Údolí slz (1. strana) | Herna - Aragorn.cz

Ander s Daetem prohlédli podlahu v domku. No, podlaha... směs suti, rozbitých dveří a okna, jedna skoro celá zavalená a rozbitá skříň, postel plné cihel a kamení. Thomas přijel k domku a zastavil. Oba dva vystoupili ze sanitky a šli se podívat jak to vypadá.

" To je dobře, že přestalo pršet. Brala bych trochu sluníčka. Tak co, kde jsou ty brambory?" Začne se hned Lisa zajímat o praktické věci...

Jeli jste po silnici, která byla z obou stran obklopená lesním porostem, což pro vás bylo výhodné. Téměř kdykoliv se dá sjet ze silnice do lesa a tam zůstat alespoň částečně chránění před zvědavci.

Thomas opravdu sjel dolu do lesíka napravo od silnice a po lesní cestě se dostal ke kraji lesa. Před vámi jste se mohli podívat na vesnici, která byla za lesem. Vesnice je dost silné slovo, protože tohle bylo jen šest domků, po dvojici roztroušených mezi lesem a políčky.

Kupodivu přestalo pršet, i když voda byla stále ještě cítit ve vzduchu. Obloha byla zatažená a její ocelově šedá barva působila ponuře. Všude byl klid, nikde jste neviděli ani živáčka. Teď se jen domluvit, jak to uděláte.

-------------------

" No to je ale vesnice teda", zasměju se. " Možná by měl každý prohlédnou dva domky, abychom se tu moc dlouho nezdržovali. Jen se musíme domluvit kdo půjde a kam. Já tady zůstanu a pohlídám sanitku." Tentokrát se dobrovolně přihlásím k hlídání, přeci jenom se mi ta rána ještě úplně nezahojila.

"Mě? Co by mi mělo být? Já jsem v pohodě, jen jsem se zamyslela. Škoda, že ti kluci jsou už pryč. Určitě to tady znají, mohli by nám něco o okolí říct. No nic, ukaž tu mapu, koukneme se sami."

Koukám na tu mapu chvíli si ji prohlížím a pak jen tak jako bych si povídala sama se sebou to komentuju: " Takže my jedeme vlastně proti proudu té řeky, protože jestli se nepletu, nejspíš pramení v těch horách. Ta druhá vesnice, o které ti kluci mluvili, kterápak to asi je? Nakonec je to jedno, můžeme kouknout do obou."

Rozhlídnu se kolem a uvědomím si, že si tady jen tak něco brumlám. " Hele a koukněte na ty hory, budeme se muset taky rozhodnout, kam vlastně se vydáme."

V sekci MAPY, je nahraný obrázek mapy, kterou našel Daet.
Žádné názvy vesnic a je to jen mapa okolí.

Naplnili jste několik kanystrů vodou, ve skladě bylo pět balení pitné vody v půllitrovkách, všechno jste to pobrali sebou. Konečně je všechno naloženo, co šlo se naskládalo do šatních skříněk, ostatní, zejména kanystry s vodou a podobně, Je zabezpečeno proti pohybu po podlaze.

K řízení si, tak nějak samozřejmě, sednul Thomas a vedle něj Daet. Lisa se usadila vzadu a vyhlížela ven. Ander, zabezpečil rampu a pak šel přes sklad k malému východu. I ten otevřel a rychle prošel ven. První co ho uhodilo do očí byly stopy kolem vchodu. Rychle natahal roští tak, aby stopy zakryl. Uslyšel zakňourání Pluta, který celou tu dobu ležel na místě a hlídal. Přijela sanitka, Ander i Pluto se usadili vzadu a vyrazili jste pryč odtud...

"Pušku ani žádnou zbraň jsem neviděla. Pravda je, že jsem koukala hlavně po jídle, aby bylo z čeho něco uvařit. Moc dlouho se už nezdržujte, musíme odsud vypadnout i kdyby jen někam kousek odsud do lesa. Jo pánové a vypadá to, že zase bude pršet, cítím vodu ve vzduchu. Tak pospěšte, tentokrát by se nám to hodilo, "zametlo" by to po nás stopy.

