Potlačení (r)evoluce (1. strana) | Herna - Aragorn.cz



Herna

Potlačení (r)evoluce

Pán Jeskyně:

Michiyo

Systém:

ORP

Nové příhlášky:

Přijímáme

Popis jeskyně:

Jedná se o znovuobnovenou jeskyni. Vracíme se s hráči zpět do Reiny, obrovského několikapatrového města, ve kterém se nachází poslední zbytky civilizace. Velká válka sice dávno skončila, ale město se nachází na pokraji propuknutí další války mezi lidmi a psioniky.
Hra bude šeptem v diskuzi, frekvence ideálně jednou až dvakrát týdně. Vše je na základě dohody.

Klíčová slova:

psionici

Jaké hráče:

Neera, Saia, Dareth, Fenda, Lili, Seannach :)

Nástěnka:Zobrazit/skrýt Nástěnku


Historie ve zkratce:

31. říjen 2025 - počátek Velké války, Války všech proti všem 16. srpna 2027 – Finští aktivisté zničili všechny znalosti ve velkých síťových centrech 2. května 2031 – dopad první nukleární hlavice na Evropské státy 31. listopadu 2031 – první uměle vyrobený virus vyhladil populaci Toronta 1. ledna 2032 - použití chemických zbraní na velká Turecká města 2. června 2035 – Velká válka přešla v Kontinentální 12. září 2102 – uzavřeno příměří mezi pozůstalými městy/státy 2102-2130 – rekultivace města, pokus rekultivace světa, záchranné mise 1. leden 2130 – zvolen první Kontrolor (Paul Newmann) namísto Rady města 4. září 2134 – incident Karla Arlowa 1. ledna 2135 – zvolen druhý Kontrolor David P. Jason – začátek oprese psioniků Současnost: 2154

Historie podrobněji:



Ještě před 130 lety byla Země krásná, udržovaná a v rovnováze. Svět se těšil kulturnímu a technickému rozvoji. Nedalo se sice říci, že by svět byl naprosto bez konfliktů, ale byl celý obyvatelný, měl rozmanitou flóru a faunu, ba co víc, lidé se tehdy dokonce pokoušeli osidlovat Mars a Venuši. Nebo se tak rozhodně mělo v nejbližší budoucnosti stát. Planetu Zemi postihla Velká válka, nebo také Válka všech proti všem. Začátek se datuje na 31. října 2025. Jde pouze o datum vyhlášení války drtivou většinou tehdejších států. Ty státy, které se zprvu nehodlaly účastnit, se však do válečné vřavy dostaly posléze, ať dobrovolně, či násilním vniknutím na jejich území. Jediným opravdovým záznamem událostí z té doby pochází od bývalého investigativního novináře a následně vojína Daniela Hughense, který si všechny své nasbírané materiály nechal odvést do jednoho z krytů, který jen shodou náhod nebyl vybombardován. Z jeho zápisů, záznamů a dalších dokumentů vybraní historici sestavili časovou osu války, která se publikuje veřejnosti. Znalosti minulého světa byly ztraceny pět let po začátku Velké války, když se skupina aktivistů původně z Finska rozhodla zakročit ve snaze o ukončení války. Jejich plán zněl prostě, když nebudou mít informace a technologie pro horší možnost války, všichni se zastaví a pokusí se napravit škody. Jenže od idejí ke skutečnosti je vždy daleko. Pravdou bylo, že po vymazání dat z hlavních světových center pro Informační technologie, se válka ještě zhoršila. Přešlo se na velkou hru a velmoci se rozhodli, že jediná možnost na výhru je all in. První nukleární hlavice zasáhla Evropské státy 2. května 2031, první uměle vypěstovaný virus vybil Toronto 31. listopadu téhož roku. Na Nový rok byla zasažena Turecká velká města chemickými zbraněmi. Nejděsivější na této fázi války bylo, že nikdo nevěděl, kde bude další cíl. Strach z náhlé smrti a zprávy o zničených městech vytvářeli tísnivou atmosféru po celé tři roky. Naneštěstí, některým městům a státům se útoky nevěnovali pouze jednou. Mezi ty nejvíce zdevastované patřili: Moskva, New York, Berlín, Tokio, Izrael, Londýn, Oslo a Stockholm. Společným úsilím spolu s tunelovým viděním lidí z celého světa se podařilo kontaminovat jadernými, biologickými a chemickými útoky celý svět v méně než deseti letech. Po roce 2034 nebyl už žádný ze států schopen vytvořit další zbraně hromadného ničení. Spojení mezi velmocemi utichla a tvrdí se, že do 2. června 2035 zanikla většina států na světě. Zbytky populace v zamořených oblastech pomalu umíraly na následky války po dlouhou dobu. Posléze už svět bojoval s mnohem menším elánem proti těm, kteří zbyli. Válka se začala nazývat kontinentální, neboť se bojovalo už jen na jednom kontinentě – Euroasii. Žádný z amerických států nebyl již spatřen ani kontaktován. Stejně tomu tak bylo u států Afriky a z Austrálie. Ta trvala ještě dalších třicet let. Zbraně nebyli již tak ničivé a často se i několik měsíců hledal protivník. Neboť i mnoho technologií bylo ztraceno, špatně pochopeno. Nakonec koalice států začaly prohledávat zpustošená města, kde došlo maximálně k šarvátkám, porovnáme-li tyto boje s původní válkou. Další menší boje trvali až do dvaadvacátého století, než bylo stanoveno příměří 12. září 2102. Zbytky celého lidstva byly pozvány do Reiny, tehdy jednoho z nejzachovalejších měst, neboť bylo postaveno až po začátku Kontinentální války. Město samotné může datovat svůj vznik různě. Jako první se postavili první a druhé patro. Kvůli obávám z nekvalitního vzduchu a dalších možných nečekaných útoků byla tato patra postavena hluboko pod zemí s čističkami vzduchu. Třetí patro bylo vybudováno následně pár desítek metrů pod povrchem, kdy už bylo jasné, že není proti komu bojovat. Nakonec byla postavena nejluxusnější patra - čtvrté a páté. Jedině páté patro má možnost vidět skutečnou oblohu. Bylo naplánováno, že by mělo dojít k rekultivaci blízkého okolí a následně nechat přírodu, aby převzala své žezlo, začala opět panovat nad Zemí a napravila lidské chyby. Nikdy se tak však nestalo. Více než půl století je již známý smutný fakt, že nikde jinde na světě, než v Reině se nedá žít. Ostatní města, postavená podobně jako Reina se ukázala být neobyvatelná. Někdy za to mohla lidská chyba při svatbě, jindy špatně vybraná oblast, ale v naprosté většině to byli nemoci. Proslýchá se, že to stále byly tyto pozůstatky války, jež vyhubily všechny tamější obyvatele. Nikdo se do těch měst nevydal s obavou o přenesení nákazy do Reiny. A tak byla Reina ustanovena jako poslední město světa. Civilizace, která zde vznikla společně se znalostmi z vědních obor, začala téměř od nuly. Všechny poznatky, které jsou zaznamenány v knihách, jsou sepsány tehdejšími vědci, vojevůdci, doktory (jak medicíny, tak práv), ministry a techniky, kteří přišli do Reiny, nebo jejichž znalosti byli zachráněny přeživšími z jiných měst, kteří do Posledního města na Zemi přišli.




