Charmed Apocalypse (1. strana) | Herna - Aragorn.cz



Herna

Charmed Apocalypse

Pán Jeskyně:

l.i.c.h.

Systém:

ORP

Nové příhlášky:

Přijímáme

Popis jeskyně:

Druhá generace Čarodějek selhala. Zlo převzalo nadvládu nad světem a magie není žádným tajemstvím. Starší a světlonoši byli zabiti. Amorové byli vyhubeni. Andělé osudu uprchli do jiné dimenze. Jediní kdo zůstali, jsou andělé smrti. Kniha Stínů je ztracena. Po staletí se potomci sester schovávali v nejzazších koutech světa. Ale rodokmen se pomalu začal spojovat a narodilo se světlo. Nová trojice. Ta je ale díky snaze jejich matky je ochránit, také rozptýlena. Po spojení se k nim se přidává několik potomků kdysi nejmocnějších magických rodů. Dokáží však porazit impérium zla a ukončit jeho krutovládu?
Hrát se bude přes fórum. Sledujte nástěnku.

Klíčová slova:

Charmed, Čarodějky, Apokalypsa, Generace

Jaké hráče:

Je mi jedno jestli jsou zkušení nebo ne, ale musí znát alespoň zhruba všech osm sérií.
Maximální počet schopností jsou dvě. Mohou být jakékoli, ale pokud není z vesmíru Charmed, prosím o vysvětlení.

Nástěnka:Zobrazit/skrýt Nástěnku
Jméno: Gabriel Delaney Atributy: Krátké černé vlasy, modré oči, milá tvář, 23 let Schopnosti: Aerokineze, ovládání rostlin Životopis: Gabriel se narodil do bohaté rodiny, jež byla vlastníkem velké firmy pro démony. Jeho otec, zakladatel firmy tam trávil většinu času. Matka hodně pila a trávila čas s přítelkyněmi, takže malého Gabriela převážně vychovávala jeho babička a sluha. Babička mu vyprávěla legendy o Třech Čarodějkách a jejich skutcích, jenže on ničemu z toho nevěřil. Démoni bylo jediné co znal. Co znali všichni. Když ve čtrnácti letech objevil své schopnosti, vyjevila mu babička, že je také čarodějky a má schopnost telepatie. Jeho rodiče žádný z darů nezdědili. Oba to před nimi skrývali a babička mu vyjevila, že jejich rod pochází z Billie Jenkinsové, jedné z nejmocnějších dobrých čarodějek počátku minulého tisíciletí. Gabriel nesouhlasil s otcovým postojem a jakmile se naučil své schopnosti ovládat, začal se maskovat a bojovat se zlem v ulicích New Yorku kde žil. V šestnácti ho rodiče zasnoubili z dívkou z bohaté a vlivné rodiny, C.C. Téhož roku jeho matka zemřela na následky svého alkoholismu a otec se snažil ho naučit vedení firmy. Ve dvaadvaceti otec zemřel na infarkt a Gabriel zdědil firmu a nemalé jmění. To všechno ale rozprodal a peníze si nechal. Něco jako charita neexistovalo. Jednou nechtěně C.C. odhalil co je zač a ta zrušila zasnoubení. Přesto však u něho zůstala, protože její rodina byla zruinována a vyvražděna. Teď je mu třiadvacet a plánuje najít ostatní lidi jako je on.
Hráči: (1/5) Neera

Fórum ⇓

Pro přidání příspěvku je třeba se nejprve přihlásit a být registrovaný v této jeskyni.

1 2 3 4 ... 47 ⇒|

Pán Jeskyně - 9. října 2018 22:55
Pán jeskyně l.i.c.h.

Alexis chytí kámen a ošklivě se usměje. „Myslím, že tuhle věc budu mít ráda,“ prohodí jen tak jakoby mimochodem. Očividně se dá očekávat, že s tímhle napáchá démonům ještě dost bolesti.
„Tak fajn, tak jak na to půjdeme? Já začnu otevírat vchod a ty budeš dělat návnadu?“ zeptá se, aby byly domluvené o postupu a nedošlo k nějakým nepříjemným překvapením. Taková záchranná mise by se mohla pořádně zvrtnout. „Nenapadá mě, jak bys těmi kameny mohla pohnout, a máš výborné obranné schopnosti,“ vysvětlí ještě svůj návrh.

Dawn Marítimar - 4. října 2018 19:27
Dawn Marítimar

„Ještě toho trochu,“ odtuší nevzrušeně, když Alexis naznačí, že by jich mohlo být víc. Dojde blíž k ní a krabici energicky položí na zem, plynule z ní vybere několik krystalů a pokračuje dál, aby jeden z nich umístila opodál.
„Krystaly v pentagramu a tímhle-“ na okamžik se při cestě k dalšími vrcholu budoucího silového pole otočí a obloukem hodí Alexis menší kámen, „-se to ovládá.“ Náznak nepříjemného úsměvu na slově ovládá dává tušit, že to bude tak akorát podle sestřina gusta.

