Stopy hrůzy (9 stran zpět) | Herna - Aragorn.cz



Herna

Stopy hrůzy

Pán Jeskyně:

Devakar

Systém:

ORP

Nové příhlášky:

Přijímáme

Popis jeskyně:

Místnost osvětlovalo jen několik loučí v stínem rohu se otevřeli dveře. Ze dveří vyšla postava s obličejem schovaným v kápi s maskou s dlouhým nosem. Mířila k osobě přikované ke zdi byl. Byl to mladý muž s plavými vlasy. „Tak to je konec lovce duchu. A Začátek naší temné budoucnosti.“ Pronesla postava skřípavým nelidským hlasem.
Svět se pomalu nezměnil na pohled jen jeden muž zemřel no a? Nikdo až na pár lidí neví jak byl důležitý a i když všichni spojenci snaží spolupracovat jsou ochromeni a vyděšeni. A je na čas démonů a probuzení dalších děsu. Pomsta je démonů každý mrtvý bude pomstěn…..

Klíčová slova:

démoni, magie

Jaké hráče:

Hráče s návhem pro démona, čaroděje pomateného vědce pro všechny služebníky zla a děsu. Kteří dokáží bojovat se dobrem aby se pomstily a urvali jsi co největší moc.

Nástěnka:Zobrazit/skrýt Nástěnku
Nástěnka jeskyně je prázdná.
Hráči: (12/15) Dracice, Eiris, Erinye, herrpetr, Inori, Karra, Keisell, Lego, Miare, Polárnice, QueenOfDarkness, Winner

Fórum ⇓

Pro přidání příspěvku je třeba se nejprve přihlásit a být registrovaný v této jeskyni.

|⇐ 1 ... 7 8 9 10 11 ⇒|

Dant - 20. února 2012 17:34
Dant

//díky za přijetí

Pán Jeskyně - 18. února 2012 16:16
Pán jeskyně Devakar

Hostinský se usmál když jsi poznamenala pochvalně o jídle. A vážně chutnalo docela dobře jen polévka byla trošku víc osolená. Když jsi mu pak položila otázku ohledne dne utrousil že je dnes dvacátého března. Tak že jsi byla mimo minimálně rod pryč. Ale musí to být víc když zmizelo pohřebiště a vyrostl les. „Aha.“ Byl jediná odpověď na niž se zmohl a i když by chtěl vědět víc. Respektoval že se ti o tom nechce mluvit když jsi se zvedala a zeptala jsi se jestli to musíš zaplatit odpověděl že jídlo máte zaplacené.

Když jsi se vydala k rybníku ovanul tě přijemný větřík a u rybníku jsi zahlédla několik kachen v rákosí. A pak jsi zahlédla mladý pár, který patrně využíval krytu křoví a rákosí aby mohl mít soukromí. Dítě se psem jsi už nezahlédla.

//Vadilo by ti kdybys k přežití nebo udržení svého půvabu potřebovala pít mladou ženskou krev?

hokio - 21. prosince 2011 21:33
hokio

"Tomu byste jaksi nerozuměla," Odvrátil od ní temně modré oči. "Smála byste se mi, protože... kdo na takové věci vlastně dneska věří?"

Pán Jeskyně - 20. prosince 2011 09:47
Pán jeskyně Devakar

"možná je to dobře budeš moci tak líp manipoulovat s lidmi." Poznamenal a pohladil tě po tváři zatím co pokračoval v masírovaní.

canis lupus - 11. prosince 2011 21:03
canis lupus

//A ako? Tak že by upozornila lodného detektýva na stratenú mŕtvolu? Teufell je síce démon, ale ani on nestojí o problémy. Teda zatiaľ nestojí o problémy. Inak udrel ju karabáčom, čo by u človeka malo byť smrteľné... :)

Začudovane sledujem mladé dievča v bezvedomí. Po dlhom spánku asi nie je moja sila plne obnovená.
A tak uložím dievča do sarkofágu.
"Sladké sny, dievča. Toto bude najdlhší sev v tvojom živote, ale ver že nebude posledný."
Usmejem sa na ňu, a vložím jej do mysle sen v ktorom pracuje ako archeologička v Egypte. Veľké vykopávky. Našli Hamunaptru. A nie len to, ale aj stovky hrobov.
Avšak prázdnych, pretože múmie pochodujú po púšti, a zabíjajú jej blízkych a rodinu.
A ona uteká. Horúci piesok ju páli do nôh. Ostré svetlo ju reže v očiach, a sálavé teplo vysušuje jej pery.
Strach nivočí jej myseľ, a ona jednostaj uteká. Rada by sa zastavila, no nemôže.

