Astral-Rift-Hotel (1. strana) | Herna - Aragorn.cz



Herna

Astral-Rift-Hotel

Pán Jeskyně:

Eiris

Systém:

ORP

Nové příhlášky:

Přijímáme

Popis jeskyně:

Hotel stojící na astrální trhlině, každé dveře jeho pokojů vedou do jiného světa ...

Klíčová slova:

Jako v Bravíčku: láska, sex, něžnosti

Jaké hráče:

nehledám, a on ví

Nástěnka:Zobrazit/skrýt Nástěnku
Nástěnka jeskyně je prázdná.
Hráči: (1/1) Devakar

Příspěvky ⇓

Pro přidání příspěvku je třeba se nejprve přihlásit a být registrovaný v této jeskyni.

Vypisuje se 20 z celkem 20 příspěvků1

Pán Jeskyně - 5. května 2021 02:25
Pán jeskyně Eiris

(HOTEL)

(trochu zkrácená verze, blbě se mi píše v jednu v noci)(reaguji jen na ty nejdůležitější věci)(a laborku máš dole)

Tvá otázka ohledně tradice, nebo uspořádání onoho sezení, olavy s hosty, Sáru nijak asi nepřekvapí, což by dobrou asistentku skutečně nemělo, když se zeptáš, co tradice a jak to tu bylo minule, za dědy.

Sára se zarazí, jen na chvilečku, a pak zakroutí hlavou. "Tradice myslím ne, nejlépe řečeno, asi je tradicí, neděla z toho tradici." Načež něco hledá na tabletu, ale po očku tě stále sleduje, a zůstává v kontaktu. "Váš dědeček tyhle oslavy setkání řešil různě, nejrůznějšími způsoby, jak se která právě namanula jeho chuti, nebo rozpoložení." Najede na něco jako kalendář, a tu a tam se jí zvýrazní nějaké datumy a popisky. Ovšem bez jakéhokoliv ladu a skladu. "Narozeninová párty, dva měsíce nato, velký kovbojský par. Tady máme maškarní ples, a tady ZOO. Podle tohodle v tom není žádný systém, prostě na co měl chuť, to se udělalo." Načež se posměje, a pohodí hlavou. "Ale jestli z toho chcete dělat tradici, nic Vám v tom nebrání. Nikdo z hostů tenhle ostrov neopouští, ani z minulých návštěv a ročníků, takže i když řeknete, že to je na ostrově tradice už šestým rokem, nikdo tu není, kdo by mohl tvrdit opak. Personál samozřejmě řekne a bude dělat co chcete, a návštevníci se nikdy neúčastí více jak jedné, sé oslavy. Jak by mohly tvrdit, co bylo minule jinak? A pokud někoho potkají, asi nebodou už ve stavu, to řešit." Asi naráží na dojené kravičky a podobně. A má vlastně pravdu. "Pokud by jste chtěl tvrdit, že tu je tradicí to a to, není v tom problém. I když na nějaké velké akce nemáme moc času na přípravu, ale improvizaci skvěle zvládáme, a samozřejmě, jsme s základním pojetím akce počítaly a máme něco připraveno." Ještě nadhodí, že to zase není tak narychlo, halló akce, jak by se zdálo. Takže asi lepší pohoštění, nějaké zábava a ozdobení bude přítomno.

***

Zahihňá se, při otázce, jak dobře to vše izoluje, a zda by někdo uzamčený na pokoji nebyl slyšet nebo nemohl nějak kontaktovat ostatní hosty. "Takže chápu, že si, před lovem, chcete někoho odchytnout sám, ale tak, aby to nenarušilo ostatní, dokud nebudou připraveni na, zpracování, a velkou zábavu?" Pousměje se, a přejde k oknu. "Samozřejmě jsme myslely i na tohle, tedy, i hony a větší akce nejsou nikdy bez nějakých předešlých akcí, ne vše probíhá najednou a když tu máte desítky hostů, ani to jinak nejde." Zamává z okna, ač nevíš komu, nebo kam. "Když se zamkne pokoj, dveřmi se sem, ani ven nikdo nedostane. Stěny jsou odizalované, i na zvuk. Zůstává okno. Samozřejmě je z neprůstřelného tvrzeného skla, takže nikdo neuteče, a dálkově se dají zavřít a zamknout. Takže z pokoje Vám neutečou. Jediná šance by byla, dávat znamení někomu venku, kdo by se díval do okna, právě v tu chvíli, že by něco viděl." Sára něco zmáčkne, a místnsost ztemní, trochu, jako by se zatáhlo, nebo spíše, zčernalo sklo. "I s tím se ale počítalo, vydáváme to za luxusní systém, pro spaní bez světel a rušení, a proti slunci a velkému tropickému jasu ve dne. Když budete v pokoji, stačí to aktivovat, a kdo by sem koukal, neuvidí nic, jen bude myslet, že spíte, nebo nechcete být rušeni. Takže ne, kontaktovat někoho venku, když lovíte někoho na pokoji nejde. Dveře ovládáte vy, stejně jako okna, stěny jsou izolované, a kdo by sem zvědavě koukal, nic neuvidí. Zůstává už tedy jen interkom hotelu, a samozřejmě to je první, co se opakovaně kontroluje v rámci odpojení a příprav. Takže by ste neměl být nijak omezen a ruššen, lovit nebo klátit cokoliv, zatímco ve vedlejším pokoji hosté spokojeně dřímou." Pronese Sára skoro až se zlomyslnou narážkou na dokonalost pracování lovu.

Bazén

Poté co se Sárou navštívíš bazén, a řekneš jí, že máš nějaký svůj projekt, nápad na realizaci, jíž by se snad chtěla ujmout, Sára se pousměje. A kývne. "To je moje práce, realizovat Vaše nápady a plán. Nebo alespoň, zařídit, aby byly realizované. Stačí říci co a jak." Rozhlédne se kolem, jako by asi čekala, že ten nápad nějak má souviset s tímto místem. "Tedy, co bych mohla udělat a chtěl by jste zařídit?" Pronese, něco stiskne na tabletu, kdo ví, zda nahrávání diktafon, nebo poznámkový blok. A vypadá jako školačka, co si chce dělat zápisky svého oblíbeného učitele.

Kino

Při zmínce o kotcích pro feny se Sára zarazí, trošičku se ošije, a pak prozradí, že ano. "Luxusního pejska?" Načež se poupraví. "Tedy fenku?" Aby se ujistila, že chápe, že pejsek, bude asi zpracovaná návštěvnice. "Takové prostory nejsou problém, na něčem takovém tu dokonce už bylo pracováno. Sice asi ne v tak velké míře, jakou očekáváte, ale nebudeme stavět bez základů. Co by jste si představoval konkrétněji? Nebo Vám to ukáži, a můžete pak říct co upravit, co nechat, a co vyhovuje k základům Vašeho plánu?" Pronese a máš pocit, že ještě pronesla něco o pudlíkovi, ale možná ses přeslechl.

***

Poté co při prohlídce se Sárou projdeš většinu míst, jenž potřebuješ aspoň zběžně poznat a prozkoumat, Sára ti něbýdne návrat zpět, aby jsi se mohl věnovat svým věcem, přípravě a shromaždění získaných informací. "Samozřejmě, myslím, že jste toho za dnešek viděl dost, a co bude potřeba, to dáte nějak dohromady. Nemusíte se bát, že by se Vám to nepovedlo. Navíc, jak jsem říkala, nikdo tu nebyl dvakrát, takže i když se to nepovede, nikdo to odsut nevynese, a tak není čeho se bát." Pronese docela jasné osvětlení, že i při fijasku, by se nic z ostrova nedostalo, a další skupina by ani nevědělo, jak jsi se snad ztrapnil na té minulé.

Jakmile pak u budovy lázní, jenž jsi takticky rozhodl radši pro dnešek vynechat, zamíříte k hlavní budově, Sára tě vede lehce bokem, jiným směrem, než tím, kterým jste přišli, až k jakési ohradě, zídce a ohraničení s nápisem, že oblast je pro personál, nepřístupná a návštěvníci se žádají o nevstupování. Byť samotná oblast za zídkou vypadá nesmírně nudně, fádně a asi jako by tam jen někd skladoval za zídkou staré bedny, měl postavené kontejnery a byly tu zadní dveře pro zásobování hotelu. Nic, kam by někdo šel. "Tohle jste chtěl vidět, tak pojďte!" Pronese Sára. Aktivuje branku, a skoro tě trká dovnitře, aby jsi prošel.

Čím víc jsi u branky, tím máš větší pocit, že se o to místo ani nezajímš a měl by si být někde jinde, že tam nechce, nebo že se máš někam vrátit, pro něco (filrt vnímání)

Cvičák

Napřed ucítíš jakési šimrání, pak jako by tě ovanula mlha, trochu ti srší konečky prstů, a náhle se ocitneš na úplně jiném místě. Tedy zdánlivě!

Když se totiž podíváš pozorněji, stěny obvodu plůtku, jsou kde byly, stejně jako zeď hotelu, a při pohledu zpět vidíš hotel kde je a jak je, v okamžiku když jsi jej opustil. Avšak toto místo, není vůbec nějakým zákoutím za vchodem pro úklid hotelu, ale rozlehlým cvičákem, parkem! Ne nepodobným cvičáku pro psy!

(snad se to ukáže) https://i.pinimg.com/originals/f4/c0/45/f4c045624846bb70a54619b8836dc734.jpg nebo https://i.pinimg.com/originals/c0/81/9d/c0819da7e28c4f2c1ea42f44183c4029.jpg

Chvilku jakoby jsi měl závratě, nebo mdlo, ale rozkoukáváš se. A jako by jsi byl opilý, nebo se něco dělo!

V prvém okamžiku jsi viděl několik lidí, jak tu trénuje se psy, ale postavy lidí, i psů, se náhle začali ztrácet, rozplývat, a brzy po nich nebylo ani památky! Avšak neznamená to, že by všechno a všichni zmizeli, několik postav tu zůstává, i když čím víc na ně koukáš, soustředíš se, tím méně vypadají jako milovíci psů, co tu své miláčky cvičí, alespoň dle běžného slova smyslu a významu!

Nejblíže k sobě vidíš mladou dívku, spíše ještě holčičku, jak vede dva psy na vodítku a usmívá se hravě, a rozpustile. Když se však přiblížíš, některé její rysy se změní, i když je stále malá a mlaďoučká, vypadá mnohem žensky, a je nahá! https://gelbooru.com/index.php?page=post&s=view&id=3731555&tags=rastina "Sárinka přišla!" Pronese děvče, a skloní se k jednomu z psů, které teprve nyní rozpoznáváš, jako něco velice zvráceného, a přitom nádherného a chlípné smyslného https://gelbooru.com/index.php?page=post&s=view&id=5676718&tags=all_fours+bondage dvě dívky spoutané na všech čtyřech, s vodítky, omezenné na pohybu i smyslech, očích, uších, nejjzvrácenějším způsobem. Obě dve dívky mají jakési kapuce co jim blokují zrak, sluch, jejich ruce i nohy jsou spoutány do pahýlů po nichž se nesou jakýmsi prazvláštním způsobem, a v jejich ústech jsou mohutné blokery stisku čelisti a mluvení. Obě dvě vypadají takle: http://fapreactor.com/post/2689993 "Chceš si s náma hrát?" Pronese pobaveně a zatáhne za jeden obojek vodítkem, aby nasměrovala jednu fenku k Sářiným nohám.

Nežli však dojde na odpověď, od branky, se ozve jakési kňučení, spíše ale pobaveně natěšeného, až vydrážděného hlasu, jenž asi dříve byl snad člověčím, ale nyní je to jen hrdelní skřek jakéhosi hýkotu. To co bývalo dříve člověkem, dívkou, ženou se jako nějaká ropucha natahuje na zemi, až řetěz skřípe, ale blokuje onomu, tvoru, pohyb k tobě, až se dáví, sliní a hýká. Přitom divoce kmitá boky a zadkem, směrem nahoru a dolů, i ze strany nastranu, a tvoří pod sebou louži slin, i něčeho jiného, v oblasti pod klínem! https://gelbooru.com/index.php?page=post&s=view&id=4420854&tags=all_fours+bondage "Nejnadrženější fena na ostrově!" poloha/řetěz - ona https://hentaiblue.com/hentai/lf-color-source-1girl-blonde-blue-eyes-pet-play-urination/Ozve se hlas mladé ženy, celkem příjemný, a přejde k tobě blíž, míjejích onu, fenu, mladá žena, pokládajíc na ležící běsnící bytost svojí nohu. https://gelbooru.com/index.php?page=post&s=view&id=4888832&tags=holding_whip "Neměla orgasmus již deset měsíců, a to jí stále dráždím! Už jsem jí vycvičila aby šoustala vše co vidí, a udělat se jedině když do ní samec pumpuje, jinak se neudělá! Ale nemyslím, že má dostatečně zoufalý výraz." Dívka se skloní k feně, a usmívá se. "Chceš se pářit?!" A usmívá se ti do obličeje. V odpoveď od feny je jen děsivé slintání, škubání tělem nahoru a dolů, louže z klína a vůně milostných šťáv, které ani větrané okolí nestíhá odvát. "Antonia, jméno mé." Lehce ti pokyne. "Jsem jedna z cvičitelek, tedy, jedna ze čtyř co tu zůstaly, po uzavření pro veřejnost." Usměje, spíše pobaveně, a koukne se k nohám na svojí fenku, jenž upadá do šílenství a mdlob, možná od dušení se na řetězu, možná od kopulování naprázdno svým klínem, neboť podle všeho jsi jediný samec kterého za měsíce, ne li roky viděla, a v stavu šílebtví neustálého dráždění to dává náramně znát!

O kousek dál je další dívka, žena, jenž po roztříštění iluze taktéž vipadá méně, nežli více oblečená, a bičíkem popohání https://gelbooru.com/index.php?page=post&s=view&id=5725455&tags=holding_whip fenky k práci v šlapošukacím kruhu, fungujícím jako kolotoč, kde fenky běhají jedna za druhou, očuchávající si navzájem kundičky a prdelky, jak tečou jedna po druhé díky zvrácenmu systému kruhu jenž stále rotuje, a jedna šuká tu před sebou, zatímco sama je šukána a tlačena tou za sebou. https://e-hentai.org/s/d61c4bc823/1410529-90 Zatímco kolem prochází dvojice dalších dívek, https://gelbooru.com/index.php?page=post&s=view&id=4412679&tags=holding_whip, táhnoucích na vodítkách dvojici fenek http://thatpervert.com/tag/Petgirls+Night+Out, jenž míří dle směru k malé ohradě vedle kolotoče u které stojí zvláštně odděná, ale i působící dívkahttps://gelbooru.com/index.php?page=post&s=view&id=5628029&tags=holding_whip se dvěma ohromnými psisky u svých nohou.

Tohle místo je šíleně zvrácené! A perverzně nádherné!

***

***

Poté tě Sára odvede zpět do hotelu, kde spolu vejdete u haly přízemní recepce do nevelké ale vkusně a hlavně draze vypadající ordinace, jenž byla již z dálky viditelná neonovým nápisem a šipkami, prozrazující, že se zde nachází lékařka hotelu/s malou klinikou, v níž se seznámíš s obyčejně působící, i když docela pěkně tvarovanou dokorkou, https://www.truyen-hentai.com/pt/oppai-hentai-porn/doctor-doctor a její sestrou, https://hentai-img.com/image/erotic-nurse-who-can-use-the-body-to-treat-the-dedication-amp-female-doctor-maji-angel--18/attachment/28/, u nichž po krátkém rozhovoru (ale klidně ho pak můžeme zahrát, máš li o ně zajám) zjistíš, že se jedná o skutečnou hotelovou lékařku, jednak budící na ostrově dojem pravosti situace a služeb, a jednak skutečně fungují pro případ, že by se něco stalo, a bylo ji vážně potřeba hostům. Až po chvilce t dojde, že tu něco nehraje, a tady, i když jsou to zaměstnankyně hotelu, a nejspíše musejí o dění zde vědět, nevybočují z normálnosti a všednosti.

Po ukončení návševy se Sára rozesměje, jako by to byl dobrý vtip. "Pardon! Omlouvám se, ale musela jsem to udělat!" Pronesla a dala se raději do vysvětlení, aby snad neriskovala, že ji potrestáš. "Když by jste někde mluvil o doktorce, léčení, nebo s lidmi na hotelu, oni znají nebo používají tuhle, tak aby jste nevypadl z role, a chápal situaci. Bylo to nutné!" Omluví se, či spíše spiklenecky dovysvětlí, co se stalo.

Poté tě teprve odvede do laboratoře, kde slovo doktorka znamená něco víc a něco jiného. Zvráceného!

(viz. příspěvek dole - LABORATOŘ)

Pán Jeskyně - 4. května 2021 23:40
Pán jeskyně Eiris

(LABORKA)

https://gelbooru.com/index.php?page=post&s=view&id=5367712&tags=doctor+

Přistoupí k jedné z poliček a vysune šuplík, jenž snad čekal na to aby vydal zázraky jenž tu vytvořily. Napřed ti ukáže něco maličkého, podobného snad holografické známce na dopisy svým tvarem a velikostí, aly vypadající jako by to bylo ze silikonu a nějakého kovu, a trochu to připomíná mikročip, i když spíše jen nákepku. "Tohle je sterilizátor, a slouží přesně k tomu, jak se jmenuje. Sterilizuje Vaše semeno, takže se nemusíte obávat nežádoucích dědiců, nebo odchodů na mateřskou Vašich pracovnic." Zahihňá se. "Je naprosto spolehlivý a zcela bezpečný, nic Vám nehrozí a nijak Vás to neovlivní, nemění to ani barvu, konzistenci a ani chuť, takže pokud nějaká pusinka Vás ráda mlsá, nic nepozná!" Položí si sterilizátor na dlaň. "Funguje to jako paralizér, jemný radiačný výboj spálí ocásky, a Vaši pulečci se pak už ani nehnou a nedoplavou k vajíčku, nic jiného se nemění. A dá se samozřejmě dektivovat, pokud to je žádoucí, a naopak zapnout." A dlaň před tebou nechá rozevřenou, aby jsi si mohl věcičku vzít mezi prsty. "Máme nalepovací verzi, která funguje asi měsc, plus mínus bez záruky a pak ji vyměníte, jako nikotinovou náplast. Ale můžeme Vám i inplantovat vnitřní, do kořene údu, jemně pod pokožku, dálkově vypínatelný a zapínatelný, poháněný tělesným teplem a energií. Záruka patnáct let!" Zasměje se, jako by ti to prodávala v podobě podomního prodejce. "Můžete si ho hned vyzkoušet s děvčaty!" Ukáže na dvojici sestřiček, asistentek, jenž tu nejspíše teď už nejsou k jinému účelu, než ti posloužit s hračkami co vydá laborka.

Poté aniž by se starala o osud oné věcičky vytáhne z šuplíku jakýsi kufřík, jenž na stolku otevře a vyndá z něho v silikonovém postrování, proti otřesům, vsazenou iněkční stříkačku, jenž vypadá trošku podivně a dokonce i hrozivě. Má totiž trojici komor, jednu vedle druhé do trojúhelnku, jenž ale všechny míří a ústí do společné komory a mají jeden vývod jehlou. Nejspíše se jedná o jakýsi míchač, před aplikací vcí, jenž budou v komorách jehel. "Můj vynález, říkám mu sitič, ale důležité jsou hlavně tyhle náplně!" V kufříku jsou jednotlivě umístěny skleněné ampulky různých barev, jenž dokonale zapadnou do komor v iněkci, takže po spuštění iněkce je jejich obsah smíšen a vytlačen ven. "Chemické a přírodní stymulátory a hormony, tenhle zvětšuje růst varlat, zvětší Vaši kapacitu velikostí, tahle látka vyvolává prutké dráždivé množení, shlukuvání, vaši pulečci se budou vyrábět mnohem rychleji a dělit se jako buňky i po vyrobení, zvyšuje to neuvěřitelně produkci semene." Pronese skoro až pobaveně, jak semenu říká pulečci, a ukáže na další ampule. "Na tohle pozor!" Pronese ale se smíchem, ne jako nějaké varování, spíš si něco zábavného představila. "Nazvala jsem to Zkáza Pompejí! Zvyšuje to tlak v koulích až do té míry, že ejakuace nabírá rozměrů výbuchu sopky. Co v Koulích v tu chvíli máte, to vylétne ven, i kdyby to mělo přeletět celej ostrov! Vytlačí to i nejposlednějšího pulečka, i kdyby měl čekat pět minut, než na něj přijde řada." A zasměje se, při představě, že stříkáš tak dlouho dokud nejsi prázdný, jako bys to semeno močil!

Pak přejede dlaní po dalších ampulích, které jsou v druhé řadě. "Tyhle jsou na penis, a tyhle na varlata." Vysvětluje. "Stačí si vybrat jakou dávku chcete, a aplikovat přímo do koulí, nebo péra." Zní to náramně jednoduše, ale i hrozivě, v přdstavě, že by ti vrazila jehlu směsovače do varlat a pak jetě do nich něco pumpovala. I když ona by se asi bavila! "Tohle je změkčovací zvětšovadlo, zvětší to Váš penis za cenu jeho tuhosti, ale vůbec se nebojte, že by pak jen visel, jen to objem topořivých telísek výce rozmělní v objemu, tedy šířce a délce. Asi jako, když by jste šlehal sníh, čím víc šleháte a je v něm více vzduchu, tím je objemnější, a přesto i tužší, takže žádný strach!" Vysvětluje. "Je to naprosto nezávadné a testováno na koních!" Ozve se odkašlání. "A psech." Další zvuk. "Prasatech." Chrchlání nebere konce. "Ano, při testování nedošlo k úhynu žádného býka, osla ani orangutana. Spokojená?!" Otočí se na kolegini. "Lze aplikovat až tři dávky, více se nedoporučuje, nazvala jsem to pracovně plastikové didlo, silikonové didlo a gelové didlo. Každá aplikace vaše nádobíčko změkčí na asi tak odpovídajíc úroveň díky přeměně objemu na délku a šířku. A i když nejsou pak tvrdé jako kámen, rozhodně nevisí! Spíše bych řekla, že jsou pak mnohem pružnější, ohebnější a určitě víte, že některé polohy nejsou pro tvrdý kůl a základnu nejlepší, měkčí úd se lépe v kořenu prohne nebo natočí. Pokud jste milovníkem kamassutry, doporučuji hned dvě iněkce, tedy dvě dávky na úroveň silikonu! Plastová je spíš pro to, že si chcete ponechat tvrdost a lehce vylepšit, rozměry. Gelová úroveň sice není vhdná pro některé polohy, ale díky velikosti a současně měkkosti budete mít pocit Vy, i Vaše partnerka, že jí naprosto vyplňujete, doslova, přičemž můžete dostatečně pohybovat tělem a plné přilnutí a objem v pochvě vede k enormní produkci sekretů z pochvy. Takže si pak můžete říkat třeba samolublikační hračka!" Zasměje se.

aplikace I +50% délky, 77% objemu/tuhosti
aplikace II +100% délky, 55% objemu/tuhosti
aplikace III +200% délky, 33% objemu/tuhosti

Jako další vyndá krabičku z níž vytáhne něco, co by mohlo s trochou fantazie vypadat jako podivná mikroverze venušiných kuliček, nebo řetízek z kuliček, na vlasci, ale v mikro rozměrech a provedení velikosti, byť délka je nemalá. "Znáte to o vlčím ohonu a ebonitové tyči?" Zeptá se a ukazuje na kuličky, jenž jemně tře mezi prsty, a poté přistoupí a dotkne se tě na paži, načež přeskočí malá statická jiskřička. "S tímhle na své tyči nabíjíte každým pohybem energii, jenž můžete uvolňovat přímo do nejcitlivějších míst společnice, od pysků a klitorisu, až po G bod a hrdlo dělohy. Každý pohyb buďto podporuje brnění jenž stymuluje, nebo po delší době dojde k výboji, jenž jí vyšle skrze nervy šok až do mozku, přímo skrze kundu!" Vrátí řetízek s kuličkama do krabičky. "Zábavné, pro Vás zcela bezbolestné, až příjemné, jen těm chudinkám na tom občas vzniká závyslost, jak jsou silně a rychle uspokojovány takovým brněním a střílením." Pronese a pokrčí rameny a pohlédna na šuplík. "Líbí se Vám něco, nebo chcete něco vyzkoušet, či co bych Vám ještě mohla nabídnout?" Přitom ukáže na křeslo, spíše podobné porodní, nebo gynekologické židli, jako by jsi si do ní měl sednout, či lehnout. Vedle stojící dívka, sestřička, asistentka je očividně připravená ti posloužit, pomoci, nebo být testovacím subjektem, kdyby jsi po nečem sáhl. Stejně jako by nejspíše pomohla s aplikací hračky na, nebo do tebe.

https://gelbooru.com/index.php?page=post&s=view&id=5887012&tags=sakimichan

Chvilku to totiž vypadá, že by to mělo být všechno. Jaké zklamání?!