Říkám do pojítka vlezu dozadu do sanitky a odlepím si převaz. " Holka tos trochu přehnala." Pomyslím si a pro jistotu, jizvu vyčistím, ten jeden malý steh přelípnu stahovací náplastí a pak přiložím jeden Derm, který by měl doléčení urychlit. Za chvilku už zase sedím vepředu a čekám, až se všichni vrátí.

„Ty vole! Dost dobrý!“ komentuju hromadu zásob, která se na rampě postupně navršila když k tomu zacouvám s naším strojem. „No, jak říká Daet, já bych to zase zabezpečil... Sice to možná není úplně košer, ale zásoby uvnitř by se nám mohly hodit, kdybychom tudy jeli ještě zpět nebo jindy...“ nadhodím svůj názor. Pokud se ale někomu líbit nebude, prosazovat jej nijak nehodlám a podřídím se.

„Nenašli jste tam nějakou malou pušku? Malorážku nebo aspoň vzduchovku?“ zajímám se. Nedělá to skoro žádný hluk, náboje jsou lehké stejně jako zbraň a malorážkou se dá střelit klidně i srnka nebo malý jelen...

Rampa je otevřená, truhlíky s bylinkami přesunuté, zábradlí posunuté a za chvíli je slyšet i motor sanity. Postupně jste naložili všechny připravené kartony se zbožím. Za chvíli je všechno hotové, zásoby uložené v ložnici, prozatím ve skříňkách na ošacení, ze kterých jste vyndali svoje rezervní oblečení.

" Ještě se tam běžte podívat, naplňte si kapsy nebo si vezměte něco k jídlu, co by se časem zkazilo, ale teď vás to zasytí. Počkám tady, vzala jsem si nějaké kyselé bonbony, žvýkačky a energetické tyčinky." Řekla Lisa.

Než jste se vrátili, Lisa umístila truhlíky na místo, aby se zamaskovala rampa a přivřela i zábradlí tak, abyste ho nemuseli přelézat. Pak si sedla na přední sedadlo a bylo vidět, že přeci jen ještě není úplně v pořádku.

" Určitě vezmeme mouku, sušená vejce, marmelády, rýži, konzervy, jedlý olej. Kdyby tady byla nějaká lednice, nevšimli jste si jí? Jdu se podívat do obchodu."

Hned se tam běžím podívat a samozřejmě tam je. Máslo tam bylo, tak jsem ho naskládala do jednoho kartonu, co byl pod pultem. Je tu i nějaký salám, měkký přejedu jen očima, ale trvanlivé dvě menší šišky položím k máslu. Jsou tu dokonce i jogurty a balíčkové maso, ale dávno prošlá lhůta. V regálech jsem ještě našla dvě sklenice naložené zeleniny, tři kompoty s míchaným ovocem a dvě vepřové konzervy. Po chvilce zaváhání jsem vzala dvě lahve alkoholu, vodku a džin. Je tu ještě rum, ale myslím, že dvě lahve úplně stačí. To se vešlo do druhého kartonu.

Popadnu opatrně ten s konzervami a lahvemi a jdu na rampu. Položím to na paletu se slovy: " Nic na to nepokládejte, je to křehké." A zakřením se u toho. Pak jdu pro druhý, který taky uložím na paletu. Přejíždím očima, co tam všechno je a otočím se k regálu, vezmu balení trvanlivého mléka.

" Myslím, že by to mohlo stačit. Pokud dojdou konzervy, budeme se muset podívat po nějakém zvířectvu. Ještě vezmeme utěrky a ručníky, nějaký prášek na praní a šampon. Kouknu co tam ještě je." Vezmu prázdnou krabici a jdu do ní naskládat mýdla, šampony, ručníky, hygienické potřeby, dokonce i dva hřebeny. Pak ještě hledám něco na praní, ale jsou tu jen prací tablety, ale to je do pračky, takže přiberu ještě další mýdla, gumové rukavice, pár obvazů a náplastí. To by mohlo stačit. Odnesu na paletu a rozhlížím se co ještě. Káva, čaje, Knäckebrod už tam je. Ještě energetické tyčinky a žvýkačky přihodím do některé krabice.

