Charmed Apocalypse (1. strana) | Herna - Aragorn.cz



Herna

Charmed Apocalypse

Pán Jeskyně:

l.i.c.h.

Systém:

ORP

Nové příhlášky:

Přijímáme

Popis jeskyně:

Druhá generace Čarodějek selhala. Zlo převzalo nadvládu nad světem a magie není žádným tajemstvím. Starší a světlonoši byli zabiti. Amorové byli vyhubeni. Andělé osudu uprchli do jiné dimenze. Jediní kdo zůstali, jsou andělé smrti. Kniha Stínů je ztracena. Po staletí se potomci sester schovávali v nejzazších koutech světa. Ale rodokmen se pomalu začal spojovat a narodilo se světlo. Nová trojice. Ta je ale díky snaze jejich matky je ochránit, také rozptýlena. Po spojení se k nim se přidává několik potomků kdysi nejmocnějších magických rodů. Dokáží však porazit impérium zla a ukončit jeho krutovládu?
Hrát se bude přes fórum. Sledujte nástěnku.

Klíčová slova:

Charmed, Čarodějky, Apokalypsa, Generace

Jaké hráče:

Je mi jedno jestli jsou zkušení nebo ne, ale musí znát alespoň zhruba všech osm sérií.
Maximální počet schopností jsou dvě. Mohou být jakékoli, ale pokud není z vesmíru Charmed, prosím o vysvětlení.

Nástěnka:Zobrazit/skrýt Nástěnku
Jméno: Gabriel Delaney Atributy: Krátké černé vlasy, modré oči, milá tvář, 23 let Schopnosti: Aerokineze, ovládání rostlin Životopis: Gabriel se narodil do bohaté rodiny, jež byla vlastníkem velké firmy pro démony. Jeho otec, zakladatel firmy tam trávil většinu času. Matka hodně pila a trávila čas s přítelkyněmi, takže malého Gabriela převážně vychovávala jeho babička a sluha. Babička mu vyprávěla legendy o Třech Čarodějkách a jejich skutcích, jenže on ničemu z toho nevěřil. Démoni bylo jediné co znal. Co znali všichni. Když ve čtrnácti letech objevil své schopnosti, vyjevila mu babička, že je také čarodějky a má schopnost telepatie. Jeho rodiče žádný z darů nezdědili. Oba to před nimi skrývali a babička mu vyjevila, že jejich rod pochází z Billie Jenkinsové, jedné z nejmocnějších dobrých čarodějek počátku minulého tisíciletí. Gabriel nesouhlasil s otcovým postojem a jakmile se naučil své schopnosti ovládat, začal se maskovat a bojovat se zlem v ulicích New Yorku kde žil. V šestnácti ho rodiče zasnoubili z dívkou z bohaté a vlivné rodiny, C.C. Téhož roku jeho matka zemřela na následky svého alkoholismu a otec se snažil ho naučit vedení firmy. Ve dvaadvaceti otec zemřel na infarkt a Gabriel zdědil firmu a nemalé jmění. To všechno ale rozprodal a peníze si nechal. Něco jako charita neexistovalo. Jednou nechtěně C.C. odhalil co je zač a ta zrušila zasnoubení. Přesto však u něho zůstala, protože její rodina byla zruinována a vyvražděna. Teď je mu třiadvacet a plánuje najít ostatní lidi jako je on.
Hráči: (1/5) Neera

Fórum ⇓

Pro přidání příspěvku je třeba se nejprve přihlásit a být registrovaný v této jeskyni.

1 2 3 4 ... 51 ⇒|

Dawn Marítimar - 2. července 2020 09:02
Dawn Marítimar

„Myslím, že lidi jsou v zásadě buď prospěchářští parchanti nebo bezpáteřní srabi, takže z tý hezký utopie nic nebude, ale aspoň by měli stejnou startovní čáru,“ zhodnotí věcně a pokrčí rameny, jako by na tom neviděla nic zvláštního. Místo na sestru se dívá na hemžení v nejbližším okolí.

Pán Jeskyně - 28. června 2020 21:34
Pán jeskyně l.i.c.h.

