Long Way (1. strana) | Herna - Aragorn.cz



Herna

Long Way

Pán Jeskyně:

uzumaki naruto

Systém:

DrD

Nové příhlášky:

Přijímáme

Popis jeskyně:

Hra z rozcestí

Klíčová slova:

Fantasy, putování, stíny, temnota, dobrodružství

Jaké hráče:

Nehledám

Nástěnka:Zobrazit/skrýt Nástěnku
Nástěnka jeskyně je prázdná.
Hráči: (1/1) hokio

Fórum ⇓

Pro přidání příspěvku je třeba se nejprve přihlásit a být registrovaný v této jeskyni.

1 2 3

Pán Jeskyně - 24. srpna 2019 12:03
Pán jeskyně uzumaki naruto

"Ano, už tam skoro jsme..." Odpoví přátelsky a spokojeně. Na její další slova jen zamyšleně poslouchá a při posledních slovech si ještě stihne všimnout odlétajícího opeřence a zamračí se. "Snad je to jen pták... Havranů posvětě poletuje hodně... V opačném případě to není dobré znamení..." Řekne zamyšleně a dorazí až do města. Tam použije poslední drobné k ustájení koně a jde s dívkou do centra města. Město je obrovské a dominuje mu například rozlehlé tržiště, ve kterém je možné najít snad všechno. Je tam dokonce i několik stánků s magickými předměty, lektvary a nebo svitky s magickými formulami k naučení.
Městu také dominují dvě stavby. Honosný palác, ve kterém nepochybně žije královská rodina a šlechta a nedaleko od ni vysoká mohutná věž, která se tyčí nad všemi ostatními stavbami. K ní také s dívkou míří. U vstupních vrat stojí dva strážní a Alagar ze svého vaku vytáhne list papíru který jim předá. Stráže se na papír podívají a ukloní se elfovi. Poté mu ustoupí a elf s dívkou vstupují do věže.

Vstoupili do obrovské vstupní haly, která je krásně zařízena. Ačkoliv nikde není lustr ani okna tak je uvnitř vše osvětlené a nikde není ani kousek stínu. Těžko říct, kde se světlo v místnosti bere. Je tam také příjemné teplo a tak promrznutá dívka tuto návštěvu o to více může ocenit.
Projdou halou a dostanou se k točitému schodišti po kterém stoupali nahoru. Schodiště mělo až příliš schodů. Bylo to jako stoupat do 10. patra a tak pokud dívka už nemohla ji vzal záda a pokračovali v cestě. Ke konci už byl i Alagar mírně zadýchaný a na vrcholku se zastavil a chvilku stál než se jeho dech uklidnil. Pokud dívku nesl tak si dřepl a umožnil ji tak se opět postavit. "Sejdeš se se třemi silnými mágy. Jsou zde velmi vážení a tak k nim buď zdvořilá... I když ti jejich otázky možná přijdou zbytečné tak odpovídej co nejpřesněji to půjde i kdyby jsi jim měla vyprávět dlouhé příběhy. Nemusíš se jich bát, jsou přátelští a trpěliví. Pokud tě o něco požádají tak to udělej. Nemusíš se bát, neudělali by nic, co by ti mohlo uškodit. Můžeš jim důvěřovat stejně jako mě. Jeden z nich má dokonce dobré vztahy s několika anděly. Co se problémů s démony týče tak jsou mnohem znalejší než kdokoliv koho znám... Nakonec to určitě dopadne dobře... Nejdříve je pozdravím a poté předám slovo tobě... Řekneš jim i o tom pocitu že se něco schyluje..." Řekne zamyšleně

