 |
Svět jako takový
Dalo by se říci, že není zaznamenán celý svět. Jsou dne velká moře, přes které se zatím žádný odvážlivec nedostal, jsou zde hory, kam se žádný dobrodruh nevydal, avšak co je známo, tak jeden obrovský kontinent, kde žijí největší království a impéria tohoto světa. Na severu jsou rozsáhlé pouště a život je zde velmi nehostinný. Přežijí zde jen ti nejodolnější tvorové a také se říká, že zde našli útočiště Přízraci. Nepotřebují tolik vody a jednou za čas vyrazí na lov jak zvěře, tak lidí. Zdejší oblasti se říká Zapomenuté písky. Rozléhá se několik desítek, až stovek kilometrů čtverečníh a jen přejít z jednoho konce na druhý či pouze jít podél hranic této pouště by zabralo týdny. Najdou se zde národy, které přežívají, ale velmi složitě bojují o přežití jak s vedrem, nedostatkem vody, tak i s Přízraky.
Na druhou stranu na jihu je chladná a drsná tundra. Zde žijí národy, kterým se říká ledový obři. Jsou to vlastně lidé, ale staletí života v těchto podmínkách je pozměnila. Jsou větší, silnější, odolnější. Dokáží přežít v chladu, jsou velmi dobrými lovci, ale i zkušení bojovníci, ale především horníci. Hory jsou bohaté na různé kovy a jiné nerostná bohatství.
Hory se najdou také ve středu tohoto kontinentu. Říká se jim Srdce země. Jsou zde aktivní vulkány, ale ve výškách je i chlad. Co se zde však najde, tak úrodná půda, takže se to zde hemží horalskými farmáři. Jsou velmi dobří obchodníci, protože mají hodně jídla a tak se s okolními národy mohou dělit o jídlo naoplátku za jiné suroviny. Také, stejně jako severští obři umí velmi dobře kutat v horách. Jako národ se nazývají Kalderané a jejich země je Vulkánia. Na počest boha vulkánů, kolem kterých žijí a který jim dovoluje zde přežívat. Díky vulkanické činnosti zde vznikají různé směsi kovů, minerálů a hornin. Některé jsou na okrasu, jiné se velmi hodí na stavbu.
Další národy jsou rozesety různě po světě. Západ si horko těžko rozděluje království Grotské království a Ravonská říše. Grotské království sousedí s mořem a tak jsou velmi zkušení mořeplavci a právě Ravonská říše chce mít přístup k moři také, avšak hranice jim to nedovolí. V minulosti se jim podařilo kus pobřeží přivlastnit, ale Grotské námořnictvo je od tama velmi rychle vyhnalo. Panuje zde napětí a jen přejít hranice je téměř nadlidský výkon. Na každé straně jsou trvalé hraniční hlídky, různé pasti a další nebezpečí. Pokud už projdete, tak vás čekají bandité, kteří si vyžadují poplatek za vstup do země nebo naopak za opuštění země. Někteří vás i za další poplatek mírumilovně převedou přes hranice, avšak hrozí vám, že budete spíše okradeni nebo zabiti. Je zde pár hraničních městéček, ale bývají to spíše pevnosti a různé vojenské posádky s rodinami. Část hranic je také vykácena. Grotské království se tak rozhodlo udělat na většině svých hranic, aby se skrze lesy či kopce nemohly nenápadně přesouvat Ravonská vojska. Ravonská říše sahá až k národům u Srdce země, kde také vede neutuchající válku. Tam chtějí zase naopak nerostné bohatství a úrodnou půdu na nakrmení svých armád. Také se snaží prorazit na území Obrů, protože jejich hory jsou plné trinia, avšak obři, kteří mají právě zbraně z tohoto kovu a znají lépe hory se dokáží ubránit i obrovským přesilám. Corvuských zemích, se kterými sousedí jen několikakilometrová hranice si kupodivu Ravonská říše nevšímá.
Na východě jsou Corvuské země, které se spíše je ntak vezou. S nikým neválčí, mají jen pár pevnosti na malých hranicích s Ravonskou říší. Údajně se zde vyskytují Goa’uldi, ale strachu z ostatních národů se to tají. Není tu jednotný vládce. Je zde rada, která se prý skládá z Goa’uldů a dokonce i přízraků! Jsou to však takové babské povídačky. Corvuské země jsou poněkud uzavřené před okolním světem a jen dohodnout s nimi obchodní podmínky pro cokoliv je běh na dlouhou trať.
Bližší informace o daných národech.
Zapomenuté písky- V pouštích žijí nomádi, kteří se dělí na různé kmeny. Jsou zde sice stále osady kolem oáz či potůčků, ale z důvodu zachování dostatečného množství vody se příliš nerozšiřují. Nomádi jsou velmi dobří v hledání vody a především výborní obchodníci, ačkoliv na poměry západních či středozemních obchodníku jsou až příliš agresivní a průrazní. Často se musí velmi rázně smlouvat a není zde jednotná měna. Některé osady jsou zde wraithské. Jejich postoje k nomádům a lidem jsou různé. Někteří je vyloženě loví, jiní s nimi mají smlouvy, jiní je naopak brání a krmí se na jiných Wraithech. Každopádně se jim podle života zde neříká již přízraci, ale Hareňané, což v překladu znamená píseční lidé.
