Druhá strana (176 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(19:28) Morigan: Nejdřív vypadají, že si ruku nepodají, ale nakonec to udělají.
(19:30) Ketryn: A Jamesovi se Christopher taky nelíbí?
(19:31) Morigan: No evidentně ne, na což udiveně koukám.
(19:31) Morigan: "Kde leží Duncan?" zajímá Christophera.
(19:32) Morigan: "Daleko. V Akarii, lorde Christophere. Tam se člověk lordem musí narodit," odpoví James.
(19:32) Ketryn: A jejej...tohle není zrovna dobré setkání.
(19:33) Ketryn: Koukám po nich a doufám, že se to ještě nějak nepřiostří...už takhle je James dost jízlivý!
(19:34) Morigan: "Což se vám zajisté přihodilo," ušklíbne se Christopher.
(19:34) Morigan: "Mě ano," probodávají se pohledy.
(19:35) Ketryn: Bože...
(19:35) Ketryn: Bože...
(19:38) Morigan: "Co vás donutilo opustit Akarii? Musel to být pořádný důvod," usoudí lord Christopher. Asi to se mnou za chvíli švihne.
(19:39) Ketryn: Po tomhle taky zblednu a házím po tobě pohledy. Co to sakra do nich vjelo!
(19:46) Morigan: James přimhouří oči a věnuje mu mírně nepřátelský, vyzývavý pohled. "Miloval jsem královnu," řekne tiše a důrazně, čímž Christopherovi docela vezme vítr z plachet.
(19:49) Ketryn: Asi koukám dost vyjeveně.
(19:53) Ketryn: Tohle James říkat neměl...
(19:53) Morigan: "Musíme už jít!" vtrhnu do toho důrazněji, než je normální, ale nedá se nic dělat. Popadnu Jamese za loket (velmi pevně) a pokusím se na Christophera usmát. "Mějte se hezky," a pak nás směřuji ke stolu.
(19:54) Morigan: Protože na nás polovina jídelny zírala, snažím se vydržet mlčet, dokud se neposadíme.
(19:54) Ketryn: Jdu hned s tebou.
(19:55) Ketryn: Právě jsem se utvrdila v tom, že bude opravdu nejlepší odjet co nejdřív! Probodávám Jamese pohledem...
(20:09) Morigan: "Co tě to popadlo?!" řeknu zděšeně a naštvaně. "Proč jsi říkal...to, co jsi říkal?!"
(20:10) Morigan: "Vlastně ani nevím," přizná James. "Nejspíš ten jeho arogantní pohled."
(20:10) Ketryn: Já se tvářím stejně zděšeně.
(20:10) Morigan: "Co??" vydechnu. "Co je to za důvod?"
(20:11) Morigan: "Promiň, to jsem říkat neměl. Ale stejně neví...nebo ví?" podívá se na mě.
(20:12) Morigan: "Ne, neví, ale na tom vůbec nezáleží! Neměl bys vykládat takové věci nikomu!"
(20:12) Morigan: "Nebylo to konkrétní."
(20:14) Ketryn: "Lecos mu ale může dojít. Proč bys před svou ženou mluvil o lásce k nějaké královně? Tohle bylo dost ošemetné..." řeknu potichu.
(20:15) Morigan: "Bral si to moc osobně," usoudí Patrick. "Tihle "lordi" jsou hrozně vztahovační!"
(20:15) Morigan: No mě opravdu trefí!
(20:15) Ketryn: "Navíc vědí, že jsme žili v Akarii a že jsme odtamtud odešli."
(20:16) Ketryn: Mě taky. Probodnu Patricka pohledem: "Tak proto by bylo lepší je neprovokovat, ne?! Nebo chcete snad nějaké další problémy?"
(20:17) Morigan: "Jako třeba trest za urážku na cti?" ušklíbne se James.
(20:17) Morigan: "Jamie!"
(20:18) Ketryn: Asi tiše zaúpím. V tomhle jsou fakt na zabití!
(20:20) Ketryn: "No, urážet autority vám jde bezvadně..." vzdychnu. "Ale asi byste se to měli rychle odnaučit, jelikož jestli něco podobného předvedete u čarodějů, tak by vám třeba taky mohla uhořet hlava..."

(23:23) Margare-tka: Jsem tam docela netrpělivá a zvědavá s čím přijdeš.
(23:23) Morigan: To asi všichni přítomní.
(23:25) Margare-tka: Takže tam sedím a popíjím. A ke všemu mám depresi z toho Ferguse a nějak nevím co přesně mám dělat.
(23:26) Morigan: "Chtěl bych odsud odjet," prohlásí Patrick, ale nemyslí to nijak doslovně vážně, jenom jako by se zasnil. "Zase na moře."
(23:30) Ketryn: "Na moře?" překvapí mě to. "No možná pojedeme, ale leda tak do Christianovy věže...což bude rozhodně zážitek."
(23:33) Morigan: "S mořem jsme skončili, zapomněls?" zvedne James obočí.
(23:33) Morigan: "Ale vždyť vím. Ale měl jsem moře rád..."
(23:35) Ketryn: "Moře nebo to pirátství?" usměju se :-)
(23:40) Morigan: Spiklenecky se usměje, ale neodpoví.
(23:42) Ketryn: "Hm," :-) oplatím mu úsměv a už to nekomentuji.
(23:43) Margare-tka: Kolikrát mi už jsme si řekly, že s moem končím a řízením osudu se v něm vždy zase ocitnem a to doslova:-)

