Pražská hlídka (1. strana) | Herna - Aragorn.cz



Herna

Pražská hlídka

Pán Jeskyně:

Kenzie

Systém:

ORP

Nové příhlášky:

Přijímáme

Popis jeskyně:

RPG inspirované světem Noční hlídky S.A. Lukjaněnka.
Pražská Noční hlídka se už dlouhou dobu potýká s nerovnovánou stran ve prospěch temných. Nejsvětlejší Varšavy má u nejsvětlejšího Prahy dluh, a tak do Prahy přijíždí srovnat nerovnováhu nadějná obrateňka. Podaří se Pražské Noční hlídce vyrovnat síly?
Hraje se přes fórum a pokud to nebude odsejpat, tak se na to vykašlu.

Klíčová slova:

pražská hlídka

Jaké hráče:

nehledám, soukromá jeskyně.

Nástěnka:Zobrazit/skrýt Nástěnku
Praha. Město, které je už od dob komunismu převáženo na temnou stranu. V dobách Sametové revoluce sice blýskalo na lepší časy, ale strany se stejně nikdy úplně nevyrovnaly. Nejsvětlejší Prahy, {b]Augustin Horák {/} (jasnovidec, mimo kategorie) - a ano, je to zvláštní, že se do vedení dostal jasnovidec, je zachovalý čtyřicátník s méně vlasy, než by mu asi bylo příjemné. Chodí upraven, ale oblek na něm asi nikdy nikdo neviděl. Augustin se domluvil s nejsvětlejším Varšavy, Dariuszem Lisem, na dorovnání sil zapůjčením Agnieszky. Budova Noční hlídky sídlí ve vybydleném domě Oděvních závodů Prostějov, nedaleko metra Pražského povstání. Celý komplex funguje jako open space, svoji kójku má jen Augustin a analytika, které dokonce pořídili i klimatizaci a podivný pákový presovač. {b}Osazenstvo většinou tvoří:{/} {b}Augustin {/}- nejsvětlejší Prahy, mimo kategorie {b}Bojová sekce{/} {b}Bedřich Kučera{/} - bílý mág, 4. kategorie - starší pán, který se i přes iniciaci ve vyšším věku vypracoval na schopného bojového mága. Tvoří nerozlučnou dvojku s léčitelkou Ivanou, protože jeho kolena trpí artrózou {b}Ivana Schwarz {/}- léčitelka, 5. kategorie - zkušená dáma, na pohled třicetiletá, ve hlídce odnepaměti. {b}Druhá bojová dvojka: Luisa{/} (mág obrateň 6. kategorie) a {b}David{/} (zaříkávač, 6. kategorie) Kropáčkovi - sourozenci, taková hlídkařská rarita. Druhá dvojice, nasazovaná do akce. Na pohled dvacet a něco, oba tmavovlasí, světloocí, vysocí, na nose pár pih. Luisa je starší a poněkud panovačná. David je mladší, mírnější a diplomat dvojice. {b}Analytika: Oldřich Marhoul {/}- jasnovidec, 7. kategorie Olda je takový inventář analytiky. Neumí s počítačem, zamrznul někdy v padesátých letech. Neustále kouří dýmku (i v kanclu), a tak se kolem něj vznáší všudypřítomný obláček dýmu. Díky Oldovi má analytika svoje osobité kouzlo {b}Eduard Silenka{/} - jasnovidec, 5. kategorie. Neustále unavený mladý muž, který jako jediný umí obsluhovat onen pákový presovač. Vzhledem k tomu, že na něm analytické oddělení stojí, někdy práci ani neopouští a tráví život na rozvrzaném gauči v rohu analytiky. Pokud vzácně vykoukne ze své kanceláře (většinou na cestě pro kafe) a potká Stázku, jejich oči se setkají - a trochu se oba usmějí... {b}Pepa Stružovský{/} - slabý jiný neznámé kategorie, který mezi 8:00-16:30 sedí na recepci a předstírá práci. Většinou ví, kdo co kde a s kým.
Hráči: (2/2) Maus, Neera

Fórum ⇓

Pro přidání příspěvku je třeba se nejprve přihlásit a být registrovaný v této jeskyni.

1

Anastázie Krušná - 9. září 2019 21:29
Anastázie Krušná

Za Agnieszkou dveře zase zavřela a plynule přešla k šéfovu stolu, odkud sebrala již avizovaný hrníček čerstvě připravené kávy i s podšálkem a přesunula ho na konferenční stolek, přičemž vrhla šéfovým směrem jakýsi komický úšklebek. K donášce přidala ještě cukřenku a pak se usadila na jednu z taburetek asi metr od konferenčního stolku; dala si přitom záležet, aby dobře viděla do prostoru. Jednu nohu přehodila přes druhou, ruce opřela za sebou o rohy taburetky a vyčkávavě zaměřila pohled na Nejsvětlejšího.

