Druhá strana (213 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

(23:33) Ketryn: Asi Marigoldovi svírám podvědomě ruku čím dál víc, aniž bych o tom pořádně věděla...hlavně pokaždé, když Damon udělá svůj rychlý pohyb. Stále vás sleduji a říkám si, jak tohle dopadne. Takhle to vypadá, že je skoro hodnej...a jeden by mu to i věřil, že si na nás vzpomněl.
(23:31) Morigan: "No, to je skvělý," řeknu ironicky.
(23:31) Morigan: "Ale no tak, lásko! Dobře, s tou jednou jsem to přehnal, dlouho jsem hladověl a ona se tak vroucně a oddaně modlila ve svatyni...mimochodem jako vy dneska. Bylo to roztomilé, dlouho jsem vás pozoroval. Ale z těch dalších mrtvol mám na vině jen toho chlapa - zastihl jsem ho zrovna ve chvíli, kdy zabil tu mladou holku. Tak jsem mu ukázal právo silnějšího."
(23:28) Morigan: "Co ode mě čekáš, když si tu v klidu postupně vyvražďuješ městečko??" řeknu, ale zní to poněkud přidušeně, když mě tak svírá kolem hrudníku.
(23:27) Morigan: Marigold k těm mdlobám nemá daleko.
(23:27) Morigan: "Tak poslyš," řekne už bez úsměvu. "Zajímalo mě, jestli jste v pořádku a docela jsem na vás myslel. A navíc se mi vůbec nelíbí, že mi po tom všem odpíráš hezké přivítání." Než se stihnu vzpamatovat, sedí zpátky na křesle a já jemu na klíně.
(23:26) Margare-tka: Co mu na to všechno říct. nejlepší by bylo kdyby odešel a Marigol omdlel a ráno bychom z toho udělaly sen.
(23:22) Ketryn: Bojím se, aby nějak nepřišel Geralt nebo aby se Damon nerozhodl zůstat tu třeba do rána...Snad je Geralt v pořádku, vlastně!!!
(23:21) Morigan: "Damone, přestaň!" snažím se od něj couvat.
(23:20) Ketryn: Snažím se uklidnit, že kdyby ti nebo nám nechtěl ublížit, tak už to mohl udělat dávno...
(23:20) Ketryn: Při Damonově rychlém pohyb se zas trochu leknu a napjatě se na vás koukám. Snažímse
(23:19) Ketryn: Marigoldovi odevzdaně a mírně rozpačitě přikývnu, že to tak je...
(23:17) Morigan: Marigold vypadá, že to s ním švihne, když slyší z Damonových úst jen tak větu: jsem vampýr. Tázavě zírá na Katryn.
(23:16) Morigan: "No tak!" usměje se. "Promiň, že jsem tě vyděsil. Promiň, že jsem si dovolil ti vnuknout sen. To ode mě opravdu nebylo hezké přivítání po takové době. A promiň, že jsem přišel na návštěvu v noci, ale jsem vampýr, je to pro mě tak nějak přirozenější. Můžu to přivítání napravit," vstal rychlým upířím způsobem, aby stál v okamžiku těsně přede mnou.
(23:10) Ketryn: Ježiš, co ti vnutil do hlavy :-/ On je opravdu neskutečný! Na jednu stranu nám několikrát pomohl a na druhou tě za chvíli přivede k šílenství! To by mě zajímalo, co teď chce...? Asi nic, jen se prostě rád baví.
(23:06) Morigan: "Ne!"
(23:06) Morigan: "No, zkusil jsem to. A povedlo se. Ale hezkej sen, ne?"
(23:05) Morigan: "A zdálo se ti aspoň něco hezkého?" usměje se dvojsmyslně. Zalapám po dechu. "To...tos udělal...tys mi...ten sen!! To byla tvoje práce?? Ty mi lezeš do hlavy?!"
(23:05) Morigan: "Ne, neposadím se, původně jsem chtěla spát!"
(22:48) Margare-tka: Nějak ani nechci domýšlet kdo ho pozval domů a jestli jsou v pořádku.

(21:37) Ketryn: Myslím, že budu ráda, až se po té ne zrovna klidné noci probudím...
(21:48) Margare-tka: Já taky a doufám, že Geralt bude v pořádku....
(22:01) Morigan -> Margare-tka: Ze spánku tě vytrhne jakási rána, nechápeš, kde je její původ, ale probudilo tě to.
(22:04) Morigan: Marigolda Katrynin výskok vzbudí, ale jen napůl. "Co se děje?" mumlá.
(22:06) Morigan: Jsou vidět jen naše siluety, ale konečně mi zřejmě sundal dlaň z úst. "Damone???" vyhrknu. "Ahoj lásko," odpoví ze tmy Damonův hlas. "Chyběl jsem ti?"
(22:06) Ketryn: Vypadám že omdlím!!
(22:08) Morigan: Mužský hlas Marigolda probral. "Kdo...to je?" je zmatený.
(22:08) Ketryn: Dívám se šokovaně na vás! Tohle opravdu není možný...V hlavě mi šrotuje, jestli si Damon hrál na obyčejného úpíra anebo tu je jště jeden.
(22:09) Morigan: "Co tu sakra děláš??" začínám mít vztek, protože jsem před chvílí málem zemřela leknutím. "Počkat, ten upír ve městě, to jsi TY?! A jak ses, do háje, dostal do tohohle domu?!"
(22:10) Ketryn: Nevím, co Marigoldovi odpovědět, zoufale si přeju, aby byl zticha a nehýbal se.
(22:12) Morigan: "Nechal jsem se pozvat. A ano, ten upír asi budu já. Tedy nikdo jiný tu není, to bych si asi všiml. A proč na mě křičíš?"
(22:13) Ketryn: Jsem ráda, že jsi mu položila přesně tyhle otázky. Vzpamatovávám se z toho obrovského leknutí, ale stále jsem šokovaná.
(22:17) Ketryn: Asi mi z toho fakt hrábne...To by mě zajímalo, jestli se Damon nechá přesvědčit, aby tě nechal na pokoji.
(22:18) Ketryn: To asi těžko...
(22:18) Ketryn: Bože :-/ Tohle není dobrý...
(22:18) Morigan: "Proč na tebe křičím?? Málem jsi mě zabil a teď se pokoušíš protlačit mě skrz zeď a docela mě to bolí!"
(22:19) Morigan: V tu chvíli se rozhoří polena přiložená do krbu a udělá se větší světlo. Damon povolí stisk. "Málem jsem tě zabil?" zopakuje nadmíru pobaven. "To snad nemyslíš vážně."
(22:19) Ketryn: Doufám, že nějak neublížil miminku!!!!!!!!!!!!!!!!! :-/
(22:20) Morigan: Marigold na tebe hází šíleně tázavý pohled, co má jako dělat????
(22:20) Margare-tka: Taky vyskočím.
(22:21) Ketryn: Snažím se tvářit stylem: Nic, ani se nehni!Když tak mu položím ruku na rameno.
(22:21) Margare-tka: "Doprdele.." zakleju si tiše.
(22:24) Morigan: Ohmatávám si krk a mračím se. Damon se pomalu otočí k vaší posteli. "A vida, všichni jsou vzhůru," konstatuje. "Nějak jste se od minula rozmnožili," ušklíbne se na Marigolda. Ten se rozhořčeně nadechne.
(22:24) Margare-tka: Nějak nevím co budeme dělat, ale mozek mi přemýšlí na plné obrátkky, jediné co jsem vymyslela byl oˇheň, ale to by jsi ho musela nějak zneškodnit ty. A nějak nechci aby s Damonem geralt bojovat... co kdyby mu Damon ublížil.
(22:25) Ketryn: Zvýším stisk na Marigoldově ramenu a doufám, že bude zticha.
(22:26) Morigan: "Damone, musíš odtud hned odejít!" řeknu rychle.
(22:26) Margare-tka: A to samé ty, co kdyby se ti něco stalo, ať vypadne!!..Teď by se nám tu hodil Stevan, pustili by se do sebe a byl by klid.
(22:27) Morigan: "Proč, sotva jsem přišel," namítne a ležérně se usadí do křesla. "Posaď se ke mě, lásko. Promiň za ten vpád, jen jsem se prostě neudrže," pokusí se o milý úsměv.
(22:29) Ketryn: On je opravdu hrozný provokatér :-/ Já fakt nevím, jak ho donutíš odejít...On se snad chce tady s Geraltem setkat.
(22:30) Margare-tka: Taky mám chuť si sednout a říct super!! Ale ovládnu se, nechci ho ještě víc provokovat. Ale teda očividně mě sesr a to na nejvyšší míru.