To je sen ktorí jej vložím do hlavy. Sen ktorí bude snívať neikoľko dní, až do doby kým ju sám nevyslobodím.
Spolu so snom jej vložím zárodok myšlienky, ktorá v nej za ten čas bude klíčiť, až dozraje v plnej sile.
"Joe Blac je môj priateľ. Veľmi blízky. Milujem ho, no neviem či miluje aj on mňa. Spravím preňho všetko!" K tej myšlienke vložím aj svoju podobu.

Potom odídem za jej priateľom. V duchu si pripravujem plán toho čo spravím...

canis lupus - 10. prosince 2011 14:44
canis lupus

V momente keď Sheilla pustí menu, sedím strnulo. Na tvári mám chladný výraz zo Sheillainho sna.
Výraz však okamžite zmizne, a nahradí ho nervózny úsmev.
Od čašníka si neobjednám nič, zato Sheilla si objednala bohaté raňajky, ktoré hneď ako ich čašník doniesol začala jesť.

Lenže prichádza na rad ďalšia myšlienka.
Tentoraz sa jej namiesto jedla hmýria všade veľké pavúky. Ohromne veľké, a chcú jej naliezť pod tričko, do vlasov, úst, a nosa. Proste všade.
Použijem silnejšiu myšlienku aby chvíľu pretrvala. Aspoň päť sekúnd.

Ak odskočí od taniera a začne sa zvíjať a kričať, vyskočím od stola a pevne ju k sebe pritisnem dokiaľ to neprestane.

A keď nebude strachom bez seba, tak nespravím nič.

//nevieš prečo som je do teraz volal Shally? :)

canis lupus - 10. prosince 2011 14:03
canis lupus

"Ísť na raňajky? A čo tak sa naraňajkovať v posteli?" Spýtam sa a opätujem úsmev.
Nakoniec však vstanem, pretože ma napadlo čosi vážne smiešne.
Rýchlo sa oblečiem,a patrične sa upravím. Okuliare zase poputujú na svoje stále miesto, teda na nos.

Znova jej ponúknem svoje rameno, a vyrazíme na raňajky.

canis lupus - 10. prosince 2011 13:38
canis lupus

Aj démon by mal vedieť kedy prestať.Už viem že s Shelly si môžem robiť čo chcem. S úsmevom a Shelly v náručí zaspím.
Moja posledná myšlienka patrí bratovi. Predstava ako mu pijem krv je taká nechutná, až mi pripadá zábavná.

canis lupus - 4. prosince 2011 18:02
canis lupus

Ležím ukrytý pred svetom vo svojom sarkofágu. Roky tu nič neznamenajú. Svet sa pozvoľna mení, a ja snívam svoj sen., o matke a bratovi. Budili ma.
"Vstávaj! Už je čas." Vravela matka, pri čom mnou brat z celej sily triasol.
A tak som zanechal sny za sebou, a otvoril oči.
Tmavé veko sarkofágu odtisnem stranou, a vstanem.

"Kde som?"Prebehne mi mysľou. Všade dookola sú naukladané bedne. Len kúsok naľavo sa nachádzajú dvere.
Pomalým krokom k nim zamierim a stisnutím kľučky ich otvorím.
Vstúpim na chodbu ktorú pravdepodobne používa posádka tejto lode.
"Lode!" ľahké kolísanie mi napovedalo správne.
Chodbou sa veľmi tlmene rozlieha zvuk hudby. Ide smerom zhora, a tak tým smerom zamierim, v očakávaní koristi. Som hladný. Strašne hladný...!

canis lupus - 4. prosince 2011 17:32
canis lupus

//Zdravím:) a ďakujem za prijatie.