(19:29) Morigan: Jsme asi malinko mimo z toho všeho, co se odehrálo během několika posledních dní, i když se snažím fungovat. Murtagh možná právě kvůli tomu na schůzku se mnou nespěchá, takže čekám, až si mě zavolá.
(19:31) Ketryn: No, asi mimo krapet jsme :-) Občas mi to celé přijde jak ve snu.
(19:39) Morigan: Ostatní věci nějak moc nevnímáme nebo neřešíme, takže tě překvapí, když jdeš na oběd do jídelny, kde se máme sejít a uvidíš Patricka v družném hovoru s Charlesem.
(19:40) Ketryn: :-O To mám pocit, že omdlím!
(19:41) Ketryn: Nějakou dobu mám zásek a vůbec nevím, co mám dělat.
(19:42) Ketryn: Jak jsou daleko? Hrozilo by, že by mě mohli vidět, kdybych se pokusila zas zmizet?
(19:43) Morigan: Nejspíš ne, jsou ještě docela daleko.
(19:43) Ketryn: Myslím, že umřu na infarkt!
(19:44) Ketryn: Tak se pokusím zas rychle vyklouznout ven, kde se snažím nějak vzpamatovat.
(19:45) Ketryn: Jestli se tam máme sejít, tak tam stejně budu muset nakonec jít...Musím se ale nejdřív sebrat! Vidět Patricka s Charlesem mě naprosto odrovnala a představa, že bych k nim měla jít, mě dost děsí.
(19:51) Ketryn: Asi tak po deseti minutách se trochu vzpamatuji a přemýšlím, jestli se tam vrátit nebo oběd raději zazdít.
(19:53) Ketryn: Nakonec tam opatrně vejdu a dívám se, jestli se spolu stále baví? Vy ještě v jídelně nejste?
(19:55) Morigan: Už se spolu nebaví a my všichni ostatní už sedíme u jednoho stolu.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(19:57) Ketryn: Tak k vám zamířím. Všechny vás pozdravím (snažím se o úsměv) a sednu si k Patrickovi.
(19:58) Morigan: Taky tě pozdravíme.
(19:59) Morigan: "Dneska mám audienci u generála, takže se asi dozvíme víc o mé nové misi," řeknu vám, když začneme jíst.
(19:59) Ketryn: Jsem z toho stále zaražená, vůbec se mi nelíbí, že se začali nějak znát...:-( Snažím se ale, aby na mě nebylo nic znát.
(20:00) Ketryn: "Tak to jsem na to tedy zvědavá..." vzdychnu.
(20:00) Margare-tka: JJ snažím se vám nechat nějak soukromí. Takže pokud to jde tak jsem teřba na noční směnu v lazaretu a třeba bude štětí a uvolní se ještě nějaký stan. Aby jste mohli být chvilku sami. Jinak tedy pokud se Fergus nějak uklidnil, tak se s ním samozřejmě taky scházím. A chovám se vřele jako vždy. Jsem spokojená s tím, že jsem to citově zvládla atak si nějak neořipouštím, že s vůbec něco stalo. Samozřejmě vzadu mám špatné svědomí....
(20:01) Margare-tka: "To já taky a kdy??"
(20:02) Morigan: "Večer."

(11:49) Morigan: Nastanou dny změn, ale pořád jsou pro nás velmi šťastné. Všechno ostatní šlo tak nějak stranou. Patrick s Jamesem byli přeřazeni do Gordonovy jednotky (tedy Zlatá korouhev), Gordon o ně prý zažádal. Také dostali ubytování a museli se přestěhovat, bydlí ve stanu s dalšími třemi vojáky, stejně jako podobně jako bydlí například Charles nebo Fergus.
(11:49) Morigan: Takže ráno chodí na rozcvičku, mají případně hlídky a podléhají rozkazům.
(12:03) Ketryn: To se mi hodně uleví, že byli přiřazeni ke Gordonovi!¨
(12:05) Ketryn: Když má Patrick volno, tak se s ním snažím trávit co nejvíc času a pokusíme si najít i nějaké to soukromí :-). Cítím se o hrozně moc šťastnější, když už ho mám konečně zas vedle sebe. Jinak si hledám práci v lazaretu, u koní nebo v kuchyni, abych se nějak zaměstnala.
(12:06) Ketryn: Je škoda, že se museli přestěhovat, ale to se dalo očekávat.
(13:10) Morigan: Taky bych nejraději měla Jamese ve své posteli...to tedy ano. Ale čekat se to dalo.
(13:18) Ketryn: Jo, po tak dlouhém odloučení bych opravdu chtěla usínat vedle Patricka, i pro tu iracionální jistotu, že když je u mě, tak vím, že je v pořádku. Ale jelikož se to dalo čekat, tak se s tím nějak smířím, hlavně že to dopadlo tak, jak to dopadlo.
(13:34) Morigan: To jsme na tom stejně.
(13:40) Morigan: Občas nasněží, ale vždy to tak do dvou dnů roztaje a je to jen takový poprašek. V noci už ale mrzne.
(13:41) Ketryn: Z přicházející zimy tedy nejsem zrovna nadšená...
(13:42) Ketryn: S Murtaghem jsi zatím o tom vyslanectví nemluvila?

(08:48) Ketryn: Nakonec řeknu i to, o čem jsme se včera bavily: "Doufám, že pokud Murtagh ze svého šíleného nápadu neustoupí a mi budeme muset jet, tak to bude až skončí ta největší zima. Snad nás nebude chtít poslat zrovna teď, když má zima akorát přijít."
(08:49) Ketryn: Taky si vzpomenu na Richieho, jestli by se mohl někdy u Christiana vyskytovat a jaké by to bylo, kdybychom se tam takhle setkali. Pak usoudím, že je lepší na to raději nemyslet.
(08:51) Morigan: "Doufám, že ne," myslím si. "Brzy napadne sníh, jak to tak vypadá a cestování by bylo dost obtížné...snad se mě ho podaří nějak přesvědčit."
(08:53) Ketryn: "Snad bude rozumný..."
(09:08) Ketryn: "I když o to spojenectví asi hodně stojí, tak asi nebude chtít slyšet argumenty, že je to skoro nemožné."
(09:09) Ketryn: "No uvidíme, určitě s ním budeš mít brzy schůzku..."
(09:14) Morigan: "Obávám se, že když už se pro něco rozhodl, tímto způsobem s ním nehnu...vlastně asi žádným způsobem," usoudím nenadšeně.
(09:15) Morigan: "Dokázal by si tě představit jako svou ženu, takže možná existuje nějaký způsob..." zavtipkuje Patrick, ale James ho zpraží pohledem.
(09:15) Ketryn: "To máš asi bohužel pravdu..."
(09:26) Ketryn: "Jestli je rozhodnutý, což tak vypadá, tak by asi nepomohlo vůbec nic. Uvidíme, co ti řekne...ale asi se budeme muset začít smiřovat s tím, že dřív nebo později budeme muset Christiana navštívit."

