Druhá strana (187 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

Tak jsem si myslela, že už nemůžu být víc šokovaná...krutě jsem se spletla, můžu!! Dívám se na Christophera jako by přišel z jiné planety a chvíli mi trvá, než nějak vstřebám, co tu vlastně říká...Pak už ale nedovedu mlčet: "Lorde Christophere, tohle nemůžete myslet vážně! Měl byste se uklidnit a přestat s touhle žárlivou scénou. Nemůžete přeci Morigan bránit, aby svého manžela, se kterým má navíc dítě, našla! Chápu, že je to pro vás hodně těžké, ale měl byste Morigan nechat, ať se rozhodne sama...Přeci nečekáte, že když jí teď zabráníte jet, že na Jamese zapomene, pohřbí ho a šťastně vám padne do náruče!! Touhle svou scénou jí akorát ubližujete! A jestli jsou to opravdu oni a něco se jim stane jenom kvůli tomu, že budete Morigan zdržovat a znemožníte jí odjet, tak to bude neodpustitelné..." Snažím se mluvit aspoň trochu klidně, ale jsem opravdu hodně rozrušená.

"Ano, to já vím. Samozřejmě neodjedu jen tak!"
"Jsi voják Modré korouhve," pokračuje dutě.
"To vím taky!"
"Já jsem její velitel. Tvůj kapitán."
"To samozřejmě taky vím, o co ti-"
"Bez mého povolení nemůžeš odjet."
Zůstanu na něj zírat. "Co tím chceš říct??"
"Že ti to povolení nedám."
"...cože?!"
"Že ti to povolení nedám!"
Zalapám po dechu. "...To bys...to bys neudělal!"
"To bych udělal."
Prásknu se sedlem na zem. "Co si sakra myslíš?! Nemůžeš mi zabránit, abych stejně jela, i bez tvýho pitomýho povolení!!"
"Pokud to uděláš, bude z tebe dezertér."
"Dezertér?!" zopakuju, protože už nemám kapacitu na to, abych řekla cokoliv jiného.
"A s dezertéry se nikdo nemaže. Víš sama dobře, co se s nimi pak stane."

"Nedívej se na mě takhle!" pokračuje, když já nejsem schopná. Jeho hlas zní teď spíš zoufale, než vztekle. "Prosím, nepředstírej, že nevíš, co k tobě cítím! I ty ke mě něco cítíš, ale dovolíš si to přiznat jenom, když se napijeme vína!"
Vypadám tak bledá, že to se mnou asi za chvíli doopravdy švihne.
"Christophere...sakra!! Já přece nemůžu...některý věci prostě...prostě nejdou!!"
"Jistě..." hlesne.
"Nikdy jsem ti...neřekla jsem..."
"Samozřejmě, že neřekla. Nikdy," ušklíbne se.
"Prostě tam pojedu!" prohlásím rezolutně a rozhýbu se k odchodu.
"Nemůžeš jen tak odjet," prohlásí. "Jsi voják."

(21:45) Morigan: Já jsem tedy hodně v šoku.
(21:49) Ketryn: Tímhle mě hodně vyvedl z míry, nikdy bych neřekla, že se Christopher takhle hodně rozčílí a řekne tohle...
(21:51) Morigan: "U všech bohů, netvař se, že jsem tě šokoval!" ušklíbne se. "Všechno tohle přece víš!"
(21:57) Ketryn: Ty jo, on v tom ještě pokračuje...a můj šok se tím asi prohlubuje...Mám pocit, že se dívám úplně na jiného lorda Christophera.
(21:57) Morigan: Já mám úplně stejný pocit...
(21:57) Morigan: "Já..."
(22:19) Margare-tka: Nedivím se, ale veřím se se nakonec sebere...
(22:26) Margare-tka: No asi ne..... to fakt koukám.