Múirne - 24. července 2019 10:15
Múirne

"Už tam budeme?" zeptala se s nadějí v hlase, protože si všimla jeho zahledění do dálky. Sama se narovnala, upravila límec a protáhla ztuhlé svaly. Už se těšila jak se protáhne. Cítila jako by ji bylo snad sto let, zkrátka hrozně staře.
"Agy, myslím, že ta kniha sloužila k více účelům. Nevím jak to vím, ale přijde mi, že jsem ji viděla už několikrát a vždy byla využita jinak. Dokonce.. přísahala bych, že jsem ji viděla se pohybovat. Stála ve vzduchu jako by ji někdo držel, nějaká neviditelná síla. No a pak se naklonila, rozevřela a listy se přetáčely jako by v knize někdo listoval. Myslím, že jsem byla u toho kdy z ní vyšlehl plamen a podpálil někoho. Vůbec si nevzpomínám na detaily.. je to všechno v mlze a připadá mi jako bych to ani neprožila osobně. Jako bych byla napojená na další lidi.." popotáhla, protože se jí z nosu spustila nudle. Otřela nos do rukávu protože neměla do čeho jiného, leda do elfova pláště a to by jaksi nebyl rád. Otřásla se. Přeci jen byla zima a tvář už měla pořádně promrzlou, stejně tak prsty na rukou.
"Myslím že se tu něco stane. Cítím to ve vzduchu." pronesla tichounce a rozhlédla se po okolí důkladněji.
"Ano, určitě se tu k něčemu schyluje. A připadá mi.. přijde mi, že jsem tu už byla. Někdy. Nebo ne...?" pohladila zvíře po hřívě a sklonila se, aby schovala tvář mezi husté kadeře chudáka koně, který už toho cestování taky musel mít plné nozdry. Nebo kopyta. Nebo ohon. Těžko říct.
"Podívej!" vystřelila ručku k nebi, těžko říct jestli si stihl všimnout rychle se vzdalujícího opeřence. "Připadá mi povědomý!"

Pán Jeskyně - 21. července 2019 21:01
Pán jeskyně uzumaki naruto

Podíval se na ni zmateně "Pořád jsem ještě neudělal nic. Neobtěžuje mě to. Právě naopak - Chci ti pomoct a chci aby jsi byla v bezpečí a proto ti pomáhám. Navíc je tady skutečnost, že dlouho jsem nenarazil na možnost překazit démonům nějaký plán. Bude to pro mě trošku nostalgické s jediným rozdílem: Kdysi jsem byl jejich cílem já. Proto vím, že pokud ti nepomůžu tak skončíš opravdu nepěkně. Démoni jsou proslulí svými brutálními způsoby..." řekl a podíval se na obzor, na kterém už v dálce viděl větší město

Múirne - 21. července 2019 17:07
Múirne

Navzdory únavě se jí nepodařilo usnout. Přesto zůstala schoulená a jen tiše sledovala ubíhající krajinu. Působila, že tvrdě spí a nevzbudilo by ji ani bortící se nebe chrlící oheň a síru.
Dost dlouho trvalo, než si začala broukat nějakou písničku. Většina textu byla nesrozumitelná, přesto mohl postřehnout několik zřetelnějších slov.
(...) a tohle se stává (...) nám co (...) odpadli (...) taky zdává (...) čas co odvál sníh (...) asi (...) sama smrt (...)
Narovnala se v sedle a protáhla, broukala melodii dál.
Sám si se stal tělem (...) nebo bohem snad (...) lékem (...) zbyl jen hlad (...) oči září..

Pootočila se k elfovi a zamrkala. Objevil se široký úsměv, přesto z ní byla cítit nejistota.
"Nechci tě obtěžovat. Takže pokud chceš, pokud by ti to udělalo radost.. pokud mám odejít..." nasucho polkla a zabořila pohled pod kopyta koně. "Klidně půjdu. Už si toho pro mě udělal dost. Akorát ti přidělávám starosti.. mrzí mě to."

Pán Jeskyně - 20. července 2019 12:36
Pán jeskyně uzumaki naruto

Tahle otázka ho překvapila. Doufal, že se na tohle nezeptá protože sám ještě neznal odpověď. Nakonec ale zavrtí hlavou "Ne... Zůstaneš u mě pokud to budeš chtít." Potom už ji s dalšími otázkami neobtěžoval a nechal ji aby se vyspala.