(19:21) Morigan: "Nevím, co si myslí, ale budu trvat na tom, abychom jeli my všichni, " pokývnu. "Jinak nikam nepojedu. Tedy pokud nebude vyhrožovat, že vás znovu zavře, nebo tak, ale to si nemyslím..."
(19:21) Morigan: "Mě taky. Pokusím se ho od toho ještě zradit..." vzdychnu taky.
(19:22) Ketryn: "Taky doufám, že pokud od toho nápadu neustoupím, že počítá s tím, že pojedeme všichni."
(19:23) Ketryn: "No, uvidíš, co ti řekne...ale obávám se, že si za tím bude stát. Zná jenom tebe, tak má asi zkreslený přehled o čarodějích :-("
(19:23) Margare-tka: "Snad ano. Ale mslím, že tohle bude nadlidský úkol."
(19:23) Margare-tka: "Bohužel."
(19:25) Morigan: "Představa, že jedeme jako delegace do Christianovy věže je - zcela upřímně - děsivá," řeknu a otřesu se. Patrick s Jamesem mě zkoumavě pozorují, nemají představu, proč tak mluvím.
(19:26) Morigan: "Proč?" zajímá Patricka.
(19:26) Morigan: "No... nemá mě rád. Já ho nemám ráda. Měli jsme v minulosti konflikty, některé docela...nezapomenutelné. Je to chladný člověk, velmi ambiciózní."
(19:28) Ketryn: "Nebylo by lepší najít nejdřív Niala nebo Laru?" uvažuji. Ke Christianovi se mi taky vůbec nechce, po tom, co nás teleportoval na Druhou stranu, ho opravdu hodně nemám ráda.
(19:31) Ketryn: "Ale zas u Christiana máme téměř jistotu, že bude ve věže, a možná tam bude i někdo další. Lara je taky ve věži, ale zas je to dál...No je to prostě na prd a celé postavené na hlavu."
(19:34) Margare-tka: "A Christianova vež je na území Murtagha?
(19:35) Morigan: "Nejspíš jsme jí i nejblíž..."
(19:35) Margare-tka: "Ale naposledy víme, že se tak konal nějaký sjezd, třeba budeme mít fakt štěstí a bude tam ještě někdo normální."
(19:35) Ketryn: "Jo, to je taky dobrá otázka."
(19:44) Morigan: "Což Lařina asi nebude."
(19:48) Ketryn: "To asi nebude, no..." :-(
(20:07) Margare-tka: "A Nial jel z tady odtud k němu a zatím nic....."
(20:08) Margare-tka: "A už je docela dlouho."
(20:39) Morigan: "Jako myslíš, že se měl vrátit?"
(20:41) Margare-tka: "Ne ale nedal ani vědět.."
(20:44) Morigan: "To nedal. Ale nevíme, jestli se vzkaz někde neztratil cestou..."
(20:44) Morigan: "Já strašně doufám, že tam v té věži bude!" řeknu zaníceně.
(20:45) Margare-tka: "To je fakt. no pokud se ti nepodaří zvrátit to co Murtagh chce, tak to brzo zjistíme."
(20:46) Margare-tka: "To by mohl, bylo by to o fous lehčí."
(20:47) Ketryn: "To by bylo opravdu dobré, kdyby tam Nial byl. Jinak to bude ještě větší krize...Taky by tam mohl být třeba Miky. Ale jestli se třeba všichni nesešli a už se zas nerozdělili."
(20:47) Morigan: Patrick s Jamesem koukají po nás všech, o čem se to zasvěceně bavíme.
(20:48) Ketryn: Jo no jo, nějak jsme je z toho chudáky vynechaly.
(20:51) Morigan: "Bohové, mě se do toho tak nechce!" přiznám.
(20:52) Morigan: Ta představa je hrozná. Mnohem jistější se teď cítím v táboře a v armádě, co si budeme nalhávat. "Moje postavení tady je mnohem, mnohem pevnější, než mezi čaroději," řeknu nahlas.
(20:52) Ketryn: "Chápu tě...taky se mi to vůbec nelíbí."

