Dämon-Lebensborn e. V. (18+) (1. strana) | Herna - Aragorn.cz



Herna

Dämon-Lebensborn e. V. (18+)

Pán Jeskyně:

Erinye

Systém:

ORP

Nové příhlášky:

Přijímáme

Popis jeskyně:

Přikrývka temných mraků zahaluje celičké okolí do neproniknutelné tmy a klesá stále níž a níž, jako by se už už měla rozdrápat o špice stromů jako dno bárky na mělčině. Trojice stříbrných blesků náhle ozáří bezhvězdnou noční oblohu, jeden se sveze po věžním bleskosvodu starého hradu zatímco další dva, vyšité stříbrnou nití se třepotají na černé vlajce jenž splývá s nebem nad cimbuřím Dämonstainu. Hlubokou noc poznamenanou až doposud pouze nekonečným kvílením ledového větru přeruší další drásavý zvuk. Není to očekávaný hrom. Je to hrdelní skřek bestiálního novorozenětě. Novorozené ohyzdné příšery, tvora zrozené z mladého děvčete a démonické bestie. Chlípná ošetřovatelka se toužebně v očekávání dalších přírustků pousměje. Zde se Třetí říše pokouší zvrátit světovou válku ve svůj prospěch tím nejzvácenějším způsobem ... a daří se jí!

Klíčová slova:

Lebensborn

Jaké hráče:

1) 18+
2) perverzní

Nástěnka:Zobrazit/skrýt Nástěnku
Nástěnka jeskyně je prázdná.
Hráči: (1/2) Devakar

Fórum ⇓

Pro přidání příspěvku je třeba se nejprve přihlásit a být registrovaný v této jeskyni.

1

Ariska Yuki - 5. července 2019 09:52
Ariska Yuki

//proti s

Pán Jeskyně - 6. května 2019 22:11
Pán jeskyně Erinye

{u}{b}Na průzkumu/}{/}

Ač je to podivné, přestože jste se začali po rozdělení přibližovat ze dvou směrů k budově, a nejméně jedním ze směrů jste se nejspíše dostali i do návěrtné strany srnek, jenž by asi měly co nevidět zaregistrovat váš pach, nebo zvuky pohybu. Srnky se dál pasou, i když jste se k nim přiblížili ještě o dobrou třetinu, a to za cenu, dostat se k budově nepozorovaně a vyplašit srnky, nebo nevyplašit srnky, ale k budově se dostat odkrytí.

Ta zvířata musejí být naprosto tupá, asi jako neožák Dronte Mauricijskí, nebo ochočená, případně nezvyklá přítomnosti lidí a nevidoucí v nich hrozbu? Nebo jste prostě meli opravdu takové štěstí? Dál se klidně pasou, třebaže některé z nich tu a tam zvednou hlavu, spíše jako by naslouchaly, nezdají se, že by o nebezpečí přímo věděly.

...

Poté co se přiblížíte v tandemu k budově z druhé strany, zatímco prvá dvojice vás kryje, můžete si budovu lépe prohlédnout. Vypadá skutečně jako zasazená z části do svahu, ale ne zase tolik, jak se na prvý pohled zdálo, hodně tomu přidává vysoká tráva a podrost který kolem chatky je. Přesto je jasné, že budova je postavená tak, aby byla co nejméně nápadná a splývala s přírodou.

Její zadní strana je zasazená do svahu a střecha je z velké části zaházená hlínou, stejně jako zadní stěna a boky, trochu to připomíná dávné druhoválečné opěvnění evropských států s pasivní ochranou.

Budova je dřevěná, dozdělená na tři segmenty, úplně napravo je jakýsi přístupný zastřešený úsek, který vypadá jako skladiště dřeva, je tam i malý stolek nebo snad ponk, nejsou zde žádné dveře a tak se tam dá pohodlně vejít. Střední a levá část chatky pak vypadá naprví pohled nepřístupně, je zde dvojice dveří, jedny vedou do středového segmentu, poněkud malého, bez velkých oken, jen s malým oknem, a robustními dveřmi, docela úzkými. Zatímco část úplně nalevo, největší, podle dvojice oken a dveří s oknem vypadá jako obytná, nebo obyvatelná.

Ale nezdá se, že by někdo byl uvnitř. není tam světlo, jen temnota. A první náznaky okolí dávají tušit, že zde nějakou dobu už někdo nebyl, ale jestli to jsou týdny, nebo měsíce, netu takle chachta vydržela i zimu, pokud tu jsou i zimi, težko říci. Tráva před vchodovými i bočními dveřmi je docela vysoká, několik coulů, nesešlapaná, na několika okenicích jsou neporušené pabučiny, prah je porostlý mechem. Ne! Oprava! Mezi prahem a okenicemi je vecpané něco, co vypadá jako sušený mech, nebo lyšejník.

Zdá se, podle hrubého odhadu, že jste narazili na loveckou chatu v lese, kterou její majitel ještě nestačil odzimovat, nebo vůbec navštívit, nebo využívat.

(Pokud se podíváte blíž, další indície to prozradí)

Úplně napravo, v přístupné části, je skladiště dřeva, je zde nasekané a nařezané dřevo, ale také je zde porcovací stůl, což prozradí nejen špalek na sekání dřeva, ale i špalek a pult na porcování dřeva a několik rámů na zavěšení kůží, háky na stropě a několik neuklizených větších pomůcek na zpracování zvěře. Drobnosti se však zdají být pečlivě uklizeny.

Střední část je zavřená dřevěnými dveřmi, a malé okýnko je opravdu malé, na to, aby se dalo dovnitř nahlédnout. Pokud se však překonátepetlici a řetěz, jenž stačí jen rozmotat, vytáhnout kolík a odsunout, najdete skladiště nejrůznějšího nářadí, které bylo odnešeno z vedlejší místnosti, několik hrnců, vydělaných kůži, a také velká kamenná kamna, či spíše udírnu, která navazuje na stěnu domu stěnou, jenž nejspíše ústí i na druhé straně, obytné části domu.

S třetí částí domu je však potíž, pohledem baterky dobnitř skrze skla je vidět, že je uvnitř temno a pusto, třebaže je vidět nějaké základní vybavení, jako stůl, postel, skříň police a zdá se i nějaké trofeje a věci umístěné v místnosti. Ovšem zmek je potíž, je zde petlice okovaná se zámkem na řetězu a zámek pak samotný ještě ve dveřích. Nic, co by se nedalo zkikvidovat polní sekyrkou, několika kopanci, pár výstřeli a hrubou silou. Ale je jasné, že případný majitel pak dozajista pozná, že tu byli nezvaní hosté!

O tom, jaké cennosti v takové boudě mohou být, se však dá pochybovat. Nadruhou stranu, určitě se jedná o možný střet, nebo poznání místních?

Ariska Yuki - 13. dubna 2019 18:42
Ariska Yuki

(dokončení)

Když mě zastavily u brány prohlednul jsem si celou tu rychle rostoucí obytnou oblast musel jsem zamrkat překvapením tady si někdo vážně vážně dával záležet na tom aby měl každý kde spat ovšem otázka soukromí byla si hodně ošidná. Ale spoň nezapomněli na to přitáhnout nějáké další WC. Ani bych se nedivil kdyby na ně někdo dřív nebo později napsal. "Naše sračky vaše kačky." Nebo něco v tom duchu.

...

Když jsem se svou průvodkyni proplétal táborem usmál jsem se. "Podle složky vaše první zařazení. Asi na vás ten zmatek moc dojem neudělal že?" Pronesu celkem přátelským hlasem když se propletáme mezi ubykacemi. Když jsem se vyhábal jedné dvojci zcela umyslně jsem natlačil Suzu na jeden kolik stanu. Když zakopla rychl jsem se natáhnul a pohotově jsem ji chytil a přitáhnul jsem ji k sobě. "V pořadku?" zeptám se ji starostlivě.

Když jsme nakonec našli ubytovaní mé jednotky podíval jsem se na vojáka. Neštěkl jsem na něj ať se postaví do pozoru. Chvilku jsem ho sledoval jestli mu dojde proč jsem tady v doprovodu Suzu.

Když jsem prošel dovnitř chvili jsem se díval na to co se tam děje. A chvili jsem jim dal možnost všimnout si důstojnika pokud nezaragovali dlouze jsem hvzídnul na prsty abych své lidi upozornil na svou přitomnost. "Jsem kapitán Arisaka Yuki. Pro ty zvys co mě ještě neznají a vaše četa spadá podemně nyní. Jsem rad že zde vydím alespoń pár znýmích tváří. Jak vám nejspíše řekli budeme průzkumná jednotky." Rychlím pohledem se zastavil na seržantovi. "Seržante vyčleňte pár lidi na pomoc četařce Aiko s nakladaním vozidel. Vy ostatní připravte všechno své vybanení nerad bych slyšel že vám něco chybí až nám dají pokyn vyrazit. Že ano Miosi?" Pronesu a podívám se na jednoho z vojáků nedaleko sebe. "Jelikož budeme smíšená jednotky vážně bych rad aby jste našim spojencům ukázali že se umíme alespoň tvářit jako profici tak že tu i uklidíte. Vážně nevydá dobře když u dveří někomu válí spodky." Špičkou boty kopnu do fasovaných trenek.

Pak můj pohled padl na jednu z žen v ubykaci byl jsem překvapený že ji vydím a druhou stranu jsem byl rad že ji tu mám. Anoko Daigo (https://scontent-amt2-1.cdninstagram.com/vp/2c7f0679f47b5006787514fe00bac59a/5CEC5798/t51.2885-15/sh0.08/e35/c0.70.1080.1080/s640x640/50515170_1964807670492051_4905543962240349611_n.jpg?_nc_ht=scontent-amt2-1.cdninstagram.com) neni možná nejschopnější voják ale měla obrovské ligvistické schopnosti proto jsem byl rad že tu byla. Navíc věcně ustrašená holka potřebující ochrance byla zabavná. Usmál jsem se na ni celkem přatelsky ale nic jsem neřekl nebylo to te´d potřeba.

...

Potlačil jsem touhu ho nakopnout ale poslouchal jsem ho a nakonec jsem pokýval hlavou že chápu ten rozdil. Když pak vysvětloval co a jak se stalo zatvářil jsem se zamyšleně. Luk nepřicházel v úvahu tak daleko by nedostřelil. Zamyšleně jsem se díval na data. "Hmm. Předpokladám že jej budeme mít taky najít a prozkoumat." Nadhodim zamyšleně ohledně dronu.

Lehce jsem pootočil hlavu byly jsem spojenci ale to platilo tady. ALe docela bych ji věřil. *Hmm koně a další věci.* Pomyslím si když nadhodí to že bych to neměl podceňovat zavrtím hlavou. "Nepodceňuji je madam. Vím jak to může být smrtící kombinace. Jen mě zaujala ta kobinace věci." Oznámím abych to uvedl na správnou míru a pak přikývnu. "Ano to mi dála starosti. Do že nevím jak by se k nim dostali ... Pane řikali jste brana je i v Sibiři nemohli se rusové vynořit někde poblíž? To by vysvětlovalo zničení našeho letounu." Nadhodím zamyšleně a poškrábu se na bradě.
Převezmu složky a přikývnu. "Jistě pane." Pronesu a zasalutuji jím oběma a odejdu. Nelibí se mi kam to směřuje. Vydám se za svou jednotkou abych je rozhýbal. Necháme nastříkat maskovaní. A připravit všechno vybavení které potřebujeme. Nejraději bych měl jeden jeep na zásoby ale co dá dělat. Zatím nechám rozdělovaní prace na svých seržantech a vydaám se najít Finy co ke mě patří abychom skordinovali nákládání a vytváření maskotaní. I když jsem nebyl věřící potom co jsem odešel jsem nechal dopis na ubykaci a vydal jsem se pro své za svými lidmi. "Takže jak jistě víte vyražíme na průzkumnou misi k těm kterým se to ještě nedoneslo máme sestřelený průůzkumný letoun takže oči na šťobkách. Podle všeho jedeme do míst kde místní bojují neradi byhcom se dostali do střetu když nebude nutný." Pronesl jsem klidně. Když to všechno naložíme rozdělíme se mezi a vyrazíme ven. "Uděláme se pár zastvaek po cestě ale doufám že jste všichni byly." Pronesl jsem klidně. Zastávky děláme nejen kvůli záchodu ale kvůli střídání řidičů zhruba po šesti hodinách aby si všichni mohli odpočinout než projedeme tou branou.

Ariska Yuki - 13. dubna 2019 17:39
Ariska Yuki

Ariska Yuki

Ta-lien - Žluté moře


Opláchovaní bylo fajn nebýt toho že jsem potřeboval aby se mi trošku uklidnil žaludek a ulevilo asi bych se o to moc nezajimal ale potřeboval jsem zaměstnat mozek jakoukoliv jinou činosti až můj pohled padnul na ten rozvod. Podezíravě jsem se na něj podíval a potlačil jsem nutkání se pousmát. Ty povídačky co se vypravěli nad ránem po hodně velkém množství saké nebo jiného alkoholu mi přišli absurdní. Něco takového by mohl přece snadno využít nepřítel proto mi to přišlo jako obravská pitomost. Prostě povídačka po dlouhých nocích kdy nebylo už o čem se bavit.
Doufal jsem v to nechtělo se mi přemýšlet o tom že by to tak nebylo.

...

Zasmál jsem se a pokýval jsem hlavou. "No jo ty jsi byl vždycky podivín." pronesl jsem lehce pobaveně. Povzdechl jsem si a pokýval jsem hlavou. "Zataceně. Tohle není vtipný mohli říct alepoň bůůů. Stíhle jak to vypadá se šířej fámy jako požar. Ale fakt je že lidi nevytáhneš z vyslužby když do průseru nepspadneš po hlavě." Poznamenám a podívám se na plukovnika. Docela mě překvapilo že šel do vyslužby a mi to zjistili až když ho povolali zpátky. *Jak říkal děda. Na vyslužbě je divný to že jen se rozhodneš kde budeš trávit svůj čas hned tě zatáhnou zpátky.* Pomyslím si. Když zmíní Alijašku zakroutím hlavou. "Spíše bych čekal nějáké problémy tady jinak by rozhýbali i loďstvo a to se zatím něják výrazně nepohnulo. Nebo by si na Ališku poslal pár tisíc lidi v nechraněném konvoji?" Zeptám se prostě.

...

