Zkouška trav (1. strana) | Herna - Aragorn.cz



Herna

Zkouška trav

Pán Jeskyně:

Warlatord

Systém:

ORP

Nové příhlášky:

Nepřijímáme

Popis jeskyně:

Sedlák se slzami v očích zíral na cáry těl , které se válely kolem pukliny ve skále. Průrva mezi kamennými bloky byla umazaná krví a vypadala jako tlama bestie po nějaké hostině. Slzy toho nebožáka padaly na malý holčičí čepec, který žmoulal ve špinavých rukou.
„Tady je to místo, pane zaklínači.“ Štkal sedlák přes roztřesené rty a natahoval ruku s měšcem plným mincí.
„A tady je slíbená platba předem.“ Zaklínač vzal peníze a přitiskl opatrně ruku na skálu.
„Dobrá, a teď jděte, potřebuju pracovat v naprotém klidu a soukromí.“ Řekl zaklínač nedočkavě. Sedlák chtěl protestovat, ale nakonec se na to nezmohl a odešel směrem k domovu.
Zaklínači se ulevilo. Ulevilo se mu, že se mu podařilo sedláka přimět k odchodu. Především ho ale děsila představa, že během jejich rozhovru z pukliny vyleze nějaká nepředstavitelná příšera. Zaklínač ve skutečnosti zaklínač vůbec nebyl, byl to podvodník, který se nyní chystal nenápadně pláchnout s lehce získanými penězi. Vtom jej ale něco popadlo za krk a nohy zároveň. Zařval bo...

Klíčová slova:

Zaklínač

Jaké hráče:

Yumi

Nástěnka:Zobrazit/skrýt Nástěnku



OBECNÉ INFORMACE:



Mapa - V Kaedwenu právě začíná sužovat prostý lid hladomor - Redanie je na pokraji občasnké války kvůli zákazu užívání přímé magie na veřejnosti. - Moci nad Novigradem se postupně zmocňují čarodějky -z Cintry se šíří nové náboženství pod vedením nějakého druida, který kázá chudobu a souznění s přírodou, zároveň ale tvrdě vystupuje proti aristokracii a individualismu. -Moc Nilfgaardu ochromuje dekadence elit. Sjednocená šlechta na jihu císařství usiluje o samosprávu a tedy odklon od císaře - Celosvětově ohrožuje lid všech zemí zvýšený výskyt upírů - Dobře se daří lidem v Temerii, toto království bohatne a masivně zbrojí, pravděpodobně se chystá na expanzi a svět čeká další válka - Žhavec je stříbrný zaklínačský meč, který dal Maeve Dybjest. Při použití Igni umí znamení zesílit a nasměrovat. Je to ovšem vyčerpávající proces a zbraň je poté velice náchylká na poničení


POSTAVY:



Klermart - zaklínač, pán Kaer Morhen

Kappi - Klermartův orel

Dhewest - zaklínač

Flibbert - student na Kaer Morhen, vyniká rychlostí a chytrostí, vyzná se v lektvarech a monstrech, ostatní studenti ho často berou jako autoritu

Orber - student na Kaer Morhen, vyniká silou, zdatností a šermířskými dovednostmi, je urostlý a vystupuje dominantně, ostatní žáci se ho často bojí

Dybjest - vysloužilý zaklínač, učitel na Kaer Morhen

Laukron - čerstvý zaklínač




LOKACE:



Kaer Morhen

Borisův statek - chudá usedlost v Kaedwenu, kde žijí pastevci ovcí. Maeve zde vyřešila svou první zaklínačskou zakázku "Láska v rouše vlčím"

Bříhy - nová vznikající vesnice na temerském břehu řeky Pontar. Velkou část obyvatel tvoří uprchlíci z Redanie, což pod pokličkou vytváří napjaté vztahy. Vesnici vede rychtář se svou ženou.

Podolí - vesnice poblíž Kaer Morhen, kde zaklínači obchodují a nakupují zásoby, lidé jsou zde na ně zvyklí. Smluvené kontaktní a korespondenční místo s Flibbertem.




HŘBITOV:






QUESTY:



"Láska v rouše vlčím" - DOKONČENO -na Borisově statku došlo ke zmizení a třem vraždám. Maeve přijala zakázku na dopadení vlkodlaka. Ukázalo se, že vrahem je Kutpek, obyvatel usedlosti, který se za vlkodlaka pouze přestrojil a z nešťastné lásky zabil Jalku a jejího nového snobence Tonka. Následně zabil i dalšího vesničana, Jochta. Maeve Kutpeka dopadla a předala vesničanům, přestože tvrdil, že se jen bránil a prosil Maeve, ať ho nechá jít. Vesničané Kutpeka zabili ještě než Maeve stihla opustit usedlost.

