Polygamie | 18+ (1. strana) | Herna - Aragorn.cz



Herna

Polygamie | 18+

Pán Jeskyně:

greck

Systém:

ORP

Nové příhlášky:

Přijímáme

Popis jeskyně:

Mám nápady jak pro fantasy svět, tak pro moderní dobu, prostředí je tedy na domluvě. Má ale jít o nějaký vztah jednoho muže a více žen. Může to být nevěra, polyamorie, svět, ve kterém je polygamie běžná nebo kombinace předchozího. Může například jít o lorda, který má kromě své ženy i jiné "bokovky" více či méně známé, o chlápka, jehož partnerka mu toleruje jinou přítelkyni, nebo o prachsprostou nevěru. Očekávám propracované postavy, promyšlené motivace, realistické myšlenkové pochody a podobně.
Součástí budou erotické scény.

Klíčová slova:

příběh, vztah, erotika, napětí, fantazie

Jaké hráče:

Inteligentní dívka nebo dívky, které mají fantazii, cit pro detail a umí psát na úrovni.

Nástěnka:Zobrazit/skrýt Nástěnku
Nástěnka jeskyně je prázdná.
Hráči: (1/3) Katanga

Fórum ⇓

Pro přidání příspěvku je třeba se nejprve přihlásit a být registrovaný v této jeskyni.

1

Pán Jeskyně - 30. října 2018 17:56
Pán jeskyně greck

-- Měl by někdo zájem na tuto jeskyni navázat?

Melissa Fisher - 26. dubna 2018 07:37
Melissa Fisher

Koupelna se plnila kotouči horké páry, které vyrůstaly z vany. Melissa se nakláněla nad umyvadlem a smývala si svůj jemný, pracovní make-up. Občas ručníkem otřela zapocené zrcadlo, aby viděla, jestli jí na tváři nezbyla nějaká ta šmouha.
Daniel ještě není doma, Ellie sedí v obýváku s babičkou a ukazuje jí encyklopedii o Vesmíru, kterou jí Mels dala k posledním narozeninám. Byla to nečekaná trefa do černého, ten malý objevitel už zvládne pojmenovat každou planetu na obrázku, učí se i poznávat souhvězdí, o kterých pak poučuje druhé.
Když se zrcadlo zamlžilo poprvé, všimla si Melissa, že je plné pospojovaných teček a obrazců, které nápadně připomínají hvězdnou mapu severní oblohy. Astronomem proti své vůli... Pousmála se a naložila se do vany.

Do koncertu má ještě chvíli času. Fén je věrný přítel, který jí pomůže se i s malou lázní vypravit včas. Navíc Melissa doufá, že zastihne Daniela – ráda by mu řekla sama, že večer nebude doma, než aby vyřizovala vzkaz přes babičku nebo papírkem na ledničce. Po celodenním vyřizování vzkazů nechce doma mnohdy telefon ani tužku téměř vidět.
Na chvíli labužnicky ponořila hlavu pod vodu. Ve vaně mírně pootevřela oči a sledovala prameny svých vlasů, jak se nadpřirozeně vlní okolo. Neměly moc prostoru ani správně dramatickou délku, ale snažily se.
Od praktických věcí se její myšlenky zatoulaly do vzpomínek. Dominic se vizuálně dost změnil. Ano, vždycky byl nakloněn takovému rockovému, volnému stylu, ale nikdy jí nepřipadalo, že by se snažil dělat „image“. Jasný. Patří to k jeho práci a zatraceně mu to sluší. Když si však vedle sebe v představě posadila divokého rockera Dominica a statného „taťku“ Daniela, vyprskla smíchy, čímž se nalokala vody a prudce se ve vaně narovnala.
Jak se tak snažila zase dýchat, nevšimla si zvuků z chodby, dokud se neotevřely dveře koupelny a dovnitř nenakoukl Daniel, ještě oblečený v bundě a s kabelou přes rameno. „Jsi v pořádku?“
„J-jo,“ vydechla Melissa, zarudlá a uslzená. „Zkoušla jsem tamty delfíny, o kterých jsi mi povídal, že vydrží pod vodou strašně dlouho,“ maskovala svou blbost pokusem o vtip.
Danielovi vylétlo obočí nahoru, než smířeně zavrtěl hlavou. „Nevím o tom, že by se nějací delfíni pokoušeli utopit se ve vaně. Krom toho máš na delfína moc krátký nos,“ utrousil pobaveně a zavřel za sebou dveře.
...

Čistá a suchá stála Melissa u otevřené skříně a pátrala očima po hromádkách a ramíncích. „Danee?“
„Hmm..?“
ozvalo se od pracovního stolu, kde Daniel večeřel, zatímco pročítal články z feedu.
„Víš, jak jsem se chtěla dneska dívat na ten koncert?“
„Hmm.“
„Dostala jsem v práci od kapely volňásek, tak tam půjdu.“
„Jasný. Tušíš, kdy se vrátíš?“
„Nemám ponětí. Ale klidně se pak vyspím v obýváku, ať vás neruším.“
„To je od tebe moc hezké, ale klidně mě vzbuď, mi to nevadí... a tohle si neber. Říkala jsi, že je to rock, ne?“
„É... k rocku snad černá pasuje, ne?“
„Taková fakt ne. Na takové koncerty se lidi oblíkají spíš normálně. Jo, u některých je jejich divoký outfit normální.“
Melissa se zeširoka usmívala. Netušila, že by za módního poradce mohla kdy mít Daniela.