Současná situace v Reině



Reina funguje více méně na stejných principech jako fungovali města a státy před válkou, jen se nachází převážně pod zemí. Kvůli čemuž je život v patrech udržován pomocí umělých světel, které jsou schopny udržet naživu rostlinstvo, nachází-li se v daném patře vůbec nějaké. Velký důraz je kladen na materiály. Plasty a papír byly nahrazeny technologií a novými syntetickými látkami. V případě nádobí se hodně vrací ke keramice s příměsí zpevňujících látek. To stejné platí pro ostatní odvětví. Je možné si pořídit koženou bundu, ovšem jen těžko může někdo říci, zda je ze skutečného zvířete, nebo je to jen nějaký velmi podobný materiál z bůhvíčeho. Existuje vláda, úředníci a ministři. Je jich však málo a nad nimi všemi je pak pozice kontrolor. Má právo veta nad jejich usneseními a je schopný sám vydat zákon či rozkaz, který okamžitě vyjde v platnost. V současnosti vládne teprve druhý kontrolor David. P. Jason. Je to rozhodný a charismatický politik, který byl dříve generálem v armádě. Ačkoliv na celičké planetě Zemi již není dalšího lidského osídlení kromě Reiny, stejně se vede nová válka. Válka, která je zatím nenápadná, nevyrovnaná a v samotných ulicích Reiny. Poslední obyvatelné město Země je spletité, rozlehlé a patrové. Patra jsou určována podle vašeho společenského postavení. V čím lepší třídě se nacházíte, tím blíže k obloze máte. Do nejspodnějšího patra města se není radno vydávat, neboť se říká, že je tam nedýchatelný vzduch. Navzdory tomu se tam čas od času pár lidí vydá, i když by si mohli dovolit byt v úrovni tři nebo dva. Tito jedinci utíkají ve strachu o svůj život a životy svých blízkých, protože jestli Davida P. Jasona něco armáda naučila, tak to je krutost a vůle chytit a zničit nepřátele do jednoho. Účel u něj světí prostředky, a tak si je schopen omluvit i smrt nevinných. Válečný veterán si nebere servítky s nikým. Kdo je s psioniky, je automaticky také nepřítel, ať už oplývá schopnostmi, nebo ne. Stejně tak, jsou všichni psionici nepřátelé, ať se chovají jakkoliv. Čas od času se obrátí na některého z psoniků i obyčejní lidé, jimž se jejich schopnosti zrovna hodí. Někdy chtějí zapomenout na strašlivou událost, jindy nutně potřebují vidět svou budoucnost, onehdy zase vyléčit zraněné, hlavně u případů, kdy je na to medicína krátká. Po zbytek času jsou ale psionici vyděděnci a lidé se jich bojí a straní. Aktivní útočná propaganda od kontrolora proti těmto lidem se zvláštními schopnostmi se zaryla do srdcí prostých občanů tak silně, že už skutečně v těchto mnohdy průměrných a naprosto bezbranných lidech vidí příšery, které se je pokusí zabít, sotva se nadechnou pro výkřik. Obyčejní občané ale vedou normální život. A jsou za to vděční. Od předchozích generací slýchali hrozné příběhy o tom, jak se žilo ve strachu a bídě. Kontrolor je pro ně tedy velmi respektovaný člověk, který jim zajišťuje bezpečí a život. Ačkoliv jsou jeho metody někdy na hraně, většina s ním souhlasí okamžitě.




Jak je to s psioniky:



Kdy se objevili mezi lidmi?

Lidé si jejich přítomnost začali uvědomovat až po skončení Kontinentální války. Ale říká se, že někteří je viděli už za války na té či oné straně. Avšak to se nenajde nikde v učebnicích. Jsou to jen povídačky. Někdy velmi nepříjemné, drastické a děsivé povídačky. Nicméně neexistuje legitimní záznam – ať už video nebo písemný, který by skutečně zachycoval psioniky během válek.

Proč se jejich problém neřešil dříve?

Nebyli, skrývali se, nebo jich nebylo tolik? Těžko říct. Lidé po válce řešili důležitější věci jako jak se udržet na živu. Navíc největší vlna nenávisti propukla po incidentu Karla Arlowa. Předtím se jich lidé jen stranili a nechtěli s těmi „podivíni“ a „hříčkami přírody“ nic společného. A pak došlo ke skutečné tragédii. Čtvrtého září 2134 byla zničena Základní škola Wilhelma Hoffstattera ve třetím patře. Došlo k obrovské explozi, jež okamžitě usmrtila všechny žáky uvnitř. Původce exploze byl Karel Arlow, pomatený šílenec, jenž čirou náhodou ovládal (nebo spíš neovládal) schopnost vznícení. Někteří věří, že v té škole byla sestra Davida P. Jasona a kvůli tomu se tak zapáleně pustil do kampaně proti nelidem už ve svých 25 letech. Díky této kampani a ráznému přístupu dokázal sjednotit Reinu ve strachu před těmi, kteří měli schopnosti, jež mohli ohrozit, ba dokonce vyhladit, zbytky lidstva.





