Matingmon - Wonderland (18+) (1. strana) | Herna - Aragorn.cz



Herna

Matingmon - Wonderland (18+)

Pán Jeskyně:

Erinye

Systém:

ORP

Nové příhlášky:

Přijímáme

Popis jeskyně:

Úžasný svět rozromilých a zároveň smyslných kočičích dívek jenž jako mladé trenérky chytají, posléze trénují a chovají, dokonce i bojují navzájem s matingmony (hentai verze pokemonů). Že Vám to zní jako jako ráj příšerkovitých moster, jenž mezi sebou bojují aby se nakonec dostali k trenérce protistrany? Jakýsi to ráj perverznosti a chlípnosti, místa kde kalhotky častěji letí vzduchem než aby je měla nositelka tam, kde mají být? Jistěže! Přijďte se přesvědčit!

Klíčová slova:

pokemon, neko, hentai, 18, sex, anime, harém

Jaké hráče:

1) plnoleté
2) úchylné
3) chlípné
...
99) perverzní
100) hraje se na fóru, četnost dle nálady
101) obsazení:
-jeden lidský kluk --OBSAZENO--
-jedna lidská dívka **volné** (po dohodě lze změnit na jiné, ale lidskou dívku upřednostním)
-jedna kočičí dívka --OBSAZENO--

Nástěnka:Zobrazit/skrýt Nástěnku
...ve výrobě ... (průběžně bude aktualizována po schválení a během hry)
Hráči: (2/3) Devakar, Katara67

Fórum ⇓

Pro přidání příspěvku je třeba se nejprve přihlásit a být registrovaný v této jeskyni.

1 2

Pán Jeskyně - 9. listopadu 2018 11:48
Pán jeskyně Erinye

//A nemazat!!!

Kiyotaka Ayanokōji - 26. září 2018 20:23
Kiyotaka Ayanokōji

//hele já ti má taky co vrácet. Jo....

Kiyotaka Ayanokōji - 26. září 2018 05:14
Kiyotaka Ayanokōji

Domeček

Ten posed který zaujala který ji měl chránit před větrem mě nutil hned se k ni vrátit. Přesto jsem přemohl všechny budy na které mohla hrat a rozhodl jsem se to zkotrolovat i když jsem si slibil že se ji v domě trošku omluvím. * Tím jejich vzrušivím těličkem by to neměl ýt takoví problém.* Pomyslela si část mé racionální mysli.

"Ne neni tady. Jk říkám měl jsem pocit že jsem něco zaslechnul ale když jsem to kontroloval nic tam nebylo." Pokývam hlavou. Když pak oznámi že šli všichni po dvou na chvili mě napadl ten děstký kousek. Jak šli po dvou. Nebo možná měl a nějáký speciální postroj aby si dva držela pěkne u prsou a dalšího pěkně u kundičky a šla do bezpečí. Rychle jsem zaplašil tu myšlenku na tyhle myšlenky. Teď na ně nebyl čas ani misto. Ale rozhodně zabavily můj mozek dostatečně abych neřešil alespoň chvili tu kosu. Navíc to co jsem zatím viděl v tomhle světě by mě to ani nepřekvapilo.
Přikývnul jsem souhlasně že bychom měli pokračovat přece jen tady nebyl důvod pochybám. "Souhlasím. Neměli bychom se dál zdržovat." Přitakal jsem a usmál jsem se i kdy to bylo spíše mými myšlenkami než čím koliv jiným a vydal jsem jsem honem pro své kotě.

Neubránil jsem se úsměvu. *Že bych přece dokázal brněním ledové královny proniknout znova? Třeba to sní nebude tak špatné jak jsem se obával.* napadlo mě najednou. "Udělejte si poznámku. Při příštím útěku před bouří. jedině ekalátory nebo ještě líp výtah." Utrousím ještě jako závěrečný vtípek než vstoupím na první stupeň.

Do oči mi vytriskli slzy ale podařílo se mi nekňůčet ani nesmyslně zařvat. Měl jsem ovšem pocit že jsem si prokousnul rty z toho jak sem se to snažil potlačit. Naštětí se nezdálo že bych cítil v ústech krev. navíc jsem přesně věděl jaká je to bolest ve skutečnosti se mi to jednou povedlo.
Jediným štěstím tohoto světa je naprostá zvrácenost ú nás bych byl do svých nádrží nakopáný dotyčnou dívkou tak že by mi je asi ukopla. Nebo já bych si přál aby mi je ukopla? To je jedno pointa je stejná. Byl bych v háji i když to byly její vina tady to jen zabolelo a ona se usměje a mašíruje dál. Přemýšlel jsem jak se tady tedy ke klukům chovají normálně. Vzhledem k mím zásobníkům? Jako k nádržím na genetický materiál?
To jednoduchý "dobrý" mě rozhodilo ještě víc ale začal jsem si dělat starosti aby neuklouzla znovu.

Na okamžik jsem se nad tím kdybych ji požádal azymslel. Stali by se tři věci. Mohla by se začít chlámat tak že by mohla spadnout dolů. Naprosto by mě ignorovala. A pak by si vzala kotě a kopla mě do zásobníků a nechala skutálet dolů.
První možnost byla celkem přijemná ty další dvě byly nepříjemné. Ani mě nenapadlo že by to mohla udělat.

Zdálo se že ukazovaní samice si její malí milenci vychutnávají stejně jako já. Otázkou bylo co ve mě vidí nebo jaké má plány. U ní jsem nebyl schopný dohlednout dál než za. Prsa, klín, zadek a šoust. Páč čístě objektivně s klukem jako já tyhle kočičky dělali pořád to samé. Spouštěli jedinou páku s nápisem. "Šoustat." Otázkou bylo co to bylo namlouvání, nabýdka nebo jen hrá. *Taky jste mi mohli dát obrázkovou knížku jejích zvyků. Zatracené ženské.* Pomyslím si o dvou dívkách co mě sem hodily pro své pobavení museli se náramně bavit tím jak jsem bezradný.

Plávoláska se zdála být přesvědčená že bych jí měl sledovat při utírání nebo se mě mohla něják dotknout. Ovšem její počínání které jsem ocenil úsměvem. Mě odměnilo tím že jsem si mohl prohlednout krásný zadeček vlastně krýsný celek doplněný atmosférou lampionů a deště působil zatraceně smyslně. Možná jako z nějákkého anime. Ale byla nádherná. Pomohl jsem ji usušit kotě abych si ji přitom mohl lépe prohlednout. "Tak jo ty zlobidlo už ji nikam neutečeš." Pronesl jsem a podržel jsem ji tak aby ji mohla otřířt přitom jsem ji nechal opírat o mou nohu. S obřím sebe zapřejím jsem k plavčici pronesl. "Měla by si se alespoň zakrýt aby si nenachladla. Neboj já ji podržím aby ti nikem nautekla." Nabýdnu ji lehce starostlivým hlasem. Který mohl působit že mám strach o její zdraví ale spíše jsem se bál že mě poslechne.

V prvním okamžiku kdy se napruží jsem se bál že se odtáhne nebo mi rovnou jednu vrazí. Od ledové královny bych to i čekala ale jediná její reakce byla ta že se ke mě stavila neustále zády. Což mě překvapilo přece jsem ji nahou už viděl ale měl jsem pocit že jde spíše o to abych se ji nedotýkal na hrudí i když to jsem měl taky v plánu.
Její zadeček byl krásně vypracovaný někdo jako já by něco takového mohl vidět jen jako v porno časáku a určitě bych si na něco takového jen tak nesáhnul. Což mi nebránilo teď si to vychutnávat. Reakce ocásku se dali čekat. Chvili jsem zkoušel které části jsou nejvzrušivější. Špička ocásku nebo kořen ocásku nebo snad někde jinde pak jsem to místo začal pečlivě vysoušet. Abych zjistil zda ledovou královnu nepřinutím trochu roztát.

Lehce nenásilně jsem ji zvednul ruce abych ji mohl osušít i hrudník ale zdálo se že se nechá protože si še před sebou chránila osuškou a rukama a pak najednou jsem měl volné ruce k domu abych pokračoval její prsa byla krásná bylo třeba je důkladně vytřířt. Přistoupil jsem k ní blíž až jsem se opíral svým tělem o jějí. Aniž bych to zamyšlel údem jsem lehce třel o kořen jejího ocásku. Jak ji prsa tuhla políbil jsem ji lehce na krk. "Nezadržuj dech." Pronesl jsem tiše skoro milenecky a pokračoval jsem dál.

Její reakce mě překvapily a když jsem viděl jak se změnšuje a roztahuje nohy od sebe potlačíl jsem smích i vítězný úsměv. Nakonec jsem se na ni podíval a pokýval jsem spokojeně hlavou tedy jen lehce aby to nikdo neviděl.
Zvyžoval jsem co udělal s tím krásně vyšpuleným zadečkem mohl bych vyzkoušet zda ten pevný zadečk vyzkoušet. Pokusil jsem se ji otočit pak mě napdlo něco jiného pokusil jsem se ji lehce přehnout nebo ji dát na všechny čtyři než do ní zajedu. A začnu přirážet proti ní přičemž se vrátím opět k jejím prsoum a modlím se aby přávě te´d někdo nevešel na verandu nebo spíše moje koťátka prostože bych měl po ptákách. Možná i kojnice. Ale ta by mohla spíše brát jako zkoušku mé plodnosti nebo nadrženosti co bude větší. Pomalu jsem pokračoval ovšem pomalost mi nevydžela moc dlouho když jsem proti ní začal čistě živočišně kopulovat než jsem se do ni udělal hlasitě jsem si odechl no spíše zařechtal spokojením a pomalu jsem se od ní odtáhnul a vyklouznul jsem z ní potom co jsem se udělal doufal jsem že se udělal taky. Pak jsem zkusil uklidit ten nepořádek a vejít do domu. Pokud možná před ní pokud by ale vypadal že se domů nějáký čas nedostane rozhodnu se ji pomoci aby mě mohla navést kudy kam mám vlastně jít.

Kiyotaka Ayanokōji - 25. září 2018 21:17
Kiyotaka Ayanokōji

Bouřka

Usmál jsem se na kotě a lehce hravě jsem ji podbal za ušima. "Do haje zelenýho co." Pronesl jsem abych zmírnil její zmatení i když jsem viděl že je z toho docela nesvá. Když plavčice dodala jak dlouho půjdeme střelil jsem pohledem po mracích a bylo mi jasné že nemáme tolik času ale nechtěl jsem říkat zbytečné věci a plítvat dechem. Přitom jsem se zarazil nad převody času ale pak jsem nad tím mávnul rukou a pokračoval v činosti.

Sledoval jsem kotě docela mě překvapovalo že ji dokáže vzrušit i takováhle maličkost. Ale přesto jsem ji pečlivě utřel i když to pro ni mohlo být vzrušívé nechtěl jsem aby se udělala a já ji pak musel nést na zádech.
Zarazila mě myslenka koťat a chpadel když se ozvala ledová královna. Ta přezdívka na ni dokonale seděla. Když to přepočíla usoudil jsem že ostatní běželi napřed vypadali přece jen starší nebo ducha přitomnější než mi co jmse debatovali na pláži. "Jasné." Pronesl jsem nakonec a věnoval jsem kotěti povzbudivý úsměv. I když s tím vším větrem a blížící se bouří to muselo působit spíše jako poplácání po zádech od ďabla na rahu očistce přesto jsem se snažil působit povzbudivě. "Ukažjim že jsi zasloužíš být semnou." Šeptnuji povzbudivě ještě než vyrazíme na cestu.

***

"Hned jsem u tebe." pronesl jsem a sledoval jsem vílu chtěl jsem ji zachytit ale vypadalo to že se z toho udělala. *To se všechny věci tady udělají tak rychle nebo je je tak snadné vzrušit?* pomyslím si když vydím vílu. *Hele nemachruj a dávej bacha aby si vevnitř neposlintal podlachu z toho co tam uvidíš.* Pokárala mě část mé přikré mysli.
Otočil jsem se k ledové královně a vydal se za svým kotětem. "Zdálo se mi že jsem zahledl nějáké kotě tady ležet v trávě chtěl jsem se ujístit že tu někdo nezůstal raněný." Odpovím jí pohotěvě aniž bych věděl proč jsem lhal. Předschody jsem se zarazil. "Já věděl že to nebude eskalátor." Povzdechnul jsem si neurčitě a vyrazil jsem nahoru. Sám bych je brál po dvou ale s nákladem a kotětem jsem nemohl. Najednou jsem ucítil tah a instikticně jsem sevřel ruku a otočil jsem se po kotěti a heknul jsempřekvapením i trošku bolestí páč mi narazila hlavinkou do mých zásobníků a já protočil oči v sloup. A pomohl jsem ji nabrat rovnováhu. "V pořádku?" Zeptám se po třech krocích když konečně naberu sám dost duševní rovnováhy abych nekňůčel tím zásahem.
Schody jsem sice nepočítal ale poprvní padesátce jsem si byl jistý že mají tam mezi tisícem a nekonečněm. A to by mi dřív nedělali problém vyběhnout ale stím že nesu náklad v rukou a mezi nohama to bylo na houby. Skroro bych požádal královnu aby mi vyhonila uprostřed schodů aby sem nesl toho míň.

Když jsem viděl obě zamotané do osušek usmál jsem se na ně a zamával jsem jim a sám jsem vlezl na verandu a vydechl jsi a položil jsem tašku a pustil kotě. Když jsem uviděl statnou samici jak se začala předemnou doslova naparovat při sušení polknul jsem a veškerý zbytek energie se přesunul do rozkroku jak se mi z toho postavil. Náštěstí jsem nezačal slíntat ani blábolit. Za což jsem si tleskal v duchů.
Když jsem viděl jak koťata osušují sám jsem se začal osušovat i když moje koťata se tvářila že by se nejradějí nechala osušit odemně ale teď jsem se jim do toho nechtěl plést a byl jsem rád že si mohu vydechnout sám.
Když jsem pak s královnou osamněl vzal jsem suchou osušku a přešel jsem k ni a začal jsem ji lehce otírat záda. "Ukaž pomůžu ti. Vypadá to že toho máš za sebou dneska dost." Prohodil jsem a začal jsem ji otírat záda lehce jsem se přesul přitom k ocasu který jsem začal taky sušit ovšem mnohem jemnějí než jsem začal sušit její hrudník což bylo spíše než sušení obratné skrytí drážděné prsou. A pak jsem ji začal útírat i klín. "Kde to vlastně jsem?" Zeptal jsem se během toho se zájmem jako by mi o nic jiného nešlo. Než jsem se rozhodl opásat osuškou a vejít za ostatními dovnitř. Na prahu jsem se zastavil. "Můžu dovnitř nebo jako samec musím požádat o svolení?" Nadhodím ironicky.

Pán Jeskyně - 25. září 2018 20:46
Pán jeskyně Erinye

Bouřka

Plavovlasé kotě na tebe koukne, když spolkneš nadávku, jakoby nevědělo co od tebe čekat, a trošku vykulí své velká očka v očekávání, zda slovo dokončíš, protože nejspíše neví, zda něco udělala špatně, nebo proč jsi málem zaklel? Načež mávne rukou směrem k hřebenu a houkne "Tudy. Tam." Což ti vůbec neodpovědělo na otázku, jak je ten dům daleko. Což možná ale zaslechla plavčice, nebo to pronesla mimoděk. "Tak rychle, ať jsme tam co nejdřív. Čtvrt hodiny." No paráda! Vlastně je docela s podivem, že v tomhle světě je stejné měření času, a nejspíše i ospovídající tomu co znáš (pro herní jednoduchost)(klidně to ber, že řekla něco jiného a mozek ti to přeložil na adekvátní termín) i přesto, ocelové nebe se nezdálo, že by vám chtělo poskytnout tolik času!

