Druhá strana (188 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

Zranění mají většinou sečné nebo bodné rány, většinou větší. Někteří mají zranění hlavy a jednomu vojákovi je dokonce třeba amputovat nohu (s čímž už taky máte zkušenost).
Gordon není při vědomí, má zkrvavenou hlavu, bodnou ránu někde mezi ramenem a klíční kostí. Většina je podobně špinavá, jako já a Christopher.
Objeví se taky Murtagh, který je taky trochu od krve (to ale není nic neobvyklého). Spíš se ale zajímá o své muže a nevypadá, že by byl nějak vážněji zraněn.

(21:36) Margare-tka: koukám se na tebe a když si tě vzal do parády pan doktor, tak zatím se moc nepřibližuji. Taky se koukám koho jsi mohla tak hledat...
(21:37) Ketryn: Tak pokud zrovna nikoho neošetřuji, tak ti honem donesu něco na pití, i když nevím, jestli mě s tím nepošleš do háje....viditelně jsi sem přiběhla z jiného důvodu, než se nechat ošetřit.
(21:41) Margare-tka: Pokud už jsi tam bez něho, tak jdu samozřejmě k tobě. "Jsi v pořádku?"
(21:43) Morigan: No to tam nejsem bez něho, to bych tam neseděla, v podstatě se s ním přetahuji o rukavici, kterou se mi snaží stáhnout z ruky. Zřejmě jsem neočekávala takovou zradu.
(21:46) Margare-tka: No, ale má čuch... asi s tou rukou něco budeš mít... jak tě znám.
(21:53) Morigan: "Je to jenom odřený! Byl tu lord Christopher??" ptám se Anderse.
(21:55) Ketryn: Začnu se rozhlížet, jestli Christophera někde neuvidím
(21:56) Margare-tka: Tak se po něm koukám, jestli ho nezahlédnu.
(22:07) Morigan: Lord Christopher právě vtrhne do stanu asi tak jako já předtím.
(22:09) Morigan: A taky podobně vypadá.
(22:10) Ketryn: Kdybych o vás neměla obavy a nebyla tak ve stresu, tak by mě to pobavilo :-) Nevypadá na první pohled nějak vážně zraněn?
(22:11) Margare-tka: No řekla bych že se chtěl ujistit, že už tu je Mor a chce se nechat ošetřit....
(22:12) Morigan: No, když někdo někam takhle vběhne, většinou není vážně raněn :-)
(22:13) Ketryn: (No člověk nikdy neví, třeba Derek by toho byl schopnej i bez nohy :-))
(22:15) Ketryn: Dál tedy pomáhám a ošetřuji, kde je třeba, když vidím, že jste v pořádku. A tajně se ujišťuji, že je postaráno o Charlese...
(22:16) Margare-tka: Já se z vás fakt zblázním....:-D tak to jste mě uklidili. Oba dva.
(22:23) Morigan: Christopher vypadá úlevně. "U všech bohů..." vydechne a přiskočí ke mě, přičemž málem srazí doktora Anderse, kterého si nějak nevšiml. Doktor ho probodne vražedným pohledem a zamumlá cosi o ignorantech.
(22:28) Morigan: Christopher mě vytáhne na nohy a zmateným způsobem zkoumá, jestli jsem zraněná. Nevím, jak mu naznačit, že přes tu zbroj asi případné zlomeniny nenahmatá, ani kdybych je měla, ale nemám slov. Nejradši bych ho ale objala. "Musíš se nechat vyšetřit!" oznámí mi. "To se právě dělo, pane!" sdělí mu doktor mrazivě. "Ty ale nejsi ošetřovatel!" sdělím Christopherovi já. Znovu vypadá, že by mě chtěl obejmout, což je pochopitelné. Adrenalin z bitvy v nás ještě vře a to dělá s lidmi různé věci. "Za chvíli to bude zlé, dorazí zranění ze středové linie...Zlatá korouhev..." řekne Christopher.
(22:29) Morigan: "Zlatá korouhev...ale to je přece..." vykoktám.
(22:30) Morigan: "Gordon," dořekne Christopher a svaly na obličeji se mu stáhnou napětím.
(22:33) Morigan: "Jdu pomáhat. Chtěl jsem jen...zůstaň tu," přikáže mi a zbrkle zase vyběhne ze stanu. To určitě nemám v plánu a vzápětí ho následuji. Doktor si pro sebe řekne zase pár slov a zahodí mojí rozedranou rukavici.
(22:34) Margare-tka: Tak to se na to začneme asi připravovat jestli se to ví.
(22:34) Margare-tka: Jo jo, musí si zvykat hoch.....stejně ho nemám ráda.
(22:36) Margare-tka: Starám se o ty co ještě potřebuji a doufám, že to nebude za tak....už jsem si za ty roky odvykla.
(22:44) Margare-tka: I když nemáme moc Gordona v lásce docela mě zneklidnila ta informace od Christophera.

