Prokletí ohnivého boha (1. strana) | Herna - Aragorn.cz



Herna

Prokletí ohnivého boha

Pán Jeskyně:

Sidar

Systém:

DrD

Nové příhlášky:

Přijímáme

Popis jeskyně:

Tomu zapadlému kraji se říkalo Meln. Rozlehlou úrodnou pánev odděloval od zbytku Marenského království hustý pás Smolenského hvozdu a jeho izolovanost dokonávaly Pohraniční vrchy táhnoucí se desítky mil k hranicím sousední Rolanské republiky.
Melnu vládli již více jak dvě staletí svobodní páni z rodu Hryznů. Kdysi dávno prý nosili šlechtický titul a mezi lidmi kolovalo mnoho povídaček proč a jak padli u dvora v nemilost. Pravdu však věděli jen sami Hryznové a jeho lidu to bylo vlastně jedno. Byli to dobří páni a o svůj lid a zem se starali k všeobecné spokojenosti.
Centrem bylo svobodné město vybudované na dávných ruinách v meandru říčky, které nikdo neřekl jinak než Rezavá a to pro barvu kamení, které omývala čistá voda přitékající z pohraničních vrchů. Zdejší hornina obsahovala příměs železa, ale to co se dalo, vytěžili již kdysi pradávno. Pozůstatky důlní činnosti prozrazovaly zavalené doly a ruiny rozeseté po širokém údolí. Na jejich základech vzniklo nejen svobodné město Meln, ale i nejedna ves č...

Klíčová slova

Tato jeskyně nemá nastavena klíčová slova.

Jaké hráče:

Již domluveno

Nástěnka:Zobrazit/skrýt Nástěnku
Nástěnka jeskyně je prázdná.
Hráči: (3/3) Anach, iveta, Mack

Fórum ⇓

Pro přidání příspěvku je třeba se nejprve přihlásit a být registrovaný v této jeskyni.

1 2 3 4 ... 13 ⇒|

Rose - 17. února 2020 20:33
Rose

Co kdyby jsme nějakej večer na hoďku dvě zahráli na chatu? Hru by to oživilo a určitě by nás to šouplo zas o kus dál. Někdy to pomůže se dostat zpátky do formy :) ovšem pokud by by to bylo reálné v rámci vašeho "time-managementu". Já mohu kterýkoliv večer, přizpůsobím se. Jen návrh, myslím že by to mohlo pomoct ;) Je to na vás, jinak samozřejmě bych ráda hru zachovala, ale v tomhle tempu to upřímně nemá smysl. No ale něco s tím provedeme ;)

Carin Lambert - 15. února 2020 14:46
Carin Lambert

Přiznám se, že to cítím stejně, že to fakt vázne a tím že to vázne, tak to ani nebaví =/ Takže vůbec nevím, co teď.

Pán Jeskyně - 14. února 2020 16:07
Pán jeskyně Sidar

Ahoj,
budu teď týden pryč na horách.
Zamýšlím se co s hrou. Vázne to hodně. Mack se tu už dlouho neukázal. Můžeme pokračovat pomalu dál a Bena trochu upozadit. Dejte vědět pokud souhlasíte.

Rose - 26. ledna 2020 14:14
Rose

Mrkne po tom individuu. Stále neví, co si o něm myslet, přesto necítí úzkost. Odrazí se od země a vyhoupne se do sedla ke značné nelibosti klisny. Jako vždy se kůň neklidně ožene a odfrkne. Rose je zamyšlená, koně neokřikne. Ze zamyšlení ji vytrhne až hlas Carin. Neusměje se, ale její obličej se zkorutí v podivné grimase, která jakoby úsměv připomínala, byť vzdáleně. "Možná jsem si ho představovala trochu jinak." Prohodí a ohlédne se přes rameno. Pobídne koně ke kroku. "Myslím si, že poslouchat bude. Ale ruku na srdce.." Odkašle si. "Chlapa, kterej mě bude pronásledovat a poslouchat jako psisko.. To není úplně výhra. A kdo ví, jestli to vůbec chlap je." Když dopoví, zapřemýšlí - jak dlouho je vůbec může následovat? Vzhledem k jeho zbroji, chůzi.. To za nimi vydrží jít celou cestu? Zatřepe hlavou. Možná není na místě přemýšlet nad takovými světskými věcmi. Již se stihla přesvědčit, že je na celé té zaležitosti něco podivného, rozhodně ne vysvětlitelného.