Jakmile jsi utřel kotě, třebaže bylo asi hukotem větru dosti vystrašené, trochu se třáslo, nemohl jsi se ubránit pocitu, že slyšíš jakoby předlo a když jsi ji utíral bříško, i záda, její dech se měnil, težko říci, zda kníkala, ale rozhodně to bylo jako slastné posténávání. Ale na její vzrušivost teď nebylo moc času. Od nohou to začalo docela zábst, jak studený vítr se hnal po pláži, a i když jsi v moři neviděl ani krakena, chapadla, ani onu chapadlovitou holku, zvednuté špičky vln chapadla trošku připomínala. Ale myšlenky na chapadla a koťata? "Tak honem!" Z perverzních asociací tě vythl hlas ledové královny. V tom okamžiku kdy chytneš své kotě, a zeptáš se, zda jedno kotě nechybí. Pohlédne na Tebe, trochu nevěřícně, udiveně. "Jedna, dvě? Třetí. A dvě támhle. Jsou všechny! Jdeme!" Přesto se zdálo, docela jasně, že jí poněkud vyvedlo z míry, těžko říci, zda dojalo, nebo zaskočilo, jak jsi zareagoval a začal se starat o to, zda jsou koťata všechna. (s vámi běží tvé dvě, a ta z nafukovadla, ty dvě další, co byly na pláži to vzaly svou cestou jinudy, ale to prozatím nevíš/neřeš) Zatím to ber tak, že ses dopočítal a své kotata máte, a tak se můžete vydat na cestu. Plavčice s kotětem před tebou, ledová královna s kotětem za tebou ...

***

Kotě bičované kroupami, a zmáčené deštěm se postaví pod strom, zůstane stát na dřevěném chodníku a kouká poněkud nechápavě, proč scházíš ze stezky. přikrčí se, aby unikla bombardování, a kouká co děláš. Možná chvilku přemýšlela, že se chceš pod těmi větvemi schovat, ale nešla ze tebou. Ale ani neutekla. "Musíme domů, už tam budeme! Pojď!" Pípne na tebe dosti prosebně, poněkud promokle, ale neodchází a čeká co chceš dělat, zda jí zavoláš nebo ne? To už však dupeš a trháš šlahouny, které poutají vílu k zemi, obtáčejí se kolem jejích nožek, rukou, prsou, křídel, a dokonce jí pronikají do, do otvůrků. Když pak za jeden šlahoun zatáhneš, což vede k prudkému vytažení šlahounu z vílinýho zadečku, máš pocit, že to zavytí, které se jí vydralo z úst, bylo směsicí bolesti, překvapení, zděšení a hlavně rozkoše! Určitě se odpráskla, o čem svědčí i její očíčka, které se protočila jako nějaké panence! Rostlina, chaluhy, šlahouny se chvilku zmítají, načež se ty, které nejsou utžené, nebo přelámané stáhnou pod zem. Zatímco tělíčko víly, která se chvěje, spíše sebou škube v orgasmu, sebou hází v mechu. Párkrát sebou vysíleně škubne, a poté omdlí. Nejspíše vyčerpaná předešlým bojem, a posléze nuceným orgasmem. V tom se její tělíčko rozzáří, spíše pokryje jakousi září, snad prachem, jakoby hořela studeným, nebo spíše nehmotným, ale světelným plamenem, a následně zableskne, a. A prostě zmizí! Je pryč! Dočista fuč! Divné! "Hej?! Honem, co tam děláš, nezdržuj, musíme jít!" Slyšíš hlas ledové královny, která dorazila za vámi, spolu se svým kotětem které vedla. A nyní se zastavila, když viděla, jak tu samotné kotě čeká, místo aby šlo domů nebo se schovalo před deštěm a kroupami. "Co tam vyvádíš!" Ještě hlesne, a chce vzít kotě za ruku, aby jej táhla sama, ale kotě se evidentně (pokud tedy půjdeš zpátky, a nebudeš moc zdržovat, to jí jinak ledovka odtáhne) Přitiskne k tobě a nechá se táhnout dál tebou. Dál po dřevěném chodníku lesem. Ledovka ukáže na cestu a nechá vás dva běžet první a se svým kotětem jde za vámi. "Cos tam dělal?" Pronese, ale spíš to zní, jako by tě chtěla popohnat. "Tady nahoru, do těch schodů! Už jsme skoro doma." Pronese, což nyní zní jakoby konejšivě, asi pro koťata, když se dostanete na rozcestí, které rovně vede dál větší cestou korytem údolí po cestě, zatímco strmě vzhůru stoupá jakoby do úbočí https://img00.deviantart.net/b03c/i/2016/253/a/b/kamishikimi_kumano_shrine__takamori_by_rollwurst-dah6f5q.jpg, i když. Díky několika světlům v lampionech, a světlu nahoře v dálavě stromů, by si nejspíše sám odhadl kudy, o tom, že i kotě zná cestu, nemluvě. "Neuklouzni!" Pronese, ale zdá se, že to tentokrát nebylo na tebe, ale na kotě. A skutečně, po kamenech a dřevěných schůdkách přetékají čůrky vody, a najednou cítíš prudký tah, jak kotě uklouzne, ale podaří se ti jej zachytit tak, že místo aby spadla, nebo si sedla, jen neškodně narazí svým bokem do tvého boku a trošku pískne. Ale nezdá se moc vyděšená jen zaskočená. "Ouj." Pípne a pokračuje v cestě, ledovka na to neřekne ani bé.

Cesta tě trochu zadýchala, no trochu dost, sice si je nepočítal, no pokud jo, tak jich bylo sto tři a sedmdesát schodů, když dorazíte k dřevěné budově na úbočí. i zde jsou rozestavěné lampiony. Pod velkou verandou sedí plavčice, nyní zabalená v osušce, bělostné a chlupaté, určitě není přinesený z pláže, a suší se. Kotě, stříbrnovláska, která běžela s ní, už je zabalená v osušce a koukají jí jen chodidla a hlava s copánky. Usmívá se, a pokukuje do tmy, spíše přítmí, kde či spíše kdy se vynoříte? Na verandě leží množství drobností, které sebou přitáhly ty dvě, a také nějaké další věci, které vypadjí jako věci z pláže, které nejspíše donesly další dvě koťata, a podle všeho i samice s, chlapečky? Všechno je mokré a tak to nejspíše stojí zde, aby to nezaneřádilo vnitřek. Samice, ovšem bez chlapečků tu stojí také, a utírá se do osušek. Přitom máš pocit, že když jsi přišel, dává si velký pozor, no záležet, aby jsi vyděl jak si utírá svá prsa, aby mnutím a přejížděním po nich osuškou, ukazovala jejich plnost, tvar, velikost, a pak se do osušky zabalí tak, že jí prsa vystupují nad osuškou, kterou má uvázanou jen nad pasem a kolem beder. Pak vejde do domu, jen si nasazuje jakési huňaté boty, spíše něco jako návleky či kratounké pletené ponožky? "Tak? Jsme tu všechny?" Pronese ledovka. "Ano, vy jste poslední, takže vše v pořádku?" Ledovka kývne. "Tak se pojďte zahřát!" Pronese a ukáže do domu, a potí ti velkou bělostnou osušku, podobnou té v jaké se otírala samice, je v ní zabalená plavčice s kotětem, a i ostatní se v ní otírají. Nejspíše se všichni chtjí osušit zde na verandě, aby nekapaly do domu mokří? Přitom ledovka začne utírat záda jednomu kotěti, a plavčice druhému. Takže se můžeš utřít sám, i když vidíš jistou nevoli, že plavovlasé kotě by bolo raději, kdyby jsi jí utíral záda ty! Pak plavčice vezme obě dvě zachumlané kotěta a vede je do vnitřku domu, a pokyne ti, nejspíše aby si je následoval. Ale. taková možnost se naskytne snad jedině tady! Ledovka ještě není utřená a všichni ostatní odcházejí ...

Pán Jeskyně - 1. září 2018 06:01
Pán jeskyně Erinye

//Nažhav si kočičí chloupky :D

https://www.deviantart.com/ambient-avalancher/art/Caramel-Bimbo-Remix-721621806
https://www.deviantart.com/ambient-avalancher/art/Caramel-Bimbo-721432060

čičiči
https://www.deviantart.com/ambient-avalancher/art/STOCK-Ethiopian-Neko-Tests-ab-599796025
https://www.deviantart.com/ambient-avalancher/art/STOCK-I-Own-You-Lil-Boy-622655019
https://www.deviantart.com/ambient-avalancher/art/STOCK-Grain-and-Darkness-Test-621505960
https://www.deviantart.com/ambient-avalancher/art/Theory-of-a-Goldie-MILF-613029827 (takle by mohly vypadat i knežky u Sanii, hezky od klína nahoru se to čte i jako příběh o stvoření, o vzniku v lůně a rozlévání mléka z kalicha bohyně do světa)

https://www.deviantart.com/champra/art/Tits-Lover-293229434 a do téhle podoby pak vystavět oltář kojení, a obalit ještě od kotníků po bříško chapadly co je drží na místě :)

Kiyotaka Ayanokōji - 19. srpna 2018 19:51
Kiyotaka Ayanokōji

Bouřka

Sotva jsem se dokázal vzpamatovat z toho šíleného plaveckého výkonu. A už jsem měl nad hlavou hotový uragán. "Do ha..." Zarazil jsem se zaklení protože tu byla koťata sice byly na úplně jiném mentálním kanále než já ale proč bych je měl učit takové sprsťázny po půlhodině co se známe. Já bych seměl začlenit mezi ně ne je měnit na nás. *Tedy rozhodně neuškodí to že chtějí se vším užívat. Ale to že mě mají jako hračku se mi dvakrát nelíbí. Na druhou stranu ledová královna kdyby roztála. Mohla by být velmi zajímavá.* Pomyslel jsem si. "Jak daleko máte dům?" Zeptám se nervozně.
Bezmyšlenkovitě jsem chytil ručník a rachle jsem se otřel a začal utírat nejblížší kotě. Než jsem se sám rychle zabalil do osušky. Sice to nebylo něco co bych si obleknul do bouřky. Ale co se dalo. Tričko jsem jsem chytil mechanicky. A odfknul jsem si zničeně to nebylo něco co bych na sebe normálně oblékal. Ale te´d jsem potlačil každičký kousek sebe sebe sama a nasadil jsem svůj normální netečný obličej a natahnul jsem si ho. *No paráda. Moje noční můra ožívá. Ještě tomu chybí kraken vynořující se z moře a je to všechno.* Pomyslel jsem si a podíval jsem se lehce na moře a podvědomě jsem se otřásl. Při vzpomínce na tu chapadlovou hoku co byla dole. *Blééé nechat se znásilnit chobotnicí? Nebo Žábou? Bože tenele svět je úchylný. I když ty koťata a chapadla. Hmmmmm. To by mohl být opravdu skvělí pohled.* pomyslel jsem si zatím co jsem pomáhal balit. Tedy spíše nacpat věci do tašky. "Jo." pronesl jsem klidně a do tašky jsem vrazil ještě svůj přehrávač aby se nenamočil A čapnul jsem přidělené kotě. Ale tak něják jsem se nemohl dopočítat. Moje dvě koťata, ta málem utopená a ještě jedná co si hrala s mímy. *Moment proč o nich uvařuji jako o svých? No to je teď putna.* Rychle jsem se rozhledl jesli ji jedna z nich nemá u sebe. "Nechybí nám ještě jedno kotě?" Zeptam popřípadě.

Nikdo mě nemusel dvakrát pobízet abych vyrazil z pláže. Nechtěl jsem si zažít bouři na holou kůži. Sice jsem taky nechtěl aby mě někdo viděl v dívčím třčku s sukní z osušky. Ale momentálně měl život nebo spíše zdraví vyší hodnotu než moje důstojnost. Kterou pak snad zhrabu na hromádku jako hromadu spadaného lístí. Směr do hor mě celkem překvapil na druhou stranu jestli tady měli zkušenosti s přilivovými vlnami nebylo se čem divit že chtějí být od pobřeží co nejdál.

Potlačil jsem touhu poslat matku přirodu do hazlu spolu s těmi dvěmi co mě k tomuhle ukecali mít reinkarnaci byl bych teď v klidu a nějáká bouře by mi byla šumák a měl bych k dispozici pár velkých vemen a mohl bych spát jak by se mi chtělo. Prostě úžasný život místo toho tady zdrhám před kroupama. Do noh mě mlatí moje vlastní koule o velikosti kopačáku. A Ledová královna mi upírá pohled na záda a všímá si všeho co dělám. A já bych přitom nejraději naplácal na zadek.

Ta budova ke které jsme mířili vypadala tak něják mysticky a přitom zláštně povědomě. Připomínala mi horské prameny ve vesnici kde bydlel děda s babčou. Kam jsme jezdili na prázdniny se sestrou. na okamžik jsem se ztratil ve vzpomínkách na domov na pokusi šmírovat v lázních a dalších věcech. O Rejim který se věnoval kendu a od malal běhal za mou sestrou jako ocasek. Na Min se ktrou sem se poprvé v životě opil. Ze vzpomínek mě vytrhlo zatahání za ruku. Podíval jsem se na koťatko a usmál jsem se konejšivě ale zdálo se že to nepotřebuje. Popravil jsem si tašku a přidal jsem do kroku.

Najednou jsem však něco zaslechl překvapeně jsem ohlednul odkud to slyším pak jsem odhnul listí protože jsem čekal zatoulané kotě. A to jsem tu nechat nechtěl. Krom toho že by mi to mohlo dát plus body u těhle kočiček tak jsem nebyl necitelný zmetek za ktreho mě zbytek světa měl. To co jsem spatřil mě celkem překvapilo. "Víla?" Zamumla jsem polohlasně. Když mě kotě tahalo za ruku uhnul jsem a naznačil aby na minutku počkala. A rychlím pohybem jsem dupnul na kořeny abych ji osovobodil a vydal jsem se za plavčicí a koťatem projistotu jsem počkal na ledovou královnu abych měl přehled kudy popřípadě a pokračoval sjem sní k cíli.

Pokud bylo potřeba vzal jsem kotě na záda aby ji mohl nést a mohl trošku zrychlit k bezpečí. Když jsme byly konečně pod střechou vydechl jsem si a podíval jsem na koťata. "Všichni v pořádku?" Zeptám se když se snažím vydechnout a popadnout dech.

Pán Jeskyně - 19. srpna 2018 18:38
Pán jeskyně Erinye

Kočičky

Bouřka

Najednou se začnou mraky zatahovat, klesat daleko rychleji, než do tohoto okamžiku. hromy jsou stále čatější, i když zatím nespadla jediná kapka. Vítr fučí jako zblázněný, a je jasné, že na moři by se neudržel ani surf, ani nafukovadlo, ani průměrný plavec. Je třeba vyklidit pláž! Listy a měnší vetévky zlámané větvem bičují otevřenou krajinu pláže, písek lítá do očí, jako nepříjemný prach a lepí se na mokrá těla. Plavčice se rychle zabalí do ručníku, spíše osušky a otře, a jeden to hodí, zatímco druhým začne otírat jedno z koťat. "Tak rychle, mizíme, tohle je blízko! Domů!" Pronese, docela i na svůj hlas a hravou povahu autoritativně. Zatímco ledová královna otírá děvče z nafukovadla, která se poněkud cuká, asi jako dít, které si myslí, že je dost staré na to, že to zvládne samo, než aby jí s tím někdo pomáhal, a tím zdržuje ještě víc. Koťata neštěstí drží! Plavčice si rychle na sebe přehodí tričko s krátkými ramínky a natáhne šortky. Přitom ti hodí něco, kus látky co vypadá, no přesně řečeno je, dívčí tričko? Asi jediný kus oblečení, který ted můžeš použít, spolu osuškou, pokud nechceš běžet nahý! A to jsi asi říkal, že běžet v sestřině tričku s oblíbenou kapelou na prsou, a sukni, tedy z omotané osušky, se ti může sát jen v šíleném snu? To že přitom z jakési pletené taky vypadnou kalhotky kterými se vůbec nezdržuje netřeba řešit. Stejně tak, i oblečení koťat zredukuje jen na šaty, natažené přes hlavu plavovlasého kotěte, a vše ostatní nahází do pletené tašky a do té nakonec navrh hodí osušku. "Hotovo?" Podívá se na tebe, kotě a pak na ledovou královnu spolu s posledním dvčetem. "Fajn, tak rychle!" Otočí se na tebe. "Né že jí ztratíš! Drž se za mnou! Každej vezmem jednu a rychle domů!" Pronese iniciativně, čapne za ruku jedno kotě, druhé t téměř vsune do dlaně její dlaň, a vůbec se nerozpakuje na tebe ještě zavěsit tašku s vším obsahem z pláže. Když vběhnete pod koruny stromů, do lesíka, kde vůbec nějak neregistrujete nebezpečí Rýb, na pláž dopadnou první těžké, mohutné kapky. Udělají v písku důlky, a začnou bušit do listoví nad vámi.

