Druhá strana (178 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(23:30) Morigan -> Ketryn: Murtagh čeká. "Pane..." řeknu pak, ale nevím, co bych vlastně mohla říct. "Já vím, drahá," řekne konejšivě. Asi by mě chtěl obejmout, ale mu to hloupé, tak mi jenom políbí hřbet ruky. "Ale oba jsou živí a nejspíš i zdraví, jak se zdálo, to je přece výborná zpráva."
(23:33) Ketryn -> Morigan: Za to jsem opravdu šťastná, ale mám pocit, že mi to v tuhle chvíli nějak nestačí...Chci aby byli konečně volní a u nás! Chce se mi začít křičet, brečet, smát se...všechno dohromady, ale ovládám se.
(23:50) Morigan -> Ketryn: No to jsem ráda, že tam nedostaneš hysterický záchvat! :-D
(23:50) Morigan -> Ketryn: "To...ano. Ano," souhlasím s ním.
(23:51) Ketryn -> Morigan: No, to by nám ještě chybělo :-D Mám sice takové náběhy, ale opravdu se ovládám.

(21:31) Morigan -> Ketryn: "Samozřejmě k tomu přihlédnu," řekne Murtagh a jeho výraz chápavě zjemní. "Odveďte je zatím, dejte jim jídlo a pití a ať jsou v teple!" přikáže zase tvrdě. Pak na mě kývne, abych ho následovala. Hledám tě očima v davu, což se mi těžko provádí v praxi, když můžu oči nechat na Jamesovi, ale snažím se.
(21:34) Ketryn -> Morigan: No já se ze všech sil snažím probojovat k tobě! A představa, že mi Patricka zas někam odvedou, mě v tomhle stavu iracionálně děsí.
(21:47) Morigan -> Ketryn: Ke mě se ti podaří dostat, dav se už poněkud uvolnil.
(21:49) Ketryn -> Morigan: "Morigan..." vydechnu a nějak víc nemám slov. Dívám se, jak je odvádějí....
(22:08) Morigan -> Ketryn: Jdu za Murtaghem a držím tě za ruku.
(22:10) Ketryn -> Morigan: Jdu za tebou. A stále se nějak nedovedu vzpamatovat.
(22:59) Morigan -> Ketryn: Jdeme rovnou do velitelského stanu.
(22:59) Morigan -> Ketryn: Tam zůstaneme sami s Murtaghem, který nám nabídne pohár vína.
(23:00) Ketryn -> Morigan: Ten asi opravdu potřebuji...
(23:01) Morigan -> Ketryn: Já určitě a asi zapomenu na slušné chování a napiju se opravdu pořádně.
(23:12) Ketryn -> Morigan: Já se taky pořádně napiju a jsem stále trochu mimo. Moc mi to nemyslí, jen bych to tady chtěla rychle ukončit a jít konečně za Patrickem! Ale tak jednoduché to nebude...:-/

(20:02) Ketryn -> Morigan: Snažím se tam dostat zpátky. Jinak mi to moc nemyslí...jsem v takovém nepopsatelném šoku a chci být u nich a nějak zajistit, aby je odvedli k tobě.
(20:25) Morigan -> Ketryn: Dav se na jedné straně rozestoupí a objeví se lord Murtagh, který nejde přehlédnout a někde kolem něj i pár dalších důstojníků a já - nejspíš jsme byli někde společně.
(20:27) Ketryn -> Morigan: To se mi uleví! Snažím se dostat k tobě nebo ke klukům, podle toho, kam to bude snazší.
(20:30) Ketryn -> Morigan: Tedy pokud mám vůbec šanci se někam hnout...
(20:31) Morigan -> Ketryn: No, spíš ne.
(20:33) Ketryn -> Morigan: Taky asi nervozně čekám a hledám nějakou skulinku...Chci být u nich a ne někde uvězněná v davu :-/ V hlavě mám tak nějak prázdno a přijde mi neskutečné, že jsou najedou tady!!
(20:33) Morigan -> Ketryn: "Co se to děje?!" zahřímá Murtagh. "Generále, tihle dva...jsou to..." začnou strážní přes sebe. V tu chvíli si mě ale James všimne. "LILY!!" zařve a pokusí se ke mě rozběhnout, samozřejmě marně. Strážní ho chytí o to úporněji a o to úporněji se on začne bránit. Uštědří jim pár ran, ale on jich schytá mnohem víc. Patrick zřejmě (jako vždy) začal napodobovat Jamesovo chování, nebo jich schytal pár preventivně - to už si nejsi jistá.
(20:35) Ketryn -> Morigan: Ach ne! :-/ Asi tiše vykřiknu. A dál se snažím dostat k vám o to víc!
(20:44) Morigan -> Ketryn: "OKAMŽITĚ HO PUSŤTE!!!" zařvu tak, že se všichni leknou a stráže okamžitě poslechnou (asi spíš automaticky), aniž čekají, až můj rozkaz schválí generál. A pak skočím Jamesovi kolem krku, také aniž čekám, až to schválí generál.
(20:47) Morigan -> Ketryn: Jenom ho objímám a vůbec nic nedělám, jen to, že ostatní uvedu do několikavteřínového šoku.
(20:47) Ketryn -> Morigan: Ježiš, to je tak hezký :-)!!!
(20:48) Ketryn -> Morigan: Já jsem chvíli v radostném šoku a pak se o to víc pokouším nějak tam dostat taky.
(21:07) Morigan -> Ketryn: Murtaghovi je vidět na tváři, že mu to postupně došlo a když Jamese pustím a stráže ho zase chytí (před tím se neodvážili), řekne: "Už žádné rány, od nikoho!" upozorní, aby zase James nekopl strážného mezi nohy. Ale ten na to teď nevypadá.
(21:07) Morigan -> Ketryn: "Podejte mi hlášení!" nařídí.
(21:14) Morigan -> Ketryn: "Pane generále, tihle dva se u brány dožadovali vstupu a chtěli hovořit s vámi, nebo s lady Morigan. Pak je ale Grigg poznal, jsou to zajatci, kteří byli zatčeni za spolupráci s nepřítelem ještě před dobytím Čtvrtého základního tábora lordem Borazem. Chystali jsme se je zatknout a hned potom informovat vás, pane."
(21:14) Ketryn -> Morigan: Sakra, to je taky hned nějaký idiot musel poznat? :-/
(21:15) Morigan -> Ketryn: "Jsou to skutečně oni?" ptá se Murtagh. "Ano," potvrdí hned několik přítomných.
(21:24) Morigan -> Ketryn: "Pane generále, tento muž je můj manžel, zaručuji se za něj, že je nevinný!" prohlásím, ačkoliv se mi trochu třese hlas. Sroceným davem to tedy pořádně zašumí. "Proč by se jinak dobrovolně vraceli??"
(21:28) Ketryn -> Morigan: Ty jo, doufám, že tvé postavení oficiální čarodějky pomůže...