Carin Lambert - 24. ledna 2020 10:26
Carin Lambert

Vyskočím na koně a jen s pozvednutým obočím sleduji podivného muže, který jak se zdá se stal členem naší kompanie.
"Rose, pokud si někdy toužila po věrném muži, myslím že jsi to vyhrála." Pousměji se pobaveně a kroutím hlavou.
"Jen doufám, že bude taky poslouchat jako pes, když už se tak za námi plíží." Dodám lehce ustaraně.

Pán Jeskyně - 22. ledna 2020 16:40
Pán jeskyně Sidar

Příprava na cestu Vám nezabrala mnoho času. Slunce vám stojí nad hlavou a na podzimní den příjemně hřeje. Když jsou koně připravené začnou nervózně frkat. Z křoví se se zvukem lámaných větviček vynoří váš nové společník. Zastaví se v stínu stromu, kde jste ho viděli prvně a zůstane tam nehybně stát. Margit se s vámi rozloučí a předá vám v plátně zabalený balíček sušeného masa a ořechů. Bude se za vás modlit. Sirka ji vezme na chvíli stranou a potichu spolu chvíli hovoří. Pak se obrátí na vás.
„Tak hejbnem prdelí. Je to štreka do půlnoci máme co dělat“
Prohodí k vám a zamíří k hvozdu. Jedete nejdřív po staré lesní cestě která je však stále více zarostlá a mění se v pěšinu. Když se ohlédnete za sebe. Vidíte jak vás na hranici dohledu následuje mírně topornou chůzí.

Carin Lambert - 20. ledna 2020 09:06
Carin Lambert

Stejně jako Rose i já začnu sedlat koně a potichu mu něco šeptám a popleskávám po krku. Oproti Rose se moje mysl neubírá opravdu k ničemu jinému.
Když ke mě promluví, tak mě chvíli trvá než mi dojde, že jsme tam sami a že je to ke mě.
"To teda." Odpovím a poupravím sedlo a otočím se k ní.
"Nějak se nám to vše zamotalo." Dodám ještě trochu křečovitě, ale se snahou působit uvolněně.

Rose - 19. ledna 2020 16:00
Rose

Když se Carin zvedne k odchodu, Rose se také zvedne a pobere si věci. Otočí se na Margit "Ať vás a vašeho muže provází bůh." Rozloučí se pokynutím hlavy a následuje Carin. Venku se rozhlédne, zda někde neuvidí toho .. rytíře? Zároveň se zamyslí, necítí opět ten zvláštní pocit?

Stoupne si vedle svého koně a začne ho sedlat, věci si uloží do brašny. Prohlédne koni nohy, zdá se být v pořádku. Koutkem oka mrkne po Carin, která je se svým koněm jen o kus vedle. "Už abychom vyrazili.." Pronese nenuceně, pořád se na ni Carin zlobí?

Carin Lambert - 13. ledna 2020 15:30
Carin Lambert

Začnu se potichu ve vlasních myšlenkách chystat také k odchodu.
Vůbec netuším co teď bude.
"Já jsem připravená vyrazit." Řeknu a s těmi slovy se opravdu vydám ke svému koni, abych ho připravila na jízdu.

Pán Jeskyně - 8. ledna 2020 14:53
Pán jeskyně Sidar

Margit na vyřčenou pochvalu odpověděla úsměvem a na žádost o něco k snědku pro Hejkala otlučeným kastrolem s obsahem, který psisko během chvilky zhltlo. Na závěry které vyřkla Rose pokýval hlavou a nejistě krčí čelo. Na Benovu poznámku už jen krčí rameny.
„Du se balit“
Pronese polohlasem poté co posnídá. Margit se zvědavě dívá na Benrira, který se jde podívat na Borše.
„Vyznáte se v léčení? Myslíte….co s ním bude?“
Zeptá se unaveným hlasem.

