Charmed Apocalypse (1. strana) | Herna - Aragorn.cz



Herna

Charmed Apocalypse

Pán Jeskyně:

l.i.c.h.

Systém:

ORP

Nové příhlášky:

Přijímáme

Popis jeskyně:

Druhá generace Čarodějek selhala. Zlo převzalo nadvládu nad světem a magie není žádným tajemstvím. Starší a světlonoši byli zabiti. Amorové byli vyhubeni. Andělé osudu uprchli do jiné dimenze. Jediní kdo zůstali, jsou andělé smrti. Kniha Stínů je ztracena. Po staletí se potomci sester schovávali v nejzazších koutech světa. Ale rodokmen se pomalu začal spojovat a narodilo se světlo. Nová trojice. Ta je ale díky snaze jejich matky je ochránit, také rozptýlena. Po spojení se k nim se přidává několik potomků kdysi nejmocnějších magických rodů. Dokáží však porazit impérium zla a ukončit jeho krutovládu?
Hrát se bude přes fórum. Sledujte nástěnku.

Klíčová slova:

Charmed, Čarodějky, Apokalypsa, Generace

Jaké hráče:

Je mi jedno jestli jsou zkušení nebo ne, ale musí znát alespoň zhruba všech osm sérií.
Maximální počet schopností jsou dvě. Mohou být jakékoli, ale pokud není z vesmíru Charmed, prosím o vysvětlení.

Nástěnka:Zobrazit/skrýt Nástěnku
Jméno: Gabriel Delaney Atributy: Krátké černé vlasy, modré oči, milá tvář, 23 let Schopnosti: Aerokineze, ovládání rostlin Životopis: Gabriel se narodil do bohaté rodiny, jež byla vlastníkem velké firmy pro démony. Jeho otec, zakladatel firmy tam trávil většinu času. Matka hodně pila a trávila čas s přítelkyněmi, takže malého Gabriela převážně vychovávala jeho babička a sluha. Babička mu vyprávěla legendy o Třech Čarodějkách a jejich skutcích, jenže on ničemu z toho nevěřil. Démoni bylo jediné co znal. Co znali všichni. Když ve čtrnácti letech objevil své schopnosti, vyjevila mu babička, že je také čarodějky a má schopnost telepatie. Jeho rodiče žádný z darů nezdědili. Oba to před nimi skrývali a babička mu vyjevila, že jejich rod pochází z Billie Jenkinsové, jedné z nejmocnějších dobrých čarodějek počátku minulého tisíciletí. Gabriel nesouhlasil s otcovým postojem a jakmile se naučil své schopnosti ovládat, začal se maskovat a bojovat se zlem v ulicích New Yorku kde žil. V šestnácti ho rodiče zasnoubili z dívkou z bohaté a vlivné rodiny, C.C. Téhož roku jeho matka zemřela na následky svého alkoholismu a otec se snažil ho naučit vedení firmy. Ve dvaadvaceti otec zemřel na infarkt a Gabriel zdědil firmu a nemalé jmění. To všechno ale rozprodal a peníze si nechal. Něco jako charita neexistovalo. Jednou nechtěně C.C. odhalil co je zač a ta zrušila zasnoubení. Přesto však u něho zůstala, protože její rodina byla zruinována a vyvražděna. Teď je mu třiadvacet a plánuje najít ostatní lidi jako je on.
Hráči: (1/5) Neera

Fórum ⇓

Pro přidání příspěvku je třeba se nejprve přihlásit a být registrovaný v této jeskyni.

1 2 3 4 ... 49 ⇒|

Pán Jeskyně - 17. října 2019 21:46
Pán jeskyně l.i.c.h.