Pán Jeskyně - 17. dubna 2018 20:43
Pán jeskyně greck

Hala byla touhle dobou ještě pochopitelně prázdná, ale na ulicích už bylo možné zahlédnout hloučky fanoušků mířících k ní nebo pak postávajících před arénou. Dominic věděl, že tihle patří k těm nejvěrnějším fanouškům. Někteří stáli u arény už od rána, aby se dovnitř dostali jako první a tak si zajistili nejlepší místa. Když limuzína s kapelou projížděla kolem nich, Dominic stáhl okénko a na fanoušky mával. Někteří se k autu rozeběhli, ale než stihli doběhnout, černá limuzína začala mizet do podzemní garáže a dovnitř tak dolehlo jen několik nadšených výkřiků.

Šatna už byla nachystaná, měli tam veškeré možné občerstvení, které obvykle vyžadovali (hlavně tedy pivo), oblečení, ručníky a vše, co by mohli potřebovat. Doug, který spolu s Monicou jeli ve druhém autě, je odvedl do šatny a pak šel zkontrolovat pódium, které by tou dobou snad už mělo být nachystané. Kapela si mezitím v šatně dopřála pivo.
"Tak co, jak je v Nashvillu po tolika letech?" Ptal se Brian a ostatní ztichli. Všichni totiž věděli, že Dominic pocházel právě z tohoto města a také to, že sem nikdy nechtěl jet hrát. Teď tady byli ostatně poprvé. Dominic jim nikdy nevyprávěl úplně celý svůj příběh, ale věděli to, že neměl moc dobré dětství, vztahy v rodině nikdy nebyly vřelé, ve škole to nebylo o nic lepší a nijak skvěle nevycházel ani se svými vrstevníky. Často chodil za školu, jen tak se poflakoval, bral drogy a občas něco ukradl - neměl dobrou pověst a obecně ani on nebyl spokojený. Nakonec odsud stopem utekl do Los Angeles jen s omlácenou kytarou a pár dolary v kapse bez jakéhokoliv plánu kromě touhy stát se rockovou hvězdou. I tak toho věděli víc, než obecná veřejnost.
"Nakonec to není tak hrozný," řekl neurčitě zpěvák a zapálil si cigaretu. "Už to tady skoro nepoznávám. Uvidíme, jak mě přivítají večer." Zašklebil se. Bylo zřejmé, že o tom moc mluvit nechce a kluci se zřejmě rozhodli to respektovat. Jeremy rozhovor překvapivě stočil k Melisse. "Ale tu ženskou v hotelu jsi znal, ne?" Marty, který si zjevně ničeho nevšiml, se zatvářil překvapeně. "Tu co nás uvítala?" To Jerryho bratr Brian si evidentně všiml, nebo mu to naznačilo jeho dvojče. "Jo, tu. Že vy jste spolu něco měli?" Zkusil to naslepo. Ostatně Dominica sice poznal až pár let poté, co se přesunul do LA, ale věděl, že pokud Dominic Black nějakou holku znal, nebylo zas až tak nepravděpodobné, že s ní i něco měl.
"Vy taky vyšťouráte všechno," zakřenil se Dom a potáhl z cigarety. "Chvíli jsme spolu chodili," potvrdil. "Ale už je to dávno."

Od dalšího vyzvídání ho naštěstí zachránil Doug, který jim přišel říct, že pódium je připravené na zvukovou zkoušku. Dom típl cigaretu, dopil pivo a zvedl se. Ostatní ho následovali. Zkouška netrvala dlouho, za tu dobu už to měli celkem dobře nacvičené a i jejich zvukaři věděli, co očekávat, takže postupně vyzkoušeli všechny mikrofony, nástroje i odposlechy a pak zkusili zahrát pár úseků svých písní, které už měli vytipované jako dobré k ověření dobrého nazvučení. Když byli hotovi, zbytek kapely se odebral zpět do šatny, ale Dominic na pódiu ještě chvíli zůstal. Obvykle to dělával, aby nasál atmosféru místa, kde budou večer hrát. Teď tu navíc bylo to, že byl doma, jakkoliv divně to znělo. Prohlížel si zatím ještě rozsvícenou halu, která byla až na pár zvukařů a techniků, kteří dokončovali přípravy na večer, prázdná. Byl to opravdu zvláštní pocit. Zapálil si další cigaretu, vylezl si na jeden z repráků a pozoroval prázdný prostor před sebou. Večer tady bude hlava na hlavě, pomyslel si.

Z myšlenek ho o dvacet minut a dvě cigarety později probral Moničin hlas: "Jsi v pohodě?"
"Cože? Jo, jasně..." Monica o jeho dětství věděla asi nejvíc, i když taky ne vše. Měla o něj trochu starost. Obvykle byl sebevědomý a neohrožený, nikdy by si nemyslela, že ho něco může opravdu rozhodit. Ani tady tak nepůsobil, což ji možná právě trochu znepokojovalo. Ale ne, nejspíš bude v pohodě, pomyslela si, když seskočil z repráku a se svým obvyklým výrazem, který byl něčím mezi úsměvem a úšklebkem a který připadal tak sexy všem těm jeho fanynkám, se vydal za Monicou. "Tiskovka má za chvíli začít, ale jestli ji chceš zrušit nebo odložit..." Naznačila. "Ne, jdem na to." Řekl on už zase svým typickým hlasem a vypadalo to, že je zpět.