https://gelbooru.com/index.php?page=post&s=view&id=5999684&tags=lexaiduer

To se už však její kolegině přináší něco, jenž vypadá vskutku divně, jakási kombinace pásu, pout, řemínků, nějakých udělátek a fidlátek, jenž dohromady vypadají jako zmuchlaný batoh spolu s hromado nabíječek, ovladačů, baterek a kalkulačkou, vším zmotaným do sebe. "Plášť neviditelnosti! Tadá!" Pronese, jako by odhalovala sochu svobody, nebo aifelofku schovanou za oponou. "Teda zatím spíše v opasko celotělovém provedení, ale na tom se usilovně pracuje!" Ještě dodá. A začne vysvětlovat. "Díky Bráně a její energii a materiálu jsme mohli začít spracovat na fázovém posunu. A nakonec se nám to podařilo! Když si tohle navlečete, díky šoustací energii se můžete fázově posunout v našem vesmíru, a stát se tak naprosto neviditelným." Načež jí skočí naopak do řeči její kolegině. "A také nelyšitelným, a nehmotným!" Pronese pobaveně a hlavně jako by tomu dávala větší váhu. "Fázově posunutým." Poopraví ji nositelka hračky. "Jako fázově posunutý není zdroj zvuku a hmoty v našem vesmíru, takže ani hluk, mluvní, nepůsobí ven. Takže to je vlastně lepší než plášť neviditelnosti, protože je i nelyšitelnosti, a částečného odhmotnění." Chvilku tápá a pak se pokusí vysvětlit. "Kdyby Vás to zcela odhmotnilo, propad by jste se podlahou, nebo vás odvál kosmický vítr z planety. Nemůžete tedy procházet celistvě pevnými předměty, ale můžete třeba protáhnout ruku skrz něčí tělo." Načež vstoupí do výkladu její kolegině. "Prostě, pokud by jste šel chodbou a na někoho narazil, tak protože vás nevidí a neslyší, došlo by k srážce, ale menším kusem organické hmoty prostě projdete, aniž by Vás cítil. Takže ve dveřích můžete projít do pokoje bytu i když jím právě prochází majitel, nebo nasednout do auta, ale samotné dveře, si neotevřete, ale ani jima neprojdete. Takže můžete jen tam, kde jste na prostoru na který nebudete působit." Vysvětlí trošku polopatě. "A tady právě nastupuje má dokonalost!" Pronese vědkyně nadmíru hrdě, aby sokyni pokořila. "Naše, Vaše obojky fungují v subprostoru, takže i když se posunou, stále reagují a fungují. Pokud tedy máte zlatý obojek, i když jste posunutý, neviditelný, když se s obojkem přiblížíte ke dveřím, otevřou se automaticky! A můžete vejít! Jinde než na ostrově, ve městě by to nešlo, ale tady můžete neviditelně procházet do každého pokoje a všude! Protože obojek stále otevře vše k čemu se přiblížíte." Zasměje se a je jasné, že přemýšlela nad čím vším, tedy jak všelijak, by oblek bylo možné použít. Načež oblek rozloží na jakésimsi lehátku vedle stolu. Vypadá to vlastně jako mohutný silný opasek, část obleku nohavic, s jakýmisi popruhy na oblasti rukou, nohou, pasu a krku. "Ah toho se nedste, to je na baterku!" Pronese okamžitě. "Jediným problémem je zatím zásobování energií, protože to funguje jen na šoustací energii Brány! Poto sebou musíte neustále nosit nějakou baterku, kterou během fázového posunutí šoustáte, a tím udržujete posunutí aktivní!" Ukáže na monitor počítače a obrázek, jak na figurýně je umístěna dívka, připoutaná jako živá zbroj, nesená, držená figurýnou. Načež se zapne pohyb didla, a dívka baterka, i figurýna zmizí. "Jakmile si připnete baterii na tělo, stane se součástí přítroje, a dokud jí šoustáte, napájíte zdroj. Nemusíte se bát, v posunutí Vás nikdo nevidí, ani neslyší, takže jediným omezením pro Vs je Váha baterie a vaše síla a energii baterii nabíjet. Ale protože síla posunu není přímo rovná intenzitě nabíjení, k odhalení nedojde okamžitě, když přerušíte nabíjení. Pokud budete nabíjet intenzivně a bez přerušování, můžete pak baterku klidně nějakých dvacet, třidet minut šetřit, než se objevíte, naopak, pokud ji jentak šmrdláte, tak energie dojde za pět minut po ukončení nabíjení, jedna dvě. A zase Vás to hodí do naší roviny." Vysvětluje vědkyně, že dokud šoustáš, a podle toho jakou měro, tak dlouho jsi v obleku fázově posunut. Ovšem i s dívkou kterou šoustáš, a kterou musíš nosit, neboli mít na sobě připnutou, jako živou zbroj! A ještě jedna věc! Ten zatracenej oblek nemá baterky! Teď ti to došlo, vždyť ta kráva to přinesla bez baterek, a ty by asi neměly být moc těžký, robustní, a hlavně kde nějaké vzít. Tak lehce jako duraselky je asi neseženeš, i když, tady ... hmmm!

Alexandr Kenedy - 30. ledna 2021 23:44
Alexandr Kenedy

Prohlídka hotelu IV a III patra

To jsem předpokladal ale i tak bylo jisté ujistit se jeden nikdy neví Přikývnul jsem vdečně na to že vysvětlila a spokojeně jsem přikývnul. Byl zde hodně technických vychýtávek. A některé jsem měl pocit že poznávám z rozhovů s dědou. Ale o tom jsem mlčel nebylo vhoné to sem tahat.
Pak jsem se jen pousmál. "Hmmm. To máš pravdu." pronesl jsem nakonec a snažil jsem se zařadit její ton jestli je to spokojenost nebo jen smířenost. "Přesto ... je to přijemné." pronesl jsem nakonec.

Když se zminila že by raději tvrdší madraci polknul jsem nevhodnou připominku a kratce jsem si představil Sáru v poutech na tvrdé madraci. Zajimavá představa která mě nabudila ale když nehoalal pokračoat něják jsem na ni netlačil. Pak jsem demonstrativně protočil oči v sloup. "Tak alespoň v soukromí to zkusíme?" Zeptám se ji s úsměvem někoho kdo ví že jak odpoví jen aby mě našvala. ALe přitom se nezdálo že se mě to něják dotknulo. Snad ještě proto víc jsem byl přesvědčený že bych si ji měl podržet po boku. I kdybych ji potom vykopnul do stáje.

Zastavil jsem si a mnul jsem si pomalu bradu. *Takže křik a tak by nebyl slyšet. To zní celkem zajimavě.* Pomyslel jsem si a díval jsem se na mapu a chvili si mnul bradu a pokoušel se zjistit kdo bydlí v kterém pokoji. A které pokoje jsou dál od sebe. Nešlo záverečnou hru šlo o přehru. Naklonim se k ni a tiše pronesu. "Tak že kdyby by jeden host zůstal na pokoji izolovan bylo by nemohl dát ostatním vědět co se děje?" Zeptám se tiše jako bych si plánoval pohrat s jednou obětí než to vypukne.

Její reakce mě dokonale zaskočila a zmátnula. "Ehm. NO dobrá." Pronesl jsem nakonec poraženým tonem a chystal jsem zaklapnout mapu když se odhodlala trošku hraně jsem si vydechnul. "Hmmm to dává smysl. Ale měl jsem pocit že tehle hotel je velmi dobře propojen komunikační sítí." Pronesl jsem ne něják útočně ale jako člověk který se ujišťuje v tom co ví. Proto se mi zdálo že jeji argumet strací na síle. Ale něják ji nepřesvědčuji o tom se dovedu přesvědčit konec konců sám.

Prohlídka hotelu II patro



Bazén


Zavrtěl jsem hlavou. "ne to neni třeba předělávat. " pronesl jsem nakonec spokojeným hlasem. "Dovedu si představit že to byla ohromná vyzva. Nad nečím bech ani neuvažoval protože bych to považoval za přiliš koplikované." Pronesl jsem pak s obdivem. "Rozhodně máte u mě plný počet bodů." pronesl jsem pak. "I když nevím jak bych se vám mohl teď odměnit." Pronesl jsem nakonec nejistě. "I když planuji jeden projekt který by vás mohl zajímat jak po technické strance tak po zábavné." pronesl jsem pak a pak jsem jen kývnul spokojeně že se to dá uzavřít všude kde jsou dveře.

Fitko

To že jsem ji viděl nahou a pod sebou bylo taky jeden z důvodů proč jsem ji mohl hodnotit i když ta víla. Byla, byla, byla víla. Po jejím prohlašení jsem si důstojně odkašlal a pak bez toho aniž bych si všimnul jejího dvojsmyslu jsem odpověděl. "Myslel jsem že za to může to jak zde pobýháte a všechny honíte do prace. Plus provádění nového šefa. To všechno na to má jistě vliv." Nadhodil jsem nakonec s nevinou tváří i když v očích mi bylo vidět pobavení.

To že byla zaskočeně mě pobavilo i když kdo ví co ji zaskočilo více že ano? Nakonec jsem ji políbil podanou rku místo stiknuti. "Krasné jméno." Pronesl jsem s milím hlasem doufal jsem že si nevšimne jak mi stoji měla nadherný hlas a to jak vypadala. "Bohužel dnes ne." pronesl jsem zcela upřimně jako bych si pod tím nepřestavoval jak ji pravě klatím na hromadě žíněnek. Po její otázce jsem se ji podíval do oči a hodnotil jsem jeji otázku rychlím programem snažicím se zhodnotit ženskou řeč. Čili udělat rychlou výpočetní rovnici (Rečeno - řeč těla + doba řečená - nálada) to vše na druhou abych se dostal k vysleduk kerý se dal označit přibližný. A to vše během par vteřin. Kdyby mi v tu chili někdo četl myšlenky viděl by hromadu maníků v bílích plaštích jak na hromadě tabuilí provádějí tyhle vypočty a porovnavají vysledky.
"Nikoliv slečna je má pravá ruka." Pronesl jsem klidným hlasem. Jinýnmi slovi: *místo přítelkyně je volné pokud máš zájem* ale to jsem samozřejmě neřekl. Jeji otevřenost se mi líbila s nohami do praku jistě.
"Vaše nastěhovaní do mého hotelu bohužel zařídit nemohu. Ale mohl bych zajistit alespoň prodloužený pobýt." Pronesl jsem pak zamyšleným hlasem a mrknul jsem na ni. S tím že nezčeno zůstavá že bych přitelkyni asi nevyhodil z hotelu ne? "BOhužel musí pokračovat v kontrole. ALe myslím že později byhom s tím mohli něco udělat." pronesl jsem s neviným úsměvem. Když jsme se rozloučil a odešel jsem dál. Proč nerozhodit pár sítí dál. A ona by byla rybka kterou bych si rozhodně rad vtáhnul do postele na hodně dlouho. I kdyby věřila že je má přitelkyně. Trošku mě bodlo u srdce když mi došlo kolikrat jsem za tehle den podvedl Katy i když ji asi už nikdy neuvídm.

Kino

Zavrtěl jsem hlavou že to nehodlam měnit a nechal jsem tu otázku dál ležet ladem

Potom co mi oznámila ty prostory poškrábal jsem se na bradě a dál jsem si prohlížel prostory. "Přemylšel jsem nad kotcy pro feny." prnesl jsem nakonec. "Udělat pár kotců. Par luxusnějších kotců nějáké cvičební prostory." pronesl jsem nakonec. "Mohla by jste mít taky nějákého luxusního pejska." pronesla jsem aby pochopila že nejde o zvířeta ale o nějákou hračku ze zdejší nabýdky.

Prohlídka hotelu I patro

Pán Jeskyně - 30. ledna 2021 22:44
Pán jeskyně Eiris

Prohlídka hotelu IV a III patra

Nad otázkou se Sára zasměje, jako by to nebylo jasné. "Kdepak" Přejde ke stěně, kde je onen senzor a mávne před ním rukou a pak poodstoupí a mávne znovu. "Stačí obojek, každý identifikuje jednotlivého nositele, takže stačí nastavit kdo má přístup do kterého pokoje. Vůbec nemusí dojít ke kontaktu, nebo snímání otisků. Stačí se jen přiblížit a počítač patřičné dveře odemkne." A ukáže na destičku před kterou mávala. "Jen detektor pohypu, když se dveře dodemknou, otevřete je bezdotykově, má to dosah asi třicet centimetrů, takže mávnete a otevřete, ale když projde někdo na chodbě, nic se nestane." Osvětlí to docela stručně.

Sára jentak přikyvuje, asi ji tento způsob vybavení pokoje přijde normální, nežli se nad tím rozplývala. Takže jen pokrčím rameny. Ale když to přirovnáš k jiným hotelům, tak se pousměje. "To asi ano, ale ostatní hotely pracují na zisk, co nejméně náklad, na co největší obrat. Tady se na cenu zařízení nehledělo, takže to je asi standart pro nás, co by jiného udivilo." Těžko říci, zda v tom je jakási hrdost, nebo možná jen netečnost zvyknutí si na přepych?

Když se posadíš na postel, a okomentuješ její pohodlí, Sára koukne na matraci do níž jsi se trochu zabořil a pronese, že má raději tvrdší, že na ní by byla moc měkká.

Polibku se nebrání, asi proto, že jste spolu před chvilkou píchali ve školce (no jo no), ale nijak výrazně se dál neprojevuje, že by ti ho chtěla vrátit, nebo to rozvádět. Pak se na tebe podívá, a nasadí tomu korunu kývnutím a dodáním, "Jistě pane Alexandře, jak si přejete." :P

Načež při tvé otázce jen nadhodí s téměř instinktivním kývnutí. "Už ano, ale původně to tak projektován nebylo, budova je přeci jen staršího data, ale po výměně materiálu ve stěnách a dveřích bych řekla, že to dokáže utlumit vše do sto a třiceti decibelů. Takže o hovor či křik strach mít nemusíte. Ale na tolatách a v koupenách jsou ventilace, pokud nejsou zavřené, myslím, že tam by něco uniknou mohlo." ještě dopní detail. Ale pokud máš nakonec v plánu lov na pokojích, asi by šlo vše utlumit tak, že v pokoji vedle by ani nemuseli vědět, že vedle už lov začal.

Při otázce na ubytování Sáry koukne na mapu, a zakroutí hlavou. Chvilku to skoro vypadá, jako by ti dala košem a odmítla tě, ale pak dodá, skoro jako by si to užívala a čekala, jak tě zmátla. "Na téhle mapě to nenajdete, jsou to jiná poschodí." Což sice není úplně přímá odpověď, ale zdá se, že její bajvák tedy ani na jednom z nich není. Možná někde výš, nebo níž? Nebo kdoví kde?

(pokud bych na to zapomněla, tak Sára ne, a řekne ti a ukáže to, je to na patře kde je recepce) A odpoví, že to vůbec není potřeba, protože by to bylo nepraktické, neboť odtud se nedá řídit a kontrolovat chod hotelu tak jako z místa kde má byt, kde je recepce a něco jako velín a důležité rozvody a podobně. Ovšem to neznamená, že jí nemůžeš přesunout příkazem.

Prohlídka hotelu II patro

Bazén

Usměje se. "Děkuji! Vlastně tohle byla jedna z největších výzev, nějak to pospojovat aby to sloužilo svému účelu, bez větších zásahů, ale dalo se to i přebudovat, aniž by bylo nutné něco měnit nebo předělávat, tedy bez zásahů co by byly nevratné. Takže tady můžeme mít rozšíření fitnescentra od vedle, taneční či divedelní sál, bazén a welnes koupání, nebo třeba jen lehátka pro masáže, jen stačí vybrat a zvolit co chcete." Pronese vcelku hrdá na multyfunkčnost téhle místnosti.

Sára se zatváří trochu nechápavě, co myslíš, tím v modu bazén. Avšak při vysvětlení kývne. "Samozřejmě, všechny dveře se dají uzamykat, nebo znepřístupnit, takže pokud si chcete bazénu užívat jen pro sebe, nebo svojí společnost, není v tom problém." Vysvětlí, že není problémem jakoukoliv část hotelu uzavřít jen pro privátní účely a zábavu, včetně jednotlivých sekcí, pater nebo úseků, defacto kdekoliv jsou dveře, jsou tam proto, aby šly případně zavřít.

Fitko

Při tvém komplimentu, že vypadá skvěle, no jako bys jí před chvilkou nevyděl nahou, se pousměje. "Děkuji, ale to se právě mýlíte! Právě proto sem musím zajít kdykoliv můžu, nebo si myslíte, že bych to dokázala udržet bez práce a trochu toho potu a zadýchání?" Jak to asi myslela, že by narážka na shazování přebytečných gramů jiným způsobem, podobným jakým se potila a hekala před nedlouhou dobou?

Děvče se v prvém počátku zatváří trošičku zmateně, ale asi jen vyvedením z míry, že vcelku obstojně ovládáš její jazyk, a hlavně, že tu vůbec potkala někoho jiného nežli své kamarádky jež asi očekávala. Ovšem dle všeho je to vcelku extrovertní a líbezná dívčina, protože ti podá ruku. Sice trošku nejistě, možná to není v japoksku tak zvykem, zvláště aby muž podával dívce ruku, ale což? "Těšímě pane Kenedy." Pronese "Moje jméno je Misaki." Odpoví ti líbezným hlasem. "Přišel jste si zacvičit pane Kenedy?" Zeptá se a nahlédne za tebe, na Sáru. "Vaše přítelkyně?" Pronese jako by to vlastně znamenalo, zda je to konkurence, nebo je to místo volné? Nebo alespoň to tak vyznělo. Očividně se s ničím nemaže, a je docela extroverní, otevřená. Nejspíše by to mohlo platit i o jejích stehnech, kdyby to bylo v oboustranném zájmu, tedy touze? "Hned bych se sem nastěhovala!" Pronese na otázku jak se jí tu líbí, dle všeho asi je to trochu větší ligová třída, nežli je zvyklá.

Kino

Tvoje otázka jí asi trošku zaskočila, byť se tak tvářila možná tak vteřinu, dvě. "Jistěže, proč by nesměly? Tedy ve svém volnu samozřejmě." A nad něčím se zamyslí. "Tedy asi platí, že tu jsme všichni zaměstnáni sedm dní v týdnu, dvacet čtyři hodin denně, ale myslela jsem v čase určeném na odpočinek. nikdy s tím nebyl problém." Pronese, a nejspíše v tom byla otázka, zda to hodláš změnit, má to upravit, nebo to tak bude pokračovat.

Pak jen ukáže směrem k výtahu. "Jistě, proč ne, prosím!" A následně se zadívá do tabletu, něco tam hledá a tuká, a všimneš si, že se na několika místech mapky rozsvítilo na půdorysu několik čtverečků a obdélníků v různých odstínech žluté. "Ano, to je pravda, tady." Nechá tě nahlédnout do tabletu, kde vidíš půdoris několika pater, de hlavně na spodních dvou, je několik žlutavých obdélníků. "To je stupeň využití nebo uskladnění. Ty jasně žluté jsou prázdné, ty tmavší mají nějaké využití nižšího řádu a významu, nebo nejsou využité a zaplněné celé." Vysvětlí a nadhodí. "Co přesně by jste si od toho představoval, nebo požadoval?" A ukáže na několik náhodných místností. "Některé jsou sklady uvnitř, bez oken, jen technické místnosti, jiné mají naopak díky chodbám a umístění strojů a výtahů nezvyklý tvar." Ukáže na dlouhou místnost podobnou spíše dlouhé chodbě, ale úzkou. Ale byla by ideální na kotce vedle sebe, jako v odchytovém zařízení psů. "Třeba tahle je víc jako chodba, než místnost." A ukáže pád dalších. "Tyhle mají i okna, a sem je zavedený i výtah, tedy plošina. A tyhle mají snížený strop, protože tady nad nima je sjezd do garáží." Vysvětluje tu a tam, proč jsou které místnosti nevyužité. Každopádně při trošce hledání, a procházení, by jsi dokázal najít několik použitelných místností skoro pro cokoliv, tedy pokud tam neplánuješ postavit hokejový stadion nebo lučišnické terče - i když ty by v té dlouhé asi i šly. Načež ještě Sára ukáže na několik místností které ale mají červené ohraničení. "Tyhle jsou také prázdné, ale budou pravděpodobně nepoužitelné, dříve zde byl atomový generátor a sklad paliva a chmikálií, když tu byla ještě stanice, je v nich stále přítomná radiokativita ze záření ve stěnách." Ale kdo ví, k čemu by se i tyhle mohly hodit.

(defacto si řekni co bys chtěl a asi to najdeš, s tím, že to nemusíš procházet jedno po druhém, pokud nechceš)

Prohlídka hotelu I patro

Poté co sjedete výtahem do prvního, defacto přízemního patra, ocitnete se na něčem co působí jako menší pasáž, napůl zasklená, neboť jedna stěna hotelu je téměř celá skleněná, na slunečnou, mořskou stranu, a tak to vypadá jako by jste byly venku, nebo přinejmenším na nějaké promenádě. "Tady je několik obchůdků, sladkosti, plavky, alkohol a tak, jak jsem už říkala." (myslím že jo, pokud ne, tak pardon)(prostě pár šopů pro hosty, kdyby něco chětli nebo potřebovali) Načež Sára pronese, nyní trochu více šeptem. "Původně byl nápad, že se tu může dát platit kartou, nebo hotovostí, ale protože by to v případě transakcí odhalovalo naší polohu, nebo tedy to, že dotyčný toho a toho dne provedl transakci, je to zařízené jakože to odečítá kredit pomocí obojků, pro nás to je triviální náklad, ale působí to realistickým a hlavně uklidnujícím dojmem pro hosty, že si tu koupí pohlednici, láhev vína, ručník s logem hotelu, nebo sněžnou kouli s plastovým modýlkem ostrova" Pronese skoro až ironicky. Ale defacto to přesně vystihla jednou větou. "Támhle je pak zimní zahrada, nebo také sluneční lázně!" Ukáže na jakési polo, mezipatro u prosklené stěny. A skutečně tam je dřevěné bednění, veranda, na které je množství palem aloí a dalších rostlin v kvetináčích, a mezi nima lehátka, a na vše dopdá prsklenou stěnou světlo, s výhledem na pláž dole v zátoce. "Lze se tu slunit i během špatného počasí." Asi ji za okamžik došel ten oxymoron. "Samozřejmě, že pomocí umělého světla, támhle a támhle, na každém spojníku je zářivka umělého slunce a UV lampa. Takže venku může bubnovat liják, a vy se tu opalovat." Nadhodí spokojeně, aby nebyla za blbce, že neví, že za bouřky se asi moc opalovat nedá.

Pak dojdete k recepci, která vypadá asi jako obyčejná, byť vcelku luxusní recepce, kde jsou dvě mladé ženy v uniformách. Jen za nimi není jak to bývá běžné, ona dřevěná skříňka s klíči, neb tu vše funguje elektronicky. Takže děvčata tu jsou spíše na objednávky věcí a služeb na pokoj, nebo jídla a podobně, úklidu. Další z dokonalých iluzí fungujícího hotelu.

Poslední oblastí na tomto patře je tak oblast přiléhající z druhé strany k pasáži, tam jsou podle Sáry menší apartmány se vstupem na kurty, k bazénu a zadního traktu hotelu. (pokračování pod vsuvkou)

(omylem jsem vynechala jedno patro, sem kráva, sem blbě koukla na plánek)(tam měly být služby jako thajské lázně a masáže, bahenní zábaly, koupele ve slizu či rašelině, horké sauny, horké kamny a pára, a podobně)(jakože relaxační lázeňské centrum)(bu´t to můžeme odehrát, jakože jste tam byly/šly - nebo hotel trošku přestavím, a bude to v boční budově, a Sára tě tam zavede)(sem to úplně vynechala)(a mě bylo divný, že mi to nesedí a něco chybí)

Když se tam se Sárou vydáš, ukáže ti plánek v podobě jakého trojúhelníku, jenž z jedné strany je ohraničen právě krámky, a ze dvou stran je tvořen menšími apartmány, jedny vedou do vnitřní části hotelu, do pasáže, z druhé strany, a jedny ústí ven, na jakousi velkou uměle vytvořenou verandu za hotelem. "Tady máme tenisové kurty, kromě krytých i vekovní. Támhle je bazén se sladkou vodou, pokud se nechcete koupat v moři, má i umělé vlny." A jak Sára nezmínila, ale je to vidět, i několik tobogánů a skokánků, spíše jako menší akquapark, než bazén. A i kurty vcelku podhodnotila. A to ještě vůbec nezmínila, že když se podíváš směrem od hotelu, jakoby do středu ostrova, prs menší návršíčko, zcela bezpečně poznáš záludnost osmé jamky na grýnu v podobě písečné duny. Někdo si s hotelem vyhrál do posledního detailu a jsi si jistý, že by mohl fungovat i úplně normálně, kdyby nefungoval tak jak funguje, a přitom by asi i tak kurevsky vydělával.