(11:17) Morigan -> Ketryn: "To je...to je úžasné!" řeknu upřímně a obejmu ho. "Doufám, že jsem to připravil správně." "Určitě ano! Bude dost i pro Katryn?" "Samozřejmě," zasměje se potichu. Obejmu ho znovu trochu déle. "Děkuji!" Pak se postaví, i když nerad. "Půjdu. Dobrou noc," popřeje mi, ačkoliv je ráno. I když on asi půjde spát.
(11:17) Morigan -> Ketryn: "Dobrou noc," odpovím a ani mi to nepřijde divné.
(11:18) Ketryn: Čekám, než úplně odejde.
(11:19) Ketryn -> Morigan: "Ty jo, on je opravdu samé překvapení!" prohlásím, když jsem si jistá, že je daleko pryč.
(11:20) Ketryn -> Morigan: "Jak on to dělá, že dokáže sehnat takovéhle věci ve vojenském táboře!" :-)
(11:25) Morigan -> Ketryn: "To nevím, ale vstávej, dokud je horká...chápeš to, je to kafe!" jsem nadšená.
(11:27) Ketryn -> Morigan: Hrabu se rychle z postele. "Ne, mám pocit, že to ještě pořádně nechápu!" zasměju se. "Přijde mi to dost neuvěřitelné."
(11:28) Morigan -> Ketryn: Kafe je pro nás dvě bohatě, takže když ho vypijeme, cítíme se opravdu nabité energií. Já bych jí mohla opravdu rozdávat, takže mám z toho i dobrou náladu. "Doufám, že jí má ještě víc, mohly bychom ho zítra pozvat na snídani, pokud přinese kafe," napadá mě. "Ty jo, ale měli jsme teda fakt štěstí, že se sem vplížil dneska a ne včera!" dojde mi. "To by byl průšvih..."
(11:30) Ketryn -> Morigan: "Ty jo, to je fakt! To jsme měly víc štěstí než rozumu!!" zděsí mě to. "Ale za tohle všechno by si pozvání na snídani opravdu zasloužil :-)"
(12:08) Morigan -> Ketryn: "Nechci si představovat, co by viděl, kdyby sem přišel včera..."
(12:10) Ketryn -> Morigan: "No to by byl pěkný průser...A asi by se chudák dost vylekal. A další průser by byl až by se ho pokusili ovlivnit...Opravdu je lepší si to nepředstavovat. Měly jsme opravdu štěstí."
(12:11) Morigan -> Ketryn: "To jsme měli. Ale budu mu muset naznačit, že jeho romantické nápady jsou sice sladké, ale plížit se k nám do stanu není dobrý nápad...jen ještě nevím, jak to udělám. Proč nejsou stany zamykat??"
(12:12) Morigan -> Ketryn: *nejdou
(12:13) Ketryn -> Morigan: "To by chtělo mu to nějak vysvětlit...Asi mu budeš muset naznačit, že chodit nepozván a navíc v noci do stanu za lady opravdu není vhodné. Nebo tak nějak..."
(12:15) Morigan -> Ketryn: "No, snad mě něco napadne..." řeknu váhavě.
(12:16) Morigan -> Ketryn: Odpoledne mám zase sraz s Murtaghem, svěřím se ti, že ho opatrně na jeho přání zasvěcuji do tajů politiky čarodějnického světa.
(12:18) Morigan -> Ketryn: "Jde to všechno dost těžko vysvětlovat a ani se mi do toho nechtělo...ale asi by některé věci vědět měl."
(12:20) Ketryn -> Morigan: "No věřím, že to jde těžko...některé věci je potřeba prostě vidět a zažít. Navíc vztahy mezi čaroději jsou opravdu složité :-)"

(09:42) Ketryn -> Morigan: Pálenka nám asi opravdu chutná, ale nejsem si jistá, jak moc to byl dobrý nápad :-D začínáme nějak přiostřovat.
(09:59) Morigan -> Ketryn: Ráno se pokouším vyhodit oba ze stanu dokud je to ještě možné nějak nenápadně (i když doufám, že oni si dokážou poradit). Ty to jen vnímáš, ale vstávat nejsi zatím schopná. Matně si vzpomínáš, že Damon včera mnohokrát opakoval, že po mě pořád touží a že ví, že já ho taky chci. A že se pilo víc, než obvykle, nejen alkoholu.
(10:00) Ketryn -> Morigan: To jsme tomu zase tedy dali...No já asi jen mrtvolně ležím a o nic se nepokouším.
(10:02) Morigan -> Ketryn: Konečně se mi je podaří dostat ven, sednu si zpátky na postel. Koukám na ten bordel. "Musím to uklidit," prohlásím. "Bohové, cítím se divně," řeknu, ale zní to spíš vesele.
(10:04) Ketryn -> Morigan: "No já se cítím spíš blbě než divně..." zahuhlám v posteli.
(10:08) Morigan -> Ketryn: Jdu se na tebe podívat. "Dneska řeknu, že jsi nemocná, jinak to nepůjde," usoudím. "A ty rány ti zkusím zaléčit, jestli to půjde."
(10:10) Ketryn -> Morigan: "Hm...asi ne, cítím se opravdu hodně použitě. A to ani nechci vidět, jak vypadám..."
(10:10) Ketryn -> Morigan: "Děkuji, to bys byla hodná."
(10:11) Morigan -> Ketryn: Jdu to tedy zkusit. Teprve když je léčím, uvědomuješ si, že máš těch kousanců docela dost a kde všude možně.
(10:15) Ketryn -> Morigan: "Bože...divím se, že nejsem vysátá úplně do sucha..." skuhrám.
(10:30) Morigan -> Ketryn: "No, to já taky."
(10:31) Morigan -> Ketryn: Povede se mi zaléčit všechny ranky dobře. Pak si všimnu, že naše košile jsou od krve, takže si jí sundám a tebe donutím taky se převlíknout.
(10:32) Ketryn -> Morigan: "Děkuji..." jsem opravdu ráda, že se ti to povedlo zaléčit. Převleču se a pak se zas svalím do postele. "Měly bychom to začít nějak hlídat...nějak se ty naše večírky začínají zhoršovat."
(10:32) Morigan -> Ketryn: "Hmmm..."
(10:36) Ketryn -> Morigan: Myslím, že budu mrtvolně ležet celý den.
(10:44) Morigan -> Ketryn: To asi budeš a většinu dne prospíš. Přinesu ti tam vždycky jídlo, protože bys měla hodně jíst.
(10:48) Ketryn -> Morigan: Snažím se vždycky najíst co nejvíc, abych nějak doplnila síly.
(10:50) Morigan -> Ketryn: Docela to funguje, večer je ti už líp.
(10:51) Ketryn -> Morigan: Tak aspoň že tak. Rozhodně ale nemám v plánu si něco takového hned tak zopakovat.
(10:52) Morigan -> Ketryn: To taky doufám, že si dají chvilku pauzu! A hlavně doufám, že už tam velitel žádnou pálenku nemá...
(10:56) Ketryn -> Morigan: To by už mít nemusel. Doufám!
(11:02) Morigan -> Ketryn: Večer jdeme spát brzy, tedy ty určitě, kdy jdu spát já to ani netušíš, protože už máš půlnoc.
(11:03) Ketryn -> Morigan: Snad už budu druhý den nějak fungovat...
(11:12) Morigan -> Ketryn: Druhý den ráno tě budí nějaký tichý zvuk, ale opravdu se ti nechce otevírat oči. "Morigan," zašeptá někdo blízko mé postele. "Co tu děláš?" zašeptám já s mírným zděšením. "Omlouvám se, že jsem sem vpadl, ale...měl jsem hlídku, právě mi končí a chtěl jsem..." "...vlézt do stanu dvou spících dam??" Stále hodně šeptáme.
(11:14) Ketryn -> Morigan: Asi mě to postupně probere a začnu víc poslouchat. Poznám, kdo to je?
(11:14) Morigan -> Ketryn: "To také. Jen...konečně se mi podařilo sehnat to, co jsem chtěl, tak jsem ti to chtěl přinést." "Co...tohle...to je přece...u všech bohů, Kite, jak jsi to...to je káva!!"
(11:14) Morigan -> Ketryn: Konečně ti dojde, co to tu povědomého tak voní.
(11:14) Ketryn -> Morigan: Tak to mě probere úplně!
(11:15) Morigan -> Ketryn: "Ano," odpoví spokojeně.
(11:15) Ketryn -> Morigan: Ale dál dělám, že spím, abych ho nevyděsila. Už se těším na ráno :-)! Káva by mě snad mohla postavit na nohy. Ty jo, ale jak to sehnal??