(22:30) Margare-tka: Taky mám chuť si sednout a říct super!! Ale ovládnu se, nechci ho ještě víc provokovat. Ale teda očividně mě sesr a to na nejvyšší míru.
(22:29) Ketryn: On je opravdu hrozný provokatér :-/ Já fakt nevím, jak ho donutíš odejít...On se snad chce tady s Geraltem setkat.
(22:27) Morigan: "Proč, sotva jsem přišel," namítne a ležérně se usadí do křesla. "Posaď se ke mě, lásko. Promiň za ten vpád, jen jsem se prostě neudrže," pokusí se o milý úsměv.
(22:26) Margare-tka: A to samé ty, co kdyby se ti něco stalo, ať vypadne!!..Teď by se nám tu hodil Stevan, pustili by se do sebe a byl by klid.
(22:26) Morigan: "Damone, musíš odtud hned odejít!" řeknu rychle.
(22:25) Ketryn: Zvýším stisk na Marigoldově ramenu a doufám, že bude zticha.
(22:24) Margare-tka: Nějak nevím co budeme dělat, ale mozek mi přemýšlí na plné obrátkky, jediné co jsem vymyslela byl oˇheň, ale to by jsi ho musela nějak zneškodnit ty. A nějak nechci aby s Damonem geralt bojovat... co kdyby mu Damon ublížil.
(22:24) Morigan: Ohmatávám si krk a mračím se. Damon se pomalu otočí k vaší posteli. "A vida, všichni jsou vzhůru," konstatuje. "Nějak jste se od minula rozmnožili," ušklíbne se na Marigolda. Ten se rozhořčeně nadechne.
(22:21) Margare-tka: "Doprdele.." zakleju si tiše.
(22:21) Ketryn: Snažím se tvářit stylem: Nic, ani se nehni!Když tak mu položím ruku na rameno.
(22:20) Margare-tka: Taky vyskočím.
(22:20) Morigan: Marigold na tebe hází šíleně tázavý pohled, co má jako dělat????
(22:19) Ketryn: Doufám, že nějak neublížil miminku!!!!!!!!!!!!!!!!! :-/
(22:19) Morigan: V tu chvíli se rozhoří polena přiložená do krbu a udělá se větší světlo. Damon povolí stisk. "Málem jsem tě zabil?" zopakuje nadmíru pobaven. "To snad nemyslíš vážně."
(22:18) Morigan: "Proč na tebe křičím?? Málem jsi mě zabil a teď se pokoušíš protlačit mě skrz zeď a docela mě to bolí!"
(22:18) Ketryn: Bože :-/ Tohle není dobrý...
(22:18) Ketryn: To asi těžko...
(22:17) Ketryn: Asi mi z toho fakt hrábne...To by mě zajímalo, jestli se Damon nechá přesvědčit, aby tě nechal na pokoji.
(22:13) Ketryn: Jsem ráda, že jsi mu položila přesně tyhle otázky. Vzpamatovávám se z toho obrovského leknutí, ale stále jsem šokovaná.
(22:12) Morigan: "Nechal jsem se pozvat. A ano, ten upír asi budu já. Tedy nikdo jiný tu není, to bych si asi všiml. A proč na mě křičíš?"
(22:10) Ketryn: Nevím, co Marigoldovi odpovědět, zoufale si přeju, aby byl zticha a nehýbal se.
(22:09) Morigan: "Co tu sakra děláš??" začínám mít vztek, protože jsem před chvílí málem zemřela leknutím. "Počkat, ten upír ve městě, to jsi TY?! A jak ses, do háje, dostal do tohohle domu?!"
(22:08) Ketryn: Dívám se šokovaně na vás! Tohle opravdu není možný...V hlavě mi šrotuje, jestli si Damon hrál na obyčejného úpíra anebo tu je jště jeden.
(22:08) Morigan: Mužský hlas Marigolda probral. "Kdo...to je?" je zmatený.
(22:06) Ketryn: Vypadám že omdlím!!
(22:06) Morigan: Jsou vidět jen naše siluety, ale konečně mi zřejmě sundal dlaň z úst. "Damone???" vyhrknu. "Ahoj lásko," odpoví ze tmy Damonův hlas. "Chyběl jsem ti?"
(22:04) Morigan: Marigolda Katrynin výskok vzbudí, ale jen napůl. "Co se děje?" mumlá.
(22:03) Ketryn -> Morigan: Stojím a s hrůzou se dívám na tebe!
(22:02) Ketryn -> Morigan: Tak vykřiknu!! A automaticky vyskočím z postele! Pak mi dojde, co to je a vůbec netuším, co mám dělat?!
(22:02) Morigan -> Ketryn: (Margaret se tou ránou probudila.)
(22:01) Morigan -> Ketryn: Vykřiknout jsem stihla jen opravdu krátce.
(21:58) Morigan -> Ketryn: Vstala jsem, já to mám blíž, než ty. Přihodím pár polínek do krbu, když se najednou odkudsi zjeví tmavá silueta, popadne mě zezaadu, vytáhne na nohy a téměř přirazí k nejbližší zdi. To všechno nepřirozenou rychlostí.
(21:55) Ketryn -> Morigan: "No, mně taky...A taky se mi zdálo, že tu někdo je...asi už mi fakt hrabe. No nic, měly bychom se zas pokusit usnout." Jestli hned vstáváš, tak si zas lehnu. Jestli ale ne, tak dojdu přiložit do krbu já, přeci jen jsi těhotná :-)
(21:52) Morigan -> Ketryn: "Co?" podivím se, ale moc jsem se nelekla. "Ne, jen se mi zdály takové divné sny, až mě to probudilo," řeknu. "Aspoň přiložím do krbu."
(21:51) Ketryn -> Morigan: To mě tedy vůbec neuklidní! Znovu se tedy opatrně posadím. "Morigan, děje se něco?" zašeptám potichu a doufám, že tě moc nevylekám.
(21:50) Morigan -> Ketryn: Ještě, než stihneš usnout, posadím se na posteli já.
(21:48) Margare-tka: Já taky a doufám, že Geralt bude v pořádku....
(21:47) Ketryn -> Morigan: Já jsem už asi opravdu blázen. To jsem zvědavá, jak teď usnu! Opatrně se posadím, abych neprobudila Marigolda, a pořádně se rozhlédnu po pokoji, abych měla klid, že tu opravdu nikdo není. Pak si zase lehnu a snažím se znovu usnout.

(17:11) Morigan: "Já si toho vážím," pousměje se Geralt.
(17:15) Ketryn: Stejně je váš vztah takový hezký :-)
(17:22) Morigan: "Možná bych mohla poslat ochranné kouzlo i s tebou," uvažuji. "Bylo by sice slabší, ale i tak."
(17:24) Ketryn: Dívám se, jak na to bude reagovat? Tohle jsem asi ani pořádně nevěděla, že jde.
(17:30) Morigan: "Jen si tady hezky sedni a odpočívej," řekne. "Rozhodně si toho cením, ale zvládnu to s medailonem. Mohly by se navzájem rušit."
(17:31) Morigan: "Dobře," rezignuji. "Buď opatrný."
(17:32) Morigan: Přikývne. "Nikam nechoďte," dodá celkem zbytečně. "Dobrou noc."
(17:34) Ketryn: Tvářím se, že mě rozhodně nenapadne někam chodit. "Hodně štěstí...!" popřeji mu a přemýšlím, že toho dneska asi moc nenaspíme. Budu taky nervózní.
(17:43) Morigan: Sednu si ke krbu a napiju se trochu vína.
(17:54) Ketryn: Taky se posadím a popíjím.
(17:55) Ketryn: Když si tak v klidu sedím, tak zkusím pouto, už jsem se dlouho nenapojila a začíná mě to rozčilovat.
(17:55) Morigan: Když už je venku úplná tma, přijde Marigold, přinese loutnu a dokonce i nějakou společenskou hru připomínající šachy, takže s nimi a s jeho hraním nám uteče docela dost času.
(17:55) Ketryn: Hm, tak kostka už mě nemá ráda :-/
(17:56) Ketryn: Jé, tak to je dobré, to čas utíká rozhodně rychleji, jsem za to ráda.
(18:02) Morigan: A když už je blízko půlnoci a jsme unavení, Marigold se neochotně zvedne k odchodu. "Leda, že bys mi nabídla místo u sebe v posteli..." mrkne na tebe. "To bych nemusel odcházet."
(18:05) Ketryn: "Mě z tebou jednou opravdu trefí :-)!"
(18:05) Morigan: Při odchodu se tě mezi dveřmi pokusí aspoň políbit.
(18:05) Ketryn: "No...pokud se budeš chovat slušně, tak tu můžeš zůstat," rezignuji. "Pokud tě ovšem nevyhodí holky."
(18:06) Morigan: (Aha, no tak to asi bude chtít zůstat:-))
(18:06) Ketryn: (Jsem byla pomalá ve psaní :-)
(18:07) Ketryn: Jestli ale bude drzej, tak hodně rychle pomaže k sobě.
(18:09) Morigan: Sundám si vrchní šaty, rozpletu si vlasy a jdu si lehnout na svou postel.
(18:10) Ketryn: Udělám to samé jako ty a taky zalezu do postele.
(18:12) Ketryn: A udělám Marigoldovi vedle sebe místo.
(18:14) Morigan: Marigold si sundá boty a košili a lehne si ke Katryn.
(18:17) Morigan: "A co je na tom neslušného?" nechápe a taky šeptá.
(18:17) Morigan: Ale míň, než ty.
(18:21) Ketryn: Potlačím zaúpění. "Marigolde, nehraj si na nechápavého...Jdeme spát, dobrou noc!" zašeptám a chystám se pokusit usnout.
(18:25) Morigan: Tak si hoď.
(18:31) Morigan: Moc se ti usnout nedaří, pěknou chvíli to trvá, než konečně usneš.
(18:33) Ketryn: To je úleva, když se mi to nakonec podaří...
(18:39) Morigan: Zdají se ti zmatené sny plné nějakého utíkání, nějaké podivné magie a taky upírů, jsou to ale jen odrazy rozrušené mysli, než cokoliv jiného. Příjemný sen to ale není.
(18:40) Ketryn: No, to není :-( Nedivím se ale že mám takovéhle divoké sny...To z toho budu ráno budu spíš unavená než odpočatá.