Potlačil jsem povzdechnutí bylo to typycké dokud neřeknu jinak bude to tak. Když nakonec přiznal že vědí kulové přikvýnul jsem svážnou tváří i když v duchu jsem se usmál. *Jo nic nepotěší víc než když musí přiznat že nevědí absolutně kudy kam.* Pomyslím si nakonec a ušklíbnu se.
Když nakonec domluvil o tom že z tama apřichází nějáký druh vysílání zamyslel jsem se a poškrábal jsem se na nose. "Hmmm." zabručel jsem si pro sebe. Sem rad že se tohle nedostalo mezi mužstvo tohle vy spustilo takovou UFO manii že bychom se z toho asi podělali. Otázkou bylo kdo vysílá co nebo proč. ale to byla spíše odbornost vědátorů ne průzkumníka. Rozhodl jsem se víc neříkat už takhle jsem asi naštval našeho instruktroa více než jsem chtěl tedy více než jsem měl v plánu původně.

Základna Tchao-han v Mandžusku


Tohle misto vypadalo že je vytáhli z nějákého stázového bloku a probrali k životu. Doufal jsem že by mohli mít nějáké dobré saké bohužel než jsem se stihl k tomu dohádat. Tak jsem musel jít na schůzi. Boha jeho nenechají člověka ani pojít a napít se to je blázinec. *CHytáme třetí světovou nebo co?* Pomyslím si ještě nevrle a vydám se na schůzi.

...

Zarazil jsem se. Oznámeni že budou mímo císařké jednotky mě znejistělo. Bylo tolik možnosti které to mohli být. Kromě své rodné Japonštiny jsem zládal Finštinu Ne dokonale ale dost abych se domluvil. Ostatní jazyky jsem moc neuměl kromě těch nejnutnější frazí jako: "Zahoď kver! Ruce za záda! Vzdej se! Svlékni se! ...." A podobně některé další nadávky co patřilo ke standartnímu vojenskému jazykovému kurzu.

Pokýval jsem hlavou na poděkovaní bude nutné abych se tady docela zorientoval než budu moci něco hledat. Ale vdečně jsem se usmál jako bych ji snad za to děkoval.

...

Pokýval jsem hlavou a podíval jsem se na Vozidla po tom jak nadhodila čekaní na instrukce jsem se zamyslel. "Hmm. Zajistíme nějáké palivo navíc. A nabereme munici, MRE dávky a vodu navíc. Sice zatím čekáme na instrukce ale tohle nám ušetří čas. A stejně nám pak přikáží abychom to naložily tak ušetříme motom nějáký čas." Pronesl jsem rozhodně. Neřekl jsem že bude potom víc času na oddych před misí. Pokud pojedem k bráně to co jsem si pamatoval z toho brifingu by to odsud měla být dlouhá cesta a já bych nerad aby nám potom během přesunu došlo palivo nebo během hlídky zasoby.

Hirsa se tedy nezdála jako moc dobrý cíl. A to nejen že mohla mít návaznost na podsvětí. Chystal jsem se věnovat dalším věcem když jsem si všiml lukostřelby. Rychle jsem sjel k jejímu datu narození. "Hirsa Mizuki. Nebyla jste jedenásti roky na národním šampionátu v bojových uměních v Tokiu?" Zeptám se zamyšleně rozhodně mi byla povědomá. Tehdy tam kromě karate a dalších umění boje bezezbraně byly i lukostřelba a Kendo. Měl jsem pocit že jsem ji tam viděl když jsem se učasnil šampionatu v Kendu.

Druhá vojanda byla zlatý průměr. Docela se mi líbila už jen tím že byla průměrná.

"Stačí když mě doprovodí vojin Suzu. Postarejte se o sehnaní potřebných zásob. Kdyby bylo třeba podepsat papíry počítám že se sem za půl hodinky vratím abych vám přivedl pomoc s nákladáním." Pronesl jsem nakonec klidně.

Pán Jeskyně - 13. dubna 2019 16:11
Pán jeskyně Erinye

...
(dokončení)

Pokud jsi se vydal, ať už sám, nebo v doprovodu některé z dívek od motoparku do ubykací, nakonec jsi byl zastaven u brány do sekce, křídla tábora D, což byla severovýchodní strana tábora, napravo za budovou důstojnických ubykací, areál navazující plotem a branou na vlakové nádraží základny.

Zde byly umístěny prefabrikované budovy, mezi kterými v současném stavu bylo ještě umístěno několik stanů nebo dalších budov bez pevných základů. Takže celková ubytovací kapacita byla nejméně dvojnásobná, než na jakou byly tyto ubykace plánovány a stavěny i v době svého nejvyššího vytížení, které zde stejně už léta nikdo nepamatoval.

Několik cysteren s vodou, provizorní sprchy, dokonce i mobilní toalety, třebaže sprchy i toalety zde byly v rámci budov, ale současnou kapacitu prostě nemohly pobírat. Některé oddíly byly umístěny v budovách, jiní jentak ve stanech. A s ohledem na množství mužstva v tomto relativně malém prostoru bylo těžké říci, zda jsou na tom lépe ti, co jsou po třiceti až čtyřiceti v jedné prefabrikované ubikaci, nebo v malých stanech o počtech čtyř až šesti členů mužstva?

...

Nakonec jsi našel jednu prefabrikovanou budovu skoro až na konci této části tábora, vedle které stálo několik stanů a také cisterna s vodou a provizorní sprchy. Vstup do ubikace hlídal jeden voják, i když rozhodně se nejednalo o nějakou předpisovou stráž v pozoru či na stráži a tak nejspíše šlo spíše než o přidělenou hlídku o nějaký los, nebo střídání se mezi sebou, aby takříkajíc, nikdo nepovolaný nevlezl někam, kde mají ostatní svůj matejet a osobní věci, a prostě si v tomhle shumlu hlídají své ubykace. Několik stanů bylo pootevřených a tu a tam do nich bylo vidět, jak v nich někdo sedí, leží nebo provádí kdovíjakou jinou další činnost. Několik vojáků a vojaček se sprchovalo, což s jakoukoliv absencí něčeho, co by mohlo být nazváno soukromí nebylo sto jak skrýt, tedy krom umístění sprch tak, aby stály z části kryty budovou a keři.

Zdá se, že osádka, oddíl si toto nicnedělání příprav vyložil jako možné poslední dny, nebo hodiny klidu před převelením, kdoví kam, dost možná na frontu, protože se tu díky dění a shlumu, šuškalo už o ledasčem.

(Jednotky jsou smíšené, tak 2:1, dohromdy asi 25 lidí)

...

Poté co jsi se dozvěděl od důstojnice, že na následné operaci budete pravděpodobně spolupracovat se, spojenci, ohledně "smíšené", jednotky, bylo docela těžké se domyslet a odhadnout, kdo by se tu měl objevit k spolupráci? Přeci jen, členové Asijského spolku prosperity (Defacto přejmenovaná Osa - asijští členové) Jenž připadaly v úvahu, se tu buďto vyskytovali jako samostatné jednotky Mandžuska nebo Vnitřního Mongolska, nebo prostě byly tu a tam jeko jedinci nebo vsunuté jednotky expedičních sil integrovány do struktur expedičního vedení jednotek Japonské císařské armády, dokonce i jako nějaké Novočínské jednotky, Siamské Císařské jednotky(Včetně protektorátu Laos, patřícího pod Siam), společně s jednotkami z Vietnamu a Kambodži. V úvahu pak připadali Portugalci, jejich ostrovy severně od Austrálie, jižně od Formosy byly společným bodem zájmu v Asiské sféře vlivu. Zatímco Španěly, nebo Argentince by tu nejspíše nikdo neočekával. A s Finy, s finy se to mělo tak, že jejich účast zde by byla pravděpodobná pouze pokud by se něco bychtalo s ruskem, invaze na Sibiř? Pak by to byly pravděpodobně právě oni!

Spekulace a sázky, harazdování, a nejedna výplata žoldu nakonec asi změní majitele v rámci tohoto povyražení, proč jsme vlastně tady, a kdo se tu vlastně ukáže?

...

Pan Haynu, sledující vykládku z letadla neznatelně pokýval hlavou. "Ano, ve zkratce jak říkáte máte pravdu." Jakoby to nebyla úplně přesná definice, ale vesměs tomu odpovídala. "Správně. I když, narozdíl od běžné partizánské války a způsobu udeř a uteč, tato počítá s frontovým bojem a v účinném využití terénu, možností a situace může být oproti guirellové taktice být použita i jako frontový způsob boje, tváří tvář, není to jen o tom zasadit, ránu, ale nepřítele zabít, neudeří jen na citlivé místo, ale počítá s tím, že nepřítele zcela zničí. Není to chyrurgický úder na jednu část k ochromení, ale celkové zabití a vyhlazení celku." Pronese jako by to byl způsob, který už dlouhou dobu neviděl, nechtěl vidět, nebo někdo v otevřeném boji nepraktivoval. "Oproti teroristyckým organizacím, nebo bojům kapitalistům na blízkém východě, nebo sovětská okupace Afganistánu, tam se používala taktika udeř a uteč, za levnou střelu, zničíte drahý tank. A necháte tak nepřítele krvácet. Malé náklady, velké ztráty. Ale pokud má nepřítel deset tanků, zničíte mu jeden, dva, devět, osm dalších dál může bojovat, nebo zničí ti, co zaútočily, pokud se nestáhnou. Prostě to je, opotřebovávací válka. Ale tenhle boj, tenhle boj zničí v jediném úderu všech deset, když je chcete přesunout." Pronese napůl pochvalně, napůl jako vidící velké nebezpečí v takové taktice, kdyby se rozmohla, protože proti ní neexistuje, je li v dobrých podmínkách, a zkušeně udělaná, v současné době efektivní obrana.

Když se pak odmlčí, nad samotnou taktikou, ale zdělí ti, že ony záběry pocházejí z průzkumného dronu letounu, než s ním ztratily kontakt, kývne. "Ano, tyto záběry pokračují ještě sedmnáct vteřin, do oblasti zde." Ukáže na záběr kus dál v lese. "Kde se dron měl otočit a prolétnou níže k bližšímu přiblížení." Zrychlený posun dosáhne videa do tohoto okamžiku. Pak se kamera zachvěje, a následně je vidět jen neřízený pád dolů do lesa a náraz, načež je vysílání přerušeno. "Podle průběhu vysílání, pádu a přenosu dat se domníváme, že se jednalo o sestřelení mechanickým projektilem malého kalibru, nebo o střed s nějakou mechanickou kontaktní zbraní, možná kinetickou. Při využití EMP by kamera přestala vysílat již v okamžiku zásahu, a při vyšší ráži by došlo k poškození kamery, elektrického zdroje nebo některých z vnitřních součástí letadla, takže by nenahrávalo, nevysílo, či bylo bez energie. Domníváme se tak, že bylo sestřeleno něčím malorážním a proto k přerušení vysílání došlo až díky mechanickému poškození z pádu, nikoliv vlivem zásahu samotného." Pronese na vysvětlenou analízy, ale to by došlo i tobě.

Ohledně otázky, zda se jedná o vaše ztracené, nebo nezvěstné průzkumné oddíly, nebo nikoliv, a ohledně možnosti, zda to je někdo z druhé strany, dá pan Haynu několik povelů, a kamera a záběry se objeví na co nejdetailnějším přiblížení a zaostření, které však i tak stojí dost za, no řekněme si zahovno. "Díky zničenému úložišti máme jen přenosové video, protože samotné nahrávání cloudu se ještě nepřeneslo, takže je tohle to nejlepší, co máme." Pronese a pak ukáže na několik záběrů. "Každopádně podle informaci z dat sesbíraných strojem, by se měl nacházet sedmnáct kilometrů od místa vstupu, tedy od Brány, na Druhé straně, v té době by tedy na tomto místě neměly být žádné naše jednotky a co jsme dokázali určit podle okolí ýstupu a Brány, nikdo přednámi Bránou neprošel! Takže není možné, aby to mohla být některá z našich jednotek. Navíc tyto záběry, pravděpodobně ukazují koně, zde, zde a dva tady. A samozřejmě, jak je vidět, či naopak není, je zde jakékoliv postrádání naší težké techniky, která by po boji nejspíše zůstala na místě, nebo i při odvlečení nepřítelem, by nejspíše způsobila po okolí známky boje, jako je požár, díry po granátech a další viditelné stopy. Nic takového jsme nenašli, takže se domníváme, že to jsou stopy po konfliktu dvou znepřátelených jednotek na Druhé straně. Z nichž jedna z nich používá taktiku motti." Načež, jakoby snad pochytil jisté pokašlání, nebo připomenutí, zaváhání ženy, dodal. "Podle ujištění finské vlády a armádního sboru, se na Druhé straně nenacházejí žádné finské jednotky, o čemž jsme přesvědčeni i my, a to jednak z důvodu, že místo průchodu naší Bránou je, tedy bylo nedotčeno, a podle finské vlády, ale i našich vlastních seismologických a geologických vědců se na území Finska žádná Brána nenachází. Pokud by se někdo na druhou stranu tedy dostal, musel by použít sovětskou, nebo jinou Bránu, ale již jsme plně přesvědčeni, že vedou na jiná místa na Druhé straně, nežli naše Brána. Takže nemáme tušení, s kým nebo čím tam budeme mít tu čest a jak jsou vybaveni." Pronese pak s jistým náznakem, který sice nezní jako obyvy či pochyby, jako spíše zvažování možností, mezi nemožný, nepravděpodobným a dost možná reálným, protože jak se zdá, podlední týden dosti změnil všem náhledy na tyto věci, a posunul hranice jejich pohledu na nemožné, neznámé a tajemné.

Pak se na tebe podívá, když se zmíníš o středověkých zbraních, a stejně tak moderních taktikách boje. "Kdyby jsme věděli, co tam dalšího může být, nepotřebovali bychom tam poslat úrůzkum, nemyslíte?" Pronese, napůl jako podrážděnou řečnickou otázku, a napůlj jako by to bral, že to až moc podceňuješ. "A nepodceňujte středověkou techniku a taktiku, možná mají zastaralé zbraně, ale umějí s nima zacházet a tedy i zabíjet, znají pro nás naprosto neznámé prostředí, a pokud se, jak se správně ptáte, dostali k moderním zbraním, může to být přímo srtící kombinace. Proto tam také s vámi pojede skupina odborníků na boj v nepřehledném terénu a vycvičena na boj taktikou motti, Sissi, tedy skupina finckých speciálních sil." Pronese a ukáže na důstojci, jenž se zatím příliš nezapojila. "Major Tanja Saltkråkan" Pronese, i když u výslovnosti jména si očividně, či spíše ušislyšně není moc jistý. "Velitelka skupiny Sissy. Ona a oddíl který s sebou přivedla bude tvořit společně s vaším oddílem Alfa a Bravo rotu smíšeného průzku speciální operace." Pronese a položí na stůl několik dokumentů. Na nichž je mapa Vnitřního Mongolska, jakási neumělá cesta směrem z této základny smerem na provizorní základu poblíž Brány, a následně pak mapa něčeho, dosti sporadického, co by měla být předsunutá základna, spíše stanoviště na Druhé straně, za Bránou. A mapa vesměs jen ze fotografií, topografických dat a několika výseků videí, kde nejvíce informací je jen v okolí Brány. "Vaším úkolem bude udělat průzkum zde, směrem vývhodo-východo severním, podél tohoto vodního toku, a pak směrem na sever tudy, k místu ztráty kontaktu průzkumného letadla. Do té doby bude tato oblast označena za nebezpečnou a nepřístupnou postupu a dalšímu vniknutí. K tomu dostanete čtyři obrněná vozidla, výbavu a mužstvo. Také si naberte zásoby a nezapoměňte si zajistit podpůrné vybavení a ..." Podá ti desky s několika fotografiemi flóry, nejspíše pro vhodné maskování vozů a vzry maskáčů. "Na přípravu máte osmnáct hodin, dalších dvacet osm hodin na přepravu po vlastní ose, poté seznámením s místem, za čtyřicet osm hodin by jsme měli projít Branou." Pronese jako harmonogramový rozpis, když nebudeš spát, nebo jen za jízdy, a mezitím máš zajistit zásoby, munici, přetření vozu, vybavení a ještě se dopravit na místo, a stovce maličkostí nemluvě. Finská důstojnice, hodností (nevím jak přesně máš hodnost ty)(by měla být o šarži pod tebou, ale vesměs fungovat i dost samostatně v rámci svého národa, takže vojensky tě poslouchat, aby celek fungoval a byl efektivní, ale v národnostním velení stojí samostatně třeba co se kázně, trestů a tak týče), stojí vedle map a čeká, nejspíše na své uvolnění ze zasedání, aby si zařídila svoje svěřenkyně a auta, nebo na příkazy, aby koroigovala součinnost s nynějším nadřízeným oddáílu kam je přiřazena.