Benrir - 7. ledna 2020 16:12
Benrir

Po návratu zvenku se taky pustím do dlabance, hlad mám fakt pořádnej, dvakrát pobízet netřeba. taky poprosim Margit, jestli nemá něco pro Hejkala. Kdyby ne, dám psovi kus jezevce a pak už jen poslouchám Sirkově vyprávění. na konci jen dodám zmatené:
A takže ten druhej prsten, co je pryč, ovládá pavouky nebo tak?
Celý mi to nějak nesedí.
No ale než půjdeme, je třeba se podívat na Borše. Třeba řekne něco víc, zvednu se od stolu, poděkuju Margit a jdu za starým pánem. Čas na další kurýrování.

//Sidare jestli je fakt poznat, že jed už vážně neúčinkuje a Borš je jen zraněný a vyčerpaný, tak uzdrav těžká zranění. Pokud bych po prohlídce, třeba kolem rány atd zjistil, že nakonec přecejen všechen jed není pryč, popř si nechám poradit od Sirky, tak raději neutralizuj jed.

Pán Jeskyně - 6. ledna 2020 16:11
Pán jeskyně Sidar

Ahoj,
máme tu nový rok :) přeji vám do něj vše nejlepší!

Nebudu po novém roce hned stresovat, ale jen dávám vědět, že mám na hru celkem čas.

Carin Lambert - 23. prosince 2019 08:41
Carin Lambert

Ahojky, taky všem přeji Štastně a Veselé Vánoce! Snad je dneska ještě netrávíte v práci jak já =)

Pán Jeskyně - 20. prosince 2019 10:03
Pán jeskyně Sidar

Ahoj, s předstihem vám přeji krásné svátky vánoční a povedený rok 2020! :D

Rose - 5. prosince 2019 13:54
Rose

Chvíli se tváří nevraživě, je celá podrážděná. Ale vůně, která naplnila místnost, na ni omamně zafunguje a Rose se uklidní. Posadí se zpátky na židli a založí ruce na hrudi. Naoko nezaujatě sleduje Sirkovo vyprávění. Jak Sirka dopovídá, Rose se zahledí zamyšleně do prázdna. Promne si prst, na kterém spočívá prsten. Ze zamyšlení ji probudí úder kotlíku o stůl. Chtě nechtě se jí začnou sbíhat sliny, voní to skvěle. Nenechá se dvakrát pobízet a vezme do dlaní dřevěnou misku a plechový hrnek.

Když dojídá poslední sousto, je v mnohem lepším rozmaru. Dokonce se i pousměje. Odfrkne si s plným břichem a dopije stále ještě teplý čaj. Položí s hrknutím plecháček na stůl a protáhne se na židli. "Margit, bylo to výborné!" Možná si neměla brát tak velkou porci, sotva funí.

Natáhne ruku před sebe a zatřepe prsty. "No Sirko, tak zdá se, že ho teď ovládám já." Její chování se od předešlého dne trochu změnilo, ale těžko říct, jaké pohnutky k tomu vedou. Zdá se být více odtažitá a nerudná. A nebo se vám to je zdá, přecijen je to pořád žena a to mluví samo za sebe. " Asi se ho nezbavíme, takže bude muset jít s námi."

Pán Jeskyně - 3. prosince 2019 14:23
Pán jeskyně Sidar

Margit hází do rendlíku různé ingredience a sem tam přilije vodu. Vzduch naplní příjemná vůně koření ořechů a medu. Sirka sedí ani se nehne jen vás propichuje očima. Nakonec zafuní a rozpovídá se.
„Hovno vim vo čárech a magii. Potom co sem včea viděl, tak ne. Nemyslim, že bys to udělal schválně. A plán je jednoduchej narychtujem se na cestu a co nejdřív vodsaď vypadnem. Ne ale s prázdnym žaludkem.“
Pokyne hlavou na znamení ať si sednete. Bez ohledu na to jestli to uděláte pokračuje po chvíli dál. Do světnice se vrátí Benrir, takže Sirkovo vyprávění uslyší také.
„Řeknu vám jedno. Když sem byl ještě cucák, tak sem byl vděčnej za každou příležitost mlátit lidi železem po hlavě. Hnal sem se do každý bitvy, která se namanula. Našemu regimentu tehdá velel nějakej hrabě, bitvy sledoval vod svýho stanu, kde s velitelem chlastali víno a žrali kuřata. Měl jeden čas vosobního strážce, takovýho hromotluka v podivný zbroji. Divně chodil, chlapi mu říkali panák nebo plecháč. Do bitev ho vozili v pořádně fortelnym voze. Vykládám vám to tady proto, že sem jednou vyslech v kanýně dva oficíry jak se vo tomhle panákovi bavili jako vo golemovi a prej ho hrabě vovládal. Víc už z tý mý kebule nevylovim, nicméně vidim tu určitou podobnost s tim co nám stojí za dvorkem. „
Sirkovo vyprávění přerušila Margit, která na stůl postavila kotlík s kouřící voňavou kaší a hrnec bylinkového čaje. Před každého z vás postavila rozličné kousky nádobí. Různě velké talíře a misky vyřezané ze dřeva, či otlučené kameninové či kovové hrnky. Sirkovi podala dřevěnou naběračku a pobídla vás ať si berete.