Pán Jeskyně - 29. září 2018 23:30
Pán jeskyně l.i.c.h.

Dawn to chvíli trvá, ale nakonec se přece jen ocitne přesně na tom místě, kam chtěla. Alex tu stojí, i když neklidně přechází kolem a v trávě už se pomalu začíná objevovat cestička.
„No konečně!“ utrhne se na sestru, když se tam konečně objeví. „Už jsem se o tebe začínala bát,“ dodá o poznání měkčeji s náznakem starostlivosti o svou mladší sestru, se kterou dosud příliš nevycházela. „Jedna sestra zajatá démonem úplně stačí. Nepotřebuju zachraňovat dvě, naklonovat se ještě neumím.“ I tohle by se dalo brát jako náznak citů vůči Dawn.
„Máš ty krystaly? Bez problémů?“

Dawn Marítimar - 23. září 2018 15:07
Dawn Marítimar

Přejíždí konečky prstů těsně nad povrchem stařičkého papíru v Knize, když si pečlivě vtiskne do paměti těch pár řádků. Úkosem vzhlédne od pultíku, když dojde až ke konci stránky a podezřívavým pohledem přelétne místnost před sebou.
Na krátký okamžik zaváhá, než si podrážděně odfrkne, rázně vykročí pro krabici s krystaly, jednu ruku ze zvyku položenou na rukojeti atáme a druhou stočenou před hrudí, jako by měla v příští vteřiny vyvolat ochranný štít. Popadne krabici pod paží a plynule hned dalším krokem upne svoji pozornost zpět k planině kolem podivných menhirů.

Pán Jeskyně - 12. září 2018 20:53
Pán jeskyně l.i.c.h.

Magická bariéra vytvořená pěti krystaly sestavenými do tvaru pentagramu. Slouží k uvěznění elektrickým silovým polem. Uvězněná osoba se nedokáže dostat ven. Užité krystaly by měly směřovat z východu na západ. Je možno použít menší krystalky na způsobení bolesti. Nicméně, příliš velký krystal může způsobit přetížení a chycenou osobu zničí.

I přes Dawnino podezření se na půdě nic nepohne za celou tu dobu, co čte záznam o Krystalové kleci. Přeci jen, Avalon měl být chráněn před zlem. Tedy až na Halloween. A nebylo příliš pravděpodobné, že by ti lidi, které sem přivedla Alexis, věděli, ve kterém domě zrvna bude, nebo kde se v tu chvíli zdržuje.

Dawn Marítimar - 31. srpna 2018 08:56
Dawn Marítimar

Svojí schopnosti mizet dle libosti mírně řečeno moc nevěřila. Skoro se nespokojeně ošije, když to lehké mravenčení přijde sotva se soustředí na ten avalonský magický bordel.
Ze zvyku a setrvačnosti dokončí krok už na půdě a přelétne očima po krámech před sebou, spíš aby se ujistila, že je na správném místě, než cokoliv jiného. Čalouněné sedátko... zaprášené sklenice plné sušených věcí... knihy... krystaly...

Instinktivně pro skříňku vykročí, ale vzápětí se zarazí uprostřed kroku a prsty natažené ruky rychle stočí do dlaně. Rozhlédne se znovu, tentokrát rychlým, obezřetným pohledem pátrajícím po náznaku nebezpečí v koutku oka.
To bylo snadné.
To bylo až příliš snadné.

Byla by jistá obdivuhodná životní ironie, padnout do pasti, když se sama snaží jednu přichystat, ale to patřilo do kategorie humoru, který si Dawn víc než ochotně odpustí.
Bezmyšlenkovitě se zhoupne ze špiček na paty a místo ke skříňce vykročí ke Knize Stínů, aniž by přestala po očku pečlivě pozorovat svoje okolí, připravená zasáhnout při sebemenším pohybu nebo náznaku. Koneckonců, neuškodí si přečíst znovu vstup o krystalové kleci, než se ji pokusí použít. Minimálně nemusí ztrácet čas hledáním.

Pán Jeskyně - 29. srpna 2018 21:48
Pán jeskyně l.i.c.h.

„Jo, ale nezvládnu přivolat něco přes půli světa, zvlášť když pořád nevím kde ta druhá půlka leží,“ ohradí se Alex mírně dotčeně, ale ne zase tak moc.

Dawn zmizí v růžovomé záři, po které chvíli později zůstane ještě tmavší srdce, než zmizí úplně. Pak se znovu objeví na půdě domu na Avalonu, tedy přesně tam, kde chtěla být. A dokonce uprostřed všho toho harampádí uvidí malou pootevřenou skříňku s bílými krystaly uvnitř.