20:52) Morigan: "Jak si to představujete?" zopakuje pomaleji a přistoupí blíž. "Snad víte, co se děje kolem, nikam jet NEMŮŽETE!"
(20:54) Ketryn: Nedokážu si představit, že bychom nikam nejely!!!
(20:54) Morigan: "Čtvrtý základní je náš tábor!" položím sedlo a založím si ruce. "Ať je to jak chce, já prostě musím jet."
(20:54) Morigan: "Mluvíte nesmysly!" odsekne.
(20:58) Ketryn: Tvářím se s tebou souhlasně a za chvíli to asi nevydržím a taky něco řeknu...
(21:04) Morigan: "Jak se to opovažujete říct?! Právě jsem se dozvěděla informaci, na kterou čekám víc, než dva roky, co si asi myslíte, že udělám!?"
(21:05) Morigan: "A co si myslíte, že udělám já?!"
(21:07) Ketryn: Chápu, že má o tebe strach, ale začíná mě fakt dohánět k šílenství!!
(21:11) Morigan: "Možná byste mi mohl podat pomocnou ruku!" zařvu na něj, neboť mám nervy na pochodu. "To bych možná očekávala, ale evidentně jsem se spletla!"
(21:12) Morigan: Stiskne rty a mlčí.
(21:13) Ketryn: "A co byste dělal na našem místě vy?! Jestli jsou to opravdu oni, tak tady nemůžeme jen tak sedět a nic nedělat a doufat, že se jim nic nestane a že se snad po válce shledáme! Nebo vy byste to snad dokázal jen tak v klidu dál čekat?? Hledáme je už dlouho a konečně máme nějakou zprávu! Nečekáte snad, že se Morigan téhle naděje jen tak vzdá! My se tam prostě musíme dostat," vyhrknu. Taky mám nervy na pochodu a nějaká pomocná ruka by se hodila.
(21:14) Morigan: "Nevím, proč mě to napadlo, asi proto, že jste mi několikrát přísahal, že tu pro mě budete vždycky, ať budu potřebovat cokoliv!"
(21:14) Margare-tka: A vezme to nějak dobře? je fakt, že by se mělo vyrazit co nejdříve.
(21:14) Morigan: (Chudák, teď jsme se na něj sesypaly:-)
(21:15) Ketryn: (No co čeká, jsme zoufalé a nervní a on se nám snaží odporovat :-)
(21:18) Margare-tka: To jste se docela sesypaly, ael třeba to bude k dobrému. Koukám na něj co bude...
(21:20) Morigan: Zdá se, že se naštval ještě víc. Je zvláštní vidět lorda Christophera naštvaného. "Takže čekáte, že vám pomůžu najít vašeho manžela?" zeptá se mě mrazivě. "VÁŽNĚ to čekáte??"
(21:22) Ketryn: Bože ono ho snad víc štve, že se možná objeví James, než ta cesta není bezpečná!
(21:24) Ketryn: Začnu na něho koukat opravdu naštvaně.
(21:24) Morigan: Teď zase mlčím já.
(21:27) Morigan: Přejde sem a tam a pak nakopne zuřivě ohradu pro koně, až zapraští. "Proč bych vlastně měl?! NENÁVIDÍM HO! Je jako přízrak! Jak ti můžu pomáhat, když ho ve skutečnosti nenávidím?!"
(21:29) Ketryn: :-O teď se dívám šokovaně!
(21:35) Ketryn: Na jednu stranu mi ho je líto, ale na druhou mě rozčiluje, že nás zdržuje.
(21:36) Ketryn: Nezávidím ti to ale...dívám se střídavě na tebe a na něho. Chtělo jsem původně něco říct, ale pak jsem se rozhodla se vám do toho raději neplést.
(21:37) Margare-tka: Tak to konsternovaně koukám.... že to takhle řekl na hlas. jako klidně bych řekla že si to myslí, ale že to řekne.

(19:22) Margare-tka: No já doufám, že se to nijak nezkomplikuje, to by mě asi šmejklo.
(19:24) Ketryn: Tak poslouchám, jaká je situace.
(19:24) Morigan: Muži ve stájích jsou trochu zmatení z nás, ale v ničem nám nebrání a tak si jdeme pobrat nějaká sedla, která jsou k dispozici.
(19:28) Margare-tka: Možná bych měla říct Fergusvi, že jedeme pryč. Zdravý rozum mi říká, že je tohle fakt bláznovství, s naším štěstím padneme do rukou Borazovi a Murtagh bude mít jen starosti navíc, ale zase bych ráda veděla jestli je to pravda a jestli to jsou oni. háou, že se zdravím rozumem nemá teď smysl se vám ohánět:-D
(19:30) Ketryn: Tak si vyberu nějaké sedlo a brašny.
(19:30) Ketryn: (Co je vlastně za denní dobu?)
(19:31) Morigan: Když se chystáme odtáhnout sedla k nám ke stanu a stojíme před stájemi, potkáme lorda Christophera.
(19:31) Margare-tka: Tak asi máme naše sedla ve kterých jsme jely.
(19:31) Morigan: (Po obědě.)
(19:33) Morigan: Asi máme, ale nejspíš jsme je měly uložené tam. Tak jsme si je vzaly.
(19:34) Ketryn: No...pozdravím ho a podívám se na Morigan.
(19:37) Margare-tka: No to bude ještě chvilku trva...
(19:41) Margare-tka: Taky se po tobě kouknu, jako jestli se to řekkne a nebo ne? Nějak si zatím nedokážu představit, že nás jen tak pustí.
(19:45) Morigan: "Dobré odpoledne," pozdraví nás Christopher a nepodaří se mu potlačit udivený výraz. "Co..se děje?" zajímá se.
(19:52) Ketryn: Trochu ze mě opadne euforie, ale jen trošku. Christopherovi se nebude líbit, že chceš takhle narychlo odjet do sousedního tábora...A to to ještě neví Murtagh.
(19:53) Morigan: "Nic se neděje...vlastně děje, pojedeme do Čtvrtého základního, je možné, že našli mého manžela...a manžela Katryn."
(19:54) Morigan: Zůstane na mě koukat, jako bych se zbláznila. "Cože??"
(19:59) Ketryn: "No, ano..." Dívám se odhodlaně. A asi mě pomalu začne rozčilovat, že nás zdržuje
(20:00) Margare-tka: Jako já teď nevím jak se tvářím asi napůl... chápu vás, ale chápu i jeho....
(20:03) Morigan: "Chtěla bych, abychom vyjely co nejdříve," přisvědčím s mírnou opatrností.
(20:05) Margare-tka: No já moc nemluvím nechám to na tobě, aby jsi mu to vysvětlila.
(20:12) Morigan: "Co?? Opravdu si myslíte, že někam pojedete jen tak? Samy?? V téhle situaci???"
(20:12) Morigan: "No...pravda, možná bychom si mohly vzít pár mužů sebou..." uznám zamyšleně.
(20:13) Morigan: Kouká na mě čím dál udiveněji.
(20:13) Morigan: "Pár mužů sebou?! Jak si to představujete?!"
(20:13) Morigan: "Cože?"
(20:15) Ketryn: Začne mě asi popadat panika, že nás odsud nebudou chtít pustit a že jim jako zajatcům mohou kdykoli ublížit!
(20:17) Margare-tka: No možná jsme se měly balit méně okatě....