Múirne - 15. července 2019 12:31
Múirne

Zůstala zticha a jen ho sledovala. Na otázku k čemu kniha mohla sloužit jen zavrtěla hlavou. Byla zase unavená. Nakonec se uvelebila na koňském hřbetě.
"Možná něco říkal o legendách, ale nevzpomínám si. Ne, počkej. Možná to bylo něco se strážci a já nevím. Promiň. Prostě kniha, co s ní." zívla a prohlížela si krajinu.
"A co bude až zjistíš co se to děje, co pak? Opustíš mě?"

Pán Jeskyně - 9. července 2019 12:07
Pán jeskyně uzumaki naruto

Sledoval ji a poslouchal. Tahle matka představená bude asi pěkná mrcha... Určitě si tam udělá výlet... Potom ale začne vyprávět vzpomínku, kterou mu řekla Múirne a on ji zvědavě poslouchá. Celou dobu jen mlčí a když ji sklouzne plášť z těla tak se znovu 'probudí' Múirne. *Tohle už je moc... Rozdvojená osobnost? Vzpomínky na minulý život? Co je s ní? Počkat ona pořád mluví?* S mírným povzdechem ji dal jasnou odpověď "Nejsi náměsíčná. Možná máš dvě osobnosti... Je to vzácné ale možné. To znamená, že v jednom těle žijí dva lidé. Většinou jeden o druhém neví. Ale nemusíš se bát, není to nebezpečné. Raději mi řekni čím se živil tvůj otec. Zmínil se někdy k čemu ta podivná kniha sloužila?" Zeptá se a poté ji pomůže nahoru na koně. Ještě se ale vrátí a pentaram vyrytý do hlíny nohou začistí. Poté se vrátí ke koni a pobídne ho k cestě "Za dvě hodiny budeme v cíli... Tam se dozvíme víc..."

Múirne - 2. července 2019 16:02
Múirne

Zmateně zamrkala, rozevřela rty a nadechla se k odpovědi, jenže z ní nic nevypadlo. Zarazila se, chvilku přemýšlela a nakonec jen smutně pokrčila rameny. Jak mohla zapomenout na své jméno? Působila nejistě. Jak tak poslouchala popis muže i knihy, zadumala se ještě víc.
"Aha! Už vím. Nejprve bych si myslela, že mluvíš z hladu, ale teď se mi něco vybavilo." rozzářila se jako sluníčko. "O té knize jsem už slyšela. Bylo to v klášteru. Ne, ne, počkej. Při zpovědi. Ano, určitě při zpovědi. Stála jsem blízko zpovědnice, takže jsem slyšela někoho zmiňovat zvláštní knihu s nadpřirozeným obsahem. Nebo tak něco. Nevím přesně, zpívaly jsme zrovna nějakou píseň a jak jsem se zaposlouchala, vypadl mi text a matka představená-" zmlkla a sklopila zrak do země. "Když jsem se probrala, byla jsem v temné místnosti a naproti mě stála postava. Vím že to byl muž, ale nedovedu si vzpomenout jak vypadal. Já.. já.... Agare co se to děje? Mám.. mám nějaké zmatené.. zmatené vzpomínky a- uh... není mi.. není mi moc dobře.." zasténala a unaveně škobrtla o vlastní nohu.
"Myslím, že jsem mrtvá. Nebo.. nebo nejsem? Kdo vlastně jsem? Kdo... Kdo doopravdy jsem?" mumlala zmateně.
"Byla tam lebka.. a.. a... pokousala mě? Ale to jsem nebyla já.. nebo byla? Nepamatuju si.. Co se to děje? Bolí mě hlava. Tys toho muže zabil? Co když jsem někdo jiný?
Zjevně byla vyděšená, hlas se jí chvěl, sama se třásla a držela za hlavu. Přecházela sem a tam dokud jí plášť nesklouzl z ramen.
"Agy!" sklouzla pohledem na elfa a vrhla se k němu. "Jak dlouho jsem spinkala? A proč jsem šla? Byla jsem náměsíčná? Tohle se mi stává často. Maminka říkala, že jsou na to nejlepší řetězy. Taky jsem často spala ve sklepě, abych prý nikomu neublížila. Ale já nerada ubližuju lidem, opravdu! Ani tobě bych neublížila, vážně. Byly to nehody! Jenom samé nehody. Za nic nemůžu. NEMŮŽU! Ani ti ptáčkové neměli zemřít, to jsem nechtěla. Tohle by přece nikdo nechtěl! Agaree!"

