 |
Ve výšce 1.170 stop nad hladinou
Nejlepší rozhled je vždy z balkonu věže knihovny, při dobré viditelnosti se můžeš rozhlížet míle a míle daleko. Tak jako dnes! A na severozápadě i severovýchodě vidíš něco, co tam dříve nebylo, včera určitě ne! Možná to jsou jen oblaka, cáry mlhy, ale mohlo by to být i pohoří! A pokud to jsou oblaka, co je drží na místě, možná právě hory? Po týdnech které město přelétalo nad monotóní rovinou oceánu by to bylo zajímavé zpestření, alespoň na čas, ať už tato pevnina vypadá jakkoliv.
Severozápadní oblast se zdá být poněkud dále, ale jemnější, jakoby šedivá a rýsuje se pravidelněji, výše a v mnohem širším pásmu. Pokud to je pevnina, je opravdu rozsáhlá. Severovýchod je světlejší, užší a nižší, cesta by trvala déle a je zde větší pravděpodobnost, že se jedná o pouhé mraky, nebo lom světla, ale právě tím směrem město právě letí. Musela by jsi dát změnit směr. Ale ani jedno z právě objevených míst se nemůže měřit s ohromnou stříbřitě bílou plochou na jihozápadě. Sice to je jen vodní plocha, ale její lesklá hladina, vlnky a odlesky prozrazují, že se jedná o rozsáhlé mělčiny kde je vody pouze na několik sáhů, nejvýše desítek sáhů (něco jako Dogger Bank mezi Anglií a Dánskem), mohly by to být korálové útesy nebo plodné mělčiny, pokud se zde udržel život, mohly by být plné ryb, nejrůznější havěti a možná i korálových útesů a jiných pokladů? Cesta oním směrem by nezabrala ani třetinu času k horizontu. (Počítáno na dny)
Ne snad, že by město nebylo samostatné a soběstačné, ale po těch týdnech, kdy se pod vámi jen čeřila temná hlubina bezedného oceánu, jakékoliv rozptýlení potěší, i když ho vlastně nepotřebuješ, a samotné možné zásoby by byly jen zpestřením, nejsou však nutností. Kam se vydat? Na elfí či lidské mapy se nedá vůbec spoléhat, po "Zlomu" se celý svět převrátil narubu, někdy bys řekla, že doslova, nic není tam kde by mělo být. Kde mají být pouště jsou zalitá údolí, kde mají být pobřeží, přelétáte velehory a města a úrodný venkov se změnily v pustiny pouští, ledových planin, nebo zarostlou džungli. Jakoby dole neuběhlo pět let, ale pět milionů (Což neuběhlo, jen to prostě roztříštila šoková vlna, co se obehnala kolem planety, kataklizmymatická disjunkce) Naštěstí stačí jen otočit jedním z magických krystalů a zatlačit požadovaným směrem, a město se oním směrem rozletí. Jen si vybrat! Nebo se snad poradit, kam směřovat?
…
Ať už se rozhodneš jakkoliv, určitě nechceš ve věži knihovny strávit celý den, nebo snad ano? Měla by sis trochu užít života, a také, zkontrolovat svoji říši! Co když by poddané zahálely, nebo si myslely, že jsi jim dala dosti svobodnou ruku a vůli?
Když sejdeš z věže do pater paláce, ocitneš se na chodbě vedoucí k soukromým komnatám tvých vyvolených, komnaty dcer, manželek milenek, a nejlepších chovných kusů. Harému! Či jak chceš této části říkat? Dříve to byly ložnice a soukromé pokoje zázemí sestry císařovniny, druhé nejlepší pokoje v paláci. Samozřejmě, že císařovniny pokoje jsi sis nárokovala ty, a nyní tvoří tvůj systém ložnic, pokojíčků, útulných místnůstek, jídelen, salonků a koupelen.