Rose - 2. prosince 2019 16:21
Rose

" Nevím, jestli mi vklouzl .. sám na prst." Zavrtí hlavou. "Něco se mi v noci zdálo. A nevím, jestli to byl jen sen. Možná jsem si ho na ten prst dala sama." Pokrčí rameny a potom rozhodně zavrtí hlavou. "Nemůžeš jít sama. Pochybuji Carin, že by jsi vůbec dojela do čtvrtiny cesty. Nic ve zlém." Prohlídne si Borše a poté koukne na Margit, která chystá snídani. Vlastně má docela hlad, i přestože žaludek má jako na vodě. Je to zvláštní pocit. Sirkův pohled jí je nepříjemný a tak se na něj zamračí "Co je?" Odvětí ne příliš přátelsky. "Myslíš, že jsem to udělala naschvál?" Potom se zvedne ze židle. "Fajn, půjdu za tím chlápkem z oceli." Přemýšlí. "Dobře? Asi to bude lepší, než zůstat sedět. Stejně bychom měli vyrazit dál. Jdeš se mnou? " Podívá se na Sirku. " A pokud jsou v tom kouzla, nezmůžu s ním asi stejně víc, než ty."

Carin Lambert - 2. prosince 2019 09:28
Carin Lambert

"Vím, že to je divné." Odpovím Benrirovi a přitom si lehce povzdychnu.
"Takže abychom si to shrnuly. Jeden prsten se ztratil, druhý se přilepil na Rose a pronásleduje nás něco, co není obyčejný člověk?" zakroutím hlavou.
"Takže máme teď nějaký plán, co dál?" Zeptám se Rose a Sirky, protože Benrir se mezi tím vytratil.

Benrir - 29. listopadu 2019 10:46
Benrir

Kývnu na Margit. "Dobrá, za chvilku jsem zpátky"
Ostatní včetně Sirky ubezpečím, že nejdu daleko. jen za chatu. To kvůli tomu "cizinci".
Dejte pozor na Ivet, vim jak jsem na tom byl já včera.
A vyjdu ven.

Pán Jeskyně - 29. listopadu 2019 08:44
Pán jeskyně Sidar

Margit smutně zakroutila hlavou na znamení, že se Borš neprobral a zatím nenabyl vědomí. Rychle se obleče do prostého oblečení a prosmýkne se mezi vámi k ohništi a začne na černé uhlíky skládat chrastí a třísky.
„V noci sebou jen párkrát cuknul, jinak ležel bez hnutí strašně hicuje a divně dějchá“
Svěřila se vám se svými poznatky a je na ní vidět že toho moc nenaspala. Pod očima má tmavé kruhy, vrásky v tváři se ji prohloubily a když staví na rozhořívající se oheň kotlík z vodou, třesou se ji ruce. Přitáhne si k ohni stoličku a ztěžka na ni usedne. Do světnice se protáhne Sirka. Oděn jen do spoďárů s širokou hrudí hustě zarostlou chlupy připomíná medvěda. Podobně taky zamručí.
„Nejni to člověk a není to z masa a kostí. Podle šlápot co nadělal v blátě bude vážit přinejmenším jako moje kobyla. Tfuj, kouzla a čáry“
Posadí se na lavici a oči zabodne do Rose a přimhouří oči, podrbe se za uchem, pak složí ruce na stůl a zdá se že se ponořil do svých myšlenek. Margit si mezitím nachystala několik plátěných pytlíků z nichž do vody hází nějaké ingredience. „Udělám snídani, hlesne…“

1 2 3 4 ... 13 ⇒|


↑ navigace

Záložková navigace

Galéria (fantasy)
Resize (tmavý)
Light (světlý)