Agnieszka Strawinska - 28. srpna 2019 19:21
Agnieszka Strawinska

„Dzien dobry,“ zlehka přikývne a pokusí se nenápadně zaparkovat kufr někam do rohu – ne že by si dělala naděje, že ho někdo z přítomných skutečně přehlídne, jen nemusí trčet přímo uprostřed zdvořilostí.
Unaveně odfoukne v hlubokém zamyšlení stran nabízeného kafe, shrne si uvolněný pramen vlasů, který se u toho zvesela vydal na výlet do jejího obličeje, než s úsměvem přikývne: „Dziekuje. Na kawu tutaj nigdy nie jest pozdě, tak?“

Posadí se spíš pro formu, jen na okraj sedadla.
„Nie,“ hmátne do kapsy a zvedne klíče pověšené na ukazováčku, „Měla jsem jasne nadzieje, že to je jakis žart mójho szefa, to jest do niego podobny...“
Ale jak se na vás tak dívám, tak se tady budu cítit jako doma...

Pán Jeskyně - 20. srpna 2019 18:32
Pán jeskyně Kenzie

Vylidněný open-space působí ještě šedivěji a pochmurněji než obvykle. Dámy zamířily k oddělené budce s nenápadnou kovovou cedulkou Nejsvětlejší Prahy.
Stázka drcla do dveří a Agnieszce se otevře pohled do neuspořádané kanceláře. Za stoly se tyčí vysoké černé kancelářské křeslo a za ním budka minibaru, lednička a řada oken, za kterými je pošmourno a zeď protějšího domu.
Nalevo je gauč, konferenční stolek s krajkovým prostíráním a několika taburetky. Na pravé straně je řada polic, ve kterých je neuspořádaná směs různého harampádí, karet, knih, doutníků, jakýchsi amuletů, sklenic a podobných artefaktů. Nahoře stojí velká aloe v hliněném květináči.

Nejsvětlejší Prahy, zde známý jako Augustin Horák, stojí ležérně opřený o velký psací stůl a v jedné ruce drží hrníček espressa. Má na sobě bílou košili a lněné kalhoty a působí spíše jako podnikatel na dovolené.
"Dobrý den, Agnieszko." Pozdraví a usměje se přes hrníček na příchozí. "Dáte si kávu? Vodu pro pejska?" Nabídne a pokyne ke stolku.
"Posaďte se, prosím." Vybídne ji a usrkne z hrnku.
"Už jste se ubytovala?" Usměje se a Agnieszka má pocit, že mu v očích zablýskly laškovné jiskřičky.

Agnieszka Strawinska - 13. srpna 2019 17:48
Agnieszka Strawinska

Nejdřív se zvědavě ohlédne přes rameno, až pak se obrátí a vykročí z výtahu. Věnuje dívce, která jí vyjde vstříc, přátelsky, jenom možná trochu unavený úsměv. Když vidí její překvapení, ze zvyku volnou rukou naznačí feně, aby se jí držela u nohy a pochvalně jí pomuchlá ucho.

„To nic, ona lubi Inné,“ ujistí místní Světlou ještě dřív, než kývne hlavou na pozdrav. Vděčně se pousměje na její nabídku pomoci, ale zakroutí hlavou, „W porzadku. Tady nikto nie-tratí czas, co?“ nadhodí konverzačně, když za ní vyrazí k šéfovi. Až když se po cestě přes kancelář rozhlíží, mihne se jí po tváři stín nepříjemného překvapení.

Anastázie Krušná - 28. července 2019 22:13
Anastázie Krušná

Došla až k tomu výtahu a počkala si, až se dveře otevřou, načež okamžitě instinktivně couvla - to před tím vlčákem. Další překvapený výraz se konal, když uviděla, že má tu čest s ženou přibližně stejného vzezření, jako byla ona sama; čekala hodně, ale zrovna tohle ne. Vzpamatovala se ovšem ještě docela rychle, honem nasadila příjemný úsměv a promluvila na návštěvu. Sice česky, ale rozhodně srozumitelně.

"Dobrý den. Vy musíte být naše návštěva. Mám vás vzít za naším šéfem. Můžu vám pomoct se zavazadlem?" optala se zdvořile a připojila úsměv.

Pak už návštěvu provedla momentálně prázdnou open-space kanceláří až ke dveřím šéfa, na které opět jen lehce klepla, tentokrát však nečekala na odpověď a rovnou uvedla návštěvu dovnitř.

Anastázie Krušná - 29. června 2019 19:46
Anastázie Krušná

Na to kafe se těšila už od chvíle, kdy šla na autobus. Proto si ho teď plnými doušky vychutnávala, poté, co Davidovi donesla jeho hrnek. Zaujatě přitom koukala do svých poznámek, které průběžně trousila na různé papíry, které vždycky nakonec někam založila a pak je nemohla najít.

To, že Augustin zamířil přímo k ní, ji trochu polekalo, myslela si nejdřív, že jí chce vyčíst její dnešní pozdější příchod, který ani nemohla svést na to, že by autobus jezdil po dvaceti minutách, protože to nebyla pravda a ona už stihla zjistit, že tahle lež by u Augustina neprošla.

Nenápadně vydechla úlevou, když se ukázalo, že se jedná jen o parťáka, a usmála se. "Ach, a kdo to je?" zajímala se, s čímž se rozhlédla, jako by snad budoucí parťačku chtěla najít v otevřeném prostoru okolo sebe.

1


↑ navigace

Záložková navigace

Galéria (fantasy)
Resize (tmavý)
Light (světlý)