(18:45) Morigan: A kam byste se chtěly jít podívat? Lazaret prakticky zatím funguje jenom jeden, není potřeba otevírat další.
(18:46) Ketryn: Já zatím nikam nejdu, pomáhám s ošetřováním, dokud jsou ranění.
(18:47) Ketryn: Ale samozřejmě se dívám kolem sebe, jestli si nevšimnu někoho nám blízkého.¨
(18:48) Margare-tka: Tak to jo, pokud je jen jeden, tak si hlídám kdyby jsi tam náhodou někde nebyla a nebo si se nemihla:-) A taky zatím pomáhám, když tak tě uvidíme pak ve stanu.
(19:01) Morigan: U toho všeho se dozvíte, že Borazovi vojáci provedli krátký útok na přední bránu.
(19:05) Margare-tka: No už abychom byly s Mor, jsem zvědavá co bude říkat.
(19:12) Margare-tka: Nikoho z našich jsme zatím nevidely?
(19:12) Morigan: První, koho znáte blíže a koho nesou/vedou zraněného, je Charles. Má zraněnou paži a nejspíš i nohu, ale to není jistě poznat.
(19:25) Margare-tka: Tak jim jdu vstříc abych se připojila k jeho ošetřování.
(19:33) Margare-tka: Snažím se být k ruce pokud je u něj lékař pokud zranění zvládnou jen ošetřovatelé, tak jsem u nich.
(19:43) Morigan: Ze začátku ho mají na starosti ošetřovatelé, než se k němu někdo z lékařů dostane, aby se podíval a usoudil.
(19:44) Morigan: Naštěstí ještě není ten největší chaos, jak už jste ho taky zažily.
(19:44) Morigan: Zdá se, že má probodnutou paži někde nad loktem a taky něco s nohou, ale to nevypadá krvavě.
(19:45) Margare-tka: Aha je to jen jako bouchnuté a nebo by to mohlo být od magie, kouknu se na to? jestli bych něco poznala.
(20:01) Morigan: Prostě ho bolí noha a není tam vidět krvavá rána :-)
(20:04) Ketryn: Tak to mi zatrne, když Charlese vidím zraněného! A jdu pomoct s jeho ošetřením...
(20:06) Ketryn: Chvilku mám zatmění a nejraději bych ho starostlivě objala, ale včas se ovládnu a pomáhám, s ošetřením s čím je potřeba.
(20:07) Morigan: Charles vypadá, že kdyby mohl, nejraději by odešel z Katrynina dosahu a rád by se nechal ošetřit někým jiným, ale moc podobných možností se mu nenaskýtá.
(20:13) Ketryn: Kdyby nás tam bylo nějak víc na jednom místě, tak přenechám ošetření někomu jinému, abych neznervozňovala....pokud ale ne, tak mu s Margaret společně ošetříme tu ruku (vypadá to nějak vážně?) a pak se podíváme na tu nohu.
(20:15) Morigan: Je jich tam zatím víc.
(20:21) Ketryn: Tak pokud můžeš hned ošetřit Charlese někdo jiný, tak se raději trochu vzdálím, abych mu situaci víc neznepříjemňovala. I když se mi ale nechce...
(20:29) Margare-tka: Tak když tak ten zbytej nechm už na Kat.
(20:31) Ketryn: ???
(20:51) Margare-tka: Jako že vás na chvilinku na dovázání pokud už tam nikdo nebyl, nechám sobě.
(20:53) Ketryn: (No ale Morigan psala, že je tam ošetřovatelů víc, tak jsem se raději vzdálila, pokud se o něj mohl hned postarat někdo jiný...)
(21:04) Morigan: (Jo, je to tak, jak jsem psala, je vás tam dost, Kat se klidně může vzdálit.)
(21:07) Ketryn: (Ano, takže jsem tam nějakou dobu byla, ale pak jsem se po chvilkovém zaváhání raději vzdálila, abych Charlese neznervozňovala...)
(21:09) Morigan: Následuje další "várka" příchozích raněných (i když pořád to není žádná hrůza) a dovnitř hbitě vběhnu taky já a rozhlížím se.
(21:10) Margare-tka: A jsi raněná?
(21:11) Ketryn: "Morigan....!" vydechnu úlevně, když tě vidím vběhnout. Začnu se ale tak rozhlížet, bojím se, co se komu stalo, když jsi sem tak vběhla.
(21:25) Morigan: Rozhlížím se, jako bych někoho hledala, ale to už se na mě skoro vrhne doktor Anders. "Lady Morigan!" "Nic mi není!" bráním se, ačkoliv bych to měla chápat, protože vypadám, jako bych prolezla uhlím, nebo mi bouchly u obličeje saze. Doktor Anders mě stejně donutí posadit se.

