Druhá strana (285 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz

V harémovém společenství zavládl zmatek, ačkoliv se ho všechny ženy v sultánově přítomnosti snaží držet ze všech sil na uzdě, ale nejspíš bychom ani nechtěly být přítomné, až sultán odejde. To je možná i jeden z důvodů (kromě toho, že odmítnout sultána by přece jenom byla opovážlivost), proč kývnu na jeho pozvání k pozdnímu obědu.
"Musím říct, že tohle jsem tedy od návštěvy svého harému neočekával!" usmívá se Kedar.
"A cos očekával?" zlobím ho.
"Nic, byla to jen kontrola. Jednou za pár měsíců je to povinnost," nevyvedu ho z míry. "Ačkoliv kdyby byla v mém harému dívka s tvýma očima, chodil bych častěji."
"Aha, takže ti jde jen o oči."
"Ani náhodou," mrkne na mě.
V tuto chvíli mám pocit, že se nezměnil ani trochu, než jak tomu bylo před válkou. Vím, že to není a ani nemůže být pravda, ale ten chvilkový pocit je opravdu hezký. Myslím, že budeme upřímně rády, když Kedar skutečně něco koupí a my do jeho harému už nebudeme muset. Už jen to, že tykáme sultánovi a bavíme se s ním rovnocenně z očí do očí je taková opovážlivost, že nevím, jak bychom tu později mohly dopadnout.

Já tam nemám daleko ke zhroucení... Jak jsi promluvila tak jsem ještě zbledla. Tiše doufám, že tě nepozná po hlase.

"Odkud taková krása je?" zeptá se sultán a je dost pravděpodobné, že se ptá nás, i když to samozřejmě nevidíme.
"Ehm...z různých koutů. Ze Svobodné říše i...ze Zamoře." vyloudím ze sebe naučenou odpověď velmi tichým hlasem. Na jiný se stejně asi nezmůžu.
"Aha," odpoví sultán.

Spíše cítíme a slyšíme, jak se pohybuje kolem stolů se šperky.
"To jsou nádherné kousky, opravdu..." poznamená zamyšleně. "Dlouho jsem nic tak pozoruhodného neviděl, to musím přiznat. Nádhera."
Stále se nehnu ani o centimetr, tedy pokouším se o to.

Poslouchám co nám říká.... teda snažím se:-)

Já jsem též fascinována vzorem mozaikové podlahy a mám takový pocit, že jsem zapomněla jak se dýchá.... myslím, že si pouze uvědomuji jak se sultán blíží....každým krokem...A hrozím se toho až nás osloví:-/.

"Tak proto!" řekne sultán a rovnou záměrně přechází na obecnou. "Už jsem si říkal, proč by některé z mých žen chodily v tak prostém bílém oděvu. Mělo mi to dojít dříve!"
I když už je mi jasné, že hovoří k nám, ani se nehnu. Beztak je v pravidlech nedívat se sultánovi do očí. Ani to nemám v úmyslu, pohled mám zabodnutý do mramorové mozaikové podlahy. To by člověk neřekl, kolik se tam dá najít zajímavých vzorů...
Ale všechny vycítíme a slyšíme, že se zvedl a pravděpodobně se chystá přijít blíž ke stolu, aby si prohlédl šperky.

Zatímco my se tam potácíme nevolností a těsně před omdlením, sultán hovoří. Ve svém stavu s assirštiny poznáme pouze to, že se ptá na nějaké šaty nebo oděv a je trochu udiven. Správkyně jeho harému mu odpovídá a z jejích slov rozumíme pouze obchodnice a šperky.

No já ani nevím kde ho mám nejspíš mi za chvilku vyskočí z pusy, ale vím jistě, že je mi nervozitou špatně:-(

No...sultán...to by mě zajímalo, jak máme vydržet se na něj nepodívat...srdce mám až v krku...

Už se docela teším do hlavního města.:-)Jen se obávám sultána;-)

A tam to ještě nějaký čas potrvá.

Jedeme pořád jižněji a města, ve kterých děláme přestávky a snažíme se prodat šperky, jsou předem pečlivě vybraná. Je ale naprosto jisté, že cíl je hlavní město Assiru, které se nachází téměř u moře.

Stále jsme na cestě.

((A to jsme už vjeli do města a nebo jsme pořád na cestě??, teším se zase na ubytování a jak se to tentokrát rozhodí:-),schválně jestli
se tě Roderik vzdá;-)))

Já taky potlačuji smích :-D kdyby chlapec věděl...samozřejmě nic neříkám, jen se usmívám. Celkově mám taky dobrou náladu:)ale stejně jako tobě, se mi do Acheronu moc nechce...ta země mi k srdci opravdu nepřirostla. Jinak jsem usměvavá a povídavá, teď je mi fajn.

Já se tam bavím:-D.... Ovládnu se abych neřekla, že je mohl tak akorát pást s bratříčky:-)

Představa Acheronu se mi moc nelíbí a doufám (a ani se tím netajím), že na to nedojde.
"No, kdyby obchody nešly dobře, můžeme vás přinejhorším prodat v nějakém harému!" žertuje Shanir. "Možná by některou z vás koupil i sám assirský sultán! Ještě bychom vydělali, pánové!"
"No," ušklíbl se Roderick v docela dobré náladě. "Ale pokud bychom se chtěli zasloužit o zničení sultánova harému a samotného sultána jakbysmet, nasadíme mu tam čarodějku. Ta mu z toho domu slasti udělá kůlničku na dříví, viď, kočičko?"
Ušklíbnu se. "Ty jsi nějakej vševědoucí! Třeba se pleteš. Třeba se ze sultánem známe!"
"No jasně!" nevěří mi. "A já jsem pásl krávy z jeho sestrou!"
"Pch!" odfrknu si pohrdavě. "Krávy jsi možná pásl, ale rozhodně ne s jeho sestrou, žádnou totiž neměl a nemá!"
"Ty toho nějak moc víš!"
Trhnu rameny, ale dál se k tomu nevyjadřuji. Vím, že mi nevěří a je to dobře, ale na chvíli mě blaží vědomí, že vím o hodně víc, než on.

Na cestě jsme byli opět pár dní a atmosféra se trochu vylepšila. Proč taky ne, obchody šly víc než dobře. Mluvilo se taky o tom, že pokud by si to okolnosti vyžádaly, navázali bychom cestou Assirem rovnou na cestu do Acheronu, který s touto zemí sousedí. To vás dvě trochu překvapilo, protože se o tom předtím nemluvilo, nicméně teď to spíš vypadalo tak, že další cizí země nebude třeba, pokud obchody půjdou tak jako doteď.

A nebo nějaká zkratka....(začíná mě to bavit:-))