Reina

Reina, poslední město světa. Maják civilizace v moři neobyvatelné země. Ne, že by se lidé nepokoušeli za hradby svého soukromého (anti)ráje dostat, ale jednoduše se v tomhle vedení nemýlilo. Široko daleko prostě nebylo nic. Zjistili to na holou kůži i ti psionici, kteří se rozhodli utéci před terorem a začít svůj život mimo. Těžko říct, která smrt je horší, jestli ta ve městě nebo mimo všechno. Ale něco se Reině musí nechat. Snažila se zachránit aspoň střípek někdejší rozmanité civilizace. Například se zuby nehty držela hierarchie, proto je město rozděleno do pěti pater, přičemž páté patro je nejvýše a první nejníže. Každé patro je více méně soběstačné, má vlastní samosprávu, školství, soudy, policejní složky, lékaře i úředníky. Přechody mezi patry jsou střeženy velice pečlivě, ačkoliv ne všechny jsou oficiální. Ty jsou zpravidla hlídány jinými ozbrojenci, kteří si účtují velice tučné sumy. O to jsou ty oficiální přechody výhodnější, pokud vám ale nevadí maličkost, že veškerý váš pohyb v patře, ve kterém nebydlíte, bude monitorován.


Patra



Páté patro



Ideální místo pro život. Dokonce se tvrdí, že v pátém patře se dá spatřit skutečné nebe. Hvězdy a tak. Ne ty imitace v třetím patře či šero v druhém patře. Opravdové galaxie, světy, čerstvý vzduch... Bydlí zde samozřejmě jen ti nejbohatší z nejbohatších. Filmové hvězdy, magnáti různých odvětví a vůbec nechutní pracháči. Jedinou výjimkou jsou snad astrofyzici, kteří si své návštěvy v prvním patře vysloužili – sice jen na omezenou dobu – prací a výzkumy. Sám David P. Jason má zde dům, ale nikdy jej neukázal reportérům. Každá zmínka o jeho poloze se rovná velezradě a rychlé popravě. V lepším případě. Uvádí se, že jsou zde velké travnaté plochy se zelení a že za příznivých dní je vidět i slunce na obloze.

Čtvrté patro



Obývají jej bohatší lidé, doktoři, právníci, podnikatelé a podobná zaměstnání. Ptáte se, jak mohou tedy cestovat mezi patry, když bydlí hlavně v tomto patře? Jsou to privilegovaní lidé, kteří se nějak zasloužili o to právo být blíž povrchu země. Dlouhou rodinnou tradicí úspěšných lidí a mnohými úplatky se dá zvednout úroveň života, a tedy i patro. Ti šťastnější z nich se živí na půdě pátého a čtvrtého patra, ti méně šťastní pokračují níž, čímž ohrožují své potomky na místě dalšího bydliště. Ale k popisu čtvrtého patra. Domy jsou velmi prostorné, povětšinou se zahrádkami. Školy kvalitní a jídlo výtečné. Nachází se zde i parky a velmi zdařile imitovaný slunečný svit výkonnými reflektory a noční obloha zajištěná spoustou drobných světélek, které jsou prý umístěny přesně podle nebeské oblohy.

Třetí patro



Zlatý průměr, obyčejní lidé v relativně dobrých podmínkách. Školy jsou zde dobré i špatné, kvalita jídla záleží na oblasti, ze které kupujete, bezpečnost je velmi dobře udržovaná. Obloha již není tak kvalitně udržovaná, jen strop vysoko nad lidmi a domy je přes den osvícen a v noci v nedohlednu. Asi nejhorší zprávou pro veškeré pokolení lidí se schopnostmi je fakt, že právě ve třetím patře se nachází hlavní ústředí Útvaru pro odstaňování nelidí, po příkazu Davida P. Jasona. Menší odnože této organizace se nachází i v dalších patrech, vyjma prvního. Nachází se zde znatelně menší množství parků a prázdninových destinací, proto se někdy rodiny rozhodnou vyjet si do čtvrtého patra a projít celou tou vyšetřovací procedurou.