(18:40) Ketryn: No, to není :-( Nedivím se ale že mám takovéhle divoké sny...To z toho budu ráno budu spíš unavená než odpočatá.
(18:39) Morigan: Zdají se ti zmatené sny plné nějakého utíkání, nějaké podivné magie a taky upírů, jsou to ale jen odrazy rozrušené mysli, než cokoliv jiného. Příjemný sen to ale není.
(18:33) Ketryn: To je úleva, když se mi to nakonec podaří...
(18:31) Morigan: Moc se ti usnout nedaří, pěknou chvíli to trvá, než konečně usneš.
(18:25) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 3
(18:25) Morigan: Tak si hoď.
(18:21) Ketryn: Potlačím zaúpění. "Marigolde, nehraj si na nechápavého...Jdeme spát, dobrou noc!" zašeptám a chystám se pokusit usnout.
(18:17) Morigan: Ale míň, než ty.
(18:17) Morigan: "A co je na tom neslušného?" nechápe a taky šeptá.
(18:16) Ketryn -> Morigan: Tak ho mírně odstrčím. "Řekla jsem, že tu smíš zůstat, jedině když se budeš chovat slušně!" řeknu šeptem ale důrazně.
(18:14) Morigan -> Ketryn: A pokusí se tě políbit, když zhasneme svíčky.
(18:14) Morigan: Marigold si sundá boty a košili a lehne si ke Katryn.
(18:12) Ketryn: A udělám Marigoldovi vedle sebe místo.
(18:10) Ketryn: Udělám to samé jako ty a taky zalezu do postele.
(18:09) Morigan: Sundám si vrchní šaty, rozpletu si vlasy a jdu si lehnout na svou postel.
(18:07) Ketryn: Jestli ale bude drzej, tak hodně rychle pomaže k sobě.
(18:06) Ketryn: (Jsem byla pomalá ve psaní :-)
(18:06) Morigan: (Aha, no tak to asi bude chtít zůstat:-))
(18:05) Ketryn: "No...pokud se budeš chovat slušně, tak tu můžeš zůstat," rezignuji. "Pokud tě ovšem nevyhodí holky."
(18:05) Morigan: Při odchodu se tě mezi dveřmi pokusí aspoň políbit.
(18:05) Ketryn: "Mě z tebou jednou opravdu trefí :-)!"
(18:02) Morigan: A když už je blízko půlnoci a jsme unavení, Marigold se neochotně zvedne k odchodu. "Leda, že bys mi nabídla místo u sebe v posteli..." mrkne na tebe. "To bych nemusel odcházet."

(17:56) Ketryn: Jé, tak to je dobré, to čas utíká rozhodně rychleji, jsem za to ráda.
(17:55) Morigan -> Ketryn: No, nic...:-(
(17:55) Ketryn: Hm, tak kostka už mě nemá ráda :-/
(17:55) Morigan: Když už je venku úplná tma, přijde Marigold, přinese loutnu a dokonce i nějakou společenskou hru připomínající šachy, takže s nimi a s jeho hraním nám uteče docela dost času.
(17:55) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(17:55) Ketryn: Když si tak v klidu sedím, tak zkusím pouto, už jsem se dlouho nenapojila a začíná mě to rozčilovat.
(17:54) Ketryn: Taky se posadím a popíjím.
(17:43) Morigan: Sednu si ke krbu a napiju se trochu vína.
(17:34) Ketryn: Tvářím se, že mě rozhodně nenapadne někam chodit. "Hodně štěstí...!" popřeji mu a přemýšlím, že toho dneska asi moc nenaspíme. Budu taky nervózní.
(17:32) Morigan: Přikývne. "Nikam nechoďte," dodá celkem zbytečně. "Dobrou noc."
(17:31) Morigan: "Dobře," rezignuji. "Buď opatrný."
(17:30) Morigan: "Jen si tady hezky sedni a odpočívej," řekne. "Rozhodně si toho cením, ale zvládnu to s medailonem. Mohly by se navzájem rušit."
(17:24) Ketryn: Dívám se, jak na to bude reagovat? Tohle jsem asi ani pořádně nevěděla, že jde.
(17:22) Morigan: "Možná bych mohla poslat ochranné kouzlo i s tebou," uvažuji. "Bylo by sice slabší, ale i tak."
(17:15) Ketryn: Stejně je váš vztah takový hezký :-)
(17:11) Morigan: "Já si toho vážím," pousměje se Geralt.
(17:11) Morigan: "Moje nabídka na ochranná kouzla pořád platí," řeknu, ale nemyslím to ani tak vážně.
(17:00) Ketryn: Chtěla bych mu říct, aby byl opatrný, ale pak se naštěstí zadržím, je to přeci zaklínač.
(16:57) Ketryn: Geraltovi popřeju hodně štěstí!
(16:57) Ketryn: Nebýt to všechno kolem, tak tohle vypadá jako idylický večer u krbu s přáteli...
(16:56) Morigan: Má sebou stříbrný meč a za páskem několik naostřených dřevěných kůlů.
(16:55) Morigan: Venku začíná soumrak a Geralt se u nás ještě staví, než odejde ven.
(16:51) Morigan: Jdeme k sobě do pokoje, jsme dobře najedení a ještě dostaneme svařené ovocné víno s kořením nahoru, k hořícímu krbu.
(15:57) Ketryn: Po večeři jdeme k sobě do pokoje? Doufám, že se Geraltovi lov zadaří.
(15:56) Ketryn: Marigoldovi smuté pohledy, že mu upír překazil noční hrátky, mě opět pobaví :-)
Systém: Ketryn přichází do místnosti.
(15:43) Morigan: Společně s celou rodinou se navečeříme, i když je to docela brzká večeře, ale starosta chtěl, abychom večeřeli společně s Geraltem.
(15:42) Morigan: Marigold se lítostivě ohlíží po dívkách, co po něm mrkaly, ale je mu jasné, že v noci ho žádné milostné dobrodružství nečeká, protože se neodváží ven.
(15:40) Morigan: Vycházíme ven a pomalou procházkou už jdeme raději zpátky ke starostovu domu, protože soumrak už na sebe taky asi nedá dlouho čekat.
(13:55) Ketryn: Ještě že jsem zamilovaná a vdaná za Patricka :-)
(13:55) Ketryn: :-D :-)
(13:53) Morigan: Nejspíš se do něj pak zamilují všechny přítomné ženy:-)