Hráči: (1/1) Yumi

Příspěvky ⇓

Pro přidání příspěvku je třeba se nejprve přihlásit a být registrovaný v této jeskyni.

Vypisuje se 20 z celkem 108 příspěvků1 2 3 4 ... 6 ⇒|

Maeve - 22. února 2022 17:55
Maeve

Maeve celá scéna zaujala a chvíli ji trvalo uspořádat si myšlenky.
*To se skutečně častěji budu potýkat s lidmi, než s monstry?* proběhne jí pobouřeně hlavou. Ale i tak jak předtím ví, že pokud jí samotné nepůjde o život, nepřipraví o něj ani tyto individua.

"Hej!" křikne dostatečně nahlas tak, aby přehlušila sténání řeky i milenců a upoutala tak pozornost všech. Stojí teď na kraji mola, kapuci staženou hluboko do očí, to jí ovšem nebrání v tom dokonale vidět, co se kolem děje. V jedné ruce drží ocelový meč výhružně připravený k útoku. Druhou ruku má položenou na dýce pro případ, že by se buď některá z temných postav rozhodla i nadále na milence zaútočit, nebo by se postavy rozhodly rozprchnout. V obou případech by se Maeve pokusila aktéra pouze zranit tak, aby nemohl nadále pokračovat v tom, co měl v plánu.
Stále totiž má v mysli topivce, shlukující se nedaleko, přilákané čerstvou krví. A kdo ví, jestli se dnes v okolí neobjeví ještě něco dalšího.
Nemůže však nečinně přihlížet ve vraždě. Proto se pokusí o podobný postup, jako při své první práci. Pokud mají tito lidé mezi sebou nějaké spory, ať je vyřeší oficiální cestou přes rychtáře.
Pokud budou chtít utéct milenci, nemá důvod je zadržovat. Jediné co, bude se snažit zachytit jejich tváře, kdyby bylo potřeba je znovu dohledat.
"Vysvětlíte mi o co tu jde po dobrém, nebo po zlém?" zavrčí výhružně. Nechce se jí ztrácet čas lidskými pletichami, když se během pár okamžiků mohou topivci dostat na břeh.

Pán Jeskyně - 18. ledna 2022 10:11
Pán jeskyně Warlatord

Rychtářova žena se začala nervózně ošívat při zmíněné částce, nicméně slíbila, že za práci dostaneš zaplaceno dle požadavku. Slavnost probíhala poměrně střízlivě, lidé byli povětšinou unavení z celodenní lopoty a také považovali rituál oběti za vážnou věc, ke které se nehodí příliš bujaré veselí. Rychtářova žena dokonce přesunula večerní hudební vystoupení, které bude sloužit také jako modlitba, od řeky směrem ke dvoru s kašnou, čili mnohem dál od řeky mezi domy, aby se nemísila negativní energie obětování s pozitivní energií modlitby.

Rychtář pronesl krátký proslov, ve kterém žádal řeku, aby přijala hojnost jejich darů a sama se jakýchkoliv nevyžádaných darů zdržela. Jako nestrannému pozorovateli se Ti zdál projev směrem k řece poněkud arogantní, pokud by byla řeka považována za božstvo, zasloužila by si jistě proslov více přátelský a submisivní.
Poté byla podřezána zvířata a ještě krvácející je spolu s dalšími oběťmi naházeli vesničané do řeky. Což Tě z pohledu zaklínače zaujalo jako něco, co by běžné monstrum, které se živí masem, určitě přilákalo, i pokud by se dodnes o vesnici nezajímalo.

S ghúlem měli vesničané větší trápení. Zapálili pod ním hranici, ale museli dlouho přikládat a dokonce přilévat oheň, než ukrutně řvoucí zmrzačená příšera konečně skutečně zemřela. Lidé zřejmě měli představu, že se při upalování udusí stejně rychle jako člověk a za pár okamžiků od založení ohně bude po všem. Dokončení této oběti ani příliš nepomáhal vítr od řeky z redanské strany.

Lidé si Tě příliš nevšímali, respektive Tě velice pečlivě ignorovali a nikdo se za Tebou nestavil ani na půl slova. Později v noci se ale všichni nakonec přesunuli do středu vesnice a na břehu Pontaru zavládl klid. Byla chladná a jasná noc. Vítr ještě trochu zesílil a černé nebe odhalilo jemný třpyt hvězd a srpek měsíce těsně nad obzorem. Zdálo se, že jsi na břehu sama a temná hladina se vlnila v rytmu svého proudu. Šum listí a trav otupoval Tvé smysly, čili až po chvíli jsi zaznamenala sténání někde z mlází při molu, které trčelo do dobré čtvrtiny šíře řeky.