Dveře, velké dvojkřídlé, střeží z každé strany jeden mohutný ork (nebo org, či troll, vyber si dle libosti), jenž má na řetězech za nohy a ruce připnutou na sobě plavovlásku kterou šuká! Pohyby orků jsou spíše pomalé, ne unavené, spíše úsporné, protože na stráži musejí stát celý den, nežli budou vystřídáni. Ovšem o zábavu mají rozhodně postaráno! Obě dvě plavovlásky, vcelku si podobné (Obrázek Veroniky na orku) Mají dávno v očích nepřítomný pohled únavy a šílenství rozkoše, a pod nohama bělostné louže, jenž se zvětšují jak jim další a další semeno teče po stehnech dolů. Orkové, když tě spatří, začnou přirážet mnohem intenzivněji, drsněji a rychleji. Určitě ne proto, aby vypadaly, že čestnou stráž nedrželi důsledně, ale spíše si představují, že píchají Tebe a tak se chtějí udělat když kolem nich procházíš, nejspíše aby se ukázali! A skutečně, nežli projdeš vraty, uslyšíš od orků dvojité zachrčen, a vidíš škubání jejich údů, pokupování varlat, a chrčení z mord, jenž nyní slintají, tě utvrzuje v tom, že oba zodpovědně pumpují semeno do obou plavovlásek, jenž další náklad kvitují jen sténáním, slintáním a chrčením. Čestná stráž se tu vystřídá za několik hodin! Ale ani tím to pro dívky neskončí, podle mohutných nalitých prsů nejspíše nedávno obě porodily, a je tedy třeba je znovu oplodnit, nastříkat toho do nich tolik! Po několik následných dnů určitě budou všichni orkové na stráži mít na sobě tyhle zbroje, aby právě oni byly těmi, komu se povede oplodnit jejich vajíčka.
Ať už nad osudem dvou plavovlásek přemýšlíš nebo ne, vejdeš (Jo vejdeš, PJ to tak říká) Do svého harému. A ihned si všimneš dvojice otevřených dveří, no, spíše pootevřených dveří, které vedou do dvou komnat, pokojíků.
Dveře blíže, a napravo, ukrývají pokoj Nieny https://nhentai.net/g/294175/35/ a když se k nim přiblížíš, zahlédneš Nienu, jak sedí v křesle, vykloněná do boku, loktem se opírá o čalounění opěradla a olizuje prso Nesim
https://e-hentai.org/s/d4fa27c5f9/1457207-61 jenž stojí pokorně vedle křesla. Niena podle všeho nesaje její mlíčko proto, že by měla hlad, většinu bělostné tekutiny totiž teče po její bradě a nosíku, stejně jako po samotném prsu a bříšku Nesim, ale laškovně jí olizuje dvorec, šimrá špičkou jazyka bradavku a občas za ní zatáhne zoubky. Nesim by nyní nejspíše měla být jinde, a vykonávat podobnou práci, ale s jinými ústy na svých prsech (Nemá to přímo zakázané, nebo nařízené, ale je zrovna čas, aby kojila mladší potomstvo, než dávala své vnady k hraní s Nienou) Ovšem zdá se, že se do laškování ponořila tak, že zapomněla na své povinnosti. Nebo za to může ručka Nieny, jenž jí jezdí po podbřišku (Gravidita 80%) a mizí v klíně, jež byla skryta rohem čalounění křesla, a vidíš jí teprve z jiného úhlu odedveří?
Dveře kousek dále, a na protější straně chodby, vedou do dětského pokojíčku dcerušek které máš s Natiou, tu však v místnosti nevidíš. Už jen podle srkavého, mlaskavého a sténavého zvuku je jasné, že v pokojíku přistihneš "Kojnici" https://nhentai.net/g/209469/12/ s její dcerkou. Srkavé mlaskavé zvuky totiž nejsou k přeslechnutí! Kojnice klečí na podlaze, v hustém hlubokém koberci a obě její prsa jsou mokrá od slin a mléka. Na jednom z nich je dokonce přisátá její dcera a paběrkuje zbytky. O sání mlíčka se totiž postaraly k, obědu, dvě elfátka jimž pokoj patří.
Jedna z nich sedí na postýlce, na velké hračce lidského původu, vypadající jako karikatura medvěda, a pohyby jimiž pohybuje boky, zadečkem a pánví jasně prozrazují co provádí. Stejně jako pomuchlané prostěradlo, které rozhrabává nožkama. https://yande.re/post/show/538150 Když tě zahlédne ve dveřích, na chvilku zastaví pohyby, ale nejspíše jí ihned dojde, že tím přijde o příjemný prožitek, a pomalu je bezcudně obnoví. "Maminko! Budeš si s náma hrát!" Dodá vesele a potěšeně v očích, že tě vidí! Magie mléka kojnice funguje dokonale na její poslušnost a odevzdanost i naivní mentální důvěru. Její sestřička přitom stojí za postelí, a poněkud cudněji, dá li se o tom vůbec mluvit, sleduje počínání sestřičky s velkou hračkou. Přitom drží v ruce její miniaturu a mokré kalhotky prozrazují, že se jí buďto sestřičtino počínání náramně líbí, nebo se už sama těší, až ho vyzkouší! https://danbooru.donmai.us/posts/2943049 "Chvilku ještě cudně kouká, kdo to přišel, a pak se zazubí, čímž odhalí bělostné zoubky a také bělostné krůpěje na bradě a tvářích, jenž před chvilkou ještě halil medvídek. Pozůstatek jejího ušmudlaného oběda z elfí kojnice, jež rozpatlává jazýčkem, jako by se chtěla ušmudlat ještě víc. Je jasné, že je čas! Už jsou, budou schopné nosit své první dítě, a jejich chuť na něj se navyšuje každým dnem, přesně jak tomu byly učeny!