Pán Jeskyně - 13. dubna 2019 13:50
Pán jeskyně Erinye

Ariska Yuki

Základna Tchao-han v Mandžusku

Jakmile dorazí vlakový expres do základny a ty se můžeš podívat po patrně poslední výspě civilizace, pokud toto místo v Mandžusku ještě vůbec za civilizaci lze považovat, dojde ti, jak velký rozdíl je mezi pustinou těchto náhorních plošin, hor, kamenných pouští a mrazivých stepí, stejně jako stepí na západě nebo tundry na severu. ic co by se dalo nazvat civilizací, a jediná hodnota tam tkví v nerostném bohatství, ale často tam nevede ani pořádná železnice, o silnicích nemluvě a letištích se tam ani nesnilo.

Prohlídka ubykací, zběžného obhlédnutí základy, a než jsi se stačil zastavit v kantýně pro důstojníky na něco ostřejšího než je čaj, obložený chlebíček a nepříliš kvalitní přídělové saké, už tě táhly na schůzku. Přeci jen jste zde nebyly na dovolené! A podle příprav a chvatu, všeho toho shonu, co tu základna desítky let nepamatovala, se tu hrálo i o čas.

...

Důstojnice jíž jsi napřed v mysli počastoval ohodnocením, že by stála za hřích, a následně oslovil ohledně *smíšené* otázky lehce našklebí ret. "Jednotky mimo Císařskou armární agendu, pro mezinárodní účast spojeneckých armádních speciálních složek." Pronese jako by to bylo něco, co očividně není pro secvičenou a nejlepší pěchotu a armádu na světě potřeba, aby se o své akce dělila, nebo do svých programů přibýrala ještě nějaké mezinárodní, byť spojenecké jednotky. Což jako odpověď sice v prvém okamžiku není přesně to, v co jsi asi soufal, pod pojmem smíšení, ale v Japonské císařské armádě smějí od roku 1984 sloužit i ženy, a v mnoha spojeneckých armádách je tomu podobně, takže jistá šance na smíšení tohoto typu tu i nadále zůstává!

Poté co si prohlédneš obě dvě vozidla a dvě dívky, vojandy které je hlídají, důstojnice má nejspíše situaci téměř za vyřešenou. "Ubykace mužstva, sektor C a D, severzápní a severovýchodní brána od důstonických ubykací." Pronese jednoduše, což je docela jednoduše zapamatovatelné, protože si vybavuješ dvojice bran, které jsou napravo a nalevo za budovou s důstojnickou kantýnou, jídelnou a něčím co lze s trochou nadcházky nazvat společenkou místností a fitkem.

...

Jakmile důstojnice odejde, četařka Aiko se ti představí, odpoví na tvůj pozdrav a pohlédna na automobily. "Základní pohotovostní výbava je naložena, ale nemáme specializovanou a doplňkovou, včetně rozšířené zásoby paliva, vody a munice. Jsou tak jak nám je dodaly v základní univerzálním naložení." Pronese a pak dodá. "I kamufláž je základní." Pronese, jako by takle natřená auta prostě vyjížděla z továrny a jestli chceš na auta jehličky, nebo trikolóru, nebo pouštní vzor, musíš si ho dát nastříkat. "Máte nějaké rozkazy ohledně doplnění, montáže a vybavení? Nebo čekáme, na instrukce?" Pronesla jako by to, že se čeká na instrukce už slyšela více než jednou dneska.

Když jsi poté otevřel složky, tedy aby jsi se podíval na dvojici dívek, která zde stála u aut taktéž, zjistil jsi, že sebevědomě vypadající dívka se jmenuje Hirsako Mizuki, vynikající studentka s vysokým IQ z bohaté obchodní rodiny s předpokládanou návazností na organizovaný zločin, mimo jiné reprezentantka Japonska na Olympijských hrách v roce 2012 v lukostřelbě se stříbrným umístěním, přebornice v několika bojových sportech.

Suzu Yui naproti tomu je děvče z méně významné jižní prefektury, průměrných výsledků jak ve studiu jak v mimoškolních aktivitách, s lepším výsledkem pouze v bojových sportech a gymnastice s atletikou. Má však velice vysoké hodnocení reflexů a smyslové reakce. Jinak veskrze průměrná ve všech ostatních parametrech k zaznamenání.

Načež se četařka Aiko podívá na automobily, pak tebe, když jí řekneš, že tě má dovést za mužstvem, aby jsi ho nemusel hledat. "Máme opustit stanoviště paně?" Pronese, jestli to je příkaz, že má odejít z hlídky vozidel a doprovázet tě, nebo tu má zůstat a spíš něhoho poslat, nebo ti jen vysvětlit cestu? I když, kdo by tu asi ty vozy kradl že, ale jistý fanatismus výcviku a vychování asi už vryl to chování do krve a mysly, když řekli hlídej, tak hlídá.

...

(po obědě dopíšu)

Pán Jeskyně - 9. dubna 2019 23:39
Pán jeskyně Erinye

Ariska Yuki

Ta-lien - Žluté moře

(Dívky dořeším pak individuálně)

Poněkud neosobitá budova která tě přivítala na konferenci vypadala jako jako každá další, jedna jako druhá kdekoliv na světě, úžední, neosobní, i přes případné nabarvení by vypadala tak nějak šedivě připadalo ti. Tvá mořská nemoc, nebo spíše její konec vyvolávající ve tvém žaludku jisté pohupování a bublání, tě jako kapitán loď do přístavu volalo na toaletu. Nic vážného, ale omýt si, opláchnout obličej studenou vodou, opřít se, vydýchat se. Srovnat se podle odrazu v zrcadle, než se vydáš do sálu, to se nemůže nevyplatit. Když jsi si pak zapnul sušák rukou, nějakým nedopatření, divným smyslem, možná sledovacím pocitem si si uvědomil, že je tu něco jinak, divně, ne špatně, jako podivně. Chvilku jsi se doníval, že by to mohla být dvojitá skla v umývárně, ne, a pak jsi si uvědomil, že oproti běžnému ventilačnímu systému a topení, je tady ve stěně ještě jeden rozvod. Ale nefungující, nenasával ani nevyfukoval vzduch. Možná staré rozvody, když byla budova přestavěna? Ale na to oba dva vypadaly dosti moderně, ne nově, jakože úplně nově, ale zkrátka moderně. A pak tě napadlo, co jsi slýchával o tajných institucích, sekcích agentů uvnitř organizacích, armády i politice. Prý mají své základny a pobočky všude, jsou podřízeni jen císaři a oficiálně neexistují. Jednou jste se o nich bavili pod notnou dávkou saké. V jejich kancelářích prý mají dvoje zásuvky, jedny pro rozvod elektřiny, a jedny pro rozvod nervového plynu, pěkně nenápadně, aby to nebylo vidět, a když je potřeba, celá budova je v okamžiku zaplněna nervovým plynem skrze rozvody ve stěnách. Ani nevíš proč, jako by ti tohle místo, svým dvojitým odvětráváním, tedy zdánlivým odvětráváním vybavilo tyhle povídačky. Je tohle více ústředí armády, nebo tajných?

(Trošku jen kulturní vložka, kdyby jsi se chtěl zapojit)

Sešlost v místnosti vypadá neznámě, ale nejsi jediný kdo tu nejspíše nezná všechny, ba naopak, jakési hloučky tvořící se tu a tam, ve dvojicích, trojicích, dávají tušit, že málokdo se tu zná s každým, a každý se obrací na někoho koho zná, aby se pokusil dozvědět, jestli právě ten někdo neví něco víc, než dotyčný, ale dle všeho, bez ohledu na šarši, se všichni zdály stejně bezradní, tedy v otázce co to má znamenat, takže po zběžném pozdravení se mezi sebou, bylo stejně jedno kdo s kým mlví, zda známí či přátelé, nebo dva neznámí, neboť nikdo nemohl nic nikomu prozradit.

Několik lidí poznáváš od vidění, ale nakonec se ti naskytne příležitost si popovídat a pozdravit se s osobou skutečně důvěrnou a známou. Třebaže jste se nějakou dobu neviděli, ale to tak bývá, když vás povinnosti rozdělí a zavanou do různých koutů říše. A tak po prvopočátečním pozdravení nastane okamžik, situace, kdy je třeba říct něco, aby bylo překonáno to, kdy neodejít, ale navázat hovor dál, posunout se a překlenout dobu která minula, kdy jste byli odloučeni. Poté co se Radukiho zeptáš na ruku, jeho tvář se zkřiví do jakéhodi groteskního šklebu a odpoví větou která se u jeho vojáků stala už legendární, jak jí častuje vé podřízené a nováčky. "Prvního kdo si na něco postěřuje pošlu so úesej s písemným doporučením, že tam udělá kariéru u specnas mariňáků!" Čím dá najevo svůj názor na stěžování si na cokoliv, stejně jako obecné povědomí toho, že ten nejhorší z jeho mužů má kvality nejlepšího amerického mariňáka, alespoň podle jeho osobitého přístupu. Pak ovšem pokrčí rameny. "Nemám nejmenší páru, ještě včera jsem byl s výcvikem na Formose, adneska tohle." Pronese, ovšem tentokráte už v jeho hlase není znát takové odhodlání, jako spíše jisté uvážení situace, co takové manévry, svolávání a přípravy můžou znamenat. Ne snad obavy, jako spíše racionální dedukce možností. "To teda jo, tamhle Takao byl povolán z dovolené a co jsem od něho slyšel, tak Hidetoha dokonce povolali zpět z výslužby." Pohodí hlavou nenápadně směrem k plukovníkovi, jehož vyslužbu jsi očekával, ale teprve nyní ti byla potvrzena, a to jen proto, že vlastně byla zrušena. "Ale určitě to bude něco rychlého, udeř a uteč, něco jako Egypt nula druhém, žádná oficiální akce, je to tu samej průzkumák, výsadkář, diverze." Pronese a ztiší trochu svůj hlas, i když je poněkud nasnadě proč to dělá, protože všichni jak tu jste o této misi musíte mít nějaké povědomí a není to žádné tajemství, stejně jako tak, že to všichni víte, není to odtud a komu jak vynést. Asi spíše se zvyku. Každopádně naráží na misi kdy bylo třeba provést obojživelnou operaci v Suezkém průplavu, zničit zařízení průplavu a poškodit tak proplouvání Suezkou úžinou, žádná oficiální akce, jěn diverze, lokalizuj, udež a znič, a zmiz. Bez obsazení území, bez zisků, jen diverze. Aspoň tak to totiž stálo ve zprávě, a media dokonce tuto akci přisoudila teroristům, jen málokdo ze zasvědcených vědel, že skutečným cílem nebyl ani tak samotný průplav, jako loď která jím proplouvala a vezla jaderný reaktor, tedy jeho potřebné součástky do Saudké Arábie. To už ale Rudiko dál splétal své teorie. "Jde o Aljašku, určitě jí chtěj rudí zpátky, a tak jí vezmeme dřív my, než oni." Což ovšem byla ve své podstatě stejně nepravděpodobná verze, jako že vás pošlou pošlou obsadit Austrálii.

...

Promítání instrukcí a informací probíhalo v docela nerušeném tempu a klidu, každý byl asi dostatatečně šokován, konsternován začátkem, že se nezmohl na to, během výkladu něco říci, než jen surově zpracovávat a vstřebávat informace. Až do okamžiku, kdy Hayno zareagoval na tvoji poznámku tím, že po tobě prštil propisku, jíž do té doby držel jako jakési ukazovátko a pomáhal si s ní při orientaci v textu. "Vyloučíme to, až to prověříme!" Pronesl, jako by to mělo znamenat, že jakékoliv další pípnutí na toto téma bude obnášet kávový hrnek a ježka složeného z čerstvě ořezaných bodlin, stejně jako plnících per a několika fixů. "Nic se nesmí vyloučit, jen proto, že se to zdá nepravděpodobné!" Pronesl a pak dodal. "Ano, moment překvapení sice nemusí být samotným hlavním bodem této zbraně, je li to zbraň, ale nemůžeme zaručit, ani vyloužit, že nás může překvapit." Pak si povrdechl. "Ale máte pravdu! Rozvědka ani jiné zdroje skutečně nenasvědčují tomu, že by rusové měly technologii, která by takovéto stvoření cestovního ražízení umožňovala, stejně jako jakékoliv jiné možnosti jejího získání. A stejně tomu tak je i američanů a jejich spojenců, a ani naše výzkumné oddělení neví ani kde začít, jaké by musely být nároky na energii, techniku a zpracování. Takže zatím pracujeme s teorií, že skutečně tato Brána je na onom místě umístěna bez vůle nebo možnosti ovlivnění jak naší, tak sovětskou stranou." Načež přejde k jednomu důstojníku u počítače, jenž vyťuká několik informací, jenž se zobrazí u Brány, jejího obrazu na mapě Mongolska. "Ale vaše dedukce má něco do sebe, oblast kde se Brána nachází je v řídce obydlených, nedostupných oblastech, na náhorních plošinách s průměrnou nadmořskou výškou tří kilometrů, není zde nerostné bohatství, průmysl, strategické reservy ani materiální nebo živá síla. Kdo a proč by plánoval útok nebo invazi na takovéto místo jsme ani při nejlepším plánování strategií nedokázali rozluštit." A poté se na chvilku odmlčí, jako by nad něčím přemýšlel, dívající se do monitoru a pak nepřítomně, jakoby jen úkosem pronese. "Odpověď je ne, z druhé strany sice přichází jakési formy vysílání, či přesněji rážení na nízkých hladinách a kmitočtech, ale naše přístroje je zatím nedokáží dešifrovat nebo identifikovat, samotné zachycení příchozích signálů už bylo těsně na hranici citlivosti našich přístrojů, k fyzickému kontaktu však prozatm nedošlo." Odpoví. A zatímco se spustí diskuze o taktickém či strategickém umístění brány, nebo možnostech kdo a proč by měl záměr ji zde otevřít něbo vyvolat, pozmemená si pan Hayno něco do bločku.