Na konci mola byla uvázaná loďka, která v rytmu milostného vzplanutí šplouchala přídí o hladinu. Dva milenci zřejmě zřejmě před modlitbami dali přednost tělesnému potěšení. Nad okraj loďky vyčuhovala pravidelně se hýbající záda muže a přes okraje místo vesel byly přehozené ženské nohy. Ovšem ve chvíli, kdy jsi se dostala na dohled, už se z vody vynořily tři postavy, které se vyhouply na molo a vydaly se přikrčené směrem k loďce. Byly oblečené do přiléhavých šatů a v rukou držely zvláštní zbraně ve tvaru zvířecích pařátů, ale byli to nepochybně lidé. O to víc byly Tvé zaklínačské smysly zmatené, když zachytily od řeky silný a nezpochybnitelný pach topivců.

Maeve - 3. ledna 2022 19:54
Maeve

Maeve neměla v nejmenším úmyslu zapojovat se do místní politiky, ať už byl její osobní názor jakýkoliv. Chvíli přemýšlela, jestli by ženu měla ujistit, že se tu opravdu nehodlá zdržovat déle, než bude nutné. Nakonec však neřekne nic, jen by zbytečně plýtvala dechem na něco, co pro rychtářovu ženu stejně není důležité. Nevidí proto ani důvod, proč by se žena měla cítit jakkoliv zahanbeně. Konec konců, i kdyby všichni kromě ní byli proti cizákům, nikdo ji odsud nevyháněl vidlemi ani jinými způsoby. A dokonce ji tu i tolerovali, víc nepotřebovala. Doufala zároveň, že stejnou míru pohostinství prokáží i komukoliv jinému, kdo tudy bude chtít jen procházet. O víc jí nešlo.
"Vyřešení vašeho problému bude stát pětadvacet redanských reálů. Mám Tvé slovo, že je to suma, které se mi dostane, pokud vás již příšery nebudou nadále sužovat?" zeptá se nesmlouvavě. Již měla téměř celý den na to, aby odhadla jak potenciální nebezpečí, tak i možnosti lidí kolem. Po zmínce Buffova jména si dokonce troufla pět reálů přidat. On si to dovolit může a tito lidé rozdíl v ceně nepocítí na vlastní kůži.
"Jsi moudrá žena, je dobře, že jsi po boku rychtáře." potvrdí její slova o nesmyslnosti obětin a doufá, že si tento postoj bude obhajovat i do budoucna, kdyby se snad vesničané rozhodli, že obětovat potraviny či napůl mrtvé příšery nejspíš nestačí.
Prohlédla si lidi u ohně a přemýšlela nad riziky. Po chvíli ticha, aniž by spustila oči ze scenérie, řekla "zařiď, aby se po skončení slavností lidé dlouho nezdržovali u řeky. Namluv jim, že jsi měla vidění, nebo je vystraš monstry, které se z hlubin chystají vyjít a vzít si, po čem touží. Pro opozdilce by to mohlo být nebezpečné a já potřebuji, aby se mi při práci nepřimotal do cesty někdo, kdo tam nemá co dělat." znovu se odmlčí a zapřemýšlí "...pokud se mi příšery podaří odstranit a rychtář mi nebude chtít zaplatit, je na Tobě abys sjednanou odměnu sehnala, a je mi jedno jak." podívá se ženě do očí a ačkoliv zpod kápi obličej vidět není, žena i tak může doslova cítit její upřený pohled.
"Dojdu si pro meč a po zbytek večera budu zejména u břehu řeky, kdyby se náhodou to, co tam žije, rozhodlo ukázat dříve. Pamatuj ale, že je důležité vesničany od ohně odehnat co nejdřív. Pokud budou oslavy probíhat až do rána, za výsledek mé práce nemohu ručit." dodá a chvíli počká na potvrzení, že žena všemu rozuměla.
Poté se otočí na patě a rychle vběhne do svého příbytku. Vezme si stříbrný meč, do kapsy pláště pár lektvarů a poslední Severní vítr.

Teď nezbývá, než čekat.

Pán Jeskyně - 23. prosince 2021 22:21
Pán jeskyně Warlatord

Ranhojič Ti poděkoval a dál se snažil už nepřitahovat pozornost.

U řeky bylo několik velkých ohňů, mezi nimi tančili vesničané, zpívali písně a hráli na jednoduché hudební nástroje. Přestože to byla zábava prostá, lidé se bavili dobře, ikdyž na všech byla patrná únava z budování vesnice a další práce. Jarní večery byly ještě ale poměrně chladné. Zimu zaháněli přítomní pálenkou a medovinou.

Rychtářova žena vyhledala Tvůj pohled a nenápadně se oddělila od ostatních. V temnotě pod koruny stromů přikývla na pozdrav. Pátrala očima, protože Tě téměř neviděla, Ty ji naopak i přes tmu noci velmi dobře a to Ti vyhovovalo.