(19:19) Morigan: "Budu je muset přesvědčit já," řeknu ještě hořčeji, než předtím.
(19:19) Morigan: "Nevím...budeme o tom ještě jednat, říkal to."
(19:19) Morigan: "Doufám, že si nemyslí, že bychom my zůstali tady??" řekne James.
(19:20) Ketryn: "Mně to přijde jako nemožný úkol..." vzdychnu.
(19:21) Morigan: "Nevím, co si myslí, ale budu trvat na tom, abychom jeli my všichni, " pokývnu. "Jinak nikam nepojedu. Tedy pokud nebude vyhrožovat, že vás znovu zavře, nebo tak, ale to si nemyslím..."
(19:21) Morigan: "Mě taky. Pokusím se ho od toho ještě zradit..." vzdychnu taky.
(19:22) Ketryn: "Taky doufám, že pokud od toho nápadu neustoupím, že počítá s tím, že pojedeme všichni."
(19:23) Ketryn: "No, uvidíš, co ti řekne...ale obávám se, že si za tím bude stát. Zná jenom tebe, tak má asi zkreslený přehled o čarodějích :-("
(19:23) Margare-tka: "Snad ano. Ale mslím, že tohle bude nadlidský úkol."
(19:23) Margare-tka: "Bohužel."
(19:25) Morigan: "Představa, že jedeme jako delegace do Christianovy věže je - zcela upřímně - děsivá," řeknu a otřesu se. Patrick s Jamesem mě zkoumavě pozorují, nemají představu, proč tak mluvím.
(19:26) Morigan: "Proč?" zajímá Patricka.
(19:26) Morigan: "No... nemá mě rád. Já ho nemám ráda. Měli jsme v minulosti konflikty, některé docela...nezapomenutelné. Je to chladný člověk, velmi ambiciózní."
(19:28) Ketryn: "Nebylo by lepší najít nejdřív Niala nebo Laru?" uvažuji. Ke Christianovi se mi taky vůbec nechce, po tom, co nás teleportoval na Druhou stranu, ho opravdu hodně nemám ráda.
(19:31) Ketryn: "Ale zas u Christiana máme téměř jistotu, že bude ve věže, a možná tam bude i někdo další. Lara je taky ve věži, ale zas je to dál...No je to prostě na prd a celé postavené na hlavu."
(19:34) Margare-tka: "A Christianova vež je na území Murtagha?
(19:35) Morigan: "Nejspíš jsme jí i nejblíž..."
(19:35) Margare-tka: "Ale naposledy víme, že se tak konal nějaký sjezd, třeba budeme mít fakt štěstí a bude tam ještě někdo normální."
(19:35) Ketryn: "Jo, to je taky dobrá otázka."
(19:44) Morigan: "Což Lařina asi nebude."
(19:48) Ketryn: "To asi nebude, no..." :-(
(20:07) Margare-tka: "A Nial jel z tady odtud k němu a zatím nic....."
(20:08) Margare-tka: "A už je docela dlouho."

(17:59) Ketryn: Já mám v pohledu asi docela zoufalství, snad to nebudou chtít nějak komplikovat.
(18:04) Ketryn: "A kam vás ta svoboda dovedla? Od té doby, co jsme se vám připletly do života je to stále jen horší!" neudržím se. "Teď se situace tak nějak změnila a moc možností nemáme...Přeci nezůstane zavření. Murtagh je dobrý člověk. A když už jsme se konečně našli, tak to nějak zvládneme," řeknu už mírně a s láskou v hlase.
(18:12) Morigan: Tvůj výlev mě trochu překvapí, ale souhlasím s ním! Patrick tě vezme za ruku. "Měla by nás vaše zaujatost lordem Murtaghem nějak znepokojit?" zavtipkuje. "Nejde si toho nevšimnout."
(18:12) Morigan: "Budeme teď muset zůstat tady," řekne James nahlas zřejmou věc. Jako bych to nevěděla.
(18:13) Morigan: "Budou z nás vojáci," konstatuje Patrick, jako by nevěděl, co si o tom má myslet.
(18:18) Ketryn: Po Patrickově zavtipkování na Murtagha se na něho podívám opravdu hodně překvapeně."Ne, to vás opravdu znepokojovat nemusí. Jen jsme už stihly poznat, že je férový a spravedlivý. A když už je země rozdělená na dvě části, tak je lepší stát na jeho straně, než na straně toho surovce Boraze. A stejně nemáme moc kam jinam jít, do Akarie se vrátit nemůžeme, Svobodná je celá ve válce a Asir nebo Acheron taky nepřipadá v úvahu."
(18:18) Morigan: "Taky jsem voják," sdělím jim vážně a trochu konejšivě, což je rozesměje.
(18:20) Morigan: "Opravdu si tě chtěl vzít?" zajímá Jamese. Vzpomenu si, co říkal na radě.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(18:21) Ketryn: "No, z toho, že z vás budou vojáci zrovna nadšená nejsem...ale opravdu asi moc jiných možností není."
(18:21) Morigan: "Nikdy nic takového nenaznačil, nenapadlo mě, že by o tom uvažoval," přiznám po pravdě.
(18:21) Ketryn: Vzpomenu si na to, jak mě to na té radě zaskočilo.
(18:21) Morigan: "Dělá na mě dojem, že je spravedlivý," přizná James. "Ale taky chytrý. A nejspíš je to tvrdý chlap, který má jasno."
(18:22) Morigan: "Z takového ať je klidně král," pokrčí Patrick rameny. No, ten má vždycky jasno.
(18:27) Ketryn: "Takže mu budete ochotní přísahat?" zeptám se nakonec opatrně.
(18:33) Morigan: Podívají se po sobě. "Samozřejmě, že to uděláme. Kvůli vám."
(18:34) Ketryn: Uleví se mi a Patricka obejmu.
(18:42) Ketryn: "Ještě je tu ta podmínka toho vyslanectví a spojenectví s čaroději," vzdychnu. "Zajímalo by mě, jak si to Murtagh představuje..."
(18:44) Margare-tka: "Cože jaká podmínka??
(18:45) Ketryn: Podívám se po Morigan, nějak jsem zapomněla, že jsme o tom s Margaret ještě nemluvili.
(19:03) Morigan: "Byla jsem jmenována vyslancem lorda Murtagha," řeknu hořce. "A moje první mise povede k čarodějům. Takže nejspíš navštívíme Christiana," ušklíbnu se.
(19:13) Margare-tka: "Cože a to si jako myslí, že čarodějové budou pro? To by mě zajímalo jak jako je budeme přesvědčovat."
(19:15) Ketryn: "No, jsem na to tedy zvědavá..."
(19:16) Ketryn: "Myslíš, že bude chtít, abychom vyrazili co nejdřív?"