Když pak přehlédneš ono prostranství s kurty, bazénem, lehátky a vstupem na grýn, uvidíš na protější straně menší jednopatrovou budovu, defacto součást jednoho hotelu, ale působící samostatně. "Tam jsou lázně, samozřejmě do nich můžete jít i spodním patrem, pod námi, průchodem, kdyby bylo špatné počasí, ale hosté většinou chodí před náměstíčko" Ukáže na prostor. "Tam jsou bahení lázně, masáže, ty si samozřejmě můzete objednat i na pokoje, a vůbec další léčebné kúry a služby. Je to umístěné mimo hotel, protože tam jsou silné sirné a bahení a tepelná zřídla, což je ideální pro lázně, ale několika patrový hotel by na takovém podloží moc neprosperoval, a hlavně, tehdy to místo neyvužívaly a hotel stál tady, takže se tam jen přistavilo jednopatrové, a mnohem lehčí křídlo hotelu." (teda vůbec to tam být nemělo, tohle mělo být v patře hotelu co sem zapomněla, ale aspoň vidíš instantní přestavbu v praxi)(:D) Načež se Sára otočí a pronese. "Přejete si tam jít, nebo půjdeme dolu, nebo chcete navštíct nějaká místa, omezeného přístupu?" Pronese a pak ještě dododá, pozpraví svojí otázku. "Nebo aby toho nebylo na vás moc, dneska jen přístupná místa, veřejnosti, aby jste věděl kde a co, a ostatní si necháme na další dny?" pronese, zda tě má zatěžovat i tím, co na zítřek dozajista nebudeš potřebovat pro hosty, a tak aby jsi toho neměl lnou hlavu, nebo to chceš vidět, nebo počkáš. Nebo jen doprohlídneš to o čem mluvila?

(neboj, nakreslím mapku, by to jinak z popisu bylo trošku šílený asi)

Pán Jeskyně - 17. listopadu 2020 11:02
Pán jeskyně Eiris

Sára

Zavívá hlavou. "To ano, ovšem přesněji se to dozvíte z dokumentace, pak se můžete rozhodnout, zda bude mít smysl a efekt se to pokoušet rozject a zkoumat, nebo nikoliv." Pronese a lehce se zavrtí. "To je v pořádku, je to moje práce přeci, nevidím v tom problém, zvládám to." Pronese pak, že se nemusíš omlouvat na to, že by toho na ní bylo mnoho. Nejspíše asi stejně nemá nic jiného na práci, nežli tu fungovat ve své pozici a tak tomu věnuje čas ne jako zaměstnání, ale spíše způsobu života?

Pokývá. "Dobře, ponechám to tedy prozatím tak to máme nastavené, a kdyby něco vybočovalo, přinesu Vám to k schválení nebo zařazení. Pokud bych ale věděla co přesněji preferujete, mohla bych Vám to zajímavé lépe vytřídit, ale nechám to tedy prozatím v stejných, normách jako byly. Mohla bych Vám třeba vždy poslat jen složky k potvrzení, nebo zpětnému zaslání pokud se rozhodnete jinak, než bylo vybráno?" Nadnese možnost, co by tě nemusela příliš unavovat, pokud to jen proklikáš, ale přitom ti dovolila vyfiltrovat ty, co uznáš za zajímavé a Sáře utekly filtrem.

...

Pousměje se. "To zní zajímavě, bych se vsadila, že by pak podávaly před kamerou smyslně perverzní výkony, jen aby se tomu vyhnuly. I když, možná by se jim to i líbilo, a sabotovaly Vám natáčeí zážitek, jen aby šly do kravína, když vidím její předpoklady." Pronese ohledně tvého plánu, hrozit jim tím, že se stanou kravičky, pokud jejich výkony před kamerou nebudou stát za to.

Načež Sára pronese, že to je v pořádku, pokud uspořádáš lov, v době, kdy tu zůstane několik posledních hostů, kterým prozradíš co se s nimi stane, a začneš si je lovit po hotelu, ale pokud je jich více než desítky, vzniká z toho hrozný chaos, zátěž a škody, ale pokud pak chceš pořádat zábavu lovit třeba pět, deset posledních hostů, není v tom problém, je to často zábavná změna všední rutiny. Trochu to připomínající lovy na člověka, nebo přímo lov na zajatce uprostřed drowího města.

...

Při zmínce o tom, že si nemáš chuť hrát na dobyvatele, se pousměje "Myslím, že by to ani moc dobře nešlo, jak jsem zmínila, náš čas uvnitř, tedy spíše za Bránou je omezený, ona invazní armáda, která tam může pobýt třeba jen dvě hodiny, a když všechny sežene konečně dohromady a zmizí, by asi moc dobře nic okupovat nedokázala." Pronese, ale poté dodá. "Samozřejmě to není úplně přesné, těch problémů je vícero, ale vystihuje to docela přesně pro jednoduchost problému." Ale pokračuje. "Ovšem jinak to je tak jak říkáte, využíváme několik světů k tomu, aby jsme z něho, tedy nich dopravovali zdroje a suroviny, ryby, zeleninu a skutečně v jednom světě máme zřízeno něco jako, farmářskou kolonii, kde dokážeme pěstovat a sklízet značné množství produktů svépomocí." Prozradí, že tedy i nějaké to využití pro prázdné světy se našlo.

...

Zahihňá se. "Takže tvrdíš, že pro případné body navíc, by nebyla od toho, se o tebe podělit, když bych za to zvedla rank?" Usměje se šibalsky, když o tom mluvíte, že by jí určitě nevadilo, že s ní tváříš více času, i když bych Sáru tím pádem trošku zanedbával.

Poté se trošičku odtáhne, a stále příjemný, společenským, ale už ne tolik flitrovním a rozverným hlasem dodá. "Doufám, že si pak prohlédnu nějaká zákoutí, přeci jen, občasné perličky nebo to co nenajdou v letáku je právě to, co čtenáře nejvíce zajímá." Nadhodí. I když, nutno dodat, že si nemůžeš myslet, že to co by tam viděla by ti asi zvedlo u čtenářek rank k tomu hotel navštívit, i když, dělit se s mužskými návštěvníky, nejspíše bys mohl mít v hotelu jako sexuálním resortu narváno!

...

Zakroutí hlavou. "To nejspíše nebude, pokud edy nechcete změnit termín, volila bych na zítřejší dopoledne prohlídku obecných částí hotelu, aby jste mohl se svými hosty využít znalosti hotelu, poté oběd, následné společenské povinnosti, večeře a dle Vašich zájmů a hostů večerní zábava." Pronese pak bez-emočně jako profesionální sekretářka zařizující program, což už dělala mnohokráte.

A nad další otázkou se, k tvému údivu zatváří tak, že napoprvé nejspíše skutečně nepochopila, a reagovala tak, jak jsi to řekl, ne myslel. "Psy? Několik jich využívá ochranka, ale spíše jen pro hlídání vnějších oblastí, proti zvěři a hostům, aby viděli bezpečnost hotelu, ale proti útěkům, nebo vniknutí se příliš nepoužívají." Pronese více než automaticky, jako odpověď a pak se zatváří konečně zamyšleně, a pochopí. "Ah, Vy myslíte, jako výcvik, stejně jako kravičky? Ne, psy tu v současné době nemáme, ale prostory pro pet-play tady jsou, pokud by jste chtěl cvičit šťanátko, nebo koně, můžeme je revitalizovat, ale nejsou nyní využívané." Pronese na vysvětlenou, že asi v době dědovy nepřítomnosti se to nevyplatilo, nebo spíše nemělo cenu v malé míře udržovat.

...

Sára si prohlíží plavky, a trochu zrudne, když jí zdělíš, že by jí náramně slušely. "Myslíte?" Pronese a nadhodí. "Takže bych se Vám se v nich měla ukázat?" A pak se zahihňá. "Nemyslím si, že účel je, aby chutnaly mě." Což napovídá, že asi následné svlíkání, vysvlékání olizováním a jezením není na majitelce plavek, ale na okolí.

Školka

Bývalá kraví, nyní spíše mateřská dívčí kravička se pousměje, a je vážně obtížné rozpoznat, zda to je maminka, dojnice, nebo nějaký nadmíru vyvinutá osazenkyně dívčího kolektivu ve školce. "Já jsem Nancy, ale můžete mi říkat i Ňáma" Pro se zahihňáním, že některé děvčátka ještě neumějí správně mluvit. A poté se usměje. "Alespoň se na Vás nevrhnou jako koťata na klubíčko, a starší dívky si mohou hrát i po obědě, takže se nebojte, že by tu byla nuda. Máme tu čas her celou dobu." Usměje se přívětivě a přitom vidíš, jak jí z prsů odkapává, povitéká mléko a bradavky jsou naběhlé. Vsadil by jsi se, že kojila nežli se zvedla aby vám šla otevřít.

Nad tvojí připomínkou se Sára zatváří udiveně, ale takovým tím pobaveným způsobem. "Ne? Vás to nenapadlo? A jak jste si myslel, že se tu krmí?" Avšak pokračuje. "Samozřejmě to není jediný způsob, ale s ohledem na okolnosti, velice přirozený a příjemný, i na pohled ne?" Dodá pak skoro pobaveně.

Thalia se zvedne, zrzečka s copánky se postaví vedle ní, a jako skutečná malá holčička se jí chytne za pas a přitáhne se k ní, napůl ustrašeně, a napůl majetnicky ochranářsky, jako by byla jen její, a ty si jí nemůžeš odvést, protože to je její maminka. Vypadá to skoro až kouzelně zvráceně, jak jí drží asi čtrnáctileté nahé děvče s mlíkem u brady a na tvářích. "Doufám, že si s námi budete chodit často hrát! Děvčata jsou tak zábavná, a moc rády Vás tu uvidí!" Máš pocit, že tak nějak napůl žije ve svém vlastním světě a vesmíru, takže nějaké očekávané představování, nebo uznání tě za nového vládce ostrova a hotelu asi ani nevnímá, pokud se netýká přímo samotné školky a jejích dívek a hraček. Sára pak, když jí jmenuješ, že jsi toho od ní o tomto místě tolik slyšel, se pokusí za tvými zády udělat několik posunků, ale Thalia je očividně ignoruje a přistoupí blíže "Ah, moje Sárinka, určitě přeháněla, ale jsem ráda, že nám sem přivedla návštěvu!" Usměje se, uchopí zrzečku za ruku, zvedne druhou, a vede je k pokoji s postýlkami. "Pomůžete mi je uložit? Sárinko?" Pronese a odvádí dívky (ruku si nechá políbit, ale asi to není zvyk který by nějak dodržovala, takže se jen zahihňá a nechá to být) Pokud jí následujete, vidíš jak si zrzečka vleze do postýlky, spojené tentokráte s druhou postýlku na délku jejím zcadlovým dvojčetem, a Thalia jí napřed upne kotníčky, pak zápěstí do jemných, ale pevných pout, řemínků v ostění postýlky, a následně to samé udělá s její setsřičkou v postýlce naproti. Poté odhalí přístroj schovaný pod dečkou uprostřed dívek, jakýsi robot na dlouhé dvojité didlo, který jím posouvá střídavě sem a tam. Takže když d jedné dívky zajíždí, z druhé vyjíždí, a naopak, když do druhé zajede, vysouvá se z první. Thalia nastaví na stroji pomocí několika měřáků délku, rychlost a stroj zapne, ten za jemného skoro neslyšného vrčení začne posouvat didlo do jedné zrzečky, poté se chod obrátí, didlo se začne vysouvat, a zajíždět do druhé, kde se poté celé posuvání a vysouvání v nekonečné smyčce opakuje, a zrzečky se začínají cítit blaženě, i když se v postýlkách trochu vrtí a klíny narážejí proti jezdícímu dvojdidlu. "Tak, všechny maličké máme uložené, chcete si teď hrát s ostatními, nebo máte chuť na trošku mlíčka? Určitě mi ještě sousto zbylo." Pronese skoro nadrženě, a pobaveně. A ukáže směrem k místnosti kde jsi viděl hrát si dívky s hračkami. "Necháme maličké si zdřímnout ano, půjdeme do herny?" A usmívá se. "Jak jsi se měla Sářinko?" Ještě dodá během cesty.

Alexandr Kenedy - 16. listopadu 2020 11:19
Alexandr Kenedy

Sára

Poslouchal jsem jeji vysvětleni a zamyšleně jsem si proimnul bradu. "Hmm. To zní jako docela velká překážka." Přitakal jsem nakonec. Nevadilo že neví jak to přesně tehdy bylo. Byl jsem rad že toho už tak podle mě ví víc než bych čekal. Pousměji se na ni povzbudivě aby věděla že mi vůbec nevadí to že není co a jak. "Děkuji." Poděkuji ji. "Asi bych se měl omluvit že po vás chci hned na začatku prohrabat takovou hromadu věcí." Pronesl jsem usměvem.

...

Na okamžik jsem se zarazil abych tu myšlenku něják nejlepe sformoval přece jen. Za zajimávé věci se tady považovat spousta věcí. Lehce jsem si promnuul bradu. "Spíše jsem myslel co vy uznáte vy Sáro za zajimavé. neviděl jsem zdě ještě tolik abych mohl posoudit co by mohlo být na tomhle míst zajimavého a co běžné." pronesl jsem pak nakonec lehkým pokrčením ramen. "I když myslím že k pár hrám bych snad něco dokázal vybrat." Pronesl jsem pak zamyšleně. "Ale zatím to nechám na vás. než si ujasním co je opravdu na tomhle místě zajimavé a co běžné." Protože je jasné že tohle místo mi rozhodně převrátí pár snadartů na hlavu.

...

Podíval jsem se na ni. "Hmmm. přesně takhle se na mě díval profesor matiky než nám napařil nějáký šilený matematický test." Oznámim ji s vážnou tváři a pak se usměji. "Ale ano skutečně jsi všechno pamatuji." Oznámil jsem ji klidně. *Blaaa. Prsa ..... blababla whisky. Blabla ostrov ... hodně ženských ...* Proběhne mi hlavou rychla režije toho co říká nebo spíše jak to vnímám já.
Pousmál jsem se. "nemám v plánu si hrat na dobyvatele dalších světů. Jen jsem nadtím trošku přemýšlel. Ale nemám to vlanu udělat. Kvůli hromadě potíží které jste sama jménovala by to bylo obzlaště nákladné a obtížné." Oznámim ji prostě.
"Mám tedy předpokladat že na někerých světech máme zemědělské "kolonie" nebo kupujeme zásoby od dalších světů?"

Jak jsem viděl jak se to v ni pere pousmál jsem se na ni. "Ano budu si muset chvili zvykat na tu změnu. Ale pokusím se dřív myslet než něco řeknu. Přisahám." Oznámim ji a pak žertem dodám. "A věřte že pro chlapa je to obrovský závazek."

...

"To samozřejm neplanuji posílat do světa proptože chápu důležitost utajení ostrova." Oznámil jsem ji. Po jejim oznámeni jsem se kratce zamyslel. "Noooo. Zní to celkem zajimavě za zvažení by to možná stálo." Pronesl jsem zamyšleně. "Vše co stoji mezi vámi a těžební stanici je kvalitní výkon před kamerou?" Nadhodil jsem pak lehce pobaveně.

"Bude stačit po provedeni operace."
Pronesl jsem pak sklidným hlasem a potom jsem si poslechnul jeji varovani. "Zajisté neměl jsem v plánu to udělat tak něják šileně. I když by to bylo lákavé dokáži si představit že by to mohlo zvrtnou v chaos ...." Pronesl jsem zamyšleně. Po jejím oznámeni jsem přikývnul. "I tak by to zajisté šlo ještě vám řeknu než to spustíte." pronesl jsem zamyšleně proč si nezahrat trošku na svini tedy né k sáře ale k ostatním.

...

Lehce jsem ji uchopil za ruku a pousmál jsem se a pak jsem si ji sundal z tváře a polibil jsem ji. "Ne nepodceňuji." pronesl jsem jsem nakonec a zamyslel jsem se jak často se asi dostávala do styku se Sárou nebo zda ji tak dobře odhla takhle rychle. U ni bylo možné oboji.

"A to je přesně ten důvod proč jsem ti to nechtěl říct. Aby jsi mi nesrazila hodnoceni. Na druhou stranu jsem si říkal že ti to řeknu aby jsi pak nebyla naštvaná že tě vodím za nos." Nadhodil jsem se teatrálním povzdechem jako by žadná volba nebyla dokonalá.
Pousmál jsem se na ni spiklenecky. "No a to je další důvod proč myslím že by ji nevadilo kdybych travil nějáký čas stebou abych dosáhnul lepšího hodnoceni." Oznámim ji spiklenecky. "No vždy´t si tě předcházím ne? A o mistech kam tě nechtěji pustit. Noooo Mohl bych ti toho napovídat hodně. Ale za pár dni ti to ukáži osobně vydržíš to do té doby? První budu muset udělat pár věci kolem hotelu." Vysvětlím ji zdržení.

...

"Oběd zni pefektně i když myslím že se to následně protáhne mnohem mnohem déle. Takže mám tokový pocit že pro zítřejší den nebudu přilši využitelný pro zaškolovaní." Pronesl jsem nakonec lehce omluvným tonem.

"Ano jako v zoo. Jako by jste totiž mluvila o čase vystoupení."
pronesl jsem nakonec pobaveným hlasem. "To mi připomíná. Máte tady i psy?" Zeptám se i když je jasné že se neptám na psy jako zvířata. "Výborně." poděkoval jsem když mluvila ohledně dat. (jasné stím počítám)

...

Kousnu se do rtu a tentokrat potlačují řehot pro změnu já. "Ehm. To zní velmi trefně." Poznamenal jsem jen co jsem byl jistý svým hlasem a díval jsem se na ni pobaveným hlasem. "Jak to potom řeší se asi ptát nemusím že?" Pronesl jsem jako bych si to dokázal přesně představit.

Když jsem ji viděl jak si prohlíží plavky přistoupím k ni zezadu a potlačím touhu ji placnout po zadku opět jen s vypětím všech smyslů. "Myslím že by vám velmi slušeli." Oznámim zamyšleně. "A nejspíše i chutnali.ů pronesl jsem pak nevině.

Alexandr Kenedy - 15. listopadu 2020 15:56
Alexandr Kenedy

Školka

Když jsme zamířili do školky připadal jsem si trošku podvedený ale nakonec jsem usmál když se mi to jala Sára vysvětlit. "No rozhodně mě to na chvili zmatlo vypadá to zde jako v opravdové školce.ů pronesl jsem nakonec s lehkým usměvem.
Když začala zvonil pozvednul jsem obočí chystajíc se položit myslím že né za dnešek první hloupou otázku. Ale naštěstí jsem se k tomu nedostal pak jsem nabýdnul trošku zbytečnou ale zdvořilou oporu pro sáru když se vyzouvala a ochotně jsem se sám vyzul uložil jsem jsem boty do skřiňky vedle ni a obul jsem si chlupaté bačkory.
Když se objevila jedna z dívek které jsem předtím viděl. Rozhodně byla nadherně vyvinutá a potlačil jsem polknutí. Byl jsem rad že mám v oblasti rozkroku trošku volnější kalhoty takže nebylo hned vidět jak se mi staví. Když jsem byl označen za novou tvář s taškou s nákupem jsem k ni zamířil a když jsme byly uvnitř zatvářil jsem trošku zklamaně. "Zdravím slečno. Jmenuji se Alexandr." Pronels jsem nakonec. "Je škoda že děvčata pravě šli spát ale nebudeme je přece budit jistě potřebuji odpočinek." Pronesl jsem neviným hlasem. A nabýdnul jsem opět rámě. Skoro jako bychom byly mladý pár který jsi přišel vyzvednou své dítě.

Sem tam ktde jsem mohl nahlednout byly věci které vypadali velmi velmi zajimavě. A v normální školce by jste je jen tak neviděli třeba didla v postilkách. Pohadka byla taky velmi zajimavá řekl bych že děvčatům tady k vyvrcholení moc nechybí. Tedy k dobrému životu.

Když jsme nakonec došli k Thalii a sledoval jsem ji jak spokojeně kojí děvče a napadlo mě zda to tajemství neni spíše v jejím mléce ale pak jsem se jen zdvořile usmál. "Zajisté." pronesl jsem tichím hlasem a sledoval jsem děvčata. Opatrně jsem ulořil tašku s nákupem vedle své nohy a sledoval jsem jak odvádí děvčata naklonil jsem se k Sáře. "Je to zde opravdu. Opravdu zajimavé. Nečekal jsem že se zdeě děti budou i kojit." Pronesl jsem s lehkým úsměvem jako by mě to překvapení spíše pobavilo. Čekal jsem až se thalie vrátí Thalie. Když se tak stao počkal jsem zda nemá Sára něco na srdci potom jsem ji lehce podal ruku. "Je mi potěšním vás poznat slečno. Jmenuji Alesandr a přebírám hotel." Oznámil jsem ji milím hlasem. "Slyšel jsem toho hodně pochvalného od Sáry." Pronesl jsem úsměvem a pokud mi dala ruku tak jsem ji ji polibil misto potřeseni.

Pán Jeskyně - 15. listopadu 2020 13:13
Pán jeskyně Eiris

Sára

V okamžiku, kdy jí řekneš, že toho ví možná více nežli by měla, se zatváří dotčeně (ztráta vlivu u Sáry) neboť i když její práce není přímý výzkum nebo zpravování Brány, jako managerka by měla vědět aspoň rámcově co se děje a čeho se to týká, aby podle toho mohla vše správně řídit, rozdělovat zdroje a vůbec vše spravovat. Takže jen pokrčí rameny a všechno ti vesměs odsouhlasí.

Takže jen pronese, že "To je v pořádku, vyhledám to, alespoň rámcově v kterých složkách by se to mělo nacházet, poté je můžete projít, nebo je projdu já." Pronese, že pokud najde příslušné šanony z dané doby, hledání se zredukuje, ale pak to bude procházení zprávy po zprávě, než se najdou ty správné.

Sára se zamyslí, očividně něco ví, ale asi přemýšlí jak to podat. "Vlastně ano, u některých mega-dojnic jsme díky tomu dosáhly zvláště výnosných hodnot, ale celkový proces je svým výsledkem tak chaotický a nepředvídatelný, že se od něho upustilo pro masové využití. Ukáži Vám to potom v kravíně, názorně to bude pro představu lepší než jen vysvětlení." Pronese pak a zadívá se na tebe, zda to tedy chceš nyní vysvětlovat, nebo si počkáš na výklad a ukázku v kravíně.

...

Sára se posměje nad představou dotazníku s takovými otázkami a zakroutí hlavou, že tohle tam sice nemají, ale i tak to vcelku dobře vystihuje problematiku. "Ano, provádíme i psychologické posudky, ale ty jsou spíše jakýmsi závěrečným bodem, jako je následný vliv a výdrž stresu, poslušnost nebo naopak vzdorovitost, celková osobnost a podobně, ale testy se výrazně liší od každé pozice, takže nejsou tolik ucelené a jednotné, spíše fungují jako závěrečná zkouška pro přípravu na pozici, kdy pokud jsou všechny ostatní body hotové a uspokojivé, je to jen posudek toho, zda je pro danou pozici schválena či nikoliv. Jako například, pokud by jste chtěl test na kravičku, je to jen test míry odolnosti na stres, u servírek to je napřiklad test sumvisivity a případné pasivity a agresivity, a podobně. Každý připadá jinému směru zaměření." Vysvětlí, že tohle je mnohem komplexnější, spolu s algoritmem a proto je téměř vždy zařazení plně v korespondenci schopností dané dívky.

Načež kývne. "Ano, jde především o WIP, ale není to jediná skupina, můžete se pak setkat i s přeřezeními uvnitř agendy, v rámci různých oblastí, okruhů a barev už zavedených. A v případě opotřebování i sesazování do pozic méně, psychicky a fyzicky náročných." Což nejspíše je skryté informování o tom, že unavené, zlobivé a vyžité kusy asi ze služek a dalších pracovnic končí pak v kravíně také, proč plýtvat? "A jistě, závěrečné schvalování jde přes mě, a mohu ho postupovat až k Vám, pro schvalování, ale pokud se tím nebudete chtít zabávat, není problém to nechat na mě, nebo Vám přesouvat jen ty kusy které nemají stoprocentní schodu, nebo si je vyberete sám na určení umístění." Nadhodí.

...