„Jsem ráda, že jsi přišla. Můj muž, víš... rychtář je hrdý vůdce a u lidí má respekt, ale je také paličatý a přivírá oči tam, kde by neměl. Lidé v něj tolik věří, protože jim zaslíbil vesnici právě jen pro ně, totiž... jen pro lidi. Působí nám to občas problémy, ale obyvatele to zase naopak stmeluje. Proto bylo Tvé přivítání poněkud chladnější... nejde o to, že jsi zaklínačka, ale.. prostě jsi jiná a to je něco, co tu lidé mezi sebou nechtějí. Nanejvýš jako hosta na pár dní.“ Omluvně sklopila oči a styděla se, zdá se, že s místní politikou není úplně za jedno, ale je loajální vůči svému muži.
Moc peněz nemáme, snad by se dalo i něco vyjednat u pana Buffa, má v kraji velký vliv. Určitě nepřijdeš zkrátka, na to Ti dávám své slovo, ale prosím pomoz nám. Mů muž zavírá před problémem oči, ale monstra z řeky nám už zabili nekolik lidí, bojíme se o děti, bojíme se o své životy.“ Obrátila hlavu a v očích jí tancovaly plameny ohňů.
„Dnes se chystáme obětovat řece několik zvířat a část zásob semen a obilí, ale obávám se, že to nebude stačit. Muži také někde u rokle chytili ghúla, nemá sice nohy, ale pořád je agresivní. Jeho oběť bude pro výstrahu. Nechci vypadat povýčeně, ale já na tyhle věci nevěřím a jakákoliv oběť bohům nebo nestvůrám nic nevyřeší...“ odmlčela se a přemýšlela.
Obludy útočí vždycky v noci, někdy až nad ránem a vždycky všechny zabijou, většinou rybáře nebo tesaře, co pracují na loďkách... co bys potřebovala pro začátek vědět? Jak Ti mohu práci usnadnit? Pomůžeš nám?

Maeve - 11. listopadu 2021 17:44
Maeve

Maeve se sehnula k raněnému muži a pozorně poslouchala, co říká ranhojič. Zlehka nadzvedla obvazy, aby viděla jeho rány. Ale vzhledem k indiciím už měla docela jasno v tom, co za příšeru se u vody ukrývá.
Poté se natáhla k masti, kterou ranhojič připravoval „Můžu?“ zeptá se spíš ze zdvořilosti a aniž by čekala na odpověď, vezme misku do ruky. Napřed k ní přičichne a posléze promne mezi prsty.
„Na rány by byla víceméně účinná, ale s jeho slepotou by nepomohla. Počkej, přidám tam pár bylin.“ Vytáhne tři pytlíčky s nasušenými bylinnými směskami a zamíchá je dovnitř. „Nemáš ještě trochu loje?“
Po vytvoření masti ji podá zpět muži „Natírej tím po tři dny plátýnko a obvaž mu tím oči. Ale dbej na to, aby bylo plátýnko pokaždé čisté! Po třech dnech by se mu měl navrátit zrak.“
Zběžně se ještě podívá na dvě mrtvá těla ležící opodál, ale nic nového ji už nezaujme.
Chvíli čeká, jestli ji ranhojič nenabídne některé ze svých bylin či mastí, ale sama si o ně neřekne. Ví, že toho mají i tak málo. A třeba se ještě umoudří rychtář a odmění ji za pomoc vesnici.

Vydá se na slavnost. Chvíli se snaží pozorovat dění. Všimne si ženy, která byla po rychtářově boku. Počká, až se na Maeve podívá a ta jemně naznačí rukou ke shluku stromů stranou od všech lidí. Zajímá ji, jestli ji má žena co říct.
„Vím, co vás tu u řeky ohrožuje. Mohu vám pomoci, ale mé služby nejsou zadarmo.“

Pán Jeskyně - 22. října 2021 14:43
Pán jeskyně Warlatord

Vesnice vypadala velmi dobře organizovaná a v činnostech koordinovaná, zároveň na všech byla vidět loajalita místu a motivace k práci. Dům, který Ti rychtář nabídl, byl ještě viditelně čerstvý a nezabydlený, byl ale útulný a zatím jako jeden z mála hotovoý skutečný dům ve vesnici. Zaslechla jsi, že se vesnice jmenuje Bříhy, a z útržku rozhovorů i pozorování lidí jsi poznala, že obyvatelé se skládají z velké části z uprchlíků z Redanie, což z nich činí uzavřenější a méně oblíbenější skupinu. Konflikty jsi ale žádné nezaznamenala. Po přípravě v domě už začal na kraj padat soumrak a od řeky se na korunách stromů červeně blýskaly plameny večerní slavnosti.