Všimneš si, že stánky jsou na místě, nikdo se o ně nestaral, při takovém nečasu, jen jsou stažené jejich rolety, tu a tem ještě nekde leží plechovky s pitím nebo láhve s vodou. Ale jinak se zdá být všechno uklizeno, anebo alespoň sklizeno. Ale o tom, zda to při tom dešti neodletí, težko se dohadovat, máš pocit že asi ano. Výklenek kde si hrála, maminka, s synáčky, kojila je a bezstudně s nima souložila, je prázdný. Zůstal tam jen nafukovací balon s kterým si pohrává vítr. Nejspíše matka, i dětičky vzaly do zaječích, nebo spíš medvídkovských už chvilku před vámi. Ale patrně stejnou cestou jakou se vydáváte vy. Nevidíš totiž z pláže jiný východ, jedy pokud se nechceš drát travou nebo lesem. "Poslěšte!" Ozve se, a jako podrhnutí, hned potom se ozve hrom. Před sebou vidíš jen potemnělý les, ale nejspíše děvčata vědí kam beží, pod loubím vetví je vidět, zatím, cestička z písku, mezi keži, kmeny, ravou, tu a tam menící se na devenou lávku, aby překnenula kameny, písek, nebo prohlubeň. Máš pocit, že směr vede někam pod horu, ale přesný směr, nyní pod stromi, težko určit.

Cesta lesíkem se pomalu, vlasně rychle změní v běh, jak se z oblohy začnou spouštět prudké proudy deště. Pod stromy sice není nával proudů tak silný, spíše jen děsivě znející burácení zní z korun, ale přesto je kolem pošmourtněné počasí a zatažená obloha jakoby klesala níž a níž. Bubnování o koruny stromů najednou prolínat i zvuky pleskání a k nohám se tu a tam, začnou valit mimo vod i ledové kuličky krup, které nebyly zachyceny listy.

Všude je temno, né snad tak, že by jste neviděly, ale šero, a spolu s vodou která stříká zeshora je orientace docela obtížná. Vlastně se dá orientovat jen podle cestičky v písku, který bělostně září mezi trávou a keři, ale tu a tam je písečná cesta přerušena dřevěným můstkem, nebo delší lávkou. Ty jsou kluzké a tak musíte postupovat pomaleji, nebo riskujete uklouznutí. A hlavně se musíte držet při sobě. Tedy, přinejmenším ty by ses měl držet u nich, jinak tu nejspíše nic nenajdeš, a zabloudíš. Takle v dešti, kroupách a chladu, jak se prudce ochladilo, postupujete asi deset minut, nyní se zdají mnohem delší než normálně. Když se zdá, že se údolíčko dvou kopců rozevírá do široka. Sice je na druhém konci, kam skoro nevidíš, přez tmu a černotu mraků, opět uzavřeno kopcem napříč, ale na úočí jedné strany je osvětlená dřevěná budova. Nízká, ale svítíci do temnoty a dálky jako maják. Její stavba je velice podobná japonským dřevěným letním domům, jakýmsi hotelům nebo spíše budovám lázní. Pod střecho na verendách je rozsvíceno několik lampionů, jenž nejspíše nyní neslouží k oslavě, ale prostě jen k orientaci, skutečně jako maják. Budova budí dojem tepla, krásného žlutě sytého oranžového světla a bezpečí. Jakoby to byla nějaká stará mystická budova z počátku přelomu minulého století. "Tudy, támhle. Už tam budeme!" Pronese, spíše křikne plavčice, a ukáže směrem k světlenému domu. Ovšem přímou cestu skrze údolí nevidíš, musíte se asi ještě ponořit do lesů, údolíčka, aby jste se pak vynořili až pod budovou. Soudíš, že dalších dobrých deset minut cesty v dešti. Ale bouře se nezdá, že by chtěla pominout tak rychle, takže se asi cesta vyplatí!

Jedno z koťat tě stiskne za ruku, chvilku to vypadá, že v obavě, před bouřkou. Ale když se na ní podíváš, i když má splihlé vlásky, culíky, usmívá se, jakmile jste zahlédli budovu a její hřejivé světlo. A dokonce tě táhne za ruku dál. Aby jste pokračovali! Plavčice s druhým kotětem je kousek před vámi, a za vámi běží ledová královna s dívkou z nafukovadla. prodíráte se lesem (tedy běžíte po cestičce a můstkách, ale občas semtam váš šlehnou nějaké nasáklé větve a teče na vás voda, nebo vás praští kroupa a vodní tříšť) když máš pocit, že zaslechneš jakésí pískání. Snad vítr? Ale pak se ozve znovu. A znovu! Zní to jako dětský kvičiví, spíše pískavý vysoký hlásek, který se dere z křoví? že by nějaká jiná zraněná kočička? Ne! https://www.deviantart.com/martymartyr1/art/Earthbind-Homage-743160410 Pokud se tím místem jen ohlídneš, rozhrneš listí, nebo jej prostě jen rozhrne vítr, uvidíš pod jedním stromem něco, někoho, napřed si myslíš, že to je dívka, děvčátko? Ale pak si uvědomíš, že má plné ženské, nu přinejmenším, smyslné tvary, ale je, maličká! Tedy, přinejmenším řikrát menší než koťátko, tedy to které držíš za ruce. Vypadá jako velká panenka, jen s ženskými tvary! Omotávají jí šlahouny nějaké rostliny, ona se s nimi snaží bojovat, ale nemá žádnou šanci, jak jí snad kořeny, zablokovaly ruce, nohy, a obtočily se i kolem bříška. Chvilku nechápeš, než ti dojde, že dívka, panenka, nebo co to je, má na zádech křídla! Proto je pod tím stromem?! Pod stromem neprší, ale to neznemená, že tam je pro ní bezpečno, to už určitě, naprosto jasně poznala! Děvřátko pištivě kníká, marbně bojujě, snaží se mávat křídly, natahuje ručičky, kope nohama, ale šlahouny jí omotávají víc a víc, a její pískot zaniká v burácení deště. kdyby jste kolem právě neprobíhaly, nejspíše by jí nikdo ani nezaslechl. Kotě tě zatahá za ruku, aby jsi šel, přidal do kroku! Za vámi dobíhá ledová královna s děvčetem z nafukovadla. koťátko běží po tvé druhé straně, a tak děvče pod stromem asi nezaslechla nebo neviděla. nad vámi se zablýsklo, a hned hlasitě zahřmělo! Bouře je přímo nad vámi. Do zad tě udeřila ohromná kroupa, a kotě netrpělivě tahá za ruku, asi i jí, i ostatní bičují kroupy. Plavčice s druhým kotětem vám zmiteli za ohybem keřů po cestě.

Pán Jeskyně - 10. srpna 2018 21:36
Pán jeskyně Erinye

https://madpanda.cf/g/1268559/b1fd31733d/
Tohle se vám bude líbit - cca. něco jako pokedex xDDD

Zkusím to najít na nějaké jiné stránce takle kompletní (tahle má dost často výpadky a hlavně blbý limity na počet otevřených obrázků)

Kiyotaka Ayanokōji - 17. července 2018 00:52
Kiyotaka Ayanokōji

Kiyotaka Ayanokōji

Kočičky

Lehce jsem přivřel oči ve snaze rozluštit co by ta zkratka mohla znamenat. *IQ to nebude. Spíše nějáký identifikační kod. To totiž dává mnohem vetší smysl než cokoliv jiného. Nebo taky nějákou rasovou pitomost.* Napadlo mě ještě. Po vysvětlení ledové královny jsem přikývnul a sledoval jsem jak to vypadalo to úchvatně pokud byly opravdu o tolik technicky ve předu jak je mohla rozhodit věc jako přehrávač. Proběhlo mi hlavou a lehce jsem trhl pohledem ke koťátům.
Zamračil jsem se a poslouchal jsem ji. *Ano vyhody to jsou ale pokud jsou všichni takhle sledování. Co soukromí nebo co jim zajistí že to nebude zneužito? Taková věc by umožnila vyhledávat cíle aniž by o tom věděli.* Pomyslím si trošku nejistě protože se mi to nelíbí. Ale pokud chci alespoń nějákou svobodu budu to muset zkusit udělat. Když pokračovala přejel jsem si rukou po tváři. "Bože Bikracie je všude? To se ji nezbavím ani po smrti?" Zeptám se trošku šokovaně a lehce ztuhnu ale lak se usměji jako bych žertoval jsem si jistý že jsem nic neprozradil. I když ledová královna mohla něco postřehnout.
Podíval jsem se na ni. "Hmm. To bych mohl i když mám takové podezření že dostat se tam by mohl být docela problém." Prohodil jsem a podíval jsem se na Ledovou královnu jestli semnou souhlasí.
"Do města bych se dostal ale na registr bych to sám asi nedotáhnul." Vysvětlím plavčici svůj problém.

Chtělo se mi něco říct ale tím bych nás oba jen zdržoval proto bylo lepší to nekomentovat a pokračovat ve snažení dostat se hlouběji do vody abych mohl plavat.

Když jsem si všiml ledé královny přemýšlel jsem kam se rozprchnuli ty krabí holky. Ale možná vycítili počasí a skryly se do ukrytů před počasím. Napůl jsem se bál že se objeví Ryba nebo jak se ta obří žába vůbec jsmenovala. A pokusí se má stáhnout dolů. Sledoval jsem skvělou filmovou scénu. Na kterou bych si s radostí počkal v kině. Ale te´d mi to tak super nepřišlo. Proto jsem zrychlil když sem viděl jak se dívka zmítá ve vlnách. Dopad kruhu má docela rozhodil. Ale intiktivně jsem jej popadl kousek mě si uvědomoval že se bude hodit pro holku v jejím vyděšeném stavu. když jsem se k ní přibližíl zpomalil jsem a tla čil jsem před sebou kruh. "No tak chyť se." Pronesu trošku udýchaně a pomůžuji chytít se kruhu aby se udržela nad hladinou pak jsem kruh přetočil tak aby do něj zapadnula. "Tak se drž se ano a dívej se na mě ano." Pronesl jsem a rychle jsem se rozhledl k vlnolamu který se mi nezdal nejschůdnější ale byl blíž. Zaklel jsem a začal jsem kruh tlačit k pobřeží. "Tak budem dělat pěné tempa. Tak ruce a nohy. Díchej nosem tak pěkně nosem pusu zavřenou." pronesu a vyprsknu vodu a tlačím kruh před sebou využívající především k plavání nohy. Když jsme se dostali do míst kde už jsem dostáhnul vydechnul jsem si a postavil jsem se a tlačil jsem ji před sebou dokud nedosáhla taky.

(pokud byl opravdu silný proud tak zamířím k vlnolamu)

První jsem zkontroloval kotě. Když jsme vylezli z vody jestli je v pořádku a pak jsem si konečně sednul s jistou ulevou díky tomu kruhu to nebylo tak špatné. Ale byl jsem docela vyfluslí. Nerad někoho zachraňuji.
Když přišli ty dvě pozvednul jsem obočí. "neměli jste je náhodou hlídat?" zeptal jsem se nakonec trošku kousavě.

Pán Jeskyně - 16. července 2018 12:20
Pán jeskyně Erinye

Kiyotaka Ayanokōji

Kočičky

...

Děvče se na tebe zadívá, okamžik tě měří od hlavy k, ke klínu ... a pak od klůnu k patám. "Trenérem, no ze všeho nejdříve budeš potřebovat své íké." Pronese jako by to byla naprostá samozřejmost, a ty jsi měl tušit, co to nějaké íké jakože má být? Ovšem dívka s fialovými vlasy, ledová královna, přistoupí k plavčici, děvčeti s kruhem zezadu lehce tí zatlačí na ramena a zátylek a odhrne vlasy do boku, takže odhalí temeno a šíji. "Íké, identifikační kód, licenční číslo přidělené každému ternéru." Pronese a dotkne se místa asi dva tři palce pod koncem vlasů na šíji dívky. Tam se objeví něco, co doslova vypadá jako by proteklo, nebo snad prosvítilo její kůží! Skoro by jsi řekl, že to kombinace čárového kódu, a změti čipových obvodů, podobné tetování v pokožce, v barvě zlata, lesklé a vznáší se to nad její šíjí? Skoro to vypadá jako nějaký hologram nebo projekce. Když to náhle vše opět pohasne a tetování, či co to vůbec bylo zmizí. "Každá trenérka ho má, když projdeš registrem můžeš přez něj spravovat svůj status i peníze a tak, dokonce i body nebo se sledovat na mapě." Začne vyjmenovávat všemožné výhody registrace plavčice. I když, vzato kolem a kolem, bystré mysli neunikne, že to určitě má i své nevýhody, být pod takýmsi jakýmsi sledovacím dohledem. Protože to až moc nápadně připomíná GPS a platební kartu, tedy alespoň podle toho co říká děvče, ovše otázka je, jaká je pravda a úroveň místních technologií? "Samozřejmě jsou ještě potřeba drobné administrativní věci, dotazník, a souhlas rodičů u mladších dětí, mít vlastní matingball a lékařská prohlídka a ..." Vyjmenovává docela jasnou a jednoduchou birokracii asi jako kdyby jsi se chtěl zapsat do sportovního kroužku turistů po kráse cestování japonskými ostrovy. "Nejbližší centrum je v Kei" (jméno města) "Tam by jsi se mohl registrovat." Pronese a zasměje se, spíše poťouchle pousměje. "A rovnou se zapsat do ligi. Pokud máš íká, matingball a matingmona." Nadhodí s úsměvem, což přeruší chladné či spíše strohé. "Tři." Chvilka ticha. "Pro vstup do ligi musíš mít tři matingmony." Ozve se na vysvětlenou.

Náhle je váš rozhovor přerušen událostí ve vlnách a větrem, děvčetem které se na vlnách na nafukovadle řítí poněkud nebezpečně sem a tam, hnaná více větrem než svojí vůlí. Obloha se od hor, kopců docela zatahuje, v dálce je už docela tmavo, a vítr, dosti chladný je rychlejší a rychlejší. Krásné počasí končí! Zdá se, že se něco blíží, po horkém dopoledni a kusu odpoledne, to bude asi pěkný slejvák, když se podíváš nad kopce! Vběhneš do vody a dereš se proti vlnám. "Plavala moc daleko." Sikne jen ledová královna a odhodí plechovku, sevře pěst a rozeběhne se po vlnolamu, do míst směrem, kterým vlny unášejí děvče na nafukovadle. Plavčice chvilku kouká kudy kam, pak se rozeběhne pro svůj kruh a běží pro něj, načež se rozeběhne po vlnolamu za ledovou královnou.

Ty se prodíráš vlnami, vlnou za vlnou, napřet to jde docela dobře, dokud máš vodu tak nějak ke stehnům, poté co ji máš u zásobníků a pasu, jsi dost zpomalený a každá vlnu tě zpomaluje víc a víc. Ale na ponoření to ještě není. Ztratíš rochu času, až je t voda někam nad pupek a může se začí pořadně věnovat tempům a podplavávat vlny vždy když k tobě nějaká míří. Čímž se stá rychlost konečně zvýší, a můžeš plavat vstříc děvčeti na nafukovadle.

