Prokletí ohnivého boha (1. strana) | Herna - Aragorn.cz



Herna

Prokletí ohnivého boha

Pán Jeskyně:

Sidar

Systém:

DrD

Nové příhlášky:

Přijímáme

Popis jeskyně:

Tomu zapadlému kraji se říkalo Meln. Rozlehlou úrodnou pánev odděloval od zbytku Marenského království hustý pás Smolenského hvozdu a jeho izolovanost dokonávaly Pohraniční vrchy táhnoucí se desítky mil k hranicím sousední Rolanské republiky.
Melnu vládli již více jak dvě staletí svobodní páni z rodu Hryznů. Kdysi dávno prý nosili šlechtický titul a mezi lidmi kolovalo mnoho povídaček proč a jak padli u dvora v nemilost. Pravdu však věděli jen sami Hryznové a jeho lidu to bylo vlastně jedno. Byli to dobří páni a o svůj lid a zem se starali k všeobecné spokojenosti.
Centrem bylo svobodné město vybudované na dávných ruinách v meandru říčky, které nikdo neřekl jinak než Rezavá a to pro barvu kamení, které omývala čistá voda přitékající z pohraničních vrchů. Zdejší hornina obsahovala příměs železa, ale to co se dalo, vytěžili již kdysi pradávno. Pozůstatky důlní činnosti prozrazovaly zavalené doly a ruiny rozeseté po širokém údolí. Na jejich základech vzniklo nejen svobodné město Meln, ale i nejedna ves či osada v dalekém okolí.
Dařilo se zde velmi dobře ovoci a ořechům. A obchod s jablky, broskvemi a valšskými ořechy byl hlavním zdrojem a obživy a příjmu. Místní sadaři byli zapálení a vynalézaví a po Malnském malinovém jablku a především ořechu červeňáku byla ve zbytku království velká poptávka. Hryznové dodávali dokonce i na královský dvůr. Co se neprodalo na podzim, doprodávalo se brzy na jaře. Ve starých dolech a prastarých slepeních některé odrůdy bez problému vydržely do jara a přebytky se vypálily. Ořechovka a jablečná pálenka byla oblíbeným nápojem místních.
Vše tu běželo dlouhá léta ve vyjetých kolejích, letošní úroda se zdála být nadprůměrná a doba sklizně se nezadržitelně blížila. Z ničeho nic se však mezi lidmi začala šířit nemoc. Choroba dosud neznámá rychlá a smrtelná. Brzy se ji začalo říkat prokletí ohnivého boha. Proč a zda vůbec byl Maln proklet nikdo nevěděl. Jisté však bylo, že kdo ochořel, tak až na vzácné výjimky během několika málo dnů ve vysokých horečkách, které provázel úporné průjmy a zvracení, zemřel vyčerpáním a dehydratací. Na těle mu zůstaly veliké rudé fleky, připomínající popálení ohněm. Nemoc si nevybírala a nedalo se vysledovat, zda se šíří vzduchem, vodou či dotykem. Zmírali ženy, muži, mladí i staří bez rozdílu. Jak ve městě, tak na odlehlých osadách. Maln zaplnilo naříkání, kvílení a po několika týdnech tíživé a husí kůži nahánějící ticho. Lidé se uzavřeli do svých domovů, málo kdo pochovával mrtvé. A bylo jich více než těch přeživších. Úroda pomalou opadávala pod stromy….
Král vyhlásil nad Malnem karanténu z obavy, aby se choroba nerozšířila do zbytku království. V Smolenském hvozdu armáda zřídila průsek hlídaný lučištníky. Kdo se k průseku přiblížil přivítala ho sprška šípů. Karanténa byla vyhlášena do jara následujícího roku. Nikdo Maln nesměl opustit a ten kdo chtěl dobrovolně vstoupit, se mohl vrátit až karanténa pomine. Nikdo se na pomoc skomírajícím lidem nehrnul. Objevili se jen mniši v černých sutanách, přepásaných rudým špagátem. Říkali si Bratři Torgaillovi a pozůstalým začali nabízet pochovávání mrtvých a posmrtné pomazání. Zarážející bylo, že si za práci nechávali zaplatit pohřební desátek….