Pod velkým stromem měl stánek zmíněný ranhojič. Několik provizorních lůžek pod širým nebem poskytovalo základní prostory pro péči o nemocné. Za velým balvanem byla dvě těla v režných pytlích ovázaných provazy kolem těla a krku. Jedno lůžko bylo obsazené mladíkem, který práznýma očima hleděl do tmavnoucího nebe. Měl několik obvazů na zraněních po těle. Ranhojič byl skloněný nad třecí miskou, ze které jsi cítila vznikající mast z měsíčku a dalších bylin. Vstal a kývl na pozdrav. Viděl Tvůj zájem o zraněného a promluvil: "jeho a ty dva v pytlích přepadly obludy z řeky. On jediný přežil, ale nemluví a podle mě ani nevidí, jako by mu zaklely mysl. Není to porvé. Dříve jsem jen léčil mozoly od lopat a rovnal bolavá záda, teď se potýkáme s těmi útoky. Snad dnešní oběť pomůže." ztišil hlas a kývl směrem k ohňům u řeky. Zpozoroval ale, že jeho slova vzbudila zvědavost a spešně dodal.
"Zaslechl jsem, že jsi povoláním zaklínač, pokud mu umíš pomoci, prosím, ale řekl jsem Ti asi až příliš, o našich problémech se prosím domluv s rychtářem. Ale, ode mě nic nemáš."

https://image.pmgstatic.com/files/images/user/profile/165/750/165750048_d0bd2c.jpg

Maeve - 18. října 2021 22:47
Maeve

„Děkuji.“ Kývne hlavou směrem k rychtářovi. Vyhledala by pohledem i jeho ženu, aby tak dala najevo, že si jejích signálů všimla. Je jí však jasné, že pod kápí žena nic neuvidí. A tak jen vyčká na vhodnou příležitost, kdy ženu oslovit.
Vydá se tedy napřed k domu. Nechce se jí meče nechávat bez dozoru. Obhlídne situaci a všimne si truhly. Vloží do ní jen ne až tak důležité věci a nastaví na truhle jednoduchou past, že kdokoliv se z ní pokusí něco vytáhnout, tomu těžké víko spadne rovnou na prsty, které v nelepším případě pouze pochroumá. Meče pak uloží pod postel s tím, že pokud by se do domu skutečně nějaký zloděj vydal, napřed se pokusí prohledat truhlu, což ho prozradí dřívě, než by stihl narazit na meče. Maeve neočekává, že by zde narazila na nějakého rafinovaného zlodějíčka.
Poté i s bylinkami vyrazí za ranhojičem ve snaze směnit s ním byliny či zjistit, zda nemůže s něčím pomoci.
Pomalu jí však začíná kručet v břiše a už se docela těší na teplo ohně a pečené ryby v žaludku.

Pán Jeskyně - 18. října 2021 22:38
Pán jeskyně Warlatord

Žena se zaklesla za rychtářovo rámě, ovšem dobrý pozorovatel by si všiml, jak mu zaryla nehty do paže. On však na sobě nedal nic příliš znát, jen ji pohladil po hřbetu ruky a přikývl.
"Hostinec ještě postavený nemáme, ale můžeš přespat v době Kužrtů, na noc se nevrátí" Ukázal na dům stojící přímo na návsi a dodal.
"U řeky bude za chvíli velký oheň, jistě bude k dispozici i něco, co Tě posílí po Tvé cestě. Zbraně nech ale v domě, nikdo tu nechodí ozbrojený." Což sis právě uvědomila, že tak skutečně je. jeden z dělníků si po takvém pozvání odplivl a odešel. Více pozdvižení se ale nekonalo.
"Ranhojič má stan támhle u toho vysokého dubu," ukázal na kraj vesnice "třeba ocení Tvou pomoc."
Pak už se rychtář ale dál věnoval ostatním požadavkům a ruch vesnice opět ožil. Rychtářova žena na Tebe kývla a jistě by s Tebou ráda mluvila, až bude večer vhodnější příležitost

Maeve - 18. října 2021 22:27
Maeve

„Časy se mění, jak sis jistě všiml.“ Zareaguje na zmínku, že zaklínači bývají většinou jen muži. Nabízená práce však není nic pro ni. Nevydala se do světa, aby kopala strouhy okolo vesnic.
„Nevadí, máte alespoň místo, kde bych dnes mohla složit hlavu a možná dostat i nějakou polévku? Můžu nabídnout na výměnu léčivou mast, jestli máte nějaké raněné. Popřípadě můžu pomoct vyrobit pár rybářských prutů. Hned ráno zase vyrazím dál.“ Ujistí muže. Ví, že není dobrý nápad zdržovat se někde, kde o ni nestojí. Proto kdyby muž vypadal, že ji zde skutečně nechce, vyrazí jednoduše dál na cestu a složí hlavu někde v postraní.