(18:07) Morigan: Do všeho toho mírně napjatého chaosu přijde dopis na mé jméno s nějakou pečetí. Vyluštit ji úplně nedokážu, ale bude to někdo z Murtaghových mužů, pravděpodobně. Při otevření zjistím, že je to dopis z jiného našeho tábora. Je v něm: Milá lady z Graynu, myslel jsem, že by vás mohlo zajímat, že se mezi našimi zajatci nacházejí dva muži, kteří by mohli odpovídat popisu, o kterém jste se zmiňovala ve vašem dřívějším dopise. Bližší informace vám zatím nemohu poskytnout, protože při výslechu odmítají mluvit. Jak chápete, zajatci musí zůstat tady v táboře, ale pokud budete mít povolení, jste vítána vy. S pozdravem kapitán Yllard.
(18:21) Ketryn: Vypadám, že zkolabuji!!!
(18:23) Ketryn: Podívám se na tebe a snažím se uklidnit! "Morigan..." zvládnu jen říct ale pak nějak nemám slova. Nejraději bych se hned sebrala a jela se na ty zajatce podívat...
(18:25) Ketryn: "Víš, jak je ten tábor daleko?" napadne mě po chvíli, když se trochu uklidním.
(18:27) Morigan: "No, spíš tuším...nebude to ale blíž, než den ostré jízdy. Ale spíš dál..."
(18:28) Ketryn: "A myslíš, že by tě...nás...tam nechal lord Murtagh zajet?"
(18:30) Morigan: "Já nevím, snad ano..."
(18:31) Ketryn: Jsem z toho celá vedle...snažím se nemít velké naděje, i když to tak úplně nejde.
(18:33) Ketryn: "Ty jo, co když by to opravdu mohli být oni...ale nejspíš vůbec nemusejí. Zajatci..."
(18:33) Ketryn: "Zeptáš se ho nějak v blízké době?"
(18:34) Morigan: "Samozřejmě..." řeknu. Mám chuť se začít okamžitě balit.
(18:35) Ketryn: No jako já taky. Vypadám dost roztěkaně a mimozně.
(18:36) Ketryn: "Vezmeš mě s sebou?"
(18:37) Morigan: "No nejspíš bych se neodvažovala tě odmítnout..."
(18:38) Morigan: "Sbalíme si," usoudím, jelikož v klidu prostě nevydržím. "Musíme jet co nejdřív. Nevím, nakolik má ten kapitán Yllard vliv ohledně zajatců a tak, možná bychom neměly moc čekat..."
(18:39) Ketryn: "Tak to jsem ráda...jelikož čekat tady by mě asi zabilo...takže bych tě musela tajně následovat nebo nevím..."
(18:40) Ketryn: "Jdu tedy balit. Souhlasím, že bychom měly vyrazit co nejdřív. Se zajatci to vždy může být ošemetné..."
(18:40) Morigan: Tajné sledování mě pobaví...:-D
(18:41) Morigan: "Zajatci znamená, že tedy asi nejsou na Murtaghově straně, pokud jsou na nějaké straně...pokud jsou to oni..."
(18:42) Ketryn: "No právě..."
(18:43) Morigan: Uvažuji a balím bezmyšlenkovitě.
(18:45) Ketryn: Taky balím a přemýšlení mi vůbec nejde...
(18:47) Morigan: Představa, že uvidím Jamese mě naplní energií tak, že nejsem schopná dělat nic normálně.
(18:49) Ketryn: No já za chvíli asi exploduji touho už vyrazit.Snažím se uvažovat nějak racionálně a uklidnit se, ale nic moc tedy...
(18:52) Ketryn: Ty jo, kéž by to byli oni...hrozně moc bych si přála být zase s Patrickem a přestat se bát, co s ním je.

Další schůzka s Borazem určitě bude, ale jak a kdy a kde, to zatím já nevím. Zatím si mezi sebou jenom korespondují.
Ale už to tak veselé nebude, na to bych vsadila.

(23:01) Mar­ga­re-tka: Sa­mo­zřej­mě jsem s tvým do­pi­sem po­sla­la i dopis Vik­to­ro­vi.
(23:04) Mo­ri­gan: Já jsem s tím po­čí­ta­la.
(23:13) Mar­ga­re-tka: Jinak pokud mám mož­nost jsem někdy s Fer­gu­sem a taky si dělám to na co jsme zvyk­lé, mys­lím tím naše práce.
(23:21) Mo­ri­gan: S Fer­gu­sem se ur­či­tě vídat mů­že­te. Je tro­chu na­pja­tý, ale v dob­rém, roz­hod­ně nemá strach. Spíš vztek na Bo­ra­ze a nej­rad­ši by se zú­čast­nil útoku na jeho tábor, kdyby to šlo.
(23:36) Mar­ga­re-tka: Tak to jsem ráda, že žádný není....zatím. Ale jsem ráda aspoň za ně­ja­ké hezké chvil­ky.Už jsem fakt za­po­mně­la jaký je to stres být v tá­bo­ře.... A to bych řekla, že zatím nejsem tak úplně moc do něj za­kou­ka­ná, sna­žím se to držet na nějké při­ja­tel­né uzdě, sa­mo­zřej­mě v jen v sobě....;-)
(00:20) Margare-tka: A ty chodíš normálně cvičit?? A je tedy dohodnuta další schůzka s Borazem??

