Druhá strana (190 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

//Budu mít v pondělí dost práce, tak to vidím asi spíš na půl šestou, ale budu se snažit co nejdří.//

//No jasně a kdy ty jsi na čerňáku??//

//Ok, tak já taky počítám s příštím pondělím :-)//

//Dobře, tak já počítám devátého v pět (nebo kolem, jak to budete stíhat) na Čerňáku :-))//

//No tak tohle úterý to tedy nejde, na noční odcházím kolem šesté. Ale toho devátého to jde ne?? Takže klidně můžeme na tu pátou jak psala Kat, ne?//

//Tak se nějak domluvte a dejte mi vědět :-)//

//3. mám noční a jsem i po noční- ale ten další týdem myslím, že jsem psala 9. to je pondělí??//

//Já tohle úterý (3.1.) mohu asi tak od půl šesté, řekla bych :-) A příští týden mohu od pondělí do čtvrtka, je mi jedno kdy a časově taky vždycky nějak mezi tou pátou šestou. Někdy se může stát, že budu moct i o něco dřív, ale to nedokážu říct předem. Jak bys mohla ty, Margaret?//

"Já myslím, že bys to Murtaghovi měla říct...že tam něco magického cítíš a že by tam mohla být kolem tábora nějaká magická ochranu, ale že si tím nejsi jistá. Bude lepší, když se bude počítat s tím, že tam něco magického je. Asi by bylo i dobré mu vysvětlit, že magie teď funguje všelijak."

(15:41) Morigan: Za tři dny se vrátím i s celým oddílem zpět a jsme vystřídáni někým dalším.
(15:51) Ketryn: To se mi uleví, když už jsi zase zpátky :-) Při nejbližší příležitosti, až budeš mít po povinnostech a budeš mít volno, se s tebou uvítám a zeptám se na novinky a jestli se ti podařilo něco zjistit.
(18:00) Morigan: Nepřijedu moc nadšená, kromě toho, že jsem unavená, ale to jsme všichni. "Nevím, co si o tom mám myslet. Nebyli jsme moc blízko a nějakou magii jsem tam cítila, ale nevím, co může znamenat."
(18:01) Morigan: "Murtaghovi to můžu říct, ale nevím, jestli mu to k něčemu bude. Nemusí to vůbec znamenat, že má v táboře čaroděje, ale řekla bych, že je kolem tábora nějaká magická ochrana. Jenže jistá si tím nejsem."
(18:03) Morigan: "Nebyli jsme moc blízko, ale blíž bychom se asi nedostali."

//Tenhle týden se vracím z Příbrami do Turnova 3.1. a příští týden se chytám do Ikei a mohu se sejít, je mi jedno jaký den, přizpůsobím se vám, kdybyste se chtěly sejít... :-) :-)

//Jinak dneska jsem tu nejspíš celý večer a zítra dopoledne a pak jedeme k babičce na oběd. Ale třeba kolem páté bych tu být měla, doufám.//

Tak v tom případě mám o tebe velký strach, když takhle někam jedeš.
Snažím se věnovat nějaké práci, abych přišla na jiné myšlenky. A samozřejmě když něco potřebuješ tak ti ve všem pomůžu.

Žádné z všech našich hlídek se zatím nestalo vůbec nic, jen se provádí pozorování a hlídání.

Nemusím čekat zas tak dlouho, jelikož poté, co se vrátil Charles se svým oddílem (a jiný ho mezitím nahradí), mám být v oddíle, který pak zase nahradí je.
Jsem ráda a začínám se modlit, aby měla moje magie svůj lepší den a abych to zvládla nenápadně.