Klíčová slova

Tato jeskyně nemá nastavena klíčová slova.

Jaké hráče:

Již domluveno

Nástěnka:Zobrazit/skrýt Nástěnku
Nástěnka jeskyně je prázdná.
Hráči: (3/3) Anach, iveta, Mack

Fórum ⇓

Pro přidání příspěvku je třeba se nejprve přihlásit a být registrovaný v této jeskyni.

1 2 3 4 ... 6 ⇒|

Carin Lambert - 22. března 2019 15:57
Carin Lambert

Koukám kolem sebe a stejně jako Ben se snažím najít klíček ležící někde na zemi, ale moc v to nedoufám.
"Možná bychom měli jít hledat k té poslední vykopané díře. Ale dávat setsakra pozor, protože jak říkáš, ta půda se tu může kdykoliv sesypat."
Přejdu k první díře co nejopatrněji a kouknu do ní. Zajímá mě, jak moc je hluboká. Pak se otočím k Sirkovi.
"Je nějaká známost o tom, že by tu někdy byly jeskyně nebo podzemní prostory, doly?" Snažím se vzpomenout, co všechno by tu jen mohlo pod zemí být.

Benrir - 21. března 2019 16:49
Benrir

Koukajíc po celé pláži pokrčím rameny a mrknu na Carin.
Ten chlap tu musí courat snad každej den, je to tu tak rozdupaný a rozčvachtaný, že máme asi po stopě. Možná.
nedořřeknu a ukážu na bednu
No, rozmlátit se mi ji jen tak nechce, tam má chudák svačinu a nářadí, když tu tak dře, co to zkusit otevřít normálně. Třeba s sebou klíč netahá, aby ho někde v těch dírách neztratil
S tím se zkusím podívat u bedny, jestli neleží třeba hned vedle ní kámen, nebo některá z těch hromádek, pod který by si to u křoviska schovával, nebo třeba se to dává do boku pod bednu do škvíry, nebo to někdo pověsí zezadu za provázek na pant, nebo za ty kovové pásky... Pokud se mi na první dobrou nepodaří klíč jednoduše odhalit, trochu o truhlu ztratím zájem a obrátím se k dírám a doufám, že štěstí s truhlou zkusí ostatní.
Jestli Borš lezl do těch děr a kopal tam, ani bych se nedivil, kdyby při těch deštích se tam na něj něco sesunulo. Kdyžtak je projdeme všechny, ale to by bylo, abych na to nepřišel, která. Hejkale, pojď.
S tím se začnu soustředit a vydám se k dírám, i v tom marastu snad poznám, ke které se vydal Borš jako k poslední.

Pán Jeskyně - 21. března 2019 14:11
Pán jeskyně Sidar

Přidána orientační mapa
https://www.aragorn.cz/map.php?id=6385

Potok bíle, černě jsou díry. Truhla je snad jasná, čárkovaně lávka a konstrukce. Křížek je žebřík.

jedno pole cca 1 sáh

Carin Lambert - 21. března 2019 13:19
Carin Lambert

Když se všichni vydají po stopách Hejkalova štěkání, nezaostávám za nimi ani o píď. Náš nález mě ale nepotěší. Jen stará zamčená truhla. Žádný chlápek ležící v křoví, jak jsem doufala. Teda pokud... Svraštím obočí a začnu si pohledem truhlu přeměřovat. Zda-li pak by se tam chlap vešel a zda-li pak to tu nějak podezřele nezapáchá.
"Dál stopa nevede?" Pohlédnu na Bena a poté na Hejkala.
"Tak ji otevřeme ne?" Dodám nakonec k truhle.

