Hory stínů (1. strana) | Herna - Aragorn.cz



Herna

Hory stínů

Pán Jeskyně:

fox2

Systém:

ORP

Nové příhlášky:

Přijímáme

Popis jeskyně:

Na severu lidského království Aros povstal mocný nepřítel. Někdo sjednotil klany skřetů, goblinů a orků, které v doprovodu nemrtvých vrhl na nepřipravené a ničím nevarované království. Do cestu přívalu se postavili místní jednotky baronů a královské stráže cest. Právě v těchto dnech na pohraničí vznikají legendy a je jen na vás jestli se stanete jednou z nich.

Klíčová slova:

fantasy

Jaké hráče:

Hledám současné i budoucí hrdiny. Těmi ovšem může být jak válečník, který zorganizuje roztříštěné jednotky a sestaví z nich armádu. Stejně jako čarodějka, co spálí na prach nemrtvé. Případně zabiják, jenž pošle na věčný odpočinek pána nestvůr. Klidně ovšem i šlechta, jenž se přes útrapy snaží přežít.
Co se násilí a 18+ témat týče můžou nastat. Ovšem příběh není postaven, jako prvoplánově na 18+ tématiku.
Hrát se bude párkrát týdne, podle chuti a nálady většinou formou fóra.
Vyloženě magické bytosti jako jsou draci a jednorožci nejsou vítáni(o upírech, vlkodlacích a démonech se případně pobavíme). Magie je ve světě lehce vzácnější věcí (krámek s magickými předměty nenajdete v každé vesnici, ale není zas tak neobvyklé, že šlechtice doprovází jejich vlastní mág a nebo čaroděj).
Předpokládám, že nějakou dobu budou dobrodruzi putovat samostatně a časem příběhy propojí.

Nástěnka:Zobrazit/skrýt Nástěnku
Království Aros: Leží v centru kontinentu a je tvořeno s 12 hrabství + další hrabství náleží králi. Žebříček šlechty je: rytíři-zemani-baroni-hrabata - král Ozbrojené síly království tvoří družiny jednotlivých šlechticů. Pravidelnou armádu tvoří několik regimentů podřízených přímo králi. Mimo nich má král vládce k dipozici jednotky Stráže cest, jejíž úkolem je udržovat cesty průchodné, lovit bandity a gobliny.
Hráči: (3/8) clarimondea, Erinye, Nibe

Fórum ⇓

Pro přidání příspěvku je třeba se nejprve přihlásit a být registrovaný v této jeskyni.

1

Ethne on thur - 29. září 2020 17:44
Ethne on thur

//v pohode..;)

Shingaja - 29. září 2020 03:07
Shingaja

// V pohodě, počkáme :)

Samie Černovrch z Hříběvody - 28. září 2020 21:05
Samie Černovrch z Hříběvody

//Jasné, nic se neděje

Pán Jeskyně - 28. září 2020 21:01
Pán jeskyně fox2

Omlouvám se dámy, mám problémy spočítačem. Napíšu, jakmile se mi je podaří vyřešit.

Shingaja - 26. srpna 2020 13:45
Shingaja

//Aha, tak to jsme se špat­ně po­cho­pi­li v po­pi­su po­sta­vy. Čistě lid­ská po­do­ba má lid­skou barvu. Proto ji po­u­ží­vá jako mas­ko­vá­ní mezi lidma, aby je ne­dě­si­la, když s někým ne­zná­mým po­tře­bo­va­la ko­mu­ni­ko­vat.
Umm, tak ať ne­pře­mí­tvá­vá­me děj, řek­ně­me, že ji stih­li za­hlíd­nout, než se stáh­la do lid­ské barvy.

Doplnila jsem v popisu, co jsem myslela tím stejná jako humanoid - že má stejný tvar a výšku. Ale o barvě kůže jsem tam měla psané, že je lidská. Asi se to ztrácí v tom množství textu. :)