" Tak co, asi stačí ne? Máme zásoby až do vánoc. Naložíme to a vypadneme? Andere, prosím tě otevři rampu a zavoláme Thomasovi, aby najel k rampě. Uděláme řetěz a naložíme to, jo?" Trochu mě ještě bolí to zrnění, ale snažím se to nedat nijak znát, nejsem žádná bábovka.

Po chvilce se dveře otevřely a tak jste mohli vejít dovnitř. Za těmi, kdo vešli, se zase dveře zavřely, sanita je venku.

V místnosti, do které jste se dostali zvenku, jsou úklidové prostředky, košťata, stěrka na výlohy, kbelíky, nějaké rukavice, hadry na podlahu, čistící prostředky na okna, plášť a dámská zástěra, boty na přezutí, dokonce i dvoje gumáky. Je tady taky úzká skříň, ve které jsou čtyři ramínka, nejspíš na civilní oblečení. Jinak tu není nic zajímavého, jen ještě nějaká brašna na nářadí a kanystr s olejem.

Ander vás vede do skladu. V místnosti není okno, světlo se rozsvítilo při vstupu a vedou sem pouze dvoje dveře. Ty, kterými jste vstoupili a pak na druhé straně, které nejspíš vedou do krámu.

Kolem celé místnosti jsou regály, na zemi jsou truhly a bedny. Regály moc plné nejsou, ale zásoby tady najdete. Jsou tu konzervy, olej, rýže, mouka, káva v plechovce, tři druhy čajů, sušená vejce, nějaké zavařeniny, Knäckebrod. Je tam toho víc, ale to pak podrobně prohlédnete. V truhlách jsou různé věci. V jedné jsou nějaké zdravotnické materiály jako obvazy, jednorázové rukavice, destilovaná voda, náplasti a podobně. V další hygienické potřeby, jen tak co si všimneš, mýdla, šampon, nějaké dámské potřeby a pod. Třetí truhla je plná čistících prostředků. Ve čtvrté jsou utěrky, zástěry, pláště, ručníky.

Ze skladu jste vyšli, ne do obchodu, jak jste si mohli myslet, ale do chodby. Není v ní nic než hasící přístroj a další troje dveře. Jedny vedou do obchodu, druhé na wc a třetí do dalšího skladu, nebo spíš větší rampy. Je tady rudlík, několik palet a ruční paletový vozík. V rohu je stolek se židlí, nějaké to razítko a v šuplíku dodáky.

Nikde žádná past není vidět a dokonce běžné otevírání rampy, jen se vrata otevírají do strany. Když kouknete na ta vrata zvenku, vidíte, že je to stejné jako u dveří skladu. Vypadá to jako stěna domku. A k velkému překvapení je rampa zamaskovaná jako balkon plný truhlíků s bylinkami. Kolem rampy je zábradlí, které jak zjišťuješ se dá opět posunout do stran. Ze dvorka tam vede pár schodů. Na jedné paletě je pár balíků, které tam začal nosit Ander, než vám šel otevřít.

Koukám na Daeta, co tam dělá a pak se zasměju: " Ander je tam sám? A proč nejdeme dovnitř?" Pak zapnu pojítko a zeptám se: " Andere, jde to otevřít zevnitř? Já bych se chtěla kouknout, co tam všechno je a myslím, že nejsem sama."

Vylezla jsem ze sanitky a pak jsem se s Thomasem vydala... do křoví? No jo, do křoví, to jsem si myslela, že je to jen sranda, tak ne. Je tam jen Daet. " Budeme čekat nebo půjdeme dovnitř? Zajímalo by mě, co tam asi najdeme. Vlastně, Ander je uvnitř, tak se ho zeptáme nebo už jste se ptali?"

Přejdu k sanitce a otevřu dveře. "Dobrá práce. Škoda, že nemáme víc nafty aby ses mohla vyřádit." pochválím ji hlasitě. "Neboj se přidat trochu plynu při rozjíždění, ten starý krám to přežije a i motor se občas potřebuje protáhnout."