Dawn Marítimar - 13. srpna 2018 20:51
Dawn Marítimar

„Nejsi to náhodou ty, ta s přivolávací schopností?“ sarkasticky, možná až výsměšně pozvedne obočí. Pak ale s tichým odfrknutím zakroutí hlavou. Možná uměla přivolávat věci, ale zase neměla sebemenší tušení, co to vlastně hledá. Možná na to tom nakonec byly dost podobně.
Nepatrně přikývne, soustředěně přimhouří oči a pokusí se co nejpečlivěji si vybavit půdu domu v Avalonu.

Pán Jeskyně - 10. srpna 2018 22:06
Pán jeskyně l.i.c.h.

„To by mohlo být užitečné. Vězení na démony, to se mi líbí. I když je mnohem radši likviduju. Je to větší adrenalin. A navíc tím snižuji démonskou populaci,“ zasní se lehce Alex.
„Nicméně, když je máme na půdě, zaletíš pro ně,“ požádá Dawn. „Protože jinak nevím, jak se k nim dostaneme a myslím, že jedna z nás by tu měla zůstat. Kdyby se třeba pokusili vyjednávat. Sice je to nepravděpodobné, ale co kdyby.“

Dawn Marítimar - 31. července 2018 19:35
Dawn Marítimar

Nakloní skepticky hlavu ke straně: „Já jsem teda prošla jenom kus půdy, ale připadala mi jako pěkný magický smeťák.“
Zatřese hlavou a přitáhne si mechanicky šálu blíž ke krku.
„Hrají v tom roli magické krystaly, skládají se v obrazcích a když se démon dostane doprostřed, uvězní ho to tam,“ zamračí se, jak se snaží vzpomenout na text, který předtím jenom tak prolítla očima ze zvědavosti.

Pán Jeskyně - 29. července 2018 12:02
Pán jeskyně l.i.c.h.

Alexis při sestřiných slovech přestane s pokusem posunout kameny Stonehenge tak, aby se dostali ke Skříňce a sestře. Ač to připouští celkem nerada, má pravdu. Nápad magické klece ji ale zaujme. Taková věc by se mohla nesporně hodit. Když by ho nedokázaly sejmout, tak alespoň uvěznit.
„No a jak to funguje? Předpokládám, že se musí nějak vyrobit, a my nejsme zrovna zásobené magickými předměty.“

Dawn Marítimar - 17. července 2018 21:33
Dawn Marítimar

Jenom letmo zamrká, snaží se zachytit střípky toho vidění, ale podvědomě se brání vidět cokoliv jiného, než co má skutečně před sebou. Ale to, že Alexis uhne bez dalšího reptání, je samo o sobě nejlepší doklad toho, že její plán podporuje.

„Hm,“ broukne neadresně s ohrnutým rtem, když se kruh z menhirů dá skutečně do pohybu. Nic dalšího k tomu nedodá, ale její tón má řekněme uznalý charakter.

„Počkej,“ zarazí pak Alexis o několik okamžiků později, „Jak chceš toho démona dostat, až se tady objeví? Posledně to moc nedopadlo,“ připomene s pesimistickým úšklebkem, „Máš nějaký plán?“
Na chvíli se odmlčí a pozvedne tázavě obočí, než doplní: „Narazila jsem na něco v Knize. Magická klec nebo tak nějak.“

Pán Jeskyně - 11. července 2018 21:09
Pán jeskyně l.i.c.h.

Alexis se zhluboka nadechne a vydechne. Pak si uvážlivě prohlédne monolity.
„Myslím že jo,“ odpoví pak.

Dawn ve svém úsilí nakonec uspěje. Alespoň částečně. V mysli se jí na chvíli mihne obraz Dawn u skříňky, kterou hledali. Zdálo se, že jdou na dobré cestě, i s Alexisiným návrhem.

„Jdu na to,“ kývne na Dawn aby ustoupila. Pak přitáhne ruce k tělu, a začne pomalu telekineticky tlačit. Nejdřív se nic neděje, takže Alexis víc zabere, zapře se a na čele jí vystoupí pot. Pak se ale ozve pomalé skřípění kámen se začne hýbat vražednou rychlostí šneka.

Dawn Marítimar - 6. července 2018 14:34
Dawn Marítimar

„Příliš mnoho když,“ utrousí a nakloní hlavu zamyšleně ke straně, než jí rty zvlní nehezký lovecký úšklebek, „Ale zahrnuje to mlácení démonů, takže za mě v zásadě dobrý, dokud to nezabere moc času. Jinak bychom měly Hope radši skutečně hledat.“

Mechanicky si přitáhne šálu blíž ke krku a dojde rázným krokem k nejbližšímu menhiru.
„Myslíš, že tím pohneš svojí schopností?“ nadhodí nesoustředěně, když na kámen položí otevřenou dlaň a zavře oči. Cítí se trochu hloupě, když se snaží udělat něco, o čem nemá tušení, jak se samo děje a ve většině případů jí hrozně hne žlučí, když se to stane. Ale nezbývá jí nic jiného, než si zkusit co nejpodrobněji vybavit ten divný pocit a pokusit se ho donutit, aby přišel.