Při zmínce o vztazích Sára ukáže na tablet. "Pamatujete si jak jsem mluvila o tom, čemu by jste mohl říkat frekvence?" A poté vysvětluje dál, i když trošku obšírně. "Čím jsou si frekvence k sobě blíž, tím jsou světy od sebe zasaženy méně rozdíly, jsou si podobnější, ale neplatí to samozřejmě všude a vždy. Každopádně, pokud narazíte na několik světů velice podobných, mají většinou i velice podobné aspekty, jako jsou rostliny, plodiny, energie, i fyziologii obyvatel. Ale to trochu odbočuji, ale je to důležité pro vysvětlení. Kromě několika světů, kde můžeme čerpat z téměř neomezených nerostných nebo naopak rostliných a ploditelských zásob, jsme zjistili, že i některé spolu sousedící, podobné světy spolu obchodují. Nevíme sice zda podobně jako na principu Brány, nebo jiným propojením, ale nalezli jsme jeden svět, kterému říkáme, Tržiště. A vlastně ho nejlépe právě toto vystihuje. Sbíhají se tam přístupy z několika okolních světů a jejich obyvatelé tam spolu čile obchodují. Jistě by pro nás nebyl velký problém takový svět obsadit, a zmocnit se jejich bohatsví a zdrojů, jenže samotný svět jej vlastně nemá, zdroje jsou tam přinášeny právě ke směně a obchodování z jiných světů, a pokud by jej někdo napadl, ostatní by nejspíše přestali proudit. A proto je nejvýhodnější na tomto místě přijít jako obchodníci, nabídnout toho, čeho máme přebytek, a naopak získat to, co potřebujeme. Proto lze říci, že s dalšími světy navazujeme i vztahy, povětšinou obchodního charakteru." Načež ještě dodá. "Zmínila jsem se o tom, že pobyt v Bráně, tedy za bránou je časově omezen, proto nám to nedovoluje efektivně využívat na druhé straně například těžbu, ale díky kontaktům a vztahům můžeme takové věci mít přímo připravené a krátký čas pobytu za Bránou využít jen k směně a přenosu a tím efektivně doplňovat zásoby." Vysvětlí i negativní omezení pobytu za Bránou. A ještě dodá. "Takovýchto světů je zatím poskromnu, které s námi mají obchodní styky, ale jak říkám, průzkum stále probíhá, ono abych byla přesná, desítky, ne li stovky světů jsou pro nás zkrátka nezajímavé, nevyužitelné, ale jako by jste otevřel portál do prostředku Arktidy nebo Sahary, takže objevit správný svět pro navázání kontaktu je často otázkou týdnů." Ještě dodá, že to asi není úplně tak dokonalé, jak se mohlo při prvním vysvětlení zdát. (A nebo se Sára naprdla a ukazuje ti, že to, že o tom má znalosti je dost prospěšné, než to, že jsi na ní spustili, že toho ví víc, než by měla)

Načež jen dodá, že to zařídí, a data o Bráně, tedy technického rázu, ti tam nahraje. A co se týče výtahů, že to je o zvyku a tedy se ti to brzy stane skoro intuitivním.

...

Při tvém poťouchlém pousmání, že francouszká pornoherečka a její dcery už tak brzo, zmizí ze světa, což je pro ně škoda, Sára jen lehce povzdechne, ne nějak vyčítavě. "Musíme vždy najít nejvhodnější příležitost a uskutečnění, co se týče proveditelnosti, relističnosti a co nejmenších následků ohledně vnějších zásahů, rodiny, přátel a aspektů jejich životů." A pokračuje. "U některých to je jednodužší, u jiných naopak poměrně obtížné, a tohle je nejlepší způsob." Pronese.

Načež, když se zmíníš o rusce, a odškodnění, či spíše zadostiučinění pro toho študáka, Sára okamžik přemýšlí, a pak kývne. "To by neměl být problém myslím, je to v rusku a jen jedna osoba, a z psychologického hlediska a stavu v jakém je vystavena svým okolím i veřejností. To by se mělo dát zařídit vcelku jednoduše, pokud si tedy přejte změnu, něco s tím udělám." Nadhodí, že tedy její skon bude více alkoholicko-nehodový. protože to bude vcelku realistická situace s hledem na to, co se kolem té rusky děje a čemu je vystavena.

...

Pousměje se, a lehce pohodí hlavou k místu kde jste seděli se Sárou. "Rozhodně je pěkná, a musím říci, že i zajímavá." Načež se pousměje, trochu poťouchle. "Vždy jsi si uměl vybrat." A nechá tě mluvit o době minulé před šesti roky. "Já, tedy jen já? No, tohle jsme přeci už probrali, nechtěli jsme se vázat ani jeden, ani já, ale ani ty. Vždyť víš jak to bylo, a nám bylo méně a i situace byla jiná. Neříkej mi, že by ses dnes, jako tenkrát rozhodl jinak?" Pousměje se, nezdá se, že by jste si měli co vyčítat, nebo ona tobě. "Ale nechme toho, je to za námi, a myslím, že ani jeden jsme z toho nevyšli špatně, nebo se zlými vzpomínkami." Pousměje se a zahledí se okolo. "Myslím, že někde na baru by to bylo skvělé, nebo, u večeře? Ale nechci tvojí milenku šidit o tvůj čas. Jak tu budete dlouho? Určitě se můžeme někde pak potkat, ať už jen se posadit na napít, nebo třeba i zajít na večeři a pak ..." Raději se odmlčí. "Ještě jsem to tu neprošmejdila celé, ale celkový dojem je zatím příznivý, zařízení luxusní, služby prvotřídní, soukromí zaručené. Musím se asi víc prohrabat do hloubky, abych našla nějaké mouchy!" Zasměje se. Vážně nic netuší!

...

Když vyjdeš za Sárou na chodbu, k výtahům, a necháš ji aby se do tebe při odchodu opět zavěsila, začnete hovořit o prohlídce dalších části. "Na zítřek jsem Vám naplánovala malé posezení na slavnostním obědě, a poté několik koktejlů a společenských návštěv, takže si určitě s hosty budete moci promluvit zítra dle libosti, ale rozumím Vám." pronese skoro pobaveně, když se zadívá směrem k baru, kde jsi zanechal i plavovlasou trojici a dvě budoucí kraví bučící hvězdičky. A to dozajista nejsou jediné WIP na ostrově. Zvláště, když si vzpomeneš, že se tu mají někde potulovat trojčata ruských modelek. "Nu, pokud Vás zaujala laboratoř, můžeme tam, ale protože jste po mě chtěl dokumenty k Bráně, aby jste se připravil na vědátory jak říkáte, soudím, že asi lepší bude obhlídka něčeho jiného. Chtěl jste vidět kravín, ale polední dojení už nestihneme, takže doporučím školku, po obědě budou mít odpočinek, takže tam bude klidněji, pokud chcete?" Pousměje se vejde do výtahu.

Ovšem pak se zastaví u výtahového ovládání, a zamyslí se. "Pokud dovolíte, možná by jste se měl napřed zastavit tady." A pokud nic nenítneš nebo neuděláš, zmáčkne jeden knoflík s označením "hračkárna" "Neměl by jste asi přijít s prázdnými rukama." Pousměje se. Ale jako pomocná ruka, asistentka, nejspíše myslí na všechno.

(pokud nechceš, ignoruj)(můžeš jet rovnou tam)

Poté co se otevřou dveře výtahu, ocitneš se v malém krámě který by snad vzdáleně mohl připomínat kombinaci hračkárny a cukrárny, neboť ze všech tří zbilých stran na tebe z regálů a držáků koukají sladkosti a hračky, nejrůznějších notně perverzních provedení. Okamžik se nic neděje, ale náhle se jedna zadní stěna pootevře a vyjde v masce zajíčka mladá dívka. https://hentaireviews.moe/wp-content/uploads/2018/05/ecchi-anime-sexy-maid-meido-bunny-girl-panties.jpg "Ahoj! Ahoj!" Pronese vesele a poněkud bezstarostně, jako by jí nezajímalo, že má před sebou šéfa. "Přišli jste nakupovat?" I když to ani nezní moc jako otázka, protože se k vám skoro přižene a uchopí do ruky barevný plastový košík s mašličkami a zavěsí se do tebe z druhé strany, i když tě spíše rovnou táhne k jednomu regálu a začne do košíčku dávat nejrůznější zvrácené hračky. "Já jsem Bunny!" Ještě pronese a hodí do košíčku něco, co vypadá jako gumové dvojstranné didlo, vcelku měkké a ohebné. "Modré, červené, žluté, zelené!" A hodí tam ještě tři další. "Tohle mám nejradši!" Ukáže na žluté. "Citronové!" Chvilku nechápeš, ale pak ti dojde, že to není plast nebo silikon ale nějaká tuhá a asi sladká želatina! To didlo se dá sníst, asi jako nějaká cukrovinka, poté co se použije! Nebo během používání? Poté aniž by se tě ptala na názor tě odtáhne (pokud se dáš) skoro skotačivým krokem k dalšímu regálu. "Čokoládové!" Ukáže na krabičky kde dle všeho jsou didla vyrobená z čokolády, a podle nákesů a nápisů jsou plněná nejrůznějšími krémy, které vytečou když se čokoládové didlo rozteče, nebo rozlomí či rozkousne. Docela by tě zajímalo, jak si s ním dívky hrajou? Načež tě bez nějakého skalu a ladu táhne k protějšímu regálu, kde je plyšový medvídek s vcelku velkým didlem mezi nohama. Bunny ho chytne, zapne didlo které začne slyšitelně vrčet a drnčet a ona medvídka obejme a kroutí se s ním ze stany na stranu, zatímco se mu puhupuje velké didlo, které vrčí a míhá se ti před hrudí. "Můj miláček!" A hodí ho do košíku. "Ták, ještě tohle!" Přinese odněkud dlouhý řetěz venušiných kuliček různých barev, ve kterých dle informací místo závažích jsou lentilky! Načež se rozhlíží po okolí, regálech, s rukou u úst "Hmmm, co ještě chcete?" Jako by se ptala spíš sebe, než zákazníků. A rozěběhne se k, s tebou stále v závěsu, k něčemu co je označeno jako "želé plavky" ...

Školka

Když se výtah zastaví a otevře do školky, k tvému překvapení se nacházíš na vcelku obyčejné chodbě, i když udělané spíše jen jako předsíň, kde je po stěnách rozvěšeno děkolik dětských obrázků, další jsou namalované přímo na zdi, kolem dokola jsou pak rozestavěné bačkorky a botičky a skříňky v nichž jsou vidět pláštěnky a kabátky a podobné věci, vyloženě očekávatelné v nějaké vstupní převlékárně skutečné školky. "To je pro atmosféru, aby to nebylo tak rušivé" Pousměje se Sára, a zazvoní na něco, co vypadá jako zvonek, ze kterého se vyline jemná melodie na druhé straně dveří. "Samozřejmě je otevřeno, ale pro tu atmosféru." Pronese a lehce se nakloní a rozepne si lodičku, a poté druhou, a vklouzne do jedněch z huňatých papučí co tu jsou v barevných skříňkách a bednách. "Mohl by jste se přezout prosím?" Ještě nadhodí, jako by to tu byl nějaký zvyk.

Načež se otevřou dveře a v nich stojí dlouhovlasá hnědovláska kterou jsi před pár hodinami viděl u bazénu v oblečení kravičky, tedy masce. https://musicabourdons.com/img/very-large-breasts-naked-3.jpg Tentokráte ji však na sobě nemá, jen kolem pasu má obyčejnou bílou zástěru s dvojicí dlouhých pásků, jenž ji nejspíše obepínají kolem krku, zvedající na prsa přední část košilky, ale ta je nyní spuštěná u pasu, jako by kojila. "Sářinko!" Pronese a koukne se na tebe. "Jé, nová tvář!" Pronese udiveně, ale spokojeně a uhne vám z cesty, aby jste mohli dovnitř. "Pojdte dál!" A když vstoupíte, zavře za vámi dveře a vůbec jí nenapadne, že by se mohla třeba zahalit. "Většinu jsme právě uložily ke zdřímnutí." Pronese spokojeně a ukáže aby jste jí následovaly. Na podlaze je jemný koberec, po stěnách nejrůznější malůvky, tedy spíše obrázky, a po okolí se válejí tu a tam odložené hračky. Napravo, nalevo i před vámi jsou pak tři velké propojené místnosti, s podobnou výzdobou, barevně vyvedené, ozdobené obrázky a mající po obvodu nejrůznější skříně s hračkami, nebo přímo nejrůznější hračky pověšené či připevněné, nebo opřené ke zdi.

Jak si letmo všimneš, na levé straně je místnost s modrým vymalováním, kde světlá přechází k nafialovělé, a jsou zde také zářivě žluté hvězdičky a měsíc na stropě. Je zde několik postýlek, od oka by jich mohlo být asi k dvaceti, a v několika z nich vidíš ležící dívky (při bližší prohlídce, kterou ti pak jistě nabídnou si všimneš, že všechny mají upoutané zápěstí a kotníky u postýlky, v kundičkách zasunuté vibrátory, nebo před postýlkou stroje které hýbou tam a sem didly co jsou v nich zasunutá. některé dívky mají na uších sluchátka, nebo na očích masky na spaní a většina z nich se tváří blaženě, nebo přinejmenším v přicházející extázy)

Na protější straně je prosklená místnost kde je z části vidět na verandu, i skleněnou stěnou na chodbu a dlaších pokojů. Je zde žluté zbarvení stěny a skříňky s hračkami jsou jen v rozích a prostředek místnosti je pokryt směsicí hraček a sexuálních pomůcek, a vypadá to zde jako herna. Dokonce si zde hraje několik děvčátek.

V rohu místnosti spolu dovádějí dvě plavovlásky, obě sedí na velkých nafukovacích míčích s didly, a hopsají nahoru a dolů, chvilku společně, chvilku kolem sebe, a jejich vyvrcholení na sebe nenechá určitě dlouho čekat, jak se lesknou míče v oblasti didel a jejich klínů. Mají na sobě jen ponožky nad kolena, jinak jsou nahé, jedna má dlouhé vlásky do dvou plandavých pramenů po krajích, sčesané mašlemi ve tvaru srdíček, zatímco druhá má dlouhé plavé vlásky jen ozdobené mašlí, ale jinak je má prosté. Vesele hopsají a moc si okolí nevšímají.

Další je černovláska sedící před obrazovkou a sledující kreslenou pohádku, jenž by mohla být něco jako zvrácená verze Sněhurky sedmi prcalíků, a když Snehurka dostane jednu z výbav, jenž vůbec není malá, do úst, dlouhovlasá černovláska si začne do úst strkat prstíčky a napodobovat Sněhurku.

Další dívka je hnědovláska s pony-copem, vcelku pěkně stavěná, určitě jí už táhne na osmnáct, nebo více, podle krásného tělíčka a vnad, ale to jak se houpe vesele na houpacím koni s didlem v sedle z ní dělá náramnou malou princeznu, nebo spíše rytířku?

Poslední je pak dívka s krátkými vlásky, ale vcelku pěkně stavěná která je v prostředku místnosti na kruhovém barevném koberci a hraje si s kostkama, jenž staví jednu nad druhou, povede se jí dát asi pět, možná šest do výšky a věž jí spadne, načež se prokroutí, obrátí jako by válela sudy, a místo pláče si všimneš jejího blaženého výrazu a slinění, a nakonec když se natočí ještě jinak si všimneš v klíně upevněného vibračního motýlka, co jí asi vydráždil v ten správný okamžik.

...

Když poté projdeš do hlavní, tedy středové místnosti, všimneš si několika stolků a židliček okolo. Současně jsou prázdné, až na jeden, u kterého sedí Thalia, spokojeně se usmívá, a malá zrzečka s copánky je uchycená oběma dlaněmi na jejím prsu a saje její mlíčko, zatímco kousek dál na zemi leží druhá dívka, vcelku podobná první, která si prstíčky dráždí klín a o okolí se nezajímá, jen jí po obličeji ještě teče mlíčko. Do dalších míst se ti moc nepovedlo nahlédnout, ale podle všeho by tu mělo být ještě tak jednou tolik dívek, pokud je tvůj odhad správný, ale zatím je nikde nevidíš, i když napravo a nalevo jsou další dvě místnosti, ale skrze dveře tam moc nevidíš. "Pšt?" Pronese Thalia a přiloží si prs na ústa. "Jen jí nakrmím a uložím, a hned budu jen vaše." Pronese, pohladí zrzečku po hlavičce, a po chvilce jí nechá se postavit, vezme jí za ručičku, stejně jako druhou holčičku, jenž se tváří trošku zklamaně, že byla vyrušená ze svého hraní, a vede je k místnosti s postýlkami, aby je uložila ... a pak se vám mohla věnovat. Zatímco děvče co vás doprovází se zadívalo, asi v rámci kontrolního dohledu, do místnosti s pěticí dívek, které asi nemusejí podstupovat odpolední siestu.

Alexandr Kenedy - 14. listopadu 2020 17:09
Alexandr Kenedy

Posezení se Sárou

Jeji omluva ohledně vykladu mě pobavila. "Jistě to chápu. Nepochybuji že toho víte o něco víc než by jte měla ale asi spíše z vlastní zvědavosti nebo zkušenosti než z toho co by jste věděla ze své pozice. A myslím že většinu toho co mi říkáte za což jsem vám rozhodně vděčný." Oznámim ji vdečným hlasme plně chápu že nemůže vědět toho otlik kolik bych chtěl.

"To pln chápu. Pokud se vám do toho nebude chtít nebudu vás nutit. Stejně budu muset projít dědovi poznámky sám jsem si jistý že tam něco zajimavého najdu. A možná to pak projdu okrajově sám." Pronesl jsem abych ji uklidnil že se těmi tunami papírů nemusí prohrabávat sama.

Trošku mě zaskočilo jak se rozařila jako malá holčička. Když dokončila svou přednáčšku první co mě napadlo byla dětska kravička. Když to oznámila povzdechl jsem si a teatrálně jsem pokrčil rameny. "budeme spolu vycházet velmi dobře když mi už nyni čtete myšlenky." pronesl jsem nakonec pobaveným hlasem. "Zkoušeli jste toho efektu využít a ke zvyšení učinosti latky pro růst prsou? Pokud jsem pochopil to co říkáte správně. Po podani ke koktejlu a vystavení vílímu prachu dochází ke zvyšení růstu prsou. Což by mělo navýšit nakonec zisk mléka ne?" Nadhodil jsem se zajmem. "Ale mám pocit že na tohle se budu muset zeptat vědátorů nebo možná spravkyně kraviná že ano?" Dodám po položení otázky téměř okamřitě.

....

Navážu na jeji žert. "Jistě dotazník typu jste Ropná věž nebo pracovnice hotelu? Nebo něco jako: "Kravička nebo servírka?" Zeptám se ji s úsměvem.
Potom co to vysvětlila jak funguje algoritmus jsem se napil a naklonil jsem hlavu na stranu. "To je mnohem koplexnější než jsem čekal. Předpokládám že provádíte i psychologické posudky a tak.ů nadhodil jsem nakonec zamyšleným hlasem. "hmm. Uvidíme ale zatím se zdá že nechám vás pracovat s vaším algoritmem. Počítám tedy že jde především o VIP zde nebo i tech za branou?" Zeptám se zvědavě.
Neměl jsem zatím důvod ji něják branit. "Přepokldám že závěrečné schválovani prochází přes vás ke mě že ano?" Ujistím se ještě zda to spravně chápu.

...

"i navazujete vztahy?" zeptal jsem se trošku zaskočeně ale né negativně spíše potěšeně. Vždy jsem chtěl vidět jak vypadá někdo z ruhé strany nebo tak . Když mi nabýdnula nakonec nahrani dat usmál jsem se na ni. "To bych ocenil kdyby jste mi to nahrala. Mohl bych konečně zaměstnat mysl i něčím jiným než krasou kolem mě nebo líp semnou." Oznámim ji pak s vlidným usměvem. A pak se k ni nakloním k soukromému oznámeni trošku spiklenecky se usměji. "A budeto vypadat že jste mě tak dokonale naně připravila jak to bude jen možné a vytřeme diky tomu oba dva vědátorům zrak." Oznámim ji spikleneckým hlasem.

"To vysvětluje proč to ovladání výýtahu bylo tak trošku zmatené pro mě. myslím že bude u vytahu chvili problém ale jistě se brzy zorientuji.ů Oznámim ji a pak se zamyslím. "myslím že se první podívam na informace." pronesl jsem a poklepal jsem na obal tabletu kam mi potom stáhne data.

(pvni školku)

...

"Předpokladám že v brzké době projdu základní fazi a dotanou kokejl." Pronesl jsem nakonec a když jsem ji viděl jak se tváři a jak odpovídá. "Sáro. Jste nadherná a okouzlující žena." Pronesl jsem a nakloním se k ni a důvrně ji pošeptám. "Navíc jste můj typ nádherná inteligetní s krasnými křivkami." Oznámim ji pak důvěrně.

*Jak by jsi nevěděla když podle mě všechno co napsal končilo první na stole tobě pak u dědy.* pomyslím si lehce pobaveně. "Nikdy nevíte co by se mohlo hodit.... Oh už tak brzy to je opravdu škoda ale co se dá dělat." Pronesl jsem s chápavým a trošku poťouhlím úsměvem.

Zamyslel jsem. "To zní velmi dobře Sáro." Přitakal jsem nakonec. "I když bylo by krasnou ironii kdyby se opila a měla smrtelnou nehodu. Bylo by to pro rodinu toho študáka jisté uklidněni." Ale nechám to ve vaších schopných rukou jistě stím máte víc zkušeností než já.

...

Slíbil jsem ji že se stím pokusím něco udělat. Ale upozornil jsem že kvůli izolovanosti ostrova to nemusí být hned. A rozloučil jsem se ruskou.

Pousmál jsem se když mi došlo že byla milně infromovana. "Ano dá se to tak říct že jsme vyletl z hnizda. " Oznámim ji s úsměvem. "Jo šest." Přitakám s lehkým usměvem. "Zatím jsme to tak daleko nedotáhli zatím jen milenka." pronesl jsem nakonec s milím s úměvem. Jako bych ji chtěl nadhodit že tu mohla být ona. "měl jsem moc prace. Ale to ti nemusím snad vysvětlovat sama jsi se vyšvihla. A ikdyž jsem se přimo neozval no některé tvé naštěvy hotelů sem ti dohodil já. Neoficíalně. Dodál jsem věcně. "Já si na tebe do nedávna vzpomínal docela často. Bylo to skvělí. Jen ty jsi se rozhodla že tvá prace má přednost. Škoda. I tak jsem ji obdivoval." pronesl jsem a po jeji otázce jsem se zamyslel. "Nooo. byla jsi to ty kdo říkal že vztah neni nemoc." Nadhodil jsem nakonec sklidným hlasem. že bych měl i zájem o pozvání. "Nebo si tě mám najit potom někdy v baru?" zeptám se ji klidně.
"jak se ti tady zatím líbí?" zeptal jsem se nakonec zvadavě. Prohodil jsem par vět ohledně minulosti a par soukromích žertů. A chvili jsem sni normálně mluvil. A pak jsem se lehce usmál. "Rad jsem tě zase viděl. Ale ač nerad musím běžet Aby mi Sára neutekla." pronels jsem omluvně. I když neumyslnou nárážkou na jeji odchod.

...

Nakonec jsem se vydal za Sárou s tabletem v ruce. "Půjdeme pokračovat v prohlídce?" zeptám se a nabýdnu ji rámě. "Rad bych si promluvil i s ostatními hosty. Ale nechtěl jsem tě nechat čekat." Oznámim ji. "Promyslela jste tedy kde začneme?"

Pán Jeskyně - 14. listopadu 2020 16:00
Pán jeskyně Eiris

Zase ta Sára

Sára pokrčí rameny. "Omlouvám se, ale mám na starosti personalistku a management, výzkumná sptáva jsem mimo mě a kromě základních informací Vám to nemám jak jinak nastínit, protože mě v tom nikdo neisntruoval ani tomu nerozumím. Mohu Vám podat jen to, co se ke mě dostalo, nebo si musíte počkat na ten odborný výklad." Pronese s jistou obavou v hlase, že tvá asistentka a sekretářka něco neví, ale popravdě, na druhou stranu, asistentka a managerka v BMW asi taky bude vědět, že se tam vyrábění auta, ale ne to jak funguje čtyřtaktový motor nebo spalovací komora. Obecně ti zdělila co se tam děje, ale jak to funguje netuší.

Načež se zatváří zamyšleně. "Myslím, že pokud projdu starší dokumentaci, mohla bych k tomu najít nějaké podklady, ze začátku, nežli se o to přestaly zajímat, pokud na to budete chtít navázat. Ale nebude to hned, je to z doby kdy jsem tu nebyla a sfémata se ukládala ručně na papír, ne do počítače." Pronese ohledně tvého soutnění s tím, že by se dalo vílího prachu, užívat jako zbraně, jenže to tvůj dedeček už v zárodku stopnul.

Načež se zasměje, a trochu ožije, vlastně se tváří docela dětsky a rozpustila, když se jí na to zeptáš. "Na tohle Vám mohu odpovědět, i bez vysvětlování jak říkáte vědátorů, pokud nechcete moc odborný přehled. Jde o jakousi kombinaci látek, a hormonů, které se vyskytují v koktejlu určeném pro růst prsů a zajištění laktace, pokud je použit před vystavením se této látce, v některých případech funguje jako částečný neutralizér, ale za cenu růstu účinnosti první drogy. Dívky a ženy se tak do onoho, zdědčtení pronořují pomaleji, nebo v menší míře, ale naopak látky na růst prsů a laktace fungují efektivněji. Takže ty další, vychovatelky, mají mnohem efektivnější růst prsů, ale jejich mozková degenerace je pomalejší, ale opačně, jako protilék to nefunguje, záleží na specifickém podání, době mezi tím a hlavně to funguje dosti, nepředvídatelně. Ale snad jsem Vám na to odpověděla." Pokud tedy kravičku vystavíš látce na růst prsů, a poté efektu vílího prachu, je zde šance, že efekt růstu se zvetší, ale vílí prach bude mít o to menší účinnost. "A pokud Vás napadlo, že po plném prostoupení, vznikají dětské veselé kravičky, tak nejste daleko od pravdy." Což je vlastně pravda, protože to dle všeho neposkytuje imunitu, jen zpomalení, ale růst je navýšen.

...

