Stříbro nebo zlato? (1 strana zpět) | Herna - Aragorn.cz

Rána nebyla nebezpečná a vlastně by šla i vedle, ale stačilo to na to, aby bard instinktivně uhnul a přestal zpívat. Natlačil se na Silgura a snažil se bodnout dýkou do míst mezi krk a rameno, kde je mezera v plátech, ale ostří sklouzlo po zbroji a nenapáchalo žádné škody.

Kolena se mi podlomí. Před sebou vidím všechny hrůzné výjevy bitev, kterými jsem prošel. Své spolubojovníky ležící v kalužích krve, jejich vnitřnosti vyhřezlé a mísící se s vnitřnostmi démonů jejichž těla leží na nich. Před sebou vidím démona, který právě zabil mého spolubojovníka. Skrze bledou průsvitnou kůži jsou vidět svaly, které se pod ní napínají k poslednímu úderu. Z posledních sil švihnu kladivem v protiúderu.

Bard efektně odrazil ránu pukléřem, tentokrát se neobtěžoval bodat, ale opět zapěl a trpaslíka znovu obchází strach (2 úspěchy). První půlelfův pokus byl z části úspěšný, budeš muset vynaložit všechny své vnitřní síly, abys odolal i tentokrát.

Půlelfův obratný útok prošel kolem mého štítu se smrtící mrštností. Naštěstí nebyla jeho rána dostatečně přesná a sklouzla po ramenních plátech. Úder mu rychle vracím a kladivo letící šikmo zespodu směřuje na jeho žebra.

Půlelf přestal zpívat a rychle pukléřem odklonil hlavici kladiva a dýkou zamířil mezi Silgurovy ramenní pláty. (2 úspěchy)

Ten řev se nedá vydržet. Musím rychle něco udělat. Kladivem švihnu po soupeři. Zatímco se snažím ustát třes ve svých nohou, směřuji ránu na jeho koleno.

Se svým soupeřem jste vykročili směrem ke středu a hlasatel už vyhlašuje silným hlasem vaše jména. Je vidět a hlavně slyšet, že je Erevan velmi oblíbený. Při jeho jménu ochozy doslova burácejí a on jim oplácí úklonami a máváním na všechny strany. Zrovna, když se ukláněl jedné z tribun, všiml sis ještě něčeho. U boku se mu houpala flétnička.
A v tu chvíli, kdy hlasatel odstartoval váš boj, chopil se půlelf pukléře a dýky. Pomalu se přibližoval a něco si mrmlal... Ne, pobrukoval. Z pobrukování byla melodie a potom půlelf začal zpívat silným hlasem, který se rozlehl celou arénou. Ochozy začaly opět bouřit a diváci se nechali unášet jeho hlasem. Na tebe však to mělo efekt opačný. Začalo ti být těsno a cítíš se velice nepříjemně. Erevanův hlas nabývá na síle, stejně, jako tvé obavy. Hlas je tak silný, že přechází do úděsného řevu, který tě oslabuje a zasypává děsivými výjevy. Začínáš mít strach.

Tvým dalším nepřítelem je Půlelf Erevan. Je oblečen do lehké kožené zbroje a u pasu mu visí malý pukléř a dýka.

Na hlavu si narazím přilbici a vykročím do světla arény. Písek, který mi skřípe pod botami, je krví zbarven do ruda. Aréna jásá. Patrně už jsem si našel pár fanoušků. Sklopím hledí přilby a očekávám svého protivníka.

Oba sedíte a odpočíváte. Bezeslov, energie bude třeba na něco jiného. Po chvíli druhého válečníka odvedli k souboji. Osaměl jsi a čekáš na další svůj zápas a přemítáš, co všechno tě vlastně může potkat. Viděl jsi rozličné řasy a tvory. Vlkení mág byl děsivým nepřítelem. Zde už jen obyčejné válečné umění stačit nebude a půjde o holé přežití. Slyšíš zvuky arény, nárazy zbraní o zbraně nebo o štíty, výkřiky raněných a umírajících a vše přítomný jásot a hukot tisíců lidí. Trpaslíku Silgure, je čas. Přišel pro tebe jeden z ozbrojenců.