Pán Jeskyně - 1. července 2019 17:33
Pán jeskyně uzumaki naruto

"Říkal jsem ti aby ses neohlížela..." Podotkne jednoduše. Proč se ale zase chová jako Múirne? Možná to objetí by mohlo vycházet od ní ale proč řekla 'ručičky' "Jaké je vlastně tvé jméno?" zeptá se, když si uvědomí, že jméno této druhé osobnosti pořád nezná. Je dobře, že je k dívce čelem, a že na koni bude sedět za ní protože tak neuvidí ty dvě díry v tričku, které by ji mohly postačit jako důkaz, že ta zrůda s křídly nebyla žádný klam. Přesto až sesednou z koně mohlo by dojít k tomu že si toho všimne. Ten plášť by to vyřešil ale je to nejlepší ochrana, kterou ji může nabídnout. *No... Mám dost času na vymyšlení dobré výmluvy kdyby si toho všimla...* zamyslí se nakonec a podívá se na dívku "Jo, pokračujeme... Mimochodem... Neříká ti něco tenhle popis: Starý muž s černým havranem. Je na něm něco nepřirozeného protože je nejspíš z části kostra a při setkání s ním má člověk nepříjemný pocit.... Nebo těžká černá kniha s obrázky neznámých rostlin a v neznámém jazyce. Vždy je na jedné stránce rozsypaný čaj a na druhé kresba zlé bytosti... Někdy mají rohy...." Zeptal se. Byl zvědavý jestli si něco z toho pamatuje i ona nebo se s tím setkala jen Múirne...

Múirne - 1. července 2019 08:35
Múirne

"Hm." vydala ze sebe poníženě a otočila se na něj. "Myslíš? Moc mi to nejde a... už mě trochu zebou ručičky." vytvořila úsměv, i když poněkud nejistý. Jakmile byl na dosah, vyskočila a vrhla se k němu. Obtočila kolem něj ruce a zabořila tvář do oblečení.
"Si hodný." vzhlédla a jasně modrými kukadly si ho prohlížela. Zjevně nad něčím přemýšlela.
"Jsem ráda že jsem se zmýlila. Už jsem si myslela že máš křídla a vypadáš jako netvor. Jsem tak ráda že jde o omyl!" pustila ho a přesunula se ke koni.
"Tak co teď, pojedeme dál?"