Shingaja - 13. srpna 2020 20:29
Shingaja

Na zmínku o skřetech se úsměvně ušklíbnu. "Kdyby se jim podařilo mě dohnat, asi by měli v plánu popadnout dech a chvíli si odpočinout."
Dál naslouchám jeho vyprávění. To co ho tak pobavilo mi vůbec nepřipadá vtipné. Člověk, zahrávající si s nebezpečnou magií a s ještě nebezpečnějšími artefakty. Při výkladu přednesu věštby si vzpomenu na chrám s kněžkami, skrytý vysoko v horách, kde se údajně skrývá nějaká zbroj. Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby to byla právě ta zbroj z věštby. Kněžky svůj chrám střeží a kdykoliv šlo o jejich tajemství, vypadaly velmi nervózně. Také mluvili o strašném zlu. Doufám, že nekromant ten chrám nikdy nenajde.
"Asi nikdy nepochopím, proč lidé mívají takovou potřebu zahrávat si s mocí, které nerozumí. Vždyť ta věštba není ani tak věštba jako varování. A celkem jasné a srozumitelné. Jak si to někdo může tak hloupě vyložit?" Zavrtím nad tím hlavou.
"Bylo by lepší, kdyby nenašel žádný. A jestli by ho upíři mohli zastavit úplně, nebylo by na škodu, kdyby o něm věděli. Ta nestvůra z artefaktů, pochybuji, že jestli se probudí, bude jí stačit malá procházka po okolí a zpátky do hajan." Pronesu k elfovi ještě než opustí malý lesík zahalen svým pláštěm. Poté zamířím zpět ke svému krytému místečku na spaní, odkud mám výhled na armádu i do blízkého okolí.

Samie Černovrch z Hříběvody - 12. srpna 2020 14:44
Samie Černovrch z Hříběvody

//Ahoj, ahoj - předem se omluvám za neaktivitu, ale z technicko-rodinných důvodů (v mém bytě se dělá postřik proti hmyzu a myším)(v celém panelákovém domě) budu nyní skorotýden bydlet u matky - nebudu tedy na internetu a u PC(pokud tak minimálně z mobilu a bez šance na hru)

Takže se omlouvám, dávám to všem vědět - technicky se tu ukážu nejdříve v neděli večer (funkčně počítejte až pondělek)

Omloudám se a děkuji za pochopení.

Shingaja - 5. srpna 2020 21:51
Shingaja

Překvapivý skok se vydařil dobře a splnil svůj účel. Dva skřeti padli dřív, než si mohli uvědomit, že jsou mrtví. Naneštěstí se jedna z dýk nešikovně sklouzla po jeho zbroji a zajela mezi žebra v nevhodném úhlu. I když je kovaná, nechtěla jsem riskovat, že ji zlomím, pokud ji vytrhnu příliš velkou silou. Po krátkém zápolení ji ze skřeta vypáčím a pokračuji v boji. Krajník mezitím neotálí a také se činí. Během chvilky si podá dva skřety a zbylí tři se zmateně rozhlíží, snažíc se zjistit, co se děje.
Jeden z nich má tu smůlu, že se otočí přímo na mou pruhovanou tvář s výrazem zuřivého tygra, až se mi zablýskne v jantarových očích, jak na něj vycením špičaté zoubky a zavrčím. Krátce si vychutnám příjemný pocit z jeho zděšené tváře, než se dá na útěk. Zbývají už jen dva. Vzheldem k mým a krajníkovým bojovým schopnostem je teď přesila na naší straně. Celá událost na mýtině tak končí stejně rychle, jako začala.

Po boji se proměním zpět do plně lidské podoby, abych přítomné zbytečně nestresovala, i když o mém tajemství v několika vesnicích ví. Své dýky zasunu za pásek a stoupnu si uvolněněji, aby Krajník viděl, že nemám nepřátelské úmysly. "Jmenuji se Shingaja. Žiji ve zdejších horách a v některých vesnicích mne znají." Pohlédnu na ženu, která peče ty svkělé medové koláče a jemně se přátelsky pousměji. "Nejsem nepřítel." Znovu pohlédnu na mladičkého Krajníka. "V lesích se nese podivný neklid. Až sem mne přivedlo nezvyklé chování skřetů, goblinů a orků. Nikdy jsem je neviděla takhle splupracovat. Je to víc než podivné." Znovu a lépe si prohlédnu vesničany, jestli je někdo z nich zraněný. Když je teď klid, mohu lépe zhodnotit i Krajníkovo zranění. "Tvá ruka na tom není zrovna nejlépe. Mohu ještě nějak pomoci?"

Samie Černovrch z Hříběvody - 3. srpna 2020 18:30
Samie Černovrch z Hříběvody

Černé vrchy - Panství Černovrchů

Z kronik minulých sebrala, od místních průvodců a obyvatel vyzvěděla a ze slovesnosti lidové i zkušeností vlastních sepsala roku 80. pp Samia Černovrch z Hříběvody

Panství rodu Černovrchů je menší převážně lesnaté baronství tvořící nejvzdálenější a nejposlednější hraniční oblast severní marky (jedno ze 13 baronství, pro svoje umístění na severu známé jako Severní marka) severními horami tvoří nejzazší bod království, zatímco za pohořím (Stínové hory) je již jen neosídlená či nenárokovaná pustina.