V rychlosti si omyju ránu na stehni, namažu jí divně páchnoucí nažloutlou mastí a ovážu obvazem. S kritickým pohledem si prohlédnu své dílo. Tohle by mělo zatím stačit. Ve zbývajícím čase usednu na jednu z lavic a čekám až přijde řada na můj další souboj.

Sípal se snažil za běhu uskočit , ale nestihl to včas a Silgurovo kladivo mu rozdrtilo holeň pravé nohy a roztočilo vystrašeného mrňouse, který najednou plachtil vzduchem a kvičel bolestí. Běsnící zlobr mezitím dorážel všechny mrtvé i raněné svým kyjem. To bude ještě problém. Vlken se zaměřil na tebe a začal aktivovat další zhoubné kouzlo. Než ho však stačil vyřknout, vztyčil se za ním doutnající skřet a usekl mu hlavu. Poté opět padl na kolena a snažil se pochytat dech sežehlými plícemi. Tvým jediným problémem zůstal zlobr. Naštěstí se do arény nahrnuli strážní a začali hromotluka krotit. Jiní kontrolovali ostatní, zda žijí. Ovšem po zlobrově péči jste zbyli jen vy tři. Za jásotu arény jsi byl odveden do jednoho z tunelů. Zde budeš čekat na své další souboje. Jsou zde sedadla, brousky, nádoby s vodou a masti. Po chvíli ještě dovedou dalšího bojovníka, který je lehce poraněn. Těžce usedne do sedadla a odpočívá.

Uvolněn z vlkenova kouzla se rozbíhám za posledním sípalem. Dobíhám jej pár kroků od jeho spolubojovníka a kladivem mu udeřím na cupitající nožky.

Aslen ti přispěchal na pomoc a převzal jednoho ze Sípalů. Zlobrovi se podařilo rychle vstát a ranou kyje, zezadu do hlavy, uspal Gorgu. Její tělo s žuchnutím dopadlo do krvavé kaše co zbyla po půlelfovi. Mezitím velitel Grambash překonal vzdálenost mezi bojujícími a vlkením mágem. Ten však stihl dokončit kouzlo včas a skřet vzplál. I když byl v jednom ohni, nepřestával běžet k vlkenovi. Oheň však plál dál a skřet se zhroutil do písku arény a házel sebou aby uhasil hladové plameny, které stravovaly jeho tělo. Tvůj Sípal měl už připravenou dýku a přebývající oštěp hodil zlobrovi, aby mu nepřekážel. Tím ho ovšem rozzuřil a zlobr ztratil poslední zbytky příčetnosti a začal řádit. Sotva Aslen probodl svému protivníkovi hrdlo, zezadu ho nabral zlobrův kyj a hodil ho přes půl arény. Silgur ale neměl čas to řešit, protože jeho protivník se vyděsil a zděšeně prchal zpět k vlkenovi.

Ačkoliv jsou na mě sípalové dva, stačím štítem srážet údery obou. Nicméně na protiútok nemám prostor a tak jsou mé výpady spíše k ničemu, nežli k užitku.

Naštěstí se boj trochu pohnul. Grambash usekl hlavu Sípalovi a povedlo se mu natáhnout ruku dostatečně daleko, aby svou šavlí rozpáral zlobryni Gorle bok. Ta zpanikařila, zanechala boje a začala si do břicha cpát střeva, která jí vypadávala proseklým otvorem. Vlkena také trefil Sípalí oštěp a odeslal ho do lovišť. Naopak Půlelf zasáhl kamenem vlkeního mága a přerušil jeho kouzlo, které vám svazovalo nohy. Na Silgura už dotírali dva Sípalové a jelikož vlken padl,zbylo na něj krytí pravé strany. Gorga, rozzuřená zraněním sestry přestala být disciplinovaná a začala drtit vše, co jí přišlo do cesty, srazila na zem zlobra a kyjem zamázla půlelfa do písku arény. Aslen rozpůlil svého Sípala, ale situace byla spíše horší, než lepší. Navíc vlkení mág naproti začal cosi rýt drápem do dřevěné destičky a jeden z tvých Sípalů zaměstnával tvůj štít, zatímco druhý vrhl oštěp na tvou odkrytou stranu těla. (1 úspěch)

Ve chvíli, kdy se sípal přede mnou dostane na dosah kladiva, snažím se udeřit na jeho křehké tělíčko. Ve stejnou chvíli mě ale zasahuje oštěp, který přiletěl z neznáma mezi pláty zbroje na stehně, kde mi způsobil hlubokou krvácející ránu.