(21:53) Ketryn: Když tak ti s tím zbrojením rychle pomůžu.
(21:57) Morigan: Troubení se různé ozývá ze všech možných stran našeho tábora a v různých výškách, snažím se vyluštit, co se asi děje a kam mám běžet.
(21:59) Ketryn: Mám infarktové stavy.
(22:05) Morigan: Když jsem aspoň nějak připravená, tak vyběhnu ze stanu.
(22:07) Ketryn: Podívám se nešťastně na Margaret...
(22:08) Ketryn: Jdu pak před stan a snažím se nějak pochopit situaci a kde se co děje.
(22:08) Ketryn: "Asi bychom pak měly jít do lazaretu..." uvažuji.
(22:15) Morigan: No nevím, snažit se pochopit situaci v nočním táboře, kdy většina obyvatel někam běží, je asi docela složité :-))
(22:17) Ketryn: No spíš jsem myslela, jestli všichni běží jedním směrem a jestli třeba není slyšet útok a troubení z nějaké strany.
(22:20) Ketryn: Zatím asi nikam nejdeme a stojíme u stanu. Jestli se ale začne opravdu bojovat, tak se pak asi vydáme na pomoc do lazaretu.
(22:20) Morigan: Útok pravděpodobně slyšet není (myslela jsi boj?), ale jedním směrem (z pohledu od našeho stanu) určitě všichni neběží.
(22:23) Ketryn: (No, boj :-)) Tak zatím nervozně čekáme...
(22:25) Morigan: Po nějaké čase se to zřejmě soustředí po okrajích tábora, nebo v bránách. To nejde úplně rozeznat.
(22:26) Ketryn: Jestli je to opravdu útok, tak doufám, že ho bez nějakých větších potíží odrazíme...
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(22:27) Ketryn: Navrhnu pak Margaret, že bychom se měly jít přihlásit do lazaretu. //Margaret ale asi rodí...//
(22:36) Margare-tka: //Ne kojila jsem:-D a máme třicítku....//
(22:39) Margare-tka: Taky jsem se oblékla a do kalhot a košile a jsme s Kat před stanem. "Možná bychom ještě měly chvilku počkat než tam půjdem a nebo jdeme hned?"
(22:41) Ketryn: Nemyslím hned, až po nějaké době, co se bude něco dít a uslyšíme boj.
(22:45) Morigan: Hluk je tak jako pořád všude - koně, kovové zvuky a hlasy, ale jestli to je boj, nebo co, těžko říct.
(22:47) Ketryn: Jak dlouho už to tak trvá?
(22:48) Morigan: Čtvrt hodiny.
(22:49) Ketryn: Aha, tak to se ještě nikam nevydáváme.
(22:50) Margare-tka: "No já už bych pomalu vyrážela, oak až bude frmol, tak nás ten kretén ikam nezařadí.... znáš ho.
(22:50) Margare-tka: "
(22:53) Morigan: (Ano, váš oblíbený doktor :-D)
(22:53) Ketryn: Já se v Margaret nevyznám...Počkala bych tak půl hodiny, ale jestli chce jít teď, tak jdeme a pomalu se vydáme k lazaretu.
(22:54) Ketryn: (Je to idiot...ale předpokládám, že snad nabízenou pomoc neodmítne, když bude frmol...)
(22:55) Morigan: No vy zase než tam dojdete...
(22:56) Ketryn: Pravda
(22:58) Morigan: Když tam dojdete, je tam už docela dost lidí, většinu z nich znáte aspoň od vidění a víte, že patří k lazaretu/zdravotníkům. Takže to je asi opravdu důležitý poplach. Většina z nich má ve tváři napětí a obavy, vás si ani moc nepovšimnou, jen zaregistrují váš příchod a čekají připraveni. Někteří jsou oblečeni jen tak ledabyle a napůl, jak vstávali uprostřed noci.
(23:01) Ketryn: Tak se pokusíme někam připojit a taky napjatě čekáme...jsem nervozní a mám o vás strach.
(23:01) Ketryn: Tak se pokusíme někam připojit a taky napjatě čekáme...jsem nervozní a mám o vás strach.
(23:02) Morigan: Podle případných zvuků, pokud se opravdu bojuje, tak někde před táborem. Ostatní moc nevydrží stát a různě chodí přerovnávat už dávno přerovnané věci v lazaretu.
(23:02) Morigan: Zdá se, že to trvá nekonečně dlouho, než se něco děje.
(23:03) Ketryn: //Jdeme si lehnout :-( Zítra tu buď budu celý den nebo pojedeme k Jirkově tátovi na oběd, to ještě nevíme. Tak dobrou. Když tak mi to pak dejte na diskuzi.//
(23:03) Ketryn: Já taky nevydržím jen tak stát na místě...
(23:05) Morigan: //Já jedině večer, mám trénink :-((//
(23:26) Margare-tka: AQsi tak nějak pochopduji a nebo upravím lůžko a tak. a modlím se aby to bylo pro nás úspěšně tažení.
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.

(16:49) Morigan: "Samozřejmě se snažím..." zatvářím se neštastně.
(17:05) Ketryn: "Já vím...Taky mi vždycky vře krev a to se mě to ani přímo netýká..."
(17:17) Morigan: Já vím, že mě chápete. Ale stejně mě štve, že se nedokážu vždycky ovládnout. Druhá rada lordů je za pár dní znovu, ale v podstatě jen debatujeme o tom samém, co minule, jak vám poreferuji hned potom.
(17:18) Morigan: Lord Murtagh pak poslal Borazovi nějaké konečné prohlášení a nesouhlas s dohodou.
(17:19) Ketryn: "Tak to jsem zvědavá, co teď bude..."

