Silgur Kamenná pěst | Stříbro nebo zlato? (1. strana) | Herna - Aragorn.cz

Pokřivený válečník nastavil kladivu oba pukléře. Ránu však jen zbrzdily (-1) a rána přesto dopadla a způsobila malou tržnou ránu na spodní čelisti. Monstrum vztekle zavrčelo a zaútočilo meči. Jeden míří k tvému krku a druhý zadní stranu kolene. Naštěstí pro tebe jsi byl stále ještě v úhybu po ráně kladivem. První meč minul tvůj krk jen o pár milimetrů, druhý se odrazil od zbroje. Zřejmě jsi Pokřivence rozhodil natolik, že svůj výpad uspíšil a sám sebe odsoudil k brzké zkáze...

Jeden z řemdihů srážím štítem, druhý dopadá na ramenní plát. Prudkým švihem odspodu vymrštím kladivo k soupeřově čelisti.

To už ti ale vstříc letí oba řemdihy.(2 úspěchy)

Štítem srazím meč, který mi směřuje na krk a lehkým vytočením zápěstí nastavím druhému plátovou rukavici, po které sjede pryč. Vykrytí obou útoků mi však neponechává dostazek prostoru pro odvetný úder a tak jen kladivem promáchnu a minu pokřivencovo stehno.

Rána kladivem dopadla na polodémonův trup. Kůže byla tuhá, ale pro tvé uspokojení se ozvalo lehké křupnutí. Pokřivenec zařval a zaútočil. Tentokrát sekal oběma meči naráz a řemdihy si připravil na další ránu. Široké meče se blížili, jeden mířil na zápěstí se zbraní a shora na krk. (4 úspěchy)

Zaskočen soupeřovou rychlostí se mi podařilo srazit pouze jeden z jeho řemdihů. Druhý narazil do ramenního plátu, prohnul ho a v rameni mi luplo. Nehledě na bolest a slzu, která se mi vlila do oka vyrážím kladivem na jeho žebra.

Ani jsi nestihl pořádně zaslechnout, co vyvolávač vyvolává. Občas ti před očima ještě proběhly mihnutí z minulého souboje a to tě zbrzdilo. Pokřivenec se za jásotu arény rozběhl k tobě. Když jsi ho stačil zaostřit, všiml sis kovových orezlých cingrlátek, náramků a nákrčníků. I přes svou výšku a tělesnou konstituci byl rychlý a z ničeho nic už byl u tebe a útočil. Na začátek zvolil techniku "rychle rozdrť", protože se na tebe řítí oba řemdihy. (5 úspěchů)

Na proti tobě stojí v písku arény humanoidní bytost. Možná to i původně člověk byl. Teď však vypadá jako kdyby se démon z hlubin světa spářil s člověkem, je hubený a vysoký s namodralou kůží. Postava má přes obličej kovovou masku s kulatými průhledy, ze kterých září nepřirozeně oranžovo rudé oči, je oblečena do tmavomodré až fialové róby a má holé nohy, které zakončují dlouhé nehty skoro až drápy. Zda má pod róbou zbroj nevidíš. Tři páry horních končetin jsou hrozivě roztaženy a pozvedávají zbraně a hecují diváky. Jeden pár drží krátké meče, druhý pukléře a třetí řemdihy.

Zběžně prolétnu tabuli, abych získal představu o možných soupeřích. Vyrazím pro další plecháček vody a usednu s ním na jednu z lavic. Po zbytek soubojů odpočívám. Z arény se ozývájí rány a výkřiky bolesti. Jásot i sténání. Bojovníci postupně opouštějí svá místa a jen někteří z nich na ně opět usednou. Nakonec dojde opět řada i na mě. Narazím na hlavu novou přilbici, která je po pár bojích už značně obouchaná a vyrážím znovu do písku arény.

Čaroděj si povzdechl. No, jsme tu ještě my a potom ti ostatní. Můžeme se podívat na tabuli výsledků. A ukázal dál do chodby, kam občas zašel nějaký mužík a dopisoval něco na dřevěnou desku potaženou papyrem. Do prvního kola nastupovalo čtyřicet gladiátorů. Do druhého projde polovina...