Panství nese jméno Černé vrchy, třebaže jeho jižní část je rovinatá, stejně jako západní, kde se rozprostírá Severní hvozd, je to pozůstatek tradice, minulosti, kdy toto místo bylo ještě divočinou, napůl barbarskou zemí, do které království pronikalo jen velmi pomalu a pozvolna. V oněch dobách tu žilo několik klanů, rodin, jenž spravujíce různé oblasti, se navzájem přeli o kontrolu nad oblastí. A to až do doby před 140 lety (sedmi generacemi) kdy se toto místo, za podpory království, stalo jediným baronstvím, pod kontrolou a správou jediné rodiny, baronů Černovrchů, jenž pocházejí z oblasti snes známé jako Údoliště - dřívě Černé vrchy, od černého kamene, jenž se v celém údolí okolních horách hojně vyskytuje.

Sever Černých vrchů oddělují od pustin na severu mohutné, prudce stoupající příkré skalní stěny Stínových hor, v jejichž stínu se táhne Průrva(Průval) jediná větší soutěska umožňující méně nebezpečný postup na či ze severu k jihu. Je to také nejčastější místo průniku orků, skřetů a dalších bestií směrem na jih, alespoň v této oblasti. Naneštěstí nekonečná změť horských cestiček, měněných po každém větším dešti či jarním tání neumožňuje tuto oblast zcela efektivně hlídat. Snad při postupu velkých armád, ale menší skupiny a tlupy zde nejde uhlídat nyní, stejně jako před lety a desetiletími.

Nejbližším opěrným bodem tak zůstává skalní hrad Hříběvoda, jenž se pne nad údolím pravého přítoku Hraničky, starodávný opěrný bod zasazený na skalním výčnělku Stínových hor, odkud lze pozorovat celé údolí Hraničky, stejně jako velkou část Severního hvozdu. Toto opěrné místo sice nebrání v přímém postupu na jih, ale je jediným místem kterým se lze podél Hraničky vydat na západ, do dalších baronství, aniž by se muselo postupovat Severním hvozdem na jihu. Stejně tak brání od severu průnik Severním hvozdem podél Hraničky, a chrání tak celou střední a západní polovinu baronství i západní sousedy!

Severní hvozd se od severu táhne k jihu a západu podél Hraničky, jenž tvoří přirozenou hranici, odtud její jméno, se západním sousedem. Podél této řeky je také jediná alespoň trochu schůdná cesta hvozdem k jihu, třebaže obecně působí spíše neprostupným dojmem, nebo přinejmenším, notně obtížným, neboť malá skupina v něm může bídně zhynout či se ztratit, zatímco velká by jím putovala mnoho dní, oproti rychlejší střední nebo východní cestě na jih.

Střední cesta na jih vede přes Údoliště, a je to ta nejobtížnější, i když nejkratší cesta ze severu na jih. Pro nepřátele ta nejméně schůdná a nejsmrtonosnější! Hned u vstupu do Údoliště ze severu se totiž tyčí stejnojmenná bašta. Údoliště jejíž mohutné hradby jsou sevřeny ze dvou stran skalními masivy, zatímco samotná pevnost je v nejnižším bodě. Přesto její překonání není nejednoduší, a hlavně, není tím nejnebezpečnějším na této cestě!

Tou je v horách paradoxně voda! Celé Údoliště - zvané také jako Černé hory/Černohoří, ne Černé údolí/Černá rokle - je totiž z obou dvou stran sevřené uhlonosnými horami, jimiž nejen při jarním tání prořezává cestu Břitká, řeka rodící se ze stovky potoků a říček na obou stranách hor. Sevřená masivem hor je velice prudká a divoká, a nejedno jaro je cesta údolím přímo nemožná. Proti záplavám, ale také na odvodnění dolů, nebo výstavbu cest, je v horách mnoho zadržovacích hrází, stavidel, tůní nebo odkloněných potoků. To, co by postupující armádě Černými vrchy způsobily "nehody" trochu popostrčené obránci by se dalo srovnat snad jek z zaplavení Medvědího brodu, dřívějšího hlavního města baronství před osmdesáti lety, dnes místa známého jen jako Mokřady.

Nejschůdnější, avšak také nejdelší cesto ze severu na jih, a naopak, je tak cesta východní. Jenž však přechází téměř přes dvě třetiny celého baronství, neboť není přímá, ale vine se od severu k východu, dolů na jih a poté se stáčí na východ.