Morigan: Ale mám problémy udržet se, abych Jamese nedržela aspoň za ruku. Je těžké ho vůbec pustit.
Ketryn -> Morigan: No...:-( Myslím že mě takové myšlenky a výčitky občas přepadnou, ale snažím se, aby to na mě nebylo vůbec znát.
Ketryn: Jo, to mi povídej :-) Mám takové iracionální pocity, že kdybych Patricka pustila, že se mi zas ztratí.
Morigan: Po snídani, když se najíme opravdu pořádně, si necháme ještě přinést horké kořeněné víno. "Výhoda toho, že jsem lady," řeknu napůl ironicky, když nám ho přinesou.
Margare-tka: Jen technická, jako když mu budu zavázáni, tak to znamená, že mu budou po ruce něco jako jako Evarian a Loreen??
Ketryn: Kořeněné víno mi přijde k chuti. "No má to i jiné výhody...i nevýhody."
Ketryn: (To ne, ne? Prostě mu budou přísahat věrnost a budou sloužit téhle armádě, ne? Loreen a Evarian byli významní šlechtici a navíc i přátelé krále.)
Margare-tka: No to je fakt, takže by měli co?
Ketryn: (To nevím, to se ještě neřešilo.)
Morigan: (Evarian a Loreen byli vysoce postavení důstojníci. Věrnost nás tady přísahala většina, kteří jsme u Murtagha v armádě.)
Margare-tka: //No tak to není nic nenormálního.....Uvazuje je to svým způsobem jako ostatní.//
Ketryn: (To sice ano, ale ostatní tu jsou dobrovolně věří tomu, za to bojují. Nebo jim je to jedno...Zatímco Patrick s Jamesem neměli jinou možnost bez ohledu na to, čemu věří nebo nevěří.)
Margare-tka: (Tak ale jste tu aspoň spolu.)
Morigan: (Ano, svým způsobem je to uvazuje jako ostatní.)
Morigan: "To mi navozuje otázku, jak k tomu vlastně došlo?" zajímá Patricka.
Margare-tka: Tak tohle nechám na tobě:-) A starám se abychom měli co pít.
Morigan: "Je doba, kdy se rozdávají tituly za zásluhy," pokrčím rameny. "Asi dokud nedojdou."
Morigan: "Takže Svobodná skutečně hodlá přijmout akarijský vzor?" uvažuje James nad vínem.
Morigan: "Pozor, Svobodná už kdysi krále a vazaly měla. Ale to už je tak tisíc let, takže...nejspíš se k tomu vrátí," odpovím.
Morigan: "A ty by sis přála, aby se ten generál Murtagh... stal králem?"
Morigan: "Byl by to dobrý král," řeknu.
Ketryn: Podívám se po tobě. Já bych si to asi přála, Murtaghovi věřím a konečně by snad nastal nějaký řád bez Svobodných kumpanií a tak.
Ketryn: To souhlasně přikývnu.
Ketryn: "Byl..." souhlasím. "V poslední době byl ve Svobodné stejně takový zmatek a bezpráví, že to k něčemu takovému směřovalo. Bohužel to muselo vyústit ve válku...Pokud by byl ale spravedlivý král, tak by to nebyl špatný výsledek."
Margare-tka: To by byl. Taky souhlasím.
Morigan: "Někdy mám pocit, že je to lepší bez králů," prohlásí James. "A pokud vím, není jediný, kdo by si sám sebe představoval na trůně."
Morigan: "Proto je válka, že," ušklíbne se Patrick.
Morigan: "Kdyby se stal králem Boraz, byla by to poněkud temná vláda..." pronesu.
Ketryn: "Asi nebylo dáno, aby ve Svobodné panoval mír a takovéto liberální uspořádání na vždy..." vzdychnu.
Ketryn: "To ano..." souhlasím s tebou. "Murtagh by byl tisíckrát lepší král než Boraz."
Margare-tka: "Tak to je jist. myslím, že s ním by to tu mělo docela dobrý řád. Jen je problém, že svobodná má dost nezávislých osob, které si nenechají jen tak něco určovat."
Morigan: "Koukám, že máte jasno," usměje se James.
Morigan: "Je to zcela jistě i osobní. Dlužím jim za pomoc, kterou mi poskytli, když nemuseli," nejmenuji záměrně. "Chtěla jsem zůstat neutrální, alespoň v rámci možností, ale... to už dávno nejsem."
Ketryn: No, to opravdu ne, když stojí oficiálně jako čarodějka po boku Murtagha. Ale nahlas to zatám raději neříkám.

(Holky, nějak mi tu chybí souvislosti...:-( Poslední, co vím, že je rozvázali a slyšení bylo ukončeno. Chtěla jsem se zrovna honem rychle vydat k Patrickovi, ale to už mi to vypadlo a nenaskočilo :-( A tady najednou čtu, že už mluvíme s Margaret.)
Já jsem se tedy každopádně pak rychle vydala k Patrickovi a objalo ho a políbila s pocitem, že už ho nikdy nepustím.
Pak jsem pořád u něj a myslím, že po tom všem nebude žádný problém vyspat se na jedné posteli :-)

(23:52) Margare-tka: //Přes den celý, ve čtyři jedu domů a pak zase ano:-)

(20:07) Margare-tka: "Pane bože já jsem tak ráda, že se to povedlo. A všechno je v pořádku??"
(20:10) Morigan: Podívám se na tebe tázavě. "Jak to myslíš?"
(20:15) Margare-tka: "No jestli to proběhlo bez problémů. A jestli se hlasovalo a nebo Murtagh?"
(20:18) Morigan: "Nehlasovalo se," posadím se namáhavě ke stolu. "Lord Murtagh to měl promyšlené a rozhodl sám. Tedy asi trochu také záleželo na tom, co kluci budou vypovídat," podívám se na ně a vzpomenu si, jak vypovídali. "Měl podmínky a na základě jich kluky nakonec propustil..."
(20:23) Margare-tka: "Podmínky?? Jaké?"
20:30) Margare-tka: "Tak to necháme na potom. Dáte si víno??" když tak naleju.
(20:35) Margare-tka: Je tam dost pohárků??? Že bych pro nějaké došla.
(20:49) Margare-tka: A dá se tady někde sehnat, víme to?? ¨
(20:50) Morigan: Já myslím, že se o pohárky snadno podělíme.
(21:06) Morigan: Většinou jen mlčíme, vypadáme unaveně, a pijeme víno. Když ho celé dopijeme, nejspíš se přesuneme do ložnice a jdeme se chystat ke spánku. Ani jsme se nedomlouvali, jak to uděláme, ale pokusíme se vejít já a James a Katryn a Patrick na jednu postel. (Ty máš novou:-)
(21:12) Margare-tka: Tak se nějak přichystáme. A půjdu si taky lehnout.
(21:13) Morigan: To psychické vyčerpání posledních dní na nás všechny dolehne a spíme jak zabití.