Jako odpověď na Thomasova slova se ozval zvuk startování. Sanitka dvakrát škytla a zmlkla, až třetí pokus se Lise vyvedl, sice při rozjíždění trochu poskočila, ale pak už se rozjela.

" Tak jsem to rozjela, kam to mám postavit?"

Sanitka jede pomaličku, Lisa má oči doslova "nalepené na skle" a sama sotva dýchá strachy. Nakonec se zastaví kousek u keřů na straně prvního domku. Motor při zastavení trochu škytne a sanitka ještě poskočí. Pak už je klid. Lisa sedí uvnitř...

Přemýšlím nad tím, jak se dostat dovnitř za Anderem, ale přeruší mě hlas Lisy v pojítku. „Minimálně bych sanitku přesunul na jiné místo.“ odpovím jí. „Troufáš si na to sama? Zkusil bych se zatím po něčem podívat...“ navrhnu. Je jasné, že by nebylo dobré se tu zdržovat ať už kvůli tomu komandu nebo kvůli případné snaze místních se na nás obohatit. Zbraně u nás prakticky neviděli, jen pár pistolí... Přece jen, samopaly by vypadaly výhružněji a mohly by nějaké vidláky odradit...

V pojítku se najednou ozve Lisa: " Jak to u vás vypadá, já už jsem tu sama. Pro kluky si přišel táta, byl pěkně naštvaný, že kluci se courají po vesnici a neposlechli ho, že nemají nikam chodit. Spěchal, ale řekl mi, že dvě hodiny jízdy na kole je větší město a usídlilo se tam nějaké komando. Moc nám děkuje a máme si dát pozor, že mají i vrtulníky.

Pak běželi pryč, že tam na ně čeká nějaký povoz, tak jsem je nechala odejít. Jen si myslím, abychom se tu moc dlouho nezdržovali, člověk nikdy neví, co kdyby sem někoho na nás poslal? Kluci vědí, že nás moc není..."

Chvíli sleduji Andera, co vymyslí. Zkouší se dostat dovnitř, ale zatím nic. Thomas mezitím přijel taky. Stojíme tu vedle sebe, koukáme na Andera jak se mu daří. Když se na mě Thomas na chvíli podívá, otočím se na něj a jen pokrčím rameny. Otáčím se z pět na Andera v momentě, kdy se mu snad něco podařilo. Ne. Zase nic. Pluto nic nevětří tak ještě chvíli sleduji.
Najednou Ander vyjekne "Hotovo.". Dokázal to, otevřel dveře. Opatrně jde dovnitř. "Sakra" dveře se zavřely rychleji, než by kdokoli čekat. Skočím dolů, zaťukám na dveře a zkusím, jestli mě slyší. "Slyšíš mě? Andere? Pokud to půjde, zkus zjistit, jak otevřít rolety když už jsi tam."

Ander vstoupil a dveře se za ním zavřely. Byla to taková rychlost, že jste ani okem nestihli mrknout...

Jak řekl, tak dělal. Prvně zkusil zmáčknout v místech, kde by byla klika, ale ani na levé, ani na pravé straně se nic nestalo. Pak pokračoval, jak řekl, promačkávat rohy. Pravý horní roh, nic se nestalo. Levý horní roh, ozvalo se tiché cvaknutí. Sjel dolů a zmáčknul levý dolní roh. Bohužel, se nic nestalo a tak mu zbýval jen poslední, pravý dolní roh. Opět se ozvalo cvaknutí.

Ander se zvednul, právě včas, dveře se pohnuly a pak se rychle zasunuly dovnitř, kde je zřejmě sklep nebo sklad ...

Poslechnu si co ostatní povídají a odpovím.

"Pluto stopu nezachytil tak si myslím , že nám nezbyde než jak tady Daet navrhl najít ten obchod a dostat se dovnitř.
jak to zjistíme na místě."

Vyrážím hledat obchod. "Poznáme ho podle kovových rolet."