Na severu se sklání podél úpatí hor a okrajů lesů mezi Stínovými a Černovchhýma horama, aby až na nejzápadnějším místě vyústila v úrodných pláních Západních polností, největší nížiny v baronství, která je druhým bohatá na menší vesničky, samoty a usedlosti snažící se uplatnit a uživit zemědělstvím, výrobou živočišnou i rostlinou. Tato bohatá oblast sousedí na západě ze sousedním hrabstvím, a z celého baronství je zde nejbohatší ruch na hranicích co se směny, cestování, ale i občasných šarvátek týče.

Za bohatost tohoto místa vděčíme jednak jezeru na východě, jenž brání přímému postupu na západ a jih, jenž je bohaté na ryby i vodní ptactvo, ale především říčce Severce jenž stéká z úpatí Stínových hor na severu, a přináší s sebou bohaté živiny do údolí, slouží k plutí menších lodic, rybaření, plavení dřeva a samozřejmě zavlažování rozsáhlých nížin a lučin na svém břehu, ale hlavně táhnoucích se dále na jih.

Tato oblast, třebaže tvoří jen asi pětinu celého panství v sobě nese více jak třetinu všech obyvatel baronství. Je jakousi obilnicí, ale i zdrojem pracovní síly, stejně jako branců a dalších rostlinných produktů, stejně jako zvěře, převážně ovcí, krav, ale i koní a koz.

Za zmínku stojí vesnická osada Velké Hraziště, jenž se pře s osadou Velký Medvíďov o tom, která z osad je větší, neboť jen ta si prý zaslouží mít ve svém názvu Velká/Velký. Proto místní baron vydal nařízení, za nemalého vnuknutí své drahé polovičky, aby jednou provždy bylo zakázáno vesnicím dávat jména s přídomky, aby podobné spory již vzniknouti nemohly.

Přímou cestu na jih brání pohoří a proto jedinou schůdnou cestou je průsmyk na jihovýchodě, zvaný Pomezí, samozřejmě zde je po horách a lesy několik stezek a cest, ale pro opravdu naložené vozy, nebo vojska či velké družiny je toto jediné místo k cestě na jih. Pomezí je chráněno hradní pevností s názvem Rozcestí, jejíž zvláštností je to, že se nejedná o hrad na skále, ale o vodní hrad na ostrovním ostrohu na pobřeží jezera. Přesněji tedy na okraji rozsáhlý bažin a močálů, písčin a mělčin zvaných Blata. Tyto brání komukoliv z jihu vydat se přímo na sever, a nutí jej zvolit si jednu nebo druhou cestu, buďto na západ směrem k úrodným planinám, nebo naopak na východ, k Trojvodí.

Toto místo sevřené z jihu pohořím Pomezí, a ze severu Blaty, nedovoluje nikomu projít na západ, východ a ani jih aniž by mohl minout oblast střeženou Rozcestím, neb ani z jedné strany se není kam schovat, pokud tedy nechcete zapadnou v močálech. Jedná se tak o efektivní místo obrany jak ze severu, při postupu západní cestou, tak obranu směrem z jihu.

Směrem na východ, pozvolna se táhnouc k severu, vede cesta do Trojvodí, baronského města. Před osmdesáti lety sice toto postavení ještě nemělo, ale po vyplavení a zničení Medvědího Brodu baron i s rodinou přesídlil sem, stejně jako většina obyvatel Medvědího brodu. Samotné Trojvodí se nachází nedaleko soutoku tří toků, a to mohutné Hraničky, tekoucí ze severu skrze Severní hvozd, a říček Bílé, mající jméno po sněhu a peřejích svých jarních proudů aVorovky, tekoucím z východu, nejjižnějšího místa Severního hvozdu, často sloužící k plavení dřeva klučeného a mýceného na okraji hvozdu, a zavlažující poněkud skromnější polnosti a nížiny východních polností, jenž se sice nemohou měřit s oblastí na západě, ale stále poskytují nejlepší místo pro zemědělství a hospodaření v jinak horském či lesním prostoru baronství. Obyvatel je zde méně, ale nespornou výhodou je blízkost těchto farem, vesnic a samot k Trojvodí, jenž jim může poskytovat ochranu, i technické zázemí, zatímco samo dostává čerstvé a levnější produkty, nežli je dražší dovoz ze západu baronství. Nespornou výhodou také je, že se zde vše může sklidit nebo ochránit ve městě dříve, nežli se do oblasti může dostat nepřítel ze severu, i z jihu, neboť oblast je obstojně bránitelná či nedostupná ze všech směrů, včetně jezera, a hradbou dvou hvozdů, Severního hvozdu na severu a východě, a Jižního hvozdu/západní oblasti Pomezí s pohořím na jihu a jihozápadě.