(10:57) Ketryn: To je docela příjemné odpoledne :-) Vezmu si samozřejmě s sebou tu svíčku, co jsem koupila, abych ji ve svatyni mohla zapálit.
(10:54) Morigan: Marigold zůstane u nás na pokoji a hraje nám tam a odpoledne jde s námi do města, protože se znovu chceme vrátit do svatyně. Trvá na tom, že se tam taky půjde podívat.
(10:33) Ketryn: Viď :-) Ale jsem z toho pobavena :-)
(10:32) Morigan: No, to jsi hodná:-)
(10:31) Ketryn: Ale to opravdu raději nahlas neříkám :-D
(10:31) Ketryn: Mám opět pocit, že ty děláš z Geralta netypického zaklínače ;-) Díky tobě se dokáže chovat a tvářit tak, jak by se zaklínač normálně nechoval :-)
(10:26) Ketryn: :-D Z Marigolda opravdu nemůžu :-)
(10:25) Ketryn: Potěší mě zpráva, že by to mohlo být hotové už dnes v noci. I když tedy vím, že věci většinou nejdou tak, jak bychom si přáli.
(10:24) Morigan: "Škoda, myslel jsem, že večer půjdu oblažit obyvatelstvo svým zpěvem, ale radši zůstanu tady," vzdychne Marigold. "Mám svůj krk docela rád."
(10:22) Morigan: Je rozpačitý z toho, že se zlobím, což je u zaklínače trochu zvláštní výraz. "Rád bych, abyste zůstali tady v bezpečí. Když to půjde dobře a nevyplaším ho, budu hotový už dneska v noci."
(10:20) Ketryn: Tak to se mi velmi uleví, když tvou pomoc Geralt odmítne.
(10:19) Ketryn: Podívám se na tebe se směsicí pocitů! Na jednu stranu bych byla ráda, kdyby jsi mohla Geraltovi pomoct, ale na druhou se mi to ve tvém současném stavu vůbec nelíbí!! Navíc když magie funguje tak všelijak. Tvářím se tak všelijak.
(10:19) Morigan: "Hm," zamračím se. "Jak myslíš."
(10:19) Morigan: "Já vím, ale...nemůžu sebou nikoho vzít, Morigan. Je to proti mým zásadám. A navíc nepotřebuju žádnou magickou pomoc, mám medailon."
(10:16) Morigan: "Mohla bych ti být platná. Můžu držet magickou ochranu, i na několika místech..."
(10:15) Morigan: "Ano?"
(10:15) Morigan: "Geralte?" ozvu se ještě po chvíli.
(09:48) Ketryn: Sedím na posteli a moje myšlenky zas utečou k Patrickovi...:-( A pak k Richiemu, jestli už je opravdu zas v pořádku na cestě do Silberlinu a jak je asi daleko....
(09:47) Ketryn: Asi už se pak na nic moc neptám, doufám, že to Geralt zvládne bez nějakých větších problémů.

(21:31) Ketryn: "Jasně..."
(21:23) Morigan: "To nevím, ale já bych řekla, že na něj půjde minimálně v noci číhat. Zeptám se ho. Nevím, jaké by mohly být větší přípravy, než si obstarat naostřené kolíky..."
(21:22) Ketryn: "Myslíš, že na něj půjde Geralt už dneska v noci? Nebo to chce nějaké větší přípravy?"
(21:20) Morigan: "To bych řekla, že ano. Hlavně striga myslím nedokáže ovládat řeč a tak."
(21:16) Ketryn: "Ale tak celkově je to tedy asi tak zhruba stejně nebezpečné? A upír je inteligentnější?"
(21:10) Morigan: Jsem překvapená z otázky..."No..nevím, asi jak v čem. Se strigou jsem nikdy nebojovala...no, s upírem asi taky ne, bojem se to moc nazvat nedá. Na to by líp odpověděl Geralt...striga asi bude divočejší."
(21:00) Ketryn: "Morigan, je upír horší než striga?" ptám se tě, když sedíme u nás v pokoji.
(20:58) Morigan: Já taky tentokrát mlčím. Pak si jdeme na chvilku odpočinout nahoru do pokoje a na chvíli jsme samy.
(20:56) Ketryn: Tak jím a poslouchám, do rozhovoru Geralta se starostou raději moc nezasahuji.
(20:52) Ketryn: Chtěla jsem se tě na to zeptat, ale pak jsem na to úplně zapomněla.
(20:50) Morigan: To z toho moc nevyznělo.
(20:49) Ketryn: Tak pozorně vše poslouchám. Pochopila jsem nějak, jestli je upír horší než striga nebo ne?
(20:47) Morigan: Podle toho, co si povídají Geralt se starostou poznáme, že Geralt na nic objevného nepřišel, ale pořád se kloní k tomu upírovi, protože prozkoumal hřbitov a nic divného nenašel. "Striga se ve dne musí někam schovat. Ještě prozkoumám svatyni a nějaká další vhodná místa."
(20:45) Morigan: Na mě není vidět, že bych něco takového řešila.
(20:37) Ketryn: Na jednu stranu jsem ráda, že si tu můžeme odpočinout a pořádně se najíst. Na druhou už bych ale zoufale chtěla být na cestě do Silberlinu. Takže se mi asi tak trochu střídají nálady. Chápu ale, že tu Geralt musí pomoct a že my musíme čekat.
(20:33) Ketryn: Tak s chutí obědvám.
(20:30) Morigan: Na obědě už je s námi i pan starosta, Marigold i Geralt.
(20:30) Morigan: Já určitě:-)
(20:26) Ketryn: Jo, to je pravda, to by opravdu nebylo slušné. Myslím, že už se na další teplé jídlo těším.
(20:21) Morigan: Vracíme se do starostova domu někdy kolem poledního, abychom nepřišly nějak pozdě na oběd, to by nebylo slušné.
(20:21) Morigan: Já taky.
(19:53) Ketryn: Tak to si rozhodně nějakou koupím, abych ji tam pak mohla donést a zapálit.
(19:52) Morigan: Protože stejně nemáme co dělat, jdeme se projít do města a případně koukáme, co bychom si ještě mohly koupit. V malých stáncích prodávají i různé svíčky jako dárky na oltář.
(19:17) Ketryn: Jsem pak asi taková zamyšlená a asi toho chvíli moc nenamluvím.
(19:11) Morigan: Strávíme tam docela dlouhou dobu v tichu a v modlitbách.
(19:06) Ketryn: Promlouvám k bohyni a modlím se za nás za všechny (i za miminko), abychom se našli a byli v pořádku...

//Holky dneska nevím jak tu budu. Nejspíš podle Jany, jela do Hradiště a vzala si počítač. Takže musím počkat jestli dneska dorazí a když se s ní nějak domluvím.
Tomáš totiž ještě neměl čas se na ten počítač kouknout, aspoň tak mi to v pondělí říkal.
Dnešek je tedy dosti nejistý a zítra mám dennní, tak snad to nějak půjde.
Dávejte mi když tak hranmí sem a jestli by to šlo zase podle času:-) Díky.//

Taky se pomodlímza nás všechny a pak se snažím něco vymyslet.

(18:39) Ketryn: Tak že by mi přeci jen všechny ty starostlivé myšlenky bránily plnému spánku...:-(
(18:53) Morigan: No zatím asi ano...
(18:54) Ketryn: Ach jo...no tak aspoň při poslouchání dřímám.
(19:15) Morigan: Ještě si uvědomuješ, když odcházejí a Marigold ti dává pusu.
(19:18) Morigan: Všechny tři se vyspíme dobře, i když já už tam zase straším brzy ráno a roztahuju závěsy, i když je podle světla možná tak půl osmé.
(19:20) Ketryn: Tak pak taky vstávám a jsem ráda, že jsme se mohly takhle dobře vyspat.
(19:22) Ketryn: "Dobré ráno, koukám, že jsi zas ranní ptáče."
(19:34) Morigan: "No...řekla jsem si o snídani a pak bych se chtěla podívat do svatyně."
(19:38) Ketryn: "Ty už jsi snídala nebo nám ji přinesou sem?" vstávám a začnu se oblékat a česat. "Tu svatyni bych taky docela ráda viděla, tedy ale jen ve dne."
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(19:57) Margare-tka: //Ahoj, nevím jak tu denska budu, jelikož nemáme televizi, takže se budeme nějak dělit o net.//
(20:10) Systém -> Margare-tka, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(20:11) Margare-tka: "Dobré ráno:-)" Pozdravím vás.
(20:17) Morigan: "Ne, přinesou jí až budeme chtít. Umírám hlady," začnu se převlékat do šatů.
(20:23) Ketryn: "No, měla bys využít, že tu můžeš pořádně jíst :-) Taky už bych si ale něco dala."
(20:32) Margare-tka: Taky se převléknu do šatů a upravím a pak se mužeme společně vydat ukojit tvou chuť k jídlu. "Toho bys tedy využít měla.:-)"
(20:33) Morigan: Zapletu si dva copy, pomůžeme si navzájem se šněrováním a jdeme dolů na snídani. Marigold prý ještě spí, Geralt je pryč, pan starosta také a tak snídáme s jeho ženou a dětmi. Ráda by se asi zeptala, kdo z nás ke komu patří, ale absolutně netuší jak. Je to na ní ale trochu vidět.
(20:39) Ketryn: Chuděra, asi jí naši zvláštní společnost uvádí mírně do rozpaků. Snažím se být milá a nějak neutrálně si povídat.
(20:58) Morigan: Pak se jdeme nahoru teple oblíct a vyrazíme do města.
(21:05) Ketryn: Tak se rozhlížím a dávám pozor, kudy jdeme.
(21:14) Margare-tka: Taky koukám a snažím se moc nezaprasit. A dávám pozor na okolí. "Možná potkáme Geralta."
(21:16) Morigan: Jdeme samozřejmě pomalým tempem a rozhlížíme se po městečku. Ke svatyni není složité trefit.
(21:17) Margare-tka: Koukám po lidech a taky na cestu, abych nesltěla do bahna.
(21:38) Morigan: Lidi si nás nijak zvlášť nevšímají, nejsme ničím nápadné. Svatyně je postavená z šedobílého kamene a má dřevěnou střechu. Okna po obvodu stavby mají barevná skla s jednoduchými symboly a podlaha uvnitř je z leštěného kamene ve střídavě cihlově červených a bílých barvách.
(21:38) Morigan: Dívám se na symboly na oknech a hlavní sochu uvnitř. "Vypadá to na bohyni Brigid," usoudím.
(21:41) Ketryn: "To je jaká bohyně nebo čeho?" zeptám se.
(21:42) Morigan: Hlavní socha ze dřeva zobrazuje ženu plných tvarů v bílých šatech, které toho mnoho odhalují. Má světlé vlasy a mírný výraz.Někdo jí na hlavu položil věneček z ještě zelených listů a na malém oltářku jsou položené různorodé svíčky, věnečky a malé dárky.
(21:44) Morigan: "Pokud si dobře vzpomínám, tak je to ochránkyně žen a bohyně plodnosti a hojnosti u rodinného krbu. Stejně je zajímavé, jak jsou si bohyně podobné. V Lúúderu mají bohyni Linnean a elfové mají Maiwën a je to skoro jedna a tatáž."
(21:56) Ketryn: "Aha, tak k té bychom se měly někdy pomodlit a případně taky něco malého darovat," :-)
(21:57) Morigan: "Proto sem jdu," usměju se. "Ale žádný dárek nemám, musíme nějaký vymyslet a zajít sem ještě jednou."
(22:01) Ketryn: "No můžeme se zatím pomodlit a zapálit aspoň svíčku." Chtěla jsem ještě navrhnout, že bychom mohly natrhat květiny, ale pak mi došlo, že už je prosinec...
(22:04) Ketryn: Chci se k bohyni Brigid pomodlit za Patricka, Jamese a vaše miminko, abychom se našli a abychom jednou našli společný domov...
(22:05) Morigan: Přikývnu. Aniž si to uvědomím, zapálím některé vyhaslé svíčky magií a ani mi to nečinilo problém. Pak si kleknu před oltář a v duchu promlouvám k bohyni