Pán Jeskyně - 21. března 2019 10:28
Pán jeskyně Sidar

U křoví, které vyštěkal Hejkal vznikla doslova tlačenice, Ben se Sikrou už už rozhnují větévky, když tu se mezi nimi prosmýkne Rose a do křoví doslova vpadne. Ozve se dutá rána. To se právě dívka nakopla o rozměrnou bednu. Má asi sáh a půl na délku sáh na šířku a půl sáhu na výšku. Je ztlučena nedbale ze starých prken mírně porostlých mechem a lišeníkem. V rozích a na několik dalších místech je truhlice zpěvněna kovovými, notně zrezlými pásky. Místo okolo jednoduchého zámku je však ochmatané častým otevíráním. Starodávný mírně orezlý zámek je zamčený. Více jste ve křoví nenalezli.

Rose - 18. března 2019 20:15
Rose

Nečeká na pobízení a vyrazí za skupinou, když se procpe do její přídě a celou dobu kráčí v čele, kdyby náhodou byla potřeba její zbraň.

Ucítí mokro v botech a nespokojeně zahudruje na účet Borše, toho starého hlupáka. Cestou se dívá po zemi, jestli nespatří nějáké starší, i novější stopy v bahně. Nedivila by se, kdyby tu někdo nechal dokonce i botu, jakož se jí málem povedlo před chvilkou. Dorazí na pláž a tak si nedůvěřivě přeměří konstrukce všude kolem. Čerstvé díry v písčitých březích, někde tu určitě bude. Pohledem pátrá kolem, když zaslechne Hejkala. A, určitě ho má! Rozběhne se k psovi, zůstávajíc v patách Benovi. Pro jistotu dlaní sevře rukojeť meče.
Když doběhne na místo, odstrčí neomaleně Bena. "Já první." Sykne ostře a cpe se před něj i psa.

Benrir - 17. března 2019 11:12
Benrir

Na to jeho poplácání po rameni mi trochu spadne brada protože...týpek je to dobrej, ale já takhle takhle chválím tak možná hejkala. Ale jednu mu kvůli tomu neubalim, to zas ne. Aspoň jsem rád, že Sirka o stezce ví taky, že je Boršova, a můžeme jít rovnou a nemusíme se jen spoléhat na nějakou stopu. Ohledně šmuku mám cestou na jazyku podobnou připomínku jako Carin, ale nechám si ji pro sebe, jen na ni zabručím na souhlas, když to zaslechnu.
U potoka zakleknu, prohlížím si okolí a stopy a tiše zakleju
Nojo, voda, jestli se tu brouzdá tím potokem a leze do těch břehů, tak máme po stopě.
Až Hejkal zaštěká, zvednu se a stále sledujíc pláž a okolí zamířím k němu.
Tak ukaž kámo
přijdu k němu, rukou ho chytnu, abych si prohlédl, co ho tak zajímá. Prohlídnu si křovisko, potok pod lávkou.

Carin Lambert - 15. března 2019 12:48
Carin Lambert

Nečekám na další pokyny. Když se Sirka vydá na cestu, jsem první, která se vydá v jeho stopách.
Za nějakou dobu plahoučení se nepříjemnou a nepropustnou krajinou, začnu pro sebe tiše brblat.
"Bože, jen chlap může uvěřit tomu, že ho šmuk zavede na místo pokladu." Další vrčení a klení už je opravdu jen tiché šumění, které lze zaslechnout mezi šustivými kroky. Po chvilce mě ovšem umlčí štěkot našeho psího společníka. Zybstřím a začnu vystrkovat hlavu do výše, abych co nejdříve spatřila, odkud se štěkot ozývá.