Na severu od této oblasti je zmíněný Severní hvozd, na jehož okraji se nachází několik dřevařských, ale také loveckých osad a vesnic. Tato oblast je zvláště na severu, kde hraničí s jižními a západními svahy Černovrchů bohatá na faunu a fóru. Zvláště srsnatá zvířata jako jsou bobři, svišti, ale také lišky či vlci zde mají svůj domov. Není jistě s podivem, že kromě zaniklého Medvědího brodu tu je také vesnice Vlčí důl či Pstruziště, jenž je z jedné strany sevřeno Hraničkou a z druhé Vorovkou.

Samotné Trojvodí se nachází na břehu jezera a ústí Hraničky do něho. Místní rozsáhlé mělčiny jsou srovnatelné z břehy na západě, a poskytují městu snad nekonečnou zásobu ryb. Proto také je Trojvodí známé široko daleko (věhlas města v celém hrabství/potažmo znalost i v celém království) svým týdenním rybím festivalem, jehož hlavním hřebem je soutěž, jenž se pořádá poslední den festivalu a spočívá ve věření místní speciality, rybí polévky. Netřeba říkat, že snad každá rodina má vlastní recept, a nejúpornější klání bývají mezi obyvateli právě Trojvodí a kuchaři ze západního pobřeží jezera, třebaže mnohdy se účastní i přespolní z jiných baronství, někdy i hrabství. Veřejným tajemstvím také jest, že nejkvalitnější polévky se dosahuje dlouhodobou fermentací několika druhů rybího masa, a bylin a chaluh. Zlí jazykové tvrdí, že často se zakládá na novou polévku už po soutěži posledního ročníku. Ale ani toto nebrání mnohým tuto polévku ochutnat a zbožňovat. Byť není jedinou z rybích specialit baronství.

V Trojvodí se nachází hraběcí hrad, jenž je poměrně nový, vybudovaný z menší tvrze až po přesídlení vládnoucí rodiny z Medvědího Brodu, proto je vcelku rozměrně a honosně, bohatě řešen, oproti jinak starším pevnostem v baronství, pamatující často, byt po přestavbách, ještě dobu přes sjednocením. Otázkou však zůstává, zda tím neutrpěly za cenu prostoru jeho obranné schopnosti, neboť vznikal již v době sjednocení baronství, na reprezentaci a honosnost, zatímco tvrze a strážnice z dob, kdy každý mohl kdykoliv vytáhnout proti druhému řešily hlavně obrannou funkci. Proto také platí za nejbezpečnější místo tvrze Hříběvody a Rozcestí, samozřejmě s tím, že městské hradby a počet obránců je něco jiného, s hradem jako posledním útočištěm, nežli samotná tvrz v horách či v bažinách.

____________________________________________________________________
Doufám, že se vám cestování semnou líbilo a za pomoci mapky jste sledovali cestu a prozkoumávání celého baronství tak radostně jako já ho psala ... "Au! To bylo za co?"

Samie Černovrch z Hříběvody - 3. srpna 2020 18:00
Samie Černovrch z Hříběvody

//Tady je odkaz na stažení mapy - včetně legendy/popisků

(to modré je místní žargon)(včetně averze mezi Velkým Medvíďovem a Velkým Hrazištěm)(aneb jak si říkají navzájem)

https://uloz.to/file/4DhVhOa3Lo8c/mapa-2-jpg

Ty linky jsou pak ukázka případného (případného, ne herního) postupu nepřátel od severu, po třech cestách které protínají baronství - viz.popis (a ohrožených/ubránitelných míst)

Samie Černovrch z Hříběvody - 3. srpna 2020 17:21
Samie Černovrch z Hříběvody

//Děkuji za přijetí - a zdravím spoluhráče(ku) a PJ

//Ona to je grafika Hereos - přesněji editor Hereos III (Každopádně díky)

//Aktuálně jsem dokončila popis baronství - takže pokud se nebude PJ zlobit, jsou to veřejné informace, které zná většina lidí co tam cestuje/nebo tam bydlí - tak je zde uveřejním.
(pokud by bylo potřeba něco změnit, s čím by PJ nesouhlasi, jsem pak jedno velké ucho)

Shingaja - 3. srpna 2020 16:43
Shingaja

//Ty jo, pěkná mapa. Připomíná mi to grafikou Heroes.

Pán Jeskyně - 3. srpna 2020 16:38
Pán jeskyně fox2

Děkuji Samie Černovrch za vytvoření Mapy jejího baronství.

1


↑ navigace

Záložková navigace

Galéria (fantasy)
Resize (tmavý)
Light (světlý)