„Zdá se, že tedy nemám na výběr, že?“ zeptá se obou sester dívka pomalu, a přelétne pohledem z jedné na druhou. Vzdychne. „No co, život už o mnoho horší být nemůže,“ pokrčí rameny odevzdaně.
„A tímhle alespoň pomůžeš celému světu,“ povzbuzuje ji Alex. Strážkyně na ni vrhne nevěřícně pohled. Ještě pořád tomu nevěří.
„No tak tedy dobrá. Co mám dělat?“

Dawn Marítimar - 7. října 2019 22:00
Dawn Marítimar

„Pozdě,“ odtuší suše, bezmyšlenkovitě třepne rukou a odlesky modrých záblesků zmizí, zatímco se rozejde přes půdu k odložené Skříňce, „Což o to, můžem tě klidně poslat zpátky, ale neručím za doprovodné efekty. A toho si ti parchanti zaručeně všimnou.“
Opře se jednou rukou o Skříňku, přehodí si jednu nohu volně přes druhou a neklidně zabubnuje prsty po hladkém víku Skříňky v nevyřčené otázce Tak co, uděláme s tím něco?

Pán Jeskyně - 30. září 2019 21:31
Pán jeskyně l.i.c.h.

Dívka se zarazí. Taková zpráva ji zaskočila. „J-já?“ vyjekne překvapeně. „Já jsem jen obyčejná dívka, ničím výjimečná a nic speciálního neumím. Jak já bych mohla pomoci? Nechci proti sobě poštvat démony!“ zajíkne se vyděšeně. Je skutečně vidět, že démonická nadvláda nad světem se na ní obzvláště podepsala. A ony dvě jí hodlaly naložit na bedra další břímě.
Alexis si ji měří s přimhouřenýma očima. Uvažuje, která síla tak mohla pro takovýhle nesnadný úkol vybrat někoho takového.
„Hlavně v klidu,“ snaží se ji povzbudit.

Dawn Marítimar - 13. září 2019 14:20
Dawn Marítimar

Když půdou začnou vířit bílá světla, instinktivně ustoupí pár kroků stranou, aby společně s Alexis pokryly větší úhel naproti čemukoliv, co mohly vyvolat.
Ne, že by to byla potřeba. I přes dívčin veskrze ubohý vzhled ale nijak nepoleví v pozornosti, něco v jejím postoji naznačuje, že je neustále připravená skočit do boje - levou dlaň sice směřující k zemi, ale pevně nataženou a obklopenou občasným zbloudilým modrým zábleskem.

"Na tom se můžeme domluvit," utrousí a neurčitě pokrčí rameny, "Nejsme problém. Naopak, máme tady problém, který můžeš vyřešit."

Pán Jeskyně - 9. září 2019 21:54
Pán jeskyně l.i.c.h.

„No konečně kouzlo, které dává smysl a nemá žádné vedlejší účinky. Tak jdeme na to, ať se toho krámu zbavíme.“

S kouzlem, se kterým jsou obě spokojené ho obě sestry konečně použijí. Výsledek se dostaví okamžitě. Na půdě se objeví vír bílých světýlek, jenž po rozptýlení odhalí mladou, zmatenou ženu v otrhaných šatech, s tak světlými vlasy, až jsou téměř bílé, šedýma očima a tváří poznamenanou ošklivou jizvou.
„Co se to děje? Kde to jsem? Neubližujte mi, prosím!“ ustoupí vyděšeně, když si pořádně prohlédne své okolí.

Dawn Marítimar - 2. září 2019 21:17
Dawn Marítimar

„Někdo tak blbý, že nevidí následky, nebo tak zoufalý, že jsou mu ukradené,“ odtuší suše aniž by rozpoznala řečnickou otázku. Jen blázen by jí mohl obvinit z přehnané trpělivosti nebo chápavosti, ale v tomhle případě působí tváří tvář běsnící Alexis nevzrušeně až mírně znuděně. Zatímco se sestra rozhodne vyříkat si to s Knihou kouzel podle všeho ručně, hmátne do spodní poličky a pak se stáhne opodál, kde se se zápisníkem na kolenou stočí do klubíčka na staré zaprášené pohovce.

Počká, než se Alexis vyvzteká. Vlastně ještě pár minut poté. A navrch chviličku, kdy už ani nepíše, jenom ťuká tužkou o stisknuté rty a pozoruje sestru přes hranu zápisníku.
Pak bez jakéhokoliv viditelného stimulu energicky shodí nohy na podlahu, vyhoupne se na nohy a rázným krokem se vrátí ke Knize.
„A tohle by ti nestačilo?“ otočí zápisník a hodí ho na otevřené stránky.