Pán Jeskyně - 15. března 2019 12:10
Pán jeskyně Sidar

Sirka pokýval hlavou a prohodil pár slov s Margit, ta mu podal jakýsi předmět. Když se k Vám vrátil držel v dlani krátkou fajfku. Byla z tmavého leštěného dřeva s náustkem pravděpodobně z paroží. Ucítili jste jemnou kořeněnou vůni tabáku.
„Boršova libůstka, podle toho ho vyčmucháme i my“
Zakřenil se Sidka a dodal
„Vim vo jednom fleku kde se vrtal v zemi, je to kus štreky zpátky. Jak tady říkal vašnosta, pudem po tý vyšlapaný pěšině …. Dobrej postřeh, chlape“
Plácl Sirka Bena po rameni a vykročil směrem kterým jste právě přišli.
„Herky zvostanou tady“
Houkl k vám přes rameno a nasadil svižný krok. Po půlhodině jste ze stezky vykročili po skoro znatelné pěšině, která se vine kolem zarostlého potoka. Do okolí není vidět, procházíte křovisky, vysokým rákosím, mladými olšovými lesíky. Někomu dřív, někomu později promoknou boty. Spěcháte není čas na hledání suchého místa pro dokročení. A moro tu je. Sem tam musíte brodit potůček, občas zapadnete do rašeliny či bahna. Ještě že je chladno, v létě tu musí být mračna komárů. Sirka rázuje mlčky vpředu sotva mu stačíte. Po hodině lopocení se dostanete do míst kde potok meandruje v písčitých naplaveninách. Vytváří tak vysoké skoro kolmé břehy až několik sáhů vysoké a v zátočinách pak písečné plážičky. Sem tam přes koryto leží ztrouchnivělý kmen, tu trří z vody pokroucené kořeny. U jedné z plážiček se zastavíte. Vidíte pár provizorních dřevěných konstrukcí, jakého si lešení a lávky přes potok. Někdo zde do vysokého břehu kutá díry, některé jsou zarostlé, jiné vypadají čerstvě. Pláž je také rozvrtaná, vidíte několik hromádek naskládaného kamení.
Najednou se rozštěká Hejkal a zamíří k nízkému křovisku u lávky, kde usedne a významně zaštěká. Nic a nikoho však zatím nevidíte.

Rose - 10. března 2019 20:29
Rose

Ve tváři nehne ani brvou, zmínka o magii ji nemá šanci rozhodit. Stále je odhodlaná muže najít, nicméně pomůže to Margit? Neodejde snad po jejich odchodu opět pryč? Kdoví, kde vězí. Třeba by se vrátil sám. Trochu zapochybuje o vážnosti situace a tak opět zabloudí pohledem ke zdrcené Margit a ta hromádka neštěstí ji utvrdí v rozhodnutí - musí ženě pomoct.

Carin nic nenamítá, ovšem potom si s ní bude muset promluvit a věci urovnat. Cítí, že tím narušila jakousi rovnováhu. Pokusí se situaci zachránit tím, že i ona začne popohánět Sirku. "Tak šup, přines Hejkalovi Boršovi věci, ať se nezdržujem." Mrkne na psa a doufá, že zachytí pach. Je připravena nasadit vražedné tempo jen, aby celou situaci měli z krku co nejdříve.

Benrir - 7. března 2019 18:26
Benrir

Při zmínce o šmuku mi trochu ustrne. Plan byl najít zatoulanyho chlapa, co se rad mota po lese a chce vykopat poklad. Tohle smrdí něčím jiným.
hm, to zní trochu víc zamotanejs sirko. No nic. Popros paní gitu o něco Borsovo. Zkusíme hejkala jestli se chytne. Plan mám zkusit pachovou stopu kousek od domu zpatky, jestli nas hejkal vezme k te odbocce, případně až u te odbocky. Kdyby ne, zkusime jiný trik z rukávu

Carin Lambert - 5. března 2019 13:01
Carin Lambert

Pozorně vše poslouchám. zahrávat si s magií není nidky legrace. Co si to ten blázen starej myslel? A já teď kvůli tomu přijedu pozdě ke své rodině.
" Pokud co?" Vyštěknu a probodnu Sirku pohledem. "Už jsem řekla, že té ženě pomůžeme. A nehodlám to opakovat. Tak si pohněte než si to rozmyslím." Dodám se stále stejnou štiplavostí v hlase.
"Kudy?" Dodám nakonec odhodlaně.