Pán Jeskyně - 21. listopadu 2011 22:11
Pán jeskyně Devakar

Podíval se na tebe a zavrtěl rameny. „Ne chci teba pak s úsměvem dodal a pokud budeš chtít dám ti dítě.“ Odpověděl Bylo o zvlášní už jen to že tu jen tak byla sledoval tě. Mohla jsi ho odmítnout a přijal by o to odešels a nic by se nezměnilo. Nebo jsi ho mohla přijímout a Mít šanci že ti umožní mít první dítě. „Koví co se mu honí hlavou. Je to přece jen démona víc dobře jak to nimi je. Ale co když jeho „city“ jsou pravé. A to se nedá odhalit tak snadno u něj.

Pán Jeskyně - 20. listopadu 2011 15:02
Pán jeskyně Devakar

John se usmál po tvé omluvě a položil ti s úsměvem ruku na rameno. „Jistě měli jsem jsi to uvědomit je tu už hodně dlouho co jsme se měnili jinak než na povel. Tak že promiň jestli jsme se ti nějak nevhodně vyjádřily. I my jsme se to mu kdysi bránily Měl bych se spíše já omlouvat.“ Pronesl přátelským a uklidňujícím hlasem. Zdálo se že jako Jerry má dokázal uklidnit tě a získal jsi jakousi tichou důvěru. Možná to bylo tím že jej tvoje podvědomí bralo jako vůdce vaší smečky.

Jerry se na tebe po tvé otázce s úsměvem podíval a přikývl. „Jistě proč by jsi nemohla?“ Zeptal se s úsměvem a pak mu tiše ujelo. „Bože ona je tak roztomilá kdež je tak nervózní a opatrná.“ Pak rychle uhnul pohledem a modlil se abys to nezaslechla, ale jeho lehce rudé uši napovídali že se za své prohlášení stydí. „Chtěla by jsi i nadále žít na ulici? A být sama? Jednou jsem tě zahledl když jsem šel městem a poznal jsem co jsi zač. Stejně jako ostatním i tobě jsem chtěl pomoci. Abys nemusela žít na ulici. Tak proto.“Pronesl vážně.

Lessunka - 19. listopadu 2011 16:54
Lessunka

//taky dik za prijeti :D :)

Escuro - 18. listopadu 2011 20:46
Escuro

//Díky za přijetí

Huskyes - 15. listopadu 2011 21:23
Huskyes

//díky za přijetí

Cenere - 13. listopadu 2011 19:38
Cenere

// Zdravíčko a děkuju za přijetí. x)

tollanter - 12. listopadu 2011 21:58
tollanter

Vlci dostali rozkaz, rozkaz vzdialiť sa. No nezdalo sa mi žeby boli nadšený, aj keď cítim že neodišli ďaleko a pri sebemenšom náznaku nebezpečenstva pre Liru by bez váhania na mňa skočili a nažrali sa mojho roztrhaného mesa. Čo mi dal jasne najavo največí z vlkou výhražným zavrčením a nevraživým pohľadom pred odchodom do kamennej steny. Lirinu narážku na moju spokojnosť akoby som nevnímal, som príliž zaujatý pozorovaním jej tela, jemných pohybou, pohľadom ... . A ako by si si predstavovala získanie tej dedinky?Spýtam sa nakoniec pri pohľa do jej očí. Ako ich mám prinútit aby v teba verili?

tollanter - 11. listopadu 2011 22:53
tollanter

// aj ja teba Pandorum

Pandorum - 11. listopadu 2011 22:45
Pandorum

//tollanter ZDAR!

tollanter - 11. listopadu 2011 22:37
tollanter

// Presne na to som myslel že niake tie základy telepatie ( to je prenos informácií z jednej osoby k druhej osobe na väčšiu vzdialenosť bez účasti zmyslových orgánov; oznamovanie stavov mysle, myšlienok a citov do diaľky.), plus niaka ta schopnost manipulovania ľudí na báze myšlienok čo može aj vysvetlovat prečo unikol pozornosti. A rád by som si vyskúšal schopnosti nekromanta :)

|⇐ 1 ... 7 8 9 10 11 ⇒|


↑ navigace

Záložková navigace

Galéria (fantasy)
Resize (tmavý)
Light (světlý)