(22:43) Morigan -> Ketryn: K6
(22:43) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 5
(22:43) Morigan -> Ketryn: :-D
(22:43) Ketryn -> Morigan: upsss...
(22:44) Ketryn -> Morigan: Ty kostičky nějak nespolupracují s mými plány!!!
(22:44) Morigan -> Ketryn: Tak když se vrátím, naleznu vás tam ke svému překvapení hovět si na zemi na kožešinách a s polovypitou pálenkou. "Co se to tady děje...?"
(22:45) Ketryn -> Morigan: "Máme další večírek!" prohlásím vesele s mírně motajícím se jazykem. "Jdeš pozdě!"
(22:52) Morigan -> Ketryn: "No to teda vidím..." řeknu.
(22:52) Morigan -> Ketryn: Jdu se k vám ale samozřejmě připojit, pálenka mě velice překvapí.
(22:53) Morigan -> Ketryn: "Není to sice whisky, ale i tak..." řekne Damon.
(23:10) Morigan -> Ketryn: S tou pálenkou je to o něco "zajímavější", než obvykle.
(23:16) Ketryn -> Morigan: No, to asi je "zajímavější" :-), to abych si druhý den vzala dovolenou...
(23:21) Morigan -> Ketryn: Dokonce tančíme, sice bez hudby, ale to je nám jedno. Zkoušíme je naučit tance, na které si vzpomeneme, ale spíš ty z Druhé strany. Nejspíš to ale celé vypadá hůř, než se nám zdá, ještě, že to nikdo nevidí.
(23:42) Ketryn -> Morigan: No, to je asi docela prdel :-) :-D

(20:59) Ketryn -> Morigan: Snažím se tak nějak pracovat, i když předpokládám, že jsem docela dost unavená. Zároveň se snažím být v nějaké společnosti, abych se neutápěla ve svých myšlenkách. Jestli to jde, tak si pokusím najít někdy odpoledne chvilku volna a klidu a znovu se pokusím o pouto.
(21:06) Morigan -> Ketryn: Následující dva dny jsou docela fajn, jak to v rámci možností jde. Když jíme s ostatními, vždy máme nějakou společnost, ať už je to Vik s Vincentem, nebo Gordon s Christopherem, nebo lord Murtagh.
(21:08) Morigan -> Ketryn: Vik se hned další den ráno má připojit k menší skupině, která cestuje do jeho tábora, takže je docela spokojený, ačkoliv tvrdí, že se už tady seznámil a zvykl si a bude se mu stýskat.
(21:08) Morigan -> Ketryn: Dává si pozor, abys pochopila, že hlavně po tobě.
(21:18) Ketryn -> Morigan: Tak se s ním předběžně rozloučím, kdybych už ho ráno neviděla. Ale slíbím, že se pokusím ho najít ještě ráno před odjezdem. "U vás v táboře budou určitě rádi, že tě vidí zdravého a živého," :-) usměji se na jeho narážku, že se mu bude stýskat. A musím spolknout dodatek, aby dával pozor na své velitele.
(21:20) Morigan -> Ketryn: Ten další den ráno skutečně vyjíždějí a rozloučit se s ním stihneš, jestli chceš. Protože jsme večer neměli vampýří návštěvu, podaří se ti vstát :-)
(21:21) Ketryn -> Morigan: Tak to se s ním dojdu rozloučit :-) Aspoň že nebyla noční návštěva a zvládám vstát.
(21:40) Morigan -> Ketryn: Ten den se moc nevidíme, dopoledne cvičím s některými muži ze své jednotky, pak obědvám s lordem Christopherem a k večeru mám soukromou poradu s lordem Murtaghem, takže trávíš většinu času s Ellou.
(21:42) Ketryn -> Morigan: To mi nevadí, Ellu jsem si oblíbila, ráda si s ní povídám a myslím, že jsme se docela za tu dobu sblížily :-) Myslím, že už jsem zas zajela do nějakého pravidelného režimu.
(22:03) Morigan -> Ketryn: Večer už po večeři, kterou jsme taky strávily zvlášť, čekáš ve stanu až přijdu od Murtagha, když se uvnitř svou bleskovou rychlostí objeví Damon a lehne si na mou postel, zatímco Klaus se ještě protahuje ve vchodu.
(22:04) Morigan -> Ketryn: "Co to, že jsi tu sama?" podivuje se Damon.
(22:05) Ketryn -> Morigan: Nejdřív se leknu a pak se na ně nevěřícně koukám. "Koukám, že to tu máte už jako druhý domov..." konstatuji s pohledem na Damona rozvaleném na tvé posteli.
(22:05) Morigan -> Ketryn: "To rozhodně," souhlasí Klaus.
(22:06) Ketryn -> Morigan: "Morigan má ještě nějaké jednání. Má i jiné povinnosti, než naše večerní mejdánky..." :-)
(22:07) Ketryn -> Morigan: Přinesli zas nějaké víno?
(22:08) Morigan -> Ketryn: Každý má v ruce nějakou láhev, Klaus dvě, Damon jednu.
(22:09) Morigan -> Ketryn: "S Murtaghem?" zajímá Damona.
(22:10) Morigan -> Ketryn: "Damon žárlí," zasměje se Klaus. Damon si odfrkne.
(22:11) Morigan -> Ketryn: "To bys nevěřila," zvedne Klaus jednu z lahví výš, "Co má schovaného velitel Čtvrtého!"
(22:11) Morigan -> Ketryn: "Co měl schovaného," upřesní Damon.
(22:11) Morigan -> Ketryn: "Kvalitní jablečná pálenka," upřesní Klaus ještě víc.
(22:12) Ketryn -> Morigan: "Jo, s Murtaghem." A žárlení mě pobaví :-)
(22:13) Ketryn -> Morigan: "Auu... to zas budu ráno vypadat." Jdu se ale na ten zázrak podívat zblízka.
(22:22) Morigan -> Ketryn: Tak to hned otevřou.
(22:25) Ketryn -> Morigan: To samozřejmě ochutnám :-) Ale budu se snažit se tím úplně nezřídit, přeci jen pálenka je něco víc než víno. (Ty jo, my to tady fakt vedeme :-D)