(13:51) Ketryn: Nalila jsem si víno a poslouchám lorda Christophera a tebe, teď se vám do toho nepletu
(14:02) Margare-tka: Asi taky poslouchám a moc nmluvím.
(14:09) Morigan: Už moc dalšího neřekne, pak jdeme společně na večeři a po ní nás čeká rada lordů.
(14:17) Ketryn: Tak mi se po večeři s vámi asi rozloučíme a půjdeme netrpělivě čekat do stanu...
(14:55) Morigan: Ta rada netrvá nejspíš moc dlouho, ačkoliv se těžko odhaduje čas, když jste nedočkavé.
(14:55) Morigan: Potom jdu hned za vámi, nebo nejspíš hned.
(14:56) Ketryn: I když to asi nebylo moc dlouho, tak mi to díky té nervozitě připadalo jako věčnost. Takže jsem opravdu ráda, když tě vidím vcházet do stanu. Jak se tváříš?
(14:57) Morigan: Nic z mého výrazu není poznat.
(15:13) Ketryn: "Tak co?"
(15:20) Morigan: "Nic moc, vážně se nedohodli. Boraz chtěl jednat o rozdělování území a Murtagh nesouhlasil."
(15:21) Ketryn: "Aha...a budou nějaká další jednání? A jaký názor mají vlastně ostatní lordi?"
(15:23) Morigan: "Některých se to týká osobně, protože jsou to území, která jim přidělil Murtagh. Mě se to třeba netýká, já jsem hodně na severu. Boraz nabídl výměnu, ale Murtagh prostě nesouhlasí z principu a to i kdyby ti lordi na výměnu přistoupili - což moc nevypadá. Ale on nechce brát ani měnit to, co už jednou daroval. Je prostě takový. A navíc se mu to nějak nezdá, takže asi bude trvat na svém."
(15:25) Ketryn: "Jasně, myslím, že Borazovi se nedá moc věřit..."
(15:39) Morigan: "No právě...jsme prostě ve válce. A navíc nejsme v oslabené pozici, abychom museli přijímat dohodu, se kterou nesouhlasíme..."
(15:44) Ketryn: "Tak to se brzy začne asi zas bojovat, co?"
(16:00) Morigan: "Možná spíš bude ještě několik jednání...ale je to taky možné."
(16:12) Morigan: "Takže jsme všichni trochu napjatí...tedy nejspíš kromě lorda Gordona, který na sebe za své vítězství na turnaji bude ještě několik dní pyšný. Bohužel..."
(16:14) Ketryn: "No já jsem taky pěkně napjatá..."
(16:15) Ketryn: "Lord Gordon je prostě případ...asi bys mu musela dát nějakou další a větší elektrickou ránu, aby mu zas na chvíli spadnul hřebínek."
(16:20) Morigan: "Hm, zřejmě už se s tím vypořádal a rozhodl se mi dávat najevo, že se mě nebojí. Netuší, s čím si zahrává! Jenže já tu nechci udělat žádný průšvih, už vůbec ne s magií, stačí, že jsem si musela odpykat trest za vyvolání rvačky...ale bojím se, že on je v tomhle táboře jediný, kdo mě dokáže k nějakému průšvihu vyprovokovat. Bohužel musím přiznat, že mu tak úplně nerozumím a ne vždy ho odhadnu..."
(16:23) Ketryn: "No průšvih s magií by vůbec nebyl dobrý...kdo ví, jak by se k tomu tady postavili. Je to idiot, ale asi se budeš muset naučit ho ignorovat...nebo nevím."