Sára se pokusí zažertovat a pronese "Myslíte, jako jestli na to máme nějaký dotazník třeba?" Pousměje se a pokračuje. "Hodnotíme pomocí několika vstupních dat a položek informace jako je věk, váha, hmotnost, poměr šířky boků k výšce, a podobné volně dostupné informace. Což je něco, čemu by jsme mohli říkat fáze jedna." Pronese a poté pokračuje po chvilce, kdy si urovnává myšlenky. "Poté následuje podání genové terapie, tedy koktejlů zajišťující růst prsů a hormonů, popravdě efekt není stoprocentně účinný, tedy spíše, výsledek není vždy stejný, protože na terapii tělo reaguje různě a tak můžeme říci, že někdy je růst a efektivita kolem 30 či 40% jindy může dosáhnout i ke 150%, což je jeden ze základních faktorů pro to, být nebo nebýt vybrána do kravína jako dojnice, nebo chovný kus." Informuje na asi nejzákladnější a nejpodstatnější část. "Nu a poté se v případě, že není dosaženo potřebného poměru růstu a výnosnosti podstupují druhotné testy a zkoušky, a případně výcvik, ohledně poslušnosti, inteligence, flexibility a podobně, na jehož základě pak mohou být přiřazeny k dalšímu výcviku a zaučení." Dodá a pak se zamyslí, zda to podala všechno. "Samozřejmě v případě přímého určení, nebo výběru, to můžete v rámci svých preferencí a požadavků změnit, a přiřadit ji ručně, tam kam chcete, ale jinak pracujeme s něčím, co bych asi nazvala algorytmem nejvýhodnějšího umístění." Vysvětlí, že to na základadě dat tedy zpracovává algorytmus, pokud tedy látka nezafunguje tak jak má, aby proměnila samici na dojnici nebo chovný kus.

...

Kývne. "Ano, průzkum v omezené míře stále probíhá, mámě několik průzkumných jednotek které se vydávají za Bránu, některé světy navštěvujeme pravidelně, slouží i jako forma zásobování, jiné jsou zaznemanávány, prozkoumávány, nebo přímo navazujeme kontakt. Opět musím poukázat na to, že nejsem vhodná osoba k vysvětlování, ale pokud bych to měla říci velice jednoduše, představte si bránu a lazení fekvencí třeba na rádiu, když naladíte příslušný kmitočet, otevřete do příslušného světa. Takže světy u kterých znáte frekvecni můžete navštěvovat opětovně, a u kterého naladíte nový, prostě pošlete průzkum. A protože neustále využíváme energii z palivové fúze mléka, můžeme Bránu otevírat pravidelně." Což je asi nejlačtější popis jaký jsi mohl očekávat, ale asi to i vystihuje. "Pro detaily, jestliže Vás zajímají technické a přesné funkce a provedení se zpracováním se musíte zeptat našich vědců. Mohu Vám tedy nahrát všechny dostupné technické údaje a plány i sem, ale nevím zda to bude užitečné bez patřičné prohlídky a vysvětlení?" Ještě nabídne, aby se nezdála tak neužitečná, že neví moc technického na nějaké specializované úrovni, neb to není její profese.

Ohledně otázky na stanici a hotel je Sára docela dobře informovaná. "Hotel stojí na místě kde bylo pro meteorogickou stanici zřízeno zázemí, tedy ubykace, sklady a podobné, to bylo samozřejmě zbořeno, nebo přestavěno. Samotná stanice je poté umístěna uvnitř ostrova, asi necelé tři kilometry odsud, z té byla většina přestavěna a využita právě na laboratoře, rektor a Bránu, zatímco pod hotelem je technické zázemí, ubykace, sklady a další potřebné úseky." Přisune si tablet a ukáže to na mapě, jak je pod nákresem hotelu do hloubky několika pater mnoho místností pod úrovní země, které nejsou asi jen garáže a sklady. "Vidíte, tady, tady a tady." Ukazuje na sekci označenou zeleně. Načež si všimneš, že od hotelu k laboratoři, v podzemí meteorologické stanice vede něco jako tunel, do jejího podzemí. "A zde máme spojovací tunely, vedou až padesát metrů pod povrchem a spojují podzemí hotelu s podzemím bývalé meteorologické stanice, nyní laboratoří a rekatorem Brány." Ukáže na tunely. "Můžete se tak dostat potrubní poštou dostat až do laboratoří a zpět aniž by jste musel po povrchu, což je samozřejmě také možné." A ještě dodá jako perličku. "Používáme zde stejný systém potrubní pošty jako je u výtahů, kde je několik šachet přímo napojeno na sebe, takže není problém využít z Vašeho apartmánu přímí přístup až ke stanici." Osvětlí, a případně ukáže. Což vysvětluje, proč jsou zde výtahy tak univerzální, jako u systému potrubní pošty totiž nejsou vázány jen na cestu nahoru a dolů po ose, ale mohou se v systému trubek pohybovat i doleva a doprava a vpřed a vzad, ne jen nahoru a dolů. Čímž činí celý komplex jednoduše dostupný od jakýchkoliv dveří. Proto jsi si viděl na stěně výtahu tolik knoflíků, dělených do barev a sekcí, aby někdo s výtahem nezajel kam nemá, nemá-li k tomu oprávnění. "Pokud si přejete vidět laboratoře, mohu Vás tam tedy vzít hned odsut?" Pousměje se (pokud chceš školku, bude školka, reaguji na RP kde jsi mluvil o laborce)

...

Sára se zamyslí, nad tvojí otázkou a poté kývne. "Kromě téhle trojice, ano, všechny už dostaly. A ..." Zamyslí se. "Musela bych se podívat do systému, myslím, že asi deset hostů nedostalo, ty co přiletěly posledním letadlem." Osvětlí, že kokjejl hormnů na růst prsů tedy už obdržely jak zpěvačka, tak novinářka i zpěvačky, ale trojice plavovlásek ještě ne, stejně jako několik dalších WIP co se asi potulují okolo. "Já? Ehm? Ne! Určitě nemám na co Vůbec!" Pronese a zatváří se jako postavička v anime, jen jí zvětšit hlavu a nakreslit nad hlavu bublinku s lebkou, hnáty a zavináčem.

Když jí pak předáš kontakt, tedy spíše upřesníš na koho se má obrátit kývne. "Ano, vím kdo to je, pokud si přejete, kontaktuju jí. Ovšem nevím zda to k něčemu bude. Všechny tři zemřou za několik dní při požáru jejich sídla zapříčiněného vadnou elektroinstalací v tom starém přestavovaném domě na předměstí co nedávno zakoupily." Pronese a dodá. "Ale samozřejmě se Vám pokusím sehnat nějaké relevantní informace, všechny co by měly být k dispozici

Sára kývne. "Mohla by se stáhnout do ústraní, a nejspíše to neunést, viděla bych to na otravu alkoholem a sadu prášků na spaní, nebo máte jiný názor pro teatrální konec operní pěvkyně? Mě to přišlo příhodné." Pronese Sára, a máš pocit, že si přímo vyžívá scénáře takových únosů. Možná až trošku sadisticky se zvráceným potěšením, že když to jednou potkalo jí, proč si to nedopřát a neorganizovat i pro ostatní?

...

Poté co se rozloučíš s ruskou operní zpěvkyní, a přisedneš si k bývalé známé, na okamžik se na tebe zahledí, skoro až pobaveně a ukáže směrem vedle sebe. "Ale, ptáček nám vylétl z hnízda?" Pousměje se. "Jak je to dlouho, šest let?" Zazubí se. "Vypadáš dobře! Ne, vážně, vypadáš dobře, ale co tu děláš? Neříkej, že jsi tu líbánkách?" Pronese a pohodí hlavou jemně k stolu, kde jsi seděl se Sárou. "Nebo jste to ještě tak daleko nedotáhli?" Nejspíše je naprosto mylně, a záměrně informována o tom, co se tady děje. "Jak se ti daří, a co vlastně děláš, nedal jsi o sobě vědět již několik let. A víš, že si na tebe občas vzpomenu. Nebylo to zase tak špatný ne?" Pronesla pobaveně. "Takže, snoubenka, manželka, milenka? Zvát tě ke mě na pokoj k probrání starých časů asi nemá moc smysl že?" Zahledí se do sklenky a přejede jí špičkou prstů a dopije.

Pán Jeskyně - 12. listopadu 2020 22:00
Pán jeskyně Eiris

Zase ta Sára

Sára se zamyslí když se zeptáš na Thaliu, chvilku asi váhá, nebo jí to šrotuje v hlavě. "Přesně to nevím, myslím, že Vám to pak lépe vysvětlí u Brány, ale myslím si, že to můžeme shrnout jako soubor faktorů, že se nemůže dostat zpátky, a myslím si, že ani nechce, a nemá kam jinam jít. Vlastně sem byla nalákána jako včela na med, a nemíní odejít. Ale asi nejsem ta správná osoba, která by se měla v tomto ohledu pouštět do vysvětlování, omlouvám se." Pronese trochu nervózně. "Myslím, že ani odejít nechce, pokud bych mohla říci, má tu vše ke své spokojenosti." Pokud v tom tedy není ještě něco jiného? Nadhodí Sára spíše myšlenku, nežli asi bernou minci skutečnosti a pak pokývá hlavou. "Ano, fyzicky dospělé se začnou chovat jako zcela malé děti ve všech směrech svého mentálního uvažování. Tedy, až na to, že jejich těla plná hormonů a potřeb jsou velice citlivá na sex, jakožto příjemný podnět po něm touží jako děti po sladkém. Proto všechny ty hračky, mají to jako formu odměny, uklidnění, zpříjemnění a hlavně je to udržuje v klidu." Pronesla Sára vcelku zkušeně. "Takže si hrají a jako děti se o nic jiného nestarají. Naneštěstí se nám nepovedlo přesně lokalizovat, nebo jinak vypátrat, natož extrahovat či napodobit složky nebo látky které to způsobují, takže ač jsme uvažovali o využítí tohoto stavu, je-li to například hormon, nebo chemikálie, nijak se to zatím nepodařilo. Popravdě Váš dědeček byl proti tomu, aby jsme podnikali nějaké razantní nebo snad invazní zkoumání toho, jak tento proces přímo funguje." Pronese Sára a je vidět, že manažerské křeslo asi nemá úplně bezdůvodně, protože je pravda, že něco takového, fungujícího jako droga, chemikálie, nebo zbraň by nejspíše mělo ohromnou cenu. Když pak zmíníš pomocnici, Sára kývne. "Ach ano, pomocnice, samozřejmě, ve školce je několik vychovatelek a pomocnic, ne všechno by zvládala jedna žena, ale, že by měla některá ocásek. Musela bych se podívat do složky, ... nebo je navštivte a přesvěčte se?" Pronese pak, po krátkém nádechu a tváří se třošku poťouchle. "Některé tam jsou proto, že při testech, měly vhodné předpoklady jako tvůrčí a vchovatelské, sociální aspekty, některé kravičky slouží jako vychovatelky, protože mají silné mateřské pudy, a některé tam jsou prostě na vyžádáná nebo přemístění vašeho dědečka, aby byly na takovém místě." Sára se pokouší vysvětlit. "Je to vlastně taková směska aby to fungovalo, a funguje. Myslím, že lépe nežli z dokumentace to v tomto případě poznáte názorně, jak říkám, je to kapitola sama o sobě." Posumněje se.

(tentokráte smůla, bude to vážně jen didlo s ocáskem u lidské holky, škoda, blbej hod)

Sára pohotově odpoví. "Samozřejmě, výcviku je věnována veškerá péče, vlastně v někerých případech to funguje spíše obráceně, tedy, že se podstupuje nejprve výcvik a na dojnice a jiné přiřaření se začleňují až kusy které nedokáží výcvyk ustát bez požadovaných výsledků, nebo prokazují nadprůměrné hodnoty jako je dojivost, plodnost, hormonální stimulace a tedy je tam jejich umístění vhodné. Takže bych spíše řekla, že nežli by šlo o výcvik těch co se nestanou dojnicemi, tak se cvičí všechny a dojnice se stanou z vyřazených, pokud se nerozhoduje rovnou na jiných základech aspektů volby." Pronese opět zcela profesionálně. "Představte si to tak, že by jste dostal novou, adeptku, pokud se ukáže, že má vhodné předpoklady, může se stát hned dojnicí, pokud je to pouze průměr, začne se s výcvikem, napřed obecným, který když nezvládne, stane se dojnicí, pokud ho zvládne, lze pak výcvik dokončit na požadovanou pozici." Pronese a při vesměs nevyřčené otázce se zamyslí. "Já? Vlastně bych mohla říci, že jsem uspěla ve výběrovém řízení na post správkyně a manažerky, na který jsem se hlásila. Takže pokud jde o tuto otázku, dělám to co jsem dělat chtěla, jen jsou tu jiné pracovní podmínky, nežli v běžných zaměstnáních takovéhoto typu. Dříve jsem pracovala pro jednu z dceřiných společností, a můj kariérní růst se odepral jiným směrem, i když pod stejnou hlavičkou společnosti." Pousměje se, spíše smířlivě, ale ne negativně. Přesto to asi znamená, že tohle místo asi spíš bylo odsunutí odněkud kde vadila, nebo se ukázala moc vhodná na to to dělat, a tak ji sem někdo šouplnul, protože měla vlohy. Což asi nejspíše kvituje to, že odtud nejspíše nemůže odejít, ale jinak se asi očividně nemá špatně a práci ji nejspíše i baví?

Když změníš téma hovoru, na laboratoř, Sára opět jakoby ožije. "Ovšem jistěže, vlastně jich tu je hned několik. Tedy, ne všechny jsou nyní v provozu, nebo plně vytížené, ale určitě jsou provozuschopné a samotný výzkum danále probíhá. Tedy, výzkum asi není přesný termín, spíše průzkum, pokud tedy mluvíme o Bráně. Počet světů se sice zdá konečný, ale ani zdaleka jsme se nedostaly ani k řádům procent v možnostech jejich otevírání a objevování, takže prlzkum jako takový stále probíhá, i když v redukovaném počtu. Však se to dozvíte, ale s povolanejších úst. Ale na samotné Bráně již není nejspíše co zkoumat, ale zasvědcení Vám řeknou přesněji. A co se týče dalších laboratoří, při prohlídce uvidíte sám. Jedny jsou přímo pod hotelem, druhé pak v komlexu uvnitř ostrova, v podzemí, v bývalé základně jenž nám tu zůstala z dřívějších dob." Pronese Sára, a jako by po očku koukla, zda jsi si zapamatoval výklad o ostrově, aby tě to neudivilo.

...

Tessa se mile usměje, lehce kývne. "Děkujeme, samozřejmě to vyřídím." Pronese a je jasné, že tedy to nebyla ona, kdo na jídle pracoval, nebo ne ve vší samostatnosti. Přeci jen je to logické, když ještě pracovala na nápojích, desertech a vůbec se její oblečení nehodí do kuchyně, což znamená, že tam vzádu asi, ne nečekaně, musí být někdo další. "Opět čisto, bez ledu?" Optá se jen, aby věděla co přinést, a odnese tác, mísu s tatířem i skleničku. A za chvilku se vrátí s novou sklenkou whisky. "Prosím." Kterou před tebe položí.

Poté co Sáře odvětíš, že rozkošnou rusovlásku poznáváš, Sára aniž by cokoliv jinak kometovala pronese "Jistě" A dál se dívce nevěnuje, nejspíše usuzujíc, podle pohladu, že jí nezajímá, a tak nejspíše ani netuší, že to znamená, ve tvém případě, důvěrnější známost, nežli jen známost dané osoby. Otázka je, jako moc tedy jsou tvé složky obsáhlé, a do hloubky.

Jakmile přejde řeč na dvojici, hvězdiček Sára při zmínce o posledním vystoupení div nevyprksne smíchy, ale udrží se, ale vidíš, že má co dělat, aby to rozdýchala nosem a kousla se do rtu. "To mi prosím nedělejte." pronese když už se dá dohromady. Načež se zadívá opět na vyvinutou modrovlásku a pronese. "Dostaly uvítací drink, což je koktejl hormonálních stimulantů a dalších látek, o kterých jsem mluvila. Dle přání a potřeb se případně podávají další dávky a zákroky. Ale tady to vypadá, že si šla rovnou přidat." Pronse a zamyslí se. "Skutečně je vyvinutá že?" Že by trošičku žárlila, a přitom tu má kolem vyvinutých kraviček kolem dokola.

Při pohledu na chutnou trojici plavovlásek, která vypadá přímo k nakousnutí, se Sára zarazí "Opravdu? O tom já nic nevím, i když jejich složky jsou dosti chabé. Ale nic v nich zmíněno nemám, a to jsem si je četla včera." pronese a tváří se opravdu zmateně, proč by to tak mělo být, že by měly být nějak spojeny s ostrovem. "Prověřím to, ale nic jsem nezjistila, ale zapátrám více do hloubky. Máte nějake indocie, nebo vodítko kterého bych se měla držet?" pronsese udiveně, že by tenrtokráte její špionážní síť selhala, ale tys něco věděl.

Ohledne ruské operní pěvkyně Sára trošku nakrčí nosík, a pak se lehce předkloní, aby mluvila ještě tišeji. "Není to prý nic vážného, ale proslíchá se, má na krku žalobu za řízení v opilosti, při kterém srazila nějakého študáka. Sice to na sebe má vzít jeden z jejích, přátel, přítelů, že řídil on, ale ani v jednom případě to nebude dozajista levné, at už soudně, nebo podržet si takového přítele." Pronesla Sára decentně, a vcelku jasně, co by znamenalo finančně jedno, nebo druhé.

...

Načež, když se Sáry zeptáš o dovolení, pousměje se a kývne. "Jistěže, pokud mě omluvíte, já se také na okamžik vzdálím." pronese, i když se to zdá spíše ze zvyku, nebo taktnosti, uchopí malou kabelku a vydá se do míst k malé chodbičce, kde se jak říká, přepudrovává nos.

Takže ty máš příležitost si na chvilku odběhnout, oddesnout k jiné ženě, aniž by to vypadalo trapně, že jsi svoji partnerku zde nechal bez dozoru a společnosti. I když, svým způsobem, na svém ostrově a jen v ženské společnosti na baru, by to asi tak působit nemuselo.

Poté co si přisvojíš místo vedle opěrní pěvkyně, malý okamžíček se tváří trošku nechápavě, spíše udiveně a možná i vystrašeně, ale vzápetí ti podá pac, vlastně dlaň, po vzoru paniček určenou k polibku. Z blízka nevypadá vůbec špatně, vlastně se zdá být mladší, nežli se na první pohled zdálo, i než by se očekávalo od pěvkyně vcelkem slušného a dlouholetého profesionálního formátu/počítej něco přes třicet, možná k pětatřiceti. Okamžíček zaváhá, nežlí v hlavě asi vše došrotuje, tedy ohledně toho kdo asi vůbec jsi, a proč jsi za ní přišel. "Ovšemže! Prosím, budu jen ráda za společnost." pronese, když jí to asi dojde, že jsi její zdánliví mecenáš. "Ano, nešťastné že, musím Vám vyjádřit svojí nehinoucí vděčnost." Přisedla si trochu blíž, a porozhlédla se okolo, možná trochu instinktivně, jako by staral o to, zda to někdo neuvidí, jak se piblížila. Nejspíše je jasné, jak je zvyklá splácet přízeň tou svojí. "Oh, Vy jsme mě viděl na Moskevské scéně?" Pronesla pak udiveně, ale i fascinovaně. "Doufám, že jste byl semnou spokojen?" Pronesla skoro až mlsně, jako by jí nedělalo za těžko nespokojeného mecenáše uspokojit nějak jinak.

Pán Jeskyně - 12. listopadu 2020 19:06
Pán jeskyně Eiris

Zase ta Sára

Na tvůj popud shrne Sára stručnou nezajímavou historii jen do několika vět, a většinu přesune až na dobu od založení a vybudování hotelu, po další důležité okamžiky a úseky co okolí utvářely. Takže tím neztratí více nežli několik minut, ale uděláš si slušný obrázek o tom, že ostrov je docela slušně izolovaný, nedostupný a tedy vhodný právě k takovým věcem, jenž Sára nakousla, a ty jsi i zahlédl přes kameru, nebo tě čekali na pokoji a výhledu z něho.

Když její slovní spojení starého pána dvojsmyslě ohodnotíš, jen se pousměje, kývne, a pípne něco, co snad znamenalo "Jistěže." Poté se trochu zarazí, a zakroutí energicky hlavou. "Ehcj? Ne, to ne! Tedy, ano, jistě, máme tu Vaší složku. Managment by měl vědět jaké budou Vaše, preference a připravit se na Vaše požadavky." Pronese ohledně tvé otázky na složku, nejspíše vcelku podrobnou o tvé osobně. Pak se podívá na své šaty, a pousměje se. "To jen, mám tu barvu ráda." Pronese s uzarděním, ale nezvypadá to, že by to skutečně plánovala pro tvé potěšení, tedy s vyjímkou obléci se nějak tak, aby se šéfovi líbila, ale nejspíše ta barevná variace je skutečně dílem náhody, nežli toho, že by ti chtěla podlézat a vnutit se ti barvou o které si přečetla, že jí máš rád. Tak detailní informace asi nemá, nebo pokud ano, asi jí nezapracovala a jen se to tak sešlo.

Poté co se Sára dá podrobnějšího popisu ostrova, čirou náhodou zodpoví jednu z tvých otázek, týkající se dojnic. "Takže Vám zbývá už jen devětsedevadesátdevět, to zní slibně." Pousměje se a pokračuje. A když zmíníš, že to vysvětluje mnohé věci, jen kývne. "Přesně tak! I když, né tak úplně, ona Thalia je spíš taková epizoda sama o sobě, takže bych jí nepoužívala jako nejvhodnější přirovnání." Pronesla pak s jakýmsi zaváháním, nebo spíše se zadumáním, zda to je přesně to, co očekávat od příkladu práce Brány.

Načež ještě rozebere několik věcí a drobností, a když tě nechá vše vstřebat, nechá ti prostor pro otázky a připomínky.

Mezitím je před vás přineseno jídlo, Sára si nabere trochu paštiky, či co to je v miskách, namaže jí na špičku toustu a poté si nabere tatarák, promíchaný s vajíčkem, vloží do úst, labužnicky si vychutnává dlouze chuť a poté zají toustem. "Dobrá, takže začneme tam. Jak jsem říkala, není to ale to nejpřesnější, nebo nejvýstižnější využití k posouzení Brány. Školka je spíše takový, řekla bych harém, soukromé potěšení, místo pro relaxování a uvolnění se, kde Váš dědeček trávil čas, ale sama o sobě nemá s Bránou moc společného, tedy do důsledku. Vlastně jednoduše řečeno, jsou tam umístěny dívky, většinou, které nejsou vhodné z nějakého důvodu pro práci, nebo pozici dojnic, případně byly natolik roztomilé, že je Váš dědeček chtěl mít u sebe. Na fungování Brány se však nijak nevztahuje." Poté se napije a pokračuje, a "Pokud jde o Thaliu, tak je z jednoho světa za Branou, je to snad víla, nebo elfka, zkrátka jiná rasa chcete li, velice podobná nám, ale jiná. A školka šunguje v jistém smyslu díky ní, protože jako víla, či co je, vylučuje jistou látku, které říkáme vílí prach, funguje trochu jako droga, působí veselost, spokojenost, bezstarostnost a vůbec, dá se říci, že dělá ze svého okolí hravé děti. Určitě tedy chápete, proč je izolovaná, a jsou u ní jen ty, které má ve školce na starost." Posměje se a pak dodá. "Ach ne, nemusíte se obávat, působení té drogy je částečně dočasné, a částečně, hormonální, jednoduše bych to řekla tak, že pro Vás, jako muže, to bude mít zcela jiné, nenásledkové účinky, jen způsobující potěšení, zatímco pro, ženy je povětšinou dlouhodobé vystavení, fatální?" Pronese s neurčitým podtextem, jako by hledala vhodné přirovnání, protože se zdá, že asi takový osud zase až tak fatálně nezní. "Ovšem samozřejmě máte pravdu, že to není dětský koutek, tedy v pravém slova smyslu. Co se týče vybavení, vzjledu a fungování, příliš se neliší, od skutečné školky, byť hračky jsou poněkud jinačí, i když pro ně zábavné kategorie, a tráví čas hraním, ale jsou tam dívky a ženy jinak zralého věku, ale chápání a myšlení, dětského. Ale, nepředstavujte si je jako nějaké mentálně retardované, nebo tak, spíše by bylo vhodné říci, v rauši, nebo nejlépe, okouzlené. To by to asi nejlépe vystihovalo, chovají se jako hravé děti, ale plné hormonů a nabuzení ve svých dospělých tělech, a proto k tomu mají školku uzpůsobenou." Pronese pobaveně na vysvětlenou, protože ta představa je asi skutečně trošku vtipná.