(20:55) Morigan: Uteče pár dnů, ve kterých proběhne několik porad, zranění se zotavují (někteří až moc rychle). Charles už se normálně pohybuje po táboře a Gordona je nejčastěji vidět, jak prohání své muže na cvičišti, i když má sám ještě ruku v pásce a ovázanou hlavu. Pak už ani nemá obvaz na hlavě.
(20:56) Morigan: Sdělila jsem vám, že Boraz poslal hned po útoku Murtaghovi dopis a chce další jednání.
(20:58) Ketryn: Jsem moc ráda, že je Charles zase v pořádku. Rozčiluje mě, jak si o něj dělám starost, ale nějak nevím, jak se tomu ubránit.
(20:59) Ketryn: A jaké to je mezi tebou a Gordonem? Začal zas provokovat, když už má pocit, že mu je hej?
(21:00) Ketryn: "A kdy to vypadá, že by to jednání mohlo být? A to by bylo zas u nás...? Asi fakt chce nahnat strach..."
(21:00) Morigan: Provokovat moc nezačal, občas nás pozdraví a něco prohodí, ale není moc na provokace čas, tábor je oživlý událostmi, které se dějí.
(21:51) Morigan: "Kdy bude to jednání nevím, jestli vůbec bude...zatím si jen dopisují. Ale rozhodně to už nebude jako oslava, teď už mezi sebou moc mír nemáme, když na nás zaútočili!"
(21:53) Ketryn: "No, to ano... jsem zvědavá, co z toho bude, ale předpokládám že klidné období nás už nečeká."
(21:54) Morigan: "No, to teda asi fakt ne," přikývnu.
(21:55) Morigan: Když mám čas, píšu do Akarie dopis Rowanovi a Henrymu a pokusím se je poslat. A modlit se, aby dorazily. Samozřejmě pokud píšete někomu z Akarie i vy, dáme to dohromady a pošleme.
(21:57) Ketryn: No já tam nemám komu psát. Richie v Akarii asi není a navíc je to s ním jaké je..Mohla bych se někdy ale zas pokusit o pouto, jestli by se mi nepovedlo zjistit aspoň kde je. Ale posledně to vůbec nešlo...
(21:58) Morigan: Ano, pokusit se můžeš.
(21:59) Ketryn: Tak si najdu někde chvilku klidu a pokusím se soustředit.
(21:59) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 1
(22:00) Morigan: :-D
(22:01) Ketryn: Ach ne... :-( Trochu mě to na chvíli rozhodí a moc nemluvím. Štve mě, že to teď vůbec nejde. Přemýšlím, jestli je to magií nebo se mě Richie snaží stále ignorovat :-(
(22:02) Morigan: To může být i tím, no...:-(

(20:47) Ketryn: //No tak zatím jsem objevila všude jen ty dražší, ale budu se ještě postupně dívat.//
(20:41) Morigan: //Jasně.//
(20:39) Ketryn: //Budu hledat :-) snad někde když tak budou. Tedy pokud bychom se pro to nakonec rozhodly.//
(20:36) Morigan: //Sakra, teď koukám, že je nemají na skladě :-// No snad půjdou tyhle sehnat i jinde...//
(20:34) Morigan: //Uši: http://www.fantasyobchod.cz/elfi-usi-jednoduche-p-977.html //
(20:32) Ketryn: //Já myslím, že by to byla příjemná změna :-) Zatím se mi to fakt líbí nejvíc! Chtělo by se to ale rozhodnout brzy, abych stihly sehnat uši a i ostatní věci.//
(20:30) Ketryn: //Promiň, už jsem tu. Něco jsem tu řešila a úplně jsem zapomněla na čas :-(//
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
(20:10) Morigan: //Ty jo, taky jsem se nad tím zamyslela a ty Veverky bych asi brala nejvíc...bude to změna být v kalhotech a možná i příjemná :-)) O veverčí ocásky bych se mohla postarat...//
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
(18:04) Ketryn: //Ty jo, snad se sem ještě dostaneš, aby sis to přečetla :-( Blbnul mi tu net a nechtělo se to furt odeslat :-(( //
(18:03) Ketryn: //Tak jsem teď mluvila s Morigan a vymyslely jsme ještě: Harry Potter - uniformy, něco jako Amazonky a pak elfské komando Veverek ze Zaklínače. Přemýšlím nad tím vším a zatím se mi asi začínají nejvíc líbit ty Veverky :-) To by chtělo nějaké kalhoty, košily a kazajku, vestu nebo něco takového a na hlavu čapku nebo čelenku s ocáskem a elfské uši. Líbí se mi i ty "Amazonky", v hlavě mám i kostým, ale to by šlo sehnat asi ze všeho nejhůř...//

(23:18) Morigan: "Nevím, Christopher pro mě přijde. Nějak mi to vypadlo z hlavy, jak jsme usnuly."
(23:29) Margare-tka: "Tak ještě, že ho máš:-)"
(23:30) Margare-tka: "Aspoň se můžeš připravit, pokud chceš. Pomůžeme ti."
(23:30) Morigan: "Připravit?" nechápu.
(23:42) Margare-tka: "Jestli se budeš nějak upravovat a nebo ne?"
(23:44) Morigan: "No to asi ne..."
(23:48) Margare-tka: "Tak do té doby můžeme jen odpočívat"