Pán Jeskyně - 23. června 2019 15:42
Pán jeskyně uzumaki naruto

Sledoval to, co mu ukázali a když se proti němu vyřítil havran tak spojení přerušil a sledoval tu hromádku popela, která zbyla na místě stínu. Potom se začne měnit zpět. jeh křídla i rohy se zatahují zpět do těla a kůže nabývá zpět svou zdravou barvu. V tričku zůstaly dvě díry, které udělaly nejspíš křídla. Místo kde jsou alespoň dokonale odpovídá místům, odkud křídla vyrůstaly. Tyto díry, které tam předtím nebyly tak sloužily jako jediný důkaz toho, že to co dívka viděla bylo skutečné a nešlo o žádné halucinace. "Předurčení... Osud... Na tyhle věci jsem já nikdy nevěřil..." Řekne elf spíše už jen pro sebe ledovým klidným hlasem. Mluvil potichu ale přesto ho dívka slyšet mohla jelikož její pozornost teď směřovala právě na něj. Poté se otočí, opustí kruh a vydá se pomalu opět k dívce a pohledem se podívá na ty výtvory ze sněhu "Chce to jen trošku cviku a určitě budou lepší" Povzbudí ji znovu svým přátelským hlasem. V hlavě mu přesto létá více myšlenek. Co mu to vlastně ukázali? Chtěli mu ukázat čeho jsou schopní a že by jim neměl stát v cestě? Ale co potom znamenaly ty střípky o dívce? Neviděl žádné cíle, žádné nesouvislé vzpomínky... Nechtěli mu ukázat současné plány. Ukázali mu jen něco, co nejspíš bude historie téhle dívky z kláštera nebo to mohou být jen falešné obrazy... A krom toho ukázal bohatou sbírku úspěšných misí... Ukázal důvod proč si je jistý, že uspěje i zde... V tomto případě... žádná ochrana, kterou by vytvořil pro ochranu dívky by nebyla dost silná. Možná pro stíny a slabé řadové démony je účinná... Ale tady nanejvýš získá trošku času... Nejspíš nebudou mít stařešinové všechny odpovědi ale ty nejhlavnější otázky by zodpovědět mohli... Mezitím co mu tyto myšlenky kolují splašeně v hlavě si udržuje klidný výraz aby dívka nepoznala, že čím více toho zjišťuje tím více je zmatený

Múirne - 23. června 2019 11:30
Múirne

Začala shrnovat sníh z okolí a tvořit sněhovou sošku. Uplácala nějaký tvar, stěží rozpoznatelný. Očividně ji to naštvalo a tak to zkoušela znovu a znovu, až ji sníh nedošel. Pootočila se tedy a natáhla pro další část ´. Při té příležitosti koutkem oka zaznamenala dvě postavy. Jednu s křídly a poněkud mohutnou a druhou ubožejší. Zamrzla v pohybu asi na tři vteřiny kdy se rozhodovala co udělá.
Mezitím vyvolaný démon nehybně stál a civěl do prázdna. Vypadalo to, že neměl žádné myšlenky, ani vzpomínky ze kterých by mohl elf čerpat. Byl to jen magií stvořený stín který se během rituálu začal hroutit sám do sebe? Modlitby vyřčené na ochranu byly příliš silné. Ještě než se rozpadl v prach, sjel pohledem k dívce a usmál se.
"Je předurčena ke zkáze." vydal ze sebe trhaně a na chvilku se otevřel, aby v něm mohl číst jako v knize než s posledním výkřikem jeho popel pokryl znamení na zemi.

Mohl vidět jen zlomek toho co napáchal, přesto toho bylo velmi mnoho. Na podřadného démona měl široký repertoár a za některé zrůdnosti by se nemusel stydět ani samotný pán pekel. Jedna z věcí které viděl bylo jak přinesl mor do místa, kde pobývala nějaká holčička. Musel mít pocit, že ji zná, ačkoliv nevypadala jako Múirne. Viděl i okamžik, kdy ji vedli kolem mrtvých těl překrytých plachtami a jak ji přivedli do kláštera kde ji jeptišky bily a nutily dělat ponižující věci. Neměla čas na hraní, dovolily ji spát jen ob den a čím byla starší, tím se vše zhoršovalo.
Těsně před spadnutím posledního zrnka na zem elf spatřil velkého tlustého havrana s jediným okem sedícího na polorozpadlé kobce. Naklonil hlavu ke straně, zakrákal a za ním se objevila kostnatá ruka na kterou si pták přelezl. Havran byl pohlazen po hlavě a elf zahlédl tvář. Možná si vybavil, jak Múirne mluvila o černé knize ve které byla vyobrazena postava starce s velkým opeřencem. Než obraz vypadl, havran vzlétl a s krákáním se řítil elfovi přímo do obličeje.