Když se poté pustíte do jídla, Sára si chvilku vychutnává své jídlo a pak pokračuje, když se zdá, že snědla pár soust a měla by tě při jídle opět bavit, a zahrnovat informacemi. "Ano, přesně takle to funguje, velice dobře! Pokud, starý pán, projevil zájem o nějakou osobu, nebo zábavu, kterou toto zařízení neposkytuje, daná osoba prostě byla na ostrov dopravena, někdy vcelku jednoduše, formou pozvání, jindy, méně okázalejší metodou. Pro jisté formování, vztahu, zábavy, pobavení a čistě asi z jisté potěšení z luxusu, si pak pán hrál v luxusních místech se svými, hosty, dokud neprojevily zájem hotel opustit, nebo nezačaly být nudné, či se rozhodl, že je možné přejít k další zábavě. Načež, se z návštěvníků WIP stávaly služebné, dělnice a nebo, ropné věže." Nadhodí termín jenž jste pro kravičky povznesly do jiných rozměrů. Načež se na tebe Sára zadívá, chviličku si tě prohlíží, poté jako by se rozmýšlela, zda ho sklopit, nebo ne. Možná se chystala říct, jak to bylo s ní? (ještě to nemám ale 100% rozhodnuto, jak to s ní bylo)

...

Během jídla při kterém Sáru tu a tam zpovídáš, a tu a tam ti naopak něco vysvětluje, ukazuje, nebo odpovídá na otázky, pomalu plyne čas. Během něhož do baru zatím nikdo nezavítal, ale v okamžiku kdy Sára odložila ubrousek na tácek, a bylo jasné, že další sousto už není na pořadu dne, se otevřely dveře baru, a vešlo několik žen se zlatými obojky. Barmanka právě šla odnést, tedy vyzvednout Sářin tác, ale zastavila se v půli cesty, uklonila se a ukázala směrem za vás a k baru. "Výtejte! Během okamžiku budu u Vás!" Pronesla a v mžiku odběhla za pult, kde vzala několik lístků a odnesla je usazujícím se ženám, a teprve cestou zpátky uchopila Sářin tác a odnesla jej. "Mohu Vám ještě něco přinést?" Zeptala se s pohledem na tebe nežli odešla, aby se případně věnovala dalším hostům.

(pokud nebudeš reagovat na vstup jinak, tak kromě obecného pozdravení, či pokynutí a podobně, si vás nevšímají, a usadí se na svá místa, byť si všimneš, tu a tam, že se na vás některá podívá, ale spíše taktně, nebo jen s jistým údivem, místo očumování)

A Sára se nakloní trochu blíže, a začne tu tam, spíše nenápadně podávat drobná informační data, postřehy o ženách co vidíš kolem. "Alexandra Fjorová, ruská operní pěvkyně, před několika týdny přišla o hlas, dovolila jsem si jí tedy Vaším jménem, jako velkého obdivovatele opery a jejích vystoupení nabídnout ubytování se všemi léčebnými, ozdravnými a rekonvalesčečními výhodami, protože jí dle všeho vzduch u moře na teplém místě udělá dobře. Dle informací prý má poslední dobou jisté, finanční potíže a neodmítla Vaši lákavou nabídku." https://rule34.xxx/index.php?page=post&s=view&id=4226645 Ukáže na vcelku krásnou ženu s bohatým hrudníkem a v luxusním oblečení, chovajíce se trochu výstředně, asi jako ruska na baru. Sedící však ne na baru, ale v jednom z boxíků, s nepokrytým výhledem na tebe.

Poté Sára poskytne informace o dvou mladých ženách v barevných výstředně vyzývavých šatech. "Sandra a Silvia Tarasovovy." Máš pocit, že Sandra musela vykrást nějakou ruskou samoobskuhu s modelkama. "Je to jejich umělecké jméno, hrají si na sestry, ale jde o milenky. Ale jako pěvecké duo jsou vcelku dobré, proto jsem Vám je objednala." Pronesla při pohledu na dvě trochu výstředně zbarvené dívky. https://rule34.xxx/index.php?page=post&s=view&id=4187473 Které se posadily na barové stoličky a začali si něco brebentit. K čemuž si Sára neodpustí jemně uštěpačnou poznámku o tom, jak někdo může zpívat s takovým hrudníkem, což nejspíše mělo být přeloženo, že bučení by jí asi šlo mnohem lépe, neb k přeměně na kravičku jí moc asi nechybí.

Další byla vcelku zajímavá zrzka, která se také posadila na bar. https://rule34.xxx/index.php?page=post&s=view&id=3568507 "To je Sonia Sacharovová" (což ti ale nemusí říkat, protože jí poznáváš, alespoň co se týče vzhledu a jména)(ale můžeš jí i znát, pokud chceš) "Je to vyhlášená recenzentka hotelových a luxusních rezortů nejvyšší kvality, její články otiskují nejprestižnější časopisy, a samozřejmě je i významná blogerka." Což ti dává tušit, že to s tím ruským vykrádáním, spíše kradením občanek asi nebude zase tak mimo obor a mísu, protože v Rusku se takovíto lidé přeci jen občas, ztrácejí? Možná je Rusko dobrým zdrojem pro, zásoby? Ovšem pak si uvědomíš, že to asi tak nebude, protože Sonia podle všeho již několik let píše a žije v Londýně, alespoň tedy co si matně vybavuješ. (pokud znáš: https://rule34.xxx/index.php?page=post&s=view&id=3665887 tak takle)

Dvě zbylé skupiny pak tvoří dvojice jenž si sedla k boxíku u dveří, a tváři se nenápadně, až je to nápadné. A trojici plavovlásek, jenž by při trochu fantazie, nebo při přihlédnutí k náramnému plastickému umění a omlazovací kůře, mohlo být skupinou matky se dvěma dcerami, nebo nějakého zvláštního trojúhelníku, snad učitelky s žákyněmi? I když, máš pocit, že jsi tohle tělo už někde viděl.https://rule34.xxx/index.php?page=post&s=view&id=3717683 a https://rule34.xxx/index.php?page=post&s=view&id=3862362 a https://rule34.xxx/index.php?page=post&s=view&id=3420831 "Francouzská milionářka, majitelka řetězce, společností pro dospělé. S dcerami. Sania dÉnses." Podotkne Sára. "Dříve hrála v několika lechtivých filmech, a myslím, že dcery převezmou řemeslo." A pohodí trošku hlavou, jakoby to mělo znamenat, že to řemeslo asi bude spojené s něčím tady. Když jsou ve WIP kategorii?

Načež ti ještě oznámí, že poslední ženy které se usadily do boxu jsou ve skutečnosti strážkyně, ochranka, bodyguardky, zkrátka pracovnice hotelu, ale v utajení, pro případné řešení potíží. Možná proto jako jediné se snaží příliš si vás nevšímat, ale řekněme, že právě to je trošku udělalo nápadnými, alespoň tobě.https://rule34.xxx/index.php?page=post&s=view&id=3165401 Ale jejich oblečení, jistá elegance a krásná těla z nich dělají adeptky na to, hrát si na nějaké bohaté paničky na dámské jízdě.

...

Pokud nenavážeš kontak, nebo se nerozhodneš se Sárou zůstat dále v baru, Sára nadhodí, že "Právě bude doba dojení. Pokud by jste chtěl začít v kravíně." Pronese pak nenápadně, a pohlédne směrem ven z okna. "A mohla bych Vám ukázat nějaké další, místa, pokud si to tu chcete rovnou prohlédnout." Pronese s pobavením ...

(Teď ale ber stylem jedno nebo druhé - oboje bude mít pro a proti)(buďto seznámení s ženami na baru, ještě před oficiálním seznámením, nebo něco v kravíně či při prohlídce)(NPC neutečou, ale mohou pak regaovat jinak, nebo se něco jinak stane)

PS: pokud chceš, můžeš jakože umět rusky, a mluvit s nima i rusky (normálně, ale napsat, že to je ruština)(ale nic není zadarmo jak se říká)

Pán Jeskyně - 8. listopadu 2020 10:15
Pán jeskyně Eiris

Opět ta Sára

Sára tě uchopí za zápěstí, přiloží dlaň na čtečku a poté co projede jakýsi, asi laserový paprsek, ji uvolní. "Snažte se vždy dotknou co nejvíce místy, ale ne křečovitě, snímá jednasedmdesát bodů pro shodu." Pronese nějaký technický detail, volně přeložený asi jako *prostě tu dlaň přilož nějak takle, jako dycky a ne vzhůru nohama*, načež se zařízení rozsvítí.

Při otázce, zda se jedná o pojistku k jejímu nevyhození, že zablokovala nějaké funkce, se na okamžíček zarazí, a pak se rozesměje. "Ne, vůbec, ... ale co kdyby jste omylem vyhodil hotel i ostrov? To by pokazilo den." Pronese skoro tajemně, jako by tu mělo být nějaké tlačítko a v podzemí přinejmenším vodíko-atomový generátor. "Ovšem zdá se, že chápete. Je to myšleno jen proti vzniku náhodné chyby." Pronese spokojeně, že kvůli oprávněním nevyšiluješ a spíš to bereš jako vhodné proti-opatření.

Jak pokračuješ v hovoru, Sára se zasměje při zmínce, o počtu otázek. "Tak to abych si objednala i snídani, při tom počtu." Ale ihned se vrátí k jakési profesionalitě. "Samozřejmě, takže to shrnu co nejobecněji. Kde začít. Tedy." Na okamžik se odmlčí, usrkne si potí, a pokračuje. "Po vcelku nezajímavé historii, která spadá někam od objevení ostrova, až po čtyřicátá léta, se tu vlastně nic nedělo, jen s tím, že se na neobydleném ostrově uvažovalo o vysazení koz a ovcí, jako polodivoké farmě. V čtyřicátých letech tu byla vybudována dočasná meteorologická stanice a základna s posádkou, jenž byla využívaná v době světové války. V padesátých letech byla zrušena a ostrov opuštěn pro celkovou nákladnost zásobování, dostupnosti a výsledky které byly možné v té době získatelné mnohem snáze a rychleji. Ostrov a komplex chátral, až jej v roce 1962 koupil Váš dědeček, a do roku 1972 jej zcela přestavěl, přebudoval a vystavěl zde hotel." Sára se na okamžik odmlčí, a pokračuje. "To je asi nejstručnější historie. Hotel nějakou dobu sloužil jako sídlo, luxusní letovisko, a rezidence vašeho dědečka, kde si postupně budoval vše ke svému potěšení a přáním, nejprve jako pracovní základnu, poté jako zimovisko, následně letovisko, a v posledních letech jako důchodový resort, než ho opustil a přenechal Vám, což byl poslední větší zásah do jeho přestaveb a fungování. Tedy přesněji, většina zázemí a funkcí zůstala nezměněná, jen některé prostory byly upraveny aby více vyhovovali Vašim osobním potřebám, nežli rozmarům starého pána." Trochu se zarazí, zda takovým oslovením nepřestřelila, ale podle toho co řekla, to asi nemyslela i když to tak jako slovní spojení vyznělo, na jeho věk, jako spíše neobratný termín pro bývalého majitele. "Změny se neměly samozřejmě týkat poskytovaných služeb a zařízení, jen čistě věcí vašeho soukromého preferování." Osvětlí, že tedy věci jako školka, kravín a podobně jsou beze změny, jako byly předtím, ale přestavovalo se tvé apartmá a podobně. "Hotel je svým způsobem naprosto soběstačný, vyrábíme si vlastní energii, dopravujeme a zřizujeme vlastní zásoby a zařizujeme vlastní služby a zázemí, proto zde fungujeme bez toho, co bylo na obtíž komukoliv dříve, tedy odloučení a izolace ostrova, jenž ho činila pro běžné užívání naprosto nedostupný a neekonomický, což bránilo jeho osídlení, a tak se často ani nevyskytuje na mnohých světových mapách." Načež se nakloní blíže, ne snad proto aby si tě prohlédla, nebo ji Tessa neslyšela, ale asi čistě jen z rozmaru. "Napadlo Vás, proč tu máme kravičky, tedy dojnice?" Usměje se a zase se oddálí. "Váš dědeček, mimo jiné, byl úžasný vědec a objevitel a přišel na způsob jak používat laktózu jako palivo, pro říkejme tomu, mléčnou fúzi, což znamená, že mléko lze používat podobně jako benzin, na pohon, stejně jako do agregátů. Všechny ty dojnice tak nejsou vlastně nic jiného, nežli forma, těžařských věží na ropu, která pak pohání tento ostrov, hotel a z přebytků se ještě mohou vyrábět vynikající mléčné výrobky a kosmetické preparáty." Zasměje se, jako by chtěla na něco nenápadně poukázat. "Váš dědeček totiž objevil látku zvanou laktacit, jenž povzbuzuje hormon k tvorbě mléka podobně jako hormony při graviditě, ten způsobuje jednak trvalou laktaci, tak současně růst laktačních žláz, jenž se tak snaží vyrovnávat s neustálou produkcí, proto jsou dojnice nejen stále plné, produkující, ale i pro tuto práci, vybavené." Když se tak nad tím zamyslíš, snad věškeré samice které jsi tu viděl jsou skutečně náramně vyvinuté, jako by na jejich prsech někdo zapracoval nejlepší chirurgií. "A oproti náhradám, jsou takto opravená prsa stále plně funkční, přirozená, bez jakýchkoliv zásahů a úprav, což se podepisuje i na jejich zdraví a vitalitě." Zdá se, že by to mohl být i účinný lék na některé prsní neduhy. "Každopádně jádro celé situace je jiné, při spalování laktózi na energii vzniká speciální náboj, částice záření, která je energeticky dosti nestálá, ale sama o sobě nemůže v naší rovině existovat a okamžitě se rozpadá čímž otevírá Bránu!" Nechá slovo na okamžik působit, a poté dodá. "Nebojte se, hned Vám to osvětlím." Pousměje se a vyndá z kabelky maličký přeložený papírek, který si položí na stole pod dlaň. "Je li nashromážděno dostatek energie, tedy spotřebuje li se velké množství lektózy, Bránu jsme schopni ovládat, po nějakou dobu, udržet ji stabilní a průchozí do jiného světa, říkejme tomu alternativní, nebo pararelní vesmír, byť to není úplně přesné, protože jejich odlišnosti od našeho světa jsou značně, variabilní, takže se nejedná o pararelu, jako spíše, jiné druhy. A tam můžete pomocí Brány po krátkou dobu cestovat, a přinášet zdroje." Načež ti Sára při tvé otázce (na okamžik tě převezmu) "To má být vtip?" Přistrčí lísteček po stole, kde po otevření čteš "Není to vtip! Děda" (miluju tu scénu s Weirovou/Kinsim)

Načež se narovná a lehce odkloní, protože Tessa vám právě přinesla jídlo. Před Sáru položí její objednané tousty v podobě čtyř trojhránků zlato-hněné barvy s tataráčkem temně rudého masa, podle prvého pohledu škrábaného, tak jak má být, ne mletého, ozdobeného malým syrovým vajíčkem, jenž by mohlo být tak z křepelky nebo koroptve, okolo je na prkýnkovém tácu několik misek bylinkových past a dipů a také na vyskládané přísady v miskách jako sůl, pepř, paprika a podobně, to vše ozdobené snítkami zeleně a kousky grilované zeleniny. Vypadá to luxusně!

Zatímco před tebe umístí objednaného humra, což pro bližší nespecifikování, vypadá spíše jako jakási obložená humří mísa, neboť tělo humra zde vévodí jakémusi salátu ze zeleniny a mořských plodů jakými jsou škeble, maso z lososa a nejrůznější tentokráte syrová zelenina, zejména citron, salát a rukola. (humr je již otevřený a připravený, jak se sluší, aby jsi s ním nemusel zápasit)https://www.rotinrice.com/wp-content/uploads/2014/01/LobsterPaella-1-480x270.jpg (ale pokud na tom trváš, dostaneš zápasnickou verzi, stylem, rozbij si ho sám) https://st4.depositphotos.com/16393030/22999/i/1600/depositphotos_229999216-stock-photo-a-luxury-dish-of-lobster.jpg Takže se můžete pustit do jídla, pokud tedy nejsi vydrážděn natolik že na Sáru spustíš svých nyní nejspíše tisíc a jednu otázku ...

Alexandr Kenedy - 7. listopadu 2020 23:43
Alexandr Kenedy

Na hotelu

Po jím naznaku spokojeně přikývnu že mi muže dolít to víno je vážně vyborné skoro tak výborné jako pohled na ty dvě. Nebo možná pohled na ty dvě je stejně skvělí jako tohle víno? To byla věc kterou budu mít snad dost času rozlousknout.

Potom konečně dají dohromady svůj půsod je chvili sleduji s poabaveným úsměvem. "To mě pravě mátlo myslel jsem že jste dvojčata pravě vy dvě. Ale i tak by to to dalo vysvětlit." pronesl jsem nakonec zamyšleně i když mi to přišlo divné asi jedna z těch podivností vesmíru na které nikdy odpově´d nezískáme nebo zešílíme. Samozřejmě v dnešní době byla genetika docela vyspělá a tak mohli jejich vzhled upravit snadno nebo spíše snadněj než před lety.

...

To že by se neztratila jako kravička byla zajimavé nezdálo se že by byla těhotná nebo že by porodila nedávno to by tu asi nebyla. Možná za to mohli ty hormonálni blbosti k kterých mluvila Sára. Její vysvětlní během mí prace a to že byla už už na pokraji orgasmu mě moc nepřekvapilo doufal jsem že ji udělám ale ta školka mě opravdu zaujala už jenom protože o ni mluvila Sára v autě. A to jak se pak tvářila když jsem ji dostavil kousek před vrcholem mě tak pobavil jsem ji políbil. "Neboj dnes to ještě dokončíme." Oznámim ji a prsty ji přejedu ještě jednou po klínu a přejdu k oknu.

Ten pohled stál opravdu na to to co jsem viděl mě opravdu zaskočilo. nečekal jsem že by se nějáká vychovatelka mohla obleknout do tak zvracené role při dohližení na děti i když její svěřenci taky nebyly normálni a ten kostím způsobil že jsem si rukou vjel do kalhot sám.

Ta druhá vypadala taky k nakousnutí ale ten ocásek mě mátl snad didlo nebo tak něco. *Sara přece mluvila o hrani rolí v té školce nebo tak něco. Ale tohle je fakt něco zatraceně rad bych si tam skočil a užil jsi tam. Ale te´d mám tyhle dvě já nerad nechávám rozdělanou prací ale tohle na můj seznam otázek rozhodně přidává spoustu dalších otázek.* pomyslím si ještě vzrušeně když se vrátím k Mercy.

...

"barevné sněni?" zeptámse ji překvapeně. Ten název docela sděl. Když jsem viděl jak jde do vody jen tak překvapeně jsem zamrkala ale nechat se svlékat od jeji sestřenky bylo taky přijemné. I když u kalhoty tošku problém jak mi stál ta vůně tady byla velmi velmi přijemná a tyhle dvě byly rozhodně důvod k tomu aby mi stál tvrdě.

V klouznul jsem do vody a po kratkém zaváhání jsem se ji posadil na nohy a spokojeně jsem se ji opřel po kratičkem zaváhání o prsa. Rozhodně to bylo příjemné a spokojeně jsem zamručel zatím co mi omývala záda. Podíval jsem se na Mercy. "Myslím že první půjdem od zhora dolu tak že první vlasy." pronesl jsem nakonec. A teprve potom jsem ji nechal pokračovat mnohem níž abych ji zmátnul patřičně.


Opět ta Sára


Po přijemné koupeli jsme se podívali do ložnice kde jsem opět ochutnal obě dvě sestřenky a uvolni to napětí což bylo lepší než masáž a konečkně jsem dokončil i Mercy a udělal ji a taky jsem ochutnal obě dvě a zhodnotil jeji mléko. Spokojeně jsem ležel mezi nimi a oddechoval jsem vyčepaním.
Nakonec jsem se zvednul a začal jsem se oblekat očekával jsem Sáru i když myslím že si inteligetně domyslela jak budu travit s těmi dvemi poznávaci čast svého apartma. Vůbec by mi nevadilo kdyby patřily do jeho stálého invetáře.

Tak že když přišla Sára byl jsem už ustrojený i když stále poměrně vyčerpaný. A vyšel jsem ven tedy spíše do obýváku. Patřičně oblečený a ustrojený takže jsem vypadal skutečně důstojně a k světu. Původně jsem se chtěl dívat z okna do školky ale nyni jsem zamířil k Sáře prohližel jsem si ji do hlavy k patě. "Myslel jsem že vám to slušelo na letěšti ale zdá se že jsem vás podcenil." pronesl jsem protože ta jednoduchá krása mě dokonale uhranula.

Když vydím ty černé desky zdá se mi to honosné ale toršku nepraktické pro noseni. A pak jsem k ni přistoupil když jsem viděl jeji rozpaky sám jsem ji nabýdnul rámě. "Pokud vám to nebude vadit." Pronesl jsem a nechál jsem ji zahaknout se do mě. "Rad bych se podíval do nějákého baru nebo restaurace. S přijemnou společnici by bylo zajimavé v obou místech."pronesl jsem klidně. A zamířil jsem sni k výtahu.

"myslím že tentokrat to nechám na vás a vaši chuti." Pronesl jsem s přijemným úsměvem. "přece jen se zde vyznáte líp." Dodám abych ji připomněl náš rozhovor. A nechám se ji vést i když jsem si ji přitáhnul tročku bliž takže jsem vypdali jako pár když jsme vystoupily z výtahu.

Zlatý bar vypdal dobře styl se mi docela libil hlavně běrmanka která byla spíše nahá než oblečená. Po její otázce se mile usměji. "Sedneme si ke stolu." Předběhnu Sáru a pomohu ji posadit se a pak se posadím naproti ni.

Vino bylo sice výborné ale nyni jsme měl chu´t na něco trošku jiného. Všiml jsem si té mírné změny a docela se mi líbila ale rozhodl jsem se tvářit že jsem si ji nevšimnul zatím. "Whisky čistou.ů pronesl jsem pak ohledně alkolu a místo toho abych se podíval do jídelního listku usměji se na ni. "Můžete mi něco doporučit?" Zeptám se ji. "Tak tedy tous s tatrákem. A jako hlavní jílo humra ..." požádám ji pak.

Poslušně natáhnu ruku. "Ruka bude lepší.ů pronesl jsem nakonec stejně jsem na hesla nikdy nebyl moc. Sám jsem jich pár rozlusknul a to jsem nebyl bena takže dlaň mi zněla jako dobý nápad. Po jejím oznámeni jsem se neubranil úsměvu. "A to má být vaše pojistka abych vás nevyhodil." pronesl jsem s úsměvem aby pochopila že žertuji. "Popravdě jsem si řikal že vás o to požádám stejně. Nerad bych než se zaběhnu spůsobil nějáké potíže takže si toho cením." pronesl jsem zcela upřimným hlasem.


"Asi milion otázek ale pokusím se to omezit tak na tisíc."
pronesl jsem nakonec zamyšleným hlasem pak jsem přivřel oči a usmál jsem se na ni. "myslím že první začneme s obecnou verzí a já se potom budu ptát to mi zni jako nejschodnější forma souhlasíte?" Nadhodím nakonec. Aby to nevypadalo že jsem myslel jen na sex.

Pán Jeskyně - 7. listopadu 2020 22:33
Pán jeskyně Eiris

Na hotelu

Anna se při zmínce o víně, jenž jsi jí výběr pochválil, pousměje a kývne. "Děkuji, jsem ráda, že Vám chutná." Pronese a pokud skleničku neodložíš, naznačí pohybe, že ti dolije, pokud o to stojíš.

Když dojde na výměnu názorů mezi Anno a Mercy ohledně jejich, spříznění, a podobnosti chopí se inaciativi tentokráte druhá dívka. "Jako sestry, vlastně, asi ano, jsme si hodně podobné. Naše matky jsou totiž dvojčata." Což Anna ještě s veselým úšklebkem doplní. "Jednovaječná dvojčata Marcy, dvojčata si být podobná nemusí." Vysvětlí celou záhadu, proč jsou si nejspíše tak podobné, když jejich matky jsou vesměs identické.

...

Poté co Annu pošleš připravovat koupel, odkazujíc jí na to, aby tě překvapila, děvče spokojeně odkráčí, zatímco Mercy se tváří více a více spokojeně, jak do ní noříš prsty, a hraješ si s jejím prsem, a zbavuješ jí mléčného zatížení. Určitě by se ani jedna z nich neztratila jako kravička, byť se nezdají těhotné, ale možná za to může ta hormonální stimulace, kterou zmínila Sára? Rozhodně má dost, a kvalitního mlíčka. "Školka? Vy .. jste ji asi ještě .. neviděl, je v patře pod nááámi, dole ... hřiště, když se podiváte z oknááá." Oddechuje už docela dlouze, ale rychle a nesjpíše se blíží její vyrcholení, na to, aby ti to vysvětlovala.

Možná proto se z tebe postaví tak skalamaně, protože možná nezbývalo mnoho, byť určitě takto oddálený a opět dopřaný orgasmus bude o to sladší později.