Pán Jeskyně - 18. října 2021 22:13
Pán jeskyně Warlatord

Po Tvých slovech nádvoří oněmelo a na některých byla znát náhlá nervozita.
"Vítej v naší vesnici, můj muž je rychtář a jistě Tě vyslechne." Převzala iniciativu rychtářova žena a mile se usmála. Nicméně rychtář jeji nadšení nesdílel.
"Nezdáš se mi zdejší, navíc jsem neslyšel, že by byly ženy zakliči. Potřebujeme kopáče, truhláře, kováře a rybáře. To je práce, kterou Ti mohu nabídnout." Pohled měl ustaraný a vousy mu na krajích brady začínaly šednout. Byl to dříve jistě silný a schopný muž, ovšem zdá se, že se nachází v situaci, kdy před ním na talíři leží ze života ukrojený příliš velký krajíc.
Některé tváře znepokojeně vyjadřovaly nesouhlas nad jeho slovy, nikdo se ale promluvit neodvážil.

Maeve - 18. října 2021 22:05
Maeve

Maje na paměti pohledy lučištníků, rozhodne se kápi si nechat při většině příležitostí nasazenou. Přesto vidina toho, že zatím se jí všude vždy podařilo se domluvit, ji pomohla v tom nemít z kontaktu s dalšími lidmi obavy. Rozhodla se proto zamířit k nově postavené vesnici. Navíc, pokud je vesnice na takovém místě, museli být místní na cizáky o to víc zvyklí.
Zamířila ke studni a počkala, až upoutá pozornost muže, který všemu nejspíše velel.
„Jsem Zaklínač. Nabízím své služby. Nebo alespoň hledám nejbližší hostinec s noclehem.“ Řekne prostě. Ví, že je lepší o sobě dát rovnou vědět, než se ukazovat jen někde v temném hostinském koutě. To pak nechává až moc prostoru pro fantazii. A ta lidská si umí přibarvit spoustu věcí, zejména co se týká neznámých a strašidelných věcí.

Pán Jeskyně - 18. října 2021 21:55
Pán jeskyně Warlatord

muž přikývl, popřál Ti šťastnou cestu a umožnil Ti vstoupit do Temerie. Kromě směru podél řeky, který by Tě měla dotat až do Novigradu, nemáš příliš povědomí o zdejších místech, kam se vydat. Zároveň by bylo dobré se na noc někde ubytovat, alespoň v nějaké stáji, jakákoliv střecha bude lepší, než širé nebe, na které jsi zírala až příliš předešlých nocí po sobě.
Vydala jsi se alespoň zpovzdálí se podívat a hlídku, o které mluvil muž na mostě. Spatřila jsi malou dřevěnou tvrz, která tvořila střed velice čerstvé vesnice, která snad nezažila ještě ani jednu zimu. V okolí tvrze bylo rozeseto několik domů a mnoho dalších zatím provizorních přístřešků či povozů. Přestože se slunce chýlilo k západu, všude se pilně pracovalo, budovalo se místo k trvalému životu všude, kam ses podívala. Dělníci stavěli domy, kopali zavlažovací kanály, stavěli ohrady pro dobytek a podobně. Tvrz měla dřevenou hradbu z kůlů jen směrem k řece, jinak měla nádvoří otevřené. U studny stál na první pohled muž, který místu velel po boku se svou družkou, uprostřed hloučku lidí, kteří něco požadovali, chtěli sdělit nebo konzultovali. Cesta se ale před vesnicí rozdvojovala a druhá větev mířila hlouběji do země, mírně šikmo od řeky, ale více méně požadovaným směrem.

Maeve - 18. října 2021 21:39
Maeve

Oceňuje, že muž na sobě nedal znát žádné pohoršení. Potvrdilo to tak její domněnky a naopak vyvolalo další otázky co všechno tedy již zažil. Kdo ví, třeba se to někdy dozví. Nehodlá však vyzvídáním trávit další čas. Tím spíš, když ji muž poradí, kam se má obrátit dál. Konec konců už dlouho o žádnou placenou práci nezakopla. Jen doufá, že to nebude žádná léčka.
„Mé jméno je-“ na téměř nezaznamenatelný moment se zarazí. V hlavě se jí promítne příběh o ní samotné o které ji na Kaer Morhenu vyprávěli. Nakolik se váže přímo k jejímu jménu? A nakolik nebezpečné může být nechávat za sebou takovéto stopy? „-Maeve.“ Rozhodne se jít svému osudu naproti. Vždyť co jiného se naučila z životopisu Geralta a Ciri, že osudu se utéct nedá.
„Děkuji za tip, myslím, že se za velitelem zastavím.“ Kývne na znamení díků a vzhledem k tomu že předpokládá, že tímto je vše vyřešeno, nasadí si znovu kápi, pobídne koně a vydá se pryč z tohoto mostu.

Tak, první větší setkání s lidmi bych měla za sebou… Jak je na tom asi Flibbert?