Pán Jeskyně - 22. června 2019 20:19
Pán jeskyně uzumaki naruto

Když ho vyvolal tak se na něj podíval velmi naštvaným pohledem. Nehodlal s ním mluvit. Nehodlal s ním ztrácet čas... Zvedl se a vešel do kruhu přímo k němu. Než by stačil zareagovat držel ho jednou rukou silně pod krkem a druhou mu položil na spánek. Poté se ponořil do jeho paměti. Do vzpomínek o dívce, o tom co udělal s její pamětí, o tom, co udělal při tom objetí. Proč to udělal. Byly to jeho pohnutky nebo ho někdo poslal? To všechno v jeho paměti hledal

Múirne - 22. června 2019 19:48
Múirne

Z těch informací byla celá pryč. Za plášť poděkovala a ačkoliv se pořád bála, už to na sobě nedávala tolik znát. Na změť informací reagovala jen stále zvětšujícími se ústy.
Konečně byli znovu na cestě a jí se očividně ulevilo. Rozhodně vypadala lépe a dokonce si začala broukat nějakou melodii.
Když zastavil na přestávku, vyslechla si vše co po ní žádal a poslušně přitakala. Otočila se k němu jak chtěl a hladila koně po nozdrách. Plášť ji trošku sklouzl z ramen a tak si ho znovu přitáhla. Zachumlala se do něj a už koně jenom se zájmem sledovala. Lákalo ji se otočit, ostatně zakázané nejlíp chutná, no nechtěla ho nahněvat.
Slyšela zvláštní věci a tak se už otáčela,když do ni žďuchl kůň a ona se tak rozplácla na zemi. Zvedla se, pořád zády k elfovi a s nadávkami začala oprašovat sníh. Tenhle kůň byl tak hrozně nevychovaný!
Toužila po tom si postěžovat, ale nesměla rušit. Bude muset počkat a tak si založila ruce na hrudi, probodla koně pohledem a sesílala na něj hromy blesky.
"Kobylo pitomá." ulevila si o něco hlasitěji když se ji pokusil kůň znovu povalit.
"Tak nechej toho! Jau! Co blázníš!" uskočila před dalším výpadem a jen tak tak se neotočila na elfa který byl zrovna uprostřed vyvolávání. Konečně dal pokoj a otočil se k ní zadkem. Nebyl to zrovna nejhezčí výhled, ale pořád lepší než když provokoval. Zamotala se do pláště a uvelebila se ve sněhu. Vypadalo to, že ještě to chvíli potrvá..