Pán Jeskyně - 5. března 2019 10:25
Pán jeskyně Sidar

Margit se po chvilce uklidní a tiše Sirkovi něco vykládá. Sirka sem tam kývne. Nakonec vstane a dojde k vám. Rusovláska zůstala sedět na kmenu u chatrče a skryla si tvář v dlaních. Sirka se tváří vážně.

„No… věc se má tak“

Začne mluvit k Rose

„Borš našel divenj šmuk. Budou v tom nějaký magický kejkle. V noci se mlel a vykřikoval nějaký hovadiny. Přes den se pak vždycky zdejchnul. Jednou prej Margit vyklopil, že ho ta cetka dovede k pokladu. Leda hovno, spíš do záhuby. Prej byl v háji vždycky tak na půlden. Takže nemůže bejt daleko. Když nám bohové budou stát za prdelí, šlo by ho do soumraku najít…. Pokud teda...“

Trochu nervózně se podrbe za uchem a loupne okem po Carin..

Rose - 3. března 2019 08:44
Rose

Margit odejde se slzami v očích a posadí se na kmen. Chystá se za ní rozejít, když uvidí Sirku a jeho všeříkající pohled. *No dobrá..* Pomyslí si a otočí se ke zbytku.

V tu chvíli se rozhovoří Ben a Rose trpělivě naslouchá. Hejkala si prohlédne mírně kritickým pohledem, ovšem rozhodně přikyvuje na znamení souhlasu se vším, co říká. Z Carin má trochu větší obavy, Vypadá naštvaně. Rose se jí vlastně ani nediví, o to více ji překvapí konečné rozodnutí. Koutky úst zacukají ve shovívavém úsměvu "Nedojdeme, šlápneme tomu na krk a doženem to." Carin už se otočila ke svému koni. Rose krátce zapochybuje o výši svého žoldu, tiše si povzdychne a zvědavě pozvedne obočí, když stočí pohled zpět na ženu se Sirkou, netrpělivě poklepává nohou a čeká, co z toho všeho vyleze.

Carin Lambert - 1. března 2019 08:00
Carin Lambert

Jsem více než rozrušená. Každá minuta zdržení mě může stát rodinu. A nebo možnost se s ní alespoň rozloučit. Kroutím hlavou, v mé tváři se mísí pocit beznaděje s naštvaností.
"Mě je ta ženská ukradená." Syknu tiše, aby to slyšeli jen její společníci. Není to tak úplně pravda a je to na první pohled všem jasné. Chce jen, aby byl jasný její postojk této věci.
"Má rodina nejspíš umírá, tam ve městě..."
Mávnu rukou někam za sebe. "A nějakej ztracenej chlápek, co se mohl jen zdržet a nebo utýct nadobro mě opravdu netíží." Pořád kroutím hlavou a snažím se mluvit potichu, ale emoce to tak úplně nedovolují.
Pak se slova chopí Benrir. Nervózně podupávám nohou, ale po jeho slovech jen těžko hledám argumenty. Bez Sirky bychom se do města nemusely dostat vůbec a nebo pozdě. Kroutím hlavou v nesouhlas, ale nakonec řeknu.
"Fajn! Ale jestli dojdeme pozdě..." Nedopovím a upřeně hledím na Benrira, nakonec pohlédnu krátce na Rose a uraženě se otočím ke svému koni, u kterého hledám snad útěchu. Pohladím ho po čumáku a něco mu tiše pošeptám.

