě celou dobu pečlivě sledovat, protože mě skoro okamžitě následuje ven do deště, který je už jen mírný.
(10:51) Ketryn -> Morigan: Cože? Tak to jdu okamžitě za vámi.
(10:58) Morigan -> Ketryn: Náš dům je od síně kousek, takže jen projdu kousek deště, pak kolem kovárny a k nám domů. Sigfried jde za mnou, samozřejmě se nijak neplíží, ale já jsem si ho stejně nevšimla, protože mě to nenapadlo.
(11:02) Ketryn -> Morigan: A já jdu za Sigfriedem, to jsme trojka :-D Ještě by nás mohl následovat Ragnar a bylo by dokonáno :-D
(11:03) Ketryn -> Morigan: Ale asi ho cestou trochu dohoním.
(11:05) Morigan -> Ketryn: To mi připomnělo jak jsme se nějak sledovali v tom jednom městě (My, Richie, Cedrik, Derek), ale to bylo mnohem absurdnější :-D
(11:05) Morigan -> Ketryn: No je to fakt kousek, takže já zmizím u nás za dveřmi a dojdeš ho. Tázavě se na tebe podívá.
(11:06) Ketryn -> Morigan: Jo, to bylo :-D To podle mě Cedrik za Derekem, pak ty, já za tebou a za mnou Richie, nebo tak nějak :-D
(11:07) Ketryn -> Morigan: No já se na něho dívám podobně tázavě. "Kam... jdeš?"
(11:08) Ketryn -> Morigan: Blbá otázka, ale jiná mě v tu chvíli nenapadla :-D
(11:09) Morigan -> Ketryn: "Nejspíš na návštěvu."
(11:12) Ketryn -> Morigan: Hm, to je tedy návštěva. Raději nic neřeknu a nechám ho vejít a jdu za ním, asi se tomu stejně nevyhneme. Teď mě tak napadá, že jsem mu vlastně neřekla, že Patrick bydlí u nás.
(11:15) Morigan -> Ketryn: Kluci sedí u stolu a já jsem si zrovna sedala, takže se trochu leknu.
(11:16) Ketryn -> Morigan: No já se ti nedivím. Já jsem krapet pobledlá.
(11:20) Ketryn -> Morigan: V hlavě mám asi něco takového: Tak už jste se viděli, tak bychom zas mohli jít.
(11:23) Morigan -> Ketryn: "To mě sledujete nebo co??" zeptám se.
(11:28) Ketryn -> Morigan: Tvářím se rozpačitě. "No já ne..." Podívám se na Sigfrieda.
(11:36) Morigan -> Ketryn: "V mém domě už týden někdo bydlí a ještě jsem ho ani neviděl," pronese Sigfried.
(11:36) Morigan -> Ketryn: "Takhle ti nerozumí," ušklíbnu se.
(11:38) Ketryn -> Morigan: Že bych je představila. Tohle je vážně krizově ujeté :-D
(11:40) Ketryn -> Morigan: "Patricku, to je Sigfried..." vypravím ze sebe samozřejmě obecnou. "Sigfriede, to jsou Patrick, James a Walter." A teď už bychom vážně mohli jít.
(11:41) Morigan -> Ketryn: Patrick stejně vstane, i když mu předtím nerozuměl.
(11:43) Ketryn -> Morigan: Dívám se na Patricka a mám z žaludku sušenou švestku.
(11:51) Morigan -> Ketryn: Oba se na sebe dívají zkoumavě a nepřátelsky, ale to není nic proti tomu, jak obezřetně se tváří James. Walter se neudrží a obrátí oči v sloup.
(11:54) Ketryn -> Morigan: To je zas to jejich ochranitelské chování, když se jedná o toho druhého.
(11:59) Morigan -> Ketryn: "Proč jste pluli až sem?" zeptá se Sigfried.
(12:00) Morigan -> Ketryn: "To není tvoje věc, seveřane," odpoví Patrick.
(12:03) Ketryn -> Morigan: Ajaj. Jsem ve střehu.
(12:05) Morigan -> Ketryn: "Myslím, že je to moje věc, protože ona je moje žena," přitáhne si tě k sobě, aby tě pevně a majetnicky objal kolem ramen.
(12:06) Ketryn -> Morigan: Přemýšlím, jak se vypařit.
(12:08) Ketryn -> Morigan: Hodím po Sigfriedovi zamračeným pohledem, takhle se nikdy nechoval.
(12:15) Morigan -> Ketryn: Patrickovi je jeho chování maximálně nepříjemné, neubrání se znechucenému výrazu, ale v očích má bolest.
(12:18) Ketryn -> Morigan: Nejraději bych mu řekla, aby těhle majetnických gest nechal, ale bojím se, abych to ještě nezhoršila, kdybychom se tam začali dohadovat ještě my dva. Nestojím u něho ale zrovna pokorně a začala jsem být naštvaná.
(12:20) Ketryn -> Morigan: Pohled na Patricka mi trhá srdce.
(12:21) Ketryn -> Morigan: "Nech toho," řeknu nakonec Sigfriedovi potichu. "Tohle není nutné."

(21:33) Ketryn -> Morigan: Upíjím medovinu a vítám se s ostatními. Jako nejsem sama sebou, ale snažím se to skrývat. Pak se vrátím k Sigfriedovi.
(21:36) Morigan -> Ketryn: "Pokud bude chtít dobýt Birku ještě v létě, bude to brzy," slyšíš tam někoho říkat. "A nevím, jak to chce udělat, budou se bránit ze všech sil. Že opustili příhraniční osady, to ještě nic neznamená, byla tam většina nepřipravených farmářů. Tohle bude jiné."
(21:36) Morigan -> Ketryn: "A co lodě?" zní tam taky otázky.
(21:37) Morigan -> Ketryn: O lodích jsem slyšel, ale jsou to jen nepodložené kecy," odfrkne si Floki. "Ale možná nás bude chtít v Kattegattu. Nejradši by dělal všechno najednou," ušklíbne se.
(21:40) Ketryn -> Morigan: No, to je fakt výborné, jarl je prostě mocechtivý magor.. Takové dobývání může dopadnout fakt hodně špatně :-/
(21:41) Ketryn -> Morigan: "Jarl chce všechno, tak aby nakonec neměl nic," ušklíbnu se pro sebe.
(21:45) Morigan -> Ketryn: "Tak to taky dopadne!" souhlasí s tebou Arnulf. "Otázka je kdy..."
(21:48) Ketryn -> Morigan: "Tak aby s sebou nestáhl celý klan..."
(21:54) Ketryn -> Morigan: "Takže teď se bude čekat, až se jarl nějak rozmyslí a pošle další rozkazy?" dávám si to nějak dohromady.
(21:55) Morigan -> Ketryn: "Myslím, že je pošle brzo," usoudí Ragnar.
(21:56) Ketryn -> Morigan: "Hm," :-/
(22:07) Morigan -> Ketryn: Přes to, že je vlastně důvod se radovat, není tam nálada zrovna třaskavě veselá, i když smutná samozřejmě taky ne.