Na vlnolamu mezitím vidíš ledovou královnu jak z matingballu vyvola stvoření které jsi již viděl, https://rule34.xxx/index.php?page=post&s=view&id=2141735 napůl ženu, napůl chobotnici, a ukázala jí směrem k děvčeti a nafukovadlu. Tvor, žena, dívka, chobotnice, nebo co to u všech rýžových placek je skočí do vody a pluje to nejspíše pod vodou, vidíš jen dráhu bublin a proudu, podobnou torpédu, směrem k nafukovadlu a dívce. A pak! Místo výbuchu, tohle chtělo natočit, výjev jak z hororu! No vážně, takovouhle svénu by dobrej filmař nenatočil za míň než oskaza za efekty. Zpod hladiny vyrazí několik chapadel a obalí nafukovadlo i vřeštící dívku a začnou oboje omotávat a stahávat pod hladinu. Ovšem samotné nafukovadlo je nejspíše pro chapadlo dívku moc velké a silné, takže se jí nedaří jí pod vodu stáhnout, naopak, stáhne jen jednu polovinu, takže druhá se zvedne nad hladinu. Kde si všimneš, že nafukovadlo má mimo jiné lodní šrouby, jako pohon! Ty nyní pracují na hladině a rozstřikují vodu do všech stran. Tím však se ztratil odpor šroubů které nafukovadlo drželo proti tlaku chapadel, to se obrátí jako míček na hladině, chapadlo dívka je vytažena nad hladinu a pak plop plop efektem odpálkována dobré tři metry na hladinu kde zahučí s velkým žbluňk! Nafukovadlo nyný nezatížné se začne hnané větrem a vlnami hnát na vlnolam a tak jediný kdo asi potřebuje záchranu je děvče trčící hlavou z vody a mávající ve vlnách.

Než k ní stihneš doplavat, přistane jí téměř na hlavě růžový kruh, který jí doneslo nad hlavu jakési létající stvoření, z kterého jsi zahlédl jen stín a křídla, ale nejspíše, zcela určitě patřilo děvčeti s růžovým kruhem, plavčici. Takže nyní už je tvým úkolem jediné, chytnout se kruhu, a dotáhnout přez vlny a proud, vítr děvče v kruhu do bezpečí. Tedy buďto k vlnolamu, kde čěkají obě dvě dívky, což je blíž, ale břeh je příkřejší, kamenitý a vlny se o něj víc bijí, ale je blíž a devčata tam čekají, nebo využít sil a proti vlnám z boku děvčy odtáhnout či dotlačit až na písečnou pláž, kde dokáže vycupitat sama po písku?

Pán Jeskyně - 15. července 2018 13:27
Pán jeskyně Erinye

Kiyotaka Ayanokōji

Pláž (1/2)

Kočičky

Během lehkého slovního škádlení, kdy si trošičku dobíráš děvče s růžovým kruhem, ale i fialovlásku si všimneš zajímavé věci. Když na fialovlásku ukážeš pobaveně ukážeš, a oznámíš její bod, děvče zůstane chladné jako kámen. Ani nehne bevou, nic. Ovšem poté co se škádlíš s děvčetem s růžovým kruhem, jenž odolává tvým sexuálním nabídkám, a odtáhne se s tím, že už není malé koťátko. A ty oponuješ tím, že *Né, jen je o něco větší* Všimneš si, jak sebou fialovláska zaškubala smíchy a vyprskla trochu limonády do písku. Což je docela zarážející, ale co?

Jak se pak k tobě lehce děvče s kruhem nakloní, tvůj plán se povede askutečně jí dokážeš vyvést z rovnováhy! Jenže s něčím takovým nejspíše nepočítala tvá dvě koťata, jedno které ti sedí doslova na klíně a tře se zadečkem o tvůj úd a zásobníky, i druhá, která se o tebe otírá z boku. Takže valná hromada, která z vás zbude, zůstane ležet v písku by sice byla pasbou pro nějaké úchylného porno fotografa, ale tobě se nepodaří mnoho z kýžených dílů. Sice přejedeš jednou rukou některé po zádech, a druhou některé dokonce po ocásku, ale v té změti těl se nedá dost dobře poznat která je která! Nejspíše skutečně máš ruku na zádech své vyvolené, ale ocásek nejspíše patří plavovlásce. A to co máš v puse určitě není prso! Chvilku oblizuješ nos a tvář stříbrovlásky a pak dokonce ucho. Než se konečně vaše tváře dostanou k sobě tak, že už můžeš dýchat. Obě koťata se vesele smějou a nejspíše se jim ta mumraj míchanice i líbí. Prvotní reakci kočičky s kruhem jsi však nemohl díky svým milenkám zaznamenat, neboť ti strhly výhled jak na tebe dopadly. Ale nyní když se zvedá se zdá docela v pohodě, asi to zakopnutí věnovala navrub písku a ne tvému úmyslu. A pád na dvě dívčí těla jí nevadil, otázka je, jak by reagovala, kdyby jsi jí nyní ocucával prso, a vše byl úmysl, kdo ví? "Všichni v pořádku?" Jen se omluvně zeptá a kouká na vás a zvedá se a dřepne si, a podává ruku jedné z kočiček, aby se zvedla a vytřepala si písek z vlasů. Přesto máš pocit, že jsi zahlédl, že fialovláska tvůj úmysl pochopila a viděla, ale neřekla ani ň.

Tvá poznámka o lákání divokých manigmonů fialovlasou dívku nejspíše v prvém okamžiku nijak nerozptýlí, a pokud ano, nepostřehneš jediný pohled, údiv nebo záchvev obličeje. Pouze přiloží k ústům plechovku s limonádou, dlouze se napije, čímž docela mazaně zakryje svůj obličej, nejspíše o tom přemýšlí. Chvilku pak na tebe kouká a rukou s plechovkou na tebe ukáže prstem a lehce s ní mává sem a tam. Těžko říci co si o tom myslet, když na tebe míří ukazováčkem. Snad jediná výhoda je, že tentokrát má v ruce plechovku a ne loveball. "Zajímavá úvaha. A otestovat jí nemůžeme, protože pokud máš pravdu, odchycením by se to zrušilo?" Chvilku to znělo nadějně, pak spíše jako nedůvěřivá otázka. Svěsila ruku a položila plechovku do písku. "Takže řešení je, pouze tě sledovat a chytat matingmony které na sebe budeš lákat? Tak jsi to myslel?" Pronese bez skrupulí. Pokud ano, nejspíše nejenže se dá dost těžce odhadnout, ale i jí to zatraceně pálí! "Ovšem ty zůstaneš nechycený, aby jsi je lákal, tak si to představuješ?" Ještě dodá. Což nejspíše udiví růžovokruhové děvče, jenž se na ní otočí a s údivem se zeptá. "Myslíš, že by to šlo?" Načež místo pokrčení rameny, nebo obligátního vysvětlování fialovláska vstane. "Ne. Ne tak jak si to představuješ." Pronese a lehce se natočí jakoby k odchodu. "Co, co tím myslíš?" Pronese děvče s kruhem, a dokonce cítíš, že i placovláska i stříbrovláska vedle ebe poněkud znervózněly, nebo jsou zaujaté, a tentokrát to není asi vzrušením z tvého laskání a přítomnosti. "Divokého matingmona bude každý zkoušet ulovit i když bude v přítomnosti trenérky. Jestli ho chceš mít sebou jako divokého, každý ho bude chtít ulovit. Aby zůstal nechycený a mohl chodit volně, musí ukázat, že není matingmon, ale stát se trenérem. Pak můžeš jít s ním a chytat to co k němu přileze. Nejspíš." Pronese fialovláska a protáhne se jakoby jí ta věc už trochu začala nudit, to všem vysvětlovat. I když, zvláštní je, odkud vůbec má a ví všechny takové informace?

Když se však začneš s růžokruhovou dívkou bavit o loveballu opět se usadí. Zdá se, že jí to zaujalo, nejspíše jsi pro ní jakási záhada, kterou se rozhodla vyluštit, nebo alespoň, být pro ní alespoň dočasným rozptýlením? "Ne, to teda není, je skoro nemožné nemožné je získat! Je jich jen pár." Pronese fascinovaně děvče. "Čtyřiadvacet." Ozve se tiše, rázně, ale spíše doplňkovým hlasem. "Cože?" Koukne růžovokruhá dívka na fialovlásku. "Je jich čtyři a dvacet. Loveballů. Nebo přesněji bylo." Pronese děvče bez emočně, jako by četla zprávu z novin. "Jak to víš?" Napůl chladný, napůl bezemoční pohled. "Vím." Což fialovláska ještě doplní o. "Ne." Když se děvče s růžovým kruhem nadechuje k nějaké další otázce. "Ale ..." Opět to samé. "Ne." Pronese fialovláska. Děvče se tedy jakoby, spíše naoko uraženě otočí, a považuje to za ukončený, prohraný rozhovor. Vrátí se pohledem k tobě. "Tak kde jsi jej vzal?" Fialovláska nehla ani brvou. I když, možná přeci jen by takovou záhadu taky ráda rozluštila? V jejích očích přeci jen jakýsi zájem vidíš, i když je hluboko, hluboko někde dole, v hlubinách kam se nedá snad ani ponořit. "Její zodpovězení?" Pohlédne děvče nechápavě a rohlédne se okolo sebe, koukne na své společnice a zpátky na tebe. "Co chceš?" Zeptá se poněkud nechápavě, se skutečně podivným výrazem, ne nijak uraženým nebo soudícím, spíše udiveným, že chceš zaplatit za informaci. Nejspíše asi tento svět na to není zvyklí, nebo přinejmenší ona není.

(Tváří se skoro stejně nechápavě, jako by jsi se na ulici někoho zeptal kolik je hodin a on řekl, že ti to řekne za pětikorunu - prostě jakýsi údiv jiných morálních zvyků světa, nic víc - asi čekala, že to vybalíš)

Když tak sedíte na pláži, máš najednou pocit, že se trochu zvadá vítr, vlny se poněkud staly většími, rychlejšími. Trochu se ochladilo. Objevilo se několik rychle letících mraků! Ale co je nejdůležitější! Všimneš si, že děvče které jezdí v laguně na nafukovacím čímsi, se ve větších vlnách dostalo do potíží, nejspíše jí vlny ztěžují ovládání čehosy, a vítr jí žene více mimo lagunu a na vlnolamy a ona má co dělat držet se na nafukovadle. Ovšem asi vítr, vzdálenost, a vaše zábava nedovolovala slyšet její volání? (Reaguj podle libosti nebo hodu, čím vyšší hod, tím dříve zareaguješ, pokud bez hodu, ber to až na konec rozhovoru - pokud chceš reagovat - s vyšším hodem to můžeš kdykoliv přerušit a reagovat dřív)

Kiyotaka Ayanokōji - 7. července 2018 23:22
Kiyotaka Ayanokōji

Kiyotaka Ayanokōji

PLÁŽ

Bylo to úžasné stačla jednoduchá hrozba a balo to najednou jako bych zmáčnul mute a poslouchal v dálce jen nějáké švitoření malích holek nádhera tak kdyby to fungovalo v realiteě asi bych si medil neskutečně. Bohužel to zafungovalo jen takdy a kdo ví na kolikrát. nerad bych aby si pro mě přišel někdo jiný než se něco dozvím nebo si trošku užiji.

Když mě přivedli do svého malého ráje nahého dokázal jsem si představit právě teď scénu kdy ze křoví vyskočí jejích starší sestra a zakřičí. "Úchylák." a nakopne mě nebo pračtí holí mezi nohy než se stihnu vzpmamatovat. Ovšm tyhle koťatka vypadali o hodně smyslněji než malé holky. Byly sice vzhledem tak kolem dvnácti a třinácti let ale ve skutečnosti byly rostlé jako mnohem starší holky. Dokonce vyvinutější než některé naše holky na vyšší stradní. Ta myšlenka mě upřimně pobavila. myšlenka s kruhem mě fascinoval na tolik že jsem se olíznul ale pak jsem se zarazil. *To jsem přece nejsem já. Že by na mě zapracovala ta démonka a nechala mi v hlavě něco na památku?*Zamyslím se skoro se mi to zdá pravděpodobné nikdo by si moc rád nepřipouštěl že to má v sobě.
Když mě z myšlenek a obáv vyručí právě stříbrnovláska usměji se na ni je roztomilé že se dokáže radovat ze zásahu na tak strašně krátkou vzdálenost. Přesto nemám srdce ji to brát a zatvářím se jako by mě opravdu dostala a pak ji to vrátím a rychle se přikrčím abych ji další vystřel znesnadnil. Když pak začně stříkat na mě vodu ručně zaskočeně ji to vrátím než mě oslapí. Než jsem se stihl vzpmatovat skočila mi kolem krku. Takový vívoj údálostí jsem vůbec nečekal a tak sem ji ji objal a přitom jsem se opřel zády o ostrom abych se udržel na nohách. Vážně stačilo malinko a šel bych k zemi. Když si uvědomím kolik málo stačilo aby se na mě nabodla zarazím se uvažuji zda to byl její záměr vypadal jako malá holčička ještě měší než byla moje sestra. A to bylo co říct. Když mě mě tiskla své člo a nosík stejně jako prsa políbil jsem ji a jednou rukou ktrou jsem ji předžoval jsem ji přejel opatrně po ocástku jak se jí to bude líbit trošku její honit nebo čechrat všechny možnosti kromě prudkého zlomení to by asi nebylo nejlepší přesto mě zajímal vysledek,. "Tohle je nečekaný útok víš o tom?" zeptám se ji tiše a spiklenecky a pak ji zajedu rukou pomaličku do klína a chvili ji líbám než se natáhnu a pošeptám se. "Asi si se netrafila chceš zkusit něco jiného mám tě trošku popravit?" zeptám se nevině a pomohu ji popřípadě na mě nasednout.

Když si pak všimne přehrávače nechám jis klouznout a vydám se k němu abych uchránil svůj majetek když jsem ji evidetně zmátl svím požadavkem vypadal jako by vážně nevěděla o co kráčí ovšm ty její očička bly dokonale odzbrojující že jsem se pohnul ještě než řekla prosím teprve pak můj mozek probral z hypnozi kočičchý očiček. "Výborně." pochválím ji spokojeně akdyž ji dávám sluchátka začnu ji trošku hladit aby si to užila zdá se že ouška jsou tak vzrušivá nebo možná jen u nich to budu muset ještě vyzkoušet. Pak jsem se usmál a pokýval jsem hlavou. "Ano je tam hudba." přitaká a upřimně doufám že to Mimimi patří k písničce ne k tomu že si myslí že si to nechá.

Sledoval jsem její očika a přemýšlel jsem co si mám myslet určitě to byla jen hra světl nebo má bůjná představivost. Naklonil jsem se a políbil jsem ji a nechal jsem ji s přehrávačem a přešel jsem k druhému koťátku. Sledoval jsem ji jak se opatlává kréme. "Ukaž pomůžu ti.ů pronesu přátelsky a posadím se k ní a začnu pomaličku roztírat po jejích prsou když vidím jak se vyprsuje políbím ji načelo a pak ji lehce polechtám v podpaží. Ale pokračuují dál vypadala nádherně k zulíbíní nebo jiným věcem když jsem se přesouval níže a roztíral jsem krem po jejím bříšku náklonil jsem se k ni. "Vypadáš skutečně dobře. Moc se mi líbíš." Pošeptám ji dověrně než nám dojde krem ale to mi nezábrání chvili jí přejet prsty po klíne a lehce roztáhnout nohy od sebe.

Když jsem jim vysvětlil co mám v plánu a začali zase s Cumou zamračil jsem se z kontextu bylo jasné že jde o něco pěkně perverzního ale netušil jsem co. Když pak obě požili ručky ukázala jsem jim jak na to a nechál jsem je udržvoat tempo a přitom jsem obě hladil po ouškách nakonec jsem je zrazil a končil to sám abych je mohl ostříkat sám. Překvapilo mě kolik se toho do mě vešlo nebo spíše kolik dokáži dostat ven první jsem plavovlásku postříkal od prsou dolůů a pak jsem postříkal i stříbrnovlásku. A vydechl jsem si a přešel jsem k plavovlástce a začal jsem ji roztírat noví operova rém po těle. pak jsem se usmál a přivolala jsem k sobě stříbrno vlásku a posadíkl ji tak abych ji měl pohodlně na dosaha oaptrně jsem do plavovlásky zajel samozřejmě s jejím souhlasem a začal přirážet proti ní pomaličku a přitom na druhé roztíral opalovací krem aby se nám nespálila to by byla škoda.
Když jsem se do ni udělala vyklouznul jsem z ni spokojeně a postakal jsem se aby se udělala i střibnovlaska i když jen tím jak jsem ji roztíral opalovací krém pokud se vyloženě nedožadovala dalšího namázaní zevnitř.