(22:06) Ketryn: Udělám to samé...
(22:05) Morigan: Přikývnu. Aniž si to uvědomím, zapálím některé vyhaslé svíčky magií a ani mi to nečinilo problém. Pak si kleknu před oltář a v duchu promlouvám k bohyni.
(22:04) Ketryn: Chci se k bohyni Brigid pomodlit za Patricka, Jamese a vaše miminko, abychom se našli a abychom jednou našli společný domov...
(22:01) Ketryn: "No můžeme se zatím pomodlit a zapálit aspoň svíčku." Chtěla jsem ještě navrhnout, že bychom mohly natrhat květiny, ale pak mi došlo, že už je prosinec...
(21:57) Morigan: "Proto sem jdu," usměju se. "Ale žádný dárek nemám, musíme nějaký vymyslet a zajít sem ještě jednou."
(21:56) Ketryn: "Aha, tak k té bychom se měly někdy pomodlit a případně taky něco malého darovat," :-)
(21:44) Morigan: "Pokud si dobře vzpomínám, tak je to ochránkyně žen a bohyně plodnosti a hojnosti u rodinného krbu. Stejně je zajímavé, jak jsou si bohyně podobné. V Lúúderu mají bohyni Linnean a elfové mají Maiwën a je to skoro jedna a tatáž."
(21:42) Morigan: Hlavní socha ze dřeva zobrazuje ženu plných tvarů v bílých šatech, které toho mnoho odhalují. Má světlé vlasy a mírný výraz.Někdo jí na hlavu položil věneček z ještě zelených listů a na malém oltářku jsou položené různorodé svíčky, věnečky a malé dárky.
(21:41) Ketryn: "To je jaká bohyně nebo čeho?" zeptám se.
(21:38) Morigan: Dívám se na symboly na oknech a hlavní sochu uvnitř. "Vypadá to na bohyni Brigid," usoudím.
(21:38) Morigan: Lidi si nás nijak zvlášť nevšímají, nejsme ničím nápadné. Svatyně je postavená z šedobílého kamene a má dřevěnou střechu. Okna po obvodu stavby mají barevná skla s jednoduchými symboly a podlaha uvnitř je z leštěného kamene ve střídavě cihlově červených a bílých barvách.
(21:17) Margare-tka: Koukám po lidech a taky na cestu, abych nesltěla do bahna.
(21:16) Morigan: Jdeme samozřejmě pomalým tempem a rozhlížíme se po městečku. Ke svatyni není složité trefit.
(21:14) Margare-tka: Taky koukám a snažím se moc nezaprasit. A dávám pozor na okolí. "Možná potkáme Geralta."
(21:05) Ketryn: Tak se rozhlížím a dávám pozor, kudy jdeme.
(20:58) Morigan: Pak se jdeme nahoru teple oblíct a vyrazíme do města.
(20:39) Ketryn: Chuděra, asi jí naši zvláštní společnost uvádí mírně do rozpaků. Snažím se být milá a nějak neutrálně si povídat.
(20:33) Morigan: Zapletu si dva copy, pomůžeme si navzájem se šněrováním a jdeme dolů na snídani. Marigold prý ještě spí, Geralt je pryč, pan starosta také a tak snídáme s jeho ženou a dětmi. Ráda by se asi zeptala, kdo z nás ke komu patří, ale absolutně netuší jak. Je to na ní ale trochu vidět.
(20:32) Margare-tka: Taky se převléknu do šatů a upravím a pak se mužeme společně vydat ukojit tvou chuť k jídlu. "Toho bys tedy využít měla.:-)"
(20:23) Ketryn: "No, měla bys využít, že tu můžeš pořádně jíst :-) Taky už bych si ale něco dala."
(20:17) Morigan: "Ne, přinesou jí až budeme chtít. Umírám hlady," začnu se převlékat do šatů.
(20:11) Margare-tka: "Dobré ráno:-)" Pozdravím vás.
(19:57) Margare-tka: //Ahoj, nevím jak tu denska budu, jelikož nemáme televizi, takže se budeme nějak dělit o net.//
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(19:38) Ketryn: "Ty už jsi snídala nebo nám ji přinesou sem?" vstávám a začnu se oblékat a česat. "Tu svatyni bych taky docela ráda viděla, tedy ale jen ve dne."
(19:34) Morigan: "No...řekla jsem si o snídani a pak bych se chtěla podívat do svatyně."
(19:30) Ketryn -> Morigan: :-(
(19:26) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 1
(19:22) Ketryn: "Dobré ráno, koukám, že jsi zas ranní ptáče."
(19:20) Ketryn -> Morigan: Můžu zkusit pouto?
(19:20) Ketryn: Tak pak taky vstávám a jsem ráda, že jsme se mohly takhle dobře vyspat.
(19:18) Morigan: Všechny tři se vyspíme dobře, i když já už tam zase straším brzy ráno a roztahuju závěsy, i když je podle světla možná tak půl osmé.
(19:15) Morigan: Ještě si uvědomuješ, když odcházejí a Marigold ti dává pusu.
(18:54) Ketryn: Ach jo...no tak aspoň při poslouchání dřímám.
(18:53) Morigan: No zatím asi ano...
(18:39) Ketryn: Tak že by mi přeci jen všechny ty starostlivé myšlenky bránily plnému spánku...:-(
(18:36) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 3
(18:24) Morigan: K6
(18:24) Morigan: Psala, že až večer, asi v práci...tak to už by snad mělo být každou chvíli...