(20:08) Margare-tka: Myslím, že dneska to bude po delší době prospaná noc:-)
(20:22) Morigan: Ráno vstávám společně s troubení a běžím na rozcvičku, protože jsem rozhodnutá věnovat se svým vojenským povinnostem. Je to to nejlepší, co můžu udělat a tak to dělám.
(20:24) Ketryn: Já taky vstávám, dojdu se nasnídat a pak si jdu jako vždy po své práci.
(20:27) Margare-tka: Taky jdu pracovat.:-) Takže se asi uvidíme na obědě.-) a vlastně ještě snídani.
(20:27) Morigan: Uteče dalších pár dní v klidu, až na moje modřiny a bolavé svaly, když vám donesu novinku, že se nějaké Borazovy armády utábořily tak den jízdy odtud.
(20:30) Ketryn: "No, tak asi náš klid bude u koce..." nejsem z toho vůbec nadšená, ale tak bylo jasné že to dřív nebo později přijde. "A očekává se tedy nějaký útok? Nebo budeme útočit my?"
(20:32) Morigan: "Ne. Ono už se to nejspíš ví delší dobu, jelikož my máme samozřejmě předsunuté hlídky, ale zatím se jen utábořují. Ještě není jisté, jestli je tam přítomen Boraz osobně."
(20:32) Margare-tka: Kat řekla to samé co jsem chtěla já...takže jen souhlasně se otážu. "No?"
(20:33) Margare-tka: "Aha, ale den je stejně hodně blízko, ne? A je aspoň známo, jak velký by ten tábor mohl být?"
(20:34) Ketryn: "Takže se teď bude čekat, jak se to vyvine, a budou se zjišťovat informace?"
(20:36) Morigan: "To určitě. Všechny hlídky zesílí, myslím hlavně ty venku."
(20:51) Morigan: "Pro vás se zatím určitě nic nezmění. A navíc kdyby chtěli hned zaútočit, nerozbíjeli by tak dlouho tábor, ale kdoví, co se může stát."
(20:58) Ketryn: "No, to se mi začne zas dobře spát..." povzdechnu si.
(21:00) Ketryn: "No ve válce se asi může stát úplně všechno...Nějak mi vůbec nedělalo zvyknout si na život v táboře bez boje a beze strachu o vás bojující..." :-(
(21:01) Ketryn: *nedělalo potíže
(21:01) Ketryn: "Myslíš, že mohou být i nějaká mírová jednání?"
(21:03) Morigan: "Mohly by být, ale nějak si to neumím představit..."
(21:09) Ketryn: "Já taky moc ne..."
(21:14) Ketryn: "A...Morigan...kdyby se začalo bojovat.. tak bys šla taky do boje...?"
(21:14) Morigan: "No to nevím...to by záleželo na velitelích. A taky na tom, kolik by bylo nasazeno oddílů a jakých. Jsem zařazená, tak pokud by šel ten můj, tak ano."
(21:16) Ketryn: "Hm..." nemám z toho zrovna radost.
(22:08) Morigan: Celkově jsem z toho trochu rozrušená, ale v podstatě jsem ráda, že se něco začalo dít. Třeba se to nějakým směrem pohne. Přece nemůžeme věčně žít ve vojenském táboře.
(22:09) Ketryn: No já jsem rozrušená docela dost...Ale je pravda, že to prostě jednou přijít muselo.