Když jsme je sledoval jak se válejí na písku a poslouchají muziku zamrkal jsem přkvpaneně když jsem viděl srdičko. *Né to se mi jen zdálo.* Pomyslel jsem si vážně a usmál jsem se aby to zapudil. nechal jsem je mluvit. Pohybem ruky jsem pavovlásku vyzval aby mluvila dál. "Opravdu to by znamenalo že bych nemohl být váš že?" nadhdím trošku škádlivě. z toho jak to nazvala jsem vyvodil dvě věci bu´d jsou iné druhy nebo tomu říkají jinak. "Slyšel jsem jak tomu říkají Lovebal.ů nadhodil jsem pak s lehounkým úsměvem.
Po jejím poprosení jsem se na ni podíval a políbil jsem ji. "Zatím ne. Až přijde čas ano?"

První boj

To že byl jazyk slizký alepkavý mě nepřekvapilo. na okamžik jsem si vzpomněl na jeden Hetai se slime ale když jsem viděl jak si to zatracená ropucha vyložila. *Ne ropucha ale ryba. Netušil jsem kde se vzal ten pitomí název když já bych ji prostě nazval žabou nebo žabincem. Ale nebudu jim tu přepisovat slovník. Když ani nevím v jakém postavení tady vlastně jsem.* pomyslím si v té cvhilce kdy můj mozek neni vyděšený tím že se ke mě ta ropucha přiblížila. Vlastně ani nevím která část mého mozku převzala kontrolu že jsem vydšeně nevykřknul ale v momentu děsu jsem byl na svou sebe kontrolu nesmírně hrdý i když mi tu ropuší holka olízuje ptáka a chystá se semnou spářit.

Bohužel jak se zdálo ropucha si můj boj o nádech a osvobození vyložila po svém pokud byly všechny bytosti přibližně jako ona tak to že jsem chlap bude opravdu opravdu velký problém. Naštěstí když ji koťata hodily do vody jsem si vydechl a spadl mi ze srdce betový blok. I když malíčká část mě se ptala jak by to bypadalo se sní opravdu spářit a nesnažit se jen bránit a výt přitom vyděšený k smrti. Možná ro byl jen můj pocit ale když kvákla na posled nebyla uražená? *Doufám že ji vidím naposledy.* napadlo mě nechtěl bych zrovna rybí společnost an cesty kamkoliv se hnu.

KOČIČKY

Plechovka se zdála být v pořádku samozřejmě byly metody jak něco dostat dovnitř. I když jsem si nedovedl představit jak by to za takouvou chličku zládnula. Nebo proč by něco takového připravovala dopředu. Přesto malá část mé osobnosti plně paranoidní bušila na poplach ale stejně jsem měl žízeń a nic jiného bych asi nedostal takže nemám na výber. Samozřejmě mohl jsm si vybrat další lechovky ale to by asi nic nezměnilo byly metody jak se uchránit i tak.

Neubránil jsem se súsměvu když sse obě usadily po mém boku každá pěkně jedna po káždé straně jinak řečeno jedna na dosah ruky. Na chvili jsem stříbrovlásku i její faialová odzrojující kukadla ignoroval dokud mě nechupila za ruku a nepřenesla si ji na hlavujednou nebo dvakrát jsem ji pohladil a pak jsem přejel rukou pomaličku plavovlásce prsty po boku ke klínu. Když tomu kontrolovala stříro vlaska že si umístila ruku na své prsa začal jsem se věnovat jí i když jsem měl v merku i starší koťáta před sebou nebo spíše kočky. jejích nevole mě překvapila i když no upřimně né tolik jak aby asi měla ale ještě cvhili jsem pokračoval než jsem přestal abychom spolu mohli mluvit.

Naoko přikývnu a pak se ucilím. "A asi i pro tvé vlastní dobro že?" prohodil jsem nakonec s lehkým pobavením bylo to tak očividně že jsem si nemohl pomoci. Když ji s taktkním odkašláním přerušila fialovláska ukázal lsehce na ni prstem a usmál jsem se. "Bod pro tajemnou kočku s fialovími vlasmi." Pronesl jsem s hravím úsěvem. *Kde se to ve mě bere? Takhle přátelský jsem nikdy nebyl.* Napadlo mě.
Když se pak dívka s kruhem odtáhnula odemně s tím že neni žádné malé kotě usmál jsem se. "Né jsi jen o něco větší." poškádlím ji a pokusímk se ji uchopit za ruku abych ji přtáhnul blíž k sobě jako bych chtěl pokračovat kde jsem přestal a přitom jsem nepatrně posunul nohu skoro nevině ale dostatečně abych ji nenadálím zatáhnutím vyvedl z rovnováhy a povalil ji na sebe. Při čemž jsem se svalil do písku a doufal žemě nekopne do mých zásobníků pokud se to povedlo dám ji chviličku na zotavení ale pak ji přejedu prsty po zádech a po ocásku jak jsem zjistitl od koťátek bylo to velmi citliví bod a tak jsem jej u zadeku začal čechrát a hrát si ním a přeunul jsem se pomaličku nahoru. když se začala nadzvedávat uchopil jsem její jedno ňadro do úst a lehounce jej kousnul a začal jsem po bradavce přejíždet jazykem a teprve po chvilce pokud se bránila jsem ji nechal zvednout se.

Když pak na mě nasedne střibnovlaska kterou skrpím svou smetanou začnu ji pomalčku stírat ze zadečku a jednou rukou si hraji s jejím ocáskem a druhou ji nabýdnu prsty k mlsání. Sleduji jak se jako kočka hová a ukazuje jak se dobře mlsá a jak ji to chutná její přírážení vyustilo v další výron smenky. Který jsem dal ochutnat i plavovlastce pak jsem posunul střibrnovlásku a zvedl jsem prst se smetankou k dívce s kruhem aby ochutnala pokud se k tomu nemá dám jej zpět střibrnovlastce kterou políbím. A chvili obě dívky krmím než se rozhodnu pokračovat v hovoru.
"Vídíte jak jim to chutná o tohle se připravujete.ů pronesl jsem nakonec nevině.
Upřimně doufám že ve starším věku nemyslí na cudnost ale jen na to užít si sami bez dělení.

Pokrčím rameny. "No to je v podstatě jedno a to samé né? přece jste viděli že lákám divoké samice né? Být samotní by pro ně mohlo být riziko stejně jako pro mě." Pronesu trošku na notu soucitu s koťaty aby to nevypadalo že mi jde jen o mě.
"jak řekla tvá kolegyně musela by si mě oslabit aby si mě mohla chytit. A to by se nemuselo přece jen povést což by mohlo vést ke strapnění nebo k tomu že by mě pak chytil někdo jiný. Na druhou stranu to vypadá že lákám divoké matigmony což asi jako chycený nebudu že? Což by vám ubralo možnost lovit." pronesl jsem prostě jako by bylo v nejlepším zájmu to neudělat. Viděl jsem jak přemýšlí určitě měla něco v plánu to poznám. "Jak bych se snimi mohl přit nadhodím nevině."

Sledoval jsem jejich reakci byla rychla zatraceně rychlá být profi pistolník mafie byla sakra nebezpečná kolegině s kruhem vypadala trošku jinak. byla pomalejší takže jsem mohl zhodnotit její techniku a možná bych mohl následně vyzkoušet sám. Ale znamenalo to že i když u nich nic nevidím jsou i tak kočky hrozba což dávalo jasně na jevo že bych potřeboval jednu jako štít.

*Holka ty máš pokerface jak žula.
* Pomaylsel jsem si bu´d už toho viděla tolik že ji nic nepřekvapí nebo to uměla skrývat dokonale. Když mi položila otázku mrknul jsem na ni. Rychlím pohledem jsem se podíval n akoťata a došlo mi proč se potom nenatahují. "hmm zajímavá věc že tyhle Lovebali slyšel jsem že jich moc neni." nadhodil jsem nakonec byl to blaf ale z jejich reakci jsem vytušil že to tak bude. Sevřel jsem ho v ruce a mile jsem se usmál. "To je zajimavá otázka ale co stojí její zodpovězení?"

Pán Jeskyně - 7. července 2018 21:48
Pán jeskyně Erinye

Kiyotaka Ayanokōji

PLÁŽ (2/2)

Jakmile dívkám pohrozíš, no informuješ je, že by někdo mohl přijít je zkontrolovat, což by vedlo k tomu, že by tě viděl, a mohl tě odchytit, dříve než ony, zabunguje to jako kouzelné slovo, nebo tlačítko mute na přehrávači! Dívky jako zázrakem skoro umlkou, sice potichu ještě švitoří, ale proti křiku a vískání co vydávaly předtím to je ticho letního nudného dopoledne. Slyšíš nyní i vlnky oceánu.

Dvojice děvčátek koťátek tě dovede ke svému koutku, kde nejspíše odpočívají, hrají si, dovádějí. Dětský bazének, dečky, hračky. Připadáš si skoro jako v nějakém ráji či snu úchylného pedofila! Tedy kromě toho, že děvčata vlastně mají docela dospělá těla, prsa a stavba těla, jen v malé podobě, tělíčko celé a obličej, kolik jim může být let, hádáš mezi dvanácti až třinácti, ale tělo, prsa, jsou zmenšenou verzí možná dvacetileté dívky! Ještě pedofilnějí úchylnější! *WOW* Co si to rozdat v bazénku, nebo s plovacími kruhem kolem pasukdyž na tobě budou sedět? Jedna na údu, druhá na hlavě, ještě po sobě stříkat pistolkami? To sou myšlenky! Poté co stříbrovlasé děvčátko nabídne společné hraní a stříkne na tebe vodu, zapíská pobaveně, a směje se, že se jí povedlo tě trefit. No, na takovou vzdálenost by se trefil snad i pitomeček, ale to děvčeti na radosti neubírá. A když jí zasáhneš vodou kterou si nabral dlaní, místo pistolky, a postříkal jí, děvče tě chce zasáhnout pistolkou, ale pak jí hodí do bazénku, klekne si do něho, napčed tedy spíše žuchne na všechny čtyři, a stříkne na tebe dlaní taky. "Tumáš!" A nastříkne na tebe vodu. Což po asi trojité výměně splýchanců vody ukončí tím, že vyšplýchne výš, čímž tě na okamžk oslepí a když už vidíš, vrhá se ti kolem krku! Přitiskne ti svá prsa na hruď. Jsou docela tvrdé, velké, ne moc, ale pěkné, ne ani přímo dětské, spíše malá verze ženských prsů! její tělíčko je však dětsky drobné, a obličejíček, váha, prostě dítě. Přijde ti svým způsobem ještě mladší než tvá sestra. Obejme tě nohama a posadí se na tebe, moc nechybělo a posadila se ti na úd! Takle jen trčí proti jejímu klínu u stehna a klínu. Svá prsa na tebe tiskne a místo líbání se k tobě tiskne nosem a čelem.

Ovšem chvilku pohody, a možného prvního pohlavního spojení vyruší stříbrnovláska tím, že si všimne tvého přehrávače co jsi odložil a sleze z tebe, a chce jen a zkoumá co to je. Při tvé otázce ohledně kouzelného slovíčka na okamžik znejistí a ukáže ješt víc protočená, prosící, psí, vlastně kočičí očka. Té by jsi snad dal, nebo prominul cokoliv! "Eééch? Prosím?" Pronese nejistě, trošku nechápavě, s tím kukučem to vypadá tak opravdově, že netušila co myslíš! Když jí pak nasadíš sluchátka, máš pocit, že si užívá každého doteku na svých ouškách, na hlavě, ve vlasech. A když zapneš hudbu, napřed se trošičku lekne. Pak se podiví, několikrát se rozhlédne okolo, jako by něco hladala. Pak dokonce zvedne přehrávač a prohlídne si ho zespodu, zeshora, zesdola. "Jéééé! Tam je hudba! Mí mí mí!" Pronese víc nahlas než normálně, což asi má na svědomí to, že se nyní sama tak nelyší? A i to mí mí mí, lze sotva poznat, zda si neuměle recitují píseň, nebo si přivlstnila přehrávač pro sebe?

Děvče se na chvilku zabavilo, ale její fialové oči úplně fascinovaně hledí na přehrávač a na tebe, máš pocit, jako by jsi v nich viděl srdíčka! Pohld kdy naprosto fanaticky touží po tom, být tvoje a tebe mít jen pro sebe. (hodila 2x 92% a 1x 96% neřeším - totálně zamilovaná) Ovšem to si všimneš plavovlásky, jak na sebe patlá krém, který jí v nejnevhodnější okamžik došel. A protože stříbrovláska si nyní recituje mímímímí mí mi mi. Můžeš plavovlásce pomoci s rozpatláním krému po její hrudi a prsíčkách. Což v okamžiku uvítá, protože když tvé dlaně přejedou po jejích prsech, zčásti proto aby jsi si to užil, z části aby jsi nabral zbytky krému, cítíš, jak děvče vyprsilo hruď, prsíčka, aby se zdály větší a hluboce se nadechlo, snad i ochtná se udusit, jen aby měla prsa pěkně vztyčená, když na nich budeš mít své prsty a dlaně. Její pokožka je neskutečně jemňounkatá, příjemná, hřejivá. Lehce opálená, zatímco u její kamarádky je skoro mléčně běloučká. Je vidět, že to nejsou sestry, i když se tak skoro chovají, spíše je spojuje skoro identický věk! Jedna však má bělostnou srst, stříbřitou, jedna zlatavou, žlutě ohnivou. Jak tvé prsty jsou na její prsech cítíš její bradavky, jak se zduřely, a i dvorce vystouply. Děvče skoro nedýchá, tedy dokud nesjedeš prsty níž, nebo výš, aby se rychle nadech, tedy vydechlo a dál bylo vyvinutější, než veskutečnosti je. I když asi netuší, že tě okáže fascinovat jen to samotné co má, bez jakýchlkoliv příkras. Tedy nejspíše (Jen názor proti niormálním dívkám, nechci za tvé preference rozhodovat) Ovšem jak vidno, krému rychle ubývá, až není žádný. Ovšem šikovná a hravá mysl si ví rady!

Když si začneš přejíždět po údu rukou, děvčata chvilku sledují co děláš, a když jim řekneš, že tam možná máš řešení, tedy krém, no asi tuší co tím myslíš. Zadívají se na sebe a zavískají! "Cumá!" "Cumá!" Což netušíš, co znamená, ale asi to bude něco pěkně perverzního. Děvčata totiž chviličku jen sledují tvé počínání a pak každá použije jednu ruku a přiloží jí na tvůj úd, poněkud nejistě, asi spíše tak, aby jsi jim každé tu ručku dovedl, podržel, ale lepší než si to dělat sám! Po chvilce trénování už stačí dívkám jen držet zápěstíčka, a každá sice ne moc odborně nebo zručně, honí tvůj úd, a stačí si jen udávat tempo. Už jen nějak vyřešit, aby jsi vystříkl tak aby krém byl použitelný a ne aby dopadl někam do písku a byl takříkajíc, v písku. Hehe! Škoda jen, že máš jen dvě ruce, jak krásně by se teď ty dvě mláďata dalo dráždit, když se starají o tvůj úd, a mohly by použít obě ruce, nebo i jazýčky! Ale zatím se zdají, že jim vyhobuje tvé udávání tempa, díky ahání za jejich zápěstí. Možná by měli dostat větší lekci samostatnosti? Nebo instrukce?