Melissa Fisher - 10. dubna 2018 09:29
Melissa Fisher

Melissa seděla v hale v jednom z křesel a vyřizovala na tabletu korespondeci s další kapelou, která měla přijet do hotelu příští týden. Popík nejsladšího kalibru. Zrovna odeslala zprávu a unaveně si mnula kořen nosu a koutky očí, když ze salónku vyšel Dominic a zamířil přímo k ní. Zaklapla tablet, usmála se a vstala z křesla. Jenže Dominic byl rychlejší.
„Uh... díky! Tak tohle heslo rozhodně nezapomenu,“ poušklíbla se, ve tváři pobavení i velkou dávku překvapení, a až když se za Dominicem zaleskly vstupní dveře, došlo jí, že mu tou poznámkou nepřímo potvrdila svou účast.
Klesla zpátky do křesla.

Měla v plánu se na koncert podívat. Doma. Z živého přenosu s hrnkem čaje a mísou sušenek barbarsky položenou v posteli. Nenapadlo ji, že by jela do haly – neměla tyhle typy konertů moc ráda. Hodně lidí, zvukař, který vytáhne hlasitost nástrojů na hranici nesnesitelnosti, pach rozlitého piva, lidé, kteří mají pocit, že když se nepokusí vydrápat se na pódium, tak na ten koncert skoro nemuseli jít. Ne. Nesnáší tyhle živelné koncerty. Občas si představovala stejné davové šílenství na koncertech Nashwillské filharmonie. Houslisté, kteří vyhazují smyčce do nadrženého publika. Dámy ve večerních šatech, jak se snaží dostat se na pódium, aby si mohly sáhnout na tubistu a jeho nástroj. Violoncellista, který pluje halou na rukou diváků a u toho hraje svůj mistrovský kus. Dirigent, který fanynkám podepisuje každou část těla, která se mu dostane pod ruku. Musela se smát.
Jenže Dominic je už pryč a ona už mu svou účast slíbila. A i kdyby tu byl, asi by ho nedokázala odmítnout. Mrkla na hodiny. Práce jí oficiálně končila za necelou hodinu a s odchodem kapely na zkoušku už měla to hlavní hotovo. Rozdala ještě pár instrukcí, pár ujištění, pár proseb a stáhla se do kanceláře.

Krátký telefonát s Robyn. Běžně by byl asi tak hodinový, ale Robyn byla naštěstí zaneprázdněná, takže stačila předal Mells jen několik zásadních rad od „neboj se“ přes „hlavně se neobleč jak do divadla“ až po „Pak mi to musíš vyprávět, jinak tě neznám“.
Uklidit.
Zatřídit.
Firemní telefon jako vždy s sebou. Asistentka ve dne v noci.
Padla.

Takže co s sebou a co na sebe? Jak moc trapná bude se špunty do uší?

Pán Jeskyně - 3. dubna 2018 09:39
Pán jeskyně greck

.

Pán Jeskyně - 11. března 2018 03:07
Pán jeskyně greck

Dominic i zbytek kapely poobědvali a ač zázvorová limonáda zůstala prakticky netknutá, pražené buráky zmizely všechny a pivo si ještě doobjednávali. Melissa zmizela, zřejmě do místnosti před salónkem, a Dominic tak věděl, že se s ní jen tak do řeči nedá. Namísto toho se mu ale podařilo využít příležitosti a zeptat se Moniky, jestli by mu ještě dokázala zajistit jeden volňásek na večerní koncert. Monica pochopitelně dokázala takřka cokoliv, proto si ji Dominic platil, takže na něj za okamžik jen kývla. Když ale Dominic dojedl, naklonila se k němu a pošeptala mu, že má lístek do VIP zóny, ale že za odměnu požaduje víc informací o Melisse.

Dominic se zatvářil nechápavě, aspoň tak jak to uměl. ale ona ho evidentně prokoukla. Byla si samozřejmě vědoma toho, že Dominic je její šéf a že je to on, kdo ji platí, ale přesto jí její zvědavost nedala a ostatně i její profesní čest jí velela vědět o svém nadřízeném co nejvíce informací, aby ho dokázala věrně zastupovat v médiích. No a kromě toho byla samozřejmě hrozně zvědavá a docela dobře tušila, kam až může na Dominika zatlačit, aniž by ho (a tím pádem pravděpodobně i sebe) dostala do úzkých.

"No hele, známe se, to je asi jasný," řekl Dominic a pak se napil, aby získal čas k tomu, co by asi měl říci dál. "A spali jste spolu, co?" Troufla si Monica, vzhledem k tomu, že sama byla lesbičkou a věděla, že si podobné otázky mohla na Doma dovolit. Kromě toho bylo všem okolo jasné, že Dominic spal s takovou spoustou žen a dívek, že by s trochou nadsázky mohlo být méně pravděpodobné, že s náhodně zvolenou holkou na ulici (minimálně v LA) nespal. "A to bylo ještě před tím, než jsi odešel do Los Angeles?" Ptala se zvědavě Monica a Dom jen nepatrně kývl. "Však víš, že od té doby jsem v Nashvillu nebyl. Trochu mi to tu pořád vadí..." Nevysvětlil to podrobně, ale bylo mu jasné, že to asi nestačilo.


Každopádně Melissa je holka, se kterou jsem se dal krátce dohromady před tím, než jsem vypadl na západ," přiznal po chvíli. Kdo ví, kde bych dneska byl, kdybych se nerozhodl ji a celý město opustit. Možná bych tady vymetal zasmrádlý špeluňky místo světovejch stadionů..." Nedokončil Dominic. "Každopádně ona si lupen zaslouží..." Řekl Dominic a vstal poté, co dojedl. Ostatní už většinou byli taky po jídle a shodou okolností vešel do místnosti Doug, zrovna když se on chystal dojít za svou dávnou láskou Melissou.