(20:55) Margare-tka: To už se docela bavím když dorazila posila. Mohl by se třeba opít a udělat si nějakou velkou ostudu....Snažím se nějak normálně, abych si ostudu neudělala já.
(20:57) Ketryn: Když přišel lord Teodrik, tak jsem mu taky podala pohárek s vínem. Já trochu popíjím, ale samozřejmě si to pořádně hlídám. Mám pak ale docela dobrou a usměvavou náladu. Lorda Gordona asi začnu brát z nadhledem, on to má snad jako sport :-)
(20:57) Morigan: Když se opil hodně minule, nedopadlo to moc dobře...:-/
(20:59) Morigan: Lord Teodrik vyzývá Christophera, aby pro dnešek založili Klub smolařů se šátky a vůbec je celkem veselá kopa, takže Christophera deprese brzy přejde.
(21:01) Ketryn: Z toho jsem opravdu pobavená :-D Je fakt, že naše šátky dneska moc štěstí nepřinesly :-D
(21:02) Margare-tka: No moc ne.....bohužel:-(
(21:08) Margare-tka: Je fakt, že minule to dopadlo, myslím jeho alkoholismus, docela špatně. Ale to byla slavnost, ke které pití patří....
(21:11) Morigan: Tady se samozřejmě tolik nepije, o hodně míň. Nikdo není opilý, což je rozumné.
(21:12) Margare-tka: No taky si myslím.
(21:59) Margare-tka: Snažím se přispět vždycky k nějakému tématu. a střídám jídlo a pití.
(22:19) Morigan: Netrvá to zase tak dlouho, když se vrátí lord Boraz a odvolá své vojáky. Nejspíš chtějí odejít.
(22:20) Margare-tka: A předpokládám, že ty půjdeš tam. Zvědavě koukám co se bude dít.
(22:22) Morigan: Vyhlížím, jestli někde není lord Murtagh, ale není. Díváme se po sobě s Christopherem a ostatními lordy. Boraz nakonec odjede z tábora.
(22:25) Ketryn: To se mi docela uleví, když odjedou. Dívám se po vás, co budete dělat a taky se rozhlížím, jestli někde nezahlédnu lorda Murtagha. Přijde mi divné, že se neukázal...
(22:28) Morigan: Po chvilce jsou odvoláni někteří důstojníci (mezi nimi i Christopher a Gordon) a ti se pak vrátí s tím, že to máme pomalu rozpustit a z rokazy, kdo má případně co začít uklízet. My samozřejmě nemáme dělat nic, jelikož máme ty šaty, takže se jdeme převlíknout. Přiskočím ještě ke Christopherovi. "Víš, co se stalo?" řeknu. "Ne," zakroutí hlavou. "Ale večer bude Rada lordů. Přijdu ještě za vámi."
(22:32) Ketryn: Tak se jdeme asi převléct. Když by bylo potřeba, tak pak klidně pomůžu s úklidem. Jsem napjatá a zvědavá, co se dělo a bude dít.
(22:33) Morigan: "No tak to jsem teda zvědavá..." řeknu cestou.
(22:34) Ketryn: "Já taky...fakt by mě zajímalo, s čím Boraz přišel a co chtěl."
(22:35) Morigan: "Snad se to dozvíme večer."
(23:00) Margare-tka: A viděli jsme jak se Boraz tvářil? Když odcházel?
(23:08) Morigan: Viděly, ale nic nám to neprozradilo.
(23:17) Margare-tka: Hm.... to je škoda. Tak to musíš zjistit večer:-)
(23:20) Margare-tka: Převlékneme se tedy a pokud jsou šaty čisté, tak je uložím.
(23:25) Morigan: Čisté asi jsou, nic moc jsme nedělaly.
(23:25) Margare-tka: Tak je uložím:-) mám aktivní náladu....
(23:32) Morigan: To já teda nemám, ale to máš asi po tom alkoholu :-)
(00:13) Margare-tka: NO asi ano.... taky možná taky, že tam s námi byl i Fergus:-)

(17:43) Ketryn: Já jsem taky docela napjatá...něco sním a trochu popíjím víno. Dávám pozor, co se kolem děje.
(18:05) Margare-tka: Tak to jsme tam asi všechny jako na trní.
(18:47) Margare-tka: Z jedné strany mám docela chuť se bavit a z druhé jsem napnutá jako kšandy s čím Boraz přijde.
(18:56) Morigan: Zrovna se asi po desáté "nenápadně" rozhlédnu po okolí, když se ozve hlas za našimi zády. "Vyhlížíte Šampiona turnaje, abyste mu mohla popřát?" promluví lord Gordon.
(18:59) Ketryn: A je to tady...Otočím se a donutím se potlačit zaúpění. Vynaložím všechny své síly, abych se tvářila normálně a zdvořile.
(19:09) Morigan: Taky se musím ovládat. "Já jsem dala svůj šátek někomu jinému, pokud jste si nevšiml."
(19:09) Morigan: "To jsem si všiml. To se nedalo přehlédnout."
(19:10) Morigan: "Tak mám právo se neradovat, můj šampion nevyhrál."
(19:12) Ketryn: To mi mírně zacukají koutky, ale hned se zas ovládnu. Ty ho vždycky dokážeš tak setřít :-)
(19:18) Morigan: "Stává se vám často, že věnujete svou přízeň nesprávně?" zeptá se mě konverzačním tónem.
(19:19) Ketryn: Já bych se asi vůbec nedivila, kdybys mu jednu vrazila...
(19:21) Morigan: "Neřekla bych, že nesprávně...!"
(19:22) Morigan: "No, mě aspoň nikdo neshodil z koně," usměje se samolibě.
(19:23) Ketryn: Bože, ono mu to ego vyrostlo snad ještě víc, než jsem si myslela! To by asi koukal, kdyby šampionovi přede všemi rozbila nos ženská :-)
(19:26) Morigan: "Dejte si pozor!" varuju ho ztišeným hlasem.
(19:27) Morigan: "Na co? Když budu zlobit, dáte mi "ránu"?"
(19:34) Morigan: Je mi jasné, na co naráží. Je to vůbec první jasná narážka od té doby.
(19:37) Ketryn: Mně taky...Je si prostě nějaký sebejistý takhle na veřejnosti. Dívám se na něj asi ne zrovna úplně přátelsky.
(20:15) Morigan: Mluvíme potichu. Ale i tak.
(20:22) Morigan: Vzápětí se k nám přidruží Fergus a lord Teodrik, mají docela dobrou náladu, turnaj je rozjařil. Teodrik si ze svého neúspěchu nic nedělá, naopak mu to přijde docela legrační.
(20:35) Morigan: Snažím se s nimi taky bavit vesele a nedívat se na Gordona.
(20:38) Morigan: Brzy k nám dorazí i Christopher, je mu docela líto, že se mu nezadařilo, ale úplně tragicky to naštěstí nebere. "Nechápu, mám dneska smůlu. Když jsme trénovali, tak jsem srazil z koně i Šampiona," zazubí se na Gordona. "Dvakrát!"
(20:41) Morigan: "Asi ses víc soustředil," pokrčí rameny Gordon. "Na protivníka. Třeba ten šátek, co máš, nosí smůlu..."
(20:42) Morigan: Představím si, že omotávám ten šátek Gordonovi kolem krku.
(20:46) Morigan: "Ne, to určitě ne," ohradí se Christopher zamračeně.
(20:46) Morigan: "Vlastně nesnáším vítěze," prohlásím s úsměvem. Christopher mi úsměv vrátí a já mu podám pohárek vína.
(20:46) Morigan: "Vy ale lžete..." prohlásí Gordon potichu.