(20:00) Morigan: Nijak zvlášť, jen zvědavě poslouchám. "Měli otisky zubů?" ptám se.
(20:01) Margare-tka: Taky si nejsem jistá co by bylo lepší.... Ale dál poslouchám.
(20:03) Morigan: "Ano," řekne Geralt.
(20:03) Morigan: "Ale striga má taky zuby," namítne starosta.
(20:03) Morigan: "To tedy má," souhlasí Geralt. "Ale trhá s nimi, nedokáže se takhle čistě zakousnout. Žádná striga."
(20:20) Ketryn: Ten starosta vypadá, jako by prostě nechtěl uvěřit, že to není striga :-)
(20:22) Margare-tka: Byl přesvědčený, že to je ona.... Ale možná by byla lepší, teda nevím, mám ten pocit.
(20:50) Morigan: "Takže tedy upír..." řekne starosta. Sám neví asi, jestli je to lepší nebo horší.
(20:56) Morigan: "Nejspíš," přikývne Geralt. "Možná zabil všechny tři ve svatyni a to první tělo se pokusil schovat. Třeba ho ta svatyně nějakým způsobem přitahuje. Porozhlédnu se zítra po městě, podívám se na hřbitov..."
(20:56) Morigan: "Takže i tak tu práci berete?" zeptá se starost.
(20:56) Morigan: "Ano," řekne Geralt.
(20:56) Morigan: Starosta i jeho žena si oddechnou.
(21:00) Margare-tka: Jsem ráda, že jim pomůže, ale nějak přestávám zapomínat, že je to zaklínač, asi i tak se budu o něj bát.
(21:04) Morigan: "Kdyby bylo potřeba, tak připlatím!" rozhodne starosta.
(21:04) Morigan: "Zatím to nech, pane," odmítne Geralt. "Uvidíme, jak obtížné to bude."
(21:05) Margare-tka: //Holky teď tak na půl hodiny jde mamka na počítač.//
(21:08) Ketryn: Zadoufám, že to bude tak nejjednodušší, jak to v tomhle případě jde. Taky nechci, aby se Geraltovi něco stalo!
(21:12) Morigan: Marigold je pak požádán, aby hrál a vyprávěl, což udělá a atmosféra se rázem zvedne o hodně.
(21:14) Ketryn: To je v téhle době opravdu příjemný večer :-)
(21:14) Morigan: Jsme najedení a napití vína (já samozřejmě piju málo) a pak už se těším, až si lehnu do postele. Jdeme spát nahoru do naší ložnice.
(21:14) Ketryn: Taky už se těším do postele a až se pořádně vyspíme.
(21:16) Morigan: Chci popřát Marigoldovi s Geraltem dobrou noc. "Ještě jsem se nepodíval, jaký máte pokoj!" vzpomene si Marigold.
(21:16) Morigan: "No teď večer to nemyslíš vážně?" zamračím se.
(21:17) Morigan: "Zahraju vám ukolébavku!" navrhuje.
(21:17) Ketryn: "Podíváš se ráno :-) Dobrou," dám mu pusu na tvář.
(21:19) Ketryn: Popřeji dobrou noc i Geraltovi a chystám se jít k nám.
(21:22) Morigan: "Nedopřeješ svému synovi ani ukolébavku!" obviní mě.
(21:22) Morigan: "Panebože! Tak počkej, až se uložíme a pak nám přijď zahrát JEDNU ukolébavku!" podvolím se. "Marigolde, prosím tě, neotravuj!" vzdychne si Geralt.
(21:23) Ketryn: Já z něj fakt nemůžu :-D
(21:25) Morigan: Jdu se tedy převléknout do spodních šatů, máme tam opravdu teplo. Rozpustím si vlasy, vezmu vám nějakou přikrývku a ustelu si na té sametové posteli.
(21:28) Ketryn: Taky si nechám spodní šaty a zalezu tedy s Margaret do té velké postele.
(21:40) Morigan: Pak se ozve tiché zaťukání a přijde Marigold s Geraltem jen v košilích. Marigold ji má rozšněrovanou až skoro k břichu, aby vypadal neodolatelně. Má sebou loutnu a ležerně si lehne vedle Katryn a opře se o polštáře. Odsunu se, aby si Geralt sedl vedle mě a Marigold začne hrát.
(21:43) Ketryn: Udělám Marigoldovi místo, aby se vešel a s úsměvem poslouchám.

(18:24) Ketryn: "Děkujeme," :-)
Systém: Margare-tka přichází do místnosti.
(18:34) Margare-tka: "Děkujeme."
(18:34) Margare-tka: Z pokoje jsem hodně mile překvapená, je nádherný.:-)
(18:35) Margare-tka: //Pak se budu muset na chvilku pustit mamku musí napsat nějaký článek do novin. Prý tak za hodinu.//
(18:47) Morigan: Pak si řekneme o vodu, kterou nám sluha se služebnou nanosí do kádě. Káď je malá, ale dá se v ní pohodlně sedět, takže se vystřídáme a navzájem si pomáháme.
(18:50) Ketryn: "No, nemohu tedy popřít, že být čistá, je rozhodně příjemnější." Pokud je možnost, tak si umyji i hlavu a pak se asi obleču do prostých šatů, co jsem si vzala s sebou.
(18:57) Morigan: Taky se obleču do šatů. Máme zapálený krb, takže si sednu před něj a čekám, až mi trochu uschnou vlasy, abych si je mohla zaplést. Služebná, která se jmenuje Ella (je to mladá nesmělá dívka a trochu připomíná Evu, která sloužila Katryn v Akarii) nám postavila na malý kulatý stoleček u krbu svařené víno a tři tepané pohárky.
(18:58) Margare-tka: Myjeme se a pomáháme si. Pak se taky obleču do prostých šatů. Tyy, jo. Doufám, že ta práce nebude nějak víc nebezpečná než obvykle.
(18:58) Ketryn: Tak nám naliji a u krbu popíjím, svařené víno mi přijde opravdu k chuti.
(18:58) Margare-tka: ""
(18:59) Morigan: Hlavně je nám opravdu teplo.
(18:59) Ketryn -> Morigan: "No, to snad opravdu ne...i když striga..."
(18:59) Ketryn: "No, to snad opravdu ne...i když striga..."
(18:59) Margare-tka: "Děkujeme." a vezmu si pak od Katryn pohárek.
(19:02) Ketryn -> Morigan: Když je chvilka klidu, tak se pokusím spojit s Richiem.
(19:02) Systém -> Ketryn, Morigan: Hod na šestistěnné kostce (k6): 2
(19:02) Ketryn -> Morigan: hm :-/
(19:06) Morigan -> Ketryn: Nic :-/
(19:07) Morigan: Sotva jsme se usadili, někdo zaklepal opět na dveře.
(19:08) Ketryn: Tak zas vstanu a jdu otevřít.
(19:17) Morigan: Je tam Ella. "Až budete připravené, můžete prosím sejít dolů na večeři, pan Geralt a pan Marigold tam přijdou také."
(19:17) Morigan: Vzpomenu si, že jsem na Marigolda zapomněla a tak doufám, že nic nevyváděl.
(19:19) Ketryn: Taky doufám, že se choval slušně. Podívám se na vás, jestli můžeme jít hned?
(19:21) Morigan: Já si jenom zapletu vlasy a pak můžeme sejít dolů. Nevíme kam, ale naštěstí nás služebná vede. V jídelně je obdélníkový stůl, kde sedí celá rodina a Geralt s Marigoldem.
(19:23) Ketryn: Taky se rychle zapletu vlasy. Pozdravím celou společnost a usadím se, kam je mi určeno.
(19:25) Morigan: Přinesou nám polévku a popřejeme si dobrou chuť. Sedím vedle Geralta, vedle mě Marigold, pak Katryn a pak Margaret. Vedle ní mladší ze starostových synů.
(19:27) Margare-tka: Doupravila jsem se. Dole všechny pozdravila a usadila kam mi bylo řečeno. jsem zvědavá jak večeře bude probíhat:-)
(19:27) Ketryn: Myslím, že si na pořádném teplém domáckém jídle opravdu pochutnáme :-)
(19:33) Morigan: "Jaký je tvůj verdikt, pane zaklínači?" zajímá se starosta nedočkavě. "Je to striga? Dokážeš jí najít a zabít?"
(19:35) Morigan: "Prohlédl jsem si oběti," začne Geralt.
(19:38) Margare-tka: Tak Geralta poslouchám, taky jsem na to zvědavá:-)
(19:44) Morigan: "Neřekl bych, že je to striga, pane starosto."
(19:45) Ketryn: Taky pozorně poslouchám a jsem zvědavá, co to tedy je? Zadoufám, že ne ještě něco horšího...
(19:45) Morigan: "Ne?" podiví se starosta. "Víš pane, před sedmi lety tady jedna řádila, usadila se v jedné staré hrobce a ty oběti...no, dělo se to stejně. Bylo jich víc, nerad bych dospěl k tomu, aby to dopadlo stejně."
(19:53) Morigan: "Věřím, váš odhad nebyl úplně zcestný. Ale jednu oběť našli na ulici, musela by jí tam odtáhnout, proto, aby ji schovala. To by striga nedělala, ne obyčejná. Druhý byl muž a poslední mladá dívka, oba našli přímo ve svatyni. Jsou sice potrhaní, ale přece jen jinak, než by to udělala striga. Ona používá drápy a zuby a tohle se mi při bližším pohledu zdálo trochu atypické."
(19:53) Morigan: "Co když je to chytrá striga?" napadne starostu.
(19:55) Morigan: "To by bylo vyjímečné. Navíc jsem jedné z obětí našel na dvou místech těla znaky, které ukazují spíš na upíra."
(19:56) Ketryn: Přemýšlím, jestli je to horší nebo lepší varianta...
(19:59) Ketryn: Podívám se po Morigan, jak se na to tváří.