(21:25) Morigan: "Hm..." lehnu si radši na svou postel.
(21:25) Ketryn: Taky si unaveně lehnu.
(21:26) Margare-tka: "Nemyslela jsem to ve zlém... opravdu. Ale je fakt, že rána do hlavy není žádná sranda, viz já...."
(21:27) Margare-tka: Taky si lehnu. A zrovna mě popadly špatné myšlenky.
(21:42) Morigan: To mě pobaví, ale asi nemám sílu to komentovat, tak se jenom směju. Myslím, že usneme brzy.
(21:42) Margare-tka: //Jdu konečně do té sprchy, ještě jsem tam nedorazila./
(21:44) Margare-tka: Asi ano....
(21:48) Morigan: K6 na vstávání.
(21:48) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 6
(21:53) Morigan: Tak to se probudíme skoro stejně někdy před večeří.
(21:55) Ketryn: Posadím se na posteli a podívám se po vás. "Půjdeme na večeři?"
(21:55) Morigan: "To jo, mám hlad," protáhnu se.
(21:57) Ketryn: Tak začnu vstávat a obleču se, abychom mohly vyrazit.
(21:58) Morigan: Vyrazíme na večeři. "Počítám, že teď to budou samé rady a opatření a přípravy..." řeknu nenadšeně.
(22:00) Ketryn: "No, to asi budou...Myslím, že tyhle poslední měsíce takového částečného oddychu skončily."
(22:04) Morigan: "To určitě ano," musím souhlasit.
(22:08) Margare-tka: "To jo, jo Mor a jinak když bylo to napadení všechno bylo standartní a nebo měli čaroděje a nebo něco jiného?
(22:09) Margare-tka: "
(22:09) Morigan: "O čarodějích nic nevím, ničeho jsem si nevšimla..."
(22:16) Margare-tka: "Tak to je zatím docela dobrá zoráva, ale fakt, že na tokovýhle přepad by se asi čarodějové nebrali..."
(22:19) Morigan: "To si myslím, že ne. Stále ještě nemáme jistotu, že tam nějaké čaroděje nemá."
(22:23) Margare-tka: "No ta to se zjistí při nějakém větším střetu a pokud tam někdo bude, budeš se prozrazovat a nebo raději čarovat nebudeš?"
(22:24) Morigan: "Myslím, že to v tu chvíli nebudu vůbec řešit, pokud by k něčemu takovému došlo."
(22:26) Margare-tka: "No to je taky pravda."
(22:45) Morigan: "Ale radši si to moc představovat nechci," přiznám.
(22:47) Margare-tka: "Nedivím se. ale tak zatím je malinko pozitivní, že jste nepotkali Gorgony a spol."
(22:48) Margare-tka: "Po večeři máte radu?"
(22:50) Morigan: "Ne, to jsme nepotkali. Sice se uprostřed bitvy nedá moc analyzovat, ale nic neobvyklého jsem neviděla. Byl to prostě přepad, který nás měl vyděsit."
(22:50) Morigan: "Máme. Jsem zvědavá, jaké jsou následující plány, ale nudit se asi nebudeme."
(22:53) Margare-tka: "To jsem taky zvědavá, po bude budeš moudřejší."
(22:56) Morigan: "Řeknu vám, co se tam bude dít."
(22:58) Margare-tka: "Jsem fakt zvědavá. No a rada je hned po večeři a nebo až později?"