Pán Jeskyně - 18. října 2021 21:29
Pán jeskyně Warlatord

Aniž bys musela zdvihnout zrak, zpozorovala jsi, jak mezi lučištníky proběhl úlek a zašumělo to. Muž před Tebou ale nehnul ani brvou. Usmál se a snad se i mírně uklonil. "Za normálních okolností byste našla více práce na břehu řeky, který právě opouštíte, ale vzhledem k tamnější politice je to pochopitelný krok.
"Pokud budete souhlasit, poznamenal bych si Vaše ctěné jméno pro případ, že by se snad po Vaše příchodu něco vymklo z rukou. Na druhou stranu Vám nabízím, že Vás už ničím jiným obtěžovat nebudu a nechám Vás pokojně vstoupit do naší země. Naopak Vám ještě navrhnu se zastavit za velitelem říční posádky, který nabízí ten typ práce, kterou vyhledáváte. Vyřiďte mu prosím, že Vás posílá Delton Buffo. Nuže?"

Maeve - 18. října 2021 21:20
Maeve

Pod tíhou odhalení, které na ni skrze úředníka padlo, by se snad i cítila provinile, kdyby měla pocit, že má za co. Jak ale sám úředník podotkl, mohlo to pro stráž na mostě skončit daleko hůř, než jen bolením hlavy.
Z nějakého důvodu má pocit, že zde může mluvit o trochu víc narovinu a tak se i rozhodne.
„Nemám nic proti královské koruně. A nemám ani žádné jiné politické ambice. Jsem ráda, že na věci nahlížíte jinak, než vaši kolegové“ kývne hlavou zpět na začátek mostu. Následně chvíli zaváhá, ale poté sundá kapuci.
„Jsem Zaklínač. Hledám práci.“ Pokrčí rameny, jakoby to mělo být všeříkající a mimo jiné vysvětlující i její vzhled. Něco ji ale říká, že muž před ní se setkal s divnějšími věcmi.

Pán Jeskyně - 18. října 2021 21:17
Pán jeskyně Warlatord

Vo­já­ko­vi se z ob­li­če­je ztra­til úsměv, sklo­nil hlavu a za­mra­če­ně si pro­hlí­žel koňské nosd­ry, jako kdyby mu z nich pro­mlou­va­li sami bo­ho­vé. Ustou­pil Ti z cesty a mlčky mžou­ral přes okraj mostu. "Mo­ment!" vy­kři­kl úřed­ník, prud­ce vstal a zpo­tá­cel se, za­tím­co uka­zo­val Tvým smě­rem. "Proč ste ji pus­ti­li?" Voják vedle něj upus­til demižón a ten se roz­bil o ka­me­ny.
"Po­di­ve se co děláš, hlu­pá­ku!" vra­zil úřed­ní­ko­vi oko­va­nou facku a tím zájem o Tvou osobu skon­čil. Ale­spoň na se­ver­ní stra­ně mostu. Te­mer­skou stra­nu hlí­da­lo ně­ko­lik lu­čišt­ní­ků a krá­lov­ský zmoc­ně­nec, jak se Ti před­sta­vil po tom, co ne­chal otevřít dře­vě­ná vrata.
"Buďte pozdra­ve­na, paní. Viděl jsem, že Vaše mo­ti­va­ce pře­kro­čit Pon­tar je více než znač­ná a musím jen oce­nit, že se to obe­šlo bez kr­vepro­li­tí. Ale zdá se mi, že by Vám pro­bít si cestu dě­la­lo snad ještě menší ob­tí­že než to, co jste před­ved­la před oka­mži­kem."
V ruce držel tru­bič­ku se sklíč­kem, kte­rou znáš z Dy­b­jes­to­vých lekcí, podle jeho vy­prá­vě­ní se tímto za­ří­ze­ním dalo bez ja­ké­ko­liv magie op­tic­ky při­blí­žit vzdá­le­né místo.
"Veřte, že po­dob­né schop­nos­ti jsou v naší zemi ví­tá­ny, ovšem roz­hod­ně ne, pokud jsou smě­ro­vá­ny proti krá­lov­ské ko­ru­ně."
Změ­řil si Te po­hle­dem. Byl to se­be­vě­do­mý a i po­měr­ně sym­pa­tic­ký úřed­ník, možná někdo z nižší šlech­ty.
"Kdo jste a co hle­dá­te v naší zemi? Omlou­vá­me se za tato opat­ře­ní, ale doba se mění a me­zi­ná­rod­ní po­li­ti­ka se při­ost­řu­je, jak jistě víte."
https://image.pmgstatic.com/files/images/user/profile/165/734/165734869_44b7b9.jpg

Maeve - 18. října 2021 20:57
Maeve

Maeve se zamračí, což samozřejmě muži nemohou vidět. Svým vystupováním však velmi poodhalí, v jakém jsou stavu.
V hlavě jí to šrotuje.
V plátěném váčku u pasu má byliny, které by po vhození do demižonu vojáky značně indisponovaly. Laškovně je pobídnout, aby jí demižon podali a ona se s nimi mohla napít, by asi nebyl takový problém. Nějak se jí ale nechtělo tento způsob zkoušet. Konec konců, vlastně ještě s nikým nikdy pořádně neflirtovala.
Za sebou slyšela povoz a věděla, že nemá až tolik času.