//Já jedu naposledy tento víkend.//

//Holky prosím, nějak mi včas napiště, až pojedete třeba naposledy do Příbrami před tou návštěvou u nás, abych vytvořila nějaký "seznam" věcí na natáčení, co mě napadne :-) Děkuju :-))//

(15:09) Ketryn -> Morigan: To jo, i bez vampýrů by to byla dost rozpačitá situace...Já se uklidím někam ke kraji, abych nebyla další rušivý element.
(15:13) Morigan -> Ketryn: "Opravdu velmi děkujeme," řeknu, co jsem chtěla říct, ale polovinou pozornosti jsem stále u těch postelí.
(15:15) Morigan -> Ketryn: "Je to velmi milé a pozorné."
(15:16) Morigan -> Ketryn: "Můžu tedy doufat, že je mi odpuštěno?"
(15:17) Ketryn -> Morigan: Při děkování se tvářím souhlasně a kývám, že taky děkuji.
(15:24) Morigan -> Ketryn: "Musel jste kvůli tomu zaměstnat spoustu lidí, už kvůli tomu bych se neodvážila nepřijmout," usměju se. Když se vděčně a s úlevou usměje taky, zapomenu na okamžik na vampýry, jak mě ten úsměv dostane.
(15:25) Ketryn -> Morigan: Když vás vidím, tak se taky začnu usmívat jak měsíček na hnoji :-)
(15:28) Morigan -> Ketryn: (No to se musí vampýři bavit!:-D)
(15:32) Morigan -> Ketryn: "Kdybyste nám dal chvilku, abychom se ustrojily...můžeme si potom promluvit..." navrhnu.
(15:33) Morigan -> Ketryn: "Ovšem! Ovšem...přijdu za chvilku, nespěchejte, prosím..." rozloučí se prozatím a odejde.
(15:34) Ketryn -> Morigan: (Myslím, že náramně!)
(15:34) Ketryn -> Morigan: "Ufff...!" úlevně se někam posadím.
(15:37) Morigan -> Ketryn: Hned jak jsem si jistá, že je venku, skočím k posteli.
(15:38) Ketryn -> Morigan: Doufám, že teď urychleně vypadnou!
(15:53) Morigan -> Ketryn: "Musím říct, že tohle už jsem dlouho nezažil!" říká Damon, když se ho snažím vytáhnout zpod postele. "Připadám si jako milenec, co se schovává před manželem, až na to, že...to je taky milenec."
(15:55) Ketryn -> Morigan: Je fakt na zabití! "Taky jste se hezky pobavili...a mohli byste teď už konečně odejít?"
(15:59) Morigan -> Ketryn: "Ani ty, ani on nejste moji milenci!" upřesním.
(16:08) Morigan -> Ketryn: "Já jsem nikdy pod postel nelezl," prohlásí Klaus pohrdavě. "Ani za života. Co na tom vidíš za dobrodružství?"
(16:08) Morigan -> Ketryn: "Tys nechodil za vdanými?" zvedne Damon obočí.
(16:11) Morigan -> Ketryn: "Jo, ale vždycky jsem se raději popral s manželem."
(16:11) Morigan -> Ketryn: "No tak si tady přestaňte vyprávět zážitky a běžte!" pokouším se je pobídnout.
(16:12) Morigan -> Ketryn: "Pokud tedy Kit nestojí před stanem!" napadne mě s hrůzou.
(16:13) Morigan -> Ketryn: "Ne, šel se projít po táboře," použije Damon svůj vampýří sluch, aby mě uklidnil.
(16:13) Ketryn -> Morigan: "To by nebylo dobré...to by taky mohl tu absurdní debatu slyšet! Snad šel někam pryč..."
(16:13) Ketryn -> Morigan: To se mi uleví. "Tak už taky prosím jděte, než se vrátí!"
(16:13) Morigan -> Ketryn: "Dobře, tak jděte!"
(16:18) Morigan -> Ketryn: "Nevyhazuj milence bez polibku na rozloučenou, zlatíčko!" přivine si mě k sobě Klaus, ale o polibek mu rozhodně nejde, jelikož se víc zajímá o můj krk. "To ať tě teď ani nenapadne!!"
(16:18) Morigan -> Ketryn: "Vlezl jsem kvůli tobě pod postel."
(16:19) Ketryn -> Morigan: Bože!!
(16:21) Morigan -> Ketryn: "TEĎ NE!" hodím zoufalé oči po Damonovi, který vezme Klause za loket a pokusí se ho odtáhnout. Na Klausově tváři je vidět, že se chtěl opravdu napít a opravdu se mu nelíbí, že mu v tom Damon brání, nakonec se ale ovládne a odejdou. "Vyberu si to," sdělí mi ještě s úsměvem, než opravdu vypadnou.
(16:24) Ketryn -> Morigan: "Ty vazo...to jsou fakt nervy na zbláznění!" uleví se mi, když konečně vypadnout. "Mám taky odejít a nechat vás s Christopherem o samotě, abyste si to mohli vyříkat?"
(16:29) Morigan -> Ketryn: "Nejdřív se převlékneme," navrhnu. "No, zdá se mi, že to začíná být nějak vysilující a nebezpečné," řeknu s myšlenkou na Damona s Klausem.
(16:38) Ketryn -> Morigan: Jdu se tedy převlíkat. "No, to tedy začíná...Tohle bylo opravdu hodně stresující!"
(16:48) Morigan -> Ketryn: Když se převlékneme a Christopher se vrátí, zajistí ti doprovod do stanu (jsi ráda, nejspíš bys ani netrefila) a pak tam se mnou ještě chvíli zůstane, abychom si mohli povídat.
(16:51) Ketryn -> Morigan: Tak to jsem ráda, docela jsem se té noční cesty bála...Ve stanu se zas převleču a jdu asi lehnout.
(16:51) Morigan -> Ketryn: Nikdo už tě nenavštíví ani neotravuje, což jsi docela ráda a brzy usneš.
(16:53) Morigan -> Ketryn: Můj příchod do stanu jsi už zaspala.
(16:57) Ketryn -> Morigan: Jsem ráda, že se mi konečně podaří pořádně vyspat.
(17:18) Morigan -> Ketryn: To se ti podaří. Ráno se probudíme (rozcvičky jako takové teď nejsou) a já mám za poslední dny nečekaně dobrou náladu. Tedy ne nějak přehnaně, ale vstávám docela ráda a těším se na celý den. Dokonce i venku dneska neprší a je polojasno, i když je snad ještě víc chladno, než bylo včera, když pršelo.
(17:19) Ketryn -> Morigan: Tak to mám asi taky lepší náladu :-) "Takže jste si to včera vše úspěšně vyříkali?" ptám se jen informativně, když vstáváme a oblékáme se.