Druhé patro



Někteří psionici se sem vydávají jakožto do úkrytu před ÚPONem. Je to nejspodnější patro, ve kterém se dá přežít. Podmínky pro život jsou špatné. Žádné školy, nebo velmi špatné, snad jen jedna nemocnice na celém patře. Žádné zastání práv, nebo údržba silnic, domů, majetku. Každý hraje za sebe. Dochází k občasným výpadkům ventilace a nadchází pak období s velkou úmrtností, či v lepších případech jen ztíženými životními podmínkami.

První patro



Nežije zde nikdo. Zoufalí psionici se sem občas odváží, ale nikdy se nikdo z nich nevrátil. Považuje se to za neobyvatelnou oblast. Říká se, že je zde příšerně zamořený vzduch bez ventilace. Docela určitě by se zde měli nacházet ruiny z původního města z dob před válkou. Někteří rodiče rádi straší své děti, že zde žijí příšery, které mají několik hlav, anebo tucet končetin. Ale... to jsou jen pohádky, ne...?



Přechody a hranice města:

Přechody:

Přechody jsou charakteristické svými mohutnými pilíři, jež jsou popsané výstražnými cedulemi o tom, jak probíhá kontrola, že nikdo se nesmí příčit nařízení jakéhokoliv ze strážců přechodů, spolu s dalšími upozorněními, které vlastně hlásají dvě věci; poslouchejte na slovo a jste sledováni. Ano, kamery tam sledují každý metr cesty od první brány až k druhé bráně v odlišném patře. Cesta je to široká jako dvouproudová silnice a zahýbá se, jako kdyby člověk jel autem v podzemním parkovišti do jiného patra. Prohlídka se koná většinou jen při vchodu do přechodu, ale není zase tak moc neobvyklé, že vás prohledají ještě jednou (zpravidla, když se jde do vyššího patra). Jsou samozřejmě i přechody pro pěší, vypadají podobně, jen jsou užší a tím spíš vám prohledají i osobní věci. Strážci přechodů se ptají na účel návštěvy a chtějí osobní doklady (průkaz totožnosti, řidičský průkaz). Vedení města stále prohlašuje, že není pohyb lidí mezi patry monitorován, i když o tom dost lidí pochybuje. Každá stráž u přechodů se sestává z nejméně dvou lidí, většinou jich ale bývá víc, záleží na době a provozu. Oficiálních přechodů v každém patře jsou 4. Každý přechod má jednu cestu vzhůru a jednu dolu samozřejmě, ačkoliv oddělené od sebe různou stráží a pár metry.

Hranice města:

Jak asi všichni víte, město rozhodně není nekonečné. I když je velmi rozlehlé a vícepatrové, má své limity. A tyto limity jsou tlusté (říká se, že až dvacet metrů) a velmi pevné. Navíc nezapomínejme na znalosti, které byly vtloukány do každého malého školáka v Reině, jež i každá nevzdělaná duše ví, i když tomu třeba nevěří. Tou znalostí je fakt, že město Reina je převážně postavěno směrem do země, tudíž i za těmito tlustými zdmi, by se měla nacházet ještě mohutnější a nerozbitější vrstva skalnaté země. Co můžete spatřit z vnitřku města je holá betonová zeď, není speciálně osvícená světly (spíše se tu snaží město držet šero), ale chráněná ještě vysokým železným plotem s ostnatým drátem navrchu a střeženo – jako obvykle – kamerami (s nočním viděním). Není povolen vstup až k samotné zdi, ale občas se stane, že se nějací pubertální výrostci pokusí dostat až k samotné zdi, i kdyby to mělo jen znamenat se jí dotknout. Avšak i za toto bývají postihy a napomenutí.

ÚPON – Útvar Pro Odstraňování Nelidí

Útvar Pro Odstraňování Nelidí, nebo prostě ÚPON, je vládní organizace, která má na starost chytání, odstraňování a zkoumání psioniků. Snad aby se ještě více zdůraznil ten kontrast mezi obyčejnými lidmi a pak i psioniky, tak se o nich často mluví jako o nelidech. Členové této organizace jsou vycvičení muži a ženy, kteří jsou oprávněni vydávat rozkazy obyčejným lidem. Například se tak stává, když dochází k nečekaným prohlídkám. Všichni agenti jsou též vyzbrojeny střelnými zbraněmi, což jim poskytuje výhodu při jakékoliv akci. Zbraně se již nevyrábějí pro tyto jednotky železné, ale z jakéhosi speciálního plastu. Podrobnosti o této sloučenině nejsou známy veřejnosti. Stejně jako tyto zbraně nejsou přístupné pro lidi mimo samotnou organizaci, neboť jsou chráněny identifikačními čipy s rozpoznáním otisků prstů. Celkově vzato je tato organizace nadřazena policejním složkám ve městě. Hlavní sídlo se nachází ve třetím patře, kde se nachází i vězení s psioniky a laboratoře na vývoj nových zbraní a zkoumání psioniků.