„Když se spojí slabí a bezmocní, můžou i něco zmoct. A třeba to přiláká i další čarodějky a dobré bytosti, a to už by pak mohli představovat určitý problém,“ zamyslí se Alex. „I když na ty nejmocnější démony asi moc nemají. Jenže s těmi máme občas problém i my, takže co bysme nechtěly," uvažuje dál. „Ale musím říct, že je to docela příjemný pohled na svět, nemyslíš?“

Dawn Marítimar - 21. června 2020 11:02
Dawn Marítimar

Nakloní hlavu ke straně, když věcně pozoruje to destruktivní řádění.
„Zatím nemyslí vůbec,“ usoudí docela prakticky a pokrčí rameny, „Ale já se před nimi krčit nehodlám. Třeba teď maj šanci, když Destiny zavřela skříňku, ale oni sami se budou muset vzpamatovat.“

Pán Jeskyně - 16. června 2020 20:59
Pán jeskyně l.i.c.h.

„Sice jsme je právě zachránily před masakrem, ale kdo ví. Mohli by si myslet, že jsme jen ze znepřátelené frakce,“ uvažuje Alexis. Pohlíží na řádění smrtelníků s jistým zaujetím. Kdo by to do nich řekl? I když na druhou stranu, byli utlačovaní a utiskovaní už strašlivě dlouho, a teď to v nich vybuchlo jako sklenice šampaňského. Nemohla se ale ubránit uvažování, co s nimi bude potom. Démonů a vší možné havěti byla strašlivá spousta a tohle byl jen nepatrný zlomek.
„Dáme Destiny ještě chvíli, nebo ji odsud vytáhneme za flígr hned?“ zvedne obočí k sestře.

Dawn Marítimar - 10. června 2020 20:36
Dawn Marítimar

Spokojeně se ušklíbne. Stačí pár slov, ta posvátná bázeň opadne, ozubená kola existence se zase roztočí. Ještě kdyby je tak nebylo potřeba vodit za ručičku.
„Nevím, jak dlouho to kouzlo vydrží,“ pokrčí věcně rameny, i když pobavené úšklebek jí sestřino nařčení z tváře nevymaže, možná spíš naopak.
„A myslím, že pro ně bude si po takové době taky trochu praštit do nich.“

I když po očku sleduje do řádění smrtelníků, trochu stáhne zip bundy a pohladí štěně schované pod ní dvěma prsty po hlavě.
„Je jenom otázka, jestli až skončí s nima, tak se taky nezkusí pustit do nás. Co myslíš?“ podle všeho se ptá Mendiga, ale Alexis minimálně stojí dost blízko, aby taky mohla odpovědět.

Pán Jeskyně - 9. června 2020 21:18
Pán jeskyně l.i.c.h.

Dawnino pobídnutí působí jako mávnutí kouzelným proutkem. Najednou se prostranstvím roznese rozzuřený křik smrtelníků vrhajících se na sochy s úmyslem je zničit. K Alexinu překvapení se jim zpoza zad vyřítí Destiny a přidá se k nim. Útočí na zkamenělé démonu s překvapivou zuřivostí a vším, co najde po ruce.
„Netušila jsem, že jsi tam brutální, sestřičko,“ zamumlá obdivně. „A zdá se, že Destiny se taky otrkala.“

Dawn Marítimar - 5. června 2020 14:47
Dawn Marítimar

Musí udělat jenom půlkrok dopředu, než se pevně zapře na pokrčených nohou, zvednutou rukou si chrání obličej.

A pak se náměstí znovu projasní. Předloktím si přehodí rozvolněné prameny vlasů zpátky dozadu a rychlým pohybem se rozhlédne. Po rtech se jí na okamžik mihne pokřivený úsměv. Ten záblesk uspokojení vydrží jenom krátce, koutky jí vzápětí klesnou.
I lidé stojí, jako by se změnili v kámen.

„Tak na co čekáte?!“ křikne překvapivě silným a pevným hlasem, kterým přehluší šokované mumlání. Rozhodí rukama, aby poukázala na bezmocné démony všude kolem nich, „Zbavte se jich, dokud můžete!“

Pán Jeskyně - 3. června 2020 20:49
Pán jeskyně l.i.c.h.