(08:55) Ketryn -> Morigan: Lord Christopher se ale opravdu předvedl :-) Musí ho hodně mrzet, jak se zachoval...
(09:01) Morigan -> Ketryn: "Tohle jsem tedy opravdu nečekala..." přiznám.
(09:04) Morigan -> Ketryn: "Chlapi, co se neumí omlouvat, by se od něj mohli učit."
(09:08) Ketryn -> Morigan: "To tedy ano...! Tohle je opravdu dokonalá omluva."
(09:13) Ketryn -> Morigan: Užívám si čistoty a pohodlí a jídla v posteli :-)
(09:14) Ketryn -> Morigan: "Jsem ráda, že už na sebe s Christopherem budete zas hodní."
(09:15) Morigan -> Ketryn: Já taky. Ve stanu je velmi teplo a už v sobě máme druhý pohárek vína. "Já taky."
(09:15) Ketryn -> Morigan: Jejej, to nám to za chvíli začne lézt trochu do hlavy :-)
(09:19) Morigan -> Ketryn: Taky si myslím.
(09:22) Morigan -> Ketryn: "Co se to tady děje?" ozve se Damon, který stojí u kádě. Málem spadnu z postele.
(09:29) Ketryn -> Morigan: Já se asi zadusím vínem!!
(09:31) Ketryn -> Morigan: "Takový klid a pohoda tu byly..." zahudrám si pro sebe mezi kuckáním.
(09:31) Morigan -> Ketryn: "Co tady děláš, tady nemáš co dělat!!" řeknu ohromeně.
(09:41) Morigan -> Ketryn: "Šel jsem kolem...ví to vojsko, že si tady takhle užíváte?" rozhlédne se pobaveně.
(09:44) Ketryn -> Morigan: Mračím se...On je zas na zabití!
(09:46) Morigan -> Ketryn: "Je to dárek a ty odsud zmiz, než tě tady někdo uvidí nebo uslyší!" posadím se na posteli.
(09:46) Morigan -> Ketryn: "Dárek? A za co?"
(09:49) Morigan -> Ketryn: "Damone...přestaň sahat na ty věci...tohle se tě vůbec netýká!"
(09:51) Ketryn -> Morigan: Střídají se mi výrazy velkého naštvání a nevěřícnosti nad jeho chováním! A přemýšlím, jak ho odsud dostaneme...:-/
(09:51) Morigan -> Ketryn: Usměje se na mě. "Jak tohle vůbec můžeš říct, lásko? Po nocích sním o tom, že si spolu dáme horkou koupel a ty si sem vezmeš místo toho Katryn. Jsem zklamaný..."
(09:55) Ketryn -> Morigan: Po téhle větě mě asi na chvíli přepadne pocit hysterického smíchu, ale ovládnu se.
(09:57) Morigan -> Ketryn: Chvíli nemám slov. "Nech toho!" řeknu pak varovně (což je vtipné, používat vůči vampýrovi varovný tón) "Teď je ta nejnevhodnější doba a místo!"
(10:00) Morigan -> Ketryn: "Vážně? Nechci tě plašit, miláčku, ale ten lord, který to pro tebe přichystal, bude mít zcela jistě postranní úmysly, měla by sis dát pozor!"
(10:05) Ketryn -> Morigan: Já fakt nevím, jestli se dívat ohromeně, naštvaně, že tu otravuje, nebo se smát...Je to ale hrozný provokatér!
(10:24) Morigan -> Ketryn: No já taky nevím.
(10:51) Morigan -> Ketryn: "Damone, vážně, teď je fakt nejnevhodnější chvíle, musíš hned odejít," řeknu. Vchodem proklouzne Klaus. "Pání...a vy jste nás ani nepozvaly?"
(10:52) Morigan -> Ketryn: "A sakra," utrousí Damon a baví se ještě víc.
(10:53) Morigan -> Ketryn: Mám chuť utopit se v kádi.
(10:53) Ketryn -> Morigan: Tak teď už se tvářím opravdu zoufale...:-/
(10:55) Ketryn -> Morigan: "Tady opravdu nemůžete být..." představa, že přijde Christopher (nebo i někdo jiný, mě docela děsí). "Prosím, mohli byste odejít..." zkusím to po dobrém, i když předpokládám, že marně.
(11:08) Morigan -> Ketryn: Ze zoufalství jdu vyzkoušet tvou taktiku. "Damone," přiskočím k němu. "Teď není vůbec vhodná chvíle na večírek, sejdeme se jindy, u nás, kdykoliv jindy, ale teď musíte opravdu oba jít! Prosím!" visím mu skoro kolem krku.
(11:10) Morigan -> Ketryn: "Fajn," ušklíbne se s mírnou neochotou. "Dobře, dobře, klid, lásko. Vypadneme."
(11:10) Morigan -> Ketryn: "Mluv za sebe," řekne Klaus.
(11:11) Morigan -> Ketryn: "Klausi!" obrátím se k němu s podobným tónem. "Ne ne, na mě ty tvoje oči neplatí, nejsem Damon," ohradí se s úsměvem.
(11:13) Ketryn -> Morigan: Už jsem se chtěla předčasně radovat...Zatvářím se ještě zoufaleji. Doufám, že si ho Damon nějak odvede.
(11:17) Ketryn -> Morigan: "Klausi, copak nemůžete přijít později? Nemůžete nám dát chvilku soukromí...Prosím!" mísí se ve mně zoufalství a vztek.
(11:29) Morigan -> Ketryn: "Jo, půjdeme," rozhodne Damon, i když Klaus se stále provokativně usmívá, nejspíš taky souhlasí. Mám chuť si hlasitě oddechnout, dokud se venku před stanem neozve Christopherův hlas. "Lady Morigan, mohu vstoupit?"
(11:36) Ketryn -> Morigan: Podívám se po tobě se zděšeným a zároveň úlevným výrazem. "To bylo tedy o fous!" zašeptám ti potichu.
(11:37) Morigan -> Ketryn: (No to nebylo, když tam ještě jsou:-)

