Údolí slz (1. strana) | Herna - Aragorn.cz

Jen sem dodal k tomu co jsem se dozvěděl od kluků co je se zajatcem.

"Ať se to vezme jak chce máme o jednu starost míň. Nemusíme hlídat zajatce a máš pravdu mrtvej nemluví, když jsme u toho, řekl něco než jste ho eliminovali?
No my jsme trénovali střelbu z pistole nasucho tak, že jsme dali na úderník filtr z cigarety, aby se nepoškodil. Střelba nasucho je dobrá k tomu, že se naučíš držet správně zbraň a nestrhnout zbraň při stisku spouště.

Jinak dobrou chuť."

Chvíli odpočinku si zasloužíte a pak bychom se mohli poradit co dál. Především kdy budou všichni schopni pokračovat v přesunu. na můj vkus jsme tu už hodně dlouho.

Zmlknu a nechám je v klidu jíst. Občas kouknu směrem k Plutovi jestli je v klidu, nebo jestli mi dá najevo, že se dívenka probudila.

V duchu si myslím.

"Vím, že to chce trpělivost, ale už bych se rád dozvěděl co nám řekne maminka. Snad se už brzy probere. Věřím, že to bude brzy."

„Tak naštěstí ten výstřel byl celkem tichý. Neměl by k nám nikoho přilákat...“ odpovím Daetovi když se vrátím. „Dobře, neboj, příště dostaneš příležitost. I když já bych ho na vašem místě asi ani nesvazoval. Vyslechnout a pak se ho zbavit. Čím víc živých za sebou necháme, tím hůř pro nás.“ vysvětlím mu svůj pohled na věc.

„Hele... Kdybys prošel válkou jako já, taky bys nebyl špatný střelec. Ale nábojů máme celkem dost a zbraně celkem tiché, takže někdy si zastřílet jít asi můžeme. Ale trénink nasucho také není od věci.“ dodám, ale nechci ho nijak poučovat. Myslím to upřímně a chci mu pomoct. Každý z nás toho musí zvládat co nejvíc...

„Není třeba hlídat. Vysvětlím později.“ odpovím jen Anderovi. Najednou si připadám celkem unavený

Elenka se zavrtí a ze spánku broukne: " Maminko... mamííí" Lisa se k ní nakloní, pohladí ji po vláskách: "Spinkej broučku."
Pak se otočí na Andera a položí si prst na ústa.

Pluto se zavrtí, ale netroufá si štěknout. Lisa na něj koukne, proč se tak vrtí a pak se usměje a pootevře dveře sanitky. Pluto vyskočí ven, aby se za chvilku vrátil. Vděčně se po Lise podíval a pak ji olíznul ruku. Nalila mu do misky vodu, kterou hned začal pít. Pak už svou pozornost znovu přenesl na dívenku.

Než oba chlapi dojdou do sanitky, vystoupí a udělá jim místo k sednutí k jídlu. Lisa, stejně jako Ander je zvědavá co se děje, že jdou oba z domku ven....

Hleděl jsem si Jídla. Pluto v klidu pozoruje Elenku.
Kouknul jsem k domku a nevím co si mám myslet o tom co vidím.
Daet i Thomas jsou venku.

V hlavě mi proběhlo. "To nikdo nehlídá zajatce?"

Počkám až Dojdou k nám. Snad nám objasní své chování.

Hořím zvědavostí a tak nakonec houknu do pojítka.

"Co se děje? To nikdo nehlídá zajatce?"

Obrátím mrtvolu a překvapí mě, jak čistě jsem ho zabil. Ale co, aspoň se s ním teď už nemusím nějak zvlášť štvát. Odtáhnu ho kousek stranou a přehodím přes něj nějaké větve z mladých stromků rostoucích kolem.

Pak se ale vydám zpátky k ostatním. Hlavně tedy ještě jednou prohledat dům a podívat se, co tu po těch vojácích zůstalo. Stejně nemám úplně co na práci když o zraněnou ženu se stará Lisa a s dívenkou Ander

Během představování se přidám "Daet, těší mě.". Vidím, že je tu dost práce, není třeba otálet, Ander s Lis budou u sanitky.
Hned na to se vydávám zpátky do domku k zajatci. Možná už by mohl být vzhůru. Rozhovor mezi Anderem a Thomasem jsem ještě zaslechl.
Na cestě k zajatci si to zkusím promyslet.Uvidíme, je dost možné, že o ženách ve sklepě ani nevěděli. Je to těžká situace, každý se bude snažit lhát jen aby přežil. Někdo zná triky jak poznat, když někdo lže, možná nám pomůže pouze sledovat jeho tep. Uvidíme.