//Dneska bych tu mohla být, dole je diskotéka a mám dozor,takže bych mohla být na recepci na wifi.//

// :-) A jak jdou videa, už se blížíš k závěru :-)? Nemůžu se dočkat neděle! Snad už dneska půjde ten net a budu večer tady.//

//Nebojte, pak tu dračákovskou pauzu doženeme, hlavně až se osvobodím od těch videí...:-))//

//Tak do dvou tu jsem, dneska je třetí den, tak jdeme na pohár.//

//Tak dneska se tu po desáté pokusím být. Včera dělali takový bordel, že jsem neměla šanci na net kouknout.//

//Ahoj,od neděle nám nejde internet...už jsme mluvily s pánem, od kterého to máme stažené a říkal,že se to bude snažit dneska řešit, nejde to totiž nikomu. Tak uvidím, jestli to půjde, až dneska přijdu domů, modlím se, aby to už konečně šlo, ale nevím no :-(//

//Po půl desátý tu klidně budu :-))//

//Ahoj, čas od času tady jde wifi, ale mám šanci lítat po baráku a hledat jen po půl desáté až po večerce.//

(16:42) Margare-tka: Usadíme se čekáme. A prohlížím si dění okolo.
(16:43) Ketryn: Já taky. Ale jsem taková trochu napjatá z obavy, jestli se nezačne něco dít. Pevně doufám, že nemá Boraz nic za lubem, ale fakt snad ne.
(16:49) Morigan: Boraz zatím neprojevuje, že by měl něco za lubem. Nejspíš má opravdu rád turnaje a podobné věci, protože vypadá, že se baví.
(16:56) Ketryn: To jsem ráda.
(16:57) Ketryn: Tak se dívám kolem sebe a sleduji naše i nepřátele.
(17:07) Morigan: Moc z nich vidět není (tedy z těch, co budou účastníci turnaje), jelikož jsou ve zbroji a s helmami. Těsně před zahájením si ale všichni helmy sundají, aby pozdravili oba generály.
(17:10) Ketryn: Tak se na ně na všechny dívám, pohled mi chtě nechtě asi na nejdýl zabloudí k Charlesovi
(17:56) Morigan: První jde na řadu Christopher z našich, s vřelým úsměvem si jede pro můj šátek a já mu ho se stejně vřelým úsměvem uvážu na dřevec. Modlila jsem se, aby nešel první Gordon, mohlo by ho napadnout si taky říct o přízeň a já nevím, co bych dělala, jelikož si nejsem jistá, jestli by vůbec bylo vhodné odmítnout.
(17:59) Ketryn: To jsem za tebe ráda, že jel Chritopher první :-)
(18:49) Morigan: A taky mu samozřejmě fandím. Tedy pochopitelně fandím všem našim rytířům, ale snažím se zůstat důstojná. Což mě mrzí, nejraději bych skandovala.
(18:50) Morigan: Lord Teodrik, který je další, požádá o přízeň Katryn.
(18:52) Ketryn: Tak se na něj usměji a uvážu mu šátek na jeho dřevec :-)
(18:54) Ketryn: Taky samozřejmě fandím a vůbec by mi nevadilo, kdyby nebylo nevhodné skandovat.
(18:55) Ketryn: Tajně ale stejně nejvíc fandím Charlesovi...
(19:00) Morigan: Třetí jde lord Barnett, kterého moc neznáte, a ten požádá o přízeň Margaret. Evidentně ti, co šli až po nich už měli smůlu...
(19:00) Morigan: Tak aspoň hodně tleskám, případně si vždy stoupnu, když se něco povede.
(19:08) Ketryn: Já taky tleskám a povzbuzuji v rámci slušného chování všechny. A jak jim to zatím jde?
(20:36) Margare-tka: Dala jsem s radostí šátek Barnettovi a taky jim fandím. A jak si vedou?