(00:50) Margare-tka -> Morigan: "Byl jsi už hodněkrát v armádě??"
(00:58) Morigan -> Margare-tka: "Ani ne," zavzpomíná. "Nemám to rád a nejspíš jsem neměl ani za života. Byl jsem v armádě jen ve chvíli, kdy jsem to kvůli něčemu potřeboval a vlastně ani ne doopravdy, jak teď."
(01:01) Margare-tka -> Morigan: "Tak to jsem zkušenější než Ty"
(01:03) Morigan -> Margare-tka: Opět ho akorát pobavíš.
(01:03) Morigan -> Margare-tka: "Máš ráda armádu?" baví se.
(01:04) Margare-tka -> Morigan: "Ne, ale vždycky jsem tam s někým byla jako doprovod. Je to tu dost stresující, čekat na to kdo se vrátí a kdo ne."
(01:08) Morigan -> Margare-tka: "To jistě ano. Ale o čarodějku přece nemusíš mít strach, ne?"
(01:13) Margare-tka -> Morigan: "Je to moje přítelkyně, samozřejmě že o ni mám strach. Nikdo není nezranitelný.A Kat je sice v lazaretu, ale tam je rizika taky dost. Kdybych byla normálně pohyblivá, tak bych jela taky, ale takhle bych ji jenom ještě víc ohrožovala."
(01:28) Margare

(22:11) Morigan -> Margare-tka: No během dne jste vlastně dost nenápadní, jelikož se ani moc nebavíte, maximálně se pozdravíte. Chodí za tebou večer, odchází ráno. Ale už si dává pozor, aby nezaspával na rozcvičku.
(22:15) Margare-tka -> Morigan: Takže to je docela nenápadné, když přichází za tmy a odchází za tmy:-)
(22:28) Morigan -> Margare-tka: No ráno už zase taková tma není, ale dalo by se to tak říct.
(23:14) Margare-tka -> Morigan: No tak ho když tak poprosím aby chodil míň okatě.
(23:16) Morigan -> Margare-tka: "Okatě??" nechápe.
(23:17) Margare-tka -> Morigan: "No tak aby tě nevidělo moc lidí, víš ono se tady všechno hned dostane do řečí. Minule kvůli mě se Katryn dostala do problémů, jen že vznikla blbá fáma..."
(23:19) Morigan -> Margare-tka: "Já doufám, že mě nevidí nikdo. Kvůli jaké fámě?" zajímá ho.
(23:30) Margare-tka -> Morigan: "Ale nestalo skoro vůbec nic. Musela jsem jaksi svém myšlenky někam jinam u jednoho člověka a asi mě někdo viděl. A díky tomu pak dost nepatřičně obtěžovali Kat."
(23:35) Morigan: "Baví mě, jak mluvíš v jinotajích," zasměje se.
(23:35) Morigan -> Margare-tka: (Prý "asi mě někdo viděl"!! :-D :-D :-D)
(23:43) Margare-tka -> Morigan: "Tak to chceš říct na rovinu??":-)
(23:44) Margare-tka -> Morigan: ((No takl někdo mě asi viděl určitě;-)))
(23:45) Morigan -> Margare-tka: (Jo, za plného provozu uprostřed tábora tě ASI opravdu někdo viděl :-D)
23:45) Morigan -> Margare-tka: "Ne, to bys asi nebyla ty."
(23:46) Margare-tka -> Morigan: (Jo to bych dodat mohla....:-D)
23:46) Margare-tka -> Morigan: "Ale vždyť nemluvím vždycky v jinotajích ne?"
(00:13) Morigan -> Margare-tka: "To já nevím. Se mnou dost často."
(00:14) Margare-tka -> Morigan: "Tak to máš na mě asi takový vliv, jelikož normálně tak podle mě nemluvím. Neslyšel jsi něco nového co se bude dít?"
(00:15) Morigan -> Margare-tka: "Myslíš bitvu? Neřekl bych."
(00:16) Margare-tka -> Morigan: "No jestli se třeba nepojede za nimi a nebo něco na zpět??"
(00:17) Morigan -> Margare-tka: "No, pokud vím, je to jen pár dní, co dobyly tábor, takže..." pokrčí rameny. "Ještě si budeme muset počkat."
(00:21) Morigan -> Margare-tka: *dobyli (pochopitelně)! :-D
(00:26) Margare-tka -> Morigan: "Nesnáším čekání....konkrétně tohle čekání."
(00:30) Morigan -> Margare-tka: "To chápu...ale když víš, že se čekání vyplatí, dá se to. Snad víš, jestli jsou v pořádku, nebo ne?"
(00:35) Margare-tka -> Morigan: "Tak nedoneslo, že by nebyly, takže jsou. " Nebudu mu říkat, že spoléhám taky na to, že je tam s Vámi Damon. (Jen technická, nikdo mi konkrétně neřekl, že jste v pořádku, ne?
(00:36) Morigan -> Margare-tka: Ne, neřekl.
(00:41) Margare-tka -> Morigan: Jo takže mi teď do hlavy nasadil dalšího brouka. Ale stále se uklidňuji Damonem.

(20:31) Margare-tka -> Morigan: Ne nic speciálního ne. Spíš sama sebe snažím nutit do toho aby to nebylo vážné z mojí strany. Ale samozřjemě se nejspíš scházíme. Pak to bude no....
(20:38) Margare-tka -> Morigan: Jinak taky dělám to co dělám vždycky. Pracuji, a snažím se získat nějaké informace o vás. Taky se jdu umýt a nbeo si zase vezmu vodu do stanu.
(20:45) Morigan -> Margare-tka: Vždycky přijde večer za tebou, mít sama stan je velmi výhodné...
(20:48) Margare-tka -> Morigan: To je velmi výhodné:-) Ale na dlouho to nebude:-((
(21:00) Morigan -> Margare-tka: Ty bys snad chtěla, abychom se nevracely! :-D
(21:06) Margare-tka -> Morigan: Ne to ne:-D Chci aby jste se vrátily a nebo abych jela za Vámi, ale vím, že tím mi skončí tenhle režim.
(21:37) Margare-tka -> Morigan: Ale stále bych byla ráda aby vycházel nenápadně, jak už jsem říkala.
(21:37) Margare-tka -> Morigan: JInak to bude zase drbů.
(21:42) Morigan -> Margare-tka: Mě to neříkej :-))
(21:43) Margare-tka -> Morigan: Taky se snažím aby ty drby nebyly. Takže jsme samozřejmě nenápadní.

(20:51) Morigan: "To já nevím...vždycky záleží na způsobu vzniku, to asi nějak rozděluje druhy. Asi."
(21:05) Margare-tka: "Aha tak to je jedno, jen mě to tak napadlo. "
(21:27) Margare-tka: "Asi jsem se zbláznila....:-)" řeknu tak trochu odevzdaně.
(21:35) Morigan: "Do mě?"
(21:37) Margare-tka: "To zatím ne, promiň:-)... spíš si myslím, že jsem se sama zbláznila."
(21:44) Morigan: "Proč?"
(22:05) Margare-tka: "No tak ležím v posteli s vlkodlakem a je mi to jedno a je mi dobře. Je to normální?"
22:19) Morigan: "No, dělám totéž...s příznivkyní čarodějky," řekne pobaveně.
(22:36) Margare-tka: "No vyjde to možná skoro na stejno, to je fakt. I když je Morigan moje nejlepší přítelkyně, tak by se tohle možná dozvědět nemusela, pro blaho nás všech, už tak má dost starostí."
(22:50) Morigan: Pokrčí rameny, ale neodpoví.
(22:54) Margare-tka: Tak to jsem si spíš řekla jako informaci pro sebe.
(23:02) Margare-tka: Kdyby věděl koho všeho jsem příznivkyně, tak by utekl.
(23:10) Margare-tka: Asi spolu zase zůstane do rána. Jo a i kdybych do něj byla blázen, jako že se to možná stane, tak bych mu to nepřiznala, zatím.
(23:26) Morigan: A hrozí, že se to tak bude opakovat i dál...:-)
(23:27) Margare-tka: Co hrozí že bude dál? Že spolu zůstaneme vždycky do rána??:-)
(23:29) Margare-tka: Až se vrátím k vám, tak to asi už nepůjde....
(23:31) Morigan: Celkově to, co se děje. Pokud jsi něco neřekla, tak je reálná šance, že večer zase přijde...
(23:32) Margare-tka: No tak nezakázala jsem mu aby chodil.... to bych byla sama proti sobě. Vždyť to bude teprve třetí noc...