…
Poté co opustíš dětský pokojíček, netrvá to dlouho, a potkáš se s Ister https://danbooru.donmai.us/posts/3674263, podle všeho tě elfí služka hledá. Když tě spatří, lehce se jí nadzvednou víčka, a udělá podkůvka na rtech. Přikročí k tobě několik kroků, nadzvedne trošku sukýnku a udělá pukrle s úklonou. "Má nejdražší Paní!" Pronese s úsměvem, trochu podobným okouzlení. Zpoza opasku korzetu vytáhne několik stočených pergamenů. Ale nepodá ti je, asi si myslí, že to zvládne sama, nebo spíše, že ti nepřísluší luštit její poznámky, a tak se ihned pustí do čtení informací. (Pokud jí je vezmeš, neprostestuje, podá ti je, jen se trošičku drze přiblíží a nakloní, pokud bys je četla, aby viděla co čteš, a pomohla ti luštit svůj úhledný škraopis) Spustí, u první pergamenu, spíš útržku na kterém má zprávu, a poté musí rozrolovat druhý pergamen, aby z něho četla. "Paní Lorien, od paní Tiny, tedy s paní Tinou vzkazuje, že sádky jsou připravené. A může okamžitě začít vypouštět do jezírek." Usměje se a podá ti pergamen. "Tady je rozpis, pokud ho nebude chtít změnit." Pronese a na pergamenu můžeš číst:
Úhoří sádka -jedna(přeškrtnuto)dvě sádky- úhoří maso (poznámka) - (lahůdkové maso pro paní)
Jeseteří sádka -tři sádky- jikry (poznámka) - (počítám dva kýble jiker na sádku)
Plotice - dvě sádky- maso (zahnat do studené vody, lepší maso)
Obří žáda (přeškrtnuto) žába - stehýnka(?) (přikreslen smajlík s neurčitým šklebivým výrazem)
Poté co pergamen odložíš, elfka se na tebe podívá. "Mám paní vyřídit, že se dostavíte, nebo vše schvalujete a má začít?" Načež rozbalí další pergamen a dodá. *Ehm* Trochu si odkašle. "Slečny Osir a Meneo vzkazují, že, ztratila se jedna kravička na louce u, é, houbových záhonů. Nenašli jí ani v záchranné síti." Pronese a ještě dodá. "Paní Larie to vyšetřuje." Nadhodí. Ale ne, nemůžeš si nevšimnout, jak podala pozitivní zprávu spojenou s jménem věčně druhé, a negativní zprávu se jménem tvé Latal. Jak lstivě důmyslné! I když, zrovna u ní, s jejím přístupem, tohle není dle všeho z její hlavy. Tedy, nejspíše.
Pak otevře ještě další pergamen, na kterém zpráva od Miny, ze zahrad, že houbové záhony jsou sklizeny, a výnos je o dvě vědra vyšší nežli minulý týden (houby se sklízí jednou týdně, rostou fakt rychle, takže ně nějaký obilí, nebo brambory, rychlost růstu hub je mimořádná) což spojila s poznámkou, že za to jistě může rovnoměrnější zavlažování, které začala minule používat. Načež následuje nákres elfky na všech čtyřech, jenž má v zadku a kundě didlo, jenž se hýbe jak leze po čtyřech, za boky táhne radlici, a jakési skruže mačkají její prsa, ze kterých teče mléko. Takže půda je zalitá a pak zaoraná a ne naopak, jak tomu bylo dříve. Každý krok živé radlice ji totiž nejen šuká, ale i dojí.
Na dalších pergamenech už následuje jen vcelku obyčejná agenda kolik se nadojila tento týden mléka, kolik se narodilo telat, jaký je stav oplodnění a gravidity kraviček, kolik je jaké úrody a podobně nezáživných údajů tabulek a nesmyslů.
Tedy až na poslední lísteček, který ti podala trošku rozpačitě, jako by přemýšlela, zda jí za jeho doručení neshodíš dolů z ostrova. Lísteček je od Astir. A stojí na mě jediná věta. Zakončená obtiskem jejích rtů, ale ne rtěnkou, ale, nejspíše to bude, semeno? "Nudím se!" Což asi vysvětluje ty týdny nicnedělání nad oceánem, kdy se projela už na všem co tu na ostrově má kládu, a nemá nové hračky!
|