Pán Jeskyně - 5. července 2018 20:36
Pán jeskyně l.i.c.h.

„Uvažuj takhle,“ začne Alex. „Pokud jsi strážce mocného předmětu, objeví se tu lidi, kteří ji chtějí ukrást, nebo zničit. Ty jednu z nich uneseš, ale ty zbylé se tam stejně dostanou. Co uděláš? Přijdeš je zastavit, ne? Takže až přijde, zastavíme ho, spoutáme ho, a vymlátíme z něj, kde, a proč chce uskutečnit svůj plán Hope, a pak ho zabijeme,“ vysvětlí Dawn svůj myšlenkový pochod.

Dawn Marítimar - 1. července 2018 14:00
Dawn Marítimar

Zkoumavě přimhouří oči a přelétne pohledem po tmavých menhirech Stonehenge.
„Takže chceš říct, že máme otáčet tímhle obrovským kamenným kruhem?“ tázavě pozvedne obočí. I když její tvář působí dost skepticky, z tónu jejího hlasu teď nevyznívá žádný výsměch, spíš se zdá, že o té možnosti opravdu uvažuje. Alespoň do chvíle, než se zarazí uprostřed kroku mezi kameny a ohlédne se znovu na Alexis: „A i kdyby, to nám otevře cestu ke Skříňce, ale jak nám to pomůže najít Hope?“

Pán Jeskyně - 25. června 2018 21:05
Pán jeskyně l.i.c.h.

„Nejdřív si to musím trochu víc promyslet!“ odsekne Alexis mladší sestře. Bez Hope to vypadá, že se navzájem sežerou. Nejmladší sestra působila jen jako katalyzátor, díky kterému byly schopné být vedle sebe, a jen se víceméně ignorovat, a ne si jít po krku.
„Tak mě napadlo, že tyhle kruhy – protože jsou soustředné – jsou možná nějakým druhem zámku, který se odemyká otáčecím mechanismem a správnou kombinací.“

Dawn Marítimar - 17. června 2018 11:32
Dawn Marítimar

„Ani náhodou,“ odtuší rázně, když Alexis navrhne, že jedna z nich by byla daleko lepší cíl, „My jsme zvyklé bojovat.“
Zbytek její teorie ohodnotí jenom znechuceným odfrknutím.
„Víc potíží než užitku,“ mátne lhostejně rukou, asi ji na představa moc neznepokojuje, „Jako by sami neměli dost moci.“

Nesoustředěně znovu vytáhne dýku a několikrát ji otře z obou stran o kalhoty na stehně.
„Tak až budeš mít někdy k večeru nebo zítra chuť se podělit, dej vědět,“ sykne sarkasticky.

Pán Jeskyně - 16. června 2018 22:05
Pán jeskyně l.i.c.h.

„No tak doufám, že z toho neoslepnu,“ zabručí Alex lehce otráveně. Při další poznámce ale ožije.
„Ale proč zrovna Hope? Je z nás nejmladší, nejslabší a taky nejotravnější. Kdybych chtěla někoho využít, byla bys to ty, nebo já. Tedy, pokud ji nechtějí využít na to, aby si z ní udělali chovnou samici, která jim bude rodit mocné čarodějky…,“ zauvažuje, a otřese se nad znepokojivostí té myšlenky. Pak se zahledí na kameny Stonehenge. „Něco mě napadá…,“ řekne pomalu.

Dawn Marítimar - 5. června 2018 20:03
Dawn Marítimar

Třepne rukou ve vzduchu, až se světelná koule rozprskne do několika malých světlušek, které se postupně rozptýlí do vzduchu. V rozplývajícím se světelném oparu udělá spíš jen tak mimochodem sestřiným směrem neslušné gesto, větší porci zájmu ale věnuje pozornému rozhlížení po planině.
„Pistoli už nemám a nezvládnu podříznout všechno, co přijde. Když nezaútočí první, nic jiného po ruce nemám,“ odtuší suše a mechanicky si přitáhne šálu blíž ke krku, „Takže si radši zvykej.“
Úsporným pohybem si protáhne naražená záda a energicky dojde zpátky ke kamenům a Alexis, „Protože když ji vzal s sebou, tak je ještě živá.“

1 2 3 4 ... 47 ⇒|


↑ navigace

Záložková navigace