Zlo ze Skříňky vypuštěné,
ty zavřít zpátky máš,
je čas sudby nevyřčené,
vyslyšet teď hlas.
Skončit doby bezútěšné,
přijď teď mezi nás!

Pán Jeskyně - 26. srpna 2019 20:55
Pán jeskyně l.i.c.h.

Alexis při Dawnině poznámce frustrovaně zamává rukama, díky čemuž tak na okamžik připomíná malý, rozzuřený větrný mlýn.
„Pro Kristovy rány! Tady snad není ani jedno normální kouzlo!“ vybuchne. „Kdo ksakru píše taková nesmyslná kouzla, že z nich může vylézt prakticky kdokoli?“ prská zuřivě. „Tak neurčité věci jsem už dlouho neviděla. Vždyť z tohohle by pomalu mohl vylézt i krtek, kdyby měl kapku kouzelného nadáni!“ Udeří do knihy pěstmi. „Copak neměl nikdo ani kapku sebereflexe? To si tu skříňku teď máme vystavit jako těžítko, nebo co?!“

Dawn Marítimar - 21. srpna 2019 22:12
Dawn Marítimar

Opře se o podstavec Knihy a prohlíží si stránky plynoucí Alexis pod rukama hlavou dolů. Soustředěně se zamračí, když se pokusí přečíst kouzlo, na kterém se zastavila, a po chvíli dokonce podstavec obejde, aby si ho mohla přes sestřino rameno přečíst normálně.
„Nic proti, ale co znamená tohle?“ zapíchne pak prst do konce druhého řádku. Ta španělská výchova se na ní holt v něčem podepsala.

Když ale projede řádky očima ještě několikrát, kategoricky zakroutí hlavou: „Ne, takhle ne, tohle by sem zase akorát přitáhlo davy kdo ví koho s kdo ví jakými úmysly a budeme tam, kde jsme byli. Mě to jednou stačilo.“

Pán Jeskyně - 16. srpna 2019 20:14
Pán jeskyně l.i.c.h.

„A nejspíš nebyl jen jeden,“ odhaduje Alexis. Sama přistoupí ke knize a začne v ní listovat. „To mi neříkej, že je tohle jediné vyhledávací kouzlo,“ zabručí, a otáčí stránky.

„Hele, tady to je,“ ukáže na jednu ze stránek. „Kouzlo na přivolání ztracené čarodějky. Jsou tu ingredience potřebné k provedení kouzla A docela dává smysl. I když mi pořád uniká ten princip.“ Ukáže na text, kde stojí:

Čarodějek moc zase sílí,
po nevinných neviděna pílí,
Kdo slyšíš nás tak přijď blíž,
přijď k nám, přijď a zůstaň již.

Dawn Marítimar - 13. srpna 2019 20:36
Dawn Marítimar

Skepticky pozvedne obočí.
„Kdo je ksakru Tom?“ vypíchne jen jednu z mnoha podivností, které se dokázaly vtěsnat do jinak poměrně krátkého kouzla. Udělá krok od podstavce a zvedne prázdné ruce na znamení, že do tohohle teda rozhodně nejde.
„No, během let do toho nejspíš mohlo psát dost lidí, statisticky někdo z nich musel být magor,“ usoudí suše.

Pán Jeskyně - 4. srpna 2019 19:03
Pán jeskyně l.i.c.h.

„No a co to kouzlo trochu pravit, aby místo ztracených lidí vyhledalo ztracenou Strážkyni?“ navrhne Alexis, zatímco obě přejdou ke knize, která už je otevřená na stránce s kouzle na ztracenou osobu. „Tím chci říct, kolik tak Strážkyní na světě může být?“ Pak se pozastaví nad textem kouzla.

Ukažte mi cestu,
kterou jít mám,
Ať spásu Tomovi,
A mír si do duše dám.


„Poslyš, tohle kouzlo na najití ztracených lidí vypadá trochu divně, nezdá se ti? Nejde mi na mysl, jak vůbec může fungovat,“ zamračí se.