Tchao-han v Mandžusku

(Vyřeším později)

Ariska Yuki - 9. dubna 2019 21:51
Ariska Yuki

Ariska Yuki

Před týdnem - Přístav Ta-lien - Žluté moře

Řict že mám službu v armádě v krvi by bylo slabé s minulostí kterou si má rodina může chlubit. Neboť můj praděda sloužil u Císařského námořnictva v druhé světové (Nebo jak ji nazýváš) a údajně naše služba trvá v císarských službách ještě dál. Mnohem dál ale říct že by mě moje rodiná historie někdy zajimala by byla pustá lež. Protože kromě moji mladší sestry jsme všichni sloužily v ozbrojených složkách. Otec s hodností kontraamirála v velící jedné operační skupině naší velké flotily. Matka sloužící jako podplukovník letectva. Takže říct že nás se sestrou splodily na společných manevrech neni vůbec nadnesené. S vychovou dědy který byl tou dobou už ve vyslužbě to bylo jako průprava do Císařské vojenské akademie. Když jsem to dotáhnu na kapitána průzkumníků byl jsem na sebe hrdej především že moji rodiče rozhodně neměli žadného známého v tohle oboru tedy jsem si myslel. Na druhou stranu jméno mé rodiny bylo i tak vcelku velký pojem. Kterého jsem zneužil párkrát. Nejvíce u vojína Minaty (http://www.redteenporn.net/photos/galleries/35/893/15_107.jpg která potřebovala pochopit kde je její místo. A tak jsem si ji vzal do párada osobně a následně i do postele. O čemž nikdo neví protože ona sama je více než vyděšená aby řekla komukoliv cokoliv co se té noci a dalších nocí stalo.

Takže když se začala moje jednotka připravoat k odjezdu bylo mi jasné že se něco děje. Když pominu to že jsem trpěl mořkou nemocí což u mě nepůsobilo zrovna nadšení z toho že musím na loď pár známích u zasobovačů především Jumiko (
https://s5h5u2i2.ssl.hwcdn.net/wp-content/uploads/2018/06/pitta-bodysuit-the-black-alley-12-683x1024.jpg) Ktrá první sloužila u průzkumáků ale nebyla dost dobrá proto jsem ji zajistil převelení k zásobovačům. Protože byla lepší v administrativě nežv oststatních věcech tedy kromě znalostí Kamasutry. Což se stal jeden z důvodů proč jsme se vídaly.

Takže ty jemné přesuny materiálu jsem zaznamenal a začali ve mě klíčit obavy. Nezdálo se že by Vyplouval větší počet lodí tedy těch valečných než normálně. Ale to že mi zrušili dovolenou byl jasný signal že se něco děje a přesun do Mandžuska mě nenechával klidným. *Válka? Nějáké nepokoje? Vzpoura?* Tolik otázek a žadné odpovědi.

...

Když se mi konečně podařilo ovlýdnout žaludek tak jsme zakotvily tak že jsme mohl ihned zamířit k prosté administrativní budově která snad vypadala naprosto všude stejně. Jediné co se mohlo lišit byly okna. Ovšem dnešní bezpečnosti opatření byly extremní. Až koutek mé mysli začal pohrávat s myšlenkou nějáké hodně černé operace kterou chyta velení.

Sestava v místnosti tomu více než napovídala. Jednoho kapitána od výsadkářů jsem poznal protže jsme byly spolu na cvičení ale zbytek byl promě více meně neznámá. Trochu jsem se napil protože jsme nevěřil svému žaludku a zamířil ke kapitanovi kterého jsem znal. "Kapitane Raduki rad vás opět vidím. Co ruka už je v pořadku?" Zeptám se konverzačním tonem. "Netušíte o co jde?" Zeptám se jej se zajmem. "Máme tu zajimavou směsku." Dodám zamyšleně.

Když jsme si posedali měl jsem pocit že se svět přece jen točí nebo aspoň hýbá ze strany na stranu. Když zpustil potlačil jsem touhu zamračit se nebyl jsem z těch kteří by měřili lidi podle rasy pokud měli stejnou uniformu jako já. Ani standartní úvod jsem moc nemusel ale jeho absence byla trošku podivná. Když se odmlčel díval jsem se na obrozký zamyšleně. pak jsem zvedl pomalu ruku. "Myslím že zbraň můžeme vyloučit. kdyby se jednalo o zbraň neobjevila by se skoro v pustině ale spíše v nějáké důležitější oblasti? Navíc kdo by měl takovou techniku aby to poslal nám i Rusáků najednou?" Zeptám se klidně protože mi to přišlo jako logické otázky. "Pokusil se ji někdo k nám projít?" Dodám ještě. Páč mi absolutně nejde dohromady dát si tolik práce a pak se nepokusit o rychlí úder nebo tak něco.

Tedy to jsem se chystal říct a tak jsem to jen neslyšným šeptem řekl svému kolegovy od vysádkářů.
Poté co to sklouznulo do Sci-fi roviny vykulil jsem oči. "Proč ne rovnou UFO nebo magie?" Nadhodím ale dár to nekomentui nechám to na ostatních.

Před čtyřmi dny - Základna Tchao-han v Mandžusku

Cestování vlakem mi vůbec nevadilo. I když to půdobilo podivně Zajimalo by mě kam až to sakra jedeme že tam nemáj pořadné letiště nebo snad silnice. I když evidetně objem dopravi bude asi na vak nejlepší. Sledovat genrala a jejich šťab jak se musí mačkat s nami mě upřimně pobavilo. A v duchu mě to uspokojovalo jako nic jiného.

ROzhovory na téma brany jsem poslouchal s poslu s ostatními a zapojoval jsem se jane okrajově nikdy jsem neměl moc bujnou představivost. Ale poslouchat teorie o UFO, tajných projektech vodkařů (ruska), nebo kapitalitů (USA) mě bavilo. Dokonce jsem zaslechl že je to krysí mánevr pro útok proti růsům a tak podobně. Nám od podplukovníka níž rozhodně v tomhle fantazie přeje až na vyjímky.

...

Tak zapadlou prdel Imperia jsem neviděl ani když jsem studoval mapy. Kdyby mi někdo řekl že takové místo fakt existuje prohlasil bych ho za blazna a označil ho rovnou za kategorii 6 a poslal na lečení.

Ovšem množstí techniky které se tu vykládalo rozhodně nahraálo teoriim o útoku víc a víc. Když jsem se rozhlížel bylo mi jasné že naše krásné Japonsko má hodně co nabýdnout na rozdil od téhle primitivní díry. Byl jsem si skoro jistý že bych zde byl schopný najit vesnici kde používají dosud koňský potah jako nejlepší výnález od vynálezu kola. Trochu jsem se otřásl ale byla to jejich chyba že se neuměli postarat o své lidi. Tím jsem si byl jistý.

Ikdyž základna nevypadala nic moc. Technika stála za to přestože jsem nevěděl co nás tady čeká technické zazemi vypadalo dost dobře. Tedy do doby než bych byl raněný protože tady bych rozhodně nechtěl být operovaný. Ale možná omšelé budovy přece jen klamou a mají tuu ucházející nemocnici ale rozhodně bych na to svůj život vsázet nechtěl.
Pak mě něco napadlo žadné tanky? Spíše jen BVP a lehké obrněnce. Takže žadná velká ofenziva což byla uleva ta by se bez tanků neobešla ale snad tam nepojedeme v naklaďácích až tam.

...

Když jsem vyděl důstojnické ubykace těšil jsem se do stanu pokud to půjde. Malem jsem narhnul že si je rovnou postavíme. Když jsem to prohodil jako vtípek několik důstojníků mě vzala za slovo což bylo vtipné. Když jsme se pak vypadali na další schůzi rozdělovala nás nějáká důstojnice. Chvili jsme si ji prohližel. "Hmmm. Rozhodně by stala za hřích nebo dva. Nebýt toho že by to bylo poslední co bych udělal." Pomyslím si nakonec.
Přikývnul jsem a vydal jsem se za ni. "SMíšené?" zeptám se překvapeně. Přestože s motorizovaným průzkumem jsem pracoval dlouho něco na tom jak to řekla mě znervoznělo.

Potlačil jsem potutelný úsměv po tom prohlašení a usmál jsem se. "Dobře." Pronesl jsem a pokýval jsem hlavou. ""KDe přesně jsou ty ubykce?" Zeptám se ještě po jejím oznámeni ohledně druhé čety jsem se zarazil. *Co tím sakra myslíš?* Zamyslím se.
Převzal jsem si složky a dumal nad tím do čeho jsem z žuchnul. Ale pak jsem se zmohl jen na pokrčení ramen nic jiného se dělat stejně nedalo. Sledoval jsem jak odchází.

Ze zamyšlení mě vytrhne četařka. Překvapeně se k ni otočim a lehce se a lehce se usměji. "Kapitán Arisaka Yuki." Představím se klidně. "Předpokladám že máte pod dohledem naše vozidla. Tudíž předpokladám že byly vypaveny. I když zatím nám nikdo neřekl na co." Utrousím zamyšleně. "Než se ztrapnim tím že tu budu bloudit a hledat zbytek jednotky rad bych vás požadal aby jste mě k nim dovedla." Pronesl vcelku vstřícně.
POdíval jsem se na dvojci dívek první z nich (https://i.pinimg.com/originals/d7/89/4a/d7894a9469596f1f5be9c4b2726d7b80.jpg) mi přišla celkem sebevědomě a schopně. Ne ta rozhodně nebyla ten spravný cil pro jakékoliv hry. Na druhou stranu už jsem věděl že zdání klame. Pokud mám jeji složku možná najdu něco za co by byla ochotná si zašpásovat.
Druhá dívka (https://i.pinimg.com/originals/c2/cf/c1/c2cfc1b0c404e87a9deb3ada9f8a0b11.jpg) vypadala mnohem vstřicněji a hladněji. Rychlí pohled mi ukázal vše co jsem potřeboval vědět a další pohled do oči mi napověděl že neni zas tak jistá svou pozici ani dalšími věcmi že by se sní dalo snadno zapracovat až budeme sami.

...

Druhý den navečer pottom co jsem se seznámil se zbytkem svoji jednotky a zajistil jsem abychom dostali alepoň základní vybavení jako MRE davky, Munici a palivo pro naše vozidla i zbraně pro ně. Jsem byl povolan na další brifink. Kratce potom co jsem s Četařkou Mitsuki probíral přistávání letadal. A podivnosti ohledně označení. A požadal jsem ji aby projistotu připravila naši četu Alfa pro přijetí zbytku jednotky. Nebo na problémy i když byly Finové přátelé.

Když jsme vstoupil dovnitř bylo nás tu málo to samo o sobě něvěstilo nic dobrého. Kromě unifromi a vesty jsem měl u sebe jen pouzdro s nožem pistoli jsem si nebral proč taky na naší základně.
Podíval jsem sem se na ženu a kývnutím jsem ji pozdravil a pak jsem zasalutval i svému veliteli. Ovšem takovou otázku jsem nečekal. "Ano vím. Ve skratce je to technika boje v nepřehledném terénu. Při útocích na nepřátelká křídla." Pronesu klidně to je hodně skraceně ale podstatu by to mělo vystihnout. "V podstatě přapadová taktika. Vyvinuta Finy." Pronesu klidně aniž bych ho přestal pozoravat. Přiutom lehce kývnu k důstojnici jako uznání.

Když ukáži další obrázky vypadá to jako středověká vesnice. Když se objevi mrtvoli soustředím se na to zda jsou to naší nebo vydím nějáké vyditelné překážky a jméno tanečnice nechám zatím plavat. "Ztratily kontakt?" Zeptám se zmateně. "To na co se díváme jsou předchozí průzkumné oddíly?" zeptám se nakonec. Nebo se díváme na něco z jejich strany?" zeptám se pokud to nejde přesně rozenat. Anžím se najít něco co by vypovídalo otom jak byly zabiti nebo kdo to aspoň byl. "Pokud jsou tam opravdu středověké technologie. Měli a máme tam někoho kdo používá moderní techniku boje. Můžeme počítat že tam bude i další moderní vybavení?"

Pán Jeskyně - 9. dubna 2019 19:38
Pán jeskyně Erinye

//Jinak se omlouvám trošku za zmatky s barvičkami a s tím, že to je zdánlivě nedopsané - ale začala jsem to psát víc jako příběh, a když jsem se dostala na rozsah několika A4 už mi to přerostlo přes hlavu jako úvod, takže to musím zredukovat nějak pro hru - a do stavu (Brána) současnost a seznámení se situací se dostat nějak posunem děje, než jen vyprávněním ...

Pán Jeskyně - 9. dubna 2019 19:34
Pán jeskyně Erinye

Ariska Yuki

Před čtyřmi dny - Základna Tchao-han v Mandžusku

Přesun na sever do Tchao-hanu si vyžádal dva dny, normálně by to helikoptérou nezabralo ani několik hodin, ale dost možná kvůli utajení, nebo možná naopak pro přesun vícero techniky, materiálu a také organizaci toho všeho jsi byl poslán, vlakem. Jak zastarale primitivní! Jako v době před půl stoletím, kdy železnice v této oblasti patřila k nejspolehlivějším způsobům dopravy na sever.

Ale nebyl jsi jediný kdo musel snášet jakési příkoří tohoto cestování, a tak kromě nejvyší generality s tebou ve vlaku cestovalo i několik dalších důstojníků z rozvědky, jenž tu a tam sedící v jídelním voze diskutovali o cíli vaší cesty. Samozřejmě jste s sebou nemohli mít žádné kompromitující materiály, ale možná právě proto to ještě více jitřilo rozhovory a diskuze o tom, co je vlastně Brána zač, kde se tu vzala a dokonce jestli to nebudete právě vy, jichž jména budou na seznamu prvních obětí toho zvláštního artefaktu, jak byla Brána některými přejmenována.

...