(16:19) Morigan: "A navíc, kdyby někoho ohrožovala striga, Marigold by u toho rozhodně nezpíval," upřesní Geralt. "Schovával by se někde na půdě."
(16:20) Morigan: "No Geralte!" obrátí se k němu Marigold. "Zaklínači opravdu nemají smysl pro humor, ovšem neustále se o něj pokoušejí!"
(16:20) Ketryn: :-D
(16:21) Morigan: "Nebo bys mohl zazpívat té strize," napadne mě. "Třeba by jí to taky rozptýlilo."
(16:21) Ketryn: Nemám slov :-) Ale jsem ráda, že má Marigold zas duši na místě, když si sehnal loutnu :-)
(16:23) Ketryn: "No, to je taky možnost," zasměji se :-)
(16:29) Morigan: "To raději ne," odtuší Geralt. "Mohla by se do Marigolda zamilovat, to je přece dost obvyklé a nevím, čeho je pak taková zamilovaná striga schopná..."
(16:29) Morigan: Já se pobaveně směju...:-)
(16:30) Ketryn: Já taky :-D
(16:44) Ketryn: V téhle společnosti je opravdu legrace :-), i když je to vlastně vážné.
(17:34) Morigan: Starostův dům je kousek od náměstí, takže ani nemusíme chodit nijak daleko. Má dvě patra a podkrovní nástavbu, je celý ze dřeva s bílými rámy oken a bílými dveřmi. On sám nás uvítá i se svojí ženou a dvěma syny, jednomu je tak deset a druhému tak sedm.
(17:35) Morigan: Byl trochu zmatený jak naši skupinku vlastně ubytovat (pohromadě?, zvlášť - ale jak zvlášť?), ale Geralt mu objasnil, že dívky budou bydlet samy a jemu s Marigoldem postačí jeden pokoj.
(17:36) Ketryn: Tak je zdvořile a s úsměvem pozdravím :-)
(17:37) Ketryn: Necháme se tedy ubytovat. Jsem stále mile překvapena, že nás vzali do svého domu.
(17:45) Morigan: Pokoj, který dostaneme my, patřil jejich dceři, která je už provdaná. Je v prvním patře, má malý balkon s dřevěným zábradlím vedoucí na zahradu a i další velké okno. Je na něm vidět, že je dívčí a také, že měla ráda luxus. Vypadá to uvnitř, jako by to patřilo do jiného, daleko honosnějšího domu.
(17:47) Ketryn: "Ty jo, tak tady si na nedostatek pohodlí rozhodně nebudeme moct stěžovat," řeknu, když zůstaneme o samotě a prohlížím si pokoj. "To snad přestane remcat i Marigold," :-D
(17:51) Morigan: Celý je zařízený do vínovo krémové kombinace - vínové závěsy z těžkého damašku, krémové záclony, na dřevěné podlaze několik hustých koberců se vzorem. Jedna velká postel, na kterou se pohodlně vejdou dva a ještě jedna potažená vínovým sametem, na které jsou krémové polštářky a která se používala nejspíš jako gauč. Velká postel má nebesa a vyřezávané sloupy, spoustu přikrývek a polštářů, dokonce jde kolem sloupů zatáhnout i poloprůhledný závěs.
(17:52) Morigan: V pokoji je malý krb, před ním dvě kožešiny a dvě vínová sametová křesla. U okna je malý čtvercový stolek a dvě židle, dál je tam velká a jedna malá truhla.
(17:53) Morigan: V pravém rohu je toaletní stolek se zrcadlem a v jeho šuplíku najdeme ještě spoustu věcí, které už dívka nejspíš nepotřebovala a nechala je tady - hřebeny, kartáče, zrcátka, pár krému a olejíčků a také šminky.
(17:53) Morigan: V pokoji jsou ještě malé dveře, které vedou do soukromé koupelny, která je malá, ale je v ní vše, co je potřeba (i záchod)
(17:54) Ketryn: "Je to tedy opravdu luxusní!" Někam (asi k truhle) si odložím svoje věci a mám takový nepříjemný pocit, abych tu něco svým cestovním zaprášeným oděvem neušpinila.
(17:55) Morigan: Já taky, proto si nikam zatím nesedám. "Asi se nejdřív vykoupeme, ale budeme muset poprosit o vodu..."
(17:55) Ketryn: Kolik je vlastně už tak hodin?
(17:56) Ketryn: "Souhlasím s tebou. Řekla bych, že tady teplá voda asi nebude problém. A pak bychom se možná mohly obléct do šatů, ty budou čistější."
(18:07) Morigan: No, už bude podvečer.
(18:08) Morigan: Někdo zaklepe na dveře.
(18:08) Morigan: "Dále," řeknu.
(18:08) Morigan: Stojí tam Geralt. "Jdu se podívat na ty oběti. Kdybyste prý něco potřebovaly, máte říct služebné, ona sem za chvilku přijde."
(18:10) Ketryn: Usoudím, že tu bychom mohly poprosit o tu vodu.
(18:11) Morigan: "Dobře..." řeknu. "A...kam se jdeš podívat na ty oběti?" zajímá mě.
(18:12) Morigan: "Do márnice. Hřbitov je za městskou palisádou. Morigan, mohla bys dohlídnout na Marigolda, aby nedělal nějakou ostudu?"
(18:13) Ketryn: Tím mě opět mírně pobaví :-)
(18:14) Morigan: "To je těžký úkol," ušklíbnu se.
(18:14) Morigan: "To nepopírám, proto ho dávám tobě."
(18:14) Morigan: "A taky proto, abych tě nepožádala, jestli můžu jít s tebou," odhadnu ho.
(18:15) Morigan: Trochu se zarazí. "Ne, že bych tě nechtěl sebou, ale...ve tvém stavu bys asi neměla obhlížet roztrhané mrtvoly...aspoň mám ten dojem," řekne rozpačitě.
(18:16) Morigan: "Prosím tě!" ušklíbnu se. "Dobře, ale musím tě upozornit, že se teď nejspíš budeme stejně koupat, Marigold to bude muset chvíli zvládnout sám..."
(18:16) Morigan: "Tak budu doufat," usměje se Geralt. "Užijte si to."
(18:24) Ketryn: "Děkujeme," :-)

(17:56) Ketryn: "Souhlasím s tebou. Řekla bych, že tady teplá voda asi nebude problém. A pak bychom se možná mohly obléct do šatů, ty budou čistější."
(17:55) Ketryn: Kolik je vlastně už tak hodin?
(17:55) Morigan: Já taky, proto si nikam zatím nesedám. "Asi se nejdřív vykoupeme, ale budeme muset poprosit o vodu..."
(17:54) Ketryn: "Je to tedy opravdu luxusní!" Někam (asi k truhle) si odložím svoje věci a mám takový nepříjemný pocit, abych tu něco svým cestovním zaprášeným oděvem neušpinila.
(17:53) Morigan: V pokoji jsou ještě malé dveře, které vedou do soukromé koupelny, která je malá, ale je v ní vše, co je potřeba (i záchod)
(17:53) Morigan: V pravém rohu je toaletní stolek se zrcadlem a v jeho šuplíku najdeme ještě spoustu věcí, které už dívka nejspíš nepotřebovala a nechala je tady - hřebeny, kartáče, zrcátka, pár krému a olejíčků a také šminky.
(17:52) Morigan: V pokoji je malý krb, před ním dvě kožešiny a dvě vínová sametová křesla. U okna je malý čtvercový stolek a dvě židle, dál je tam velká a jedna malá truhla.
(17:51) Morigan: Celý je zařízený do vínovo krémové kombinace - vínové závěsy z těžkého damašku, krémové záclony, na dřevěné podlaze několik hustých koberců se vzorem. Jedna velká postel, na kterou se pohodlně vejdou dva a ještě jedna potažená vínovým sametem, na které jsou krémové polštářky a která se používala nejspíš jako gauč. Velká postel má nebesa a vyřezávané sloupy, spoustu přikrývek a polštářů, dokonce jde kolem sloupů zatáhnout i poloprůhledný závěs.
(17:47) Ketryn: "Ty jo, tak tady si na nedostatek pohodlí rozhodně nebudeme moct stěžovat," řeknu, když zůstaneme o samotě a prohlížím si pokoj. "To snad přestane remcat i Marigold," :-D
(17:45) Morigan: Pokoj, který dostaneme my, patřil jejich dceři, která je už provdaná. Je v prvním patře, má malý balkon s dřevěným zábradlím vedoucí na zahradu a i další velké okno. Je na něm vidět, že je dívčí a také, že měla ráda luxus. Vypadá to uvnitř, jako by to patřilo do jiného, daleko honosnějšího domu.
(17:37) Ketryn: Necháme se tedy ubytovat. Jsem stále mile překvapena, že nás vzali do svého domu.
(17:36) Ketryn: Tak je zdvořile a s úsměvem pozdravím :-)
(17:35) Morigan: Byl trochu zmatený jak naši skupinku vlastně ubytovat (pohromadě?, zvlášť - ale jak zvlášť?), ale Geralt mu objasnil, že dívky budou bydlet samy a jemu s Marigoldem postačí jeden pokoj.
(17:34) Morigan: Starostův dům je kousek od náměstí, takže ani nemusíme chodit nijak daleko. Má dvě patra a podkrovní nástavbu, je celý ze dřeva s bílými rámy oken a bílými dveřmi. On sám nás uvítá i se svojí ženou a dvěma syny, jednomu je tak deset a druhému tak sedm.
(16:44) Ketryn: V téhle společnosti je opravdu legrace :-), i když je to vlastně vážné.