(Hraj si dle libosti)

Poté co děvčata, opatlaná, nakrmaná, postříkaná a unavená, (možná i ošukaná) odpočívají vedle tebe, spokojená, fascinovaná novým sefuálním zážitkem (fanatismus/láska od obou) začneš si pohrávat se svým loveballem. Děvčata se sice zrovna zaposlouchala do nějaké písničky, ležící v horkém písku, bez ohledu, že jsou jejich zadečky, prsa, bříška i obličeje, vlasy, prostě všechno možné opatlané semenem, a dělí se o sluchátka. Pohupují nožkama ve vzduchu a zubí se! Trošku to díky ostrým zoubkům vypadá divně, ale i smyslně exoticky! jejich ocásky dokonce se pohupují a v jeden okamžik se prokroutily a máš pocit, že se smotaly tdotvaru srdíčka, jen na okamžik, ale z tvého pohledu to tak vypadalo! No fakt! Poté co však vyndáš loveball, v prvém okamžiku si ho vůbec nevšímají, až když jim ho ukážeš, a zeptáš se co to je. Obě kouknou udiveně na tebe a na kuličku, míček ve tvé dlani. "Ty máš svůj matingball! Jé! My ho ještě nemáme!" Pronese plavovláska. Zatímco stříbrovláska se podiví. "Ale matingmoni nemají matingbally. Kde ji ho vzal? Dáš mi ho?" A hned zkusí to, co fungovalo u přehrávače. "Prosím?" Zkusí to na tebe. Ovšem o tom, že by to poznaly nějakou zvláštní, legendární, nebo nadřazenou věc, o tom ani šajna! Ale určitě alespoň vědí co ta věc je, svým způsobem, ale zda to je loveball, pokeball nebo matingball asi pro ně moc rozdílu není, proto o něj taky nejspíše žebrá, když svůj ještě nemá.

Pán Jeskyně - 7. července 2018 21:01
Pán jeskyně Erinye

(dovádění hned dodám, sem to radši odeslala, kdyby mi to žuchlo, nebo odešel net, nebo jako minule se to neodeslalo - abych si nehodila mašli)

Pán Jeskyně - 7. července 2018 20:58
Pán jeskyně Erinye

Kiyotaka Ayanokōji

PLÁŽ (1/2)

PRVNÍ BOJ

Uchopení jazyku ríbi vedlo k tomu, že jsi zjistil jak slizký, lepkavý a mohutně silný tento kus jejího těla je! Tedy, pomineš li fakt, že o lepkavosti, a slizkosti již věděl tvůj úd, kolem kterého se obtáčel. Když jsi pak za jazyk zatáhl, vlastně škubl ríba naneštěstí pro tebe, asi zvyklá svým jazykem získávat nejen kořist, ale i milence, to nebrala jako pokus o tvé vyvedení z její rovnováhy, ale o přitažení si jí k sobě! A skutečně! Jakmile jsi za jazyk škubl ríba skoro elegantně přiskočila blíž. Sakra!

Druhá ríba, zmatená, praštěná loveballem se mezitím dala na útěk po vlnolamu.

Ovštěm roztoužená ríba, lákaná přitažením za jazyk, a ještě tím, jak jsi si předtím úd pohonil, aby jsi se s ní připravil na spojení, se nedala dvakrát pobízet! Skočila na tebe a nechala, no nenechala, protože jsi nechtěl, ale prostě se na tebe nabodla a vsunula si tvůj úd do sebe v pářící poloze něčeho mezi kovbojkou a koníčkem. Tvůj pokus o shození si nejspíše vyložila jako divokou kopulaci a tak se jen blaženě usmívala, rychle, až neskutečně rychle škubala pánví, a její spodní nohy se drželi tvé pánve, zatímco její prsa se ti houpala před obličejem. Až do okamžiku, kdy vaše kopulace, spíše její, byla ukončena koťátky. Což ríba nesla velice nelibě, dle jíjího kopání se ve změti látky. Svým způsobem, i ty by jsi si docela rád po škubání ve svém údu dopřál výstřiku!

Koťátka se zasmála, odtáhla nebohou roztouženou ríbu pod vlnolam a s sotva láskyplným "Pápá!" Jí vykoply z deky do připlouvající vlny. Ve které ríba s želostním a poněkud nakrnutým *Ríb* Zmizela. A koťátka se vrátila zpátky, culící se a dokonce pokukující po tvém opět ztopořeném penise. A přitom jste si spolu dohrály skutečně před pár okamžiky. Ale asi okolnosti setkání nejsou pro to, si to nyní rozdat, když je kolem tolik jiných kočiček.

(Přesunuto na kočičky a uzavřeno)

KOČIČKY

Plechovky které fialovláska přinesla jsou jedna jako druhá, dokonce když je děvče přinesla, nepřed ti podala, spíše nabídla, aby jsi se jedné chopil, takže jak by dokázala omámit tebe, pomocí zavřených plechovak, když si navíc můžeš sáhnout pro kteroukoliv z nich, vlastně sám říci nedokážeš. Tedy pokud by jed nebyl ve všech, i takové případy travičství znáš, zvláště když jsi odborný výklad měl od matky, kdy například jedna znepřátelená rodina druhou otrávila tak, že si každý den dávala do jídla trochu jedu, dávku postupně zvyšovala a pak nepřátelskou rodinu pozvala na akt usmíření. Kde na znamení přátesktví všichni jedly a pily z jednoho stolu, stejná jídla. Takže žádné nebezpečí nehrozilo, ovšem v noci, zatímco navyklou rodinu jen nevolnost upozornila, že pozřeli jed, protože si měsíce v malých dávkách zvykali, z konkurenčního rodu nebyl ráno naživu nikdo! Ovšem takovými myšlenkami se nemůžeš zaobírat! Limonáda se otrávená nezdá, prozatím minimálně. Plechovka při otevření normálně zašumí, trošku vypění a když se i ostatní kočičky napijí, a ty se napiješ také, ucítíš zvláštní chuť limonády ve které snad je i trochu, velice málo alkoholu a má příchuť nějaké citrusového ovoce, něco mezi grepem, limetkou a pomerančem, ne úplně hořkou nebo kyselou, ale ne vyloženě nasládlou. Asi nějaký místní druh ovoce?

Jakmile se usadíš do písku, koťata si sednou hned vedle tebe, plavovláska z levé strany a stbrnovláska z pravé. Když však u plavovlásky s culíky projevíš náklonost, nyní tedy culíkem a rozpuštěným pramenem vlasů, díky tvé myšličce na zápěstí, stříbrovláska začne poněkud pokukovat na to co děláš, a dožadovat se hlazení taky! Políbíš jí do vlasů které lehce rozhneš prsty a pohladíš, poškádlíš jí za uchem. Asi doteď by to ještě šlo, ale když pak plavovlásce začneš hladit, dráždit prso, stříbrnovláska na tebe chvíli kouká svými fialovými kukadly, a pak tě uchopí za zápěstí, dlaň a položí si jí na temeno, aby si jí taky hladil a čchral mezi ušima, a pokud snad neprojevíš dostatečný zájem, tak si tvou ruku přesune na svá prsa, jedno, a pak druhé. Ovšem, pokud ani snad pak nevyvineš zájem (i když počítám, že asi ano) bez okolků se zvedne a poposedne si před tebe, protože sedíš v tureckém sedu, a zadečkem se nasune přímo na tvůj úd. Nesice že by jste se spojily, ale svůj kořen máš přesně mezi jejími půlkami a děvče se schválně vrní a ošívá a dožaduje se pozornosti! Aniž by jí vadilo, že na vás všechny koukají, dokonc s jistým pohledem, ve kterém není sice nelibost nebo odpor, sex jim nejspíše nevadí, ani na veřejnosti, ani s mláďaty, spíše jakési nedůstojnosti, zda se chceš skutečně mrouskat s koťaty když se s nima bavíš? Otázka je, zda by se raději na jejich místě mrosukaly ony, nebo prostě jen nechtějí se bavit když se jim plně nevěnuješ a koťata poněkud rozptylují? Ale nic k tomu neříkají, ale jistý lehký náznak údivu, ne přímo nevole, spíše nevhodnosti postřehneš, ovšem zda závisti, nebo nedůstojnosti, kdo ví?

Děvče s kruhem se zasměje a kývne. "Ulovila, přeci bych tě tu nenechala pobíhat? Takle velký a vyvinutý kus. Bylo by to pro tvé dobro!" Uculí se, ale tušíš, že i pro její, asi v několika ohledech, včetně závysti nad tím, jak pěkného, tedy velkého a dospělého matingmona získala. "Vůbec se mi nechce věřit, že nemáš trenérku, nejspíš si utekl, nebo se ztratil." Což ovšem fialovláska přeruší taktně nejdříve odkašláním. Pak přímo hovorem. "Vážně nebude odsut, takže ho nikdo nemohl ani chytit. A nemyslím, že by se ti to povedlo, pokud bys ho dost neoslabila." Pronese, jako by jsi nebyl hned vedle. Nejspíše tě považuje za něco částečně podřadného, nebo nehodného zájmu, či, kdoví? Ovšem pak přijde docela nemilé zjištění, když se totiž pokusíš dotknout děvčete z kruhem, přeject po jejích křivkách. Nechá si sice přeject po prsech, přes dvorce, bradavky, změřit si bříšky prstů tvé ruky profil svých krásných, plných mohutných prsů. Ale když míříš dolů po bříšku. Odtáhne se! Ne snad odporem, nebo nevolí. Ale se smíchem! "Hej, já nejsem řádné malé kotě!" Pronese pobaveně, o co se snažíš, ale potěšeně, že se asi líbí a že se snažíš, ale nic nechce dát zadarmo, kromě ochutnávky jenž jsi vyčerpal. Což tě pak všek dostane je reakce fialovlásky. "Ale hravá jako ono jsi tak doteďka." Což je její první skutečně emoční, pobavená reakce. Zdá se, že aby jsi se dostal k dalšímu ohmatávání a dotekům, musíš se poněkud, více snažit. Děvče bude asi obtížnější než hravá koťátka na to, dostat se jí do klína! (Původně to mělo být naopak, ale koťata byla prostě střelený nápad a tak úvodní kočička šla dozadu) Což má za následek, že mlíčí jenž ti vytriskne vlivem neustýlých nahých, sexi dívek, a nejspíše i vlivem zadečku stříbrnovlásky, která si přd tebe přisedla, pokud ne dříve, tak v průběhu rozhovoru, vytryskne na její záda a zadeček. Stačí pak nabrat na prsty smetanu a kotěti jí vsunout do úst. Kotě se natočí bokem, a začne olizovat tvé prsty, dokud na nich nejsou jen její sliny. Dokonce zrychlí šoupání zadečku, čím začne semeno patlat po tvých varlatech, stehnech, svým zadečku, a stékat jí po zádech. Ale vždy stačí nabrat nové, a vsunout jí mlsání do pusinky! Párkrát se natočí, a pak, jako prvá kočka, se už líně ani neotáčí a nechává si prsty vsouvat do pusinky a jen kouká na kočky, jak se s tebou baví, a ukazuje jim jak mlsá, a že už je velká kočka! Smetana jí určitě chutná, slyšíš její lehké sténání, funění, a jak se občas chvěje cítíš na svých nohách. Dokonce se pro smetanu natáhne i plavovláska, která se nakloní nad tvé břicho a záda stříbrovlásky a kouká co jste udělaly. A když neseš smetanu, mlíčí do úst stříbrnovlásce, otevře pusinku, že jí jsi zapomněl nakrmit!

Děvče s kruhem se podivá na dvojici koťat, otázka o ochutnání tak tedy vyzní vyzní do prázdna (pokud se zeptáš, pobaveně děvče zakroutí hlavou, až se jí vlasy roztočí kolem dokola hlavy, a koukne na koťata) "Né, ani né, děkuji." Pronese, ale mrkne do tvého klína a máš dojem, že se přemohla, aby nevyplázla jazýček, a nechtěla do pusinky prstík taky vsunout, nebo na jazáček prsty otřít, aby ochutnala, kort když sleduje stříbrovlásku, jak mlsá a přitom vrní blahem! Přitom má na uších nasazený přehrávač a tře se ti zadečkem o penis v ritmu hudby a vůbec jí nezajímá o čem se bavíte, hlavně že sedí na tobě, ukazuje, že je tvá, tedy spíše ty její, sedí na obě, před tebou jako na trůně, nechává se krmit a je jí blaženě! (můžeš zkusit si jí posunout a nasadit si jí na penis, zadečkem nebo klínem, zda bude povolná, pokud chceš) Takže otázka na fialovlásku vyzní stejně negativně v odpovědi, i jen svým pokusem o zaznění. Asi starší koťata rády mlsají v souromí, o samotě, nebo důvěrněji, zatímto malá koťata to s nějakým studem nebo párováním k jednomu partnerovi a jedné partnerce nepřehánějí! Asi s věkem u kočiček nabívá cudnosti? To snad ne!?

Děvče s kruhem se zasměje a koukne na to, co děláš s dvojicí koťat. Ovšem předběhne jej fialolasá dívka, a změří si tě pohledem, která varianta je asi pravděpodobná. Ne nějak chladně, ale se zájmem, jak jsi průhledný či odhadnutelný "Máš strach o ně, nebo o sebe?" Což nejspíše chtěla říci i její společnice, beb se zasměje pobaveně, když sleduje co vše děláte, a ty mluvíš o tom, nenechat je s tebou bez dozoru. "A jak by jsi se chtěl vykoupit? Co můžeš nabídnout, když tě chytíme, budeš nám patřit, takže to můžeme zkust a nic s tím stejně nezmůžeš. Jen by to asi bylo obtížné." Což ale odmítne plavovláska. "Ten už je můj, já si ho chytla!" Pronese. Když stříbrnovláska dodá. "Já! My!" Pronse raději smířlivě. "My!" Opraví se plavovláska, protože cítí, že asi raději se bude dělit s kamarádkou, než o tebe přijít a tak v ní hledá oporu a otočí se i na tebe a chytne tě i za ruku s mašličkou. "Že jsi náš?" Pronese. A děvče s kruhem se optá. "Vždyť ani nemáš matingball, tak jak může být tvůj?" Což děvče sice na okamžik rozhodí, zamyslí se, ale pak odpoví. "Už brzy ho dostanu a on mě poslouchá!" Dodá spokojeně, že to určitě bude stačit. Což děvče z kruhem, asi spíše aby se nehádala, nebo děvčeti nebrala iluze, jaký to musí být nesmysl, ukončí s úsměvem. "No dobře, když mysíš." Ale je jasné, že si to nemyslí. Zvláště, že by se tě vzdala, pro spokojenost písklete? Máš pocit, ne, máš jistotu, že něco kuje, něco co asi už má jako záložní plán! To ty poznáš!

...

Poté co svůj loveball přehodíš z jedné ruky do druhé obě dvě dvčata zareagují, i když si jsi spíše jistý, že to bylo pohybem který jsi udělal, než tím, proto, co máš v ruce. *Jejich reflexi jsou sakra rychlé!* Ty jsi se je jako zluděj musel učit, ale přinejmenším fialovláska bůhví odkud, skoro ani nechceš vědět odkud, vytáhla svůj loveball a zamířila jej na tebe. Ale jen jej drží v ruce. Nic zatím nedělá. Ale rychlost s jakou to udělala by pro myš znamenala smrt, a být to například pistole, značilo by to katastrofu! (Hoď si, pokud hodíš víc jak 51% můžeš reagovat na dodatek barevně) Dívka z kruhem byla o něco pomalejší, takže jsi měl možnost pozorovat co se dělo, sice si nejsi moc jistý tím co se událo, ale nejspíše jsi zahlédl, jak něco udělala s prsty, asi lusknutí, nebo nějaké překřížení, pak se jí snad na nehtech objevila třpytící srddíčka, která se proměnila do většího srdce (viz. obrázek na její profilovce) Které se doslova zhmotnilo do koule, podobné té které máš sám v ruce, jenž jí dopadla do dlaně! Doslova z ničeho, hned jí měla ve dlani. Obě dvě dívky mají v ruce své lovebally, které nevipadají tak honesně, jako ty tvoje, zato je jasné, že narozdíl od tebe s nimi umí zacházet. Fialovláska řekl by jsi přími mistrovsky, tedy, pokud to srovnáš s ostatním co jsi viděl, a i to je na tebe zatím nepřekonatelně nebezpečná úroveň. I když, v mlácení loveballem do hlavy bys možná mohl fialovlásku překonat!