(00:14) Morigan: "Wolfíni pocházejí z vlka, vlkodlaci z člověka. To bude asi ten rozdíl."
(00:26) Margare-tka: "Aha. "
00:28) Margare-tka: "Nějak mě nikdy nenapadlo přemýšlet z čeho pochází."
(00:50) Margare-tka: "A ono je jako ještě víc druhů?"

(17:49) Morigan -> Margare-tka: "U mě rozhodně o vůli."
(17:49) Morigan -> Margare-tka: "Stáří asi taky hraje svou roli, protože čím déle jsi na světě, tím lépe máš vycvičenou vůli."
(17:53) Margare-tka -> Morigan: "A když jsme spolu, musíš hodně používat vůli??"
(17:59) Morigan -> Margare-tka: "Občas ano."
(18:01) Margare-tka -> Morigan: "Tak to jsem ráda, že se tak dobře ovládáš:-)"
(18:01) Margare-tka -> Morigan: "Nevadí, že se na to ptám?"
(18:03) Margare-tka -> Morigan: "Měla bych ještě jednu.."
(18:03) Morigan -> Margare-tka: Pokrčí rameny.
(18:05) Margare-tka -> Morigan: "Když se rozhodneš přeměnit, tak to taky pak jde nějak regulovat a nebo spíš ne?"
(18:07) Morigan -> Margare-tka: "Jako co?"
(18:08) Margare-tka -> Morigan: "No to co děláš? Jak se rozhoduješ a tak?"
(18:12) Morigan -> Margare-tka: "Rozhoduju se jako zvíře."
(18:15) Margare-tka -> Morigan: "Aha a zpět se vracíš po nějaké časovém intervalu."
(18:17) Morigan -> Margare-tka: "V podstatě, ale není vždycky stejný. Záleží na okolnostech a na tom, jak jsem na tom zrovna fyzicky."
(18:19) Margare-tka -> Morigan: "A ta fyzická stránka znamená když jsi vyčerpaný, tak nemáš sílu být přeměněný a vrátíš se a nebo naopak se nejde přeměnit?"
(18:27) Morigan -> Margare-tka: "Čerpám sílu z vlčí podstaty. Když jsem zraněný nebo příliš vyčerpaný, nepřeměním se do lidské podoby."
(18:32) Morigan -> Margare-tka: "Myslel jsem, že čarodějky takové věci ví," řekne.
(18:33) Margare-tka -> Morigan: "No tak nějak jsme neměly čas se na téma vlkodlaci bavit, a
(18:34) Margare-tka -> Morigan: Měly trochu složitější problémy."
(18:35) Morigan -> Margare-tka: Zatváří se pobaveně.
(18:35) Morigan -> Margare-tka: "Tak to se tedy omlouvám..."
(18:36) Margare-tka -> Morigan: "Myslím, že tohle co jsi řekl jsou docela základy, ne? A ty znají určitě. Spíš jsem se chtěla ujistit jestli to co si myslím, je pravda."
(18:37) Margare-tka -> Morigan: "Hlavně jsem raději moc ani tohle téma nějak neotevírala....:-)"
(18:38) Morigan -> Margare-tka: "To netuším, jestli jsou to základy. Nic složitého na tom totiž není. Vlkodlačí kletba mění lidskou podstatu na vlčí, když jsem v lidské podobě, tak převažuje a jen kus je ve mě z vlka. Když jsem vlk, tak je to obráceně...jen kousek člověka."
(18:39) Margare-tka -> Morigan: "To zní jednoduše:-)"
(18:40) Morigan -> Margare-tka: "Je to velmi jednoduché..."
(18:44) Margare-tka -> Morigan: "Ani nevím proč, ale myslela jsem si, že vlkodlak jako takový nežije tak dlouho. Myslela jsem, že je to víc podobné lidskému stárnutí."
(18:52) Morigan -> Margare-tka: "Nevím," pokrčí rameny. "Nejspíš ne."
(18:56) Margare-tka -> Morigan: "No to určitě není podobný."
(18:57) Morigan -> Margare-tka: "Možná je to u každého vlkodlaka jiné. Tedy myslím "druhu" vlkodlaka."
(19:01) Margare-tka -> Morigan: "No to je další věc kterou moc nechápu. S jediným se kterým jsem se kdysi setkala byli wolfíni, to je tedy jiný druh?"

(11:32) Margare-tka -> Morigan: Nejdůležitější je si udržet chladnou hlavu a ne jako minule, abych do toho zase nespadla.
(11:35) Morigan -> Margare-tka: Předpokládám, že spolu zase zůstanete do rána....
(11:37) Margare-tka -> Morigan: No nejspíš ano. Tímhle tempem Vás brzo doženu....
(11:38) Morigan -> Margare-tka: To ano :-)
(11:39) Margare-tka -> Morigan: "Stevene?" když si povídáme.
(11:40) Morigan -> Margare-tka: "Ano?"
(11:41) Margare-tka -> Morigan: "Můžu se zeptat, vždycky se můžeš ovládnout v přeměně a nebo někdy je daný, kdy musíš??"
(11:42) Morigan -> Margare-tka: "Já už v podstatě nemusím..."
(11:44) Margare-tka -> Morigan: "To znamená, ale že to tedy dokážeš ovládnout a když nechceš tak nemusíš, jo?"
(11:48) Morigan -> Margare-tka: "Nemusím o úplňku, jestli ti jde o tohle."
(11:54) Margare-tka -> Morigan: "A je to jen o cviku silnější vůli, připravenosti a nebo je to daný u každého stářím?