(18:37) Ketryn: Mně Lambert s tou dýkou docela mile překvapil a nemyslím si, jako Margaret, že by s tím hned běžel za Geraltem :-D.
(18:38) Ketryn: "Aspoň máš o zbraň proti magickým bytostem víc, to se vždycky může hodit."
(18:39) Morigan: To moc neřeším, nejspíš se dlouhou dobou nepotkají.
(18:39) Morigan: Ale dost mě tím zarazil, to je pravda. Jsem docela ráda, že je pryč a nemusím tomu čelit v nějakých rozpacích.
(18:44) Ketryn: To je taky pravda. Teď by tu mohlo být z tohohle hlediska trochu klidněji, Lambert je pryč a Gordon se drží dál, tak nemá kdo prudit.
(18:45) Margare-tka: Kolik, že bylo hodin, když odcházel. jestli máš nějaký program a nebo ne?
(18:47) Morigan: No odešel odpoledne, dýku jsem našla večer, když jsme šly spát.
(18:49) Ketryn: Tak jdu pak asi tedy spát.
(18:56) Margare-tka: "Nemáte chuť?" otočím se na vás s pohárky.
(19:07) Ketryn: Podívám se na Margaret udiveně: "Já myslela, že jdeme spát...Já bych si měla dát od pití na nějakou dobu pohov..."
(19:14) Margare-tka: "No spát jít může, ale myslím, že nám sklenička víno neublíží, ne?"
(19:16) Ketryn: "Já asi nemám moc chuť..." Podívám se na Morigan.
(19:23) Morigan: "No já teda taky moc ne," přiznám, ale asi si ze slušnosti vezmu a trochu se napiju.
(19:24) Ketryn: Tak já si s vámi taky trochu připiju, ale jen malinku.
(19:24) Morigan: Ale už ležím v posteli, už nevylézám.
(19:24) Ketryn: Já už si taky lehnu.
(19:29) Margare-tka: No myslela jsem to tak. že už budeme v posteli:-) Taky si vezmu jen trošilinku:-)
(19:36) Morigan: Tak to se nám asi dobře spí.
(19:44) Margare-tka: Myslím, že jo:)

(22:01) Margare-tka: "Určitě ne."
(22:29) Margare-tka: ...
(22:43) Morigan: Večer, když si jdeme lehnout, najdu něco podivného pod svým polštářem.
(22:45) Ketryn: Tak se udiveně dívám, co to má?
(22:49) Morigan: Já se taky dívám udiveně. Vypadá to jako dýka. "Je stříbrná...!" podivím se.
(22:50) Ketryn: "Další stříbrná dýka??" jdu se překvapeně podívat blíž.
(22:51) Morigan: Není poškozená, jako ta moje a není tam vlk. A je u ní papírek s málo čitelným písmem. Je na něm napsáno: Protože démonů je vždycky víc, než by mělo být, malá čarodějko.
(22:52) Margare-tka: "Tu ti dal Lambert??"
(22:53) Ketryn: "Ty jo, tak tímhle mě fakt dostal..."
(22:53) Ketryn: "A hodně mile překvapil."
(22:55) Margare-tka: "No ani bych se nedivila, kdyby hned jak potká Geralta řekne, tak Morigan má i mojí dýku, za co jsi ji dal ty..."
(22:57) Morigan: Dost mě to udivilo, kdyby už nebyl pryč, šla bych mu ji asi vrátit...ale takhle je to složitější. Navíc ji možná dost budeme potřebovat...
(23:02) Ketryn: Margaretina ironie mě docela krizově pobaví. "To fakt snad ne!" :-)
(23:03) Ketryn: "No, Morigan, myslím, že si ji budeš muset nechat. Hodit by se ale fakt mohla, i když pevně doufám, že taková situace hned tak nenastane."
(23:09) Margare-tka: "No je fakt, každá stříbrná dýka dobrá i když je od blba:-D Ale bude mě zajímat verze od Geralta až ho zase jednou potkáme."
(23:12) Margare-tka: "Takže si ji dej do druhé boty a bude.-D"
(23:15) Morigan: "Já je nenosím v botě, tam se mi nevejdou...ale nechám si ji, to jo."
(23:28) Margare-tka: "No jo vlastně v botě byly jiná. No uvidíš kdy se hodí. Snad ne brzy.