Základna Tchao-han oproti přímořské základně v Ta-lienu nesla neklamná znamení toho, že je mimo centra jakéhokoliv dění nebo zájmy obou stran, vlastně všech tří stran. Pro Japonské jednotky to byla naprosto bezvýznamná provinenční základna, jejíž nejvyšší význam byl možná tak před dvaceti lety kdy jí navštívil jeden z předních velitelů císařství v rámci oslav, pro místní Mandžuskou armádu to bylo spíše jakéhosi odklidového tábora pro vojáky a důstojníky, kteří se znelíbili velení, byly nedlouho před výslužbou, nebo prostě z toho či onoho důvodu nepatřili na důležitější místa. A pro sovětské nepřátele, jenž by snad mohli přijít ze severní oblasti bylo tohle místo stejně bezvýznamné jako jejich vlastní severké základny v pustině, kde hraniční služba za nějvětší nebezpečí viděla přepad nekolkované vodky směněné za jižní čínský tabák. Tak tomu bylo dlouhá léta, než to situace před týdnem přerušila jak výpadek proudu Tokyjské olympijské hry v roce 1996.

Na základně která byla tvořena mimo jiné vlakovým nádražím sousedícím s letištěm se tvořily kolony techniky jenž sjížděla dílem z nákladních vozů a dílem vyjížděla z nákladních letadel jako z útrob nějakých obřích velrych chrlících zpět svůj pozřený oběd. Bylo s podivem, proč jste se nevešly jako mrtvé duše na jedno z dopravních letadel, ale nakonec nutno říci, že i ten výlet na sever stále pustější a pustější krajinou měl něco do sebe. Jak jsi si mohl uvědomit krásy Japonska v porovnání s tímto loutkovým spojeneckým státem, jenž navíc čím dále na sever jste jím jely byl zaostalejší, pustější a primitivnější.

Bylo s podivem, že takto zapadlá základna má své vlastní letiště i železničné depa, už tu scházel jen přístav, byť hluboko ve vnitrozemí Mandžuska to bylo poněkud nemožné, ale ony dva přežitky dřívějších padesátých a šedesátých let, a ještě dřívějších dob, kdy se uvažovalo o konvenční válce se Sovětským impériem a invazi na Sibiř, tu zůstaly, a nyní našly své použití. A třebaže jakási modernizace a udržování tu probíhala v dekádách semdesátých, osdesátých i dalších letech, nešlo si nevšimnout jakési expozite tohoto místa proti nejmodernější technice která zde byla soustředěna. http://files.militarybox.cz/200005131-ceddcd0d1a/Cockerill.CSE90LP.cmigroupe.com.se-svolen%C3%ADm_1.jpg Představoval vynikající palebnou podporu a bojový potenciál na ničení opěrných bodů, stejně jako neobrněné a lehké techniky protivníka, zatímco {/}%C3%ADm_1.jpg{/}https://www.armadninoviny.cz/domains/0023-armadninoviny_cz/useruploads/images/tatra_idet_02_titus.jpg se svými šesti koly vypadala jako by byla přímo pro tato místa vyrobena, její nákladový, obranný i útočný potenciál představoval vynikající vyvážení pro přepravu materiálu i pěchoty. Ovšem i ostatní technika byla více než ucházející a tvé zkušené uko ji mohlo kladně hodnotit pro nadchazející misi, tedy, pokud se dalo usuzovat z toho co se dalo ze všeho toho mála o průzkumné misi do neznáma soudit.

Všiml jsi si, že všechna technika byla kolová, žádné pásy nebo polopásy, žádné tanky nebo něco těžšího a ve své podstatě pomalejšího, těžce obrněného nebo enormně spotřebovávajícího pohonné hmoty. Jistě, už jen proto, že k Bráně to je odsut ještě dobrých, odhadem dle map a kusých informací z ústředí, možná čtyřista kilometrů. Takže tam odsut pojedte? No jistě, Vnitřní Mongolsko je jen soubor náhorních plošin, kopců, vyvýšenin a pustin s vysokou nadmořskou výškou, kam se dá dostat možná tak na mule, nebo vrtulníkem, ale přistát tam nákladním těžkým letadlem? A o železnici tam nejspíše také nikdy neslyšeli. Nebo možná slyšeli, ale pochybuješ, že místní infrastruktura rezavého či dřevěného mostu přes údolí unese lokomotivu, vagon a ještě naložený tank. Takže pojedete.

...

Během několika hodin po vašem doražení do základny jste byly narychlo ubytováni v několika důstojnických ubykacích jenž očividně pamatovaly lepší časy, a následně byl svoláno shromáždění důstojníků, na které k tvému překvapení dorazilo mnohem méně lidí nežli jsi očekával. Z vyšších důstojníků jenž jsi si pamatoval ze zasedačky tam bylo jěn pár mužů a chyběl i Hanyu, místo toho v místnosti byla důstojnice v uniformě, jenž pomocí desek rozdělovala příchozí důstojníky do jakýchci tobě blíže nespecifikovaných skupin a skupinek, bez tobě viditelného klíče. https://i.pinimg.com/736x/26/67/16/2667162fd5e6f1f7cf17f9773bc29792.jpg Když jsi dorazil, nejspíše mající desky se tvým jménem a fotografií, jen v složkách zalovila, vytáhla správný spis a přistoupila k tobě. "Ariska, Ariska Yuki, byl jste přidělen k 7.průzkumné smíšené motorizované roty zvláštného přidělení, pojďte prosím semnou, budu vás instruovat." Pronesla, aniž by řekla hodnost nebo jméno, což se nedalo vyzvědět ani z její uniformy, která byla bez insignií, jména a jakéhokoliv určení, takže jediné co se dalo určit bylo, že patří k speciálním.

Vůbec jsi nemusel jít do budovy, prostě si tě mohla odchotit před budovou, protože tě vyvedla opět ven, na plochu vlakového depa, orientující se podle jakéhosi plánku, a zastavila se až u dvou automobilů které hlídaly dvě ozbrojené dívky s automaty. https://i.pinimg.com/originals/d7/89/4a/d7894a9469596f1f5be9c4b2726d7b80.jpg Stojící před https://www.thenational.ae/image/policy:1.41040:1498920123/image/jpeg.jpg?f=16x9&w=1200&$p$f$w=dfa40e8 a https://i.pinimg.com/originals/c2/cf/c1/c2cfc1b0c404e87a9deb3ada9f8a0b11.jpg stojící před https://www.janes.com/images/assets/566/86566/Multi-role-Ajban-is-here-_IDEX19D3_.jpg. "Tyhle dvě jsou vaše." Pronesla, jakoby jí vůbec neunikala ona dvojsmyslnost toho co řekla, jestli tím myslí dvě či dvě, nebo rovnou dokonce čtyři v bonusovém balení. "Budete velet dvěma četám 7.průzkumné motorizované roty, toto je vybavení pro četu Alfa. Člěny najdete v ubikaci. Celkem." Nahlédla do spisu, otočila list. "Patnáct duší." Pronesla jako by to byla jen soupiska na papíru, bez emocí nebo něčeho jiného, co by ji zajímalo. Načež ještě dodala. "Četa Bravo dorazí zítra, doporučuji vám se na ně připravit." Pronesla jakoby si o četě Bravo myslela svoje, nebo spíše v jejím hlase zaznělo něco, co celou tuto četu stavělo někam mezi hmyz a kyslík který sice potřebuje k dýchání, ale současně způsobuje oxidaci a stárnutí. "Jejich vybavení přijede s nimi." Dodala ještě a pak ti podala desky. "To je vše, materiál a další vybavení dostanete přiřazené při příjezdu čety Bravo. Spolu s instrukcemi od velitele ohledně zvláštního nasazení." Pronesla, podala ti desky kde byly instrukce k soupisu vybavení materiálu dvou automobilů, a karty členů, a členek čety Alfa. Jak se zdá, buďto jsi si vytáhl černého petra, nebo tě čeká něco ještě horšího? Proč ta odměřenost? A hlavně, zatímco jsou ostatní úkolováni a nebo už plánují odjezd na možná životní misi, ty budeš ztrácet další den, než ti dorazí druhá půlka roty? Co si sakra myslí že jsou, že nedorazili včas? Odkud se vlečou? A proč se chovala jako by to byl nějaký povl, snad to nejsou nějaké trestné jednotky, máš pracovat s profesionálama, ne s pokusnejma laboratorníma krysama jejichž úkolem má být zjistit zda se dá na druhé straně přežít?! Ale tvářila se tak.

Poté do důstojnice odejde, všimneš si, tedy ono to zase tolik práce nedalo, že auta hlídala ještě jedna dívka, stojící mimo tvůj zorný úhel během příchodu a rozhovoru, která po odchodu důstojnice přišla zpoza automobilu. V ruce nesla narozdíl od automatu dalekonosnou pušku. "Četařka Mitsuki Aiko. Četa Alfa, klasifikace C+" Pronese, což zní činí notně lepší pěchotu, nebo použitelnou poddůstojnici. Nejspíše čekající na rozkazy nebo instruktáž a uvítání, patrně má na povel i další dvě děvčata. A při nahlédnutí do papírů je poddůstojnicí pro tvé svěřence.

...

Na druhý den večer, který jsi mohl strávit jednak sledováním odjezů několika odílů svých kolegů aniž by jsi se sám hnul z místa, ale také vykládkou nové techniky a pomoci s prací, během níž jsi se mohl lépe seznámit se svým mužstvem, konečně přistálo několik dálkových letadel. Tedy během dne přistávala letadla také, ale jedno z nich vyčnívalo jako černá kachna uprosteč bílých labutí, toto černé šestimotorové monstrum se na letiště témeř nevešlo, dalo by se říci, že byla přímo kuriozitou pro toto místo a pokud se o nem dalo něco říci tak to, že nebylo vaše. A pokud ano, tak je drželi sakra přísně pod pokličkou. Žádná označení, žádné viditelné propriety, ani výrobce, ani výsostných znaků a dokonce i skla letadla přes pancéřování byla začerněná, stejně tak jako podvozek. Byl jsi si jistý, že radarová obrazovka je stejně temná jako samotné letadlo při pokusu ho spatřit. A nejspíše ona roztékající se námraza na křídlech sebou nese trochu oné sovětské zimy, která podle těch jejichž jméno nese bývá tou nejhlubší a nejkrutější na světě, jako by snad na ní měli monopol, dokud jí tohle letadlo neprolétlo. Pokud nebylo vaše byla jediná zěmě odkud mohla přiletět. Finsko! Spojenecká země ne ani tolik myšlenkovovou ideologií, i když fašistická armádní klika a diktatura tuto zemi měla pevně v rukách, jako spíše vojenskou a taktickou institucí svírající jako kladivo a kovadlina, nebo spíše dvě čelisti Sovětský svazze dvou stran. Pro Finsko existenční nutnost k uhájení nezávyslosti a pro Japonskou Císařskou Říši spojenec proti Sovětskému rozmachu a sféře vlivu zajišťující případnou nutnost boje na dvou frontách ohrožující jejich největší města Leningrad a dokonce i Moskvu nejen leteckými a raketovými, ale u Karelské šíje Leningradu i konvenčními útoky.

Ani tě nepřekvapilo, poté co jsi viděl toto letadlo přistát, že necelou hodinu před příletem tohoto letadla přiletělo jiné, jenž neslo pana Hanyu, a bylo jasné, že pokud on přiletěl na toto místo kvůli něčemu týkajícího se Brány, bude to mít co dočinění i s finy, protože jejich přítomnost zde není náhodná a hlavně, jestliže sem nevážil cestu během příprav samostatně, ale kvůli nim ano, bude to něco mimořádně důležitého, převažující i samotné informace podané zběžně ostatním? Co tu dělají finové?

To se možná dozvíš osobně, protože se máš hlásit na večerním setkání a instruktáži, kam tě nechala zavolat důstojnice kterou jsi již potkal, neboť ti předávala autopark. A přestože časový harmonogram ti moc nedovoluje okounět, aby jsi dorazil na vojenskou radu včas, stihl jsi ještě zahlédnout jak se příď černého letadla otevřela a uvnitř v temnotě stála obrněná auta https://www.armyrecognition.com/images/stories/europe/turkey/wheeled_armoured/cobra_2/Cobra_2_II_Otokar_4x4_APC_armoured_vehicle_personnel_carrier_Turkey_Turkish_army_equipment_defense_industry_640_001.jpg,{/}https://www.janes.com/images/assets/318/49318/Cobra-II-completes-Middle-East-trials.jpg a http://www.ditzj.de/fora/buzzy/eurosatory2014/D90_52273.jpg s kanonem, jenž scházel prvnímu vozu. Vrchol obojživelných panceřovaných vozů obranných sil ze spolupráce finské a švédské zbrojovky.

...

Poté co jsi vešel do místnosti, ve které stál pan Haynu sledující vykládaní černého finského letadla zpola zatemněným oknem, uvědomil jsi si, že vás tu je mnohem méně než málo. Byl jsi zde vlastně jen ty, pan Haynu, důstojnice z vozového parku, asistent ovládající počítač s promítacím aparátem a důstojnice ve vojenském oblečení, nejspíše přímo frontovém lehkém vybavení, neasijského vzhledu. Bez insignií a označení, ale logika věci dávala jasně tušit, že nění nikdo jiný než vojenská členka finské expedice.https://i.pinimg.com/564x/4e/a3/14/4ea31422357cd074d2a691a78765fc98--army-girls-military-women.jpg?b=t Pan Haynu se ani neodvrátil od okna, kde sledoval vyjíždění dvou vozů, vlastně jen poodhlédl a vrátil se k sledování vykládky. "Co víte o taktice mottisota?" Pronesl, aniž by podal jakékoliv vysvětlení co to má být, a očekával, že nejspíše v rámci znalostí diverze jsi si plně vědom, co to taktika motti je. I když, díky přítomností finů to nebylo zase tak težké odvodit, zvláště když po japonské pěchotě, navzdory nejrůznějším fámám, propagandě a vůbec politickým i sociálním skrupulím patřila finská pěchotní složka k jedněm z lejlepších na světě.