Dawn Marítimar - 24. července 2019 22:57
Dawn Marítimar

„Jakmile připustíš jedno kromě, jak si můžeš být tak jistá, že nepřijde další?“ nadhodí věcně a nakloní hlavu ke straně, „Co selže jednou, může selhat podruhé.“
Na okamžik se odmlčí, nechtěla se k té myšlence teď vracet, ale přesto stejně suše dodá: „Navíc je tady ta otázka motivace. Doteď byl Avalon prázdný. Spálený by se jim asi líbil víc, ale k čemu se zbytečně namáhat," pokrčí rameny, "To teď...“ uznale stiskne rty, „Teď je to zajímavější sousto.“

Když pak Alexis přejde ke kritice, změří si ji podmračeným pohledem.
„Proto jsem ji poslala spát,“ oznámí pak jako by to všechno vysvětlovalo, snad s neznatelnou stopou zmatku.

Zrychlí, aby sestru na schodišti předešla a zamíří ke Knize.
{b}„Někde tam bylo kouzlo na vyhledávání ztracených lidí,“{b} nadhodí, jako by žádná hluboká diskuze nezůstala divně viset mezi nimi, „Ale mohl by být problém, že nevíme, kdo tou Strážkyní je.“

Pán Jeskyně - 21. července 2019 21:56
Pán jeskyně l.i.c.h.

„Víš o tom, že na Avalonu jsme v bezpečí, kromě Halloweenu, že jo?“ ozve se Dawn Alexin tichý hlas. „Odpočinout si tu můžeme v klidu a bez starostí. Kdyby ne, tak by to tu už bylo prolezlé démony.“ Dožene sestru na schodech a dál stoupá spolu s ní.
„Nebuď na Hope tak tvrdá. Tohle byl pro ni první zážitek s démony takového typu. My jsme to měly mnohem těžší. Je to naše malá sestra,“ na chvíli se odmlčí. „Nechci dovolit, aby se jí něco takového ještě někdy stalo,“ dodá pak ještě tak měkkým tónem, jakým ji Dawn nikdy neslyšela mluvit. Vyjdou poslední schod a ocitnou se na půdě, kde je kniha stále otevřená na stránce o Krystalové kleci.

Dawn Marítimar - 10. července 2019 21:46
Dawn Marítimar

Moc dlouho nevydrží.
Šlehne po Alexis možná jenom kratičkým, ale spalujícím pohledem. Ještě nepotkala nikoho, kdo by uměl zabíjet pouhým pohledem, ale kdyby teď tuhle schopnost získala, za ten zlomek vteřiny by ze sestry nezbylo snad ani tělo. Tiše, ale prudce vydechne a odvrátí hlavu.
Ne. Tohle není způsob, jakým by měla Alexis mluvit o jejím otci. Ani v případě, že by měla pravdu. Kterou nemá. Zatraceně nemá.

„Zkus se vyspat,“ doporučí Hope trochu chraptivě, „Zapracujem na tom, aby sis to mohla dovolit.“
Mohlo by to znít necitelně, ale vysloví ta slova tak věcně, že v nich nic útočného nebo zraňujícího nezbyde. Jenom prosté konstatování. V souladu s tím, co právě prosáklo z jejího života.

Některých z nás se život neptá, jestli toho máme nebo nemáme plný zuby. Tak se drž toho střípku svého štěstí. My uděláme tu špinavou práci. Tak to na světě zjevně chodí.


Vyjde z pokoje a lehkou rukou za sebou zavře dveře. Začne stoupat po schodišti nahoru, ale jednoznačně se loudá.

Pán Jeskyně - 2. července 2019 20:04
Pán jeskyně l.i.c.h.

„Pár jsem jich potkala,“ přikývne s pochopením Alexis. „Opravdu to stojí za to. Věčná škoda, že i přes to moc dlouho nevydrží,“ na chvíli se odmlčí. „No nic. Pojďme zjistit, co teď s tou skříňkou, když už jsme ji získaly. Přece si ji nepostavíme na krb, aby se na ni prášilo,“ zvedne se, a zamíří na půdu, ke Knize.
„Já s vámi asi nepůjdu,“ zamumlá Hope. „Pro dnešek, a možná i nějaký čas mám kouzel až nad hlavu.“ I tímhle je vidět, jak moc to na ni bylo. Hope vždycky kouzla milovala a vždycky se u nich snažila být jako první. Teď jen padne na postel, schoulí se do klubíčka a otočí se zády ke dveřím.