Doug je jen přišel povzubdit a ke svému jídlu se stejně prakticky nedostal. "Tek jedem hoši, zkouška čeká..." Dominic odešel z místnosti jako první a když venku potkal Melissu, jen se usmál. "Hele nevím jak ti funguje šichta v hotelu, ale kdybys chtěla se jít podívat na koncert, tak jen u vstupu řekni heslo asexuální jednorožec a ochranka by měla přívést Moniku. Ta už tě dovnitř pustí a budeš mít VIP místa." Dominic se usmál a zamával jí vycházejíc směrem z hotelu k limuzíně, která tou dobou už byla nachystaná před vchoden do hotelu.

Melissa Fisher - 10. března 2018 18:15
Melissa Fisher

Když Melissa odkázala Dougha na správné členy personálu, se kterými má zavazadla řešit, zůstala chvíli opuštěná. Ne, že by zůstala v místnosti sama – už tak tady bylo dost lidí, natož když se začali objevovat číšníci a začali brát objednávky – ale bez Dougha už mohla vážně jen dohlížet a čekat, jestli si nebude někdo něco přát. Tak jako pokaždé v takové situaci, přimíchala se mezi personál a donesla z kuchyně na tácu objednané pivo, aby ho mohla položit „klukům“ na stůl. Natáhla se mezi Brianem a Jerrym, ráda, že se jí povedlo nic nevylít (dnes byly čepice obzvlášť vysoké). Když se narovnávala, dávala si záležet na tom, aby s Dominicem navázala aspoň krátký oční kontakt.
Povedlo se. Zlehka pohodila hlavou v nevyřčené otázce „Jak se vede?“ a tvář jí zalil lehký ruměnec, o kterém v duchu doufala, že není tak silný, jak si o něm sama myslí. Nevěděla, jestli si s ní Dom vůbec bude chtít povídat, nechtěla se moc okatě vnucovat. Navíc je to dost let, co se viděli naposledy, a ani předtím nebyl jejich krátký vztah založený zrovna na nezávazném plkání o životě. Byla ale zvědavá. Vedle toho měla taky Melissa nepříjemný pocit z Moniky. Sama si nedokázala říct proč. Krátce si promrkla, aby si ten neopodstatněný předsudek vyhnala z hlavy.
Z krátkého zamyšlení jí vytrhl Phill, jeden z těch číšníků, které si pamatovala, když ji zdvořile požádal, jestli by mu neuvolnila pracovní prostor.
Bylo tu rušno, pánové z kuchyně nosili vymazlené jídlo a za chvíli všechno, co si kapela objednala, stálo na stole, včetně džbánku domácí zázvorové limonády a misky pražených oříšků navíc.
„Ať vám chutná,“ popřála jim se svým hotelovým úsměvem a ustoupila ke dveřím. „Nebudu vás teď rušit, až poobědváte, najdete mě před salónem v hale.“

Pán Jeskyně - 20. února 2018 17:41
Pán jeskyně greck

Brianovi na chvíli zmrzl úsměv na rtech, když slyšel Melissu mluvit o sóji a kdyby se tázavě nepodíval na své dvojče, jistě by si mohl všimnout Dominica, který na tento vtípek zareagoval uchechtnutím. Melissa zřejmě stále měla smysl pro humor a pobavilo ho, že se ho nebála použít v takové situaci. Většina lidí na jejím místě v jiných hotelech, kde spávali, by nejspíše zachovali dekorum a něco podobného by si k hvězdám formátu Black Steel Roses nedovolili. Tohle ale právě bylo něco, co kapela dokázala ocenit. Jak ostatně předvedla dvojčata svým hurónským smíchem, když Brianovi došlo, která bije.

Tou dobou už se ale hrnuli do salonku, který byl pro ně připravený a vyzdobený včetně detailu, kterým byly tmavé růže na piánu. Doug ještě s Melissou probral několik dalších detailů a pak poprosil Monicu, aby mu objednala nějaké těstoviny zatímco on bude organizovat zavazadla na pokoje členů kapely. Monica mu to odkývala, ale pak se zase věnovala hlavně svému tabletu. Tedy poté, co se ještě tázavě podívala na Doma - se snahou, aby si toho Melissa nevšimla, to by nebylo slušné a navíc Monica věděla, že pokud Dominic bude chtít, může jí víc říci cestou do arény nebo prostě někdy později. Pokud chtít nebude, samozřejmě si může vše nechat pro sebe, ale upřímně... Monica byla zvědavá. Něco jí říkalo, že ti dva se znali víc, než jen "tak trochu" a i kdyby ne, tak bylo rozhodně zajímavé, že Dominic zná jednu z prvních obyvatelek Nashvillu poté, co zde tak dlouho nebyl.

Samozřejmě, pokud by se v Los Angeles tolik neměnilo obyvatelstvo, jistě by se Dominic znal se značnou částí ženské populace města. Za posledních několik let poznal spoustu žen a dívek, takže pokud by žil v nějakém menším městě, nebylo by zase tak neobvyklé, že se bude znát se ženou, kterou náhodně potká. Nicméně tohle nebylo zase tak malé město a hlavně - v době kdy Nashville opustil, byl to prostě Dominic Black a nikoliv TEN Dominic Black, zpěvák a frontman známé hudební skupiny. Nehledě k tomu, že Melissu evidentně znal jménem, to nebyla jen tak náhodná známost.