(21:42) Morigan: "Snad jste slyšel dobře," řekne Murtagh.
(21:42) Morigan: "Slyšel, ano, ale...proč...byste něco takového chtěl?"
(21:42) Morigan: "Není to náhodou má věc?"
(21:45) Morigan: "Pane generále...to je velmi...zavazující věc..." říká překvapený a zaskočený James. Evidentně do tohohle se jim nechce.
(21:46) Ketryn: Toho jsem se obávala :-( Ale jestli je to jediná možnost...
(21:47) Ketryn: Asi právě proto, že je to tak zavazující, to Murtagh chce...
(21:52) Morigan: Já asi doopravdy omdlím!!
(21:52) Morigan: "Jsem si toho vědom," řekne Murtagh. "Je to na vašem uvážení."
(21:53) Morigan: Mám chuť na ně zařvat. Momentálně je mi ukradené, komu budou zavázáni službou, jen, když budou volní. Na druhou stranu to taky může znamenat mnohé...
(21:53) Ketryn: Probodávám je pohledem. Jestli to po tom všem nebudou chtít udělat, tak mi fakt hrábne!!
(21:54) Ketryn: No, tu chuť mám taky. Ať se sakra vzpamatují.
(21:56) Margare-tka: Ale zase oni jsou šikovní a myslím, že by to dokázali obrátit v jejich prospěch a umí v tomhle chodit.
(21:56) Ketryn: Za svobodu je to podle mě výhodná nabídka, navíc od Murtagha, který je tak čestný.
(21:59) Morigan: James mě najde očima a Patrick tebe. Pak se Patrick tázavě podívá na Jamese, aby rozhodl on. Zdá se nám, že to trvá všechno nekonečně dlouho.
(21:59) Morigan: "Dobře, pane generále," řekne James nakonec, ale zní to docela neochotně. "Uděláme to."
(22:01) Ketryn: To mi spadne balvan ze srdce! Fakt už mi šlo o život, když se tak dlouho po sobě a po nás dívali!
(22:02) Ketryn: Musím se opravdu držet, abych zatím zůstala stát na místě!
(22:12) Morigan: Lordům se to podle tichých nesouhlasných zvuků také moc nezamlouvá.
(22:12) Morigan: "S třetí podmínkou se musím obrátit přímo na vás, lady Morigan," obrátí se ke mě.
(22:15) Ketryn: Jsem zaskočená, že je ještě nějaká podmínka a že se s tím obrací na tebe.
(22:34) Morigan: Já jsem teda taky dost zaskočená!
(22:34) Morigan: "Na...mě??" vykoktám.
(22:37) Morigan: Zdá se, že i všichni ostatní se podivují, protože je asi nenapadá, co by mi mohl tak důležitého chtít. Ani mě to nenapadá.
(22:38) Morigan: "Ano. Není pro nikoho žádným tajemstvím, že lady Morigan je vyjímečná v mnoha směrech. Jeden z nich je, že má silné magické schopnosti a patří do společenství čarodějů Svobodné říše."
(22:38) Morigan: Dál na něj zírám, asi už nejsem schopna vytvořit mnoho myšlenek.
(22:39) Ketryn: Snažím se v tom najít nějaký závěr, ale taky mi to tedy moc nemyslí.
(22:42) Margare-tka: No snad nebude chtít aby jsi je všechny zburcovala... to by bylo složitá podmínka
(22:43) Morigan: "Potřebuji zajistit spojenectví, která mi můžete zajistit jenom vy."
(22:43) Morigan: "Jaké...spojenectví?" nechápu.
(22:43) Morigan: "S čaroději."
(22:44) Morigan: Divím se, že jsem ještě neomdlela.
(22:45) Ketryn: Zase se mi udělalo špatně...
(22:46) Margare-tka: Ale tak jako zjistit spojenectví není nic zas tak strašného, je se zeptáš...
(22:47) Ketryn: (Margaret, zajistit, ne zjistit...)
(22:47) Ketryn: Mám pocit, jako by po tobě chtěl vyrobit zlato z ničeho...
(22:48) Morigan: "To...to nemůžu, pane! Není to prakticky možné, čarodějové jsou...nejsou...nebudou chtít uzavírat válečná spojenectví..." jsem bílá jako stěna.
(22:49) Morigan: "Časy se mění, lady Morigan, všichni to víme. Zajisté i čarodějové. Vím, co cítíte ke mě a k téhle armádě. Pošlete ten pocit dál, buďte můj vyslanec."
(22:50) Ketryn: Hm, je vidět, že z čarodějů zná jenom tebe...tebe, která jsi úplně jiná než ostatní čarodějové.
(22:52) Ketryn: Fakt jsem netušila, že po té přísaze přijde ještě něco horšího...Touhle podmínkou mě ale fakt dorazil. A co teprv tebe.
(22:58) Morigan: "Vyslanec...?" stále tomu nemůžu uvěřit a cítím se slabomyslná.