(19:43) Morigan: "To jsem si opravdu oddechla! To by bylo největší pominutí smyslů v mém životě!"
(19:48) Ketryn: (Musím potlačit zasmání :-D)
(20:17) Morigan: "Ty jsi tak upřímná!" ušklíbne se znovu.
(20:17) Morigan: "Tak laskavě slez z té postele!"
(20:21) Morigan: Kupodivu poslechne a hbitě vstane. "Přišel jsem se rozloučit. Moje práce tady skončila."
(20:25) Morigan: "...Aha. Výborně," nenapadne mě nic lepšího.
(20:36) Ketryn: Dívám se docela překvapeně, že se přišel i rozloučit, i když s tím svým způsobem.
(20:48) Morigan: "Tak nashledanou, čarodějko. Někdy v lepších časech - ovšem já pochybuju, že nějaký nastanou," řekne.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(21:02) Margare-tka: To teď mluví k tobě, takže když tak ještě počkám až mu to řeknu:-) Nechodlám se loučit nějak vroucně.
(21:08) Morigan: "Nashledanou," řeknu taky, i když jsem původně měla v úmyslu říct sbohem. Chytí mě za ruku a políbí ji, s výsměšným pohledem, aby mi dal najevo, že napodobuje zdejší lordy. Protože je ale v kontaktu mezi zaklínači a čaroději vždycky silná energie, je to pro oba divný pocit.
(21:12) Morigan: Ruku mu nakonec vytrhnu.
(21:12) Morigan: "Odvedl jsi...dobrou práci," přemůžu se.
(21:12) Morigan: "Já vím," usměje se pobaveně.
(21:12) Ketryn: To mě taky mírně překvapí, nikdy jsem mezi vámi blízký kontakt neviděla, teda kdy opomenu, když jste se prali.
(21:12) Ketryn: Namachrovaný do poslední chvíle...
(21:24) Morigan: "Tak si dej pozor. Protože démonů je kolem vždycky víc, než by mělo. Mějte se," obrátí se k odchodu.
(21:25) Ketryn: "Tak nashle, Lamberte..." rozloučím se ze slušnosti taky.
(21:46) Morigan: Pak si sednu na svou postel já. Ulevilo se mi, že bude Lambert pryč, ale zároveň...je to divné.
(21:46) Ketryn: Je no..přeci jen jsem se cítila bezpečněji, když tu ještě byl...
(21:51) Margare-tka: "Nashledanou."
(21:51) Margare-tka: No je to divné, snad už nebude potřeba.
(21:58) Morigan: "Já věřím tomu, že jsou ti démoni skutečně pryč," řeknu přesvědčeně.
(21:59) Ketryn: "No já jen pevně doufám, že se neobjeví nějací noví..."

(15:25) Ketryn: Tak aspoň jednu výhodu to použití magie mělo, Gordon tě už neotravuje...
(15:33) Morigan: Tajně doufám, že se mě bojí.
(15:36) Morigan: Ale je pravda, že se to uklidnilo nebo aspoň uložilo k ledu. Prostě se dál neřeší, co se stalo o Lugnasadu.
(15:41) Ketryn: To je dobře. Já taky postupně zajedu do starých kolejí, pomáhám, kde je potřeba a snažím se vyhýbat Charlesovi. Po prvním setkání bych se nejraději velkým obloukem vyhýbala i lordu Teodrikovi, ale nakonec to zavrhnu a na jeho pozdravy a spiklenecké úsměvy si s úsměvem zvyknu.
(17:20) Morigan: Jednoho dne, asi deset dnů po Lugnasadu se vrátíme ze společné večeře z jídelny a v našem stanu (na mé posteli) si úplně klidně sedí Lambert. Je oblečený i ozbrojený a nohy ve vysokých botách má na posteli.
(17:27) Ketryn: Tak se asi zastavím a zůstanu na něj bez úsměvu koukat. On je fakt hroznej nezdvořák!
(17:28) Morigan: Já mám podobný pocit. A to už jsem doufala, že dá pokoj!
(17:29) Morigan: Ale usoudím v duchu, že je to přece jenom lepší, než lord Gordon. Lambert mě aspoň nelíbá.
(17:33) Ketryn: (Jo, to je pravda :-D I když hrozní jsou oba.)
(17:38) Morigan: "Lamberte?" ušklíbnu se. "Asi jsem úplně zapomněla, že jsem tě pozvala na návštěvu...ehm...do svojí postele? To mi asi muselo úplně vypadnout!"
(17:38) Morigan: Ocení můj humor ušklíbnutím. "No, nejsem z Cechu vlka, takže se to nejspíš ani nestalo."
(17:40) Ketryn: Je fakt příšernej! On toho prostě nenechá!