Nakonec se přeci jen uchýlí k Axie. Usoudí, že muži jsou alkoholem již dostatečně ovlivněni, aby jí tento počin o to víc ulehčili a ničeho si tak nevšimli. Pod pláštěm tedy zkroutí prsty do znamení a tiše vyřkne ta slova.
Po pár vteřinách, když už by vše mělo fungovat, nahlas pronese „Ano, meče jsou dřevěné. A já jsem potulná pěvkyně. Chcete mě pustit dál po mostu a věnovat se nově příchozím.“ Řekne přesvědčivě s pohledem upřeným do očí nejbližšího z mužů.

Pán Jeskyně - 18. října 2021 20:44
Pán jeskyně Warlatord

"Ne tak zhurta, slečno!" voják kladl důraz na poslední slovo, patrně si kvůli mečům a vybavení hned nevšiml, že před ním nestojí muž.
"S tím koněm je vždycky dohadování a tam jsme schopný přivřít očko, že jo chlapi?" řekl bodře voják nahlas a muže se rozesmáli a jeden z nich pozdvíhl hliněný demižón s pálenkou.
"Ale ty meče jsou zkovu a ty tu určitě musí zůstat, pokud tedy nejsou dřevěný." Usmál se voják a jeho kumpáni se rozchechtali ještě víc, zřejmě byl toto oblíbený vtípek.
"Na další věci se budeme muset podívat. A taky nám laskavě sdělte své povolání."
Všichni páchli alkoholem. K mostu ze za Tvými zády blížil k mostu povoz tažený oslem a doprovázený početnou rodinou, nebo skupinou.

Maeve - 18. října 2021 20:38
Maeve

Zpoza kápi obhlídne celou situaci a snaží se ji zhodnotit. Chvíli přemýšlí, že by na rovinu řekla, že je zaklínač. Nakonec se však rozhodne tuto kartu zahrát až jako poslední možnost. Protože stejně tak, jak by jí to mohlo pomoct, mohlo by jí to i uškodit. A hledat si neoficiální převoz přes řeku může kdykoliv.
Chvíli také přemýšlí nad použitím axie. Za prvé ví, že by ho neměla používat bezdůvodně a zadruhé si je vědoma toho, že zbylí muži by vše mohli zpozorovat a o to horší by jejich setkání mohlo mít následky. Obzvlášť, pokud redanští vojáci mají příkaz zlikvidovat jakoukoliv magii.
Nakonec se tedy rozhodne jít nejvíce smířlivou cestou. Koneckonců, přitvrdit může kdykoliv.

„Zdravím vás, pánové. Nic z výše uvedeného nevyvážím.“ Je si samozřejmě vědoma svých mečů, ale nějak nepředpokládá, že by to měl být problém a že by pocestný s mečem měl vzbuzovat větší pozornost, než kupec s naloženým povozem.
„Takže jestli dovolíte…“ Pomalu se chystá pobídnout koně do pohybu doufaje, že se s ní nebudou chtít zdržovat.

Pán Jeskyně - 18. října 2021 20:27
Pán jeskyně Warlatord

Dorazila jsi k mostu, který byl jednou z těch větších spojek mezi zeměmi. Byl kamenný a dost široký na to, aby se na něm pohodlně minuly dva povozy. Dokonce měl uprostřed postavenou nízkou dřevěnou stážní vež, kterou nyní zdobily temerské barvy. Blíže ke svému břehu měla rozestavěný stan Redanie. Voják před ní Tě přivítal pozdvihnutím štítu s bílou orlicí a pozdvihnutím kopí jako hole Tě přiměl zastavit koně. Společnost mu dělali dva další vojáci ve zbroji a jeden úředník. Zpozorovala jsi pohyb i na strážní věži. Tímto směrem do prosperující země utíká zřejmě mnoho různých osobností a obe strany si dobře jistě dobře rozmýšlejí, koho pustit.

Voják spustil naučené fráze. "Zákaz vývozu kovů, drahokamů, písemností a strategických výhod!" zřejmě asi úplně nerozuměl všemu, co se musel naučit říkat, ale nijak zvlášť mu to nevadilo. "Vše musí zůstat v Redanii z nařízení krále..."

Vypisuje se 20 z celkem 108 příspěvků1 2 3 4 ... 6 ⇒|


↑ navigace

Záložková navigace

Galéria (fantasy)
Resize (tmavý)
Light (světlý)