(20:10) Morigan: "Utekli jste ze zajetí," namítne Murtagh.
(20:11) Morigan: "Utekli jsme v době, kdy váš tábor obsadila nepřátelská armáda!" zamračí se James.
(20:11) Morigan: "A vrátili jsme se zpátky! Dobrovolně!" vloží se do toho Patrick.
(20:11) Morigan: "Pane generále!!" opraví ho znovu jeden z vojáků a hrubě do něj strčí.
(20:11) Margare-tka: Ach jo...... už to začíná.
(20:15) Ketryn: To se musím kousnout do rtu, abych nevykřikla. Já se z nich fakt složím....
(20:15) Morigan: "Ano, za svými ženami. Na tom zase nic tak nepochopitelného není a příliš to z vás nečiní nevinné," dodá Murtagh.
(20:29) Ketryn: Hm...:-/ :-(
(20:44) Morigan: "Málokdo je dnes nevinný, ani my ne. Ale neudělali jsme nic z toho, z čeho jsme obviněni. Proti vám a vašim armádám jsme nic cíleného nepodnikali, chtěli jsme jen najít svoje ženy, se kterými nás události rozdělily. Nemáme být za co trestáni."
(20:45) Morigan: "Hm, zdá se, že máte velmi jasno v tom, jak bych se měl zachovat," prohlásí Murtagh.
(20:46) Margare-tka: No mluví docela věcně....ale nevím jestli to takhle vyjde.
(20:48) Morigan: "Nedovolil bych si vám předepisovat, jak bych se měl zachovat," namítne James. Proč v tom pořád zní špetka té ironie??
(20:48) Morigan: *jak byste
(20:48) Ketryn: Trocha pokory by fakt neškodila :-/ jsem z toho jejich postoje zoufalé...i když by mě to po zkušenostech nemělo překvapovat.
(20:49) Morigan: "Vaše žena je teď lady z Graynu, pane, na to byste neměl zapomínat," řekne Murtagh tišeji.
(20:58) Morigan: James mlčí a pronikavě se na Murtagha dívá.
(21:00) Morigan: "Uvědomujete si, že kdybyste NEBYL, mohl bych se s lady Morigan oženit já sám? Doba je zlá a nestálá, říše je na roztrhání, nic by mi nepomohlo víc, než mít po svém boku někoho, jako je ona."
(21:01) Morigan: Vypadám, že mi vypadnou oči a stejně tak udiveně vypadá Christopher. Překvapil dokonce i Patricka s Jamesem.
(21:01) Margare-tka: Teda to bylo......
(21:01) Ketryn: :-O
(21:02) Morigan: "Říkám to jen proto, abyste se dobře zamysleli nad mým rozhodnutím. Po poradě se svými muži a po pečlivém uvážení všech faktorů jsem ochoten vás propustit a očistit od obvinění, která na vás byla uvalena. Mám ale nějaké podmínky, jimiž potřebuji vyvážit svou důvěru."
(21:02) Ketryn: Dívám se na Murtagha opravdu překvapeně.
(21:03) Ketryn: Tak teď jsem zaskočená znovu! Nějak nemůžu uvěřit tomu, co slyším!!
(21:04) Ketryn: Ještě jsem neslyšela podmínky, ale už se začínám radovat, když mi konečně dojde, co to Murtagh říká :-)
(21:04) Morigan: "Samozřejmě, pane generále," chápe James, zatímco Patrick se tváří poněkud nedůvěřivě.
(21:07) Ketryn: Ať ho ani nenapadne mít nějaké námitky!

(19:01) Morigan: Když jsme všichni, lord Murtagh povstane. "Tito dva byli chyceni a obviněni z napomáhání nepříteli a vykonávání partyzánské činnosti v blízkosti Čtvrtého základního tábora. Jsou podezřelí ze zakládání a vedení partyzánské odbojářské skupiny pracující proti našim armádám a pod lordem Borazem."
(19:02) Morigan: James už vypadá, že by k tomu rád něco řekl.
(19:04) Ketryn: Ze zakládání a vedení?! Nějak jsem doufala že jen z účasti...Tak teď mi je ještě hůř, jestli je to možné.
(19:10) Morigan: "Ukázalo se však, že jeden z nich je ztracený manžel lady Morigan z Graynu," pokračuje Murtagh. Stejně už to všichni věděli, takže se žádné překvapení nekoná. Postavím se, sice by to asi nebylo nutné, ale stejně moc nevydržím sedět.
(19:12) Ketryn: No já zůstanu sedět, ale jsem jak na jehlách.
(19:22) Morigan: "Lady Morigan se ovšem za bezúhonnost svého manžela a jeho přítele zaručuje," pokračuje Murtagh. "Nemohu ovšem rozhodnout bez řádného soudu."
(19:25) Morigan: Všichni souhlasně mručí. Ještě, že ti dva tam vepředu stojí a neklečí.
(19:28) Morigan: "Vaše obvinění znáte, teď máte šanci promluvit," vyzve je Murtagh. "Byl někdo z vás velitelem partyzánské skupiny bojující proti našim armádám? Napomáhali jste lordu Borazovi?"
(19:31) Ketryn: Sleduji to se zatajeným dechem.
(19:32) Morigan: Samozřejmě bude mluvit James. "Nikomu jsme nenapomáhali!" ohradí se klidně. "Ani lordu Borazovi, ani jinému lordu." Na slově "lord" zanechá mírně urážlivý tón.
(19:35) Ketryn: No jo, hlavně aby nezapomněli svůj urážlivý tón...a pohrdání :-/ Měly bychom jim do hlavy natlouct trochu pokory, když jde o tak vážné věci...
(19:36) Morigan: Vypadám, že to tam se mnou šlehne!
(19:36) Margare-tka: No takhle to asi moc dobře nedopadl. možná by pomohlo znímit jeho původ... jen bych vynechala tu vlastizradu....
(19:36) Morigan: "Skutečnosti ale nehovoří tak jednoznačně. Část vaší skupiny jsme zajali," přimhouří Murtagh oči.
(19:38) Ketryn: Taky nemám daleko k mdlobám...Úpěnlivě je v duchu prosím, aby si to pohrdání nechali na později...tedy hlavně James, když mluví.
(19:39) Margare-tka: No to jo... pokora aspoň krapet by neuškodilo, ještě že to nevím.
(19:40) Morigan: "Já vím," řekne James.
(19:41) Morigan: "Velel jsi té skupině?"
(19:42) Morigan: "Ano, ale politika s tím nemá vůbec co dělat."
(19:42) Morigan: "Pane generále!" opraví ho drsně jeden z mužů, který už to zřejmě nemůže psychicky vydržet.
(19:42) Morigan: "Politika?"
(19:43) Morigan: "Nevelel jsem žádné skupině, která by vykonávala nějakou činnost proti vaší armádě. Pane generále."
(19:44) Morigan: "A co ta skupina vykonávala?" zajímá Murtagha.
(19:44) Ketryn: Já fakt umřu...barvu jako mrtvola už mám.
(19:45) Margare-tka: Tak by teď by mohl říct že to byla skupina, která hledala jeho ženu.
(19:52) Morigan: "Venku mimo tyto tábory je válka se vším všudy, pane generále. Ve válce vždy trpí ostatní. Jen jsme dělali, co jsme museli."
(19:52) Morigan: "Kradli zlým a bohatým a rozdávali hodným a chudým?" podotkne ironicky a pobaveně Murtagh.
(19:53) Morigan: "To jsem neřekl. Řekl jsem jen, že jsme proti vašim armádám nikdy nic nepodnikli a rozhodně jsme nic nedělali pro lorda Boraze."
(19:55) Ketryn: Věřím, že to tak bylo a že nedělali nic zlého. Teď ještě aby věřili ostatní a aby to bylo odpostitelné.
(19:58) Ketryn: Mám pocit, jako bych nervozitou a strachy měla explodovat :-/