Pán Jeskyně - 22. června 2019 15:20
Pán jeskyně uzumaki naruto

Usměje se na ni "Múirne bylo jméno, které jsi používala než ses probudila... Jméno dívky, která mi říkala Agar... Jméno někoho, kdo je teď přinejmenším tvou součástí protože tobě jsem se nepředstavil..." Řekne a podívá se na ni. Když ji ta babka okřikne a ona ztichne tak si dřepne a dá přes ni svůj plášť "Tenhle plášť je vzácný... Chrání toho, kdo ho má před zlem... Dokud ho budeš mít tak ti žádné zlo neuškodí... A taky příjemně hřeje" Řekne a usměje se. Potom se opět narovná a pokračují dál na tržišti. Tyhle její změny povahy jsou přinejmenším podivné... Každopádně udělal dobře, že démona nezničil úplně a jeho poslední část uzamkl a vzal s sebou. Když nakoupil nějaké jídlo v podobě půlky chleba, celého salámu, 4 klobás a dvou kusů sýra tak zjistil, že mu zbyly peníze za které si koupí nanejvýš jeden korbel pivka... S tím ale dívku nezatěžuje. Až budou v cíli zajistí si nějaké peníze. Prozatím koupil vše potřebné. Došli ke stájím, kde si převzali nového koně a vyrazili na cestu. V půlce cesty opět zastavili aby si kůň odpočinul. opět u řeky a Alagar se podíval na dívku "Teď budeš celou dobu otočená zády. Ať uslyšíš cokoliv neohlédneš se ani se nepohneš. Pokud něco uslyšíš nevnímej to a soustřeď se na svůj dech a na koně. Na zvuk tekoucí vody... Pokud to bude sílit začni v duchu pronášet modlitby pro ochranu duše před zlem aby jsi zaměstnala mysl a nepřemýšlela o tom, co se okolo děje... Možná neuslyšíš nic ale přesto pokud ano tak se řiď tím co jsem řekl... Ale v žádném případě se neohlédneš..." Řeknu dívce a odejdu asi 10 metrů od ni. Potom na zem nakreslím pentagram, do jehož středu vložím otevřenou krabičku a pronesu nad ním pár zaklínadel k udržení zla uvnitř. Pak se podívám na krabičku a povzdechnu si. Letmo se ujistím, že se dívka opravdu nedívá a potom má kůže zšedne. Ze zad mi narostou křídla, které a začínají jako andělské ale brzy se mění a většinový zbytek je démonský. Mé oči se opět změní a já se podívám na tu krabičku. Používám teď schopnosti Azazela takže i když se mi vrátila jen část many tak k tomuhle by mi stejně k ničemu nebyla. Z malého kousku se začne formovat černá hmota a já přivolávám démona, ze kterého tento kousek je.

Múirne - 22. června 2019 13:08
Múirne

Na to že šlo o vesnici, bylo kolem dost rušno a tak se dívenka přivinula k elfově noze. Byla z toho celá vyplašená a to ať už šlo o jednu či druhou osobnost. Poslušně vyčkávala než osaměli alespoň při chůzi.
"Múirne..? Já.. já nevím. Určitě mi něco říká, někdy jsem to slyšela, ale.. já.. nevím.. Jsem zmatená. Kdo jsem? Co tady dělám? Jaký mám nachystaný úděl? A proč se tak hrozně bojím smrti? Jako by byla všude kolem mě a jenom čekala až zavřu oči, nebo nebudu dávat pozor.." vzhlédla k elfovi se slzičkami v očích. "Prosím, prosím já nechci zemřít, Agare. Prosím nedovol jim to!" stiskla ho silněji, čímž jen docílila toho že nic.
Kdesi se ozvala rána, to jak někde sekali dřevo. Ona se vyděsila a natiskla k elfovi tak, že kdyby to šlo, splynula by s ním v jedno.
"Ne! Ne, prosím! Já se bojím!" úpěla docela nahlas. Nejistě se rozhlížela kolem sebe. Očividně neměla ani pomyšlení na vzdalování se od Alagara.
Na tržišti to nebylo o nic lepší. Kdekoliv se zastavil, tam se mu schovávala pod plášť nebo se k němu přitiskla a pořád drmolila o tom že nechce umřít. Po okřiknutí nějakou starou babkou zmlkla a jenom se táhla za elfem se sklopenou hlavou.

Múirne - 22. června 2019 07:32
Múirne

Zdálo se jí o mši, když se s ní svět začal hýbat. Navzdory manipulaci se vzbudila až na hřbetě koně během cesty. Chytila se jednou ručkou hrušky sedla a druhou zbavovala oko ospalků. Následně ruky prohodila.
"Promiň, asi jsem usnula.." špitla tiše a přitulila se blíž k elfovi. "Tady to neznám, jak dlouho jsem spala? Určitě dlouho. A co ti ptáčkové, co-" zarazila se a oklepala. "Co to kecám! Eh... jejda, promiň." posunula se zase od muže a natáhla ruku, aby podrbala koně na krku. "Taky máš někdy pocit, že do tohohle světa nepatříš?" zeptala se dostatečně tiše, aby otázku nemohl ani postřehnout. Vlastně spíš jen otvírala pusu.
Mohla v dáli zahlédnout první lidská stavení vesnice, ve které chtěli vyměnit koně. Přivinula se k jeho krku a hladila ho.
"Za chvilku se rozloučíme, krasavče. Ale to nevadí, alespoň si odpočineš a třeba na cestě zpátky se zase shledáme." věnovala mu krátkou pusu do hřívy, než do stejného místa zabořila obličej.