Dawn Marítimar - 1. června 2019 18:16
Dawn Marítimar

Přitáhne si šálu ke krku a v nevyslovené odpovědi Hope jenom lehce pokrčí rameny. Co naděláš..
„To si piš,“ přisvědčí Alexis a nehezky se usměje, „ Ať všichni démoni plivou na jeho památku. Nikdy nepodceňuj dostatečně nasraného smrtelníka.“

Pán Jeskyně - 28. května 2019 22:38
Pán jeskyně l.i.c.h.

„Oh, Dawn,“ šeptne Hope měkce, hlasem plným účasti. Znovu se sestru nepokouší obejmout, i když je na ni vidět, že by to strašně ráda udělala znovu.
„Je ten bastard po smrti?“ zeptá se Alex. „Jestli ne, spolu máme dost síly abychom si ho podaly a daly mu to pěkně sežrat,“ navrhne lehce nadějně. „Vím, že se říká, že pomsta nic neřeší, ale někdy je pomsta přesně to, co člověk potřebuje.“
„Vůbec si nedovedu představit, jaké to pro tebe muselo být,“ nevšímá si Hope nejstarší sestry a snaží se projevit co nejvíce účasti, protože i když si to teď už představit umí, nedovede si představit jaké Dawn musela mít dětství.

Dawn Marítimar - 21. května 2019 16:55
Dawn Marítimar

Tlumeně vyhekne, když se k ní Hope přitiskne a vrazí jí hranu Pandořiny skříňky uvězněné mezi nimi do žeber. Když dostane možnost se nepříliš násilně vyvlíknout, ucouvne a skříňku pro jistotu bezpečně odloží. Šálu znova vezme do rukou a s podmračeným soustředěním se z ní pokusí vymnout suchou hlínu.
„Bylo mi čtrnáct. Možná patnáct,“ odtuší věcně, skoro až lhostejně.
„Nemám ráda démony, co umí tvořit svoje obrazy. Nešlo poznat, který z nich je skutečný, dokud mi nesebral moji vlastní dýku,“ pokrčí rameny, přehodí si šálu znovu přes hlavu a protáhne konce vytvořenou smyčkou.
„Pak si nepamatuju moc detailů. Půl roku jsem nemluvila.“

Pán Jeskyně - 13. května 2019 23:21
Pán jeskyně l.i.c.h.

Hope neřekene nic. Její výraz je na chvíli nesmírně nečitelný, než změkne a svoji sestru sevře v mocném objetí, ať chce nebo nechce. Alex mocně polkne.
„Nabídla bych ti objetí, ale mám dojem, že v tomhle oddělení ses dostala až do čela výprodeje,“ poznamená ve snaze ulehčit atmosféru.
„Jak…,“ zasekne se a musí to zkusit znova. „Jak se ti to stalo?“ dostane ze sebe a trochu se ošije. Nechce si představovat, jak k ní přišla, a co si při tom musela prožít.

Dawn Marítimar - 8. května 2019 18:38
Dawn Marítimar

V první chvíli instinktivně ukročí o krok dozadu, pak se ale zastaví a zůstane stát pevně na svém místě. Nebude před ní ustupovat. Přesto je dobře vidět, jak jí ztuhnou rysy a musí vynaložit všechno odhodlání, aby nesrazila sestřinu ruku stranou, když se jí natáhne po krku.
Zadívá se Hope tvrdě zpříma do očí a odhodlaně zvedne bradu – čímž vynikne dlouhá, uzlovitá jizva táhnoucí se napříč hrdlem téměř od jedné hrany čelisti k druhé.
„Spokojená?“ zeptá se jí chladně a bez výrazu. Nadzvedne skříňku, aby si uvolnila jednu ruku a beze slova Hope vezme z rukou otcovu šálu.

1 2 3 4 ... 49 ⇒|


↑ navigace

Záložková navigace

Galéria (fantasy)
Resize (tmavý)
Light (světlý)