*https://cs.wikipedia.org/wiki/Taktika_motti

A pokud se mu dostalo nějaké odpovědi, pootočil se a pokynul na svého asistenta, byl li to asistent, který pustil na promítačce někilik záběrů, obrazů, tvořících převážně lesní porost, tu a tam přerušovaný loukami nebo polnostmi, mezi nimiž se klikatily jednoduché dosti primitivní cesty, nezpěvněné a připomínající spíše středověké zábary nějakého filmu. Dokonce i vůbec celé ty scény, fotografie a vše na nich připomínalo spíše středověkou scénu, bez techniky, či přesněji moderní techniky a pokroku. "Tyto záběry pořídil náš průkumný letoun z Drhé strany, nežli jsme s ním ztratili kontakt." Pronesl, i když nebylo příliš jasné, co mají tyto záběry společného s taktikou obklíčení a likvidace nepřítele v neprostupném lesním terénu a podél cest taktikou motti. Prozatím. "Sissi, víte co je to?" A bylo jasné, že nemyslí nějakou tanečnici z klubu kde nahoře bez provádí svoje umění kryta za tmto uměleckým jménem připomínající se kroucení stejně jako její tělo. Záběr se změnil, a ukázaly skupiny mrtvol jenž se táhly v několika úsecích podél jedné lesní cesty, lemované stromy z obou směrů, ale dost široké na to, aby ji zeshora zaznamenalo letadlo a kamera. Ne, nemysle Sissi tanečnici, ale Sissi oddíly guirelové taktiky motti jenž likvidují partizánským způsobem nepřítele. A právě jí za oběť nejspíše padly ti jenž je kamera letadla zaznamenala. Nevyřčená otázka, nebo spíše informace byla nasnadě. Je na druhé straně někdo, či něco, co používá taktiku motti? A pokud ano, bude použita i na ty jenž bránou projdou? A jak proti ní bojovat? Nejspíše jedině tak, že do boje přizvat někoho, kdo o ní ví nejvíce ze všech lidí na tomto světě, finy! Ještě že jsou naši spojenci!

Včera - Základna Chaf-la-er v Mongolsku

(pak)

Pán Jeskyně - 9. dubna 2019 15:31
Pán jeskyně Erinye

Ariska Yuki

Před týdnem - Přístav Ta-lien - Žluté moře

Přestože bylo převelení z domovských ostrovů nečekané a nezvyklé, docela jsi jej uvítal, jako každý mladý správný důstojník toužící pokračovat v postupující kariéře. Na ostrovech by tvoje schopnoti jen zakrněly, nebo byly dány k dobru a výcviku nové generace, ale žádná skutečná akce, žádné skutečné vzrušení a jediný postup o kterém by jsi si mohl nechat zdát by byl za léta dobré a věrné služby. A dozajista by nebyl tak ráživý a rychlý, aby tvoje kariéra skončila v nejvyšších kruzích vedení. Ale proč tohle místo určení?

Jistě na pevninu se cestovalo buďto přes Ta-lien, nebo Formosu (Thaiwan), to podle toho zda bylo vaše určení na severu, nebo na jihu, ale ty jsi neměl žádné další instrukce. Prostě jen a jednoduše, přístav Ta-lien, místo kdy a kde se hlásit a komu. Jako by tvé přeložení mělo skončit v tomto přístavním městě v zátoce Žlutého moře, jakémsi překladišti mězi Mangžuskem na severu, Čínskými provinciemi na jihu a Japonskou Císařskou Říší na východě.

Ale nějspíše si nebyl jediný, ne. Něco se dělo, možná neznatelně, nepostřehnutelně, ale nebyl jsi ve svém oboru nováčkem, a nebyl jsi u průzkumných oddílů jen pro své krásné oči, i když oči, ano pro oči to bylo také. Možná jsi dokázal vidět něco, co jiné neviděli, co nepostřehli. Proto jsi se dal, nebo možná už v útlém věku byl vybrán k tomu aby jsi studoval vojenskou císařskou akademii. Ano, nepostřehnutělně něco přicházelo! Ale co? Že by se připravovalo na válku? Nebo se stalo něco co má zůstat utajeno? Ať tak či onak, jisté náznaky tomu nasvědčovaly, že toto převelení není samo sebou. Něco se děje, a nejspíš se to dozvíš už brzy.

...

Budova ve které jsi se měl hlásit byla na východní straně vojenského přístavu, tedy ono celé město bylo vojenský přístav, překladiště a stanoviště s patnácti mílovou vahrazenou zónou a námořním pásměm, výsosným územím Japonska, i když se jinak nacházelo v Mandžuském císařství, spojenecké říši, i když veskutečnosti loutkovém státě. Betonová budova se třemi patry byla neosobně natřena a ani nepotřebovala trávník s několika keři které ji před vchodem poněk zkrášlovaly a dávaly osobitost. Vojenský administrativní charakter jí nikdo nemohl odpárat.

V budově jsi po několika kontrolách totožnosti, od recepce až po druhé patro, po předložení dokumentů a v patách jednoho niřšího důstojníka, byl zaveden do školící místnosti kde jsi okamžitě poznal několik vyšších důstojníků a také kolegů z oboru, tedy nejen r armády, ale z průzkumu, rozvědky, od výsadkářů a dalších uniformovaných, jejichž přiřazení dávalo co tušit s utajením a získáváním informací, třebaže je nešlo určit viditelně, ale jejich přítomnost zde to prozrazovala.

Dokonce se zde nacházel švédský stůl s občerstvěním, několik kávovarů, lahve s vodou dávalo tušit, že to nebude chvilkové sezení a kolem stolu bylo rozestavěno pár projektorů, grafických tabulí a dokonce na jedné stěně staženo promítací plátno. Tři řady židlý zarovnaných před plátno. Určitě zde nebyli všichni, třebaže už dobrá dvacítka důstojníků zde byla před tebou. A trvalo ještě dalších dobrých dvacet minut, než se dostavili všichni, nebo alespoň většina. Načež jeden z důstojníků něco řekl stráži, poté co se podíval na hodinky, ta zavřela dveře místnosti. A současně s tím se několik mužů ujalo i zatažení žaluzií na oknech. Důstojník, mimochodem naprosto neznámí člověk, u něhož jsi mohl pouze rozpoznat asijsko evropské rysi vystoupil před plátno promítačky a odkašlal si. "Pánové! Děkuji, že jste přišli!" Podíval se na dveře a poté na nástěnné hodiny nad nimi. A spíše pro sebe pronesl. "Kdo tu není, je z projektu vyřazen." A poté pokračoval."Jsem pan Hanyu a seznámím vás se situací která se naskytla." Ani nepronesl něco o tom, jak vás zde vítá, nebo že se jedná o věc ve jménu císaře nebo říše. Ale co je nejdůležitější, vůbec neřekl nic o tom, že vše co se zde dozvíte je přísně tajné, a kdo je zde má poslední možnost odejít, jinak už jiná cesta zpět nebude. Jako by počítal s tím, že služba císaři je věčná, jediná a vždy za všech okolnostní nutná, a tak ji nemůžete odmítnout! "Před pěti dny se ve Vnitřním Mongolsku vlivem sejsmické činnosti vynořil tento útvar." Na promítací ploše, vysílané jedním přenosným počítačem který ovládal důstojník sedící za stolem se objevilo cosi jenž připomínalo kamennou bránu, jenž ale místo dveří měla podivnou hladinu vody, nebo spíše něčeho jenž jako voda vipadalo, neboť to stálo vertikálně. "Říkáme tomu Brána!" Objevil se druhý obrázek, z jiného úhlu a nyní ukazující porovnání s okolím, jenž dokázalo porovnat rozměry odpovídající šířce asi deseti a výšce dobrých osmi metrů vodního prostoru a dobré třetiny ještě kemenného těla Brány. "Nevíme zda to je zbraň, transportní zařízení, jak se tu objevila, kdo ji vyrobil, ani jaký má účel! Jediné co jsme dokázali zjistit pomocí sejsmických zařízení a sledování je to, že podobná Brána se ve stejnou dobu objevila také na sovětské Sibiři, což nám odhalily sejsmologická data ve stejný okamžik, jako byla ta nashromážděná při objevení této Brány při zemětřesení před pěti dny. Navíc podle těchto dat naši vědci vypočetly, že síla a rozmístění otřesu odpovídá výskytu ještě nejméně dalších dvou, ale možná i více Bran po světě!" Na promítací tabuli, z jiného projektoru se ukázala mapa, kde bylo vyznačeno červeným bodem umístění Brány na Sibiři a Brány v Mongolsku. "Pokud se jedná o zbraň, musí být eliminována, je li to transportní zařízení, spojující toto místo s místem na Sibiři a dalšími místy, musí být zabezpečeno, aby sovětské jednotky nemohly pomocí tohoto zařízení vstoupit na naše území, a musí být zabezpečeno aby se podobné Brány neobjevily na Císařských ostrovech nebo v technicky a průmyslově či suroovinově důležitých oblastech!" Pronesl a dlouze se nadechl, jako by čekal, kdo se ozve, ale nikoho nepustil ke slovu.

Okamžitě totiž pokračoval několika dalšíma fotografiema a složitými vzorci a také špionážními fotografiemi Sibiře, Brány sověstkého území, spolu s nějakými rozpisy frekvencí. "Jakmile se Brána objevila, vyslali jsme do ní průzkumný dron, a poté i bezpilotní letadlo. Ovšem podle optického sledování, přenosu dat a dokonce i GPS lokalizace se neobjevila ani na sovětské straně." Ukáže záběr, dokonce s krátkou videosekvencí, jak dron vlétává do brány. A poté fotografie sovětské brány ve stejných vteřinách ze špionážního satelitu, kde se ale nic nevynořuje. "Takže Brána není jakýmsi způsobem průchozí takto jednoduše, ale protože dron i letadlo stále vysílají, víme, že nedošlo k jejich zničení! Neobjevili se však na sovětské straně, a dokonce podle lokalizace ani na jiném místě na planětě, neboť nepřichází žádný signál na jediné dostupné frekvenci." Chvilka mlčení. "Domníváme se tedy, že Brána, je li na druhé straně nějaké odstínění, se musí nacházet v super tajném zařízení, nebo, jak se někteří vědci domnívají, vede do paralerního světa, a není tedy vzájemné propojení mezi jednotlivými Bránami v tomto světě, ale jedná se o vstupy do světa druhého." Načež se to v místnosti konečně začne šumět, ozývat se tiché i poté poněkud rizčarované hlasy, protože z jasně strategického a taktického uvažovaní najednou zabrousil na pole dohadů, sci-fi a povídaček, a předkládá je jako pravdu. Publiku, alespoň tedy jeho konzervativní část začla poněkud remcat, dovolávat se slova a polemizovat, či spíše očividně dávat najevo své rozčarování. Tedy dokud se opět neujal Hanyu slova a nezačal pomocí dalších ukázek, nákresů, diagramů vysvětlovat teorii mnohavesmírů, paralerních dimenzí a cestování v nich. Což vedlo k dobré dvojhodinové přednášce, po které většina ze zůčastněných, po nezvratných důkazech v podobě existence brány, dospěla v tomu, že na této doteď šílené teorii asi bude něco skutečného. A primární úkol, zajistit Bránu, tedy poté co do její lokalizace budou dopraveny veškeré potřebné zásoby, materiál, vybavení a personál bude nahrazen sekundární fází, zjistit co je za Bránou a zjistit jestli to nepředstavuje hrozbu, a případně ji eliminovat, nebo naopak, bude li ono místo prozkoumáno, zajistit jej pro potřeby a rozvoj Japonské Císařské Říše co do materiálních stejně jako jiných zdrojů, surovin a možností. Vy jako jednotky výsadkářů, průzkumníků a speciálních jednotek budete první sled k průzkumu co je v, tedy za Bránou! Odjezd během dvacetičtyř hodin na sever, na základnu Thao-han v Mandžusku, kde obdržíte základní vybavení, podporu, další informaci a budere reorganizování do jednotek a velení. Operace "Druhá srana" Započala.

Před čtyřmi dny - Základna Tchao-han v Mandžusku

(ve výrobě)

Včera - Základna Chaf-la-er v Mongolsku

(ve výrobě)

Nyní - Brána

(ve výrobě)

Pán Jeskyně - 9. dubna 2019 13:49
Pán jeskyně Erinye

Přišlo to náhle a nečekaně. Japonská Císařská Říše se probouzela s něčekanými perspektivami do nového tisíciletí když jím otřásla vlna přírodních katastrof na severozápadě. Ničivá zemětřesení a desetimetrové přílivové vlny. A potom Severní Mandžusko a Vnitřní Mongolsko zaplavily hordy, pod příkrývkou zvířeného prachu a písku postupují nelidské sověstké křížené jednotky zvěře a lidí územím. Tváří se zmateně a nic nenasvědčuje jejich touze po boji nebo spořádanosti, ale to je jen další úskočný tah proradného nepřítele který se zdá neorganizovaný a nikdo ho nevede. jejich primitivní zbraně z doby středověku nemohou konkurovat naší výbavě a nesou se od porážky k porážce plné masakrů těch kdo odporují, houfy mrtvích zůstávají ležet po bojištích. Vcelku bez větších potíží naše rozvědka odhalila pravou identitu nepřítele, vetřelci připomínající lidi a křížence lidí a zvířat působí jako zmatení utečenci, katastrofy se dotkly tohoto místa. Situace se stává přehlednější. První průzkumníci podávají informace i z nedostupných a vzdálených míst těchto pustých oblastí zpět do civilizace. Přesto tam vládne chaos. ztráty jsou nevyčíslitelné, vědomosti jsou minimální. Rozšířilo se tak sporadické pojmnování "Druhá strana" ...

Pán Jeskyně - 9. dubna 2019 13:22
Pán jeskyně Erinye

//Debakar Nenašla jsem žádnou adekvátní mapu - takže asi nejvíce odpovídající by byla (pouze pro Japonskou Císařskou Říši) tahle - takže to co je khaki zelená pro Japonsko, to je rozsah Japonské Císařské Říše, ostatní spojence, a případně okupované území a podobně napíšu ...

Jinak ostatní počítej jako v roce cca. 1989, tedy před rozpasem sovětského bolku, tedy spojenci vs kominterna s tím že mimo spojence a kominternu je Španělsko, Portugalsko, Finsko a Argentina = spojenci Japosnké Císařské Říše

Mongolsko a Čína je rozděleno na půl, půlka je okupována SSSR a půlka JCŘ

Jugoslávie je neutrální balancující mězi SSSR a spojenci - Ale vesměs to samé dělá i potrugalsko s Španělskem mězi Spojenci a JCŘ nebo, takže nějvětšími spojenci jsou defacto Argentina(díky válce o Flalklandy s Velkou Británií) a Finsko(díky válce o Karélii se Sovětským svazem)

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/45/Man_In_The_High_Castle_map.PNG

Pán Jeskyně - 3. dubna 2019 13:32
Pán jeskyně Erinye

(Omlouvám se, že to je trošku delší - a v začátku trošku mimoherně zdánlivě nepodstatné - chtěla jsem tomu hodit do úvodu trošku autentičnosti)

Jinak pardon, to sem zapomněla:

Devakar

VonHoleczek Takže Graslitz

Obecně - nadpisy/podpisy/úpisy

Pán Jeskyně - 3. dubna 2019 13:29
Pán jeskyně Erinye

Graslitz - Böhmen und Mähren

4. října 1938

Ještě neuběhl ani týden od triumfu kterým Vůdce rozbyl Československo! Mnichovská dohoda, smlouva která mu do područí hodila třetinu tohoto umělého a nepřirozeného státu na vždy neměckém území, o které bylo na dlouhých dvacet let okradeno potupnými podmínkami Francouzů a dalších spojenců.