Monicu začínala užírat její přirozená zvědavost a tak si ani nevšimla, že už je čas objednat si jídlo. Rychle proletěla menu a zahlédla těstoviny s lososem, které vzala pro Douga a nakonec i pro sebe. K tomu jen minerálku, pro Douga jeho oblíbenou Colu. Kluci z kapely si mezitím objednali shodně velký hovězí steak z roštěnce, hranolky a pivo. Dominic přemýšlel o nečekaném setkání a vyhlížel, jestli bude chvilka si s Melissou popovídat, ale vypadala poměrně zaměstnaná. Stejně moc nevěděl, co by jí řekl. Tím spíš, jestli by se s ním vlastně chtěla bavit takhle před ostatníma. Možná pak najdou příležitost prohodit pár vět o samotě?

Melissa Fisher - 15. února 2018 19:01
Melissa Fisher

Hovořila s Dougem, rychle a s úsměvem se vzájemně ujišťovali, že to, na čem se dohodli, platí. Byla zvyklá v práci komunikovat s tak pěti lidmi najednou a neztratit přehled (a o to více si cenila chvil, kdy si mohla doma sednout do křesla a vnímat jen jeden zdroj, ať už to byla Ellie nebo sólovka Tuomase Holopainena), takže vedle Douga zvládala i směrovat personál a vnímat ostatní hosty.
„O svůj steak se nebojte, náš kuchař umí se sójou hotové zázraky,“ usmála se na Briana se šibalskou jiskrou v oku a už naklonila hlavu na stranu, aby se mu omluvila za nejapný žert, když její pozornost strhnul Dominic.
Poznal ji.
Maličko zčervenala ve tváři, snad rozpaky, snad vytržením, možná jen tím, že promeškala chvíli omluvit se jednomu z dvojčat. „Moc ráda tě zase vidím. Sekne ti to,“ mrkne na Dominica, k Monice jen váhavě kývne hlavu, skoro jako by se za svou známost s Domem omlouvala. „Tak trochu. I sebevětší město je pořád jako malá vesnice. Do salónku tudy, prosím.“

Salón sousedil s hotelovou restaurací, byla to menší místnost pro uzavřené společnosti. Hladké, krémově béžové stěny, na kterých visely krásné, velkoformátové fotografie města, zelené závěsy, moderní skleněný lustr, který místnost zaléval útulným světlem. Stolečky, které v podvečer bývají roztroušené po celém salónu, stály sražené u sebe a přikryté ubrusem, který ladil se závěsy, připravené pro oběd. Kolem nich už čekaly vzorně seřazené čalouněné židle. Z jedné strany poloskrytých dveří do kuchyně soukromý bar, z druhé černé piáno, na kterém stála váza s kyticí těch nejtmavších růží, jaké se Melisse povedlo sehnat.
Melissa se téměř pokaždé, když do salónku vstoupila, divila, jak se místním designérům podařilo skloubit futuristický design plný skla a hladkých ploch s téměř tradičním jazzovým salónem. Ale fungovalo to.

Pán Jeskyně - 9. února 2018 14:07
Pán jeskyně greck

Zavazadel v autech nebylo zase tak moc - převážně osobní věci členů kapely a pár hudebních nástrojů. Jen Marty byl na svou nejoblíbenější kytaru tak háklivý, že ji nedal z ruky a nesl si ji sám. Většina nástrojů samozřejmě putovala z letiště rovnou na místo konání koncertu. Ve sportovní hale probíhala už od brzkého rána stavba pódia, teď se k partě na místě jen připojí zbytek "bedňáků" a dokončí uzpůsobení všeho požadavkům kapely. Přesné umístění bicích, mikrofonů, odposlechů, repráků, světel, natažení kabelů,... Základ už samozřejmě musí být hotov teď, jinak by to nestihli. Kapela si teď dá jen oběd, lehký odpočinek a pak už je čeká přejezd do místní sportovní haly na zvukovou zkoušku. V tu chvíli už musí být většina pódia ve finálním stavu. Naštěstí dal Doug dohromady tým profesionálů, na které byl spoleh, bez toho by to ani nešlo.

Když Dominic vystoupil z auta, byl stále v družném hovoru s Monicou. "Po zkoušce je v aréně tiskovka a dle mých informací bude obzvláště natřískaná, přecejen jsi poprvé zpátky doma." Chrlila ze sebe Monica, která měla oči přilepené na tabletu s organizérem. Chodila takhle skoro pořád, minimálně v časově vypjatých chvílích. Dominic nechápal, jak je možné, že snad nikdy nezakopla. "Doma..." odfrkl Dominic. "Kdybych ti měl vyprávět, jak dobře jsem se doma cítil..." Mluvil skoro znechuceně. "Víš jak to myslím," vzhlédla Monica od tabletu a snažila se pro jistotu vysvětlil, že o něj prostě bude větší zájem v Nashvillu, když odsud pochází, zvlášť když je to první koncert Black Steel Roses v tomto městě. Dominic ji poslouchal, ale druhým uchem zaregistroval ženský hlas vítající je v hotelu.

Nejprve to byl jen ženský hlas. Tedy pro Dominica to nebylo jen tak - něco v jeho mozku vždy seplo trochu jinak, když slyšel (příjemný) ženský hlas a zaregistroval to bez ohledu na aktuální téma hovoru. Měl prostě pro ženy slabost, taktně řečeno. Po chvíli mu ale došlo, že ten hlas a hlavně to jméno mu bylo povědomé. Nebo ne? Ohlédl se, ale tou dobou už majitelka toho hlasu pochodovala před nimi vedle Douga, se kterým jistě dolaďovala nějaké detaily ohledně jejich pobytu v hotelu. Stoupala po schodech pár metrů před ním, on ze zvyku přejel očima její postavu od hlavy po nohy - slušivé sáčko, sukně, hezký zadek, podpatky... Mohla by to být ona? Teď už Monicu moc neposlouchal.