(17:35) Ketryn: "Jo, to můžeme," souhlasím :-)
(17:39) Margare-tka: "Těším se, bude to něco jiného. A co budeš chtít ty Mor?"
(17:41) Morigan: "V těchhle polních podmínkách si vlasy určitě nevyčešu. Jinak je mi to celkem jedno..."
(17:45) Margare-tka: "Tak ti můžeme udělat falešný copánek? ne?"
(17:48) Morigan: Když se strojíme (šaty jsme pochopitelně vyvěsily a vypadají dost dobře) jsem zamyšlená a nakonec začnu řešit víc, jak si schovat pod šaty dýku a nůž, než co si učesat na hlavě.
(17:49) Ketryn: "No leda tak to nějak připevnit na nohu...Kdyby sis to dala kolem pasu, tak to bude vidět," přemýšlím.
(17:51) Morigan: "Hlavně bych se k tomu asi nedostala..." rozesměje mě představa, jak se něco děje a já se pokouším dostat dýku zpoza živůtku.
(17:55) Ketryn: "Jo, to je taky pravda," :-D
(18:46) Morigan: Daly jsme si s upravováním práci, nechala jsem vás něco málo zaplést na mých vlasech, ale ne všechny. Pak jsme si pomohly navzájem do šatů. Venku už je rozruch, ale my se máme dostavit až na ten turnaj.
(18:49) Ketryn: Tak čekáme. Jsem z celé téhle akce trochu nervózní, doufám, že se nikde nic nestane...
(18:56) Morigan: To já taky a přesto jsem si paranoidně vzala dýku (kterou jsem upevnila na stehno, takže se mi trochu blbě chodí).
(18:58) Margare-tka: I tohle vyndavání dýky bude zajímavý
(18:58) Margare-tka: Taky jsem krapet nervozní ,abychom něco nepokazily.
(19:06) Morigan: Ale rozhodně je to reálnější, než z živůtku.
(19:10) Margare-tka: No to jo, ale i tak to bude zajímavý:-)
(19:11) Margare-tka: Až si začneš kasat sukně...
(19:11) Morigan: Když je čas, tak jdeme ke kolbišti. Opravdu to vypadá jako kolbiště, i když ne nijak velké, ale s těmi tribunami kolem a prapory a lidmi to vypadá, jako bychom skoro ani nebyli ve vojenském táboře.
(19:14) Ketryn: Tak se dívám kolem sebe, abych se tak nějak orientovala.
(19:15) Margare-tka: Taky se rozhlížím a prohlížím si.-) koukám kam šlapu a dělám co řekneš.
(19:36) Morigan: Dojdeme k lordu Murtaghovi, ale stejně nedokážu nezírat na Boraze.
(19:36) Morigan: Oni sedí na prostřední tribuně, která je jen o kousek výš, než ty po jejích bocích. Na jedné té boční budeme sedět my.
(19:38) Ketryn: Jdu a dělám to, co Morigan. A taky mi pohled zabloudí k Borazovi....kolik jich tam tak je?
(19:38) Margare-tka: No taky se na něj nejspíš podívám:-)
(19:40) Margare-tka: U Murtagha se stavíme, předpokládám?
(20:03) Morigan: Ano, dojdeme k lordu Murtaghovi, jak jsem psala. Všichni na tribuně vstanou a lord Murtagh nás představí. "Lady Morigan z Graynu a její dámy - generál Boraz."
(20:03) Morigan: Ukloním se, jak mám naučeno. Je to vtipné, že oba vypadají jako své protiklady, jen Boraz je starší, než Murtagh.
(20:05) Morigan: Nejde nijak zvlášť rozeznat jeho vojáky od našich, jelikož ani oni, ani Boraz nemají nic se znakem či erbem, nebo nijakou uniformu. Naopak jsou oblečeni slavnostně, aby byla iluze oslavy dokonalá.
(20:05) Ketryn: Taky se samozřejmě ukloním a vybaví se mi všechna ta naučená etiketa
(20:07) Morigan: Pak se pokusíme ladně vystoupat na svou tribunu, což není nejjednodušší, jelikož schody jsou úzké a vysoké.
(20:09) Ketryn: Tak dávám pozor, abych si nepřišlápla sukni a vystoupila co nejelegantněji.
(20:15) Morigan: Boraz nás docela zvědavě pozoruje.
(20:43) Ketryn: Přemýšlím, jestli by tě mohl poznat...
(20:53) Morigan: Taky nad tím přemýšlím, každopádně nic neřekl, pouze pár zdvořilostních frází. A taky to setkání bylo spíš na dálku, když oni seděli na tribuně a my stály dole.