Poté co se podíváš dolů, a sleduješ děvčata, všimneš si opravdu pěkných kousků, ovšem rozhodně nejzajímavější jsou jejich učitelky, vychovatelky, či jak jim říkat. Jedna totiž má velice povedenou masku nějaké elfí víly, nebo skřítka, v nejperverznější podobě, neb je skoro nahá, ale opravdu krásně vyvedená. Působí skoro opravdovým dojmem, jako nějaký barevná kouzelná vílí královna nebo maminka.

https://holly.paheal.net/_images/c0adbd0f910d7d536a8cfa27eb6e917f/3126861%20-%20Monster_Girl_Encyclopedia%20Titania%20butter-t.jpg

(a ne, není to maska, pokud se chceš zeptat) :-D

Druhá vypadá jako zvrácená kombinace kravičky a holčičky, protože její vybavení je nadmíru štědré, zatímco tělem se příliš neliší od svých svěřenkyň.

https://i.pinimg.com/736x/62/5b/71/625b71981d3b6cf2c9457b4f184d90e5.jpg Mající na sobě obleček vypadající jako kravička ve veselých barvách, neb má vysoké nohavice s fleky a kopýtky, rukávky s fleky jako návleky a dokonce růžky a na obojku zavěšený zvoneček, a když se v jeden okamžik otočí zády, všimneš si, že ze zadečku jí vykukuje ocásek (nejspíše didlo do zadečku s přidělaným ocáskem)

(dívky dodám pak)

...

Poté co se od kouzelného výhledu vrátíš k Mercy, a jejímu dráždění, užijete si příjemné chvilky, které na okamžik vyruší, tentokráte neméně zákeřně, příchod Anny, jenž vás odvede do koupelny. Tam je již vše připraveno, a tak je jen otázkou chvilky, nežli se všichni tři smočíte v připravené koupeli. "Děkuji!" Pronese Anna, když jí pochválíš přípravu lázně. "Říkám tomu barevné snění!" Ještě upřesní svojí práci co pro tebe připravila.

Jakmile se pak Mercy chopí tvého vysvlékání, a Anna se dočká odpovědi, že je to koupel společná, jak jsi již řekl, aniž by se zabívala tím, že by si vysvlékla punčochy, nebo kalhotky, vstoupí opatrně do lázně. Jak trochu čeří vlnky, vůně se rozlévá ještě více, a hlavně voda šplouchojící sem a tam máčí její punčochy a kalhotky, které příjemně zprůsvitní, byť barevně mléčná hladina není moc průhledná. Následně se usadí do vody, takže jí koukají z vody jen prsa a výše, a uchopí do dlaní houbičku s žíňkou, a na dosah rukou si připraví ještě něco podobného rejžáku, také hřeben a několik lahviček a misek s nejrůznějšími, esencemi.

Mezitím tě Mercy už celého vysvlékla, takže nic nebrání tvému vstupu do koupele, společně s dívkou, která se také nevysvlíkla, jako její sestřenka. Asi na mokrém oblečení luxusních punčušok shledáají něco zvráceně pervezního a pouavého. "Tak, posaďte se, zády ke mě, a já Vám umyju záda a ramena." Pronese, a pokud svolíš a učiníš to, můžeš se pohodlně posadit, buďto na dno vany, nebo na její stehna, a spokojeně se opřít zády o její prsa, pokud má začít nahoře, nebo se přikrčit, čím si prsa sice nevychutnáš, ale ona bude moci pracovat na tvých zádech. Mercy mezitím také vleze do vany, namočí se stejně jako její druhá polovice Anna, a klekne si před tebou. "Mohu Vám omýt vlasy?" Zeptá se a vezme do ruky naběračku ze dřeva, podobnou jakou jsi často vídal v japonských filmech. "Nebo mám začít, jinde?" pronese, trošku nejistě v tom, zda by začala hrudí, nebo ještě mnohem níže, ale u kolen to nebude ....

Opět ta Sára

Po nějaké době, kdy jsi ležel na posteli v obětí dvou sexuálních služtiček (pokud jste nedělali něco jiného, ale beru to tak, že jste skončili prohlídkou ložnice a zasvětili postel), po obozstrěně vyčerpávající, ale příjemné zábavě, a nabíral jsi sil, se ozvalo zabzučení z vedlejšího pokoje (tam kde je výtah)(obývák) což jsi si vyložil jako zvonek k pokoji, nebo k interkomu. "Mohla bych Vás navštívit a předat Vám věci, či Vás pozvat do hotelové restaurace nebo baru kde můžeme vše probrat?" Ozve se Sářin hlas v interkomu, neboť tě nejspíše nechtěla rušit neočekávaným vpádem do apartmánu s ohledem na to, s kým tě tu nechala relaxovat ...

Ať už se rozhodneš jakkoliv, tedy přijmout jí na pokoji, nebo jít se posadit do restaurace nebo baru, po několika minutách, dosti štědrých na to, aby jsi se stihl trochu dát do pořádku, obléci a tak porůznu, se z pokoje ozve. "Mohu dál?" Což je jasné, kdo přišel. Sára má na sobě tentokráte jednoduché, ale elefantní blankytně modré šaty toho nejjednodušího střihu s malým páskem a rozparkem, ale vypadají na ní docela kouzelně. Vyměnila si lodičky za koktejlky, ale ani zde se nevzdala vysokého podpatku. Vlasy má rozpuštěné a možná se i sprchovala, rozhodně krásně voní a působ svěže. Kromě obojku a náušnic nemá žádné ozdoby, ale možná právě tou naprostou jednoduchostí vypadá naprosto úžasně a elegantně. Mající s sebou jen malinkou taštičku, velkou tak akorát na kapesník a rtěnku.

https://image.freepik.com/free-photo/elegant-blonde-lady-with-glass-wine-restaurant-beautiful-sexy-young-woman-with-long-hair-perfect-body-pretty-face-make-up-wearing-blue-evening-dress-drinking-alcohol-luxury-interior_99272-1562.jpg (Sára v přibližne reálu)

V ruce drží však kožené černé desky, nejspíše obal od tabletu, což se ukáže vzápětí, kdy je otevře a uvnitř je skutečně stejný tablet jaký ti ukazovala v automobilu. "Přinesla jsem Vám tablet, je tam nahraná mapa, přístup a veškeré funkce, stačí jen udělat autorizaci." Pronese a přistoupí blíž. "Můžeme jít?" Pronese a postaví se trochu blíže, nejspíše napůl váhající, zda ti podat tablet, nebo ti nabídnout rámě k doprovodu, protože si není asi moc jistá, zda by jsi se s novou hračkou neposadil tady, a naopak zda si může něco takového dovolit, aby se chovala tak důvěrně, že s tebou někam půjde zavěšená do tebe, jako přítelkyně nebo milenka, když by spíše jako sekretářka měla jít pár kroků za tebou. Nadruhou stranu, otázka je, jak by působilo, kdyby žena co hotel spravovala nějakou dobu se objevila v baru nebo restauraci ne jako doprovod v tobě zavěšená, ale jdoucí pár kroků za tebou?

Dvojici dívek necháte na apartmánu, nejspíše asi mají své instrukce, takže nějak v duchu neočekáváš, že na tebe budou čekat večer v posteli, kde jsi je nechal, ale bude tam uklizeno, nastláno a ony nejspíše pryč.

Když stojíte ve výtahu, Sára se zadívá na několik značek na displeji výtaku. "Jaká kuchyně by vám vyhovovala, nebo bar, máme jich tu několik, nebo mám vybrat já?" Pronesla a je záhodno zda mluví o restauraci či baru? Načež pokud nezvolíš jinak, zmáčkne několik tlačítek, a výtah se rozjede.

Tentokráte se oproti očekávání neobjevíte přímo v baru, nebo restauraci, ale na chodbě, která se táhne napravo, nalevo a vpřed, kde výtah tvoří čtvrtou stranu kříže. Jak vidíš, je na rohu několik ukazatelů, označující bary a restaurace, ale dokonce i barvy, něčeho jako snad přístupu a kategorií, jak šipky? Sára ukáže směrem napravo. Nepřekvapí tě, že označení místa kam jdete je zlaté sokonce s nějakou poznámkou, možná jako vyšší kategorie V.I.P.?"Tudy prosím." Pokyne a po několika krocích stojíte před vchodem do luxusního baru s malým restauračním posezením. https://media-cdn.tripadvisor.com/media/photo-s/12/85/55/40/cocktail-bar.jpg Jak jsi si všiml, je zde prázdno, tedy až na barmanku u pultu https://rule34.xxx/index.php?page=post&s=view&id=3855777 oblečenou přinejmenším, spoře ale nadmíru luxusně v nejlepším dostupném prádélku. Její obojek je zlatý, ale mající v sobě označení žluté, tedy pracovnice pro hostování a služby. "Vítejte! Budete si přát stůl, či se posadíte u baru?" Otázka trošku podivná, jako by jsi měl s dámou sedět u baru, ale je možné, že sem Sára chodí někdy sama a na baru je její oblíbené, nebo spíše, používané místo, když tu tráví čas? "Posadíme se." Pronsese Sára, po chvilkovém váhání, pokud nepřevezmeš iniciativu, a ukáže na stolek s křesílky. Barmanka se ihned vydá za vámi, a když se usadíte, podá vám nápojový a jídelní lístek. "Prosím, vyberte si. Mohu Vám zatím něco přinést, nežli si vyberete?" Pronesla, a asi tentokráte nemyslela vám jako společnosti, ale tebe, aby si šplhla?

Ani v nápojovém, ani v jídelním lístku nejsou uvedeny ceny, jen soupisy jídel a nápojů, od alkoholu, po koktejly i teplé nápoje, přes brambůrky a předkrmy až po několik skromných hlavních minutkových jídel, počtem, nikoliv provedením a obsahem, po nejrůznější dezerty, zákusky a laskominy. Pokud nic nenamítáš, Sára si objedná piškotový dortík s pistáciovým a vanilkovým krémem a puninkem a jahodou s třešní (má ráda laskominy s krémem/pudinkem/želé) a ty si můžeš dát dle libosti. "Máte hlad? Jedl jste něco od odletu?" Zeptá se s lehce ustaraným náznakem, a ukáže na jídelní lístek. "Jestli chcete doporučení, dejte si boršč, nebo jako předkrm snad toust s tataráčkem, kaviárem a restovanou zeleninou s pěti bylinkovými omáčkami, je to místní specialita." A protože na to nejspíše sama má chuť jeden tataráček s tousty si objedná. Byť se podívá trošku provinile, zda ti nevadí odvádění pozornosti jídlem od práce, pracovní schůzky, ale nejspíše asi sama počítá s tím, že jsi toho zatím moc nejedl a jídlo si dáš.

(defacto si vymysli jakoukoliv blbost a oni ti jí uvaří, pokud to pojmeš luxusně stylem ala humr/langusta/kaviár)(luxusní minutky)

Poté otevře kožené desky, kde je tablet. "Mohu poprosit?" Ukáže na displej. "Vaši dlaň. Vyhovovalo by vám jako vstup ověření dlaně, nebo prstu, či prstů?" Načež ještě dodá. "Mohu tam dát i jen obyčejné heslo, ale toto zabezpěčení je na aktivaci nejvhodnější." A pokud nic nenamítáš, a spolupracuješ, uchopí tvoji dlaň a na čtečce obtiskne tvoje otisky a aktivuje přístup do tabletu. "Nastavila jsem to na pět minut, pokud nedojde k akci, uzamkne se, aby s ním nemohl nikdo jiný zacházet. Vyhovuje Vám to takle, nebo chcete jiné nastavení?" Zeptá se, a začne něco ťukat. "Máte tam nahrány všechny funkce jako v mém tabletu, sledování, mapování, přístup k spravování funkcí a veškeré ovládání. Jen na některé funkce je potřeba opětovné ověření, nebo jsou dočasně vypnuté." Pronesla, trochu se zarděla, pak se usměje. "Totiž, vypnula jsem Vám některé funkce, které by jste snad mohl nedopatřením spustit, pokud by jste zrušil některá bezpečností opatření, fungování nebo nastavení, aby tu nenastal zmatek, samozřejmě, že až se vše naučíte, dostanete plná práva a kontrolu." Pronesla, tváříc se trošku nejistě, zda tě tím nerozlobí, ale vlastně přitom i trochu mateřsky, jako by ti podávala zbraň ničivé síly, ale nezapomněla dodat, že má pojistku a jsou v ní jen gumové náboje.

Mezitím barmanka donese Sáře její objednaný dortík, vypadá náramně luxusně. "Děkuji Tesso." Obrátí se na ní a vzhlédne, zatímco jí děvče pokládá laskominu na stůl. Takže se očividně jmenuje Tessa, nebo možná to je zkráceně Testarossa? (dle toho, co jsi si objednal ty, dostaneš svůj dezert, nápoje, nebo předkrm, a omluvu s upozornění, že jídlo bude hotové za okamžik, a prosí o chvilku strpení) Načež uchopí vidličku, ukrojí kousek piškotu s pudinkem a vsune si ho do úst skoro zasněně a labužnicky si jej vychutnává. Několik okamžiků. Pak sní ještě dvě sousta, a aby nezdržovala vrátí se k tabletu. "Tak, co Vás asi nejvíce zajímá, na co bych měla odpovědět jako první, přemýšlel jste o tom, nebo mám začít obecně?" Pronese pak skoro pobaveně.

Pán Jeskyně - 7. listopadu 2020 18:55
Pán jeskyně Eiris

Na hotelu

V nabízené láhvi je po tvém prozkoumání, prohlédnutí čirosti a přivonění buketu kvalitní, ne zrovna nejlevnější víno vyhlášené značky a ročníku, lahev s cenou pohybující se v mnoha měsících úřednického platu. Když se napiješ, ucítíš trošku trpkou chuť s jemným nádechem mandlí, ořechů a snad vanilky, jenž se pozvolna mění v sladkou, ale ne příliš výraznou, jakoby medovou, sladkou spíše jakousi tupou přirozeností nežli cílenou chutí. "Děkuji! Doufám, že vyhovuje, nemohla jsem se rozhodnou mezi ročníkem 1967 a odrůdou Sorf§e, 1972." Posměje se, jako by jsi tomu měl snad rozumět. Jak se pak zeptáš na sestry, jsi prvotní reakcí zklamán. "Kdepak." Pronese Anna, načež se jí druhá dívka pokusí přesvědčit o opaku. "Ale Anno, my jsme přeci ..." Což Anna pobaveně uvede na pravou míru. "Jsme sestřenice Mercy." Jako by to povídala jí, a ne tobě. Avšak hned se na tebe podívá. "Merce je má sestřenice." Pronese a opět se lehce ukloní, spíše jako by dělala pukrle. Načež se Mercy zmíníš o svém nekousání, což Anna ohodnotím nečím, co mohl být do psměvu zkroucený výprsk smíchu, který ale dokonale zamaskovala a polkla, takže jsi ho skoro nezpozoroval. "Ano .. jistě. Já se nebojím!" Pronese, jako by si snad dodávala odvahu.

Jakmile si Mercy sedne na tvé stehno, trošku nesměle se usměje, a nijak se samozřejmě nebrání tvému laskání a hrátkám se svými prsy. "Santa?" Zeptá se trochu udiveně, možná proto, že v jejich zemi oslavují Vánoce jinak, a tenhle zvyk nezná? Ovšem nezdá se, že by jí to vadilo. A zatímco zamíříš dlaní do jejího klína, a začneš jí dráždit, slyšíš její dech, ale hlavně cítíš na prstech její příznivou rekci jak se rozevírá a vlhne. "Vanu? Jistě, připravím. Bude si přát nějakou zvláštní přípravu, horkou, s pěnou, s oleji? Nebo to necháte na mě?" Pronesla, a poté co jsi jí dal/nedal instrukce, se ukloní a odběhne, nechávajíc svojí sestřenku tvým neposedným prstům v její kundičce, a její prsa ve tvých rukách, doslovně, a ústech.

Jakmile vás vyruší dovádění znějící zespodu, Mercy tršku neochotně, nebo spíše ochotně, ale nespokojeně se zvedne, takže tvé ruce, a ústa opustí její prsa a klín, a můžete se jít podívat, co je zdrojem hluku. "Myslím, že školka, dole pod námi." Pronese Mercy, a opravdu, když přejdeš k oknu, všimneš si, jak jsi tedy tušil, že jsi v nejvyšší části hotelu, zatímco několik metrů pod vámi je střecha nižšího podlaží, udělaná jako malý dětský areál, na který se můžeš dívat z okna.

(něco na tenhle způsob - prostě ze svého okna vidíš na střechu pod sebou, udělanou jako bazén a hřiště) https://thumbs.dreamstime.com/z/chonburi-thailand-may-roof-top-swimming-pool-luxury-hotel-pattaya-beach-thailand-chonburi-thailand-may-roof-top-swimming-139975565.jpg

Je zde centrální bazén, napojený na mnohem větší okolní brouzdaliště a také vířivka, protiproud a vlny. Nějaké vodní atrakce jako skluzavka, maličký skokánek, vodní houpačka a plovací nafukovací ostrůvek, nějaké fontánky a gejzírky vody a vůbec vše vypadá velice zábavně, hravě a barevně! O kousek dál vidíš sprchy zadělané ve stěně, bez jakéhokoliv krytí, či soukromí, pěkně na očích. Dále tu je několik míst na opalování, sedaček, lehátek, i jen tak, dek a osušek na ležení. O kousek dál vidíš pískoviště! Houpačku, kolotoč, nějakou prolejzačku a další zábavné věci, jako houpacího koníka (jen s tím, že tenhle má v sedle zabudované didlo) ...

Nestihneš si vše prohlédnou, když si všimneš zdroje hluku. "Emmo, neběhej u bazénu, upadneš!" Zazní hlas, napůl rušený dívčím výskání, štěbetáním a povykem. "Nancy, Nancy, teď jdeme plavat, nechoď na prolejzačky!" "A proč? Já chi tam!" Dopnlěné ještě o příkaz aby si nějaká dívka udělal culíky, jiná si sundala pantofle když jde do brouzdaliště a další si nasadila rukávky, pokud se chce jít ráchat do hloubky (kde jí je vody stejně maximálně po prsa) ...

Dole je asi od oka šest či sedm dívek, neustále se míhají, pobíhají a hemží, takže je to těžké rozpoznat. A skutečně vypadají jako školka! Tedy, no dívkám dle výšky, tělesných proporcí, ale i prsů může být tak patnáct, šestnáct let, nejspíše jsou i starší, možná dokonce pod dvacet, ale mají copánky, mašličky, barevné nafukovací nebo plastové hračky, rukávky, kruhy na plavání, dokonce plastové stříkací pistole, nějaké bábovičky. Prostě, pokud si odmyslíš jejich těla, kterým bys mohl tak patnáct let každé odebrat, vážně to vypadá jako školka! Plno lolitek hrajících si u bazénu!

Nejzvláštnější ale je, že dívky se zdají být svým hraním role docela posedlé, věrné a asi i nadšené, protože pokud tu dlouhodobě už není majitel, ředitel, a o tvé přítomnosti nad sebou asi sotva vědí, mohly by se chovat normálně, věrně, a úměrně svému věku, biologickému, ale ony skutečně dovádějí, jančí a baví se jako malé holky, tedy, pokud nepomineš fakt, že i osmnácka v sobě má duši malé holky a dokáže se rozdovádět, bavit a křepčit. Avšak u nich to vypadá úplně kouzelně!

Také si všimneš dvou starších žen, tedy relativně, věk určitě nebude nad třicet, s velkými prsy, které nejsou oblečeny jako holčičky, ale spíše to vypadá na, něco učitelsko maminkobského, ale dětsky a barevně roztomilého. Asi vychovatelky? No zkrátka, pohled k popukání!

(na přání dodám info a obrázky, pokud se o to budeš zajímat, nebo chceš info)

Jakmile si pak Annu opět usadíš, tentokráte trochu obratněji pro vaše ruční, prstní, prso a kundičkové hrátky, ponoříš se opět plně do svého zážitku a i do Mercy! :-)

...

Během několika chvilek slyšíš jak kníká, a její dech se mění, ovšem nežli se jí povede zdolat, všimneš si Anny stojící ve dveřích. Asi přišla oznámit, že je vše připraveno, ale nechtěla tě oslovovat, jen jsi si jí všimnul. Asi čekala, až oslovíš ty jí, nebo tě na připravenost upozorní, až si dohraješ s Mercy, a nechtěla rušit tvůj zážitek, nebo možná její potěšení? Každopádně, když ji zaregistruješ, a ona tebe, ukoní se. "Máte připravenou Vaši koupel pane!" prones a opět se uklnoní. Jejich záda musejí být asi pěkně bolavá, možná by stály o masáž?

...

Koupelna je zařízena velice luxusně, elegantně a romanticky, ne jedné její straně je velká prosklená stěna s místností plnou dlaždiček a s obvodovou sedačkou, sloužící současně jako sprcha, sprchový kout, sauna a pára v jenom multy-funkčním využití. Na protější straně je umyvadlo, několik skříněk a další vybavení běžné v koupelně, ovšem ve třetí části je velká kruhová, spíše kruho-šišato-oválná vana, podobná spíše vířivce, do které se pohodlně tři vejdete, je naplněna bělostnou tekutinou, napůl průhlednou (asi něco jako 20% mléka, 80% vody) a na hladině plavou květinové lístky, kolem hoří několik svíček. Anna přistoupí blíže, uchopí jeden dřevěný kyblíček, ve kterém je zelená sůl a nasype jí do vody, poté to samé udělá s fialovými krystalky. Okolo zavoní příjemné aroma, a hladina začne jemně kouřit, jako by se nad ní zvedala pára nebo mlha. Poté vsune do vody ruku, zčeří hladinu a okolí krásně a jemně, příjemně zavoní ještě více. Trošku dráždivě, ale ne vtíravě a svěže, možná to působí trošku žensky nežli mužsky, ale asi se snažila prostě svým způsobem. "Mám počkat uvnitř, nebo budete relaxovat sám?" Pronese pobaveně, zatímco Mercy se k tobě trochu více přitiskne a uchopí knoflíky košile, asi soudíc, že by ses neměl vysvlékat sám, když tu máš od toho jí ...

Pán Jeskyně - 7. listopadu 2020 18:04
Pán jeskyně Eiris

Neznámí ostrov

Sára nehne ani brvou, jestli si o tom myslí to, či támhle to, co se tvé spokojenosti s letem týká, nejspíše ale má jasný obrázek. Když však upozorníš na její obuv, trochu se zaculí, skloní hlavu, ale pak jako by nic pronese. "Pravda, asi nejsou nejvhodnější že?" Pronese a trochu se zavlní v kotnících, a máš pocit, že i když jí lodičky s vysokým podpatkem sluší, ladíc její postavu, asi je spíše zvyklá na nižší podpatek, i když s jistou elegancí to nebudou tenisky, jako spíše nějaké luxusní elegantní střevíčky. Zmínka o zasvěcování a procházky jí asi oslovila. "Ráda, určitě Vás někdy provedu po okolí." Nejspíše asi na něco pomyslela, nebo chtěla dodat, ale nevyřkla to.

Její zadeček k tomu opravdu lákal, když nastupovala, ale naneštěstí se brzy usadil na křesle, a tak jsi svoji příležitost, prozatím, polaskat se s ním propásl.

...

Pousměje se. "Myslím, že to zvládnete, nebojte se toho, po pár dnech to všechno poberete." Načež ještě polkne. "To je v pořádku, když sedím po směru, nevadí mi to." Zastrčí si několik vlasů co jí spadlo do obličeje za ucho, a nejspíše se zamyslela jaké jsou její, či spíše byly, občasné jiné povinnosti na tomto sedadle, takže tohle je i jistá změna náplně výkonu zaměstnání.

Nad otázkou o přístupu kývne. "Přesně tak, je to oprávnění přístupu. A jak říkáte, vlastně by se ani nikam kam nemají neměly dostat, dveře bez přístupu se neotevřou, stejně jako výtahy a zařízení. Samozřejmě volné oblasti takto omezit nejde, ale snažíme se co nejvíce aby to tak fungovalo, pokud to někde nejde, obojek slabým brněním dá najevo, že vstupujete do nepřístupné oblasti. A samozřejmě máme ochranku, dohled, a monitoring, takže každé narušení se ohlásí, a můžeme zasáhnout. Obojek pak vysílá signál a svítí." Tedy tím svícením spíš myslela asi záři, jenž ve tmě docela jasně prozradí nepovolanou osobu někde se krčící.

V okamžiku kdy nakrčíš obočí Sára to sice zaregistruje, podívá se na tebe trošku udivěně, ale pochopí až v okamžiku kdy promluvíš. "Oh jistě, Vám vlastně nic neřekli, pravda. Protože jsem se Vám měla postarat o zábavu, až dorazíte a společnost, objednala jsem před dceřinou společnost nějakou společnost, ty tři ruské dívky jsou modelky, tedy spíše, sexuální fotomodelky a rádoby herečky. Objednala jsem je s tím, že tu budou mít vše hrazeno a nafotí tu na pláži a luxusních místech několik sad fotografií. Takže si zatím užívají luxusu a čekají na fotografa. Připravila jsem Vám je pro zábavu, jako většinu dalších V.I.P. jsou tu pod nějakou dceřinou společností a účelem sezvány a ubytovány." Pokusí se ti vysvětlit, i když stále úplně nechápeš, nějaký obrázek a obrys se ti začíná rýsovat v hlavě.

...