Starší sestra se k ní připojí a po sestře opakuje verše trochu lámaně, protože netuší jaká slova budou následovat. Pokyne i Destiny, aby též opakovala verše. Nečeká, že by jim mohla pomoct, ale její vlastní moc by mohla něco udělat.
Když sestry skončí se zaříkáváním, prostranstvím se prožene závan silného větru, který bere klobouky, hodí vlasy před obličej, a zanechá po sobě zápach kamenného prachu, spolu s náměstím plných kamenných soch, zachycených v nejrůznějších myslitelných polohách.
Náměstím se začnou nést překvapené výkřiky a vzrušený hovor náhle zachráněných smrtelníků.
"Wow," vydechne Destiny užasle.

Dawn Marítimar - 24. května 2020 16:19
Dawn Marítimar

Štěkavě se zasměje, když koutkem oka zachytí Alexin šok nad vlastními silami.
Na okamžik podrží otevřenou pravou dlaň a pak s ní obkrouží široký půlkruh. Rozhodí tak v kruhu mezi nimi a démony síť žhnoucích světel.

Přimhouří oči a je vidět, jak se jí bezhlesně pohybují rty, když v duchu skládá slova k sobě.
„Alexis!“ upozorní pak sestru, než začne rytmicky a ostře, ale pomalu – jako by ještě sama nevěděla, jak budou přesně znít její další slova – odříkávat:

„Vidím teď lidi se s nadvládou rvát,
z temnoty k slunci se vší silou drát,
Kdo statečně bojuje, tomu jdi na pomoc,
v kámen ať ztuhne, kdo v sobě má jen noc.“

Pán Jeskyně - 15. května 2020 22:37
Pán jeskyně l.i.c.h.

Alexis stále posílá nepřátele pryč od nich, ideálně když se při tom na něco nabodnou s čím dál větším důrazem a zuřivostí. A najednou jí z rukou vylétne prudká vlna telekinetické energie, které odhodí všechny v okruhu pěti metrů, poláme stromy, vyrve lampy ze země a poškodí domy, do kterých narazí, až začnou vylétávat cihly a kusy zdiva.
„Uhhh,“ zarazí se na moment, a překvapeně se zadívá na své ruce. Tohle zarazí i útočící démony, kteří na chvíli ustanou v útoku na ně. Možná by nebyla špatná chvíle na nějaké kouzlo, když mají čas kouzlit a nemusí pořád jen odrážet palbu.

Dawn Marítimar - 1. května 2020 11:50
Dawn Marítimar

Zdá se být ve svém živlu, dokonale soustředěná na zlomky náhodných pohybů v davu, od kterých přijde útok. Je to už dlouho, co se naučila tyhle drobné náznaky číst. Je to už dlouho, co to musela umět. Ale vždycky v tom byl obrovský strach. Tentokrát cítila sílu.

Pohybuje se pružně na mírně pokrčených nohou, levou rukou zachytává útoky a směřuje je zpět na démony, zatímco pravou je oplácí, modré a bílé světlo tančí za jejíma rukama a zanechává za sebou pomíjivou krásu abstraktní malby.
Koutkem oka zachytí přeskupování nepřátel a napůl se odvrátí bokem, aby se nenechala zaskočit – stejně tak ale periferním viděním zahlédne, jak se Destiny chopí aktivity. Nemůže říct, že by byla ochotná nechat jenom na ni, jestli ji někdo vpadne do zad, pořád se na tu stranu soustředí trochu víc než na Alexis. Ale i když se jí daří bojovat hned s několika démony najednou, aniž by se přiblížili blíž než na tři metry, má pořád jen dvě ruce a obě zatraceně potřebuje.

Pán Jeskyně - 28. dubna 2020 21:19
Pán jeskyně l.i.c.h.

To už si bojujících čarodějek všimnou i místní přítomní, kterým tenhle nový směr vývoje vlije do žil nový elán a proud energie a pustí se do démonů s novou vervou. Ti teď zjišťují, že musí bojovat na dvou frontách. A jedna z nich dokonce představuje vážné ohrožení, jak dokazuje další řada démonů zasažených Dawninou mocí, která vzplane. Někteří už po nich začnou metat energetické koule, které se však odrazí od Dawnina štítu, a Alexis je druhou rukou posílá zpět na jejich majitele, zatímco dál odhazuje démony pryč.
Před dvojicí čarodějek se pomalu tvoří volný půlkruh. Někteří si samozřejmě všimnou, že mají nekrytá záda, a tak se tam začnou přesouvat. To neunikne Destiny, která se k holkám otočí zády, a když na ni vyletí první palba, zvedne před sebe v sebeobraně ruce. Z nich vylétne vlna energie, která smete magické útoky, včetně démonů samotných.