Odpovím Thomasovi na otázku zda mi něco dívenka nebo její matka neřekly.

"Thomasi ještě nevím co se tady stalo snad mi časem Elenka nebo její matka něco řekne. Taky mne to zajímá jen nechci Elenku obtěžovat otázkami než si odpočine.
Zkus něco dostat z toho zajatce. Ten si žádné ohledy nezaslouží pokud to byli oni co Elence a její mamince ublížili. Co když se oni také schovávali před těmi agresory.
Je to nepřehledná situace a my zatím nevíme, kdo jsou zač ti s helikoptérou a ti co se před nimi schovávají.
Počkáme až co nám řekne maminka Elenky. Lisa říkala, že se z toho dostane.
Jdu se věnovat jídlu a Elence."

Věnuji se přípravě jídla a čekám až se Elenka vzbudí.

„Ahoj maličká...“ pozdravím holčičku a zamávám jí, když Ander zmíní moje jméno „Strejda má pravdu. Maminka bude brzo v pořádku, ale chvilku to s námi musíš zvládnout, ano?“ snažím se ji trochu rozveselit. Pak ale vyrazím za Daetem a zajatcem.

„Zvládáš? Víš, co se tu stalo?“ zeptám se ho pak a stočím pohled k zajatci. Pomoct matce s dítětem je jedna věc, ale dávat z našich malých zásob někomu, kdo jim ubližoval.. No, to se mi úplně nezamlouvá...

Holčička uviděla maminku a ta ji oslovila jménem.

Hned jsem toho využil a konejšivě promluvil.

" Podívejme se jaké máš krásné jméno. Elenka a já jsem Ander tohle je Thomas, Daet a naše doktorka se jmenuje Lisa. Doktorka tvou maminku určitě vyléčí. ostatně jak se maminka jmenuje. Kde bydlíte.

No a my teď musíme udělat něco dobrého k snědku.
Voda se už vařila pro paní doktorku. Tak jenom doplníme hrnec a uvaříme slepičí polévku.
Slepici nemáme, ale máme kostky se slepičím bujónem, brambory a nějakou tu zeleninu.
Zatím ti namažu chléb s máslem a k tomu trochu salámu.
Až to sníš tak ti nachystám vpředu v sanitce místečko na spaní.
Musíš si odpočinout a až se probudíš budeš moci za maminkou."

Jak jsem řekl tak jsem i udělal. Jen jsem doufal, že Elenka po přestálém šoku usne. Pokud se mi podaří ji uspat tak se budu věnovat vaření a Pluta nechám hlídat její klid.

Po dlouhé době aspoň mně se to zdálo jako věčnost vylezla Lisa ze sanitky s dobrými správami a s požadavkem který ji milerád splním.

"Liso to jsem rád, že máme pro Elenku dobré správy. Udělal jsem ji vepředu v sanitce místečko naspaní a Pluto jí hlídá až se probudí bude moci za maminkou?
A co se týče polévky tak ta je uvařena, Měl jsem stejné myšlenky a chutě. Co dalšího si dáme k jídlu, to se poradíme.

Hoši jak to vypadá se zajatcem? Mám uvařenou polévku. mám vám ji přinést nebo si dojdete?"

Se spokojeným úsměvem se podívám k sanitce jestli Pluto hlídá. je mi jasné, že ano Elenku si oblíbil jen, kdyby už se probudila tak by skákal radostí.

Žena byla lehoučká a tak vám dalo nejvíc práce uhlídat, abyste s ní moc netřásli, když jste šli po chodech nahoru. Jakmile jste vyšli z domku, holčička hned zoufale zavolala: " Maminko, maminko moje." Žena se snažila vyloudit úsměv a tichým hlasem odpověděla: " Elenko, počkej tady na mě. Paní doktorka mi pomůže.