Děvčata chvilku hodnotí nebezpečí, ale když loveball místo otevření a aktivace na dlani jen roztočíš, děvče s kruhem jej zase nechá rozplanout. Což se stane v podobě srdíčka ze tpytek, jenž se jí vznáší nad dlaní, a pak se rozplyne úplně. Jen fialovláska si svůj loveball drží v ruce. Ta se nezdá tím co vidí nijak překvapena, a pokud je, nedává to najevo. Spíše jí asi sám o sobě překvapil fakt, že vůbec máš loveball, jakéhokoliv typu. Zatímco děvče s kruhem se zadívá na loveball docela udiveně. "Páni! Kde jsi ho vzal?" Pronese a podívá se na fialovlásku, zda to taky vidí, ale ta nereaguje. Docela vypočítavé. Nechává mluvit tebe a sostatní, aniž by sama něco prozrazovala, nebo dávala najevo. Přitom pozoruje. Možná nemá výcvik zloděje, možná ano, třeba to je jen zvířecí, kočičí instinkt? Ale rozhodně je jasné, že běžné triky a úsměv na ní asi latit nebudou, to už jsi pochopil. Tahle bude oříšek! Nebo lepší přirovnání, výzva! Děvče s kruhem se naopak zadívá na loveball a prohlíží si ho. "Tak odkud ho máš?" Vyzvídá. Což by možná nejspíše zajímalo i fialovlásku, lehce se natočila bokem, asi možná aby si nepostřehl, jak se na okamžik předklonila, aby se podívala také. Zatímco koťátka jsou kuličkou úplně fascinována, i když, ne asi tak doslova. Spíše je asi fascinuje to, že jejich hračka má něco takového, a protože ty patříš jim, asi to tak nějak považují za to, že hračku jim nejspíše kdykoliv půjčíš a ukážeš. Teď totiž o ní nejeví zase takový zájem, aby ti jí braly, spíš si tě prohlížejí a slastně sténají, protože, tedy alespoň jedna z nich, jak si hraješ s jejím tělíčkem. A i druhá, opřená o tvůj bok a shlavou na tvém rameni. Když ti dojde, proč se po loveballu nenatahují. S rukou v klíně a druhou aby si tě držely a objímaly, to jde ztěžka, proto to sténání a kníkot, tlumený, s dlouhým dechem. A to jedna z nich je ještě ošizena o to, že její společnici laskáš prso, nyní krásně tuhé na dvorci i bradavce, vystouplé a hutné.

Kiyotaka Ayanokōji - 7. července 2018 08:19
Kiyotaka Ayanokōji

Kiyotaka Ayanokōji

PLÁŽ

Když jsem je sledoval zalitoval jsem že nemají oblečení s vodními pistolkami by to vypadalo rozhodně líp. Nepatrně jsem se při té mýšlence usmál a skoro jsem se začal smát na hlas ale ovladnul jsem se. Což bylo docela těžké ale povedlo se.

Jíjí vyjeknuní a a olíznutí rtů mě překvapilo a vlastně svým způsobem i potěšilo. Sledujíc její pohled od shora se na ni jsem si lehce přejel prsty po údu ale nic jsem neříkal. Když poloižla otázku pootočil jsem hlavou ke stankům. A pak jsem se podíval na ně vymluvně. "To neznamená že by sem mohli klidně podívat co se tu děje. A pak mě chytit." nadhodil jsem klidně. Abych je trošku utišil zatím. co jsem ji škrábal za ušima a duchu si udělala poznámku že se jí to líbí. Když jsem viděl jak reaguje na dotek na prsou. Přemýšlel jsem jak by asi reagovala kdybych ji přejel prstem po klíně. Jestli by se rovnou udělala.
Třetí dívka se nezdála zase tak nadšená vychutnal jsem si polibek a lehce jsem ji ksobě přitáhnul a pohladil ji po tváři a podíval se ji do oči než se obrátila k útěku. *Člověk?* Napadlo mě trošku šokovaně ale neměl jsem moc času to řešit. Teprve po chvilce se mi v hlavě rozezněl polašný zvon toho co by mě čekalo kdyby mě prásknula. Otřásl jsem se lehce.

Nechál jsem se vést za nimi a rozhlížel jsem se po okolí vypadalo to tu rozhodně zájímavě. Zhodnotil jsem jejich hřiště a které připomínalo brouzdaliště pro malé děti tedy až na ty plavky o kterých podle mě ani nevěděli k čemu jsou tedy né že by mi to teď něják vadilo ale pokud tnebyla nuda pláž tak to dost říkalo o místní společnosti. Tedy to že se mi bude sakra líbit. Když mi oznámila že si budeme hrát usmál jsem se. "Dobře a jak?" Zeptám se ji když na mě stříkne vodu. Zarazím se pak se skloním k bazénu astříknu nani tlaní vodu abych ji to oplatil a vápláznul jsem jazky. "A máš to." Pronesl jsem pobaveně.
Podíval jsem se na stužku a pak jak se začíná patlat krémem a přešel jsem k ní a odložil věci mimo dosah vody a začal jsem ji krém pomaličku roztírat po celém těle začínaje jejími prsy. Když se začali dohadovat o opalovací krém zarazil jsem seobě jsem počastoval karavým pohledem. "Možná bych měl řešení." Nadhodil jsem nakonec a lehce jsem začal honit aych je oobě opatlal bílím opalovacím krémem když jsem se zarazil. "Ale budete mi must pomoc." pronesl jsem k oběma. A ukázal jsem na svůj úd zda to pochopí pokud né udělám to sám.
Ovšem když se začne vyptávat na moje věci ten kukuč mě na okamžik odzbrojí že se málem natáhnu bych ji to ukázal. "A magické slovo neznáš?" zeptám se ji.
Ta myšlenka mě pobavila ale nakonec jsem ji nasadil sluchátka a pustil jsem první sklabu která naskočila (https://www.youtube.com/watch?v=tVfJi4giw84) Pak jsem ji ho vzal a zamyslel jsem se. "Aha takže já mám být tvůj první? hmm Ale nebude tvá kamarádka žárlit?" zeptám se a přejedu její kamarádce rukou po vnitřní straně stehen až ke klínu a jemně jej přejedu prsty. Ztím co s jednou mluvím druhou dráždím. "Mohla by si mi říct co je tohle." pronesl jsem nakonec a ukázal jsem ji Lovebal. Nevím jestli je to chytrí tah ale mohl bych od nich vymámit víc infromací zláště pokud je dokáři trošku zmanipulovat zkrze vrušení. A přejdu ji přitom rukou po prsecxh a pak se nakloním a vezmi její na chvili do úst a chvili si sním hraji. čekájící na odpověď se pak odtáhnu.

PRVNI BOJ

Moje taktika uvnitř chlavy dávala větší smysl než v realitě bohužel když na vás skáčí tři ohormné žabí holky tak má jeden problém trošku myslet. Pootočil jsem se abych se vyhnul jejímu jazyku což se úoplně nepovedlo a pak jsem ji uchopil za jazyk a trhl jím ve snaze vyhodit ji zz rovnováhy. A na chvili se jí zbavit.

Dálší jsem alespoń na okamžik zahnal Lovebal. Bohužel třetí měla na celou věc trošku jiný názor a skočila po mě. Možná bych ji dokázal vyhnout kdybych celou věci nebyl tak šokiovaný. Přece jen když v jeden den umřete pak špásujete s koťaty a nakonec na vás naskočí ropucha tak máte problém se s věcmi celkem srovnat. Překvapně sem vyjek jak my vyrazila vzduch z plic. Chvili jsem se bránil tedy spíše to tak vypadalo jak jsem sebou házel ve snaze poadnout dech. Ale nakonec jsem se na krátky okamžik spojili a díky mé snaze popadnout dech jsem proti ni i párktár nechtěne přirazil než jsem byl zachráněn svými koťaty. vydechl jsem si a popadnul jsem dech. Bylo přijemné se nadechnout aniž by na mě někdo seděl věnoval jsem jim opravdu vdečný úsměv. "dík." vysoukal jsem ze sebe nakonec.

Kočičky

Přijal jsem nabízenou ruku a skoro bez pomoci jsem se vyhoupnul na nohy. A postavil jsem se.razím co jsem si rychlím pohybem opáršil zády od písku jsem prohodil. "Díky." pronesl jsem nakonec. Přičemž se ke mě ihned přilepily ty dvě koťata. Plavovláska se tvářila jako by čekala že mě každou chvili ukradnou. Zatím co střídbro vláska se přimo nabízela k laskání. Představa toho že by se tohle stalo v Japonsku byla směšná už touhle chvli by tu bylo přes tisíc kamer a já bych měl nejspíše na místě kastrován a pranířovat za tu nechutnost. Ale tady to nevyvolá aní pozvednutí obočí. *Opravdu jiný svět.* Napdane mě a lehce si dofrknu a přejedu střibrvlasé dívce vlasy prsty a poškrábuji za ušima a pak lechce pohladím i prsa.

Sledoval jsem dívku s kruhem a pak jsem se podíval na fialovlásku za ní. *Docela taktické postavení na to jak pitomně bojovali.* Pomyslím si než začnu odpovídat. "Tak by si mě ulovila?" zeptámse s lehkým úsměvm aniž bych si to uvědomil nasadil jsem lehce děsivý kukuč který jsem míval běžně na tváři. "no tak tohle krapet složitejší otázka." pronesl jsem nakonec. A pohladil jsem obě koťata najednou abych je uklidnil. nechal jsem se osavávat a přitom jsem se usmál a přejel jsem ji lehce prsty po prsou zkoumavě jsem přejel prsty po bradávkých a pak jsem je lehce promnul. Zatím co jsem přejížděl prsty po jejich křivkách jsem vzal jedno její ňadro do úst a začal jsem jej sát a zakroužil jsem jí špičkou jazyka kolem bradavky než jsem se odtáhnul a volnou rukou ji plácnul lehce po zadečku a zajel prsty do jejího klína. "Hmm krásně tvarovaná. Ty jsi taky maminka?" Zeptám se ji s lehkým úsměvem na oplátku. A krátce ji prsty dráždím v klíně zatím co se mi staví při jejím ohmatávaní a ze všeho toho vzrušení jsem ji trošku smetany vyprskl na ruku aniž bych si to uvědomil. Jeden musí být poměrně dost vzrušenáý z toho všeho dokonce i tou ropuší kolkou. Naklonil jsem se k ni a pošeptal lákavě tedy tak jak jsem jen dokázal. "Nechceš ochutnat trošku smetánky?" Otřel jsem ji prstem tu trošku z ruky a nabínul ji to k olíznutí. "Tam dole na tebe čeká mnohem více." Pronesl jsem jsem sladce. Pokud se neměla k odchutnání nechám ochutnat stříbrnovlasé kotě.
Pokud se pustí do ochutnávání pohladím ji po vlasech a poškrábám ji lehce za ošký a přitom se blaženě usmívám. A pokynu Fialovlastce s mlím úsměvem. "než se rozhodneeš mě chytit nechceš taky ochutnat?" Nabídnu ji nevině. "nenabízím jen smetnku umím to i s prsty." Dodám svůdným úsměvem. Doufaje že to zabere rád bych viděl jak se zrovna ona snaží mě vykouřit. (Samozřejmě tohle platí jen pokud se nechá ta skruhem zlákat k ochutnávce)
Podívám se na maminku a bouří ve mě vlna emocí a myšlenek. Kdybych měl jiný dar anděla neváhal bych ani na okamžik zaní zaběhnout a ochotčit si ji ale takhle jsem musel rychle zvažovat možnosti. Moje přemítání přerušila fialovláska. Když promluvila o druhém ostrově podíval jsem se na hnědovlásku. *že by ty dvě sem přitáhli tak malou holku? To sna né nebo ano?* zamyslel jsem se. *Démonka možná ale pravidla musí mít nějáké věkové omezení ne?*
Podíval jsem se směrem ke chlapcům a znejistěl jsem nebyl jsem si jistý kam sem se to vlastně dostal. Jestli je to ráj nebo sexuální peklo. Když odešla jedna z nich protáhnul jsem se a zvedl jsem ruce. Abych ji ujistil že se k ničemu nechystám a pomalu jsem se vydal pro svůj lovebal. Pak jsem se vrátil a podíval jsem se na plechovku s limonádou a otevřel jsem si ji a napil se (pokud byla otevřená nebo vyhlížela podezřele dám první napít koťatům abych zjistil zda v tom neni uspávadlo).

(pokud ochutnávka vyšla)

Podíval jsem se na obě starší dívky bylo jasné že budu jednu z nich potřebovat jako štít pokud se budu tady toulat. Takže jsem se posadil a přitáhnul k sobě plavlasé kotě a pohladil jsem ji po zádech a rukou jsem ji lehce protáhnul pod paží a začal jí mnout ňadro a políbil jsem ji do vlásů schlaně jak stříbrovlasá bude reagovat. pak jsem se podíval na obě starší dívky a pokynul jsem jim aby se posdily. Azměnil jsem posed tak aby měli mé nadobíčko stále na očích. "Myslím že mě těhmle dvěma malím nezbedám necháte bez dohledu. Tak že by jedna z vás mohla na nás dohlížet. Samozřejmě to že mě nechytíte budu ochotný výkoupit." Pronesl jsem s lehkým úsměvema nechal jsem pracovat jejich fantazii.

(Pokud ne)

Byl jsem naštvaný že mi to nevyšlo lehce jsem si založil ruce na prsou a podíval jsem se na koťata. "Mám pocit že bych vám jak svobodný mohl být docela užitečný né? Všimnul jsem si vašeho zápalu při boji." nadhodil jsem nakonec. *Pitomou techniku nezmiňují. Člověk by měl být diplomatický.* Pomyslím si a vyzkouším zda se bude střibrovlasé kočičce líbit i když ji poškrábu pod bradou. "A zdá se že rady lovíte tak co kdybych si svobodu odpracoval." Nadhosil jsem a nechal jsem je o tom přemýšlet. "A nebo mě necháte těmhle dvěma a´t na mě dohlídnou. Jak vidíte stejně mě mají v merku." Nadhodil jsem nakonec zvedkl jsem plavovlastce bradu a políbil jsem ji.

(pokud mě nechá sebrat Lovebal bude to patřit k jedné z těch verzí)

Skrývyl jsem Lově bal víc než svůj přehrávař v ruce. Nakonec když jsem se posadil a podíval jsem se na sledoval jsem je a olíznul jsem si rty. "Hmmm." zabručel jsem a podíval jsem se směrem k mamince a pak na děvčata před sebou byl jsem ve velmi velmi silném pokušeí to na ně vyzkoušet. Nakonec jsem se ovládnul a plínulím pohybem jsem si přehodil z jedné ruky lovebal do druhé pak jsem po plínulím pohybem roztočil na dlani a ukázal jsem jm ho a úsmál jsem se na ně. Počkal jsem na jejích reakci a popípadě jsem jím ucuknul z dosahu jen abych viděl zda něco nabídnou nebo jak se s tím porovnají.

Pán Jeskyně - 6. července 2018 22:42
Pán jeskyně Erinye

https://nhentai.net/g/207427/34/ taky pěkný kousek na pláž, jen to je medvídek, nebo má nějaké doivná ouška :)

Pán Jeskyně - 6. července 2018 22:39
Pán jeskyně Erinye

Kiyotaka Ayanokōji

PLÁŽ (2/2)

Trojice kočičích děvčat se už, už začala hádat, pokračujíc ve svém rozhovoru, dohadech o to, které z nich budeš patřit, jako by jsi snad byl nějaký pejsek, hračka, nebo plyšový medvídek. Když se opřeš o strom a vše sleduješ, skoro až s ležérním pobavením. Vlastně je možná škoda, že jsou ty děvčátka nahé! Protože k vodní bitce ke které se schyluje, kdyby jim promáčela trička a plavky, možná by to bylo zábavnější?!