Dnešní den je plný zadostiučiňující radosti, jednotky SS i Heeru jž několik dní obsazují první území podle dohody, a nikdo jim v tom nebrání. V součinnosti s místními Henlainovci je dokonce připravena návštěva Vůdce v tomto městě! Očekává ho tu bouřlivé a nadšené uvítání. Velká, převážná část obyvatel je německé národnosti a češi, pokud zce vůbec nějací zbyly jsou jen podřadnou, nepočetnou menčinou, která bude v brzku odsunuta. I kořist je bohatá, oproti jiným městům zde židovská populacee byla vcelku titěrná, nicotná, přesto byly zabaveny dvě tomárny patřící židům, několik dalších nemovitostí, a další majetek čeká na přerozdělení po odsunu těch asi dvěstě padesáti čechů kteří tu podle matriky ve městě mají, měli, bydliště a trvalý pobyt s majetky. Jistě proto si Vůdce vybral toto město jako první které na získaném území navštíví.

...

Tebe sem převelel rozkaz, jenž tě napřed převelel do nedalekého města Schöneck, jenž ti je dobře známo, a proč jsi byla vybrána ty nebylo těžké uhodnou ani se dovtípit. Toto město mělo velice blízko ke tvé rodině, majetkům vtého rodu a tvému původu. Tvé obeznámení ze zdejším prostředím, lidmi a fungování nejspíše může mít co dočinění s úkolem, kterého se máš zhostit. Ovšem kolem všeho jsou prozatím dělány tajnosti. Vše je označeno pouze jako Rozkaz 101. II a kromně transferu zde není nic bližšího uvedeno. Máš se dostavit do Graslitzu, kde tě bude očekávat Gruppenführer Müller s instrukcemi, schůzka se má uskutečnit v 10:30 na budově radnice v Graslitzu. K tomu jsou ti poskytnu poskytnuty všechny potřebné dokumenty, podklady a prostředky, vůz tě bude očekávat v 8:30 a odveze tě přes dnes již neexistující hranice.

...

Cesta na nově získané území byla zpočátku rychlá, ale čím jste se blížili městu, tím tvého šovéra a tebe zastavovalo více a více kontrol, bezpečnostních prověrek, jako by se někdo obával, že by nebezpečí pro Vůdce mohlo přijít z německé strany hranic. Projely jste Oberzwotem, malým městečkem které však tvoří významnou železniční křižovatku mezi Graslitzem, Schöneckem na severu a Adorfem na jihozápadě, následně jste vjeli do Klingenthalu, před který jsi již po levé ruce viděla několik kilometrů rozsáhlé bažiny a mokřady táhnoucí se v kilometrech a kilometrech na sever a severovýchod až po úbočí kopců, a následně jste zajali do úžlabiny kopců, jenž se táhla jako tajná stezka mezi kopci, které tvořily neprostupnou bariéru hradeb jako předtím bažiny příkop. Přez odpor by tudy německá vojska nikdy neprošla. Však si taky pamatuješ výrok jednoho z vyšších důstojníků, jenž před dvěma večeři byl s otcem a skláněli se nad několika fotografiemi a nákresy českoslovesnkého opevnění, v místech, kde rozvědka vůbec nevěděla že je vybudováno a kudy měl vést jeden z hlavních výsadků na, a místo shromáždění bylo v lesní oblasti, která se ukázala, že navzdory průzkumu je protnuta dvěma sledy opevnění! *"V Mnichoě vám koupili druhý život!"* Je možné, ne, nepochybuješ o síle a nadřazenosti německé armády, ale i realista musí vzít v úvahu, že vítězství nad Československem by v takovýchto podmínkách bylo, krvavé na obou stranách.

Minete bývalé hranice, ještě tu stále stojí provizorní betonové kryty pro kulomet mířící na německou stranu, a automobil jede údolím směrem do vnitrozemí, vlastně k okrajím hranic Říše. Cesta kterou kopíruje železnice a silnice je na celé kilometry jediná, díky přírodní blokádě na severu, kudy se zde dá projet. Z německé severní strany nikdy v této oblasti nebylo velké na hranice přiléhající osídlení, a z druhé strany taktéč. Těch několik málo vesnic je vystěhovaných, vylidněných, a tak tu jsou celé oblasti které by se daly nazvat zapomenutou divočinou. Pustinou. S vodním příkopem bažin na severu a východě, a hřebenem hor a náhorních plošin hor na jihu a hřebenem od severu k jihu.

...

Vjezd do Graslitzu byl impozatní. Vojáci stojící v koridorech a na čestných místech a strážích, lidé tlačící se na lidské hradby vojáků, připraveni mávat, tleskající, pohyvující vlaječkami v červono pílo černé provedení Říše. Někdo si nejspíše tvůj automobil spletl s automobilem Vůdce! A to jste jen vjeli do města, protože jiná cesta ze severní strany sem nevede. Naneštěstí si této iluze nemůžeš užívat dlouho, mávání, tleskání které přísluší Vůdci. Automobil totiž zahne do jedné z postraních uliz, uzavřených jinak závorou a hlídanou několika vojáky SS, patrně mají velice jasné instrukce. Několik okamžiků projíždíte téměř liduprázdnými ulicemi, kde jen na rohu vydíš strže s puškami v uniformách SS udržujících pořádek, třebaže většina města je na uvítání Vůdce. Zastavíte za budovou, která už jen podle toho, že ulicí vidíš na průvod a věž kostela na náměstí, musí být radnice, také to prozrazuje několik aut, jedno jako druhé, stejného výrobce i zabarvení, jenž tu jsou zaparkovaná. Na radnici tedy vejdeš zadním vchodem. Šofér ti galantně otevře dveře automobilu, jak se na žanu, šlechtičnu a důstojnici sluší. Poté přejde k dveřím, které taktéž otevře, ale dál nejde. Tam již čeká obersturmführer jenž vzorově pozdraví "Sieg Heil! Gruppenführer Müller Váš očekává StandartenFührerin, prosím následujte mě do druhého patra." Pronese a třebaže řekl následujte mě, pokyne ti aby jsi šla po schodech první a on stoupal za tebou, jak je zvykem u šlechty a v galantních kruzích.

Teprve na chodbě druhé podlaží tě předejde a vedě tě k jedněm dveřím asi v prostředku chodby. Zaklepe a ohlásí tě, násldně od dveří poodstoupí aby jsi mohla vejít a umožní ti vstoupit do místnosti. Místnost je vcelku prostorná, patrně narychlo přeměnená ještě jako poradní, či výuková, zřizovací místnost štábu. Přesto jak vidno, celý štáb zde nyní tvoříš ty, Müller a mladá dívka s odznakem BDM, vypadající možná až příliš mladě na svůj věk díky dvojici copů, ale její rukáv, výšivky a dokonce i postoj společně s pohledem dávají tušit, že to nebude jen obyčejná řadová dívka, nebo pokud ano, tak výjimečná. "Zdravím Vás Sfabdartenführerin!" Pronese důstojník, o jehož jménu, je li skutečně Müller by se mohlo pochybovat, i jeho věk je poněkud neurčitý, jako by si dal zvláště záležet na tom, byl co nejneosobitější, oholení, vojenský sestřih, jasný pohled, na skráních začínající šediny, díky pčesu těžko říci kde končí sestřih a začíná lysina, vysoký. Mohlo by mu být pětatřicet stejně jako k padesáti. "Toto je Irene, bude Vám plně k dispozici ve všem co jí uložíte, nebo po ní bude chtít." Pronese. A představí ti dívku, tedy ji jen nechá aby ti zahailovala, oslovila tě hodností a poté se opět postavila bokem, dost natolik aby nepřekážela, ale blízko na to, aby mohla vše sledovat a hodnotit, pochopit, zapamatovat si. Načež Müller ukáže na několik map, a fascikly dokumetů, složek a lejster, které má zde připraveny. "Již jste dostala vyhotovení Rozkazu 101. II, nyní Vás seznámím s jeho znením a Vaším úkolem." Pronese a ukáže na stole několik starších dokumentů vesměs hlavičkovaných od roku 1933 do roku 1936 "Domnívám se, že jste seznámená s principem a fungováním společnosti a taktéž samotným programem Lebensborn." Jiná odpoveď, byť třebas jen okrajovými znalostmi, není možná, zvláště proto, že důstojnice SS jsou často pro tento program kvůli jistým choulostivým věcem zaučovány a využívány jako důstojnice vedoucí, hlídací či obecně dohlížející na lékařský personál i průběh. "Nejvyšší vedení se rozhodlo v rámci programu Lebensborn spustit vnitřní projek, Mutterleib - Mateřské lůno, projekt zaměřený oproti samotným principům projektu Lebensborn, na výzkum porodnosti, ovlivnění, udržení, křížení a zachování plodu a potomka v jistých, podmínkách, které nejsou slučitelné s využitím zdravých neměckých matek a rodiček programu Lebensbor, proto bude projekt jehož výsledky hodláme sledovat a případně dále využívat v oboru rozmnožování, ale i odchovu a úpravy potomstva provádět tak, že nedojde k ohrožení nemeckých matek a dívek vhodných pro předešlý zmínený projekt." Pronese a poté dodá, jako by to měl dodat hned na začátku. "Vše co se zde dozvíte, samozřejmě je přísně tajné nejvyššího utajení a priority, nesmíte o tom hovořit ani se svými nadřízenými pokud Vás kontaktují, nebo naopak kontaktovat s tímto Vy je. Projek oficiálně neexistuje, proto bude speciálně omezen co se týče, jistých omezení." Pronese a ukáže na mapu kde poznáváš okolí tohoto místa, protože na severozápadě mapy se nachází i Schöneck, zatímco Graslitz kromě je v její jihozápadní části. Mapa tak zahrnuje převážně oblasti mokředů, pramenů, původních hranic, a také lesů a hor v rozsahu asi třicet krát třicet kilometrů. Jsou zde dopodrobna vyznačeny i ty nejmenší detaily, jednotlivé budovy, jednotlivé stezky, cesty všechno!

Müller ukáže na mapu a jede prstem po cestě která se vrací zpět na Klingenthal, ale poté místo na Schöneck zahabá přímo na sever, táhne se vzdušnou čarou asi šest nebo sedm kilometrů po úpatí hor GroSer Rammelsberg (963) a Špičák (991) na bývalé české straně. Z jihu a východu je tak celá oblast odříznuta pohořím, zatímco ze severu a západu je velké množství vrcholků dosahujících k osmi stům metrům, mezi kterými jsou údolí naplněná vodou, mokředy, bažinami a mnoho kilometrů neprostupného terénu. "Zda bude Vaše působiště, odloučena od nebezpečných zraků, a také zabezpečující naprosté soukromí Vašeho projektu, úkolů a procedur které chceme, aby jste se jich zhostila. Dostanete potřebný personál a další pro provoz nezbytné, propriety. Budete jmenována vedoucí projektu a budete se zodpovídat pouze mě, Vůdci nebo vyšším členům nademnou v organizaci, kteří se prokážou příslušností k projektu, instrukce o tom obdržíte v zabezpečeném komuniké." Pronese a drží prst na mapě, kde vydíš dvě budovy uprostřed pustiny, i když budovy podle nákresu vypadají spíše jako něco obřího, nejsou to v poměru k legendě nějaké malé chalupy, jako spíše, ohromné sklady, možná? "Býval zde hrad, pohraniční hrad, později využívaný jako klášter, který poté co jeho samotné hradní vystavění a umístění nestačilo, byl zcela přestavěn a klášter vybudován pod hradem." Ukáže ti několik fotografií.

http://ukrainetrek.com/blog/wp-content/uploads/2016/09/olesko-castle-capuchin-monastery-ukraine-8.jpg Hradu, kláštera, stojícího na skalním ostrohu, menším kopci v údolí, jenž je téměř ze tří směrů uzavřen vyšším pohořím, od jihozápadu po sever, zatímco volný směr pak tvoří les menší hory a následně mokřady. Jediná přístupová cesta je mezi lesem a pohořím od jihozápadu. Zatímco druhá fotografie ukazuje klášter vybudovaný nedaleko hradu, kláštera, mnohem více rozložitého co do ubytování a přístupnosti. Budova stojí nedaleko lesa na konci údolí, vlastně uzavírající lesoúdolí z druhé strany co hradní klášter.http://englishrussia.com/images/022013/ukrcastle/abandonedcastleukraine001-9.jpg Budovy vypadají dlouze opuštěně, ne sice v desolátním stavu, ale rozhodně ne nějak zvláště udržované či luxusní, jako by tomu bylo při běžných projektech programu Lebensborn. Nadruhou stranu, co jsi odtušila, tohle asi nebude a nemá být standartní postup a projekt. "Samotný hrad byl opuštěn po Velké válce, následkem přiřknutí vešiny místních pozemků právě Československu, klášter je nyní neobýván, poslední sestry odešly v době Velké krize, ale pro potřeby chodu a správy, sem budou dopraveny k vyší pomoci a soušinosti Říši oddané a spolupracující sestry, jenž Vám budou plně k dispozici." Pronese se zvláštním smyslem a podtónem. "Zásobování Vám bude zajišťováno dodávkami přímo v rámci subdodávek SS, bude Vám také k dispozici nákladní vůz, pracovní strážný ozbrojený oddíl a vyškolené členky lékařského personálu, spolu s. Materiálem." Pronese a předá ti několik složek, nebo přesněji, jen ti je přisune po stole, aby sis je nejspíše vzala a prostudovala později.

Během vašeho rozhovoru, vysvětlování a vstřebávání všeho nového a podstatného jsi si ani neuvědomila, že dole na námestí znel strašlivý hluk, jásot, vískot a posléze ustal, ne přehlušen, ale umlčen proslovem, který se linul odněkud zhora, jakoby z vyššího patra radnice, třebaže znel jakoby odevšat a přesto odnekud, tluměně a zastřeně zde v budově, určen pro všechny venku, ale ne pro tebe, vás, co máte na starosti něco důležitějšího. "Automobil vás odveze na Vaše působiště, kde už na Vás čeká skupina přidělená pod Vaše vedení." Pronese a Irene přejde ke stolu a uchopí všechny dokumenty, skripta, desky a přitiskne si je k hrudi, protože nejspíše jsou dost težké, nesoucí to všechno. Vypadá skutečně mladě na to jakou má funkci. Postaví se za tebe a očekává instrukce, možná trochu nesvá, zda má nyní začít poslouchat tebe, nebo Müllera. Müller ti však jen podrží dveře, předpisově zasaultuje, třebaže jsi nižší hodnost, nejspíše proto aby ti popřál hodně štěstí a nechá tě vyjít z místnosti, snad spoléhajíc na to, že cestu zpátky najdeš sama, nebo tě Irene vyvede. Jakoby jeho úkol skončil a následně vše bylo na tobě, hozena do hluboké vody a plav! Zvláštní přístup.