Pán Jeskyně - 19. června 2019 01:54
Pán jeskyně uzumaki naruto

Celou dobu ji nevnímal. Pouhá myšlenka na to proč se červená byla k smíchu. Třebaže si pamatuje dospělost je v těle malé dívky... Když usnula klekl si k ni a zavřel oči "Angeli, audite clamorem meum... praesidium vitae, praesidium anima...." Pronese potichu a opět oči otevřel. Alagarovi se zamotá hlava náhle je celý zpocený. V duchu se teď modlí aby se nic neukázalo protože je po tomto kousku téměř na nule s manou. Kouzlo, které pronesl je základní andělské kouzlo ochrany. Přesto on velkou část této magie ztratil a toto kouzlo se pro něj stalo nejnáročnějším kouzlem ochrany, jaké svede. Další půl hodiny zhluboka dýchá a snaží se zase vzpamatovat. Nakonec dívku opatrně posadí na koně a vyrazí dál na cestu. Trošku přemýšlí nad tím, jestli ji to nevzbudí ale spíše přemýšlí o tom, do jaké míry je tato dívka Múirne a nebo to byla jen falešná identita? Kdo je to vlastně ve skutečnosti? Malá nevinná Múirne nebo drzá rasistická ženská z kláštera, která se červená při pohledu na chlápka, kterého sotva zná? Hmmm... Za tu krátkou chvilku porušila snad polovinu toho, co se holky v klášteře učí...

Múirne - 18. června 2019 21:16
Múirne

Byla opravdu poslušná, za celou dobu nepromluvila jediné slůvko. Jakmile začal kůň brzdit, zlehka sklouzla ke straně a ve chvíli kdy zastavil dopadla na zem. Oklepala se a vstala. Podívala se na elfa a zdálo se že se červená.
Sledovala ho, zatímco se protahovala. Na elfovy proslovy vždy přikyvovala. Vydala se k vodnímu toku, oprášila jeden větší kámen od sněhu a posadila se na něj. Sledovala okolní krajinu s občasným sklouznutím pohledu na elfa.
Asi po pěti minutách si odskočila. Malý měchýř. Pak se vrátila znovu na místo na kameni a opřela se o loket. Začala se naklánět ke straně. Usínala. Snažila se udržet víčka nahoře, ale čím víc bojovala, tím to bylo horší. Nakonec sklouzla na bok a usnula.

Pán Jeskyně - 18. června 2019 11:55
Pán jeskyně uzumaki naruto

"Když něco řeknu musíš to udělat i kdyby to znělo zbytečně nebo nesmyslně... Nebudeš se ptát ani váhat." Řeknu ji klidným hlasem své jediné pravidlo a sleduji ji. Když je vše zbalené posadím ji na koně dopředu. Já si sednu za ni a vyrazíme na cestu. Jedeme docela rychle a tak je více než jasné, že kůň tímto tempem celou cestu nemůže zvládnout. Po třech hodinách jsme zastavili u menší řeky. Já uvázal koně u nedalekého stromu a nechal lano dostatečně dlouhé na to, aby se mohl k řece jít napít. "Tady se na hodinu zastavíme. Za další 3 hodiny cesty dorazíme do menší vesnice. Snad tam budou mít koně. Koupím tam i nějaké jídlo..."

1 2 3


↑ navigace

Záložková navigace

Galéria (fantasy)
Resize (tmavý)
Light (světlý)