Mezitím, co si povídali a odpočívali, probíhaly další souboje. Další z půlelfských bardů porazil trpaslíka a skřetí lovec dokázal neskutečným výkonem překvapit a porazit pokřiveného válečníka. Zlobří jezdec nekompromisně zdrtil elfského čaroděje a vlkení bojovník si snadno poradil se Sípalem. Jakýsi lidský bývalý šlechtic porazil půlelfského druida. Zajímavým soubojem byl duel trpasličího barda s Orkem. Ork nebyl obyčejný válečník, ale měl jakousi mechanickou zbroj, která zlepšovala jeho pohyb a sílu. Zvuky zbroje dokázal rušit bardovu píseň, kterou hrál na harfu, a tak skončil trpaslík špatně... Na dva kusy. V dalším souboji skřetí válečník udolal dalšího lovce, z příbuzného rodu půlčíků. Elfí jezdec se hrdinně postavil dalšímu pokřivenci a i přes polodémonova kouzla jej dokaázal za cenu velkých zranění porazit. Další zlobří zástupce se dlouho potýkal s malým a mrštným sípalem, ale s tímto druhem neměl problém a nakonec ho rozmázl o zem. Kdyby byl bojoval proti Sípalí variantě z močálů a vřesovišť na východě, jistě by skončil velice špatně. Než nastoupil Silgur, utkal se lidský čaroděj s vlkením velmožem a prohrál. Byl doslova rozsápán. Po Silgurově duelu proti sobě nastoupili Orkský lovec a pokřivený válečník, který svými démonickými pakončetinami s bodáky přemohl Orka a zabil ho. Následovali souboje, kde ještě nastoupí skřetí lovec proti elfskému čaroději, vlkenní lovec proti sípalovi, další lidský šlechtic proti trpasličímu čarodějovi a posledním soubojem prvního kola bude souboj třetího půlelfského barda a pokřivencem, který má podobný mechanický oděv, jako okovaný Ork.
až skončí první kolo, bude utvořen pavouk, na jehož konci bude stát vítěz celého turnaje.

"Nějaká křehounská magie... Nepříjemná věc. Soupeř mě zaskočil a zbytek souboje jsem nebyl schopný se soustředit. Víš, kteří protivníci zatím zbývají?"

O tvé plkání se zajímal jen lidský čaroděj. Milý příteli, jsme teprve na začátku cesty. My jsme teprve prvních pět soubojů. Teď probíhá další a dalších čtrnáct bude následovat. A to vše je teprve první kolo. Přišel k tobě blíže. Ještě bude dalších pět kol, než se rozhodne o vítězi. Pak se ti zahleděl do očí. Co se ti to stalo?

Ztěžka dosednu na dřevěnou lavici a sundám si přilbu. Když popadnu dech, seberu jeden z plecháčků, které se povalují okolo vědra s vodou, naberu chladivou tekutinu a spláchnu prach v krku. "Víte někdo, kolik kol zbývá?" zeptám se a snažím se nevypadat na zhroucení. Elfova magie mi dala zabrat. Vyhnat výjevy, o kterých jsem si myslel, že jsou dávno pryč mi bude opět zase nějaký čas trvat. "A kteří protivníci nám zůstali?"

Za jásotu arény jsi se odebral potácivým krokem zpět do tunelu. Tam již čekalo několik bojovníků, kteří také odpočívali po svých prvních bojích v duelech. Byl zde Půlčík - lovec, který přelstil v prvním kole vlkena válečníka. Skřetí šaman, který zneschopnil elfského jezdce. Byl zde orkský chmaták, který svou obratností skolil zlobra a lidský čaroděj, který měl lehkou práci a svou magií odpravil sípalího válečníka. Mezitím, co odpočíváš, se v aréně odehrávaly další souboje.

Kuckající bard si sice tvého pokusu všiml včas, kladivu ale uhnout nezvládl a dostal plný zásah, který ani jeho zbroj nezvládla zmírnit. Ozvalo se duté prasknutí a sprška krve z otevřeného hrudníku, který protrhlo zlomené žebro, vycákla do vzduchu. Silgur vyhrál.

Po slepu vystřelím kladivem za zvuky, které vydává chroptící soupeř.

Bard stačil uhnout včas, rána kladivem šla do prázdna. Půlelf se zlověstným úšklebkem nachystal dýku, aby tě dorazil. Chtěl si však užít tvou bezmoc a začal znovu zpívat...
Během jednoho z nádechů se mu však píseň zadrhla. Mohl za to nečekaný Silgurův spojenec. Vítr rozfoukal písek a prach arény a zadusil bardovu píseň. Ten se rozkašlal a téměř se začal dusit. Prach je zvířený a nepříjemný, ale tvá helma je teď výhodou, protože tě trochu ochránila. Tvé oči však jsou na tom bídně, zrnka prachu a písku se snaží oslepit i tebe. Nicméně máš možnost k nápravě a konečně toho ukrákaného hybrida sejmout.

Dlouhý pařát démona se s každým coulem měnil, až se z něj stala čepel půlelfovy dýky. Pohotově jsem sklonil hlavu a jeho úder sklouzl po hledí helmy. Ve stejnou chvíli moje kladivo s novým přívalem sil vystřeluje směrem k jeho noze.

Bard vycítil příležitost a zvrchu bodl dýkou tam, kde končila Silgurova helma a otevírala se malá škvíra. (1 úspěch)

Soupeřovo kouzlo se pomalu rozplynulo. Přesto mám děsivé výjevy stále pře očima jako živé. Zvedám se ze země, ale ihned škobrtnu a spadnu na kolena. Vše je rozmazané. Kladivo a štít mi těžknou v ruce.