Kolem tebe probíhal boj. Vlevo se, na jejich poměry, disciplinovaně bili zlobři. Vpravo se bil s dalším Sípalem vlken. Proti tobě poskakoval jeden z nich a snažil se tě sejmout. Nejprve Sípal zkoušel hodit oštěpem, ale nenašel příležitost. Proto přiskakoval a uskakoval, aby se vyhl tvému dosahu. Pak vyčkal na vhodnou příležitost a bodl oštěpem na Silgurův štít, aby ho donutil se trochu odkrýt, ale neuspěl. Proto ustoupil a hledal další příležitost. Jenže zničeho nic letěl na Silgura oštěp z levé strany.

Obě skupiny se postavili proti sobě. Řada! zavelel Grambash a skupina se zkušeně seskupila do rovné řady a čekala na další povel. Silgurovo očekávání, že se na ně vrhne nekoordinovaná horda se nekonalo. Zlobryně se rozdělily a stáhly si k sobě své Sípaly. Až teprve teď si Silgur všiml, že se za nimi skryl ještě jeden bojovník, kterého před tím přehlédl. Stál tam vlken, ale nebyl obyčejný. Byl oděný do nachového roucha a sledoval dění. Grambash si toho také všiml a vydal rozkaz. Řada se zmenšila, protože se půlelf stáhl za štíty a uvolnil svůj prak. Zlobryně se přibližovaly a Sípalové už si chystali své dva oštěpy k hodu a u pasu se jim zlověstně pohupovaly jehlicovité dýky. Skřet vydal rozkaz Krokem vpřed! a vyrazili jste proti, abyste zkrátili vzdálenost mezi vámi a nepřítelem. V tu chvíli, ale Vlken zavyl. Ne obyčejně, ale prapodivně, hluboce a... Najednou vám těžkly nohy a rázem se celá řada zastavila. Nohy vám zatuhly jako kamenné sloupy. Naštěstí zbytek těla zůstal pohyblivý. Ale to už u vás byly Gorga a Gorla a udeřily na řadu. Sípalové bodáním otravovali ostatní, abyste neměli čas na správnou obranu. Na tvé místo se zaměřil jeden ze Sípalů. Gorga zaútočila na vašeho zlobra a začal boj o život.

Zlobr, to jako vážně?! Vyjeveně zírám na Grambashův plán nakreslený do písku a snažím se pochopit, co se po mě vlastně chce. Ve změti čar nějak nevidím, souvislost s tím, co skřet říká. Pro jistotu se ho zeptám na pár detailů, abych si byl jistý, že jsem správně pochopil. Nyní už je čas se postavit soupeřům."Kolosi, pomáhej mi." Těžká vrata se s vrzáním otevřou a do tunelu se vlije světlo slunného dne. Chvilku trvá než mé oko přivykne ostrému světlu, ale pak spatřím písek arény a v ní své protivníky. Spolu s prvním krokem do arény, sklopím hledí přilbice. Na pozdrav divákům pozdvihnu své kladivo, načež zaujmu bojovou pozici ve formaci, kterou určil Grambash. Zprvu jsem si myslel, že zlobryně a pár sípalů je podivná sebranka, ale vypadají jako dobře secvičené družstvo. Zatímco zlobryně budou mít na starosti nejzuřivější útoky, sípalové nám budou bránit, abychom se dostali příliš blízko. Jejich maso je prý léčivé. Pokud to přežiju, měl bych zjistit, jestli je to pravda.