Grotské království- V této zemi vládne královská rodina již několik generací. Jsou zde různé provincie a samozřejmě různé mocenské boje, kdy se jeden baron snaží provdat za princeznu, aby z něj byl král a tak dále a tak dále. Co je zde však ještě zvláštností, tak vysoká rada Antiků, která nemá právo vládnout, ale spíše dohlíží na čistokrevnost rodové línie. Král musí být vždy totiž Antik nebo s nimi nějak spřízněný. Existují různé testy, kterým rozumí především sami Antikové, ale pokud dotyčný nemá Antickou krev, může být sebelepším baronem, ale králem se nestane. Země je poměrně dosti vědecky založená. Na každém rohu je zde alchymistická akademie, inženýrské dílny plné učňů, obrovské lazarety studujících lékařů, ale i škody magie. Ačkoliv Grotské království nemá nejpočetnější armádu, tak to vynahrazují technologickou vybaveností a tkz. válečnými mágy či bojovými léčiteli, což jsou mágové, jež dokáží léčit pomocí magie. Také to jsou velmi schopní námořníci a půlka království žije jen z rybolovu.
Ravonská říše- Této říši vládne císař společně s jeho rádci, kteří tvoří jakýsi senátní konzul složený právě z konzulů různých provincií. Císařský titul se předává buď po rodové línii z otce na syna a nebo pokud není nástupce, tak se volí právě z řad konzulů, což už ne jednou vyústilo v občanskou válku. Říše je silně vojensky založená a děti tu už ve věku 10 let jsou odváděni na povinnou 5 letý vojenský výcvik, kdy tvrdě trénují. Po těchto 5 letech se někteří mohou vrátit do běžného života, ale někteří jsou poslání přímo do armády, kde chodí na frontu. Smrt v boji je zde největší poctou, kor pokud padnete hrdinně jako slavný hrdina Nigmar Vulfus.
Jeho příběh zná každé mále dítě. Hrozní Grotští barvaři vedení Goa’uldy a Wraithi zaútočili na pohraniční městéčko Borfini, kde masakrovali ženy i děti. Nigmar se svojí posádkou, ačkoliv byl nepřítel v přesile 100:1 se rozhodl bránit vesnici. Pouhých 70 válečníků ze svých těl vytvořilo hranici, aby barbarští démoni nemohli vraždit nevinné. Zvládli se bránit několik hodin a umožnili tak uniknout všem 2000 vesničanům. Prý našli Nigmara, jak klečí prošpikován desítkami šípů a několika meči a kopími, když stále držel svůj slavný, obouruční meč Sealind(bílé srdce) a kolem něj byly desítky, ne-li stovky rozsekaných nepřátel bez hlav a končetin. Barbarští zbabělci nemohli Nigmara přemoci muž proti muži an iv přesile a tak jej museli porazit z dálky šípy. Snad v každém městě najdete sochu a památník všem padlým.
To, zda je tato legenda pravdivá je už druhá věc, ale děti ji zbožňují. Ravonská říše také má malé naleziště Trinia, avšak je ho tak málo, že zbroj a zbraně mohou nosit pouze Císařští gardisté nebo ti nejschopnější vojáci a velitelé. To je i jeden z důvodů, proč se snaží dobít aspoŇ část územních hor obrů, které jsou bohaté na Trinium.
Země obrů- Obrovské, rozsáhlé a hlavně chladné hory. Někdo by řekl ,že pro život nehostinné, ale Obři zde velmi prosperují. Naučili se žít s chladem a horami. Často si tvoří úkryty v jich vykopaných a zpevněných důlních šachtách, kde se již dávno netěží. Hora jim poskytuje částečně teplo, ale hlavně ochranu před drsným větrem. Někdo by řekl, že obři budou trpět v malých důlních šachtách, ale opak je pravdou. Jejich šachty a následné síně jsou obrovské. Traduje se i, že používají magii k rozmluvě s horou a při těžbě a tvorbě trinia a někdy i samotného naquadahu. Také prý dokáží ovládat vítr, protože jejich šípy a oštěpy jsou přesné a dokáží doletět i několik stovek metrů. Vládne zde nejvyšší náčelník, který je prostředníkem mezi různými rody v různých horách a síních. Některé rody žijí společně, jiní odděleně. Je to takový vlastní svět.
Srdce země, Vulkánia a Kalderané- Tato země nemá přímo jednotnou vládu. JE to spíše uskupení různých vůdců osad a měst, kteří se vzájemně mezi sebou domlouvají na sdílení surovin. Jedna vesnice poskytuje jídlo pro dalších 10 vesnice, naoplátku jim jiná vesnice dodá materiál, další jim zase vyrobí nástroje atd atd… Platidlo je zde práce. Pokud něco chcete, musíte si to odpracovat. Chcete chleba? Dobrá, pomožte ráno pekaři s pecí či večer uklidit, chcete postavit barák? Budiž, pomožte zpracovat materiál, naložit jej či následně řemeslníkům pomůžete vy. Na první pohled je to zvláštní a složitý systém, může se zdát i neférový, ale funguje. Tato země má velmi úrodnou půdu a mnohá nerostná bohatství. Vyskytuje se zde i Naquadah či jiné krystaly, drahokami či nerosty. Většinu země obklopuje široká řeka a tak obrana hranic před Ravonskými není tak náročná. Mají i některé menší obchodní smlouvy s nomády nebo s Corvuskými zeměmi.
Corvuské země- záhada sama o sobě. Velmi uzavřený národ, kde příliš lidí necestuje tam ani ven. Traduje se, že zde vládnout společně Antikové, Goa’uldi a Wraithi, avšak není kdo by to potvrdil. Údájně zde vládne nejvyšší rada složená ze všech národů a rozhodli se uzavřít před světem, aby je nikdo nepřišel vyhladit kvůli jejich způsobu života či způsobu soužití. Hranice jsou přísně střeženy, dle vyprávění zahalenými postavami, které jsou i snad 2x rychlejší, než nejrychlejší běžec. Jeden zahalený dokáže porazit i 10 bojovníků najednou. Zda jsou to jen babské povídačky na strašení nebo pravda, to nikdo neví.
|