(11:48) Morigan -> Ketryn: "Novinky ani ne...ano, mluvili jsme spolu."
(11:50) Ketryn -> Morigan: "A dohodli jste se na něčem?"
(11:55) Morigan -> Ketryn: "Vlastně ano... i když to bylo takové emočnější, než jsem čekala. Musela jsem se rozhodnout a rozhodla jsem se postavit za něj, protože být neutrální je nesmysl a navíc pro mě udělal opravdu hodně..."
(11:59) Ketryn -> Morigan: "Jsem ráda, že jsi se takhle rozhodla...Přijde mi to jako ta lepší varianta. A Murtagha si opravdu vážím a tak...Jen se trochu obávám, co na to ostatní čarodějové...ale ať jdou když tak k čertu..."
(12:15) Morigan -> Ketryn: Pokrčím rameny, vypadám poněkud vyčerpaně. "Aspoň se začne něco dít, protože zatím mi to připadá, že jsou všichni zalezlí ve svých nebo cizích věžích! Tedy kromě Dereka, ten to vzal z jiného konce," dodám ironicky.
(12:18) Ketryn -> Morigan: "Jo, to je pravda..." souhlasím. "Už i kvůli Derekovi by měli vylézt a začít něco dělat..."
(12:18) Morigan -> Ketryn: "Spojila jsi se poslední dobou s Richiem?" vzpomenu si. "Jen pro zajímavost."
(12:21) Ketryn -> Morigan: "No poslední dobou jsem na to úplně zapomněla..." přiznám trochu zaraženě. "Jak jsme řešili Patricka s Jamesem a pak do toho ten Roger a to všechno, tak jsem se poutu nějak nevěnovala :-( Naposledy vím, že snad pochopil, že se mu snažím něco sdělit o Derekovi a mířil do Christianovy věže. Ale večer se můžu zkusit spojit."
(12:23) Morigan -> Ketryn: "To je v pohodě, jen jsem si vzpomněla, když jsme se bavily o tom zalézání ve věžích..."
(12:24) Ketryn -> Morigan: "Večer to stejně zkusím, třeba se dozvím nějaké novinky...Tedy pokud se mi vůbec nějak podaří napojit."
(12:27) Ketryn -> Morigan: "Nebo já to jdu zkusit hned, když už se o tom bavíme..." usoudím. Sednu si a opřu se snažím se soustředit na Richieho.
(12:27) Ketryn -> Morigan: (Můžu si hodit?)
(12:27) Morigan -> Ketryn: (Jasně...)
(12:28) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 6
(12:41) Morigan -> Ketryn: Richie je někde v jídelně, vidíš prakticky jeho očima a poznáš Lařinu jídelnu (protože ta nejde zapomenout).
(12:42) Ketryn -> Morigan: Cítím nějaké jeho pocity nebo náladu? A je tam ještě někdo další?
(12:48) Morigan -> Ketryn: Nikdo jiný tam není. Jeho myšlenky sice číst nedokážeš, ale náladu nemá špatnou. Jako by došel k nějakému rozhodnutí a to ho tak nějak uklidnilo. Ale výbornou náladou zase nesrší, to rozhodně ne.
(12:49) Ketryn -> Morigan: Tak se začnu soustředit na to rozhodnutí, jestli se mi nepodaří pochopit, čeho se může týkat?
(12:50) Morigan -> Ketryn: K6
(12:50) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 3
(12:51) Morigan -> Ketryn: Nějaké cesty. Nejspíš on bude někam cestovat a docela se na to těší.
(12:53) Ketryn -> Morigan: Ty jo, kam pocestuje a ještě se na to těší??? Že by do Akarie...Jsem z toho dost zmatená, snažím se spojení ještě udržet, jestli se mi nepodaří zjistit něco víc.
(12:54) Morigan -> Ketryn: Podařilo by se možná, kdyby venku někdo nezavolal: "Lady Morigan?!" Málem spadnu z postele i já. "Ano?" zavolám ven. Jak máme menší stan, tak je to slyšet všechno dobře. "Mám pro vás dopis."
(12:55) Morigan -> Ketryn: Zvednu se a jdu si ho převzít ven před vchod. "V tom případě ale nemusíš křičet, jako když hoří!" obořím se na doručovatele.
(12:55) Ketryn -> Morigan: Tak to se taky hodně leknu. "Doprdele..." zaúpím naštvaně, že mi to takhle přerušili.
(12:55) Ketryn -> Morigan: "Debil..." hudrám si pro sebe.

(20:27) Morigan -> Margare-tka: Takže se spolu ráno probudíte.
(20:30) Margare-tka: No já jsem fakt blázen....jako jde to se mnou od deseti k pěti.
(20:32) Margare-tka: To se ještě nikdy nestalo.....Tak neberu jako nic nenormálního, takže se nejspíš oblečeme. A u troubili budíček a spol?
(20:35) Margare-tka: Jo napiju se jestli tam ještě od večera něco zbylo....
(20:35) Morigan -> Margare-tka: To vás probudí, takže Steven docela spěchá.
(20:36) Margare-tka: Tak mu pomůžu najít co se dá.... docela mě pobaví, že i vlkodlak spěchá na rozcvičku.
(20:42) Margare-tka: Pak se taky obleču, když odejde a jestli tam mám nějakou vodu, tak se opláchnu. A pak mám chvilky, když se tvářím jak měsíček na hnoji a chvilky, kdy bych se nejraději něčím tloukla do hlavy.
(20:43) Margare-tka: Uklidím tam a pak jdu něco dělat cokoliv. A taky se snažím poslouchat jestli nejsou nějaké novinky o vás.
(20:48) Morigan -> Margare-tka: Poslední, co ses doslechla bylo, že jsme tábor dobyli a nic nového zatím neslyšíš.
20:50) Margare-tka: Tak kdyby něco, aby Pj věděl, že jsem informacím otevřená a poslouchám co se děje.
(21:26) Margare-tka: Já vůbec nevím co mám dělat. jestli pokračovat a nebo to utnout. Jsem celý den tak nějak zamyšlená. Asi to nechám tak nějak odvinout samo.
(21:33) Morigan -> Margare-tka: Celý den se moc nepotkáte, ale večer po večeři, jen co se setmí, tak se u tebe znovu objeví ve stanu. Ani nepozdraví a hned tě políbí.
(21:34) Margare-tka: To začíná blbě to začíná blbě.......No to se ho asi leknu.
(21:35) Morigan -> Margare-tka: Takhle to asi nebude tak jednoduché utnout :-)
(21:36) Margare-tka: No ale já nevím co mám dělat.... Teda vím co bych měla, ale nevím jak.
(21:37) Margare-tka: A má normálně příčetný výraz?
(21:38) Morigan -> Margare-tka: A myslíš, že když se líbáte tak vidíš jeho výraz?
(21:39) Margare-tka: V první chvíli se ho leknu, ale pak ho políbím. No předtím když vešel.
(21:39) Morigan -> Margare-tka: Nic nenormálního.
(21:40) Margare-tka: To bude průser to bude průser.
(21:41) Margare-tka: Tak jako v návalu jeho přítomnosti se nechám strhnout, ale pak si musíme promluvit. Já přece jenom se začínám trochu obávat víc.
(21:47) Morigan -> Margare-tka: A přitom tam teď vůbec žádné napětí není! :-D
(21:59) Margare-tka -> Morigan: Není. To je fakt. stále si tam opakuji, že jsme spolu byli před tím a taky všechno proběhlo bez problémů...