Jak to bylo v Africe? (1. strana) | Herna - Aragorn.cz



Herna

Jak to bylo v Africe?

Pán Jeskyně:

VonHoleczek

Systém:

ORP

Nové příhlášky:

Přijímáme

Popis jeskyně:

Jeskyně pro pár domluvených hráčů...

Klíčová slova

Tato jeskyně nemá nastavena klíčová slova.

Jaké hráče:

Nehledám, mám

Nástěnka:Zobrazit/skrýt Nástěnku
Nástěnka jeskyně je prázdná.
Hráči: (2/2) halicek.99, verca333

Fórum ⇓

Pro přidání příspěvku je třeba se nejprve přihlásit a být registrovaný v této jeskyni.

1

Serafina - 20. března 2018 10:41
Serafina

,,Děkuji, jste velmi laskavý" odpovím a usměju se na důkaz toho, že mě jeho narážka neurazila. ,,Vážím si Vaší vlídnosti a jestli Vám to udělá radost, tak Vás tedy na ples doprovodím."

Pán Jeskyně - 26. prosince 2017 14:49
Pán jeskyně VonHoleczek

Major čeká dokud se všichni dosyta nenají a pak přikáže svým vojákům pokračovat v pochodu do Mafekingu, který už máte na dohled.

Během cesty se s vámi vojáci baví o všem možném a vyzvídají, co je nového ve světě, neboť k nim se nejnovější zprávy nedonesly. V samotném městě už pak nevidíte téměř žádné známky toho, že ještě nedávno patřilo Britům. Všude kolem ale vidíte známky probíhající války. Před městem se staví opevnění z pytlů s pískem a velitel, který má podle všeho na starost opevňovací práce a rozmístění děl už z dálky salutuje Sandersovi a cválá k vám na koni - přímo k vašemu vozu.

Justin Dumos - 25. listopadu 2017 14:04
Justin Dumos

// rozhodně nejedu na koni, ale vzhledem k tomu, že jsme cestu popisoval už i v předchozím příspěvku předčasně tak odepíšu až na další post

Serafina - 13. listopadu 2017 14:01
Serafina

V duchu si pomyslím, proč on je naším dlužníkem a přemýšlím, jestli to souvisí s tím, že jsem žena, nebo s tím, že jsme mu pomohli zabít ty vojáky...

"Ano pane major..., potřebujete s něčím pomoct?" Odpovím. Dál tiše vyslechnu rozhovor Justina s majorem.

A když se dozvím, že za hodinu odjíždíme, uvědomím si, že jsem hladová a unavená. Zkusím se porozhlédnout po něcem k snědku a k pití. Potom si najdu v klidu nějaký kout kde si sednu a odpočinu.

Serafina - 9. listopadu 2017 09:11
Serafina

Když konečně přestřelka skončí a situace se zdá byt skleněná, rozhlédnu se kolem a vidím vojáky vylézat z jejich úkrytů. A taky Justina, který byl rovněž velmi dobré schovaný.

Když se ruch kolem trošku uklidní zavolám: "Děkujeme, za pomoc, bez ní by to s náma asi špatně dopadlo."

Vyslechnu si rozhovor Justina a Sanderse a potom odvětvím: "Jasně, že pojedem!! Jsme vašimi velkými dlužníky, jinak by to snad ani nešlo."

1


↑ navigace

Záložková navigace