(18:37) Margare-tka: "Ale budeme patřit jako pod tebe? " ještě si upřesním.
(18:37) Morigan: "Já myslím, že to za tebe vyřeší ten, kdo si přijde říct o tvou přízeň jako první...buď mu ho dáš, nebo ne. Taky nemusí přijít nikdo, ale o tom pochybuju."
(18:37) Morigan: "Nevím, kam budete patřit, ale určitě budete vedle mě sedět..."
(18:38) Margare-tka: "No nemyslím, že by bylo vhodné to dát někomu od nich..."
(18:38) Margare-tka: "Jo dobře."
(18:39) Margare-tka: "To je fakt, peostě to dáš prvnímu kdo si přijde a nebo ne."
(18:39) Ketryn: "To je pravda," souhlasím s Morigan , vezmu si její radu k srdci a už to neřeším.
(18:45) Ketryn: Nějak před tím turnajem si tedy vyberu svoje nejlepší šaty a vyndám je, aby se vyvěsily, a zkontroluji, jestli není potřeba je někde vyčisti.
(18:48) Margare-tka: No asi tak. A nějak se upravíme.
(20:00) Margare-tka: Uvedeme do použitelného stavu naše šaty, ale myslím, že to nebude problém, když vezmu v potaz mé uklízecí nálady truhel, takže určitě čisté a vyvětrané a složené byly nedávno:-)
(20:01) Margare-tka: Pokud chceš, tak ti pomohu nějak udělat vlasy , jestli teda je bude upravovat růčo.
(20:03) Margare-tka: "Prosím tě jen Boraz si taky říká Lord a nebo nějak jinak? Já jen jak ho máme brát?"
(20:05) Morigan: "Jak to myslíš "brát"?"
(20:11) Margare-tka: "NO jen jestli si je taky Lord a nebo on s tímhle nesouhlasí. Myslím u oslovení totiž, stačí Pane?"
(20:13) Morigan: "Pravděpodobně si říká lord, ale to je totéž, co pane."
(20:20) Morigan: "Já doufám, že s námi nebude vůbec mluvit."
(20:21) Margare-tka: "A myslíš, že razí podobné zvyky, jako Murtagh, myslím tím Akárijské?"
(20:21) Margare-tka: "No v to já taky, ale radši se ptám."
(20:21) Ketryn: "To já taky doufám..."

(16:22) Margare-tka: "Jak jsem říkala, večer to bude jednodušší:-)"
(16:23) Margare-tka: "Ale fandění bude v tomhle případě lepší.:-)"
(16:30) Ketryn: "To bude :-) A víš kdo budou ostatní účastníci? Známe je? I když mi těch lordů moc neznáme, to je pravda."
Systém: PJ Morigan přichází do místnosti.
(16:39) Morigan: "Charlese a lorda Teodrika určitě znáte...tedy Katryn zná," usoudím. "A pak ještě lord Barnett. Myslím, že jsou ještě nějací náhradníci, ale to si nejsem jistá kolik a kdo."
(16:40) Morigan: "Nemusí to být jen lordi, může se zúčastnit skoro kdokoliv, kdo je dobrý. Jenže jen málo, aby to nebylo dlouhý."
(16:40) Margare-tka: "Aha to jsem zvědavá, mohla by jsi pro ně připravit ztušky:-)"
(16:40) Ketryn: "Charles?" vypravím ze sebe překvapeně - nějak jsem myslela, že to budou jen lordi, a pak na chvíli ztratím řeč...
(16:42) Morigan: "Myslíš šátky?"
(16:49) Morigan: "Radši bych si nějaký měla připravit...to mě nenapadlo."
(16:51) Morigan: Ještě ten den se však k večeru přiřítím se zprávou. "Změna!! Při turnaji roznášet pití nebudete! Vezmete si svoje nejlepší šaty a budete sedět se mnou na tribuně. Bude to prý dělat lepší dojem..."
(16:53) Ketryn: "Taky si asi nějaký šátek připravím..." usoudím po chvilce přemýšlení.
(16:53) Ketryn: "Cože??" vypadám dost překvapeně. "Co ta změna? Aby bylo víc "dam"? "
(16:58) Morigan: "Jo, bude to prý dělat lepší dojem. Takže si nějaký šátek opravdu připravte, kdyby někdo požadoval vaši přízeň."
(17:02) Ketryn: "Tak to si připravím. Myslíte, že raději dva? I když na svůj trapas o Lughnasadu bych raději zapomněl...ale lord Teodrik byl milý. Když nad tím uvažuji, tak ale Charles mě bude stejně ignorovat."
(17:03) Ketryn: "Ale dva se stejně nedávají, ne? Nebo ano?"
(17:09) Morigan: "No dva by se neměly dávat," směju se.
(17:13) Ketryn: "Já jsem si to myslela," :-D
(17:30) Morigan: "Tak to bude ještě veselo..." konstatuji.
(17:31) Ketryn: "Myslím, že bych možná přeci jen raději obsluhovala," :-D "Takhle budu leda tak v rozpacích..."
(18:21) Ketryn: "Jsem zvědavá, komu ten šátek nakonec dám. Dala bych ho Charlesovi, ale jestli mě bude ignorovat..."
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(18:27) Morigan: "Ale to jsi přece chtěla, aby tě ignoroval, nebo ne?"
(18:28) Margare-tka: "Tak si vezmeme ty co jsi nám dala?"
(18:30) Ketryn: "Ale jo, to jo...je to tak lepší. Jen bych mu dala ráda ten šátek na turnaji...ale asi bych to dělat neměla."
(18:31) Margare-tka: Taky si vezmu nějaký šátek.
(18:31) Ketryn: "Jsem v tomhle hrozně rozpolčená a plná rozporů..." řeknu nakonec mírně krizově.
(18:31) Margare-tka: "No tak třeba tě nikdo nezaujme;-)"
(18:31) Margare-tka: "Kat to bude v pohodě;-)"