(16:30) Ketryn: Já taky :-D
(16:29) Morigan: Já se pobaveně směju...:-)
(16:29) Morigan: "To raději ne," odtuší Geralt. "Mohla by se do Marigolda zamilovat, to je přece dost obvyklé a nevím, čeho je pak taková zamilovaná striga schopná..."
(16:23) Ketryn: "No, to je taky možnost," zasměji se :-)
(16:21) Ketryn: Nemám slov :-) Ale jsem ráda, že má Marigold zas duši na místě, když si sehnal loutnu :-)
(16:21) Morigan: "Nebo bys mohl zazpívat té strize," napadne mě. "Třeba by jí to taky rozptýlilo."
(16:20) Ketryn: :-D
(16:20) Morigan: "No Geralte!" obrátí se k němu Marigold. "Zaklínači opravdu nemají smysl pro humor, ovšem neustále se o něj pokoušejí!"
(16:19) Morigan: "A navíc, kdyby někoho ohrožovala striga, Marigold by u toho rozhodně nezpíval," upřesní Geralt. "Schovával by se někde na půdě."
(16:19) Morigan: "Pod oknem!" zopakuje opovržlivě. "Navíc co jiného, než hudba - míním tím ale skutečná hudba - může rozptýlit člověka ve chvílích obav a strachu."
(16:18) Morigan: "No já nevím, kdyby mě ohrožovala striga, asi by mi bylo jedno, že mi někdo zpívá pod oknem!"
(16:17) Ketryn: Já jsem opět pobavena :-D
(16:16) Morigan: "Marigolde, potřebují hlavně zaklínače, ne kulturu," vysvětluji mu. "Tomu nerozumíš, Morigan," oznámí mi.
(16:15) Morigan: "Doufám, že to bude bydlení na úrovni," přemítá Marigold. "Loutnu mám propůjčenou - musel jsem vyprávět, jak mě přepadli a obrali o mou vzácnou loutnu - tudíž bych mohl kulturně přispět."
(16:13) Ketryn: Tak si zabalím svoje věci a jsem připravena k přesunu.
(16:12) Ketryn: To ano. A nedivím se, tohle vypadá jako poklidné prosperující městečko.
(16:11) Morigan: Dojíme pak naše jídlo a nejspíš se jdeme nahoru sbalit, abychom se přesunuli.
(16:11) Ketryn: Dívám se po vás, jestli se tam budeme přesouvat ještě dnes?
(16:11) Morigan: Je mi jasné, že o Geraltovu práci hodně stojí.
(16:07) Ketryn: Taky se na něj podívám překvapeně! Ale je to milé překvapení :-)
(16:04) Morigan: To mě překvapí, ale ani mě nenapadne nic namítat.
(16:04) Morigan: Geralt se vrací ke stolu i s oním mužem. "Pan Geralt se rozhodl, že pro nás bude pracovat. Můj bratr je starosta města Roslinu, dovolte, aby vám všem, jakožto zaklínačovým přátelům, poskytl po dobu jeho práce ubytování ve svém domě," řekne muž.
(15:18) Ketryn: Kývnu, že s tebou plně souhlasím.
(15:18) Morigan: Marigold se posadí zpátky k nám. "Pokud mi propůjčí tuhle loutnu," ladí nástroj. "Mohla by mi tahle přestávka taky něco vynést. Tihle, zdá se, umění ocenit docela umí."
(15:17) Morigan: "Jenže to je Geraltova práce, takže my tu na něj počkáme. Ti lidé ho potřebují," řeknu.
(15:16) Ketryn: Nejsem zrovna nadšená, že jsme se k něčemu takovému připletli a chtěla bych už být v Silberlinu a konečně se snad setkat s Richiem. Ale chápu, že se tu o to Geralt musí postarat a nechtěla bych, aby se na to vykašlal. Těch pár dní počkáme.
(15:12) Ketryn: "No, je jich bohužel víc..."
(15:10) Morigan: "Striga?? To není žádná legrace...takže je víc obětí? Skvělé," ušklíbne se. ¨
(15:06) Ketryn: "Prý je to možná striga. Asi se tu pár dní zdržíme," dodám ještě směrem k Marigoldovi.
(15:03) Morigan: "No to jsme si skvěle vybrali..." řekne Marigold nenadšeně a zírá na oba hovořící, jako by chtěl vyčíst, co za netvora tu řádí.
(14:57) Ketryn: "Ne, něco tu řádí, tak požádal Geralta o pomoc a nabídl mu práci. Teď se asi domlouvají, kdy se půjde podívat na oběti," odpovím Marigoldovi.

(12:32) Ketryn: "Tak tu prostě pár dní počkáme," řeknu souhlasně. Tvé poznámce se zasměji :-)
(12:27) Morigan: "Tak to vezmi. Už jsme blízko a nic se nestane, když se zdržíme," rozhodnu. "A navíc - kdy budu mít šanci vidět tě takhle při práci," usměju se. "Ale kdo řekne Marigoldovi, že tu řádí striga?" zeptám se nevinně.
(12:26) Morigan: "Nabízí celkem slušnou sumu. Jako by si nás poslední dobou lidi začali vážit," pousměje se skoro neznatelně.
(12:25) Ketryn: Tvářím se s tebou plně souhlasně.
(12:25) Ketryn: On je opravdu ve vztahu k tobě neskutečný :-)
(12:25) Morigan: "Geralte, ty nás doprovázíš dobrovolně a nezištně, tohle bys vůbec neměl řešit!" zamračím se. "Jak je to placené?"
(12:24) Ketryn: Podívám se na tebe. Mám pocit, že nemůžeme Geraltovi bránit, aby tu práci vzal. A navíc i kvůli tomu městečku by to bylo nefér...I když bych si samozřejmě přála být v Silberlinu co nejdřív, ale za těhle okolností budeme muset počkat.
(12:24) Morigan: "Ano," trvá na svém. "Vím, že spěcháš, nemám právo tě zdržovat."
(12:24) Morigan: "Pokud já budu chtít??" koukám na něj nechápavě.
(12:23) Morigan: * (ta poslední věta se mi tam nějak překopírovala)
(12:21) Morigan: "Ne, chtěl by, abych to, co vraždí našel a zabil nebo vyhnal. Ale to by mohlo trvat i několik dní...nebo i víc, zatím v podstatě vím jen to, co říkal on a to není mnoho. Pokud budeš chtít, pojedeme dál a ta práce mě nezajímá." pár dní, záleží na tom, co to je.
(12:05) Ketryn: Taky se tvářím překvapeně, jestli se má jen podívat.
(12:03) Morigan: "A to chce jen, aby ses podíval na oběti?" nechápu.
(12:02) Morigan: Geralt se k nám posadil zpátky. "Poslední oběť zemřela před dvěma dny," pokračuje. "Přímo ve svatyni, byla to mladá dívka. Slíbil jsem, že se podívám na oběti, nic víc," zvedne oči ke mě. "Byl to starostův bratr a vypadal zoufale. Roslinu asi moc neprospěje, když bude návštěvníky trhat striga...pokud je to striga."
(11:54) Ketryn: Dívám se na Geralta, jestli k tomu bude říkat ještě něco. A přemýšlím, jestli tu tedy pár dní zůstaneme, než vyřeší tu záležitost se strigou.

(To o skutečné době našeho cestování prostě nevíme, to jsem vám napsala jen tak mimo:-)

Určitě nejedeme stejně a já jsem v duchu počítala, že si to stejně nějak zkrátíme, až se Margaret ujistí, že nebezpečí je všude stejné:-)
Ale taky si tu cestu pamatuji kratší, stejně jako vy.
Samozřejmě jsme se víc zastavovali, než děláme teď. Ale to všechno poznáme až cestou, momentálně to asi není to, co by nás trápilo.
Ještě pořád jedeme relativně blízko moře.