Benrir - 28. února 2019 11:06
Benrir

A sakra, brečící ženská, to je hotovka.
Poté, co si Margit sedne na kmen, otočím se na Carin a Rose a rozhodím odevzdaně ruce. Ale největší afiliaci v družině mám pořád ke Carin, tak si to musím domluvit hlavně s ní, popojdu k jejímu koni, ale přitom reaguju na slova Rose.
Carin, ta ženská asi fakt potřebuje pomoc a nemyslim si, že teď se s náma Sirka někam hne, když se tady složila.
Ale jak to jenom podat.
Asi to bude nějaký zdržení, ale pořád lepší, než se nakonec přes ten hvozd plácat bez něj. Podle toho, jak je to tu obšancovaný jsem měl i já velký voči, když sem myslel, že to nějak v pohodě prolezu.
Nakonec do toho přiberu i Rose.
Budou tady totiž různě kolem, ale protože tu jsou teprve krátce, a zašitý, nedokázal jsem zjistit, kde by ty stanoviště mohli bejt, Jenže jak jsem se koukal kolem stezky, všim sem si jedný vyšlapaný kousek odsud, která asi nebude od nich, na to je tam moc dlouho. Jestli má tady pani Gita něco od toho Borše, můžu to zkusit s hejkalem a jestli se u tý stezky chytne, tak víme, kudy toho chlapa hledat. A jestli ještě z pani Gity něco dostanete, tím líp.

Pán Jeskyně - 28. února 2019 09:25
Pán jeskyně Sidar

Margit se zalily oči slzami a vrávoravým krokem došla ke kusu mohutného, časem vyběleného kmenu, který ležel u chýše a nahrazoval lavičku. Ztěžka si sedla a schoulila se do sebe. Sirka vám dal jasným gestem najevo ať jim dáte chvilku času. Sedl si vedle vzlykající ženy a položil ji ruku kolem ramen, po chvíli spolu začali tiše rozmlouvat.
… Máte tedy také chvilku si promluvit.

Rose - 27. února 2019 20:14
Rose

Vypadá, že ji reakce ženy zaskočila, ale jen na moment. Vzápětí se zhluboka nadechne, hruď se jí vzedme a odhodlaně zvedne hlavu. V očích má nesmlouvavý pohled. Podívá se na Sirku, potom i na Carin a Bena. "Přátelé, tato žena potřebuje naši pomoc." Řekne prostě, nedbajíc vyděšeného pohledu Carin, který ji probodl jako právě nabroušená dýka. "To je v pořádku Carin, všechno se vyřeší, ano? Hlavně klid." Snaží se ji opít rohlíkem? Její hlas zní mírně, chlácholivě a vyrovnaně.

Potom se otočí zpět na ženu "Řekněte nám o co jde."

Možná se jen příliš drží svých zásad, možná je bere až moc vážně. Jak vlastně vypadá válečníkův kodex? A čeho se Rose tímto snaží dosáhnout?

Každopádně vypadá velmi odhodlaně - chystá se ženě pomoci, o tom není pochyb. A ke zděšení ostatních to vypadá, že se do toho chystá zaplést i zbytek družiny. Neboť neslyšeli právě všichni spojení naši pomoc ?

Benrir - 27. února 2019 12:43
Benrir

Benrir je popravdě někde uvnitř na straně Carin, a když Sirka řekl, že tu jen nechá koně a jde se dál, počítal by, že tu nechá koně, a jde se dál, ale zas tyhle situace jdou naprosto mimo něj. Takticky založí ruce na prsou a pohledem projede všechny přítomné jakože co teď?

Carin Lambert - 27. února 2019 08:28
Carin Lambert

Přidám se k ostatním, seskočím z koně, poplácám jej po šíjí a něco mu pošeptám. Kůň lehce pohodí hlavou jako by k souhlasu. Nakonec ho přivážu ke kůlu jako ostatní a naposledy ho poplácám. Jsem připravena a ochotna ho opustit. Až doma vše vyřeším, tak se pro něj vrátím.
Nechápu co se za tu malou chvilku stalo, ale jen vytřeštím oči.
"To ne!" Vyjede ze mě zcela nekontrolovatelně. "Ta žena již složila přísahu mě. Jste v pořadí, madam." Dodám již odhodlaněji a bez uhnutí hledím na Margitu, zcela zpříma do jejich očí.

1 2 3 4 ... 6 ⇒|


↑ navigace

Záložková navigace

Galéria (fantasy)
Resize (tmavý)
Light (světlý)