(19:18) Morigan: To nevím, probudily jsme se, nasnídaly a šly.
(19:18) Morigan: Asi dopoledne.
(19:20) Margare-tka: Tak se jdeme projít a uvidíme, taky by ještě mohly spát a nebo odpočívat.
(19:32) Morigan: Na Ferguse nakonec narazíme někde u zbrojnice, kde s ostatními třídí a čistí zbraně. Vypadá prakticky bez zranění, jen na paži má fialovou podlitinu.
(19:33) Margare-tka: Koukám se kolem sebe jestli ho někde neuvidím. Teda mezi námi je to jako když není, ale rozhodně nechci aby se mu něco stalo. Ale potřebuji vědět jestli je v pořádku.
(19:34) Margare-tka: Tak to se mi opravdu moc oddechne:-) "A půjdeš do toho lazaretu?" kouknu na tebe.
(19:35) Margare-tka: Teď mám opravdu pozitivní myšlenky.
(19:38) Ketryn: Tak jsem ráda, že je Fergus v pořádku. Po té otázce se podívám na Morigan, jestli půjde za Gordonem hned.
(19:43) Morigan: "No asi jo..." řeknu nenadšeně.
(19:44) Morigan: Fergus, když nás spatří, zanechá třídění a usměje se.
(19:46) Margare-tka: No nechtěla jsem je rušit, ale samozřejmě když nás vidí, tak se taky na něj usměju. jsem fakt ráda, že je v pořádku.
(20:03) Ketryn: Tak asi čekám, co budete dělat. Jestli půjde Margaret za Fergusem a Morigan za Gordnonem do lazaretu, tak asi Morigan doprovodím a poptám se, jestli není potřeba v lazaretu nějak pomoct. Pak se když tak pomalu vrátím k nám do stanu.
(20:07) Margare-tka: No na chvilku ano, když pracuje tak ho nechci dlouho zdržovat.
(20:07) Morigan: Jemu evidentně nevadí, že se může chvíli flákat. :-)
(20:11) Morigan: Takže jestli si jde Margaret s Fergusem povídat (on by rozhodně rád), tak já bych skočila do toho lazaretu.
(20:13) Margare-tka: Tak jsme chvilku spolu.
(20:14) Ketryn: Tak já jdu s Morigan do lazaretu.
(20:22) Morigan: Dojdeme do lazaretu a já jdu najít, kde leží lord Gordon.
(20:24) Ketryn: Tak tě nechám a jdu se poptat, jestli není potřeba s něčím pomoc, třeba s doplněním věcí nebo s převazy ran a tak.
(20:28) Margare-tka: Můžeme zůstat někde poblíž a nebo se jít projít.
(20:34) Morigan -> Margare-tka: "Moc daleko nemůžu, kdyby sem přišla nějaká kontrola..." řekne Fergus.
(20:35) Margare-tka: "Tak se budeme pohybovat poblíž."
(20:35) Margare-tka -> Morigan: "Tak se budeme pohybovat poblíž."
(20:43) Margare-tka -> Morigan: "Jsem ráda, že jsi v pořádku. "
(20:47) Morigan -> Margare-tka: "Měli jsme štěstí..." přizná.
(20:51) Margare-tka -> Morigan: "To jsem ráda.:-) "
(20:52) Margare-tka -> Morigan: //Jdu se v rychlosti umýt.//
(21:03) Morigan: Sejdeme se asi u oběda a odpoledne na nás opět dopadne únava. (Já se tomu vůbec nedivím, když jsem skoro nespala.)
(21:05) Ketryn: Navrhuji, že bychom si možná měly jít na chvíli lehnout...
(21:05) Ketryn: "Co Gordon potřeboval?" zeptám se Morigan, když jsme o samotě.
(21:07) Margare-tka -> Morigan: ""To není špatný nápad si lehnout bůh ví jaká bude noc."
(21:09) Margare-tka: ""To není špatný nápad si lehnout bůh ví jaká bude noc."
(21:09) Morigan: "Nic, já jsem to říkala, že má horečku a bude akorát říkat nesmysly. No ale dostal to ošklivě, to je fakt..."
(21:09) Margare-tka: Tak to jsem zvědavá.
(21:10) Ketryn: "A má velkou horečku?"
(21:10) Margare-tka: "Třeba si to bude pamatovat..... snad se z toho dostane brzo."
(21:11) Morigan: "Ne, je to docela normální průběh...ale to víte, praštil se do hlavy, takže to s ním bude možná ještě horší!"
(21:12) Ketryn: "To myslím už není ani možný :-) A co vlastně povídal za blbosti?"
(21:14) Morigan: To se mi teda zrovna moc nechce vykládat..."No...opravdu blbosti..."
(21:20) Margare-tka: "No dokážu si představit co říkal....přece jenom se mu trošku líbíš a horečka zbavuje zábran-)"

//Věc se má tak, že v Harrachově nejsme a nebudeme z mnoha technických důvodů a mnoha nehod, co se nám přihodily. Takže s budoucími plesy se to má tak, že na maturák samozřejmě půjdu, 3. 3. s velkou pravděpodobností jedeme od nás na Lužický ples, možná tam budeme i vystupovat. 10.3. se pokusím udělat všechno, abych mohla na ten ples v Praze, kdyžtak si koupíte lístky vy dvě a já až tam nebo tak nějak, podle momentální situace. 17. na turnovský ples pojedeme asi na 50%, pokud budeme mít akci v Praze, tak budeme vyjíždět až tak kolem devátý z Václaváku. Hned jak budu vědět nějaké informace, tak vám je řeknu nebo napíšu. Většinu času teď na internetu budu.//

(20:43) Morigan: Když dorazíme do stanu, tak se Margaret probudí a můžeme se najíst všechny.
(20:46) Ketryn: Jdu se najíst a nabrat tak energii.
(20:49) Morigan: Jdu taky jíst, to mě docela uklidňuje.
(21:00) Morigan: Sotva dosnídáme, objeví se před stanem lord Christopher. Tedy nejdřív samozřejmě zaklepe, pak se ozve a pak čeká na vyzvání. "Pojďte dál," zavolám směrem ven. Skoro jsme dojedly.
(21:01) Ketryn: Tak vstanu a zdvořile ho pozdravím.
(21:02) Margare-tka: Tak až se probudím, tak se zkulturním a jdu s vámi na jídlo.
(21:02) Morigan: Taky jsem vstala, i když bych možná já nemusela. Ale je to nějak automatické.
(21:02) Morigan: (Margaret, my jsme přinesly jídlo do stanu.)
(21:03) Margare-tka: (Jo aha:-D tak jsem se ale stejně upravila trošku.
(21:04) Margare-tka: Taky ho pozdravím.
(21:10) Morigan: "Jste odpočinutá?" usměje se na mě.
(21:13) Margare-tka: On tě má opravdu moc rád.
(21:17) Morigan: "Ano," zalžu.
(21:17) Morigan: "Co vaše zranění?"
(21:17) Morigan: Málem jsem zapomněla na tu ruku. Obvaz jsem asi nechala u řeky. "V pořádku," radši ruku nenápadně schovám.
(21:20) Morigan: "Spal jste vůbec?" zamračím se. Nejspíš jsme zapomněli, že jsme si včera ve vypjaté chvíli tykali.
(21:21) Morigan: "Trochu ano," přizná. "Gordon se uzdravuje dobře. Chce vás vidět."
(21:21) Morigan: Zaskočí mi. "Cože?"
(21:22) Ketryn: Taky se podívám zaskočeně, nejdříve na Christophera a pak na tebe.
(21:24) Morigan: "No, ptal se po vás..." zatváří se zaskočeně. "Mohla byste se za ním zastavit, kdybyste měla čas...pokud chcete..." zřejmě mu to nepřipadá nijak divné.
(21:32) Morigan: "Nejspíš má horečku..." zabručím.
(21:32) Morigan: "Má," přikývne Christopher nevinně.
(21:33) Morigan: "Stavím se za ním...potom," slíbím neurčitě.
(21:43) Ketryn: No aspoň že to vypadá, že se uzdravuje. Jsem docela zvědavá, jak to proběhne.
(21:46) Margare-tka: No to můžeš, stejně si to nebude pamatovat:-) tak to udělej pro Christophera:-)
(21:46) Margare-tka: No to já taky....
(21:47) Margare-tka: Potom se po táboře budeme mít možnost projít???