Vstupní hala byla moderní a perfektně uklizená. To druhé bylo mimochodem něco, co splňovaly snad všechny hotely, ve kterých kapela nocovala, a něco, o co jejím členům zase až tak moc nešlo. Hlavně aby byl dobře zásobený bar, uchechtl se Dominic v duchu. Hned poté se mu však do mysli vkradly původní myšlenky týkající se ženy, která je v hotelu uvítala. Mezitím se zastavili v hale, nedaleko výtahů, které jistě vedly k pokojům. Vedle nich také byla chodba, cedulka vedle dveří naznačovala, že vedla do hotelové restaurace. Monica zaregistrovala, že jí Dominic moc neposlouchá a začala si opět procházet diář.

„Chce­te jídlo na po­ko­je, nebo se na­jí­te v salónu?“ Zeptala se ona a Doug začal odpovídat, že salón bude v pořádku. Brian pochopil, že se jedná o obědě a svým zvučným hlasem se se smíchem dožadoval "svého" steaku. Jeho bratr Jeremy se ke smíchu připojil a na pozadí toho všeho si Dominic poprvé prohlédl asistentku ředitele hotelu zepředu, což ho jen začalo utvrzovat v jeho podezření. "Melisso? Jsi to ty?" Skočil do řeči Dougovi. Monica vzhlédla od tabletu s tázavým výrazem. "Vy se znáte?"

Melissa Fisher - 8. února 2018 17:24
Melissa Fisher

Zkouška sirén.

Melissa Fisher - 7. února 2018 18:47
Melissa Fisher

Dnes to nebyl jeden z těch klidnějších pracovních dnů. Melissa sama nevěděla, jestli jí více vyhovují dny v kanceláři, které narušují jen občasné telefonáty, nebo jestli má raději tohle hektické ověřování, zařizování a objíždění podniků. Vlastně u toho nemusela vždy nutně být, do partnerského květinářství ale jezdila ráda. Bylo pozdní dopoledne a ona zrovna odjížděla zpátky do hotelu s várkou čerstvých květinových dekorací do pokojů a na recepci. Šéf si na to potrpěl a i sama Melissa viděla, jak květiny dokázaly nádherně oživit snad až příliš moderní design hotelu.
„Bude to dost stylový, zas trochu změna po těch country slunečnicích, co?“ ozval se od volantu Miles, jeden z hotelových služebních řidičů. Melissa na sedadle spolujezdce vzhlédla od svého malého tabletu, ve kterém si odškrtávala staré úkoly a zadávala nové, a na Milese se usmála. „Rozhodně. Dlouho jsme tu neměli rockery. To zas bude v baru bordel,“ uchechtla se upřímně. Ne každý umělec hned jedná podle toho, co zpívá, vždyť zrovna před měsícem ubytovávali punkery, kteří byli mimo jeviště velice galantní a mírní, ale mladí rockeři bývají často po koncertech divocí. To věděla ze svých profesních zkušeností dost dobře. „Ale doufám, že se jim ty růže budou líbit, když už je mají v názvu. Trochu kýč... ale lepší než slunečnice.“

Že budou Black Steel Roses ve městě, věděla už dlouho. Domlouvala s jejich manažerem veškeré podrobnosti ubytování, znala časový harmongram kapely, aby vše běželo jako po drátkách, dlouho ji ale nenapadlo se podívat, co jsou hudebně a osobně zač. Až když jí pan manažer psal, jaký pokoj by preferoval pan Dominic Black, zbystřila. Dominic Black je docela obyčejné jméno, jehož nositelů by našla jen v Nashvillu hned několik, stejně jí to ale vrtalo hlavou.
Ještě ten večer si doma sedla k počítači, našla si oficiální webovky kapely a jako hudební podkres si pouštěla jejich největší vypalovačky. Ani by si nemusela prohlížet galerii skupiny, ten hlas poznala. O víkendu měla volno, které strávila nad svým elektonickým piánem. Zkoušela hrát jednu jejich baladickou skladbu, kterou si naposlouchala.
Bude pěkné Dominica po letech zase vidět. Podívat se, jak mu život hvězdy svědčí.
Třeba si najdou chvilku na to si aspoň krátce popovídat.
Beztak ji ani nepozná, pokud se jí nepodívá na vizitku.

Poslední kontrola pokojů vyhrazených kapele a a jejich štábu. Pohled na hodinky. Zpráva na mobilu, že už vyjeli z letiště a jsou na cestě do hotelu. Pohled do kuchyně, jestli je oběd připravený. Poslední kontrola recepce, poslední kontrola asistentky ředitele na záchodech v zrcadle. Uhladit sako, narovnat vizitku, udržet svůj profesní úsměv, vyrovnat náramky na zápěstí a pak jen dojít ke vchodu a čekat, až auta zastaví, aby je mohla přivítat.
Má si ponechat tvář své pozice v hotelu, nebo mu má říct prostě ahoj?
Auta zastavila u vchodu a Melissa pochvalně mrkla na šoféry, kteří šli otevřít naleštěné dveře. Znala téměř všechen personál jménem (snad pár lidí v kuchyni pletla dohromady, zase tak často je nevídala), což mezi nimi občas vzbuzovalo potěšený údiv.