Dawn Marítimar - 21. dubna 2020 15:46
Dawn Marítimar

Intuitivně se nakloní jedním ramenem blíž k Alexis a napůl se od ní odvrátí, i když se k ní nenatočí přímo zády – možná dává přeci jen příležitost Destiny zapojit se do boje po jejich boku a mít tak aspoň chráněná záda. Možná by to bylo až příliš spolupráce pro dvě vlčice samotářky, kterými Dawn i Alexis v boji byly asi příliš dlouho.

Levou ruku drží zvednou téměř ve výšce očí, a modré vířící světlo kolem ní pobledne, v nezvykle přímém slunečním světle téměř neznatelné. Skoro by vypadala jako jedna z těch zmatených, nejistě si clonících oči před ostrými paprsky. Nutno říct, že se štítem na dosah myšlenky by jí ta záměna skoro potěšila. Nebo alespoň pohled v očích toho démona, až by si ji uvědomil.
Energicky mávne pravou rukou v širokém oblouku a vytvoří dlouhou šmouhu jasného světla, řadu malých ježatých světelných kuliček a jedním prudkým pohybem vyšle proti nepřátelům další salvu.

Pán Jeskyně - 10. dubna 2020 21:35
Pán jeskyně l.i.c.h.

„Zvládneme to taky,“ trhne Alexis ramenem, na rtech křivý úsměv. Tohle nedělala už docela dlouho, ale těšila se na to jak něco. Na rtech měla pro jistotu připravené zkaměňující kouzlo.
Destiny se drží za jejich zády, celá vyděšená, protože tohle ani trochu není jako to, co očekávala. A ty dvě nevypadaly jako že se chtějí vrátit.

Dawniny světelné koule zasáhnou démony, kteří okamžitě vzplanou jako víchy. To obrátí pozornost části útočících démonů k nim. Alexis na nic nečeká a prudce švihne rukou. Démoni vyletí do vzduchu všemi směry jako když do nich vrazí kuželková koule. Narážejí do stěn domů, na pahýly stromů, zrezlé lampy. Jejich kosti křupají, vazy se lámou, a démoni umírají. To už si jich všiml téměř celý zbytek shromážděných démonů.

Dawn Marítimar - 28. března 2020 23:19
Dawn Marítimar

Ještě v bezpečí půdy schová Mendiga pod bundu – koneckonců, kdo ví, kde se objeví a jak to tam bude vypadat. A o pár vteřin později už je zatraceně ráda, že to udělala.

Svět zaútočí na její smysly ze všech stran najednou. Lidé, démoni, promíchaní jedni s druhými, štiplavý pach střelného prachu, křik, praskání elektřiny, sluneční paprsky, démoni a lidé.
Tohle nebyla krvavá dominance démonů nad lidmi, kterou viděla už tolikrát.
Tohle byl masakr. Bitva, ve které se smrt zakusovala do obou stran.
Cítila, jak se jí žilami valí proud energie. Ti lidé bojovali.

„No. Teď by se hodilo mít tady Hope,“ poznamená, ale moc lítostivě to nezní. Naopak, střelí po Alexis pohledem s rychlým, nehezkým úšklebkem. Mít ji s sebou, mohly vyzkoušet nějaké silné kouzlo. Ale takhle... nezbývalo než se do toho pustit postaru. Pěkně ručně. Nepříjemný úsměv na jejích rtech se ještě rozšíří, když pozvedne dlaň a nechá nad ní vykvést několik jasných světelných bodů. Ty rostou a pulzují, ze sálavé naoranžovělé slunce, které nad Paříží znovu vyšlo, se mění na jasně žhnoucí bílou. A pak ostře sevře ruku v pěst a trhnutím zápěstí koule světla vrhne po nejbližších démonech.
Levou ruku v tu chvíli zvedne do výše hrudi a vztyčí namodralý štít, připravená přesměrovat všechny nepřátelské útoky. Co tě nezabije, vrať odesilateli i s úroky.