Lisa otevřené dveře do části sanitky, kterou jste si nazvali ošetřovna, přidržela a přitom řekla: " Za chvilku jsem tady, přendejte paní na lehátko a aspoň jeden počkejte než přijdu. Budu potřebovat teplou vodu, můžete to nějak zařídit?" Pak otevřela druhou část sanitky, ložnici, a ztratila se vám na chvilku z očí. Po malé chvilce se objeví a má plné ruce prádla a ručníky.

"Tak ty jsi Elenka? Chytrá holčička, chránila jsi maminku, viď. Já teď půjdu maminku ošetřit a ty by ses měla najíst a pak si lehnout a chvilku spát. Až se vzbudíš, mamince už bude líp, uvidíš." Pohladila holčičku po vláskách. Mrkla na Andera, aby se o ni postaral. Když šla kolem Daeta a Thomase, ještě řekla: " Kdybych potřebovala pomoc, zavolám vám. Jinak se snažte tu malou upokojit a hlídejte toho zajatce, aby neutekl." Věděla, že je jim to jasné, ale raději to připomněla.

Pak už šla do sanitky, když byli všichni chlapi venku, zavřela dveře...které se otevřely po dlouhých skoro třech hodinách. Vypadala dost unaveně, ale celkem spokojeně. " Několik dní si poleží, avšak nejhoršího už se bát nemusíme. Teď ji musíme nechat vyspat a uvařit silnou polévku. Jistě máte i vy hlad, jako já."

Sice jsem si v duchu říkal, že bychom se na ně měli vykašlat když nemáme dost pořádně ani pro sebe, ale když jsem pak viděl, o koho se jedná, rychle jsem ty myšlenky zaplašil. Opatrně ženu s Daetem položíme na nosítka. Když slyším, že se ptá na dceru -asi- jen jí lehce stisknu ruku a podívám se jí do očí. "Dcerka je v pořádku, vyneseme vás nahoru a hned se s ní uvidíte." pokusím se na ženu usmát, ale vidím, že s ní bude mít Lis celkem dost práce.

Musím sebrat veškerou sílu sebeovládání a klidným a sebejistým hlasem promluvím na holčičku.

"Ne Maminka nezemře Lisa je velmi dobrá doktorka a máme tady sanitku.
Za chvíli ji mí kamarádi přinesou na nosítkách a tady v sanitce máme spousty přístrojů se kterými jí paní doktorka určitě uzdraví.
Viď Pluto, že mám pravdu."

Pluto dodává klid mně i holčičce. Pohladím ho a usměji se na holčičku.

Jak nejsem zbožný člověk pomyslím si.
"Bože dej ať maminka toho malého andílka přežije. Copak už nezažila dost krutostí tohoto slzavého údolí. Teď ji musím dodat odvahy a postarat se o ni.
Musíme najít nějakou činnost abychom přišli na jiné myšlenky"

Řeknu holčičce

"Já se jmenuji Ander a tobě říká maminka jak.
Podíváme se do sanitky a uvaříme v hrnci na vařiči horkou vodu.
Bude ji možná potřebovat doktorka a i všem udělá dobře horký čaj.
Určitě najdeme něco na smlsnutí."

" Strejdo, maminka umře?" Ozve se najednou ta malá a upře na Andera svoje kukadla. Pluto , jako kdyby jí rozuměl, se postaví a položí hlavu na Anderovo koleno. Možná mrknul, možná se to mohlo jenom zdát. Mezitím, Daet s Thomasem vzali nosítka a spěchali do sklepa. Tam už Lisa ošetřovala, alespoň provizorně.

" Opatrně přesně nevím, co všechno ještě najdu. Nebojte se, ležte v klidu, odneseme vás do sanitky. Já tam mám léky a různé přístroje a je tam i víc světla." Snaží se uklidnit ženu, která se snaží něco říci, až konečně se jí to povede: "Elen,... kde je ... Elen?"

Lisa ji pohladí po ruce a otočí se na oba muže, kteří ženu mezitím přendali na lehátko a chystali se vyjít po schodech nahoru. Ještě připoutat, aby nesjela z lehátka dolů...

Promluvím na Daeta.

"Jak to vypadá uvnitř je tam kolik místností. je tam chodba nebo se vchází do místností z jedné do druhé? Ten pokoj pokoj co je v něm ten mrtvý je první a za ním vchod do dalšího nebo má samostatný vchod.
ptám se proto, že až se tenhle probere nemusí hned vědět, že kamarád je mrtvý.