Děvčata se pošťuchují ve slovní přestřelce, než se do hovoru vložíš, a stříbnovlasé kočičce pohladíš zadeček s mlasknutím, letmým plácnutím. Při kterém pískne, pobavěně a snad trošku udiveně, ale určitě ne nějak nepřejícně. Buďto ještě nechápe jaká v tom je sexualita, nebo, spíše podle toho, jaké i na svém drobném tělíčku má smyslnou výbavu, je mnohem perverznější, než lidské dívky jejího věku. "Uích!" Ozve se z jejích rtů a přitom vycení zoubky a vyplázně jazýček s výdechem skoro slastným. Že by jí ten jediný dotek vzrušil? A pohlédne na tebe, zespodu, hledíc na tebe s očima vzhůru napůl tázavě, napůl skoro fascinovaně. "Kdo by přišel?" Pronese lehce nechápavě a pak se podívá směrem k slunečníkům. "Ty si s náma nehrají!" Pronese druhá dívka, plavovláska s culíky a růžovými mašlemi. A když jí projedeš ve vlasech prsty, dlaní až k oušku, slyšíš jak vrní! Jako skutečná kočka! Pootevře ústa, ve kterých zahlédneš dvojici zoubků, řezáků které na okamžik budí dojem nějaké upírky, ale prostě spíše patří k jejímu šelmímu, kočičímu původu. A pak, když přejedeš její prs, sice mladý, hebký, ještě ne tak velký jako u dospělých žen co do velikosti, ale rozhodně plný co do tvaru. Skoro stejně jako kočička předtím vyloudí spokojené zvuky a ještě se roztřese, a zakroutí stehny o sebe! Tyhle koťátka jsou velice vzrušivá, pouhým dotekem? Nejspíše, asi je tu věk mnohem zavádějící, možná s nimi hází něco jako puberta ve věku, který by jsi u jejich tělíček nečekal? Nebo jsou prostě jen mnohem více hravé, v každém ohledu?

Polibek třetí dívky však nepřinese takový kýžený výsledek, jako u dvou předešlých koťátek. Děvče se sice nechá políbit, asi možná i proto, že neví do poslední chvíle co plánuješ, ale pak ti polibek vrací poněkud neochotně, i když zkušeně a roztěkaně. Načež se otočí, a odběhne. Ne sice s křikem, nebo odporem, ale něco se asi stalo? Ale nevipadá to, že by šla žalovat, nebo si stěžovat mamince. Naštěstí, jinak by ses nejspíše nálepky pedofila hned první den už nezbavil!

Ovšem čeho si všimneš je, že narozdíl od dvou kočičích děvčátek má tohle děvče svá kočičí ouška připevněná na čelence, vsazené ve vlasech, a ocásek nasezený na análním kolíku zasunutým v prdelce! vypadala úplně jako ostatní jako kočičí dívka, ale až nyní, když jsi jí při polibku zajel dlaní, prsty do vlasů a ona odběhla, a ocásek se jí začal díky pohupování zadečku houpat sem a tam, vidíš, že to byla jen šikovná iluze! Tahle odbíhající dívka, narozdíl od koťátek zde, není kočička! A možná proto odběhla?

Ovšem to jak se zdá kočičím dívkám vůbec nevadí, naopak, zdají se rády, že se o svojí novou hračku, nemusejí dělit s třetí kamarádkou. A každá z nich tě táhne za jednu ruku, uchopující tě za zápěstí, a táhnou tě za stánek s ovocem a limonádami. Kde vidíš nafiukovací bazének s vodou, nějaké hračky jako míč, plovací kruhy, motýlky křidélka, plavky které nejspíše nikdy nepoužily, a také rákosové podušky a utěrky, deky na ležení. "Budeme si hrát!" Pronese stříbrnovláska a vezme do ruky pistolku a stříkne ti na břicho proud vody. "Budeme na sebe stříkat!" Pronese a zasměje se, a kouká po okolí, jako by něco hledala. "Ale on nemá pistolku." Pronese culíkatá plavovláska, a dokonce si rozmotá jeden culík, růžovou stužkou a namotá ti jí na tvé zápěstí. "Na. A teď jsi můj!" Pronese se smíchem a hihnáním. A dřepne si do bazénku a vezme si do ruky opalovací krém, a plácne si ho na hrudník, a začne ho roztírat po krku, ramenech, prsech. Ale najednou jí dojde. Když si k ní do bazénku vleze i její kamarádka. "Dej mi taky." Pronese. ALe ta jí ukáže jen prázdnou pixlu. "Máš krém?" Zeptá se tě plavovláska, zatímco stříbrovláska si tě prohlíží a kouká na tvůj přehrávač. "Co je to?" Pronese. "Ukažmi to!" Pronese sice rozhodně, ale ne tak, jako by to chtěla ukrást či vzít, spíše jako by bylo běžné, že tu dívky dávají hochům tímto tónem příkazy běžně. Přitom ale udělá krásný skoro dětský a odevzdaně odzbrojující prosící kukuč. Zatímco plavovláska tě tahá za ruku s mašličkou. "Ty jsi divokej, když nemáš obojek?" Pronese a dodá. "Takže budeš můj první matingmon!" Pronese nadšeně a zetleská! Nejspíše jí je úplně jedno kde ses tu vzal, nebo kdo jsi, hlavně že budeš její, v tomhle světě asi o nebezpečí chlípných mladíků tvé povahy nikdy neslyšeli?

KOČIČIČKY

Nad tebou stojí kráska s ružovím kruhem, fialovláska je kousek dál za jejími zády, sledující tě z většího povzdálí. Dost taktická pozice myslíš si, kdyby jsi se o něco pokusil, děvče z kruhem by tě zdrželo, nebo by ti překáželo, a fialovláska by tě nejspíše dostala. Rozhodně, na to, jak otřesně bojovaly, tahle dívka, asi i proto, že je nejstarší, má něco do sebe a bude i divočejší a nebezpečnější, nejspíše. Naopak culíkatá plavovláska si tě drží jako klíště z levé strany a objíma tě, koukajíc na dívky jako by tě snad chtěly ukrást, zatímco střívláska si tě drží z druhé strany a fascinovaně tě objímá a podbízí se hlavou a zadečkem, aby si jí hladil ouška, nebo zadeček, podle toho, kam zrovna rukou zamíříš! Úplně perverzní obrázek! Být ohle ve tvém světě, nejspíše by už pláž zavíraly pro mravopočesnost a tebe zalehávalo speciální komando! Jakto, že tady se nad tím nejspíše nikdo nepohoršuje?

Děvče s růžovým kruhem se na tebe, vás podívá a zasměje se. Asi ji ten obrázek co vidí, spíše pobavil, než pohoršil. "Takže jsi se ztratil? Na divokého nevypadáš. Ale kdyby jsi byl." Usměje se a pohodí si v ruce s loveballem, asi jasným důkazem toho, že by si tě ráda odchytla! Za což si vyslouží dvojici prskání znející od tvého pasu, tedy boků někde pod úrovní hrudníku. "Víš odkud jsi, jak se jmenuje tvá maminka?" Pronese a přejde blíž, bez větších okolků, pokud ji to dovolíš, ti přejede rukou po hrudi, pak níže, a ještě níže, až k penisu a pak nakonec k varlatům, které osahá. "Nádherný kousek! Neviděla jsem ještě žádný, který by vyzrál tak, smyslně." Pronese a cvrnkne jedno z koťátek do nosu. "Ten určitě není váš, že ne?" Což vyvolá okamžitou odezvu. "Jojo!" Prolnuto s "Je!" Načež se děvče pousměje, docela smířlivě, a líbezně. "Dobře, tak pojte semnou, uvidíme. Neříkal jsi, že jsi se ztratil, víceméně? Poznáváš tuhle maminku?" Pronese a vede tě směrem k ženě, dětskému koutku, kde je zralá krásná žena v oné masce, která kojí, líbí a souloží s třemi malými hochy. "Maminka?" Zeptá se tě, a nejspíše čeká, že po vzoru hochů jenž s maminkou souloží jen zvládneš kývnout, zakroutit hlavou, nebo spíš se za ztracenou maminkou rozeběhnout a jít souložit. Nebo nikoliv a pak asi nikomu nepatříš, a budeš k ulovení? V tom se ovšem ozve fialovláska. "Nejsi odsut. Jsi jiný. Nejsi jako oni. Tebe ještě neznám." Její hlas je líbezný, ale překvapivě autoritativní, ale svým způsobem hravý, i když podivně chladný, nebo spíše, se zvláštními, nepopsatelnými emocemi. Přejde k dívce s kruhem a něco jí pošeptá. Ta chvilenku, okamži přemýšlí, nad něčím dloubá, ale pak se usměje. "Takže jsi z druhého břehu! Jako ona." A ukáže na hnedovlásku, malou dívku, tu z trojice, kterou už jsi potkal, která také nepatří ke kočičkám. Že by také byla člověk? Že by ji sem také bohině přenesly? Ale tak malé dítě, do sexuálního světa? Usměje se a sedne si nahá do písku. Asi možná její překvapení trochu opadlo, přesto zvědavě nakloní hlavu, zastříhá ušima, a prohlíží si tě, hlavně jisté partie, i když je už předtím měla v ruce! Dvojice koťátek se posadí, pokud se posadíš také, ale ani jedna se od tebe neodloučí a drží se tě jako klíště. Zatímco fialovlasá kočička odejde, napřed netušíš kam, ale za okamžik se vrátí s několika plechovkami limonády, jednu ti podá, jednu podá dívce s kruhem, jednu si otevře sama, a další postaví do písku. Ale nepromluví ani slovo.

(můžeš reagovat, pokec si nechám na pak)

Hana - 5. července 2018 23:24
Hana

Celý den to bylo opravdu hrozné. Né tedy že bych se měla nějak hrozně, ale to sluníčko! Už ani nevím kdy naposledy tolik pálilo. Nezbývalo ale nic jiného než to nějak vydržet a doufat že to večer bude lepší. A vlastně i kdyby nebylo, tak je to jedno se sestrami jsme domluveny že půjdeme do horkých pramenů!

Nemohla sem se dočkat. Hned jak jsme dorazily na místo, tak sem se svlékla, ručník si nechala jen kousek na dosah ruky a hupsla dovnitř. Áááááchh... Je to opravdu úžasné. Sem tam lehce cáknu vodu na sestry, ale jinak spíše jen tak sedíme a odpočíváme. Po takovém dni si odpočinek zasloužíme, né?

Jen kdybychom měly trochu soukromí. Už nejsme malá koťata, tak proč jsou ty dvě vždycky někde kam jdeme my?! Mohly by sem jít ze stejného důvodu jako my, ale to se mi nezdá pravděpodobné. Jako by jim to tu patřilo.. Zamračím se, ale brzy mně to přejde. Sem na příliš krásném místě než abych se zlobila. Myji se, odpočívám užívám si to. Ani nevím jak to, ale najednou je skoro večer. Zrovna když si asi už po třetí umývám ocásek si všímám něčeho velmi zvláštního. Nebo spíše.. někoho?

Hmm? Copak to je? Je maličká, docela roztomilá. Vypadala by jako koťátko, ale nemá ouška ani ocásek. Co je zač? V okamžiku když si mně všimne uhnu pohledem, jako bych ji neviděla. no a pak skutečně, stačila chvilka a je pryč. Jak je tohle možné? "Viděli jste.." Chci se zeptat sester, ale zdá se že né. Zeptat bych se mohla, ale vidím ty jejich výrazy a tak myslím že budu jediná kdo ji viděl. Jenže co to bylo? A kde se tu vzala?

Musela se nějak proplížit od skalek. No co, tady a teď to nejspíše nevyřeším a tak to nechávám být a místo toho si užívám vodu a svou společnost. Mmm, to voní.. Chvilku váhám, ale nakonec se zvedám že půjdu starší sestry poprosit o trochu toho olejíčku. Určitě by bylo skvělé když by mně tím někdo namazal. Co se to děje? Rozhlížím se nechápavě a raději se opět ponořuji do vody. Tohle přeci není normální, v jednu chvíli je vše jak má být a teď.. jsou pryč! To přeci není možné!

Nechápu co se to stalo. Musela sem třeba na chvilku usnout že už je taková tma. A zima. Ale proč by mně tu nechávaly? A braly mi i věci? Moc často se něčeho nebojím, ale teď sem opravdu nervózní. Už sem se chystala volat o pomoc, dkyž v tom si opět všimnu té malé dívky která tu byla před tím. "Ty!!" Pronesu k ní nabručeně jako by za to co se děje mohla ona. Kdo jiný? "Proč bych tě necítila?" Zeptám se poněkud nejistě. Ta malá je najednou u mně a hraje si s mými vlasy.

Její prameny? Né, ty jsou přeci naše! Nebo bé? Poněkud zmateně zastříhám ouškama a přemýšlím. Aiko.. Aiko.. No ovšem! Duch pramenů! Jak sem mohla být tak hloupá? O tom slyšel už každý! Ale.. duch.. to není možné. Sem teď nějaká zmatená a nejistá. Cítím jak mi buší srdce. D..duch. Zdá se, že opravdu ano. Jak jinak by se mohlo vysvětlit to co se děje? A že nemá ouška a ocásek?

Jako by toho nebylo málo, všímám si i někoho dalšího. Ty nebudou od nás.. Né, to určitě nebudou. Na takové kočky bych nezapomněla. Aiko si všímá že sem si všimla já jich a opět se tak podivně ptá. Samozřejmě že je vidím. Tedy, ona, Aiko je duch, což může být docela podivné že ji vidím. Ale tamto jsou obyčejné kočky, né? "Počke.. Ani to nedořeknu a sem táhnuta přímo k nim. Co se to u všech bohů děje?

Jako bych byl opilá a nebo na mně někdo použil ošklivý trik. A nebo sním! Ano, to by bylo asi ono. Mohl by být tohle všechno jen sen? "Já.. Zdravím.." Dostanu ze sebe stále poněkud nervózně, jako odpověď té ženě. Ta její malá je opravdu podivná. Že by se ke své mamince až takhle lísala? Dívám se na ni a skoro se z toho až červenám. Zahradu? Nějak nevím o čem to mluví, než mně to kotě vezme za ruku a odvede kousek dál. Woww.. No páni.. Jak je tohle možné?

Ani nevím zda sem viděla takhle krásné místo. Ta zahrada je opravdu skvostná! Obzvláště když mi ta žena ukáže na matingmony, kterých si všímám až teď! Přijde mi, že je to čím dál podivnější. V jednu chvíli si užívám vodu v pramenech a teď sem.. kde to vlastně sem? Co to.. Dívám se na tu věc kterou mi kotě podává. Chviličku váhám, ale nakonec si tu kouli vezmu. "Děkuji". Řeknu jí s čímsi co by se dalo označit jako pokus o úsměv.

Chvilku je ještě obě dvě sleduji. Jsou kočky, to je jisté. Ale přijde mi, jako by na nich bylo něco opravdu podivného... Jak se tak dívám, dostávám chuť na mlíčko i já sama. Kdy sem naposledy něco pila? Dovolila by mi ochutnat? Zaculím se a z přemýšlení mně vytrhne až hlas té ženy. Každé místo skrývá svá tajupná zákoutí? Co tím asi myslí? Přikývnu že rozumím, pousměji se a pomaličku se začnu po zahradě procházet. Takže bych si měla chytnout matingmona? Hmm.. Jenže kterého?

Nějaké tu vidím. Některé z nich mi přijdou docela zvláštní, ale někteří se mi vážně líbí. Přemýšlím co dál... Chvíli to trvá, ale nakonec se rozhodnu že bych si to tu měla pořádně prohlédnout. A tak se vydám k té zíďce, podívat se, zda by se nemohl nějaký matingmon skrývat i tam. Určitě bych šla ráda i k těm jezírkům. Je tu toho spousta, ale vodního matingmona bych mohla potkat spíše u vody, né?

Prozkoumávat to tu je úžasné, ale také bych ráda nějaké informace. Takže se pořádně rozhlédnu a pokud bych viděla Aiko, tak přijdu k ní. "Aiko? Jáá.." Začnu docela nervózně. Chytnu si ocásek, začnu si s ním hrát a trošku uklidněněji pokračuji. "Co se to děje? Jak to že tě vidím a jak to že sem tady?" Zeptám se prvně. Je toho spousta co bych chtěla vědět. "Ty dvě, to nebudou obyčejné kočky, že?" Kývnu hlavou nenápadně směrem k té matce a dceři. "A.. Já.. Nevím jakého matingmona bych si mohla vybrat. Mohla by jsi mi poradit? Jestli se třeba nelíbí nějaký tobě..."

1 2


↑ navigace

Záložková navigace