„Vítejte v Hotelu Diamond, doufám, že cesta byla příjemná. Jmenuji se Melissa Fisher, asistentka ředitele. Dovolte mi, abych vás uvedla dovnitř. Náš personál vám samozřejmě ochotně pomůže se zavazadly.“ Jako na povel vyběhlo několik pečlivě střižených zaměstnanců v černočervených elegantních vestičkách, aby z aut vyskládali zavazadla a začali je nosit dovnitř. Očkem mrkla k Jeremymu. Pořád měl tu svoji výraznou neuniformní náušnici. Perfektní, zrovna tady to může být pěkný detail. Usmívala se. „Oběd je pro vás připravený,“ obrátila se o něco méně teatrálně k chlapíkovi, ze kterého vytušila manažera, se kterým komunikovala. „Chcete jídlo na pokoje, nebo se najíte v salónu?“

Pán Jeskyně - 2. února 2018 23:53
Pán jeskyně greck

Let z Los Angeles nebyl nijak zvlášť dlouhý ani nepohodlný, ale Dominic Black byl i tak rád, že už přistáli. A to přesto, že se jednalo o Nashville. Jeho rodné město. Koncertování byla jedna z jeho nejoblíbenějších činností, takže v tom problém nebyl. Fanouškům rád vyhověl, ať už to bylo kdekoliv na světě, takže v tom také ne. Problém byl v tom, že na Nashville prostě neměl dobré vzpomínky. Prakticky celé jeho dětství stálo za prd. Slušně řečeno.

Jeho život se začal zlepšovat až poté, co utekl z domu a stopem, jen s pár dolary v kapse a oprýskanou kytarou, odjel do Los Angeles, města velkého showbusinessu. Měl jediný cíl, kterému nikdo kromě něj nevěřil - stát se rockovou hvězdou. A to se mu nakonec povedlo, i přes počáteční neúspěchy a nepohodlí zahrnující i věci jako přespávání na ulici, přestupky, drogy, alkohol, sem tam nějaká ta rvačka nebo krádež a podobně. Nebylo to lehké, ale nakonec prorazil. Dal dohromady kapelu Black Steel Roses, stal se jejím frontmanem, zpěvákem a kytaristou a mají za sebou dvě alba a vyprodané světové turné.

Jenže od té doby, co po jedné z mnoha hádek "doma", která se vyostřila trochu víc než obvykle, práskl dveřmi, odjel do Californie a spálil tak za sebou všechny mosty, v Nashvillu nebyl...

Čas příletu sice nikde oficiálně neohlásili, ale i tak se toho několik reportérů dovtípilo a spolu s nimi se na letišti shromáždily nejméně desítky fanoušků. "Tak jo, je tam docela dost lidí, ale navrhuju se prostě usmát, párkrát se podepsat a pak můžem pokračovat k autům, která na náš už čekají," oznámil Doug, manažer kapely, který zběžně obhlédl situaci, zatímco Dom, Marty, Jerry a Brian a členové jejich doprovodu čekali v pronajatém salonku.

Když nakonec dorazili do haly, Doug a Monica šli první. Monica byla Dominicova publicistka, slečna, která se starala o jeho mediální obraz a kontakt s médii a fanoušky obecně. Kromě Twitteru, který si Dom držel výlučně ve své správě, se například věnovala jeho účtům na sociálních sítích. Za nimi šli Dom a Marty. Dominic měl na sobě roztrhané rifle, vysoké kožené kovbojské boty, černé triko s rudým nápisem "REBEL" a černou koženou bundu. Na černých rozcuchaných vlasech měl naraženou kšiltovku, která spolu s velkými slunečními brýlemi zakrývala část jeho obličeje. Marty - sólový kytarista Martin Steel - ten na sobě měl sako, ale pod ním místo košile tak trochu divný černý síťovaný nátělník odhalující značnou část jeho hrudi a břicha. Na hlavě měl do čela zaražený baret a na zádech nesl jednu ze svých nejoblíbenějších kytar, kterou zřejmě nechtěl nikomu svěřit do péče. A to ani kytarovým technikům, kteří šli za nimi. Celé procesí pak uzavírali Brian a Jeremy "Jerry" Roseovi - dvojčata, z nichž první hrál na bicí a druhý basovou kytaru. Oba byli vysocí a mohutní, zvláště v kontrastu s drobným Martym a postavou průměrným Dominicem, což jen umocňovaly jejich dlouhé zrzavohnědé vlnité vlasy a plnovousy. Oba měli na sobě stejné tmavě červené triko a černé kožené kalhoty. A také pro ně typické široké úsměvy. Kolem kapely šlo ještě nekolik členů ochranky, kteří se hlavně snažili nezavazet a jen dávali pozor, kdyby se náhodou dělo něco, co by mohlo kapelu ohrozit.

"Jaký byl let?"
"Jak byste zatím hodnotili turné?"
"Jaké jsou vaše plány po jeho skončení? Bude nová deska?"
Reportéři se na ně slétli jako supi na mršinu. Doug s Monicou se snažili je alespoň trochu odstínit a zodpovědět nejčastější dotazy, zatímco členové skupiny se podepisovali fanouškům. Přesto se k Dominicovi nějací dostali.
"Napsal jste v poslední době nějaké písničky?"
"Kdy vydáte příští album?"
"Jak se cítíte zpět v rodném městě?"
Vychrlili na něj a on se snažil odpovídat, zatímco podepisoval fanouškům plakáty, desky, fotky a k tomu fanynkám ruce, břicha a v jednom případě i prso. Ta holka málem omdlela.
"Let v pohodě, letušky na nás byly hodné, jako vždy. Turné je super, je skvělé vidět, jak to lidi nabíjí, snad se nám daří to fanouškům vracet. Nová deska bude, ale termín neslibuju. Písničky píšu, ale deska bude až bude. Nikdy nevydáme nic, s čím bychom nebyli spokojení." Dominic odpovídal. Poslední otázku ale záměrně vynechal. Sám nevěděl, jak se ve svém rodném městě cítí.