Hodnosti v ÚPONu



Agenti, aneb všichni vojáci této jednotky, kteří prošli výcvikem a zvládli i závěrečný test. Mohou mít prosby na laboranty, ale opravdu jen prosby. Raději by měli zdravit každého, koho potkají, neboť všichni jsou pravděpodobně výše než oni. Kapitáni jsou již zkušení vojáci, kteří zpravidla velí skupinám, ve kterých se provádějí akce. Příkladem je Barly Josen nebo Frederik Bolten (likvidační jednotka). Majoři jsou již takové vyšší nižší velení. K těmto lidem patří Francis Derryn a je to už jen stupínek k tomu, aby se dostal do toho naprostého velení, kde bývá už jen ta administrativa a čisté ruce. Majoři se stále zapojují do akcí. Speciální postavení, do této skupiny se řadí hlavně Lotta a lidi jí podobní, ne, že by jich bylo v Ú.P.O.N.u hodně, ale je to tak stanoveno obecně v pravidlech. Mají pravomoc jako kapitáni, někdy dokonce mohou být ustanoveny do pozice vyšší. Ovšem často podléhají rozkazům kapitánů, když jsou přiřazeni do nějakého týmu.



Zbraně:

Jak už bylo naznačeno v odstavci o ÚPONu, zbraně dochází k přísné regulaci. Díky naprostému nedostatku střelných zbraní a munice mezi občany Reiny je velmi snadné udržet pořádek pro všechny policejní a vojenské složky ve městě. Pozůstalé zbraně z dob před války jsou už velmi archaické, tudíž hodně nespolehlivé a velmi vzácné. Modernizací v době války došlo ke změně zbraní, jak v jejich typech, tak v jejich výrobě. Není tudíž prakticky možné v současné době vlastnit veliký arsenál zbraní. Překupníci a podsvětí sice disponují s určitým množstvím, ale jedná se spíše o osobní pomůcky výše postavených kriminálníků, díky čemuž se gangy vrátili ke kontaktnímu boji. Důsledkem toho je, že na cenně stoupli i samotní psionici. Vždyť, komu by se nehodil telekinetik, který dokáže konkurenta zabít z dálky několika desítek metrů? Kdo by neuvítal mučil někoho bolestí? Kdo by nechtěl mít navrch speciální zbraní? A tak se mnohdy z psioniků stávají právě zbraně tohoto světa.

Pracuje se na ní :)
Hráči: (6/6) Fenda, Lilliane, Neera, Saia, Seannach, sir Dareth

Fórum ⇓

Pro přidání příspěvku je třeba se nejprve přihlásit a být registrovaný v této jeskyni.

1

Pán Jeskyně - 19. července 2018 13:34
Pán jeskyně Michiyo

//Tak jedna trochu pozitivnější informace, vytvořila jsem diskuzi pro naši jeskyni. Tímto děkuji Sai za připomenutí, abych tak udělala.
Je to místo, kde byste na mě měli házet dotazy, chválu, nespokojenost, připomínali se, kdybych na vás zapomněla s odepsáním, nebo třeba abyste ohlašovali svou nepřítomnost, zpomalení psaní, či cokoliv dalšího. Samozřejmě ji můžete užívat i ke komunikaci mezi ostatními hráči. :)

https://www.aragorn.cz/diskuze/potlaceni-r-evoluce/#kom

Pán Jeskyně - 16. července 2018 13:36
Pán jeskyně Michiyo

//Super,

děkuji za odpovědi. :) Budu se snažit brát na to ohledy.
Ještě nejsem všichni, ale to nevadí, s Neerou/Karou nikdo by začínal neměl na stejném místě, takže tu vyřeším individuálně. Během zítřka bych vám všem měla poslat NPC se jmény a krátkými popisy. A asi i nějaké moje poznámky k vašim postavám.