(20:16) Morigan: Pak už asi do ničeho nekopu, protože je dlouhou dobu ticho.
(20:32) Ketryn: Já jen tiše sedím a koukám na vchod...Tohle ti tedy ještě chybělo :-(
(20:38) Margare-tka: Kitův srdeční výlev mě úplně dostal, on si teda umí vybrat chvilku. "Měly bychom se na ni juknout." špitnu ti.
(20:42) Ketryn: "Já nevím...no možná jo..." odpovím stejně šeptem a vstanu a zvažuji to.
(20:45) Margare-tka: Taky se vydám tím směrem, abychom se koukly.
(20:47) Ketryn: Tak asi opatrně nakoukneme.
(20:54) Margare-tka: Jsi tam vůbec ještě?
(21:11) Morigan: Jo, jsem. Vypadám, jako bych za chvíli měla recitovat Máchu nebo zpívat žalmy.
(21:13) Margare-tka: Bože z toho tě jen tak nedostaneme. Donesu ti víno, když tě vidím. "Vem si to by mohlo pomoci."
(21:17) Morigan: Vezmu si ho a vypiju ho.
(21:18) Ketryn: "Pojď si sednout dovnitř..." zkusím navrhnout opatrně. Ten Christopher tomu tedy dal...:-(
(21:41) Morigan: Než se rozhodnu zvednout ze židle, někdo se pokusí zaklepat na plachtu/tyč od stanu venku. "Lady Morigan?" ozve se Gordonovým hlasem.
(21:41) Morigan: Vstanu a prudce odhrnu vchod. "Co je?!"
(21:42) Morigan: "Omlouvám se, že ruším," vykolejila jsem ho mírně. "Je už pozdě...?"
(21:42) Morigan: "To teda je," musím s ním souhlasit ironicky.
(21:43) Ketryn: "Bože!" zaúpím si pro sebe tiše. To je ten poslední, co tu chyběl...
(21:44) Morigan: "Jen...jsem s vámi chtěl chvilku mluvit..." namítne a zkoumavě na mě hledí.
(21:44) Morigan: "Jste vždycky tam, kde je Kit nebo co??"
(21:44) Morigan: "Kit?" nechápe.
(21:45) Morigan: "Co jste mi chtěl?"
(21:46) Morigan: "Chtěl jsem se jen ujistit, že jste nebrala vážně ty moje řeči o hlasování...nikdy bych nehlasoval proti vám."
(21:49) Morigan: Vypadám, jako bych se chtěla rozbrečet a vrhnout se mu do náručí.
(21:50) Ketryn: Jsem překvapená, kde nechal svou ironii...to už jde do tuhého, když se projevuje Gordonova hodná část. Opravdu mile mě překvapil.
(21:50) Ketryn: To by jsi ho myslím opravdu dostala.
(21:50) Ketryn: Dívám se po vás rozpačitě.
(21:53) Morigan: No a pak to doopravdy udělám, což ho překvapí natolik, že mě sice chytí, ale dost se zapotácí. Přes moje rameno na vás vrhne opravdu udivený, docela nelordovský pohled.
(21:54) Ketryn: Já mu ten udivený pohled asi oplatím, jelikož mě to taky překvapilo.
(21:55) Ketryn: I když po tom, co tě Christopher tak rozhodil, není divu...
(21:58) Margare-tka: Taky jsi mě prřekvapila, ale nakonec se usměju, myslím, že tohle bychom ti nenabídly.....

Koukám po Margaret docela vyjeveně...nějak jsem myslela, že už to Christopherovi došlo a už nebude Morigan takhle trápit. Jako jestli chtěl nějak pomoct, tak se nějak spletl...tohle se mu fakt nepovedlo.

Nějak nevím co si po tomhle myslet, je mi tě fakt líto. V téhle situaci být není dobrý a hlavně snadný. Ach jo.
Kéž by to už všechno bylo vyřešený.

Já nebo Christopher jsme nejspíš podle zvuku něco nakopli.
"A teď vážně vypadni!!"
"S radostí!"

"O moje pocity se starat nemusíš, snad u všech bohů vím sám co dělám!"
Odmlčí se.
"Přestože," dodá tišeji, "oba víme, že já bych byl pro tebe mnohem lepším manželem. Naše panství leží vedle sebe, spojilo by se v jedno velké a silné. Jsem lord Harringtonu a kapitán Modré korouhve. Byl jsem s Annabell od jejího narození, choval jsem jí v náruči, když jí bylo sotva pár hodin a stejně tak bych choval i všechny naše další děti. A víš, že tě miluji."
"Jenomže já už manžela mám!!" prohlásím zoufale.
"Ano. Partyzána a banditu!"