Pak už se kapela hrnula ven, kde čekala řada černých luxusních SUV z hotelu. Řidiči začali vystupovat a otevírat pro členy kapely dveře i zavazadlové prostory. Za chvíli už Dom s Monicou seděli v jednom z nich a řidič je vezl k jednomu z nejlepších hotelů ve městě. Dom věděl vše, ale přesto mu Monica připomínala, že času nebylo moc. Letadlo se trochu zpozdilo, takže rychlý pozdní oběd, obsazení pokojů a pak pomalu přesun do arény, kde bude kapela večer hrát. Zvuková zkouška a tak dále. Večer předkapela a samotný koncert. "Já vím," utrousil Dom potahující z cigarety, kterou následně típl do popelníku auta těsně před tím, než zastavilo před hotelem.

Pán Jeskyně - 28. prosince 2017 11:22
Pán jeskyně greck

Stále hledám, ozvěte se kdyžtak sem nebo do pošty :)

Pán Jeskyně - 5. prosince 2017 12:04
Pán jeskyně greck

Zkusím ukázat na třech příkladech to, o čem by děj mohl být.

1) Pátý syn šlechtice či dokonce krále ví, že šance, aby jednou nastoupil na otcovo místo, prakticky neexistuje a ani mu to vlastně nevadí. U dvora se necítí dobře, nemá rád intriky a politiku. Raději loví nebo trénuje s otcovými vojáky. Proto se jednoho dne vydá do světa získat zkušenosti a svůj budoucí život. Kromě cizích kultur a zemí na cestách pozná také lásku a dokonce přemýšlí, že se usadí. Po nějaké době se ale dozví, že jeho otec i bratři všichni zemřeli. Může jít o nehodu, cílený útok, nemoc či bitvu. Každopádně z rodiny žije jen on a jeho matka. Vydá se k domovu i se svou láskou, aby zjistil, že se od něj očekává, že bude vládnout a dokonce matka domluvila sňatek s dcerou sousedního panovníka, aby posílila pozici svého již jediného syna a jeho země. Jak se s tímto nový panovník vyrovná? Sžije se s vládnutím a dvorními intrikami? A co jeho nyní dvě partnerky? Svou lásku nebude chtít odvrhnout a ona může například být ze země, kde je polygamie běžná, ale co nastávající královna? Smíří se s tím, že její muž má ještě jinou ženu? Nebo jeho láska zůstane jako utajená milenka?

2) Rockový zpěvák žije velmi bohémským životem. Má desítky, ne-li stovky milenek, čas od času pořádá party ve své vile, kde se mimo jiné sejde spousta spoře oděných dívek a oddávají se všemožné zábavě a vůbec žije heslem Sex, Drogy a Rock n' Roll. Vztahy mu obvykle dlouho nevydrží, ale příliš ho to netrápí, protože je idolem tisíců žen a dívek. O lásku (a sex) rozhodně nemá nouzi. Pochopitelně se ho také týká několik skandálů a jeho kapela je přinejmenším stejně divoká jako on, takže mají u některých lidí dokonce pověst nezodpovědných bláznů. Přesto mají své nespočetné zástupy fanoušků.
Co se ale stane poté, co se v novinách objeví jeho fotka s jinou celebritou? Jedná se o nevinné společenské objetí na jedné charitativní akci. Ve skutečnosti se ti dva poprvé viděli právě tam, ale média z té jedné fotky vykonstruují příběh o tom, že si náš rocker našel novou lásku a že začíná nový vztah. On i ona chtějí novinku popřít a žít si dál svými životy, ale co když je jejích publicisté přesvědčí o tom, že by se mohlo vyplatit nějakou dobu předstírat, že jsou opravdu spolu? Jemu neuškodí její dobrá pověst, jí zase pomůže jeho publicita například k prodeji nové módní kolekce nebo sledovanosti jejích filmů. Jejich životní styl je ale dosti odlišný. Dokáže se ona vyrovnat s jeho divokostí a neutuchajícím chtíčem? Dokáže on držet svou osobnost na uzdě aspoň do té míry, aby ji úplně neodpuzoval a nepokazil iluzi o jejich vztahu?

3) Úspěšný mladý podnikatel působí takřka dokonale a jeho dosavadní život zní jako neuvěřitelná pohádka. Začal podnikat už na vysoké, přišel úspěch a jeho firma prosperuje. K tomu má doma krásnou ženu/přítelkyni a upřímně se milují. Jsou mladí, úspěšní, mají peníze a chuť do života. Ideální, ne?
Co když ale on potká dívku, které nedokáže odolat? Možná půjde o zkrat, možná v opilosti, možná se do ní bezhlavě zamiluje a možná to bude ještě jinak. Nicméně dosud svou přítelkyni/ženu nikdy nepodvedl a teď se s tím neumí vyrovnat. Stále ji miluje, ale zároveň ho nesmírně přitahuje i druhá dívka. Jak naloží s tím, že si nemůže pomoct? Bude svou ženu se sebezapřením a výčitkami podvádět? A co když na to ona přijde? Nebo se jí rovnou svěří a pokusí se s ní najít řešení, které bude přijatelné pro všechny?

Lákalo by tě si psát podobný přiběh? Cítíš se na to?

1


↑ navigace

Záložková navigace