Vyjdete na chodbu, zrovna jste nedaleko schodům, když se ozve několik holínek sestupujících rychle po schodech. Několik vojáků, důstojníků. Jeden seběhne dolů, zatímco druhý si vás dvou všimne, naznačí aby jste udělaly obě nekolik kroků vzad a poté se postaví podél stěny, pusšku v pohotovosti podél prsou. Těžko říci, náhoda? Osud? Prozřetelnost? Nebo si stím vším Müller trochu pohrál, že vás z tvé porady propustil tak náhle a rychle, napůl nezaučenou, ale vesměs se vším, co potřebuješ vědět, aby jsi měla kde začít?

A pak ho spatříš! Sestupuje po schodech. Ve vysokých jezdeckých holinkách. Zvláštní, přijde ti trochu menší, nežli když je vidět z dálkyna tribuně nebo na fotografiích. Vůdce! Adolf Hitler. Sešel na stejné patro a natočil se ke schodům, ale když si všiml, že na patře není sám, zastavil se a pokynul vám rukou ve které držel své rukavice. V tom okamžiku se ozval šustivý zvuk a na zem se s jistým vyjeknutím, jenž způsobilo vypísknutí Irene, sesunulo nekolik složek, které měla navrchu svého nákladu opřeného o prsa. Děvče ztuhlo, poté si přidřeplo a začalo chvatně sbírat složky. Vůdce se pousmál! Přerušil svůj sestup dolů po schodech a pomalu, přeci jen již není žádný mladík, se sehnul pro jednu ze složek které měl přímo u své holínky. Irene během chvilky zvedla ostatní složky a postavila se. Vůdce k ní přistoupil a položil jí složku navrch lejster. Poté jí položil dlaň na tvář a lehce jí promnul, něco mezi pohlazením a štípnutím. Usmíval se. "Někdy se to stane. Příště dávejte větší pozor." Prones překvapivě ochranářsky, galatně. A otočí se k tobě, kterou podle insignií, uniformy a hodnosti zcela jistě a správně považuje za nadřízenou té dívky, jenž ti nejspíše posluhuje. "Šikovné děvče." Pronese jako by chtěl zakrýt a zmírnit její trapas, že upustila ve Vůdcově přítomnosti dokumenty. Nebo snad nazáží na to, že někdo tak mladý už dosáhl takové důvěry a schopnosti a oddnosti, že může vyšímu důstojníku dělat posluhovačku. Možná to je šikovnost, možná neschopnost dívky. Nadruhou stranu. Právě ti zařídila několik naprosto soukromích slov, možná vět s Vůdcem! Snaz se nešišlat.

Pán Jeskyně - 19. března 2019 09:14
Pán jeskyně Erinye

Zde je ještě alternativní obrázek k:

Mädchen 016
Mädchen 017

https://www.aragorn.cz/map.php?id=6383

V době zakládání jeskyně nebyl ještě vyrobený, tak aby to s ostatními "ladilo" xD

...

Jinak funkční budu až odpoledne/navečer - takže bych se pak vrhla na úvod. Teď naneštěstí jsem zaneprázdněna ve worku, jen mám drobnou pauzičku díky instalování programů pro prezentace a instruktáže.

Pán Jeskyně - 8. března 2019 22:06
Pán jeskyně Erinye

Protože jsem zjistila, že máme 8 základních přiřazení, a máme 24 dívek a žen, a aby hra byla jedinečná variabilou chtěla jsem dát tak třetinu možného stavu do začátku - asi chápete, jak krásně to vyšlo!

Můžete si vybrat 8 dívek ze seznamu (obrázky a čísla)(čísla s více obrázky jdou klasika zleva doprava, tak jak jsou na obrázku) a můžete jim dát jména a přiřadit přiřazení - štastný lov!

Jinak informačně, vyskytují se tam myslím dvoje jednovaječná dvojčata, tak to berte prostě jako dvojčata - tento vztah je napevno - ale pokud chcete aby některá dívky byla sestrou jiné, nebo některá dívka dcerou některé ženy, klidně si to dopřejte a uveďte to. Bude to k RP a incestně zajímavé.
______________________________________________________________

Mädchen 001
Mädchen 002
Mädchen 003
Mädchen 004
Mädchen 005

https://www.aragorn.cz/map.php?id=6360

Mädchen 006
Mädchen 007

https://www.aragorn.cz/map.php?id=6361

Mädchen 008
Mädchen 009
Mädchen 010
Mädchen 011

https://www.aragorn.cz/map.php?id=6362

Mädchen 012
Mädchen 013
Mädchen 014

https://www.aragorn.cz/map.php?id=6363

Mädchen 015

https://www.aragorn.cz/map.php?id=6364

Mädchen 016
Mädchen 017

https://www.aragorn.cz/map.php?id=6365

Mädchen 018
Mädchen 019
Mädchen 020

https://www.aragorn.cz/map.php?id=6366

Mädchen 021

https://www.aragorn.cz/map.php?id=6367

Mädchen 022

https://www.aragorn.cz/map.php?id=6368

Mädchen 023

https://www.aragorn.cz/map.php?id=6369

Mädchen 024

https://www.aragorn.cz/map.php?id=6370

Pán Jeskyně - 8. března 2019 21:25
Pán jeskyně Erinye

Aktion T4 - BDM Mädelschaft - Zuchtgruppe

Akce T4 je akce zabývající se likvidací nežádoucích a nechtěných členů společnosti Říše pro nějaký defekt jenž by negativně ovlivnil celek, jmenovitě přímo v tomto případě se jedná o likvidaci dětí, dorostu a mládeže pro jejich nevhodnost. Zprvu se využívalo uspávacích prostředků jejichž nadmerná aplikace u dětí vyvolávala hluboký spánek, jenž díky proležení a bez pohybu vedl k propuknutí zánětu dýchacích cest, zápalu plic a při neléčení nakonec exitusu.

Ovšem s postupem výzkumu démonologie a lékařství, jako dvou nových oborů navzájem na sebe navazující díky doposud nepoznaným možnostem tohoto magického směru, se Říše začala potýkat s problémem, otázkou, na kom nově získávané poznatky, výzkumy zkoušet, aplikovat a hlavně nabírat nové a nové poznatky?

Nakonec byla Akce T4 částečně překlasifikována a děvčata v plodném věku v závyslosti na stupni svého postižení byly místo euthanásie poskytovány k výzkumu formou vivisekce a připouštení pro lékařsko démonologický projekt a výzkum, čímž bylo stejně jako v případěúčelu euthanasie dosaženo jejich odstranění, ale přito zajištěno lékařského a démonologického pokroku, výzkumu a progrese poznání.

Nakonec bylo stanoveno, že dívky v plodném věku byly rozdělovány dle míry poškození do čtyř skupin, dle vážnosti postižení a nevhodnosti, a to na výkum formou vivisekce, na lékažské výzkumy a progresi démonologie, na chov a u nejmenšího stupně poškození a nevhodnosti do pomocných a podpůrných oddílů BDM Mädelschaft - Zuchtgruppe, které sloužily jako skupiny složené z dívek jenž měly na výber skončit přidělené jdo některé ze tří předešlých skupin hned, nebo žít o něco déle a pracovat, i když nakonec stejně vetšinou skončily jako chovné skupiny nebo pokuslé lékařské experimenty. I jejich návrat byl nežádoucí, ale oproti euthanasii to bylo výhodné, protože práce byla témeř zadarmo a ta chvíle života navíc znamenala naději, a nakonec budou stejně použity! Zvrácené, ale nesmírně využitelné.

A vy jednu takovouto Zuchtgruppe dostáváte do své kontroly - aby vám sloužila, tedy Říši, nežli se rozhodne že už vykonala dost a její členky skončí jako rodící mašini, či cokoliv dalšího.

_________________________________________________________________
Každé dívce a ženě ve své skupině můžete přiřadit některou z úloh, jíž určíte její začáteční NPC atributy a úkoly, přiřazení a využitelnost ve vašem chovném programu, od její poslušnosti a chovným možností, až po celkovou oddanost programu a víry v Konečné vítěztví, neústupnost, houževnatost, morálku a samozřejmě jakési RP jednání mezi ostatními NPC i s vámi. Také tím určíte její počáteční využitelné dovednosti a chod hradu. Nejrůznější povolání se totiž dobře kombinují doplňují a jsou vzájemně zapozřebí nebo naopak využitelná v různém počtu členek.

Bude vám nabídnut soupis dívek a žen, z nich si vyberete vámi líbivé dívky a ženy, a přiřadíte jim role které jsou dole vypsány a které se vám líbí buďto pro RP, nebo pro taktiku vašeho chovu a vedení hradu, či prostě jen proto, že si myslíte, že to bude zábavné k té a té dívce či ženě sedět.

-podrobnosti kolik a jaké ženy a dívky vám zašlu-

Na výber máte tyto hodnosti, druhy přiřazení, pro základ vaší herní hradní posádky. Počet jednotlivých kusů není omezen a není nutné všechny či některé obsadit, takže si vyberte a obsaďte ty, které se vám líbějí pro váš herní styl.

Mädel - Členka družstva
Mädel jsou základní členky družstva BDM - Svazu německých dívek, jsou oddány službě Říši duchem i tělem pokud to je potřeba, zvládají základní výcvik se zbraní a velice dobře domácí a podpůrné práce. Jsou zdatné nejen jako strážné či lékařské asistentky, ale i domácí pracovnice a v neposlední řadě i jako obětovatelné pokusné a chovné nahraditelné jednotky, protože členek je dostatek a stále se hlásí nové. Jsou tak nejvíce využitelné svojí univerzálností na práci kterou jim přidělíte, od hlídání až po rození.

Mädelschaftsführerin - Velitelka družstva
Mädelschaftsführerin je členka družstva BDM - Svazu německých dívek, stejně jako její soukmenovkyně a často bývá stejně stará a členkou vlastní až patnáctičlené skupiny Mädelschaft, mezi svými spolučlenkami, vyší členkou nadřízenou je však jmenována do vedoucí pozice jako velitelka odílu, což znamená korigování a dohlížení na správné vykonávání práce svého družstva, komunikaci s nadřízenými a tlumočení jejich příkazů, rozhodování a samostatné velení a přebírání zodpovědnosti za své družstvo. Její přítomnost zvyšuje morálku a produktivitu družstva za lepší komunikační velení a důvěrnici.

Gauführerin - Oblastní vedoucí
Gauführerin je oblastní vedoucí všech družstev a skupin BDM - Svazu neměckých dívek v oblasti, je zodpovedná za střednědobé a krátkodobé plánování, oblastní rozvoj, vykonávání celonárodních příkazů ve své oblasti v rámci komunikace s přidruženými podřízenými družstvi a jejich velitelkami. Má přístup k plánování, plánům a úkolům národního významu a administrativně ovlivňuje chod družstev pod sebou která má v oblasti příslušné. Její působení slouží jako logistické formování pracovních sil, prírustků i materiálu, distribuce plánování a úkolů a celkového obeznámení se situací.

Ärztin - Lákařka
Ärztin absolvovala školu pro lékaře a může si tak říkat doktorka, zná dokonale lidskou anatomii a kromě nejrůznějších bolístek je obeznámena i technikami speciálních operací a výzkumných programů neboť v programu Aktion T4 prováděla vivisekce výzkumu lékařství a euthanasie, čímž získala nejen tolik potřebné praktické zkušenosti ale i duševní a mentální rezistenci pro to, aby pro ni byl chov a výsledek přednější než pohodlí nebo naříkání subjektů jenž musejí ustoupit finálnímu výsledku a úspěchu.

Wärterin - Ošetřovatelka
Přestože jsou Mädel obeznámeny se základním zdravotním výcvikem, Wärterin jsou dívky zvláště působící v skupinách i jednotlivě jako absolventky zdravotních škol a učilišť, fungující jako zdravotní sestřičky a asistentky. Jejich působení přímo zaměřené na zdraví, porodnictví, poporodní ošetřování či dokonce inseminační nebo odchovávací techniky jsou tedy pro chovný program zvláště řádoucí jako nedocenitelná výpomoc a specializace.

Mutter überlegen - Matka představená
Vrchní představená kláštera jenž se stará o duševní klid a uvolnění svých svěřenkyň, ale i novicek a jeptišek pečující o statečné dobrovolnice z žad neměckých dívek a žen, jenž se rozhodly svá lůna poskytnou ušlechtilému úkolu poskytovat požehnaný život. V klášteře udržuje pořádek, morálku a dbá na odpočinek a klid dívek jenž absolvovaly porod, nebo jsou ve vysokém stupni gravidity. Slouží svojí neochvějnou vírou tomu, aby se všechny rodičky cítily spokojeně, protože spokojené maminky rodí zdravé děti. Kdyby jen věděla, naivka.

Nonne - Jeptiška
Nonne je jeptiška dle věku náležící buďto k novicce nebo k jeptišce, obývající klášter sloužící jako útočiště, porodnice, ubytovna a klidné místo pro těhotné matky rodičky před, během porodu i při následné rekonvalescenci. Dívky se budoucím matkám starají o vše potřebné, jsou pro ně společnice a s úsměvem na tváři a modlidbou na rtech i jakési dobrovolné pomocné opatrovnice. A zatímco maminkám rostou bříška, novicky a jeptišky jsou stále panny, takový nevyužitý a promrhaný rodíc potenciál a chovný materiál! Ovšem naštěstí tajný chovný projekt znamená i absenci dohledu, kontrolních úřadů nebo nutnosti se zodpovídat zákonům, morálce a trestným činům nebo jako je znásilňování či omezování osobní svobody! Je načase jeptiškám ukázat, že místo boha při chórech budou kníkáním vzívat rozkoš a démony.

Unerwünscht - Nežádoucí
Unerwünscht představuje široký pojem jenž zahrnuje všechny dívky jejichž existence na území Říše je nežádoucí, stejně jako návrat z tohoto zařízení, takže se počítá s jejich využitím na lékařské pokusy a následný masový, notně vyčerpávající chov s jediným možným koncem. Svým specifikem jsou zde zastoupeny rasově vhodné, ale nevyhovující dívky, jako jsou německé dívky mentálně postižené, politicky nespolehlivé či slovanské dívky árisjkého vzezření z okupovaných území. Pokud se program ukáže úspěšný, možná podobný osud bude čekat i další, prozatím nevyhovující skupiny dívek jako jsou židovky, či rasově nevyhovující slovanské dívky, neboť jejich využití pro program by bylo účelnější a levnější než přesídlení nebo vyhlazení. Jejich největší výhodou je jejich naprostá obětovatelnost a naprostý nezájem na jejich názor ohledně jejich chtění či nechtění v otázce páření, rození nebo jiného použití jejich těla na cokoliv.

1


↑ navigace

Záložková navigace

Galéria (fantasy)
Resize (tmavý)
Light (světlý)