Během příštího týdne už bychom mohli snad začít hrát.

M.

Pán Jeskyně - 14. července 2018 20:18
Pán jeskyně Michiyo

//Drazí přítomní,

abyste se mi tu tolik nenudili než ještě vyřeším pár věcí před startem, tak vás poprosím, abyste mi odepsali šeptem jaký typ hry očekáváte/uvítáte. Chcete se spíše zaměřit na boje, nebo na příběhy ostatních postav? Chcete hodně interagovat s ostatními hráči, nebo preferujete hru jen s PJ? Byli byste raději, kdybyste ...?

Nejde mi o to, abyste za mne vymýšleli váš příběh, ale chci pro vás vytvořit hru, která bude bavit vás stejně jako mne. Neříkám, že když si napíšete, že chcete svou postavou zabít kontrolora, že vám to vyjde, ale pokud napíšete, že se chcete pokud možno vyhýbat lechtivým scénám, tak vás rozhodně nenechám hrát jednu takovou scénu za druhou.

Většina z vás mě už zná, takže ví, že já rozhodně nekoušu a že se pokusím vám všem vyjít vstříc, jak to jen jde.

Vítám nově příchozí, zdravím už usazené a těším se na zbytek :)

M.

Lotte Hedwig Henker - 13. července 2018 22:53
Lotte Hedwig Henker

// Salut, děti *pousměje se a v náznaku zasalutování se dotkne dvěma prsty čela* //

Pán Jeskyně - 13. července 2018 10:54
Pán jeskyně Michiyo

//Vážení a milí,

děkuji vám dvěma, co jste si už přidali přihlášky. Jak jste si možná mohli všimnout pracuji teď na nástěnce. Když půjde vše jak má, zítra v noci bych se vám měla ozvat ohledně vašich postav a těch informací, co jsem vám slíbila. Mějte se mnou prosím trochu trpělivosti ze začátku. Vězte, že všechen svůj volný čas věnuji jeskyni, jen se snažím nějak propojit minulou hru s touto. Kdybyste však měli nějaké prosby stran příběhu na mě, nebojte se na mě obrátit. :)

M.

Pán Jeskyně - 10. července 2018 20:29
Pán jeskyně Michiyo

Hráčské postavy:

Popis postavy:
Zde bych prosila pouze popis vzhledový, tzn. oblečení, oči, vlasy, viditelné jizvy, tetování atd. Další třeba zvláštnosti jako kulhání při chůzi a podobně. Jestli má někdo někde na schovaném místě tetování, nebo třeba i nějaký čip a chcete, aby to zůstalo jako tajemství mezi PJ a vámi, stačí to napsat do atributů. Toto políčko slouží i pro ostatní hráče.

Atributy: Neboli vlastnosti, charakter, co postavu vytočí, nebo naopak uklidní, oblíbené věci. Ideály, jaké myšlenky a cíle vaši postavu pohání? Co je její peklo a nebe na zemi? A co její schopnost, je to požehnání pro vaši postavu, prokletí? Stydí se za ni? Je hrdá?

Inventář: Sem napište i třeba byt, který vlastní, nebo domácího mazlíčka. Věci, co nosí stále u sebe, poprosím připsat to zvláštní věty v této kolonce také.

Životopis: Tady patří samozřejmě vše, co vaše postava prožila za svůj život. Do jaké rodiny se narodila, kdy objevila schopnosti, kdo jsou její blízcí přátelé (lidi se kterými je aktivně v kontaktu). Jak se dostala vaše postava tam, kde je. Můžete zahrnout do toho i události z minulé jeskyně, pokud si je nepamatujete, nebo jsme to neřešili tak to doplníme společně.
Kouzla schopnosti: Název a popis schopností, která má vaše postava. K tomu připište, jak se to projevuje, jak dlouho to zvládne ovládat a podobná specifika. Jak často se té schopnosti věnuje?

Úroveň schopnosti:
0-10. Zkuste si to odhadnout sami. V nejhorším vás opravím :)

1


↑ navigace

Záložková navigace