Pán Jeskyně - 25. března 2020 20:21
Pán jeskyně l.i.c.h.

Destiny napodobí Dwan a dojde k Alexis. Ta je obě chytí za ruku a všechny tři i se psem zmizí ve víru modrých jiskřiček.
Objeví se na volném prostranství plném mrtvých stromů, ohraničeném troskami kdysi krásných domů ze dvou stran, věží zřícenou do řeky na straně třetí. Na konec čtvrté ani nedohlédnou. Celou scenerii prozařuje slunce, což je důvod, proč je v ulicích na jednou spousta lidí. A křiku, protože ulice jsou plné démonů, kteří se snaží zatlačit lidi zpátky domů. A to dost brutálně. Kolem létají energetické koule, zní rány ze střelných zbraní, a někde dokonce možná zazní i výstřel z děla.

Dawn Marítimar - 13. března 2020 21:25
Dawn Marítimar

Spokojeně přikývne, když zamíří dusotu vstříc. Mendigo se nestihne na půdě moc rozkoukat, než ho zachytí a zvedne si ho do náruče.
„Ahoj, prcku,“ nepatrně se pousměje, pohladí ho po hlavě a začne bezmyšlenkovitě žmoulat v prstech jedno dlouhé ucho, a zatímco se otočí zpátky k oběma čarodějkám, brouká mu polohlasem cosi ve španělštině. Zdálo se, že se mu to líbí. Měla ráda ty jednoduché, upřímné pocity, které z toho malého chlupatého uzlíčku prýštěly. Dávaly světu jasné, přehledné hranice.
Zato si nebyla jistá, co si má myslet o Destiny. Něco na jejím chování se jí nelíbilo, i když to neuměla pojmenovat.
Sama pro sebe nepatrně pokrčí rameny. Koneckonců, venku asi snáz poznají, co v ní je. Ale zády se k ní neotočí.
„Samozřejmě,“ odtuší věcně a dojde i s Mendigem usazeným v ohbí lokte k Alexis

Pán Jeskyně - 7. března 2020 16:44
Pán jeskyně l.i.c.h.

„Vždycky jsem chtěla vidět Paříž,“ zasní se Alex. „I když možná spíš Paříž minulosti. Dneska asi tak skvělá nebude.“
Někde v domě se ozve tlumené dusání, které se začne přibližovat na půdu. Destiny poněkud znejistí, ale snaží se to nedávat moc najevo.
„Paříž bude fajn,“ přikývne jenom. Zvuky jsou teď už téměř u nich, ale na půdu se nevyřítí nic strašlivého. Jen Dawnino štěně. Destiny vydechne úlevou.
„Jdeš s námi?“ osloví mladší sestru.

Dawn Marítimar - 13. února 2020 18:32
Dawn Marítimar

„Máte nějaký oblíbený kus světa, na který chcete kouknout, co to s ním udělalo?“ trhne jedním koutkem do pokřiveného úsměvu. Jako by jí ta poznámka něco připomněla, přimhouří oči a zamyšleně se rozhlédne, něco hledá. Nebo spíš někoho – vzápětí zkusmo zahvízdne. Kam se asi zašilo její štěně...?

Pán Jeskyně - 23. ledna 2020 20:54
Pán jeskyně l.i.c.h.

„Víš, že se nemůžeš schovávat do nekonečna. Teď máš moc, a můžeš bojovat. Tak bojuj!“ Povzdbudí ji Alex.
Destiny chvíli váhá, ale pak přikývne. "Dobře. Je na čase jít do toho."
„Tak půjdeme? Hope necháme pro dnešek spát. Můžeme se do toho vrhnout zase zítra. Už takhle jsme udělaly obrovský kus práce,“ podotkne překvapivě ochranářsky. Když si ten luxus mohou dovolit, byla by škoda toho nevyužít.

1 2 3 4 ... 51 ⇒|


↑ navigace

Záložková navigace

Galéria (fantasy)
Resize (tmavý)
Light (světlý)