Poté co změníš téma ohledně sto příjemných možností kdy by tě mohla navštívit, trochu se začervená, ne moc a ihned dodá na tvou otázku ohledně omezení. "Samozřejmě, přístup můžete nastavit na úplné zablokování, nebo jen s uporozněním, časovým omezením a podobně, pokud si to budete přát, připravím Vám pak k tomu materiály. A ovšem, kontaktování je možné, po hotelu je interkom, stejně jako zvonky s videem. A samozřejmě můžete napárovat Váš a můj tablet, pokud by jste potřeboval video nebo chat a chtěl mě kontaktovat." Pronese jako by byla připravena na nejrůznější alternativy, vlastně tě jen udivuje, že ti neřekla, že v obojku je zabudovaný telefon, nebo něco takového.

(technicky tam může být odposlech, nebo i telefon oboustranně, pokud chceš)(nebo to pak dát přidělat, či do obojků typu V.I.P. a podobně)

...

Jakmile zmíníš dětský koutek, Sára sebou trošičku trhne, ale ihned se zase tváří naprosto normálně. "Já?" Pronese, chvilku jí asi šrotuje, co by měla odpovědět, zvláště pokud by zalhala a ty zjistil že lhala, a pak bys mohl s ní tak jednat. "Hodně jsem tam chodila díky Vašemu dědečkovi, někdy tam byl i několik dní a vedla jsem tam i jednání a věci s prací." (technicky tam může mít dceru, nebo spíše sestru, pokud chceš - nebo může mít sestru u dojnic)(stačí si vybrat, pokud chceš aby měla dceru/sesru)(takže to nebez, že lže, ale že podle tvé volby bude nastavena jako vlastnost NPC)

...

Poté co se zeptáš na dojnice, Sára se lehce pousměje. "Chcete je vidět?" Sice okamžik očekáváš, že Sára dá povel řidičce, aby změnila směr jízdy ke kravínu, ale ona jen na tabletu něco rozklikne, a tobě se ukáže záběr z kamery, nejspíše v reálném čase, jak zabírá něco, co skutečně vypadá jako kravín, jen místo kraviček jsou zde ženy s mohutnými, plnými prsy, umístěné v něčem co jsou spíše dojící držáky, nežli boxy, ale náplň kravína to plní stejně! https://cdn5-thumbs.motherlessmedia.com/thumbs/CDCDF14-zoom.jpg?from_helper "Využíváme je naprosto stejně, hormony nebo graviditou držíme produkci mléka na maximu a to pak zpracováváme." Pronese, zatímco se zadíváš na video, spíše tedy přenos z kravína.

(hod na %)(úspěch)

Jak si prohlížíš kravičky, několik zabíraných dojnic, pokud si odmyslíš mnohem věší plná prsa a břicho, jedna k krav ti připadá povědomá, tedy, ne známá, že bys jí osobně znal, ale máš pocit, no jistě! Vypadá úplně stejně jako ta modelka která ... zemřela před třemi roky při srážce vlaků. A támhle ta, není to ta herečka se kterou se zřítilo před dvěma roky letadlo? Hned vedle poznáváš mladou, nyní notně nadvyvinutou zpěvačku, která měla mnohem více slývy pro své tělo, než svůj hlas, a dle zpráv zemřela asi před rokem ve svém bytě na předávkování drogami! Je hned vedle jiné ženy jejíž obličej, ne pardon, spíše její tělo znáš pánského magazínu, ale ta přeci zemřela při operaci ještě zvětšující její už tak vnadné poprsí, není to víc jak dva roky! Co se tu děje? Reinkarnace? To je blbost! Ledaže? Ledaže! Začínáš chápat, co Sára myslela tím pozvání rusek pod falešnou agenturu, a sezvání sem několika lidí pro tvou zábavu a společnost. Tušíš, že tady na ostrově narušení přístupu a vidění něčeho, co by neměli, asi znamená jediné, stejně jako to, pokud se se svými hosty nebudeš chtít rozloučit!

Sára se trošku zarazí, chvilku to vypadá, že by nabírala, nebo to spíš byl jen náznak, stín světla. "Ovšem, omlouvám se, chtěla jsem Vám to podat nějak, pochopitelně. Takže to je v pořádku, chápete to? Někdy je těžké naše zařízení popsat a vysvětlit" Zardí se, několikrát nadechne. "Takže v pořádku, jsem ráda, že jsem to zvládla." Pronese a pokračuje v jakémsi vysvětlování toho, cos po ní chtěl ... blá, blá, blá.

Nakonec se usnese, že tedy dobře, a bude hostům říkat V.I.P. což je vlastně totéž, jen s tím rozdílem, že nyní už chápeš, že "hosté" se postupně stávají "inventářem" a "zaměstnanci" hotelu. Načež sklouzne slovo na Kiru. "Ale kdepak, není to legenda, i když to tak zní že? Je to prostě jen děvče, co se tu potuluje." A pak si vyslechne tvůj názor a otázku. "Pokusy? Myslíte proč to tak je, že to nefunguje, ano, vlastně ano. Ale omluvte mě, o tom já mnoho nevím, vyhledám Vám to pokud chcete, ale stalo se to ještě před mým příchodem, takže nejsem přímá svědkyně, abych to mohla komentovat." Načež pokrčí rameny. "Ale k čemu by to bylo dobré?" Asi nepochopila? Samozřejmě k tomu, jí zadržet! "Tedy, nemělo by to moc smysl víte? Hotel funguje tak, že pracovníci jsou monitorováni, omezeni oblastmi, a vykonávají vesměs mobilní práci, kde je potřeba. Pokud by jsme jí daly na obojek, nehnula by se z místa, takže na vykonávání práce se to nehodí, kontrolovat její pohyb nemáme jak. A damozřejmě, umístit jí do něčeho statického, kde může být přikována." Nejspíše asi myslí kravín. "Na to nemá vhodné, předpoklady." Pronese jasně v tom, co myslí. "Takže to vlastně je zatím jen vynaložené úsilí bez výsledku, ale pokud Vám vadí, můžeme jí zkusit chytit, nebo zlikvidovat. Jen jsme pro to zatím neměli důvod ani příkazy." Což při zamyšlení zní docela logicky, že by s jejím držením mohlo být víc práce, když nefunguje jinak obecný systém tady používaný. "Nemusíte se obávat, není nebezpečná, ono to totiž nefunguje ani jí, nemůže používat žádnou elektroniku, techniku s elektřinou nic, takže se z ostrova nedostane, nemůže nikoho zavolat, ani se dostat do hotelu a něco poškodit. Vlastně žije na ostrově jako v době kamenné." Pronese k uklidnění.

(ber to jako samici, která nemůže být ovlivněna ničím technickým, ale ani to sama nepoužije)(prostě NPC inspirované kombinací anti-nakadahu v krvi a neandrálce)

Ujištění, že ji nemáš v plánu vyměnit jí určitě potěší, a vcelku udiveně, ale příjemně zdvihne obočí, když řekneš, že jsi ochoten poslouchat, tedy vyslechnout její rady. I když, kdo ví, zda postřehla to co máš za maskou, tedy to, že nebýt schopná, nebo dobře nefungovat, nejspíše letí velice rychla, vystřídána někým schopnějším, bez milosti. Možná jí to ani nepřišlo, nebo si věří, že je vážně dobrá, nejlepší na ostrově ve svém oboru? "Děkuji, to je milé vědět, že to oceníte." Špitne, trošku možná pobaveně, ale určitě spokojeně a vděčně.

(koupel dodám za okamžik, posílám, má strach aby mi to nežuchlo)

Alexandr Kenedy - 26. října 2020 15:10
Alexandr Kenedy

Neznámí ostrov

(pokud plati to co jsme domlouvali pokud ne tak ro prní ignoruj)

Od chvile kdy jsem dokončil školu a dozvěděl jsem se o tom že mám převzít osotrvo po dědovi uplinulo přsně dvacet minut potom co jsem se vrátil do bytu. Na ten přijemný byt jsem si celkem zvyknul. Né že by byl něják luxusní jako měla moje sestra nebo starší bratr. Pravda byla taková že jsem si zvyknul že jsem na okraji rodiného zajmu. Proto jsem ani nečekal že by mi mohl děada po dlouhé době poslat nějákou zpravu nebo něco na mě přepsat. Sbalit mi vci které jsem potřboval mi moc času nezabralo. Přece jen jsem chtěl zbalit jen to nejdůležitější a pár osobních věcí a mohl jsem vyrazit. *Těžko věřit že si někdo z rodiny vzpomněl na páté dítě svých rodičů ale co neměl bych být až tak moc zahořklí.* Pomyslel jsem si když jsem mířil na letiště. Cestou na letiště jsem poslal ještě SMSku Své přitelkyni že musím vyřešit nějáké rodiné zaležitosti a že se snad brzy vrátím.

A pak když jsem nastupoval do soukromého letadla všiml jsem si pár věci které rozhodně nebyla normálni sexi letuška která rozhodně měla na pohled co nabýdnout.Hlavně když ta jeji uniforma moc nezakráývala. Pousmál jsem se na ni. "Dobrý den." pronesl jsem zdvořile. A posadil jsem se do pohodlného sedadla a připoutal jsem se. Očekával jsem že se objevi ještě někdo s rodinou.
Nakonec jsem vyhutnal i něco jiného co nabýzela. Takže cesta rozhodně utíkala mnohem líp. Když si pak upravovala uformu při přistávaní stékala ji dávka po stehnech.

Pohled na ostrov vypadal opravdu uchvatně tohle misto by spůsobylo slintání mnoha lidem kteří cestovaním. I jinou zábavou. Když jsme přistoupily upravil jsem si jednoduchý oblek který jsem měl na sobě a skontrolvoal jsem zda nemám na kalhotech nějýký flek od rozptýlení. A vyšel jsem ven ve dveřích jsem se zatavil a mrknul jsem na letušku. "Byla to velmi přijemná cesta." pronesl jsem a ještě jsem ji políbil než jsem se rozhodl vyjít ven.

Když jsem vyšel ven a nadechlnul jsem se místniho vzduchu usmál jsem se voněl tak sladce čistotou. Když pominu blizkost toho letadla rychle jsem se rozhlednul když jsem si všiml auta s kufrem v ruce jsem zamířil přimo k ni když jsem viděl tu tabulku úsmál jsem se pro sebe. Jak se pokusila rozběhnout usmál jsem se na ni přivětivě když se po pár krocích zastavila trochu jsem si odechnul i za ni by mi bylo trapně kdyby se rozmaznula na přistávácí dráze před novým šéfem.
Navíc když vypadala tak rozkošně jako ona.
Když jsem přišel k ni po jeji ukloně jsem nasadil milí úsměv. "Zdravím. Nečekal jsem tak milé uvítání." pronesl jsem a nabýdnul jsem ji ruku. "Alexandr Kenedy." Představím se zbytečně ale ze slušnosti pokud mé podaní ruky přijme políbim ji ruku místo potřesení. "Myslím že mi to vůbec nebude vadit Sáro." Pronesl jsem důvěrně. Pak jsem lehce přihmouřil oči když jsem si uvědomil jak polknula to hosté. Ale pak jsem nadtím mávnul v duchu rukou. "Sice bych s vámi rad dal romantickou procházku nadhernou krajnou ale na druhý ostrov by to mohlo být na dlouho." pronesl jsem pak zdvořile jsem ji podržel dveře a pokynul ji aby se posadila první teprve potom jsem se usadil sám.

...

Jak jsem seděl nemohl jsem si nevšimnout jeji kratké sukinky a kalhotek ale podařilo se mi tomu nevnovat větší pozornost a chovat se slušně slušněji než v tom letadle. Uchopím tablet a prohlednu si jej když vydím značky napadne mě že asi mají nějáaký čim pro sledovaní.
"Bohužel mě sbalili tak rychle že jsem si nestihnul ani zbalit málem. Takže budu vdečný za osvětu." Pronesl jsem přatelským hlasem. Ohledně obojků věděl jsem že děda byl trošku jiný. Věděl jsem o tom že si ujižděl na kravičkách. Nebo spíše holkách co se přesvlékali za kravičky. Ale tohle mě mátlo.
"Kategorie? O jaké kategorie jde?" Zeptám se ji nakonec zvědavě. Jak jsem viděl shluk červených teček napadlo mě že by mohlo jít o zaměstnace pracující na udržbě něbo tak něco. "To je docela prazdno počítám že zdejší ubytovaní nabýzí poněkud utajené požitky. A soukromí před ostatními.ů Nadhodím a chvili si procházím nastavením. Abych se podíval na to nastavení obojků abych zjistil co všechno to ukazuje. "Takže momentálně se zde necházíjí žadný hosté pouze personál?" zeptám se ještě když jsem něco zahlendul rychle jsem se podíval zda ten pohyb ještě neuvidím ale pak jsem jen pokrčil rameny když na mapě nic nebylo.
"Jak dlouho tu pracujete?" Zeptal jsem se nakonec ještě než jsem zastavili zeptal jsem se ji na pár zběžných otazek i když momentálně spíše abych se uvolnil a zapředl sni hovor.

Když jsme pak vešli do výtahu usmál jsem se na ni přátelsky. "Asi budu potřebovat i s mapou aby jste mi dělala průvodkyni alespoń pár dní než se zde zorientuji." pronesl jsem klidně a prohlednul jsem si ostatní tlačika se zajmem.
Když jsme místo chodby byly v předpokoji zamrkal jsem. Ale nic jsem neřekl to by odpovídalo moji rodině něco takového mít. Když jsem vešel do apartmá upoutaly mou pozornost děvčata. Byly mnohem vyvinutější a k nakousnutí. Ale Sára byla roztomilejší a možná nevinější. Potom jsem se k ni otočil s milím úsměvem. "Děkuji Sáro." pronesl jsem přátelsky. "Jsem si jistý že to zladneš bez potíží zařídit." pronesl jsem povzbudivě. A nechla jsem ji jít.

Když jsem si všimnul jejich oblečeni pořadně zamířil jsem k nim. "Zdravím slečny." Pronesl jsem milím hlasem. A prohlednul jsem si jejích obojky. *Hmmm. Žlutá? seuální pracovivnice nebo je to prověrka?* pomyslím si. (pokud mi neřekla co znamenáji ty kategorie)
"Hmmm. Myslím že si dám vino." Pronesl jsem nakonec a posadil jsem se na pohovku a spokojeně jsem vydechnul. A skoro s neviným úsmvem jsem pronesl. "Byla to dlouhá cesta. Potřeboval bych si trošku odpočinout než to tu převezmu." pronesl jsem a podívám se na na ně. "Jak se jmenujete?" Zeptám se jich a potom pokynu té s kotvou na prsou. "Pojď posaď se." pobýdnu i když je jasné že ji nevzu aby se posadila na pohovku nybrž na mě. A přitom odložil svůj tac napilji se vina a odložím jej na stolek a lehce ji začnu mnout prsa. "Ne vícš o něčem co by mi mohlo pomoci se odragovat?" zeptám se ji nevině a vezmu jeji ňadro do úst. "Nebo mi místo dobré rady povíte něco o sobě?" zeptám se po pár minutách zatím co zkušeně hraji s jejími ňadrem a zakroužím jazekem kolem jeji bdradavky.

Pán Jeskyně - 26. října 2020 13:08
Pán jeskyně Eiris

Neznámí ostrov

Pohledná mladá letuška se zvedla od tvého sedadla a začala si upravovat uniformu, byť upravovat a uniformu jsou vcelku nejasné pojmy, protože toho na sobě vlastně moc neměla. K jejím nesporným kvalitám patřilo, že v repertoáru jejích služeb nebylo jen roznášení nápojů, ale i mnohem osobnější přístup. Asi proto, že jsi na palubě letadla byl jediný cestující, tak pojem V.I.P. dosáhl vyšších rozměrů nežli výška vaší letové hladiny. "Půjdeme na přistání, měl by jste se připravit." Pronesla a svůdným krokem cupitala pryč. Možná by ti ještě měla poděkovat, že jsi využil k dopravě jejich aerolie, ale asi to opomenula jak jí teklo tvé dýško po bradě (či jinde dle té libosti)

A skutečně, netrvalo dlouho a soukromé letadlo začalo pozvolna točit a poté klesat. Z okénka jsi viděl zelení prorostlí ostrov obklopený korálovou bariérou za níž písečné pláže klesaly do temných hlubin oceánu. Na jedné straně ostrova se jako jizva táhla bělostná přistávací plocha, zatímco těch několik málo budov které skrze vegetaci, a vzdálenost vystupovalo z ostrova bylo na protějším konci, druhé půli ostrova. Mezi nimi pak vévodila budova jenž by mohla být několikapatrovým hotelovým resortem, středem celého uskupení. Kromě těchto dvou orientačních bodů se ostrov zdál vesměs, nerozpoznatelný, zeleň od prava-doleva, od jihu k západu, tu přes středové pohoří a kopce, tu v planinách kolem pláží. Krom modré hladiny jezera, nedaleko středu ostrova směrem k letišti, nic co by rušilo ostrovní zelený klid a ráz.

Letadlo dosedlo na plochu a během několika minut už nezbývalo než vystoupit skrze otevřené schodiště na plochu, neb nebylo kam jinam se vydat. Úkol pilota a milé společnosti pro cestu určené byl naplněn.

Nedaleko letadla stál teréní, byť luxusní automobil prestižní značky a vedle něho, ač to vypadalo poněkud vtipně, dívka, mladá žena držící tabulku s nápisem "Mr. kenedy" Jako by na tomto letišti měl přistát ještě někdo další, nebo by jsi se mohl v ruchu jenž tu plynul ztratit a zapomenout. O tom, jak bylo jméno napsáno ani nemluvě.
https://i.pinimg.com/originals/8a/57/5a/8a575aa9262fec613bd2ca57ef726c24.png

V okamžiku kdy jsi vystoupil z letadla, děvče udělalo několik kroků k tobě, jako by se chtěla rozeběhnout, ale s ohledem na její lodičky a podpatky se zase zastavila, a posléze se uklonila, až jí dlouhé vlasy přepadly přes uši a tváře. "Vítám Vás na Ostrově" (jméno pak dodám, ještě ho nemám vymyšlené) "Mé jméno je Sára, a pokud si budete přát, budu vaší asistentkou." Zvedne hlavu a upraví si vlasy. "Připravila jsem Vám odvoz, hotel totiž na druhé straně ostrova, co nejdál od letiště , aby ... hosté ... nebyly rušeni." Se zvláštním pocitem, že to slovo hosté poněkud podivně polkla. "Pokud tedy, pokud dovolíte, můžeme jet? Vše Vám vysvětlím cestou." Pronesla trošičku roztržitě a otevřela dveře automobilu, v jeho zadní části, kam jste si mohli oba pohodlně nastoupit.

...

Poté co nastoupíte a zavřete dveře, Sára zmáčkně jakýsi interkom k řidiči a jen dá povel k odjezdu. Automobil se okamžitě rozjede pomalu po dráze, a poté po nepříliš široké, ale vybetonované cestě ostrovem. Sára, třebaže drží nohy cudně u sebe, pro krátkou sukni nemůže nenabídnout pohled na její kalhotky, ti podá tablet, na kterém září obraz ostrova jako jakási interaktivní mapa, a posedá desítkami, ne-li stovkami barevných teček několika druhů barev, vesměs většiny soustředěné kolem hotelu, ale také v několika dalších místech na ostrově. Když se pak zahledíš na dvojici bodů které se pozvolna a vedle sebe vzdalují po cestě od letiště, uvidíš označení "Sára" u zelené tečky, a také "Rin" u žluté, pohybující před Sárou, jenž nejspíše patří tomu kdo řídí automobil. "Nevím kolik Vám toho řekli, takže se to pokusím vysvětlit." Usměje se a nakloní se blíže k tobě aby mohla nahlížet do tabletu. "Současně máme na ostrově 139 osob, jak vidíte jsou rozděleni do celkem sedmi kategorií od zelené, až tady po červenou." Ukáže na několik červených shluků, které se zdají být v řadách v nějaké přilehlejší budově u hotelu, byť ne všechny. "Všichni, tedy kromě Vás samozřejmě, nosíme tyto obojky, které Vás informují o poloze, a několika dalších funkcích." Přejede prstem po tabletu u svého jména na obrazovce a ukáže se ti několik informací jako je tep, teplota, a mnoho dalších informací jako krevní skupina a podobně. Nežli si je však stihneš přečíst, Sára opět něco rozklikne a vrátí pohled na mapu ostrova. Tentokrát ho začne oddalovat, takže se ostrov zmenšuje a zmenšuje, dokud není jen bodem na mapě, zatímco hledíš na modrou plochu tabletu. "Ostrov je v mrtvé zóně, nejbližší pevnina je odtud asi, 1300 kilometrů, nevedou tudy žádné lodní, ani letecké trasy, a také zde není žádné satalitní pokrytí komerčního druhu, včetně mapovacích družic." Pronese a na vysvětlenou. "Dá se říci, že tato část oceánu je prázdná, a proto poskytuje naprosté soukromí před jakýmkoliv nepovolaným sledováním, nebo zásahem." Pronese a navrátí mapu opět na ostrov ...

(máš možnost pro hovor a interakce na dění v autě)

Jak tak jedete, okolí se mění, z vcelku vymýcené oblasti kolem letiště napřed vjedete mezi kopce, nebýt betonové silnice, vypadalo by to tu jako by jsi projížděl panensky nedotčenou přírodou. V dálce mezi stromy a úpatími vršků se leskne hladina, těžko říci, zda to je oceán, nebo jezero které jsi viděl z letadla. Poté začnete sjíždět do údolí, vršky a kopce pozvolna mizí, byť ne úplně, pouze se cesta z hřebene sveze dolů do úpatí a jedete po úbočí kopců na jedné straně, zatímco na druhé nyní vidíš zelené pláně, podobné spíše pastvinám, které se jen tu a tam přerušované stromovím táhnou skoro až k oceánu. Náhle máš pocit, že jsi jen koutkem oka zahlédl děvče, dlouhovlasou plavovlásku, jenž se mihla mezi kameny po tvé pravé straně, ve skalách. Ale při pohledu na tablet nevidíš v okruhu stovek metrů, ne-li větším, žádné jiné známky něčí přítomnosti a obojku. Avšak rychle zastavit a začít se drápad mezi křovími a kameny by asi v pronásledování toho mihnuvšího se zjevení nepomohlo, takže to možná byl jen přelud.

...

Nakonec se přiblížíte k hotelu, je to moderně vypadající několika patrová budova, vcelku vkusně a jednoduše zasazená do okolní přírody , jenž z jedné strany je svahem vysoké hory, a z okolních pak údolím táhnoucím se k nemalé zátočině a pláži. Místo toho aby jste však zastavily před hotelem, ať už na malém parkovišti, nebo přímo na objezdu před vchodem, zamíří automobil do podzemní garáže, kde teprve zastaví. Vystoupí z vozu a ukáže na dveře, ne nepodobné výtahu. "Ještě jednou výtejte! Tudy prosím." A jde ke dveřím, jenž po otevření odhalí prostornou kabinu pro několik osob a zajímavý ovládací panel, který je rozdělen v několik sekcí různých barev, zcela korespondujícíh s barvami jaké měly různé druhy obojků na displeji. Sára zmáčkne jeden zelený, speciálně ohraničený od několika dalších v téže kategorii. "Vaše apartmá." Pronese a ty pocítíš tah výtahu, jenž však po okamžiku povolí, a dveře se otevřou nikoliv do nějaké hotelové chodby, ale přímo do pokoje, spíše tedy předpokoje, luxusně vybaveného apartmánu. "Máte přichistané občerstvení, a můžete si odpočinout po cestě. Pokud by jste mě omluvil, půjdu přichystat všechny potřebné věci vašeho převzetí, a náležitosti seznámení Vás s hotelem a personálem." Pronese a ukáže směrem k vstupu do pokoje. "Děvčata se zatím o Vás postarají, pokud mě na okamžik uvolníte?" Pronese, postaví se za tebe, jako by čekala propuštění, že smí odejít, nebo jí naopak budeš na něco potřebovat. Zatímco v pokoji, vybaveném velkou koženou sedačkou, několika luxusními sedátky, to vše s výhledem na oceán a zátoku s pláží, stojí dvě dívky se slíbeným občerstvěním, tedy tím, co je umístěno na malém stolku u sedačky, byť ony sami se zdají, k nakousnutí. https://files.yande.re/sample/613f90e41e874cbfc01315432cb51c0a/yande.re%20643855%20sample%20azur_lane%20belfast_%28azur_lane%29%20breast_hold%20dishwasher1910%20fishnets%20garter%20garter_belt%20maid%20nipples%20pantsu%20stockings%20thighhighs%20topless.jpg "Výtejte Pane!" Pronese jedna, zatímco druhá dodá. "Ano, výtejte!" A nabídnou ti tácky, na němž je buďto víno, nebo čaj. Byť se nezdá, že by tím jejich nabídka pohostinství skončila, neb to všechno co na sobě nemají vypadá lákavě, zvláště nádherné poprsí a dlouhé vlasy, ale i luxusní punčošky, a ten kousek látky co mají v klínech by mohl být považován spíše jen za obal od sladkosti, než skutečná překážka. Obě dvě mají na krku obojky, v němž se táhne tenká linka světla, snad led diody uvnitř, žluté barvy.

Vypisuje se 20 z celkem 20 příspěvků1


↑ navigace

Záložková navigace

Galéria (fantasy)
Resize (tmavý)
Light (světlý)