(15:03) Ketryn: Zapojím se hned do ošetřování a pomáhám, kde je potřeba a kde jsem k užitku. Myslím, že se nám už vybavily všechny znalosti a zkušenosti těch spousty hodiny strávených v lazaretu v Lúúderu. Dělám poctivě svou práci, ale zároveň se snažím nějak vnímat, jak je na tom lord Gordon.
(15:11) Margare-tka: Taky se snažím pomáhat kde jde. U Gordona jsi s Christopherem?
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(15:41) Margare-tka: Už se Gordon dostal k vědomí a nebo je stále mimo.
(16:09) Morigan: Doktor Anders se mě pokusil vyhodit, takže jsem využila svého zranění ruky a pak jsem se zase pokusila přimíchat okolo Gordona. Vy máte spoustu práce kolem, takže toho moc nevidíte.
(16:18) Ketryn: Dělám tedy co je třeba a soustředím se na ošetřování. Zároveň doufám, že to dobře dopadne. I když je Gordon hroznej provokatér a ignorant, tak si přeji, aby byl v pořádku.
(16:24) Margare-tka: Tak se starám o koho jde. Jsem ráda, že tobě nic není a i když ho fakt moc ráda nemám, tak chci aby byl v pořádku, to by jsi přišla o rozptýlení v táboře. A není tam nikde Ferguse?
(16:38) Morigan: Ne, Fergus tam nikde není, což může být velmi dobré, i velmi špatné.
(16:39) Margare-tka: Hm.. budu doufat v tu první variantu.
(16:40) Morigan: Nakonec je i Christopher vyhozen, ale zase se mu povede nenápadně vrátit, já jsem vyhozena, dokud Murtagh neprohlásí, že já smím zůstat a dál pokračuje zmatek. Naštěstí však organizovaný zmatek, jak se ukazuje. Nakonec se opravdu vyčerpané a k ránu (už svítá) sejdeme ve stanu.
(16:40) Margare-tka: Pracuji a snažím se si tohle vůbec nepřipouštět.
(16:41) Margare-tka: A když jsme odcházely věděly jsme v jakém stavu je Gordon. A Fergus se ani do svítání neukázal.
(16:43) Ketryn: Než jsme odešly, tak jsem se nějak pokusila pochytit, jak na tom Gordon je. Do stanu se asi dost unaveně odploužím.
(16:44) Ketryn: "Tak to tedy byla dlouhá noc...Byl to nějaký silný útok nebo to spíš jen tak zkoušeli? Jak je na tom Gordon?"
(16:44) Morigan: No, rozhodně byl naživu.
(16:45) Morigan: Fergus se neukázal, to bych ti napsala.
(16:46) Morigan: Teprve ve stanu si uvědomím, že jsem se vůbec neodzbrojila. "Sakra..." odepínám řemínky, což je naštěstí rychlé.
(16:47) Margare-tka: No zkusit jsem to musela. "To byla dlouhá."
(16:47) Margare-tka: Pomáhám ti s odzbrojením.)
(16:47) Morigan: "To bylo varování. Ale i tak to byl docela agresivní útok. Ale věděli, že se neprobijou. Ani nechtěli."
(16:50) Margare-tka: "Hm....tak to nás ještě čekají věci. A viděla jsi Ferguse?"
(16:50) Ketryn: Taky ti pomůžu a pak se unaveně sesunu na postel. "No, tak to teď takovýhle útoků bude asi víc..."
(16:51) Morigan: "Ferguse??" podivím se a chvíli vypadám, že netuším, na co se mě ptáš. "No...ne..."
(16:53) Margare-tka: "No já jen, že jsem ho ještě neviděla. "
(16:54) Margare-tka: "A co ty naše okolní tábory?? Taky už čelí útokům a nebo zatím byl klid?" zeptám se ještě.
(16:55) Morigan: "Oni nejsou zas tak okolní, aby nám to někdo doběhl říct."
(16:58) Margare-tka: "Nemyslela jsem dnešní, myslela jsem jestli bylo něco předtím. Ale to je jedno. asi bychom si měly jít lehnout, aspoň na chvilku."
(16:58) Morigan: Nejradši bych padla na postel, ale rozhodně je potřeba se umýt. I vy byste o tom měly rozhodně uvažovat, jelikož jste hodně od krve. Takže jdu ven někam k nejbližšímu sudu s vodou.
(17:02) Ketryn: No jo, nějak jsem si to v únavě a stresu vůbec neuvědomila...Tak se přinutím vstát a jdu se ven umýt.
(17:04) Morigan: "Další útoky by byly v podstatě nemožné, když se mezitím jednalo o míru, ne? Tohle je odpověď na odmítnutí, zdá se."
(17:06) Morigan: Pokusím se v rámci možností umýt.
(17:06) Morigan: A pak si konečně jdeme lehnout.
(17:07) Ketryn: "No, zdá..."
(17:08) Ketryn: Po umytí si svléknu špinavou košili a padnu do postele s cílem co nejtvrději se vyspat.
(17:09) Morigan: Samozřejmě se svléknu taky! :-)

Snažím se pomáhat u toho kde je potřeba a mám s tím zkušenosti. Abych byla platná.