To případné sklepení můžeme hledat později. No a pro jistotu nechám hledat Pluta jestli tu není nějaká skrýš ve které, by se mohl někdo schovávat. Pokud ano, on ho určitě vyčmuchá."

Po té dám povel Plutovi

"Revír"

"Pokud je tu ještě někdo živý Pluto ho určitě najde. Každopádně podle jeho chování zjistíme jak jsme natom."

Počkám na odpověď od Daeta a posunkem mu dávám najevo, že pokud půjdem dovnitř se zajatce má mi ho pomoci vzít. přitom řeknu.

"Vezmeme ho spolu a ty nás zaveď do místnosti kde budeme s ním sami.
Odkud nebude vidět co se kolem děje."

Zamávám na Lis která se k nám blíží, aby věděla, že se nemá čeho obávat. Do pojítka ji řeknu.

"Ten raněný je mrtvý a toho druhého jsem omráčil. nikoho jiného jsme zatím nenašli. Poslal jsem Pluta ať to prošmejdí, aby nás někdo nepřekvapil."

Od sanitky se k vám blíží opatrně, ale rychle, Lisa. Lékárna v její ruce prozradí, za jakým účelem...

Vidím, že Daet skončil s obhlížením země před sebou, asi objevil také stopy a dívá se co chvíli směrem k domku. Tak když se podívá na mně ukážu na domek a pomalu s Plutem začnu opatrně postupovat k němu.

"Doufám že posunek byl dostatečně srozumitelný a budeme postupovat k domku současně. Jsem zvědav čí stopy to byly a koho objevíme. Celkem už bych uvítal někoho kdo je místní a řekne nám co je tady nového."

Koukám na Andera a přemýšlím, jak se ho gesty zeptat co dál. Jakmile se na mě podívá, počkám chviličku, jestli nebude chtít něco naznačit, abych nebyl zbytečně aktivní. V případě, že začne ukazovat počkám než skončí a pokud nebude jeho plán stejný jako můj, a to jít se podívat dovnitř, ukážu mu prstem na domek a kývnu hlavou. Pokud bude mít stejný názor, gesto vynechám.

Chvíli koukám na stopy přede mnou, než si všimnu Andera. Sakra, měl bych ho víc sledovat, abych si toho všiml dřív, moje chyba. Dám si na to větší pozor. Promiň Andere. omluvím se v duchu.
Ander něco objevil a hned jak si ho všiml, je mi jasné, že na mě už chvíli čeká. Zvednu ruku taky aby věděl, že jsem taky něco našel a ukážu na zem před sebe a pak na boty. Nejspíš to v první chvíli vypadá tak, jako když neandrtálec něco chce a není jasné co, tak ukazuje, ale ještě v tom nejsem úplně zběhlý, nedá se nic dělat. Snad to pochopil.
Vypadá to, že tam má taky stopy, kouká na zem před sebe a zdá se, že něco počítá, mina to nejspíš nebude. Stopy budou pravděpodobnější.
Když vidím, jak zkoumá zem před sebou, mrknu se na stopy, co mám před sebou. Možná mě něco napadne, nebo z nich něco vyčtu nejsem přece úplně blbej, viděl jsem filmy a četl spoustu věcí, ke se stopovalo, tak něco základního bych z těch stop vyčíst mohl. Zkusím to. zadívám se na stopy a zkusím, co vypotím.

Pak se zase mrknu na Andera, jak postoupil.

Neváhám a okamžitě vztyčuji ruku se zatnutou pěstí. Do pojítka tiše hovořím.

"Našel jsem stopy vedoucí k domku. Stopy jsou různé a překrývají se to znamená skupinku. Pořádně si je prohlédnu, jestli patří ženám dětem či mužům. Zda jsou to otisky vojenských bot nebo lehké obuvi.

Prozatím se kryjte než zjistím víc."

kleknu si a pozorně si stopy prohlížím a přitom koukám jak reaguje Pluto.

Dohoda byla učiněna. Na zamaskování sanitky jste se zúčastnili všichni. Posléze se na průzkum vydala dvojice Daet a Pluto po jedné straně a Ander, po druhé straně. Od sanitky je jistil Thomas a Lisa.