Zranění mají většinou sečné nebo bodné rány, většinou větší. Někteří mají zranění hlavy a jednomu vojákovi je dokonce třeba amputovat nohu (s čímž už taky máte zkušenost).
Gordon není při vědomí, má zkrvavenou hlavu, bodnou ránu někde mezi ramenem a klíční kostí. Většina je podobně špinavá, jako já a Christopher.
Objeví se taky Murtagh, který je taky trochu od krve (to ale není nic neobvyklého). Spíš se ale zajímá o své muže a nevypadá, že by byl nějak vážněji zraněn.

(21:36) Margare-tka: koukám se na tebe a když si tě vzal do parády pan doktor, tak zatím se moc nepřibližuji. Taky se koukám koho jsi mohla tak hledat...
(21:37) Ketryn: Tak pokud zrovna nikoho neošetřuji, tak ti honem donesu něco na pití, i když nevím, jestli mě s tím nepošleš do háje....viditelně jsi sem přiběhla z jiného důvodu, než se nechat ošetřit.
(21:41) Margare-tka: Pokud už jsi tam bez něho, tak jdu samozřejmě k tobě. "Jsi v pořádku?"
(21:43) Morigan: No to tam nejsem bez něho, to bych tam neseděla, v podstatě se s ním přetahuji o rukavici, kterou se mi snaží stáhnout z ruky. Zřejmě jsem neočekávala takovou zradu.
(21:46) Margare-tka: No, ale má čuch... asi s tou rukou něco budeš mít... jak tě znám.
(21:53) Morigan: "Je to jenom odřený! Byl tu lord Christopher??" ptám se Anderse.
(21:55) Ketryn: Začnu se rozhlížet, jestli Christophera někde neuvidím
(21:56) Margare-tka: Tak se po něm koukám, jestli ho nezahlédnu.
(22:07) Morigan: Lord Christopher právě vtrhne do stanu asi tak jako já předtím.
(22:09) Morigan: A taky podobně vypadá.
(22:10) Ketryn: Kdybych o vás neměla obavy a nebyla tak ve stresu, tak by mě to pobavilo :-) Nevypadá na první pohled nějak vážně zraněn?
(22:11) Margare-tka: No řekla bych že se chtěl ujistit, že už tu je Mor a chce se nechat ošetřit....
(22:12) Morigan: No, když někdo někam takhle vběhne, většinou není vážně raněn :-)
(22:13) Ketryn: (No člověk nikdy neví, třeba Derek by toho byl schopnej i bez nohy :-))
(22:15) Ketryn: Dál tedy pomáhám a ošetřuji, kde je třeba, když vidím, že jste v pořádku. A tajně se ujišťuji, že je postaráno o Charlese...
(22:16) Margare-tka: Já se z vás fakt zblázním....:-D tak to jste mě uklidili. Oba dva.
(22:23) Morigan: Christopher vypadá úlevně. "U všech bohů..." vydechne a přiskočí ke mě, přičemž málem srazí doktora Anderse, kterého si nějak nevšiml. Doktor ho probodne vražedným pohledem a zamumlá cosi o ignorantech.
(22:28) Morigan: Christopher mě vytáhne na nohy a zmateným způsobem zkoumá, jestli jsem zraněná. Nevím, jak mu naznačit, že přes tu zbroj asi případné zlomeniny nenahmatá, ani kdybych je měla, ale nemám slov. Nejradši bych ho ale objala. "Musíš se nechat vyšetřit!" oznámí mi. "To se právě dělo, pane!" sdělí mu doktor mrazivě. "Ty ale nejsi ošetřovatel!" sdělím Christopherovi já. Znovu vypadá, že by mě chtěl obejmout, což je pochopitelné. Adrenalin z bitvy v nás ještě vře a to dělá s lidmi různé věci. "Za chvíli to bude zlé, dorazí zranění ze středové linie...Zlatá korouhev..." řekne Christopher.
(22:29) Morigan: "Zlatá korouhev...ale to je přece..." vykoktám.
(22:30) Morigan: "Gordon," dořekne Christopher a svaly na obličeji se mu stáhnou napětím.
(22:33) Morigan: "Jdu pomáhat. Chtěl jsem jen...zůstaň tu," přikáže mi a zbrkle zase vyběhne ze stanu. To určitě nemám v plánu a vzápětí ho následuji. Doktor si pro sebe řekne zase pár slov a zahodí mojí rozedranou rukavici.
(22:34) Margare-tka: Tak to se na to začneme asi připravovat jestli se to ví.
(22:34) Margare-tka: Jo jo, musí si zvykat hoch.....stejně ho nemám ráda.
(22:36) Margare-tka: Starám se o ty co ještě potřebuji a doufám, že to nebude za tak....už jsem si za ty roky odvykla.
(22:44) Margare-tka: I když nemáme moc Gordona v lásce docela mě zneklidnila ta informace od Christophera.